Roky souhrnně zvané 30. léta 20. století, jsou charakterizovány především všeobecnou hospodářskou krizí, nástupem autoritativních režimů v řadě zemí světa a nakonec vypuknutím 2. světové války.
1931
Zima byla mírná, největší mrazy byly v únoru (15°C pod nulou).
7. února napadlo téměř půl metru sněhu. Velké množství sněhu přerušilo dopravu do doby, než byly silnice prohrnuty. Sníh napadl ještě 22. února. Poté už nastalo tání, které se stalo příčinou vody vstupující do sklepů. Měsíc březen byl ještě chladný. Setí začalo 21. března, ale o několik dní později je přerušil mráz. S prácemi se znovu začalo 5. dubna. Počasí o Velikonocích už bylo teplé. Ovšem 8. dubna přišel znovu mráz, který přetrvával až do konce dubna, kdy se oteplilo. Teplé počasí pak převládalo i v měsíci květnu a červnu.
6. ledna se odstěhoval do Hustopečí zdejší rolník Jan Otřísal
26. ledna 1931 se dostavila stavební komise a žádané povolení o přístavbu školy udělila. I nadále pokračovaly o přístavbě neshody v obecním zastupitelstvu.
7. března oslavovali děti 81. narozeniny TGM. Oslavu si řídili žáci sami. Žačka Marie Drábková z Nových Dvorů zahájila slavnost přivítáním rodičů a přítomných občanů. Potom přednesly děti básně a písně.
25. března se uskutečnila veřejná dražba, při které byla prodána hospodářská školní stavení.
17. dubna proběhla schůze za účelem vybrání stavitele z veřejné soutěže. Při hlasování nadpoloviční většinou byla přijata ze tří uchazečů nabídka stavitele Františka Václavky z Brna v celkové částce 463 325 Kč.
1. května byl slavnostně otevřen mrakodrap Empire State Building v New Yorku.
26.května se začala škola stavěti. Přijel dozorce Čeněk Švancara s několika dělníky, nejprve bylo nutno odstranit starý materiál a teprve potom počali kopat základy. Byli přibráni místní zedníci a dělníci v celkovém počtu 30, aby práce mohla rychleji postupovat.
25. července byla dokončena novostavba. Potom byla střecha pokryta taškami od firmy Kohn z Brna stavba byla připravena k přezimování.
Byla také zvolena místní knihovnická komise: F. Sedláček, F. Bartoněk, J. Rabovský, J. Konečný a osvětová komise F. Stejskal, Ant. Nečas, Ferd. Stejskal, F. Kloupar.
Za polního hlídače zvolen Josef Bartoněk z č. 178.
Proveden soupis dobytka.
Vybudována lávka k evangelickému kostelu.
Zamítnuta účast obce na budování skupinového vodovodu pro Hustopeče a okolí.
V prázdninových měsících převládalo sucho. Až kolem 21. srpna začalo pršet. Září bylo chladné a už v polovině tohoto měsíce přišel mráz. Kukuřice a další plodiny zmrzly a následně uschly.
Začátek listopadu připomínal letní počasí. To vystřídal v druhé polovině listopadu mráz. V prosinci o Vánocích začalo pršet. Déšť na silnicích namrzal a vytvořil náledí, které lidem komplikovalo cestování
Je třeba také zmínit, že v tomto roce se započalo s rigolováním-hlubokou orbou. Zvláštní pozornost byla věnována révě, protože ta byla zničena v letech 1908-1910 mšicí révovou- révokazem. Zemědělci začali vysazovat druhy štěpované na americké podložce, jejíž kořeny révokazu lépe vzdorují.
18. prosince se v Křepicích narodila sestra Marie Theodora Relichová. Své dětství prožila v podstatě doma se svými rodiči. Jako školu navštěvovala měšťanku v Nikolčicích, kterou navštěvovala čtyři roky a předtím roční učební kurz také v Nikolčicích. Po ukončení měšťanky roku 1946 odešla do Řepčínského kláštera sester dominikánek. Jejím životním mottem je: Pane chceš-li mě tady, drž mě.
