1921
Bylo velké sucho, trvající od jara až do žní, to způsobilo, že bylo málo píce pro dobytek, brambor, řepy a kukuřice bylo málo, u hovězího dobytka se objevila zhoubná lomivost kostí.
15. února bylo provedeno první československé sčítání lidu.
V tomto roce byly naposledy odváděny tzv. kontingenty. Nastal volný obchod s obilím a všemi plodinami. Byl proveden také soupis všech movitostí za účelem vyměření dávky z majetku.
Válečné půjčky, které byly dříve poskytovány, byly vládním nařízením převedeny na Čtvrtou státní půjčku republiky Československé, jejíž podmínky byly pro lidi a obce velmi nevýhodné.
Sokol v roce 1921 čítal 80 členů. Konala se valná hromada, kdy bylo přítomno 64 členů a byl zvolen výbor.
Starosta- J. Michálek. Místostarosta-Jan Lízal. Jednatel- Josef Hanyáš. Pokladník- Josef Klobása. Hospodář – Jaroslav Kučera. Zapisovatel- Josef Svoboda. Náčelník- M. Tesař. A zástupce Cyril Nečas. Náčelnice Františka Fialová a místonáčelnicí Jindřiška Bedřichová.
Zúčastnili se veřejných cvičení v Boleradicích, Němčičkách, Hostěrádkách, Velkých Němčicích a Bojanovicích.
Tento rok také vznikla sokolská Župa Slovácká, přičemž byl a naše jednota odloučena od mateřské jednoty v Kloboukách a byla nově přičleněna jako pobočka jednoty Hustopeče.
Jan Nečas č. 66 a František Otřísal č. 200 darovali jednotě na památku ukončení své vojenské povinnosti 3 zasklené obrazy.
A to obraz pana prezidenta, PhDr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera – jednoho ze zakladatelů Sokola.
Obrázek je z kroniky sokolské, kterou sepsal uč. Josef Husovký.
V tomto roce zahájil činnost také spolek Orel.
Divadelní ochotnický spolek má intenzivní činnost 2-4 hry za rok.
28. července – Adolf Hitler se stává prvním předsedou NSDAP.
1.září začal školní rok dětí. Děti chodily celý rok a celodenně i topiva byl dostatek.
Řídícím učitelem byl Josef Hanák, dále učili: Štěpánka Vonková, Růžena Jakobová – tato odešla koncem roku a místo ní nastoupila Božena Růžová. Náboženství katolické učil Jan Tureček, evangelíci ve škole učitele neměli.
26. září – Prezident Masaryk jmenoval 5. československou vládu (vláda Edvarda Beneše).
6. října v Lidových novinách vláda vyzývá k šetření, ve státním rozpočtu na rok 1922 chybí miliarda korun.
V roce 1921 měla ČSR 13,6 milionu obyvatel, z toho bylo 3,2 milionu Němců a 762 tisíc Maďarů.
V průběhu roku se pokoušel dřívější císař Karel znovu nastoupit na maďarský trůn. 27. října byla vyhlášena mobilizace; lidé se obávali vtrhnutí Maďarů na Slovensko. Obyvatelstva se zmocnily nové starosti. Narukovaly mladší ročníky. Mobilizace lidi popletla. Všechno připomínalo zlé období války. Ale z diplomatických zpráv je jasně patrný odmítavý postoj Československa ke Karlově akci.
Narodili se naši vzdělanci: Jaroslav Vedra -vystudoval lékařskou školu, Jaroslav Kučera PF a MU v Brně, Vojtěch Nečas- právnickou fakultu, Bohuslav Otřísal- teologickou fakultu, Antonín Gazda- gymnasium Hustopeče..
Počet obyvatel 1117, počet domů 193.
1922
Tento rok byl na obilí málo úrodný, protože bylo jaro i léto velmi suché. Ale bylo dost ovoce, zvláště trnek. Také vína bylo dosti, ale bylo hodně kyselé, protože podzimek byl mokrý a studený.
19. února zemřel žák III. třídy Jaroslav Jelínek
7. března oslaveny narozeniny prezidenta a také narozeniny J. A. Komenského
V září nastupuje pomocný učitel Karel Svoboda z Telče.
V listopadu přichází ze Šakvic učitelka Josefa Ševečková
V prosinci pak učitelka Marie Kalinová nar. v Blansku a do Nikolčic přechází z Bořetic.
Evangelický farář Josef Matějka začíná učit náboženství pro evangelíky, Jan Tureček pro katolíky.
Starostou obce je stále Jakub Broskva č. 15
7. října – Prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval 6. československou (1. Švehlovu) vládu
5.listopadu umírá okresní školní dozorce Čeněk Vorel, ředitel měšťanské školy v Králově Poli, vedl po dlouhá léta celý okres Hustopečský.
Sokol v roce 1922 měl 50 členů. Účastnili se veřejného cvičení v Bořeticích, Šakvicích, měli besídku u nás při níž vystoupilo celkem 8 mužů, 8 dorostenců a 6 žáků a všechny složky ženského odboru.
