Zima byla mírná. Do poloviny ledna nebyl sníh, mrazy velmi mírné. V polovině dubna nastala letní vedra a sucha. Silné větry vysoušely půdu. Jařiny byly špatné. 9. května byl mráz -5 °C. Květy na stromech a sazenice v zahradách byly zničeny. Celé jaro bylo teplé, tak jako léto, podzim také pěkný. Brzy zamrzlo, řepy a brambory pomrzly, později se sklidily. Silnější a stálé mrazy nastaly v půli prosince a vydržely do konce roku. Sněhu bylo celkem málo.
1. ledna přišel na obecnou školu učitel Josef Valihrach.
31. ledna se vrací z mateřské dovolené Anděla Lízalová.
15. února odchází učitel Jan Denemarek do V. Meziříčí.
Po skončení války byl soudní a politický okres Hustopeče obnoven.
Na jaře 1946 došlo k realizaci odsunu. Ze sběrného tábora v Hustopečích bylo v době od 30. března 1946 do 4. září 1946 odsunuto v 10 transportech 3 123 osob.
V Hustopečích zůstalo 33 antifašistů, 1 specialista a 172 osob – přestárlí, smíšená manželství. V září 1948 bylo konstatováno, že Hustopeče mají 2 602 obyvatel, z toho 2 542 Čechoslováků a 60 Němců.
V r. 1946 bylo z bývalého okresu odsunuto 3180 osob, dosídlení proběhlo zejména z okolních obcí, tedy i z naší obce.
Rodina Babáčků (foto) se odstěhovala do Hustopečí.
Zprava sedí: 1. Václav (1920), 2. Růžena, provdaná Sedláčková (1922), 3. Josef Babáček – otec (1899), Emilie – matka (1902, roz. Kučerová), 5. Otýlie (1924), 6. Josef (1925). Druhá řada zleva: František (1926), Jaroslav (1928), Emilie (1933), Jindřich (1933), Oldřich (1929), Čestmír (1936).
Byla provedena adaptace stodoly č. 3 na garáž pro autobus.
6. března bylo slavnostně vzpomenuto 96. výročí narození T. G. Masaryka za účasti místních i přespolních občanů.
Při volbách do MNV byl předsedou zvolen Karel Hrabec, místopředsedou Fr. Nečas.
9. května byla oslava vítězství za účasti žáků a občanů.
26. května se konaly volby do Ústavodárného shromáždění Československé republiky, první československé volby po 2. sv. válce, jediné do nástupu komunistů k moci, označované jako poslední svobodné demokratické volby na dobu víc než čtyřiceti let.
19. června byl znovu zvolen prezidentem Československa Edvard Beneš.
19. a 20. června podnikli žáci měšťanské školy jednodenní výlet na Macochu a dvoudenní výlet s programem navštívit Zlín, Luhačovice, Rožnov, Radhošť. Žáci obecné školy podnikli výlet do diváckého lesa.
22. června byl ukončen školní rok.
5. srpna 1946 zemřel v Bystrci u Brna Msgr. František Adamec
8. září se v Šitbořicích narodil Václav Nečas, lidový řezbář a mistr v tvorbě mysliveckých motivů. V patnácti letech se začal učit řezbařině od otce, který se řezbářským dovednostem učil od velkého mistra řezbáře Viléma Pernikáře v Divákách. Dnes můžeme jeho práce nalézt v mnoha zemích světa: v Americe, Austrálii, Německu, Rakousku i Švýcarsku.
1. října byl ukončen Norimberský proces.
Učitel Jan Janoušek nastoupil vojenskou službu, místo něj přichází učit Ladislav Štefec.
Žáci a učitelé uspořádali sbírku, jejíž výnos 2800,- Kč byl věnován na znovuvybudování Lidic.
7. listopadu bylo připraveno pásmo hudby, veršů a prózy.
- prosince byl na školu ustanoven Mojmír Svoboda.
Začaly vietnamské války.
V Šitbořicích vznikl oddíl Junáka.
V republice byla obnovena Česká obec sokolská, která byla v roce 1941 rozpuštěna Reinhardem Heyndrichem a podruhé byl zakázána v roce 1956 ÚV KSČ. K znovuzaložení „České obce sokolské” mohlo dojít až v roce 1990 po pádu komunismu.
T.r. se vrátil z Kanady rodák Josef Hrabec, popsáno v Nikolčické čítance II, str. 48.
