1941
Tuhá zima, místy až -25 st. C, obrovské závěje dosahovaly až 2 m, nutnost prohazovat silnice, studené jaro, výnosy žní byly průměrné, studený podzim.
Děti nechodily do školy do 17. ledna pro nedostatek paliva.
Přes krutou zimu zahynula téměř všechna lesní zvěř.
24. února se začalo stěhovat oddělení okresního úřadu Brno-venkov ze Židlochovic do Klobouk.
V březnu přišla obleva. Po roztání tak velkého množství sněhu nastaly povodně. Pole připomínala spíše bažiny. Setí začalo v dubnu a bylo vzhledem k situaci velmi obtížné. Ještě 3. května napadl poslední sníh. Ten pak vystřídaly bouřky.
19. června se v Praze narodil Václav Klaus – český ekonom a politik, v letech 2003–2013 zastával úřad prezidenta České republiky.
V neděli 22. června ráno lidé z vysílání zjistili, že začala válka s Ruskem.
Od 1. července byla měšťanská škola přeměněna na školu újezdní a chodily sem děti z Křepic, Divák, Šitbořic a Boleradic. V neděli 18. července 1941 ráno začala německá letadla rozptylovat značky s písmenem V, počátečním písmenem slova victoria, tj. vítězství. Letadla v neděli přeletěla přes tento kraj ještě několikrát a rozhazovala množství letáků. (ŠK)
Zemědělcům bylo nařízeno, aby na 52 % orné půdy zaseli obilí a na 2 % olejniny. Každý zemědělec měl statkovou knížku, kam se zapisoval osev obilí a dalších plodin a stav dobytka. A zemědělec, jenž vlastnil víc než pět hektarů půdy, měl statkový arch. Kromě této evidence chodily po domech hospodářské kontroly a sledovaly, zda zemědělci nezatajili část úrody či dobytek. Téměř každý se pokoušel část úrody zatajit. Začali si stavět skrýše pro potraviny, aby je kontrola nenašla. Povinně se totiž dle evidence odevzdávala část úrody, vajec a dalších produktů, které pak rodinám velmi chyběly.
T.r. byl vydán výnos týkající se inspekce ve školách. Inspektoři měli dohlédnout na vyučování němčiny, kontrolovat knihovny a školní archivy, provádět revize učebnic a dohlédnout na ideologicky vhodnou výzdobu školy. Nejvíce byly kontrolovány učebnice dějepisu a občanské výchovy. Na všech školách se žáci museli naučit hymnu Německé říše. Všichni učitelé místní školy povinně navštěvovali kurz němčiny ve škole v Nikolčicích. Podle nařízení vydaného t.r. měli učitelé žákům připomenout druhé výročí Protektorátu Čechy a Morava a na školách měla být 19. dubna konána oslava padesátých 52. narozenin kancléře Adolfa Hitlera.
1. září začal školní rok 1941/42. Na obecné škole chybí dva učitelé, třídy byly spojeny. Učitelky: Hermína Kordíková, Anděla Horáková, Vlasta Kolínská. Náboženství: Jan Tureček, Václav Bartoněk, F. Šedý. Do školy chodily t.r. děti z Nikolčic, Křepic, Divák, Boleradic, Šitbořic a Nesvačilky. Název měšťanská škola nahrazen názvem hlavní škola.
Hlavní škola: Antonín Tomášek, Oldřich Jedlička, Josefa Brychtová, Rudolf Kolínský, Bohumír Jánoš, Jiří Kudela, Čestmír Černošek.
27. září přijíždí do Prahy SS-Obergruppenführer a generál policie Reinhard Heydrich a hned nechal vyhlásit první obecné stanné právo. Trvalo 4 měsíce.
Heydrich zavádí politiku CUKRU a BIČE
Politika CUKRU:
zavádění výhod pro dělníky pracující zejména ve zbrojním průmyslu ( zvyšování mezd, zvýšení přídělů potravin, cigaret a alkoholu, zavedení závodních jídelen, dělníci byli posíláni na zotavenou do lázní, poukázky na boty !! )
Politika BIČE: – pronásledování nepřátel Říše = popravy, deportace do koncentračních táborů – symbolem nacistických represálií v Praze se stala úřadovna gestapa: tzv. Pečkárna
V září byly zavedeny lístky na brambory, bylo sucho, v říjnu opět deštivo, na konci mráz. 1. října napadl první sníh. Celý listopad přetrvával déšť a na konci byly mrazy a trvaly do konce roku.