Farář Jindřich Nešpor věnoval naší jednotě 25 svazků vzdělávací literatury, ale mezi členy nebyl o vzdělávání valný zájem.
1923
Byla tuhá zima a ještě v květnu hodně pršelo.
5. ledna se stal atentát na prvního československého ministra financí Aloise Rašína (1867-1923) byl jedním z mužů, kteří – coby autor deklarace nezávislosti Československa – mají největší zásluhu na vzniku Československa v roce 1918. Přes veškerou snahu lékařů 18. února 1923 zemřel. Bylo mu 55 let.
20. února pohřeb ministra financí Aloise Rašína.
23. května první pravidelné rozhlasové vysílání na našem území.
Školní rok začal l. září, byly v provozu všechny třídy a topiva bylo dost.
Řídícím učitelem byl Josef Hanák a s ním učili Marie Kalinová a Karel Svoboda. Náboženství Jan Tureček a Josef Matějka.
Sokol 1923
Valná hromada zvolila tyto funkcionáře:
Starosta- Jan Michálek. Jednatel- Václav Bsdřich. Pokladník- Josef Klobása. Knihovník: Václav Otřísal, Náčelník Jindřich Otřísal. Náčelníce – Marie Kalinová. Vzdělavatel – Karel Svoboda. Celkový počet členů byl 47 a tento rok odešel bratr Martin Pulhandl č.23, který propůjčoval spolku místnosti ke cvičení a schůzím. Odešel, aby se více nevrátil.( 1832-1923). Je o něm také psíno v Nikolčické čítance na str. 124.
Aktivně si počínali naši ochotníci a secvičili několik her. Sousedé z Divák u nás sehráli divadelní hru“ Pražské švadlenky“, která se velmi líbila. Dokončili stavbu jeviště, které bylo opatřeno třemi proměnami a oponou.
Byl podán návrh, aby vystupovali jako samostatná jednota „Sokol Nikolčice“.
20. září zemřela Marie Svobodová žákyně III. Třídy na střevní tyfus.
1924
14.února zemřela žákyně III. třídy Josefa Čechalová
20.února zemřela učitelka ručních prací Emilie Buršíková. Místo ní nastoupila Aloisie Hanáková
2. března – oslavena památka 100 let od narození Bedřicha Smetany.
Sokol 1924
13. dubna se jednota Sokol osamostatnila. Po smrti Martina Pulhandla ztratila prostory pro cvičení. Nový majitel prodal prostory panu Al. Valovi hostinském v Nikolčicích. Který prostory jednotě začal pronajímat. Sestra učitelka Kalinová odešla do Boleradic a bratr učitel Karel Svoboda odešel na vojnu, takže úroveň vzdělávání značně poklesla. Za to odbor zábavy vyvinul v tomto roce velkou činnost. 6 divadel, 7 tanečních zábav, dožínkové slavnost a vinobraní.
18. června přijel prezident republiky TGM do Klobouk u Brna.
( K 10. výročí vyhlášení samostatné Československé republiky byla na fasádu zámku umístěna pamětní deska s textem: V tomto domě žil jako student a universitní docent do roku 1880 T.G. Masaryk, tvůrce a první president Československé republiky.)
19. 6. 1924 po 15. hodině se stavil v Kobylí na své cestě po jižní Moravě prezident – osvoboditel ČSR T. G. Masaryk s dcerou Alicí.
Silnice, cesty, kudy družina s panem prezidentem projížděla, byly slavnostně ozdobeny a lemovány obyvatelstvem.
19.června navštívil Hustopeče pan prezident T.G. Masaryk účastnilo se veškeré žactvo a učitelský sbor.
V červnu děti ze školy měly výlet na Mohylu míru a na Macochu.
V letech 1924-1926 začal jezdit 2 x denně autobus Klobouky – Hustopeče.
3.června 1924 se narodil MUDr.Josef Stejskal za potokem v domě č. 201, mezi hospodou (dříve Vala) a OÚ (dříve kolářství mistra Bedřicha).
20. 9. 1924 se narodil MUDr. Antonín Bartoněk Pod Svatojánkem v č. p. 74, jako šesté dítě v rodině pracovitého rolníka Josefa Bartoňka (1886-1975) a Anastazie (1886-1945).
Vzpomínky na oba jsou uveřejněny v obecním časopise.
Rok 1924 je rokem, který stvořil Hitlera, kdy uvěřil sám v sebe a napsal Mein Kampf.
Rok, kdy nastoupil na svou neuvěřitelnou cestu vzhůru, tragickou pro lidstvo.
1925
Na jaře bylo sucho. Lidé měli obavu, že úroda bude velmi malá. Při setí obilí však přišel déšť, který komplikoval jarní práce na poli. V průběhu roku se plodinám dařilo. Na počátku žní bylo pěkné počasí, ale zakrátko přišel znovu déšť a velké množství obilí bylo zničeno. Dokončit žně nebylo snadné. Po žních přišlo velké sucho, což velmi ztížilo orbu na polích. Brambor a kukuřice bylo dostatek. Spletité bylo sklízení řepy, protože opět pršelo a řepa se tak musela táhnout z bláta.