1947
Byl velmi suchý rok, mírně mrzlo, občas sněžilo. Větší sněhové vánice přišly v půli února. Na silnicích se tvořily závěje, cesta namnoze nesjízdná. Zlepšení přišlo v březnu, teploty stouply, sněhové přeháňky se mísily s deštěm. Koncem března tál sníh a vítr půdu rychle osušil. Květnové tropické teploty a hrozné sucho způsobily, že většina rostlin uschla. Zapršelo až v půli června. V červenci, srpnu a září vládlo horko s občasnými bouřkami, přeháňkami. V říjnu se během nocí mírně ochladilo a zcela ustal déšť. Slabý déšť přišel s listopadem a v půli listopadu už pršelo silně. V prosinci bylo proměnlivo.
- ledna zahájen dvouletý plán hospodářské výstavby (dvouletka). Mezi hospodáři nebyl kladně přijímán. Podle něj mělo být obnoveno hospodářství zničené během války.
2. února byli zvoleni funkcionáři do měšťanské a újezdní školní rady (MŠR a ÚŠR).
MŠR: Jan Jelínek, Alois Broskva, Fr. Sedláček, Ant. Vintrlík, Jan Jelínek z č. 7, Vojtěch Otřísal a Fr. Strouhal – náhradníci.
ÚŠR: Nikolčice: Jakub Bílek, Fr. Vozdecký a Josef Solnička. Náhradníci: Cyril Hirš, Josef Bartoněk a Jaroslav Otřísal.
Křepice: Ant. Papež z č. 274, Jan Urbánek z č.111 a Vilém Relich z č. 259, náhradník.
Diváky: Augustin Čuta z č. 20, Karel Tesař z č. 26 a náhradník Filip Klimeš z č. 92.
Zástupci učitelského sboru: Rudolf Kolínský, Fr. Nevěděl a Mojmír Svoboda, Anděla Lízalová a Flasta Falbrová.
Předsedou obou školních rad byl zvolen Jakub Bílek a místopředsedou Josef Solnička. Funkci pokladníka vykonával Fr. Vozdecký.
7. března byla oslava narozenin T. G. Masaryka.
22. dubna vyjeli Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka na cestu do Afriky a Jižní Ameriky vozem zn. Tatra T 87.
9. května byly společné oslavy ke Dni vítězství. Program s žáky školy připravil a nacvičil učitel Ladislav Štefec.
28. května byla společná oslava narozenin dr. E. Beneše.
Obě školy jsou nadále v jedné budově, ta má četné nedostatky, volající po opravě… Nedostatky vznikly neporozuměním, politickými, hlavně náboženskými spory mezi obecními funkcionáři. Vyvstala otázka nové přístavby k rozšíření měšťanské školy. Šitbořice začaly usilovat o zřízení vlastní měšťanské školy a uskutečnění tohoto požadavku by ohrozilo trvání zdejší školy. Žádost Šitbořic byla ZŠR v Brně zamítnuta a ÚŠR v Nikolčicích podala žádost o schválení stavby.
V této době došlo k narušení dobrých vztahů mezi školou a občany kvůli neshodám v náboženských otázkách. Vzniklé aféry vedly některé učitele k úvaze, že zdejší školu opustí.
28. června byl zakončen školní rok.
Katastrofální sucho v létě postihlo celý náš stát, mělo i značné důsledky pro Nikolčice. Aby bylo čím krmit, jezdilo se na sena až k polským hranicím. Účastníkem té brigády Oldřich Sedláček z č. 69 byl při napájení pokopán koněm a zranění podlehl.
V srpnu byl vydán zákon o nedělitelnosti statků a zemědělské půdy. Měl nabýt platnosti v září. Když se o něm lidé dověděli, začali přepisovat majetky na děti.
Pokračuje odchod občanů do pohraničí. Provádí se regulace potoka od č. 30 po č. 20. Přitom je zrušen „crcák“ studny Toufarky a místo něj instalována pumpa před č. 27.
Snímek z r. 2019. Již ani tato studna tam není.
1. září byl zahájen školní rok 1947/48.