13. října zemřel starosta Metoděj Konečný z č. 54. Trpěl těžkou žaludeční chorobou, před smrtí se podrobil operaci, která nebyla úspěšná…
Pohřeb se konal za účasti nejširší veřejnosti obou škol, učitelstva a zástupců úřadů. Během jeho nemoci jej zastupoval František Nečas z č. 22, úřadující náměstek.
Příchod okupantů měl pronikavý vliv na poměry a vztahy mezi obyvateli obce. Zmizely politické strany, náboženská nesnášenlivost ustoupila do pozadí, byly rozpuštěny tělocvičné spolky. Byl stále poslouchán zahraniční rozhlas a díky němu lidé sledovali dění na frontě. Někteří lidé odešli dobrovolně do Německa za prací a výdělkem. Ke konci války však nastalo nucené nasazení mladších ročníků na opevňovací práce v oblasti kolem Vídně.
Honitba: Němci obsadili lesní správu Židlochovice a naši honitbu převzal továrník Panez z Lince v Dolních Rakousích. Uměl dobře česky, jeho manželka byla Češka. Byl prý sympatický a k našincům se choval slušně. Honitba za jeho vedení sahala od šitbořické a křepické silnice včetně území pod Horou. Spodky si nechalo státní polesí Židlochovice. Nájem za honitbu platil sám. Podržel si ji až do r. 1944.
Byla zřízena autobusová doprava na trati Boleradice – Židlochovice, autobus byl však přestárlý, a tak často pro poruchu nejezdil.
17. října bylo vyhlášeno opatření ke dni oslav 28. října. Pokud bude oslavován, bude to považováno za provokaci.
Byl také přijat výnos zastavující ve škole výuku dějepisu. Místo těchto hodin bude vyučována němčina. A zastavuje se vyučování dějin české literatury.
28. října byla ze školy vyvázána uč. Vlasta Kolínská.
1. prosince byl na školu ustanoven Inocenc Ševeček.
Po Vánocích t.r. nastoupil do funkce obecního tajemníka Fr. Hrubeš, vykonával ji do konce války,kdy prosadil, že do obce nepřišla jednotka volkssturmu, ale byla ubytována v Šitbořicích a měla hlavní vinu na zpustošení této obce při přechodu fronty. Jako důvod udával nevhodné ubytování.
Na vánoční svátky bylo hodně sněhu, zůstal až do roku příštího.
1942
V lednu tuhá zima, kromě koňské dopravy žádná nebyla možná, vymrzlé ozimy.
22. února pomalu začal tát napadlý sníh.
Setí bylo opožděné, příznivé jaro, ale na konci dubna přišly velké bouřky, v noci mrzlo a přes den foukal silný vítr. Chladné počasí zdržovalo práci na polích a stromy vlivem zimy nezačaly kvést ani na začátku května.
10. března přijelo do Klobouk gestapo; zatklo a do vazby v Kounicových kolejích odvezlo odborné učitele Jaroslava Kuxe, Františka Pacáka a Ludvíka Wolfa s odůvodněním, že prý provozovali činnost proti německému státu. Byli popravení 9.-11. června.
1. dubna vyhořela stodola Janu Matýškovi z č. 60.
27. května byl proveden atentát na R. Heydricha a bylo vyhlášeno druhé stanné právo.
Zatýkání i popravy byly prováděny ve velkém. Toto období se nazývalo heydrichiáda, byla to odvetná represivní akce, dělo se vyhlazování obcí a popravy mnoha osob.
30. května přijelo do sousedních Šitbořic gestapo, šest aut s vojáky. U výjezdů z obce postavili kulomety a začali prohledávat domy. Hledali cokoliv naznačujícího nepřátelské smýšlení proti Německé říši. Nic takového nenašli a po dvou a půl hodinách odjeli prohledávat do Nikolčic. (ŠK)
1. června byla v důsledku atentátu ve vsi provedena prohlídka, Němci hledali atentátníky, zbraně a největší pozornost věnovali uzenému masu, slanině a napečeným buchtám.