24. únor 1925 zemřel Alois Mrštík po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.
Stav učitelstva:
Josef Hanák, řídící učitel. Terezie Horníčková( z Boleradic), Karel Svoboda odešel 1.října na vojnu, místo něj nastoupil učitel Leopold Štefan( nar. v Borkovanech). Náboženství vyučuje katolický farář Jan Tureček.
24. února byly volby do školní rady. Za učitele zvoleni: Josef Hanák a Leopold Štefan. Z občanů Nikolčic pak: Cyril Nečas, Václav Nečas, Josef Bartoněk, Josef Svoboda. Předsedou zvolen Cyril Nečas a jeho náměstek Josef Bartoněk.
Školní dozor vykonával Václav Baráček.
U Valů 1925
Koncem února vypukla epidemie osýpek(spalničky), vyučování bylo přerušeno na celý měsíc.
Zdravotní stav žactva nebyl valný. Tuberkulóza, chřipka, katary a jiné nemoci způsobily značné procento zanedbání školy. Příčinou tuberkulózy jest asi špatná hygiena bytů, šatstva, nedostatek pitné vody.. Obvodní lékař Dr. Jouze očkoval na podzim a na jaře.
Učitelský sbor zařídil pro školu skromnou lékárničku. Nejčastěji bylo třeba žaludečních kapek a mentolových pastilek při bolení hlavy a kašli.
Osvobozeni od docházky byly tyto děti: Mikuláš Káňa( kostižer- tuberkulóza kostí),Josef Nemrava ( rakovina), Ladislav Otřísal – na 90 % slepý.
5. května zemřela žákyně II. třídy Růžena Lízalová na tuberkulózní zánět mozkových blan.( Dcera Václava Lízala a Františky Jurů)
1.září odchází třídní učitel Josef Horák do Blučiny, kde byl jmenován řídícím učitelem. Místo něj nastupuje učitel z Křepic Jan Komosný. ( nar. 1887 ve Velkých Pavlovicích)
Byl založen finanční fond pro plánovanou rekonstrukci školy.
28.října byla uspořádána školní slavnost a po ní besídka učitelů s rodiči, při níž byly ventilovány ožehavé časové otázky, současně vysvětleny rodičům nové směry výchovy a výuky mládeže a upozorněno na nesvědomité štvaní rodičů proti škole a pokroku.
27. prosince sehráli žáci divadlo“ Štědrý večer po 5 letech“.
Sokol 1925
Novým starostou jednoty se stal Václav Bedřich, jednatelem Václav Otřísal (171), pokladníkem Václav Otřísal (35), vzdělavatelem Jan Lízal(34), náčelníkem Jaroslav Otřísal a náčelnicí Libuše Lízalová.
Jednota se zúčastnila veřejných cvičení v Němčičkách, Velkých Němčicích, Hustopečích, Pavlovicích, Šakvicích a Morkůvkách. Na obrázku je foto z té doby z Morkůvek- nástup.
1926
Zima v tomto roce byla mírná. Mráz přišel až 20. ledna a již v polovině února přišla obleva. Nedooraná pole byla doorána. Se setím se začalo 10. března a díky dobrému počasí trvalo jen krátce. V polovině měsíce dubna přišel déšť a lidé se domnívali, že bude dobrá úroda. Později ale přišlo sucho. V jeteli se objevily mušky a část úrody musela být zaorána. Dne 20. května přišel velký déšť, takže nebylo možné delší čas obdělávat půdu. Na některých polích nebylo přes plevel vidět plodiny. Později pršet přestalo a žně začaly 20. července. Několikrát musela být práce na poli přerušena kvůli velkým bouřím.
Do konce roku bylo počasí proměnlivé.
1.ledna převzal duchovní správu církve českobratrské evangelické František Karel Šedý a pod jeho dozorem vyučovala ve škole náboženství jeho paní Lydie Šedá.
V únoru byla otevřena ve škole obecní knihovna. Učitelský sbor nad ní převzal starost.
V roce 1926 se hrála Cikánčina pomsta (autor A. Bobner). Hra měla velký úspěch. Vesnicí šel alegorický průvod cikánů s vozem, hubenými kobylami, umazanými děcky, která se dobývala do domů, byl souboj cikánů, při kterém selhaly obě dvě pistole, byl dramatický děj. Hrálo se v přírodě, ve Strhách. Kromě místních občanů přišlo i mnoho přespolních diváků, celkový počet se odhaduje na 1500.
6. března oslava prezidentových narozenin společnou besídkou žáků
28. března slavnost Červeného kříže. U školy promluvil starosta obce Jakub Broskva. Učitelský sbor a žáci předvedli scénu „ Smrt neseme..“, pak prodávaly kraslice a proběhla sbírka pro Červený kříž. Vybralo se 170 Kč.