Z učitelského sboru zůstali Rudolf Kolínský, zatímní ředitel, Fr. Nevěděl, odborný učitel, Vlasta Kolínská, učitelka, Jan Janoušek, učitel a Anděla Lízalová. Na obecné škole byly ustanoveny: Josefa Žáková, učitelka čekatelka, Marie Pospíšilová, učitelka čekatelka. Na měšťanské škole byli ustanoveni: Miroslav Žák, definitivní učitel, Stanislav Vrbka, definitivní učitel.
V září pokračuje lidová škola zemědělská, navštěvují ji žáci z Nikolčic a Křepic. Správu vede Fr. Nevěděl, odborný učitel, vyučování je celodenní v pondělí a čtvrtek v bývalé dílně v suterénu.
17. prosince je potvrzena nutnost přístavby újezdní měšťanské školy.
Koncem roku začala stavba silnice spojující Šitbořice s Diváky.
Přechod banderovců přes Československo, boje na Slovensku. Pokoušeli se probít do Německa. V bojích s banderovci v letech 1945–1947 padlo nebo bylo úmyslně zavražděno 49 osob.
1948
V lednu převládal mírný mráz s občasným sněžením a deštěm. Po krátké době se ochladilo a přišly sněhové přeháňky s deštěm. S březnem se oteplilo. V půli dubna šly teploty i na 20 st. C a téměř nepršelo. V posledních dubnových dnech přišlo několik bouřek. Bouřky a teplé počasí bylo charakteristické i pro květen a červen. Červenec byl chladnější a o něco deštivější než předešlé měsíce. Od půlky srpna do půlky září intenzivněji pršelo. V další části září se ochladilo. V říjnu se střídaly teplé a chladné dny s deštěm a větrem. Od 10. listopadu mrzlo a mírné mrazy vydržely i v prosinci. První sníh napadl 16. prosince a teploty klesaly. Po několika dnech byly mrazy mírnější. Toto počasí pak vydrželo do konce roku.
5. ledna podala ÚŠR žádost o zařazení přístavby do pětiletého plánu a stanovení pořadí.
13. až 25. února – únorový převrat v Československu; k moci se dostali komunisté v čele s Klementem Gottwaldem a zavedli tzv. diktaturu proletariátu.
Tyto dny byly mrazivé v průměru -9 st. C, ale teploty klesaly až na –24 st. C.
25. únor – tzv. Vítězný únor. Přijetím demise nekomunistických ministrů prezidentem Edvardem Benešem byl dovršen komunistický převrat v Československu. Tento den, komunisty označovaný jako „vítězství pracujícího lidu nad buržoazií a reakcí“, představuje vyvrcholení státního převratu, jehož cílem bylo nastolit komunistickou diktaturu, likvidovat parlamentní demokratický systém a připojit Československo do sovětského mocenského bloku.
Občané byli zastrašení a největší obavy v prvních chvílích projevovali o církev a náboženství. Vedoucí složkou se stala místní organizace KSČ, ta ovšem před r. 1948 neměla velký vliv a respekt mezi občany. V rámci únorových událostí byla provedena reorganizace MNV a předsedou byl zvolen Ant. Vintrlík. Činnost zahájil akční výbor Národní fronty, jehož předsedou byl Cyril Matýšek, vedoucí prodejny JAS v Hustopečích.
10. března – podezřelá smrt ministra Jana Masaryka.
12. března přišel učit na obecní školu Alois Strouhal z Bratčic.
13. března se poslouchal z rozhlasu projev Zdeňka Nejedlého o práci a významu zemřelého Jana Masaryka, ministra zahraničních věcí.
16. března byla konána společná oslava 98. narozenin T. G. Masaryka.
5. května – parlamentem přijaty znárodňovací zákony o znárodnění polygrafického průmyslu, cestovních kanceláří, některých hostinských a ubytovacích zařízení (hotelů), přírodních léčivých zdrojů a lázní plus všech podniků nad 50 zaměstnanců.
9. května – přijata nová Ústava (prezident Beneš ji odmítl podepsat).
28. května bylo vzpomenuto narozenin a díla prezidenta dr. Edvarda Beneše.
2. června abdikuje prezident Beneš; oficiálně bylo jeho rozhodnutí oznámeno 7. června.
14. června se stává prezidentem
Československa Klement Gottwald.
Došlo ke sjednocení tělovýchovy. Orel byl zrušen, jeho členové přešli do Sokola. Staří skřípali zuby, ale mládeži to nevadilo.
Na obecné škole propadlo 12 žáků, na měšťanské škole 31. Příčina slabého prospěchu: velmi slabé duševní schopnosti, nedbalost, nezájem, špatná docházka.