10. června byly vyhlazeny Lidice.
24. června vyhlazeny Ležáky.
1. července byl bývalý hustopečský okres rozdělen: Židlochovicko přiděleno k okresu Brno – venkov, Kloboucko a Velkopavlovicko k okresnímu úřadu Hodonín.
Ze školy obecné a hlavní byla odvezeny české učebnice, knihy, mapy, pomůcky, celkem 2447 kusů.
Žně byly také opožděny následkem dešťů.
Přede žněmi se začala zavádět v obci elektřina.
27. července byl kriminální policií zatčen náměstek starosty František Nečas. Byl uvězněn na policejním ředitelství v Brně a přes týden vyslýchán. Jeho případ byl postoupen krajskému trestnímu soudu, tam bylo vyšetřování zastaveno a koncem listopadu byl propuštěn. Okresní úřad Brno venkov pověřil funkcí starosty Antonína Novotného. Funkci náměstka vykonával Josef Hlaváček a obecní pokladnu spravoval Jan Nečas.
24. července byl zatčen učitel Ladislav Kučera z Těšan.
2. září byl zahájen školní rok 1942/43. Na obecné škole učí: Inocenc Ševeček, Hermína Kordíková, Anděla Horáková. Na hlavní škole: Oldřich Jedlička, Antonín Tomášek, Čestmír Černošek, Marie Tlapáková, Bohumír Jánoš, Jiří Kudela, Václav Bartoněk a Rudolf Kolínský. Náboženství pro děti katolíků učí farář Jan Tureček a administrátor Fr. Hamerský z Divák. Evangelické děti vyučuje farář Šedý.
12. září byli Rudolf Nečas z č. 27, Fr. Hlaváček z č. 69 a Josef Hanák z č. 34 gestapem zatčeni, odvezeni do Kounicových kolejí a po výsleších odvezeni do Vratislavě k soudu, 2. února odsouzeni pro přípravu velezrady ke 4 rokům káznice. Podrobněji o jejich osudu v Nikolčické čítance I, na str. 48.
1. října nastoupila do školy Markéta Suchá z Těšan, školním inspektorem se stal Vladimír Malý.
17. října byl veškerý majetek p. Nečase zabaven a majetek sestry Žofie Páleníkové zapsán. Pobyt v Brně, výslechy a neustálá hrozba smrti měly vliv na jeho zdraví, způsobily silné oslabení zraku.
22. října byl v Brně gestapem zatčen nikolčický student Antonín Stejskal z č. 201, za zapojení do Všeslovanské odbojové organizace.
V listopadu na svátek sv. Martina napadl sníh. Poté převládalo deštivé počasí až do poloviny prosince, kdy se oteplilo až na 7 st. C. Na konci měsíce se objevily mírné mrazy.
Koncem roku se krajem šířila epidemie záškrtu.
1943
Mírný a teplý rok, suché jaro, deštivý červen a červenec, v srpnu tropická vedra (36 st. C ve stínu), špatná úroda brambor.
Po zhoršení situace německé armády byla vyvíjena snaha omezit rozhlasové vysílání, radiokomunikaci na velké vzdálenosti. Proto vyšlo nařízení o odnětí krátkých vln z rádií. Od té doby poslouchali lidé rozhlas jen v noci na středních vlnách. I tak se lidé dozvídali nové zprávy rychle a šířili je mezi sebou. A přicházela stále nemilosrdnější nařízení.
Dne 26. ledna byl v říši vydán zákon, který se týkal její obrany. Podle tohoto zákona mohl Němec na místě zabít člověka, který vyjádřil názor proti říši. Někteří Němci tento zákon uplatňovali a lidé se stále více obávali o život.
30. ledna odjel 1. československý samostatný prapor v SSSR z Buzuluku na frontu.
2. února – kapitulace Němců v SSSR u Stalingradu.
6. dubna tam proběhl soud s Ant. Stejskalem, nebyl usvědčen. Koncem dubna byl vezen do Drážďan pak do Prahy na Pankrác. Zde se setkal se spisovatelem Ferd. Peroutkou.