Venku děti a učitelský sbor upravili letní cvičiště a byly vysázeny ovocné stromy. Obec slíbila podporu.
Od května začínala školní docházka od 7.hodin.
V květnu si obec Šitbořice pořídila telefon.
23. a 24. června podnikla škola výlet přes Hustopeče, Břeclav na Buchlov a Velehrad. Odtud přes Uherské Hradiště, Veselí, Bzenec, Kyjov, Slavkov do Brna.
Nutno podotknout, že občané jsou častými sbírkami přesyceni. Mnozí sotva mají dost peněz na zvýšené potřeby školní. Sbírky ubírají škole mnoho sympatií.
Tento rok byli žáci ve věku sedmi a čtrnácti let očkováni proti neštovicím
4. července se narodila Bohuslava Otřísalová
V roce 2016 oslavila krásných 90. let
S novým školním rokem se vrací jako správce školy František Kloupar, který byl dosud v Bohumilicích. Protože byla potřeba 4 učitelů, byla ještě přijata Aloisie Reitermannová ( narozena v Prostějově a přišla do Nikolčic z Velkých Němčic), Ručním pracem vyučovala p. učitelka Volavá z Křepic
Ke 12 000 Kč na plánovanou přístavbu školy uložených, přibylo nově 15 000,-Kč, vzrostl tudíž stavební fond na 27 000 Kč.
28. října byl oslaven den svobody.
Byla zakoupena obecní kronika, kterou zhotovil Vratislav Šibl, knihař v Židlochovicích
První autobusová přeprava osob na lince Šitbořice-Židlochovice, kde se přestupovalo na lokálku do Hrušovan a tam na osobní vlak na Brno.
Sokol 1926
Starostou jednoty je Václav Bedřich, jednatelem Jarolím Nečas, pokladníkem Václav Otřísal, náčelníkem Vojtěch Otřísal, náčelnicí Terezie Horníčková a vzdělavatelem Leopold Štefan.
Uskutečnil se 8. všesokolský slet. Kromě toho naši cvičili v Brumovicích, Boleradicích a Šakvicích.
Cvičilo se pouze v letních měsících. V době nečasu byly prováděny přednášky například o Masarykovi, Štefánikovi. Byla sehrána 4 divadla a pořádány taneční zábavy a dožínková slavnost.
Naši se také účastnili při položení základního kamene pro stavbu sokolovny v Pavlovicích a otevření sokolovny v Brumovicích, kde promluvil také Dr. Jan Herben a učitel Kňourek.
1927
Zima byla mírná. Už od 8. února přišlo jarní počasí. Setí začalo 4. března. Počasí v tomto měsíci bylo proměnlivé. Dne 7. dubna přišla velká bouřka, která odstartovala deštivé období, čímž se jarní práce na poli ztížily. V měsíci květnu přišly teplotní výkyvy. V polovině května přišel silný mráz a zmrzly vinice, místy i žito a kukuřice. Červen se nesl ve znamení bouřek a občas přišlo i krupobití.
Školní sbor: František Kloupar, Franiška Kostihová (nar. 1905 v Brumovicích, do Nikolčic přešla z Boleradic), Štěpánka Miklíková ( Narozena 1906 v Brumovicích a do Nikolčic přichází ze Šitbořic), Adolf Holzmann (narozen 1907 v Rajhradě a po studiu v Brně nastoupil do Nikolčic a Rudolf Kratochvíl (Narodil se v Dambořicích a do Nikolčic přišel z Morkůvek). Oba jmenovaní učitelé ale odešli na vojnu a naší škole byli přiděleni Václav Valíček ( narodil se v Kloboukách a po studiu v Brně přichází k nám)a Štěpánka Miklíková. Ručním pracem vyučovala Ludmila Volavá, která sem docházela z Němčic. Katolické náboženství vyučoval Jan Tureček, evangelické jednak ev. farář Šedý a jeho manželka.
Když potom obdržel farář Šedý místo v Liblici nad Cidlinou, vyučoval od 1. června ev. farář Pavel Nešpor z Nosislavě.
30. ledna sehráli žáci divadelní kus „ Princezna Zlatohvězda“.
Na konci školního ruku podnikli žáci IV.třídy 3 denní výlet na Perštýn a okolí, žáci III.třídy 1 denní výlet k mohyle míru.
Starostou byl zvolen František Stejskal
V první polovině roku se začala psát obecní kronika. Prvním zapisovatelem ( kronikářem) byl zvolen František Kloupar, rodem z Komína u Brna. Členy letopisecké komise byli: František Stejskal starší, Jan Lízal, Antonín Nečas a Ferdinand Stejskal.
Zbudovány a odhaleny pomníky padlým vojínům z první světové války.