16.-18. června podnikli žáci IV. měšťanské třídy výlet na Slovensko a žáci I. a II. třídy navštívili Zlín a Radhošť.
28. června byl ukončen školní rok.
Během prázdnin byla škola opravena. Pan Vodák z Divák opatřil všechny podlahy v učebnách, sborovně a ředitelně ochranným nátěrem značky Hydrovosk. Tím byl učiněn další krok v boji proti prachu.
Střecha opravena nebyla pro nedostatek materiálu.
Na střední škole vyučují: Rudolf Kolínský, zatímní ředitel, Josefa Brtníková ze Slavkova, státní učitelka, Alois Strouhal, učitel, Miloslav Žák, učitel, Vlasta Kolínská, učitelka, Anežka Mácová, učitelka čekatelka, Zdenek Píca, učitel čekatel, Anděla Bartoňková z Krumvíře, vyučuje na národních školách v Nikolčicích, Divákách a na střední škole v Nikolčicích.
Římsko-katolické náboženství vyučuje p. František Vašek, náboženství čsbr. evang. diákon Miloslav Zástěra. Učitelé měli za úkol šířit u dětí princip socialismu. Ve třídách byly zřízeny čítárny, kam žáci přinášejí denní tisk a obrázkové týdeníky, byla obnovena školní samospráva, stará se o výzdobu, pořádá sbírky, sběr léčivých bylin. Do šachového kroužku chodilo 26 žáků.
28. října vzpomenuto výročí republiky, T. G. Masaryka a Ed. Beneše.
5. listopadu výročí Velké říjnové socialistické revoluce, žáci provedli úpravu prostoru před vchodem do školní budovy.
9. listopadu slavnostní sázení ovocných stromů.
Konečně byla provedena oprava jedné ploché střechy nákladem 25 000 Kč.
23. listopadu společná oslava narozenin Klementa Gottwalda.
Listopad: nepříznivé počasí, mnoho žáků je nemocných. Žáci Honig z 1. třídy, Josefa Nečasová a Alois Mnacakanov ze 3. třídy jsou na protituberkulózním léčení.
21. prosince narozeniny Stalina.
Stolař Rudolf Nečas vyrobil jesličky pro školní vánoční besídku.
Hospodářem mysliveckého spolku byl zvolen Alois Nečas.
V Hustopečích byla okresním mysliveckým spolkem postavena střelnice, kde každý člen či mladý adept vykonal zkoušky ve střelbě na asfaltové holuby. Na střelnici odpracovali naši členové 360 hodin.
1949
Leden a únor byl beze sněhu. Březen se uvedl kritickým počasím. Vítr, sníh, mráz -6 až -8 C°, duben byl proměnlivý. Dokončeno setí a sázení brambor.
Květen: Hezky, teplo, občasný déšť. Začátkem července byly deště a bouřky… Celé září bylo sucho a teplo, rovněž v říjnu. Na vánoční svátky bylo pěkně, do konce měsíce bez mrazu a sněhu.
3. ledna oslava vstupu do pětiletého plánu. Domy byly ozdobeny různými praporky.
9. ledna bylo na schůzi ÚŠR rozhodnuto, že do konce školního roku musí být opravena druhá část střechy školy.
21. ledna vzpomenuto úmrtí V. I. Lenina.
1. února ze školy odchází do Krumvíře Anděla Bartoňková a na její místo přijata Věra Chvátalová z Těšan.
14. února návštěva filmu Filosofská historie.
16. února se žactvo zúčastnilo pohřbu spolužáka Štěpána Sošky (TBC). Z výnosu peněžní sbírky byly zakoupeny květiny a zbytek byl odevzdán otci na úhradu pohřbu.
21. února návštěva filmu Syn pluku.
7. března vzpomínka na TGM.
27. března uspořádala skupina rady žen „Besedu venkovské ženy“. Recitační a pěvecký program zajistili žáci národní školy.
Myslivecká společnost věnuje žákům 1000 Kč na knihy do žákovské knihovny.
Byla provedena úprava školní zahrady a plotu, vysázeny stromky. Na akci Osvobození Hustopečska pracovali Rudolf Kolínský, Miloslav Žák a Alois Strouhal, který provedl jazykovou úpravu. Hotová práce obsahovala mapku obce s vyznačeným postupem jednotek RA, výtah z obecní kroniky a vypracované příběhy.