Sokol 1931
Výbor jednoty:
Starosta- Václav Bedřich, místostarosta- Jiří Nečas, jednatel- Josef Husovský, vzdělavatel- Josef Husovský, pokladník- Jindřich Otřísal, náčelník- Vojtěch Otřísal, náčelnice Ot. Husovská.
Pokud to počasí dovolovalo cvičenci vystupovali na veřejných akcích v Krumvíři, Následovicích, Šitbořicích a uskutečnila se i tělocvičná besídka u nás.
1932
Rok tento možno označiti jako rok velmi suchý. Zima byla mírná. Půl roku nepřišlo vůbec vydatnějšího deště, což mělo zhoubný následek pro sklizeň obilí, Objevily se také spousty housenek (běláska ovocného a bekyně), takže i ovoce bylo málo. Suché a horké počasí tohoto roku bylo dobré pro vinnou révu.
25. února – Adolf Hitler získal německé občanství a v nadcházejících prezidentských volbách mohl kandidovat proti Paulu von Hindenburgovi se ziskem 36,8 %.
Zvolen starosta Fr. Stejskal, náměstek Jan Otřísal z č. 102 a 16 členů obecního zastupitelstva; dále prohlížitel masa Josef Rabovský, požární policie Ant. Novotný, J. Solnička a J. Krupička (kovář). Polní hlídači V. Lízal z č. 195 a Jan Kozák z č. 110, noční hlídač Josef Matýšek z č. 190, obecní tajemník F. Kloupar.
Odhlasovány diety pro zastupitele: 12 Kč v obci a sousedních obcích, 20 Kč při jednání v Židlochovicích a 40 Kč v Brně.
Uděleno domovské právo Václavu Hrabcovi (udělovalo se po desetiletém pobytu v obci).
11. července obrovská průtrž mračen a téměř hotová budova školy byla silně poškozena a zatopena. Voda dosahovala výše 2-3 m, pomáhaly hasičské sbory z Brna, Nosislavě, Nikolčic.
4. září byla přesto nová přístavba školy otevřena (východní křídlo) a slavnostně předána do užívání Vše se do začátku školního roku stihlo opravit. Ústřední topení zavedla firma J. Štětka z Prahy, školní nábytek dodala firma Ing. Albrechta, práce natěračské firma František Čáslavský z Brna a práce zámečnické firma „ Ergon“ z Brna ( Richard Sastinger a Lukáš Lejska).
Akt otevření nové školní budovy provedl starosta František Stejskal a odevzdal klíče nové budovy správci školy. Promluvili také za okresní úřad R. Kabela, inspektor Baráček, za učitelstvo František Císař a konečně František Kloupar a žáci poděkovali všem občanům. Následovala prohlídka nové budovy, která v danou dobu patřila k nejkrásnějším školám z celého okolí.
Vyučování bylo započato ve 4 třídách.
Do sboru učitelského přibyl uč. Oldřich Fojt z Klobouk, ten však v říjnu odešel na vojnu a místo něj přišel Václav Pěnčík.
V říjnu byl slavnostně předán k užívání nový most u školy.
28. října a narození pana prezidenta byly oslaveny jako jiná léta vhodnými oslavnými básněmi, písněmi a produkcemi. Kromě správce školy promluvili oba manželé Husovští.
Za obecního pastýře přijat Fr. Kugler. Evangelický farář Jaroslav Sochor byl ustanoven farářem v Miroslavě.
Na jeho místo byl dosazen Václav Hora.
Sokol 1932
Starosta- Václav Bedřich, místostarosta- Jiří Nečas, jednatel- Vojtěch Otřísal, vzdělavatel- Josef Husovský, pokladník- Jindřich Otřísal, náčelník- Bohuš Svoboda, náčelnice Josefa Lízalová.
Nacvičovali prostná k IX.sletu, účast byla dobrá. Cvičili v Dambořicích, v Podivíně. Byli na sletu v Praze. Tělocvičná besídka se uskutečnila na dvoře církevního domu č. 86. 28. října vystoupilo žactvo. Tanečních zábav a divadel bylo málo.