Nejprve postavili pomník římskokatoličtí věřící. Ze sbírky a příspěvků byl zbudován před kostelem. Sochařskou práci provedl mistr Hladík ze Židlochovic a zahrádku kolem pomníku ze železa vykoval zámečnický mistr Podivínský. Veřejnosti byl předán v pondělí svatodušního dne. Slavnostní řeč vedl divácký p. farář Buchta a p. učitel Kříž z Nosislavě. Zdejší pan farář Tureček poděkoval občanům za oběť, kterou na zbudování pomníku přinesli. Potom starosta František Stejskal pomník odevzdal veřejnosti.
Nápis:
NAŠIM PADLÝM VOJÍNŮM ve SVĚTOVÉ VÁLCE
1914-1918
ŠIMONÍK JAN nar. 1893. padl 1914.
BÍLEK JOSEF nar. 1888. nezv. 1914.
HAVLÍČEK KAREL nar. 1890. nezv. 1914.
BROSKVA PAVEL nar. 1882. nezv. 1914.
HELMA ANTONÍN nar. 1881. padl 1915.
VINTERLÍK ANTONÍN nar. 1883. padl 1915.
LOSA JOSEF nar. 1890. padl 1914.
LOSA FRANTIŠEK nar. 1895. padl 1916.
BARTONĚK ANTONÍN nar. 1895. padl 1915.
BARTONĚK ALOIS nar. 1882. padl 1916.
TESAŘ FRANTIŠEK nar. 1895. padl 1915.
KONEČNÝ JOSEF nar. 1896. padl 1916.
MATYŠEK JAN nar. 1891. padl 1916.
ZÁBLACKÝ JOSEF nar. 1891. padl 1916.
STROUHAL ANTONÍN nar. 1897. padl 1916.
NEMRAVA JOSEF nar. 1887. padl 1916.
BÍLEK ALOIS nar. 1896. zemř. 1917.
MAŠKA JAN nar. 1898. padl 1817.
MATYŠEK JOSEF nar. 1899. zemř. 1918.
BYSTŘICKÝ ŠTĚPÁN. nar. 1890. padl 1916.
NIKOLIV SLZAMI A NÁŘKEM, NÝBRŽ MODLITBOU A OBĚTÍ
DOPORUČUJTE ZEMŘELÉ PÁNU NEJVYŠŠÍMU!
NERMUŤTE SE, ŽE JIŽ NEJSME MEZI VÁMI,
VŽDYŤ SHLEDÁME SE OPĚT NAD HVĚZDAMI.
Poznámka:
Na spodní desce s válkou nesouvisející vzpomínka na místního faráře:
Zde mezi svými farníky v Pánu odpočívá
P. JAN TUREČEK, biskup a konsist. rada a auditor.
Nar. 26.4.1876 v Tvrdonicích,
vysvěcen 20.7.1900.
Po téměř třicetiletém působení v Nikolčicích, zemřel v samém zrodu národní svobody, po níž tolik toužil. Tiše zesnul 15. dubna 1945.
Zdravotní stav dětí se zhoršil Pro četná plicní onemocnění byli 4 žáci osvobozeni od návštěvy školy. Jedna žačka se léčila v sanatoriu v Šumperku. Slepý žák Ladislav Otřísal byl v ústavě slepců v Brně po celý rok.
Stavební fond vzrostl na částku 42 000,.Kč
Spolek Sokol má v tomto roce 24 členů činných a 22 přispívajících. Měl také svůj pěvecký kroužek, který se však po odchodu Karla Svobody rozpadl. V divadelním kroužku se uplatnili bratr učitel Leopold Štefan a sestra učitelka Tereza Horníčková.
Nacvičují v soukromých místnostech, schůze mají v hostinci u Valů. Tělocvičnu nemají.
Každoroční volby představenstva jednoty byly stejné beze změn. Ale během roku odešel bratr Štefan do Velkých Němčic a sestra Horníčková do Bošovic., čímž byl opět vzdělávací sbor ochuzen.
Uskutečnilo se několik divadelních her a tanečních zábav. A přednáška k památce J. A. Komenského.
Spolek Orel má v tomto roce 28 členů činných a 42 přispívatelů. Má sice vlastní tělocvičnu, ale budova nevyhovuje. Z výtěžku divadel si spolek pořídil krásné jeviště, které namaloval mistr Máca z Újezda.
V tomto roce začala přestavba již nevyhovujícího obecního hostince, v němž byla také obecní kancelář. Práce byla zadána zednickému mistru p. Florianovi z Velkých Němčic. Přestavbu provedl za 16 000,-Kč. Znak starých Nikolčic ( 3 hrozny) nad hlavním vchodem provedl z betonu František Kloupar. Nápisy a jména členů obecního zastupitelstva provedl do zdi zedník Antonín Bartoněk
1.července byla budova předána veřejnosti, prvním nájemcem se stal p. Antonín Říkovský.
23.července přihnala se bouře s průtrží mračen a krupobitím. Vyvracela stromy s ovocem, rozmetala mandele, snesla střechu v Klobásově cihelně a kolnu v Novém Dvoře, přičemž byl pár volů zabit a několik pacholků bylo poraněno. Koryto potoka se prohloubilo až o jeden metr.