13. dubna vzpomenuto významu světového míru.
2. května promítán film Příběh opravdového člověka.
15. května pořádala Rada žen „Den matek“. Program vyplnily děti z národní školy.
28. května vzpomínka na prezidenta Beneše.
10. června Puškinovy oslavy, Lidice. Týden čs.-rumunského přátelství.
Čistý výnos výstavy byl věnován pro uspořádání 2 školních výletů, do Prahy a do Krkonoš. Oba zájezdy byly podniknuty autokarem dopravních podniků města Brna.
30. června byl ukončen školní rok. Předtím byla u všech žáků provedena tuberkulinová zkouška. Aktivní tuberkulózou jsou postiženi 4 žáci, jsou v léčení. Prohlídku všech žáků provedl obvodní lékař L. Medek.
Oprava školní střechy a verandy byla provedena, jak bylo smluveno.
Byla provedena konfiskace církevní půdy a majetku. Novým předsedou MNV zvolen František Koutný.
Ustanovení JZD byl problém z největších, zápasil s ním celý hustopečský okres. Základem JZD se mělo stát místní strojní družstvo Družina, od kterého byly převzaty některé hospodářské stroje. Od p. Matýška z č. 8 byl vykoupen samovaz a od Martina Rabovského z č. 5 mlátička. Podrobně jsou události popsány v Nikolčické čítance II na str. 52.
1. září byl zahájen nový školní rok. Pro nedostatek žáků se škola mění v dvoutřídku.
Ředitelkou školy zůstává Anděla Lízalová, zůstává také Josefa Žáková. Josef Homolka odchází na národní školu do Šakvic. Ručním pracím vyučuje Věra Chvátalová. Náboženství učí faráři Fr. Vašek a Miroslav Zástěra. Byly obnoveny doučovací skupiny.
Na střední škole učí: Rudolf Kolínský, zatímní ředitel, Alois Strouhal, učitel, Miloslav Žák, učitel, Vlasta Kolínská, učitelka, Anežka Mácová, učitelka čekatelka, Věra Charvátová, učitelka, Božena Vondráková, odb. učitelka, byla však brzy přeložena do Šakvic a na její místo jde Jan Pěček, učitel čekatel, který se vrátil z vojenské služby. Zájmové kroužky: vaření, zahrádkářský, rukodělný, traktoristický – 2 hodiny týdně ve výcvikovém středisku v Divákách, instruktorem je Josef Matula.
Žákům byly promítnuty filmy Hraniční ulička, Třetí úder.
20. října proběhla brigáda: sběr paprik.
Důvěrníkem žákovské organizace Miloslav Žák. Organizace nefungovala dobře, byla vynucována, žáci pracovali s nechutí. Podíl na výsledku mají rodiče, kteří zaujali z nábožensko-politických postojů vůči škole záporný postoj. Důsledky byly patrny každou vyučovací hodinu; obsah byl zaměřen politicky v každé akci, byl prováděn nábor do hornictví.
1950
Lednové počasí se ve většině dní obešlo bez větších mrazů a sněhu. V měsíci únoru bylo počasí velmi proměnlivé. Asi od poloviny března se střídaly dešťové a sněhové přeháňky. V měsíci dubnu a květnu už převládaly teplé dny. 26. května foukal vichr lámající stromy. Následně v červnu bylo teplo a sucho. Žně probíhaly při vysokých teplotách. Práci na poli komplikovala bouřka a slabší deště. Deštivější byl srpen i druhá polovina září. Méně dešťů spadlo v říjnu. Koncem října byly mrazy i první sníh. Poslední dva měsíce roku byly převážně chladné a deštivé.
1. ledna byla v ČSR zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány.
31. ledna nastupuje Josefa Žáková mateřskou dovolenou, její místo zastoupí Anna Součková z Boleradic. Vede i dramaticko–hudební kroužek. Zřízen školní rozhlas s ampliony ve třídách. Branné vycházky s programem vypracoval a s dětmi měsíčně cvičil Jan Pěček.
1. března bylo v ČSR provedeno sčítání lidu: 12 338 450 obyvatel (České země 8 896 133 a Slovensko 3 442 317).
V březnu dostávají děti kakao z Mezinárodní dětské akce.
24. března: přednáška člena SNB na téma dopravní předpisy.