Hospodářská bída na našem venkově vzrůstá. Rok neúrodný, hospodářské plodiny bezcenné. Nezaměstnanost roste, všude je nedostatek hotových peněz. Záložny nemohou ani poskytovat úvěr, ani vyplácet vklady.
Na Ukrajině probíhal hladomor.
1933
Celý tento rok byl opět nevídaně suchý. Až počátkem září přišly deště, ovšem již pozdě. Vinobraní bylo slabší než minulého roku pro rozmáhající se révokaz. Ve vinohradech se rozšiřuje réva sázená na americké podložce, která je odolnější. Mnozí z nedostatku jiné začínají sázet divokou révu zvanou “derek”, která hodně rodí, ale pro špatnou jakost vína není doporučení hodná.
Německý stát se začal nazývat nacistické Německo, bylo to v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933 (jmenování Adolfa Hitlera německým kancléřem proběhlo 30. ledna 1933 a diktátorské pravomoci Hitler převzal v březnu 1933) Oficiální název státu byl Německá říše (německy Deutsches Reich) do roku 1943 a Velkoněmecká říše (německy Großdeutsches Reich) od roku 1943 do jeho zániku roku 1945.
22. ledna Tyto události měly vliv i na naši republiku. V únoru se pokusili fašisté v čele s Kobzinkem a Gajdlem o převrat v Brně. Pokusili se o útok na “Svatoplukovy kasárny”, ale byli odraženi a vůdcové utekli do ciziny, vydáni a potrestáni dlouholetým žalářem.
28. února – vrchol nezaměstnanosti v Československu. Zprostředkovatelny práce evidují 920 182 nezaměstnaných. Odhaduje se, že skutečný stav byl až o 1/3 vyšší.
Na naší škole proběhla epidemie spalniček, dva žáci měli záškrt.
Funkci tajemníka přebírá Fr. Stejskal. Za nájemce obecního hostince vybrán Ant. Hochman, koncem roku nahrazen Ant. Jurčíkem. Do svazku obce přijati Fr. Strouhal a Josef Hrouzek.
26. dubna – vzniklo v Německu gestapo
21. května byly konány májové oslavy, žáci ze školy předvedli tělocvičné produkce ve stylu rytmického tělocviku. Kromě těchto oslav byly konány různé další akce, na které byli zváni rodiče a ostatní občané. Byly to: Den svobody, Červený kříž, oslavy Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, M.R. Štefánika. Posmrtné vzpomínky byly věnovány Dr. Švehlovi a Fr. Úlehlovi. Vše s bohatým programem. Ze sbírky bylo koupeno plátno na školní jeviště.
28. října – státní svátek a 15. výročí vzniku Československé republiky oslavil prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk jízdou na přiděleném policejním koni (jeho oblíbený Hektor již nebyl) v čele přehlídkového průvodu od muzea na Václavském náměstí až na dnešní náměstí Jana Palacha, kde byla přehlídková tribuna.
26 listopadu se konala volba nové školní rady. Předsedou byl zvolen Jan Nečas, č. 13, místopředseda Antonín Hanýšek- krejčí. Dále jsou ve školní radě: František Kloupar, Josef Husovský- za učitele, Řehoř Nečas a František Záblacký č.12 – za obec.
Složení pedagogického sboru zůstalo stejné. Jen učitelka Husovská odešla na mateřskou dovolenou a nahradila ji uč. Zita Hloušková nar. v Židlochovicích.
Žáci na škole poslouchali pravidelně rozhlas.
Sokol 1933
Prozatímní místnost, která sloužila jak tělocvična v církevním domě č. 86, musela jednota vyklidit a vrátit k potřebám církve. Byl ponechán k dispozici dvůr a jedna komora. Takže se opět cvičilo pod širým nebem. Cvičenci se účastnili veř. Dvičení v Kloboukách, Rozáříně. Byla těžká doba hospodářské krize, nebylo velké aktivity.