9.září srážka rychlovlaku s nákladním vlakem v Zaječí ( 19 mrtvých,40 těžce a 100 lehce zraněných)
1. října byla zřízena první autobusová doprava do Židlochovic. Autobus pana Kafky má 13 míst k sezení a 9 k stání. Cesta do Židlochovic trvá asi hodinu. ( Podrobný popis je v NČ I na str.35)
28. října proběhla oslava dne svobody
28.října se konalo odhalení památníku, který postavili věřící evangelíci svým padlým vojínům. Proslov zahájil F.K. Šedý, načeš zdejší rodák farář Šebesta přednesl slavnostní řeč, po něm bývalý farář Viktor Opočenský a kloboucký farář Fr. Ostrčil. Jménem Sokola promluvil bratr Bedřich Václav.
Zde jsou detaily z pomníku.
Na fotografii je Martin Brychta s manželkou Libuší a jeho rodinou.
20. prosince pořádali žáci stromkovou slavnost.
Knihovna v roce 1927 obsahovala 106 svazků. V ní zastoupeni byli: Baar, Karas, Herben, Mrštík,Třebízský, Rais; z cizích Henryk Sienkiewicz, Hugo, Zola. Dlužno se zmínit o 12 dílech“ Riegrova slovníku naučného“, jejž zdejší škole vedle četných jiných věnoval bývalý farář znamenitý linguista Alois Koudelka.
V tomto roce došlo k parcelaci Nového Dvora a půda byla dělena mezi Křepice, Nikolčice, Moutnice a Šitbořice.
Z podnětu předsedy včelařského spolku Maxe Šmelíka byl založen Spolek chovatelů drobného hospodářského zvířectva pro Diváky, Boleradice a Nikolčice, který propagoval chov králíků, drůbeže a holubů. Jeho členové se zúčastnili hospodářských výstav v okolí.
1928
Poněvadž zemědělský venkov posuzuje léta především dle úrody, nebyl tento rok nikterak dobrým.
Měsíc leden a únor byly v tomto roce mírné. Na konci února přišly mrazy, které přetrvaly až do 4. března. Dne 6. března se na polích začalo se setím. O čtyři dny později přišel sníh a začalo sněžit velmi silně, takže auta nemohla projet cestami a místy nemohl projet kolejemi ani vlak do Brna. Dne 21. března přišla silná vichřice. Setí bylo dokončeno až 4. dubna. Sníh byl vystřídán deštěm, což způsobilo zpoždění polních prací. Asi v polovině května přišel opět mráz, jako v předchozím roce, a téměř polovina vinic zmrzla. Chladné počasí pak přetrvalo až do července. Po 5. červenci přišla až tropická vedra, čímž byly urychleny žně. Podzimní počasí bylo mlhavé.
Stav sboru učitelského:
František Kloupar- řídící učitel a s ním pak Františka Kostihová, Štěpánka Miklíková, Václav Valíček a po jeho odchodu na vojnu ustanoven byl Vladimír Strachoň( nar. v Kloboukách). Katolické náboženství vyučoval Jan Tureček, evangelické ev. farář Pavel Nešpor, který sem přicházel ze svého působiště v Nosislavě. Ručním pracem vyučovala Jana Dračková.
Také byla zvolena nová školní rada. U obce byli zvoleni: Ze strany lidové: František Záblacký a Antonín Stejskal, ze strany agrární František Sedláček z č. 69, ze strany živnostníků Josef Bartoněk. Za školu František Kloupar a Františka Kostivová. Předsedou byl zvolen Antonín Stejskala místopředsedou František Sedláček.
Od školní docházky byly osvobozena žačka II. třídy Marie Záblacká, u které Dr.Jouze diagnostikoval oční chorobu trachom, což jechronický zánět spojivek vyvolaný mikroorganizmem Chlamydia trachomatis.
Zleva: Bartoněk Josef, Martin Kučerka, Václav Otřísal, sedící Jan Šťavík, dále Josef Charvát a chlapec z ND. Foceno v roce 1953
9. června navštívil prezident TGM Židlochovice- naši občané , žáci i učitelský sbor se také účastnili. Svezli se do Židlochovic a zpět lokálkou, která byla vypravena přičiněním správce Nového Dvora.
Byla to třetí oficiální návštěva prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka v Brně 9. června 1928 byla věnována Výstavě soudobé kultury a položení základního kamene budovy právnické fakulty MU. Prezident přijel ze Židlochovic v 9 hodin před budovu Zemské správy politické na Lažanského náměstí, kde byl uvítán starostou města Karlem Tomešem a vykonal přehlídku nastoupené vojenské jednotky. Odtud odjel na nové brněnské výstaviště, kde po uvítání před rotundou dr. Pluhařem přednesl v rotundě slavnostní projev. Po krátké prohlídce výstavy odjel na ulici Veveří, kde se zúčastnil slavnostního položení základního kamene právnické fakulty, která se měla stát základem velkého universitního komplexu. Po obědě na ZSP odjel po 15. hodině zpět do Židlochovic.