4. června si žáci s učiteli museli ve smutečně vyzdobené třídě poslechnout smuteční projev k úmrtí zastupujícího říšského protektora Heydricha. O pár týdnů později si vyslechli projev k příležitosti jednasedmdesátých narozenin státního prezidenta Emila Háchy.
13. července ukončen školní rok. Učitelskému sboru byl odňat příspěvek na dílo sociální pomoci pro Čechy a Moravu.
12. prosince – Československo uzavřelo v Moskvě novou spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem.
Počátkem prosince převládalo mírné počasí, v druhé polovině ho vystřídal sníh a náledí na silnicích.
1944
Mírná zima, nepříznivé a chladné jaro, v srpnu vlna horka, strašné sucho, podprůměrná sklizeň obilí, seno shnilo, otav nebylo, nedostatek píce.
Na jaře byly tyto příděly: mouka a pečivo 9,7 kg na osobu a měsíc, cukr 1,2 kg, mléko 1,75 l, máslo 70 g, sádlo 160 g, umělý tuk 480 g, maso 0,5 kg. Samozásobitelům byl podle počtu osob proveden příslušný odpočet.
6.-8. ledna se museli učitelé účastnit kurzu protiletecké ochrany.
24. ledna museli jít všichni učitelé na RTG plic, byli uznání zdravými.
12. března: Exilová vláda v Londýně vydala provolání k československému lidu vyzývající k boji proti okupantům.
Poslední dubnový den napadl sníh, ale hned se rozpustil.
23. května byl žákům ve škole promítnut úzký film: Kouzelný svět, Rybolov v Norsku a Mezi Araby.
5. června byl představeným školní obce ustanoven dle dekretu OÚ v Brně Jakub Bílek z č. 139 a Josef Hlaváček z č. 87 jeho náměstkem.
25. srpna bylo bombardováno Brno. Naši občané pozorovali větší množství letadel mířících na sever k Brnu.
312 bombardérů B-24 Liberator shodilo na Brno výbušniny. Podle internetové Encyklopedie Brna měl nálet zničit německou továrnu na výrobu leteckých motorů v Líšni, Zbrojovku a továrnu v Kuřimi. Místo toho letadla zasáhla obytné budovy v přilehlých čtvrtích, zejména v Juliánově, Židenicích, Slatině a na Cejlu. Zahynuly přes dvě stovky lidí a mnoho jich přišlo o střechu nad hlavou.
29. srpna – začátek Slovenského národního povstání.
5. září byl zahájen školní rok 1944/45. Na obecné škole učili: Anděla Horáková, Jiřina Šikulová. Jaroslav Vrána a Hermína Kordiková. Na hlavní škole učí: Jiří Kudela, Rudolf Kolínský, Vlasta Vránová, Antonín Tomášek, Čestmír Černošek a Ludmila Šťávová. Mezi dětmi se objevoval záškrt a spála.
8. září – začala karpatsko-dukelská operace.
25. září byli totálně nasazeni do Roudnice nad Labem učitelé Čestmír Černošek a Jaroslav Vrána. Tentýž den lidé opět viděli letadlový přelet směrem na Brno, tentokrát bez bombardování.
28. září se v Kolíně narodil Miloš Zeman, český politik,
ekonom, prognostik a třetí prezident České republiky.
6. října – 1. československý armádní sbor vstoupil na Dukle na československé území.
20. listopadu se uskutečnil nejničivější nálet na Brno a
další moravská města. Americké bombardéry B-24 Liberator a Boeing B-17
shodily na Brno 2,5 tisíce pum, částečně časovaných. Při náletu zahynulo kolem
500 lidí včetně asi 40 dětí, které ve škole na Mendlově náměstí zabila horká
voda…
Podobná situace byla v Hodoníně, zahynulo
tam 180 lidí, dále v Břeclavi, Zlíně…
1. prosince byla na školu ustanovena Marie Hrubešová.
14. prosince napadl první sníh a brzy i roztál. 20. prosince mrzlo, mráz vydržel do konce roku. Zimní prázdniny měly děti do 11. ledna, ale kvůli válečnému dění byla škola zahájena až 4. 4. ´45.
19. prosince: další bombardování Brna. Na střed města padlo devět pum.
Vánoce byly velmi skromné, jelikož se nedalo téměř nic sehnat.
Blíží se rok osvobození !