Starosta- Václav Bedřich, jednatel-Jan Ryšavý, vzdělavatel- Josef Husovský, pokladník- Jaroslav Kučera, náčelník- Bohuš Svoboda, náčelnice – Josefa Bedřichová. Základna čítala 30 členů.
1934
Rok 1934 byl jako minulé poslední tři léta v první polovici velmi suchý a horký. Zima byla mírná, sněhu málo. Jaro přišlo velmi brzo. Po 20. dubnu přišly velmi horké dny (až 40° C) Očekával se déšť, ale nepřišel. Jelikož země byla ve spodu vyprahlá od minulých suchých let, tedy povrchní jarní vláha za takových horkých dnů brzy vyschla. Následkem tak velikého sucha sena bylo málo a druhých jetelin skoro nic, obilí počalo předčasně dozrávati poněvadž bylo zaschlé, takže koncem června již nastaly žně. Červenec byl zase velmi suchý. Ovoce bylo dost, zvláště třešní. Vinohrady, které nebyly zničeny od révokazu, slibovaly též dobrou úrodu.
24. května – čtvrtá volba Tomáše Garrigua Masaryka prezidentem Republiky československé.
9. června – Československo uznalo Sovětský svaz de iure.
V první polovici srpna bylo ještě veliké sucho, ale v druhé polovici přišly veliké přívaly. První přišel v noci ze 27. na 28.8. Tento byl největší a způsobil nejvíce škody.
Ve škole nastaly změny- učitel Pěnčík byl přeložen do Šakvic, místo něj byl ustanoven Vilém Kabela ( narodil se v Boleradicích) ( na obr.)
Uděleno domovské právo Josefě Sirové.
Projednána výstavba požární nádrže.
Kafkův autobus byl zničen výbuchem. Po měsíční přestávce zahájena doprava autobusem pana Grolíka. Jezdí jednou denně – ráno do Židlochovic a večer zpět.
Sokol 1934
V čele jednoty stáli:
Starosta- Václav Bedřich, jednatel-Vilém Pivec, vzdělavatel- Josef Husovský, pokladník- Jaroslav Kučera, náčelník- František Nečas, náčelnice – Josefa Lízalová.
Cvičilo se velmi nepravidelně, byla malá členská základna.
28. října byla besídka a akademie, která byla zahájena přednáškou vzdělavatele Josefa Husovského a pak následoval pestrý pořad tělocvičných čísel. Naši dále cvičili v Hovoranech, Morkůvkách.
Divadlo bylo sehráno pouze jedno.
1935
Rok tento byl zase velmi suchý byl, zvláště ve druhé polovici, taková sucha jsou zaznamenána již čtvrtý rok. Zima byla dosti mírná, ale přetrvala až do polovice měsíce března, sněhu bylo více než-li v roce minulém. Jaro přišlo pozdě. Lze říci že rok nebyl pro zemědělce příznivý.
6. ledna byla ve škole uspořádána schůze rodičů s učiteli, při níž sehráli žáci divadelní kus: „Štědrý den chudé prodavačky“. Při této příležitosti bylo vzpomenuto 100 leté výročí naší hymny.
V Divákách došlo k pokusu o výrobu falešných bankovek (1934); našli zde tajnou penězokazeckou dílnu v domě č. 152.
10.ledna
Činovníci Sokola: Starosta: Václav Bedřich. Místostarosta: Jaroslav Kučera. Jednatel: V. Pivec. Pokladník Jindřich Otřísal. Vzdělavatel: Josef Husovský ( učitel). Hospodář: E.Otřísal. Náčelník : B, Otřísal. Náčelnice Jos. Lízalová.
Nicméně projevuje se stagnace činnosti organizace.
Učitel Josef Husovský založil 10. ledna 1935 kroniku Sokola, ve které vylíčil historii prvních 15 let života jednoty od roku 1920.
V březnu oslavil šedesátiny inspektor Osvald Baráček.
Učitelský sbor se žáky mu zaslali blahopřejný dopis, za který vzácný jubilant srdečně poděkoval.