27. a 28. června zajeli si žáci v doprovodu učitelského sboru na výstavu soudobé kultury do Brna.
Ke škole byl přidělen kus pole pokusného, kde měly děti pracovat v rámci výuky ručních prací.
Přede žněmi rozprodal svůj majetek zdejší rolník František Bedřich a odstěhoval se na Znojemsko.
28. října byl památný den výročí 10letého trvání republiky. Občané a žáci se shromáždili ve vyzdobené třídě, promluvil starosta obce a řídící učitel, děti přednášeli oslavné básně, děvčata sehrála představení „28 říjen“ slavnost byla zakončena oběma národními hymnami. V obou kostelích konány pobožnosti za blaho a zdar republiky ( Farář Tureček a farář Šedý) K 10. výročí vzniku republiky vysazena ve Svadílech třešňová alej.
Volby nového zastupitelstva.
Komisařem zvolen nejstarší člen přítomných Lukáš Lejska. Strana lidová obdržela 10 mandátů, republ. I – 3 mand., republ. II – 3 mand. a živnost. – 2 mand. Při volbě do obecní rady zvolen byl (všeobecně) starostou pan Jan Matýšek, č. 8, náměstkem p. Jan Lízal. Stranami volení radní: p. Konečný Josef,
p.Vintrlík Jakub, p. Sedláček František, p. Bartoněk Josef.
Poněvadž se Bedřich Václav č. 36 mandátu vzdal, vstoupil do obecního zastupitelstva místo něho Otřísal František č. 200. Tajemníkem zvolen míst. řídící učitel František Kloupar. Podle rozpočtu na rok 1928 vyměřena funkcionářům tato (královská) odměna (ročně): starostovi 600 K, pokladníkovi (p. Jos. Rabovskému) 250 K, výběrčímu nájemného (p. Jak. Vintrlíkovi) 250 K, tajemníkovi 500 K, poslovi 1700 K. Obecním sluhou (bubeníkem) se stal Josef Nečas č. 38, nočním hlídačem Josef Šťavík, polním hlídačem Václav Lízal z č. 195, novým pastýřem Zemánek. Listonošem je od r. 1924 Jan Kozák, cestářem Jakub Jelínek č. 7 .
Na poštovním razítku je rok 1928. Obchod, kostel, celkový pohled, škola.
Sokol 1928
Volby do výboru jednoty:
Starosta- Jan Michálek, místostarosta – Martin Svoboda. Funkci však nepřijali a byly nové volby.
Starosta- Václav Bedřich. Místostarosta- Adolf Otřísal. Jednatel- Vilém Nečas. Pokladník: Jan Lízal. Vzdělavatel: Vilém Pivec. Náčelník: Rudolf Nečas. Náčelníce Libuše Lízalová.
Činnost spolku poklesla, objevily se spory a neshody, celkově rok hodnocen jako rokem špatným.
1929 ukrutná zima, jaká nemá pamětníka.
V zimě napadlo takové množství sněhu, že pro závěje byli obyvatelé úplně odříznuti od světa. Auto pana Kafky přestalo jezdit. Nákladem obce byl prohazován sníh na silnicích. Na Hromnice bylo -29 a půl stupně C v noci z 10-11. února bylo -34 st.C. Školní vyučování bylo přerušeno od 22.2- do 1.3. Tuhá zima pokračovala až do jara. Tehdy se ukázalo, že mnoho stromů pomrzlo. Na Zahrádkách bylo nutno většinu stromů vykopat, také réva pomrzla. Květem by deštivý, pak přišlo teplo.
23. února uděleno domovské právo Janu Šušnovi a projednávána možnost umístění měšťanské školy v obci.
28. května projednána oprava obecní studny Cigánky, oprava hřbitovní zdi, za polního hlídače zvolen Nikodem Straka.
Studna byla místem, odkud se šířila epidemie – tyfus, onemocněla např. Marie Stejskalová č. 201, dále se epidemie šířila u Rabovských- léčil Dr. Konigsgart z Hustopečí, a pak dále a dále, pacienti byli odváženi na infekční oddělení do Brna. Nemoci podlehli František Vintrlík ( 15 let) a Anna Bartoňková ( 70 let).
Vyplaceno 1000 Kč škole v Moutnicích, kam chodily děti z Karlova a Bažantnice.
13. května konána slavnost matek a „červeného kříže“ Slavnostní řeč přednesli učitelka Kostihová a učitel Valíček.
29. května podnikli žáci vlastivědnou vycházku do Klobouk, kde byl promítán film a také navštívili kloboucké muzeum.
12. června zajeli si žáci III, třídy na Macochu, prohlédli si jeskyně. Ježkovu továrnu na stroje, novou zahradu v Olomučanech a vrátili se přes Adamov domů.
Ke schválení byly zaslány plány pro přístavbu školy, které provedl zednický mistr Jan Florián z Velkých Němčic.