Škola dostávala pravidelné příděly sušeného mléka, kakaa, konzerv, tuků a mimořádně byl přidělen cukr a mák. Organizaci stravování vedla Vlasta Kolínská, vařila paní Matyšková (polévky, kakao, guláš a mazány pomazánky). Čsl. rada žen v Praze poskytla škole podporu 5000 Kč, žáci platili měsíčně 2-3 Kč. Dětem byly promítnuty filmy Bílá tma, Mladá garda, Malostranské povídky.
Oslavy: Úmrtí V. I. Lenina, Únorové události, Den vítězství…
31. března začal v Praze proces s představiteli církevních řádů.
18. května: V ČSR byl přijat nový vysokoškolský zákon, jenž zcela likvidoval tradiční akademické svobody.
31. května: V Praze začal proces s Miladou Horákovou a spol.
6. června se vrací na školu Josefa Žáková. V červnu se provedlo očkování žáků 1. třídy proti neštovicím. Žáci chodili na brigádu do Nového Dvora, sbírali papriky a hrachové lusky.
22. června hledací akce mandelinky.
27. června popravena Milada Horáková.
30. června byl ukončen školní rok. Funkce ředitelky národní školy se z rodinných důvodů vzdává Anděla Lízalová. Po ní nastupuje Josef Kastrhun z Velkých Pavlovic.
31. srpna byl ustaven přípravný výbor JZD z členů: Fr. Koutný, Jan Soška, Jarolím Nečas, Jindřich Otřísal a Fr. Uzal, ale tím akce skončila a činnost zůstala jen na papíře.
Předsedou MNV byl s. Fr. Koutný. Členy rady MNV byli s. Fr. Vozdecký, finanční referent, s. Vojtěch Otřísal, zemědělský referent, p. Jakub Bílek, technický referent, s. Josef Hanák, kulturní referent, s. Josef Klobása, výživový referent, s. Václav Matýšek, sociální referent. Funkci pokladníka vykonával p. Karel Hrabec. Při NV byla zavedena matrika, vede evidenci sňatků. Církevní obřady jsou povoleny, ale nemají právní platnost. Celostátně je uplatňován systém direktivního řízení veškerého hospodářství.
Během prázdnin byly provedeny opravy vnitřního zařízení školy, malováno p. Kutálkem z Divák, stolařské práce p. F. Šťavík z Nikolčic, zámečnické práce p. Jaroslav Nečas z Nikolčic, zasklívání poškozených oken prováděl p. Vašina z Hustopečí.
Týden před začátkem školního roku byla škola vyčištěna, podlahy opatřeny nátěrem a vyleštěny. Práce konal školník Jan Matyšek s členy rodiny.
- září zahájen školní rok 1950/51. Na střední škole vyučují: Rudolf Kolínský, ředitel, Alois Strouhal, učitel, Miloslav Žák, učitel, Vlasta Kolínská, učitelka, Jan Pěček, učitel, Anežka Pěčková, učitelka, Věra Chvátalová. Uč. Pěčková v říjnu odchází na MD, místo ní učí Jiřina Hoštová z Velkých Pavlovic. Na škole národní učí Anděla Lízalová, Jaroslav Bartoněk. Škola byla spojena se školou střední ve školu devítiletou. Ředitel národní školy Josef Kostrhun odchází do Bořetic a pak na Vrbici. Předměty náboženské výchovy učí Fr. Vašek a Miloslav Zástěra. Byla zahájena činnost PO (pionýrská organizace), poradcem je Jan Pěček. Ze školního rozhlasu bylo k poslechu provedení rozhlasové hry Babička. Funkci důvěrníka pro volbu povolání konal A. Strouhal. Agitace pro hornictví neměla kladný výsledek.
6. října vzpomenuto bojů u Dukly.
28. října: výročí osvobození republiky a znárodnění klíčového průmyslu.
23. listopadu: oslava narozenin K. Gottwalda.
27. listopadu: schůze a beseda „Ženy hovoří o Stalinovi“.
20. prosince: narozeniny J. V. Stalina.
22. prosince byla uspořádána vánoční besídka s nadílkou.
Zima byla proměnlivá, +7, -7 st. C, četné mlhy, v noci námrazy, Vánoce na blátě.
Nikolčice mají 831 (885) obyvatel. Počet domů 235. Začala výstavba bytovek pro JZD.