18. března se narodil vynikající kantor, kronikář, malíř, národopisec a biolog Mgr. Josef Černý.
Na Bařině stávaly váhy naproti č. 10 a tento rok byla přistavěna trafika pana Josefa Bartoňky. Říkalo se mu Šnajdr, prodával cigarety.
Místo trafikanta dostal pro zmrzačenou nohu z I. světové války. Svého času tam byl také holič- p. Soška a také sběrna mléka- pan Solnička vzpomíná ( Nikolčická čítanka II str.33) Denně tam přijíždělo mlékárenské auto. Než se naložily konve, šofér naložil náruč polínek pod kotel umístěný na korbě. Smradlavý kouř se vyvalil na celou dědinu, dřevo totiž nehořelo plamenem, jen se destilovalo. Auta jezdila na dřevoplyn.
Ukázka takového automobilu, které jezdilo na dřevoplyn.
Pro malý zájem jezdí autobus jen v pondělí a v sobotu. Od července pak je nucen p. Grolík dopravu ukončit.
Říjen 1936 – v Divákách byl při druhé dražbě zakoupen zámek agrárníkem Viktorem Stroupalem pro Středomoravskou akciovou společnost cukrovarnickou a zemědělskou. Původní majitel baron Levetzow se značně zadlužil a od roku 1930 již byl pod nucenou úřední správou. Tak se zámek dostal do „ občanských rukou“ a po staletí byla obec zbavena všech závazků a povinností vůči panství.
11. srpna resignuje starosta F. Stejskal, místo něho zvolen Štěpán Vintrlík.
5. listopadu – prezident T.G. Masaryk jmenoval v Lánech 15. československou vládu, široké koalice, 1. vládu Milana Hodži
14. prosince oznámil TGM, že se pro nemoc vzdává úřadu prezidentského. Jaké svého nástupce doporučil Dr. Beneše
18 . prosince byl zvolen náš druhý prezident Edvard Beneš
1936
Rok tento byl v první polovici mokrý a v druhé zase suchý. Opět neúrodný. Nikolčice se řadily do kategorie vesnic, které byla závislé na zemědělství. Žel tento rok je charakterizován zvýšenou zadlužeností.
Na začátku roku zvolen starostou Metoděj Konečný, náměstkem Jan Otřísal, radními F. Stejskal a Jan Lízal. Jan Kobliha a Jan Lang byli přijati do svazku obce.
V obci byla zavedena branná výchova chlapců od osmnácti do dvaceti let. Zavedena byla i civilní protiletecká ochrana.
7. až 9. února uspořádal včelařský spolek kurs medového pečiva. Nikolčičtí včelaři byli až do tohoto roku členy včelařského spolku v Boleradicích. Kurzu se účastnilo 20 osob. Kurs se konal ve škole. Hlavní zásluhu na uspořádání kursu měl František Stejskal č. 40.
Zřízeno mrchoviště na Hlinkách.
Hasiči v roce 1935 (Foto poskytl p. Bartoloměj Strouhal, foto je z NČ 2 č.4)
26. května mířily děti z Rakvic na výlet na Pálavu. Přes Dyji se měli dostat pomocí přívozu, jenže ten se při třetí cestě doslova rozpadl. Dvaapadesát dětí se během vteřiny ocitlo v řece, která byla vlivem nedávných dešťů divoká. Odolat mocnému proudu neměly děti šanci – třicet jedna z nich neštěstí nepřežilo.
Naše děti ve škole na tuto událost uspořádaly vzpomínkový akt.
6. června 1937 věnovali diváčtí občané bratřím Mrštíkům bronzovou pamětní desku. Je umístěna na budově obecního úřadu – dříve školy kde, Alois Mrštík učil.
6. července schválena a odeslána půjčka 2000 Kč na obranu státu.
Za nočního hlídače zvolen Josef Šubík, polní hlídači Jan Matýšek a Jan Rabovský; obecním sluhou zůstává Josef Nečas.
Opravena márnice na hřbitově a schváleno telefonní spojení do obce.