Sokol 1929
Složení výboru zůstalo stejné, od 28.září přistoupil učitel Josef Husovský, který v roce 1935 sepsal zpětně kroniku od roku 1920 podle zápisů ze schůzí. Jednatelem se stal Jan Ryšavý.
Uskutečnil se pietní akt na památku mistra Jana Husa. Majetek jednoty je malý, o stavbě tělocvičny se může jenom zdát.
1930
Rok tento možno označiti v první polovici jako suchý. Mráz přišel na začátku února, díky mírnému počasí se začalo s jarními pracemi na poli již na konci února. Setí začalo 5. března. Dne 13. března nečekaně napadl sníh a začalo mrznout. Tento stav trval pouze pár dní. Mráz byl vystřídán deštěm, a tak musely být práce na poli na krátký čas odloženy. Deštivé počasí převládalo do Velikonoc, tedy do 20. dubna. Od Velikonoc převažovalo pěkné počasí. V měsíci květnu bylo teplo, jako v jiných letech v měsíci červnu. Po několika předchozích letech se v tomto roce začalo dařit jeteli. Začátek měsíce června byl teplý a suchý. Na konci června přišlo tropické počasí s teplotami dosahujícími téměř čtyřicet stupňů Celsia. Teplé počasí přišlo v měsíci září. Již 3. října přišel mráz, který zapříčinil škody na kukuřici, která pomrzla. Poté přišel déšť. Dne 27. října uhodily přívalové deště. Dne 23. listopadu přišel silný vítr, který poškodil větve stromů a další rostliny. Část půdy v tomto roce zůstala nepooraná, kvůli neustálým dešťům, mrznout začalo až o Vánocích.
Dne 12. března zemřel spisovatel Alois Jirásek
Škola fungovala ve třech třídách, jedna třída měla kolem 60 žáků. Vyučovali František Kloupar, Josef Husovský( nar. v Holešově přišel k nám z Březové), Otilie Šandová provdaná Husovská( nar. v Brně a přichází k nám z Korytné), učitelka Reiterová. Faráři Jan Tureček a Jaroslav Sochor.
Postavena nová býkovna. ( Plemenářská stanice)
Dojednáno, že k osmdesátým narozeninám TGM bude položen základní kámen k přístavbě školy( TGM se narodil 7.3.1850)
Na obrázku je svatba z roku 1930.
Ženich Václav Bedřich ( 1890-1968 ) č. 64. Nevěsta Lízalová Růžena( 1905-1986) č. 34, vedle je otec Lízal Jan ( 1874- 1964) č. 34
Postavena obecní váha u č. 87.
Kromě své funkce na vážení povozů, zde sídlili silničáři ( cestáři), v zimě udržovali cesty, měli tam službu( pohotovost) a také tam spali. Provoz silničářů měl na starosti pan Kapka. Později jako traktorista měl službu Nečas Miroslav. Funkce váhy skončila v souvislosti se založením JZD. Tam měli vlastní váhu a lidé již neměli co vážit.
20. července požádalo obecní zastupitelstvo o udělení stavebního povolení k přístavbě školy.
V létě koupil Adolf Otřísal domek v Křepicích, kam se se svou manželkou Marií (roz.. Bedřichovou) odstěhoval.
Otevření reálného gymnasia v Hustopečích.
24. října začala světová krize v USA. kdy byl vyhlášen krach na newyorské burze. Tomuto dni se také říká Černý pátek
28. října byla oslava dne svobody.
31.prosince po mnohých neshodách obecní zastupitelstvo v čele se starostou Matýškem žádost o přístavbu školy, podpořilo.
Honitbu v Nikolčicích převzal po Nečasovi Jarolímovi č.66, Nečas Cyril č. 63 a spol. Po dohodě s lesním radou Zlatuškem převzal Cyril Nečas honitbu opět jako podnájemce od lesní správy. Tu část v celku, kterou měl v začátcích Nečas Jarolím, za cenu 1200 kč.
Členové společnosti byli. Nečas Cyril jako předseda podnájemce, dále Michálek Jan, Nečas Jan, Mikáč Jindřich, Stejskal Jakub a Nečas František. Každý člen musel položit 500 kč kauce, peníze byly uloženy na vkladní knížku.
Sokol 1930
Ve výboru jsou: Starosta- Václav Bedřich. Jednatel- Josef Husovský. Náměstek- Jiří Nrčas. Pokladník- Jindřich Otřísal. Vzdělavatel- Ladislav Kučera, Hospodář- Emil Otřísal.
Náčelník- Vojtěch Otřísal, náčelnice- Ot. Husovská. Cvičení bylo intenzivní, připravovali se na župní slet, na který také jeli. Zúčastnili se několika veřejných cvičení v okolí. Připravili dožínky, hody, maškarní ples, což byla v obci novinka a získal si oblibu. Také divadel a přednášek bylo několik.
Společná práce přinesla úspěch.
Počet obyvatel 1092, počet domů 229.
Hustopeče 1930 – Smetanova ulice
26.2.2020 proběhla v klubovně beseda s promítáním a výstavou fotografií tohoto desetiletí.