1.–16. srpna – Letní olympijské hry 1936 v Berlíně
- září začal další školní rok jako čtyřtřídní.
V učitelském sboru došlo ke změnám, protože učitel Husovský odešel učit do Nosislavě a jeho manželka do Velkých Němčic. Na jejich místo byly ustanovena učitelka Marie Konečná ( nar. v Šitbořicích) a Vlasta Dostálová, dcera uč. Jana Dostála, narodila se v roce 1914 v Nikolčicích. Gymnasium studovala ve Znojmě v Králově Poli. Na učitelství se připravovala v Čáslavi. Sem nastoupila na své první místo.
5. října se narodil ve Vlčici – Hrádečku Václav Havel – český dramatik, esejista, disident a kritik komunistického režimu a později politik. Byl devátým a posledním prezidentem Československa (1989–1992) a prvním prezidentem České republiky (1993–2003).
Na počest krále Karla II byla pak bažantnice přejmenována na „Rumunská bažantnice“.
Návštěva rumunského krále Carola II. s princem Michalem a prezidentem dr. E. Benešem na Nové radnici v Brně, 1. 11. 1936
14. listopadu tragicky zahynul pod vlakem v Nových Dvorech žák František Papež. Pochován je v Křepicích.
5. prosince – přijata nová – tzv. Stalinská – ústava SSSR,
O vánocích uspořádali žáci III. třídy nadílku pro všechny žáky všech tříd. Sehráli dále divadelní kus „ Za štěstím“.
1937
Tento rok byl jeden z nejneúrodnějších roků.
29. ledna – Premiéra divadelní hry Karla Čapka Bílá nemoc v Národním divadle.
Dne 6. února byli za definitivní učitele zvoleni Václav Kabela a Marie Pašová. Zamítnuta žádost fotbalistů o zřízení hřiště ve Strhách, povoleno sokolské jednotě zřízení cvičiště na Rasovce s podmínkou, že nebudou zavazet v období mlácení. Za nočního hlídače zvolen Ludvík Oujeský.
7. března proběhly oslavy dne narození prezidenta osvoboditele. Žáci si také připomněly památku J.A. Komenského- učitele národů
5. dubna – Po čtyřleté výstavbě bylo dáno do provozu letiště na Ruzyni, dnes Letiště Václava Havla Praha.
Květen byl ve znamení májových oslav a oslav dne narození Edvarda Beneše. K oslavám byl připojen také den matek- děti vystoupily v národních krojích.
22-24.května se účastnili naši občané Manifestačního sjezdu republikánského dorostu v Praze.
6. června byla v Divákách odhalena bronzová pamětní deska bratří Mrštíků.
Ve dnech 5. a 6. září se ve škole konala výstava zemědělských plodin. Výstavu pořádala Družina katolických zemědělců.
Obeslalo ji i 13 obcí z okolí. Výstavy se účastnilo 1220 lidí. Odměnu za vystavené obilí obdrželi: František Stejskal, Cyril Nečas č.63, Pavel Konečný, Metoděj Konečný, František Strouhal č.221, Josef Nečas č.130, Štěpán Matyšek, Alois Jelínek č.80, Václav Nečas č.3. Cenou za vystavené hrozny byl poctěn František Záblacký. Cena za nejlepší ovoce byla přiznána Martinu Rabovskému.
V tomto roce byla provedena výstavba družstevního lihovaru při velkostatku v zámecké zahradě za hospodářskými budovami v Divákách. Dával možnost příležitostního výdělku i našim občanům při odvážení lihu, krmných výpalků,, dovážení dřeva, uhlí apod. Lihovar řídila správní a dozorčí rada, zvolená ze 140 družstevních podílníků. Mezi nimi byli i někteří z Nikolčic.
Začaly se objevovat jednotlivé případy slintavky.
14.září zemřel v Lánech prezident TGM. Naše obec uctila jeho památku smuteční slavností dne 18.září večer při níž promluvili starosta Konečný a správce školy Franišek Kloupar. Pohřbu se účastnila zdejší učitelka Vlasta Dostálová.
1938
27. ledna 1938 bylo vidět v Nikolčicích krásnou severní zář. V 8 hodin večer. Lidé myslili, že hoří Přichystalovy zásoby benzínu v Židlochovicích.
Tuto polární záři popsal kronikář ze Šitbořic detailně v obecní kronice. „Celé severní nebe od západu až po východ a do velké výše bylo rozzářené ohnivou září. Byla to nádherná polární záře měnivých barev, hned byla ohnivě rudá a po chvíli svítivě žlutá a zase naopak. Ve vzduchu bylo slyšet zvláštní šustot a praskot. Ten den bylo jasno, takže tento přírodní úkaz skýtal čarokrásnou podívanou. Něco podobného jsme ještě neviděli. Polární záře zářila skoro celou noc a byla viditelná v celé Evropě.
4. února – Hitler se stal vrchním velitelem německých ozbrojených sil.
12. února – V Národním divadle měla premiéru hra Karla Čapka Matka.
11. –13. března – Rakousko bylo anektováno hitlerovským Německem, tato skutečnost výrazně snížila obranyschopnost Československa.
Duben aprílový, všechno zmrzlo.
1. května byla ve škole uspořádána mírová slavnost ČK. Žáci IV. třídy sehráli dvě divadelní představení.
19.–23. května – Květnová krize mezi Československem a Německem
21. května byla v noci vyhlášena částečná mobilizace. Týkala se mužů ročníku 1913 a příslušníků hraničářských praporů ve věku čtyřiceti dvou let. Mobilizace byla velmi nečekaná a muži museli odejít ke svým útvarům ještě v tu noc, kdy přišel mobilizační rozkaz. Nejen v obci vyvolal mobilizační rozkaz velký neklid. Všichni vojáci však byli odhodláni bránit vlast. Všichni mobilizovaní muži se vrátili domů po čtrnácti dnech, napětí mírně polevilo(ŠK).
12. června se konaly ve školní tělocvičně volby do obecního zastupitelstva.
Josef Bartoněk č.230, V. Kučera č.220, Václav Otřísal, Josef Hlaváček č. 87, Jakub Strouhal, Štěpán Vintrlík. Josef Bartoněk č.74, A. Novotný č. 208, Jakub Bílek, Antonín Hanyáš, František Stejskal ml. č. 40, Václav Vahala č.181, Jan Nečas č. 13, Václav Bedřich č. 64, Josef Fasora ( Nový Dvůr). Jakub Novotný č. 48
13. června byla ve škole biskupská vizitace.
Koncem června žáci IV.třídy podnikli výlet do Brna, navštívili představení Rusalky, prohlédli si muzea a památky Brna.
10.července byly provedeny volby do obecní rady:
Starostou byl zvolen Metoděj Konečný (dosavadní starosta), náměstkem František Nečas rolník č.22. Další členové rady: Antonín Novotný č. 208, Josef Bartoněk č.230, Jakub Bílek č. 135, Jan Nečas č. 13, František Stejskal č. 40.
Funkci pokladníka vykonával Štěpán Vintrlík č.139, v čele hospodářské komise stále předseda František Stejskal č. 40.
7.srpna bylo zaznamenáno již 500 případů slintavky dobytku hovězího a 400 případů u dobytka vepřového. Tuto epidemii lze považovat za katastrofální.
Začíná školní rok 1938/39
1.září byl ustanoven nový učitel Karel Pavlík (Nar. v Lovčičkách u Vyškova), učitelský sbor tvořil dále Vilém Kabela, Vlasta Dostálová a správce školy František Kloupar. Ručním pracem vyučovala Lib. Farlíková. Učitelem náboženství byl katolický farář Tureček a evangelický farář Šedý.
Sudetoněmecké povstání bylo povstání sudetských Němců v září 1938, zčásti živelné, zčásti organizované Henleinovou fašistickou Sudetoněmeckou stranou (SdP), a na ně navazující násilí Němců proti Čechům v říjnu 1938. Událost je také označována jako henleinovský puč (resp. pokus o puč).
14. září v půl třetí ráno přišla další částečná mobilizace. Tato mobilizace nebyla tak nečekaná, ale přesto rozrušila mnoho lidí. Lidé se loučili s povolanými muži a domnívali se, že válka už musí přijít. Postupně byli povoláváni další muži a 23. září před půlnocí byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Odcházeli povolaní muži do věku čtyřiceti let. (ŠK)
23. září vyhlásil prezident Edvard Beneš všeobecnou mobilizaci. Mobilizační manifest svolával mladé muže do 40 let, aby se postavili proti nepříteli…
24.září byly naplněny 3 povozy odvedenci.
27.září musela obec odevzdat koně do Brna, ve vesnici nebyla pracovní síla, práce na poli vázla. V Nových Dvorech byla posádka dělostřelectva a měli tam pár koní. Obecní úřad je požádal, aby koně byli přiděleni do Nikolčic, což se ale stalo terčem pro závist a nespokojenost mezi místními občany.
29. září – podepsána Mnichovská dohoda.
30. září –Československo postupuje Německu pohraničí (tzv. Sudety), což zapříčinila Mnichovská dohoda.
V důsledku mezinárodní situace došlo v letech 1938-1945 k okupaci okresů Mikulovska, části Hustopečska a Břeclavska.
1. října – Vznik tzv. Druhé republiky
5. října -po přijetí mnichovské dohody prezident Edvard Beneš abdikoval
8.října – krátce po Mnichovské konferenci, v rámci takzvaného „5. pásma obcí přičleněných k Velkoněmecké říši“, zaznamenaly obce mimo jiné tvrdý zásah do správní struktury kraje. V okrese Hustopeče bylo okupováno 8 obcí: Hustopeče, Kurdějov, Nové Mlýny, Popice, Přítluky, Starovice, Strachotín a Zaječí.
9. října byly německými vojsky obsazeny Hustopeče a Kurdějov. Nikolčice se staly rázem vesnicí hraničící s Německem. Toho dne ustupovalo naše vojsko přes Diváky, zklamané a sklíčené. Na přechodu zůstala rota hraničního pluku k zajištění nových hranic, která byla koncem října vystřídána strážní rotou. Jeden kilometr od stanovené demarkační čáry bylo zřízeno tzv. izolační pásmo. Okolní kopce- Nedánov, Díle, Nivky, Stará hora a NIkolčické vrchy- byly obsazeny vojenskými hlídkami, které si vyhloubily v okolí zákopy a prozatimní kryty. Na silnici do Kurdějova byla zřízena prozatimní strážnice s železnými překážkami.
15. října byli záložníci propuštěni. Vojáci se postupně vraceli domů a občanům byli vráceni koně i dopravní prostředky.
20. října – úředně zastavena činnost KSČ v českých zemích. Na Slovensku se tak stalo již 9. října
22. října – Edvard Beneš odletěl do Velké Británie.
Na naši školu přichází z Čech učitel Rudolf Kolínský a zde se oženil s učitelkou Vlastou Dostálovou, později odešla na mateřskou a místo ní přišla učitelka Svatava Heinigová. Po odchodu zdejších učitelů k vojsku v rámci mobilizace vyučoval na škole Fr. Kloupar a učitelka A. Maliková
30. listopadu – Emil Hácha byl zvolen prezidentem republiky.
Začátkem prosince se začalo jednat o stanovení nových státních hranic, které probíhaly od Nikolčic k Boleradicím
13. prosince pak smíšená německo-československá komise vykolíkovala podle katastrální mapy novou hranici a příslušných katastrech.
1939
Mírná zima, chladné jarní měsíce. Větší zima se dostavila až v březnu. Ve dnech 27. až 29. března pršelo tolik, že byla zaplavená pole. Na konci dubna mrazy polevily a na začátku následujícího měsíce začalo setí, které zvládli zemědělci díky pěknému počasí za pouhý týden. Poté znovu přišlo chladné počasí, které přineslo i mrazy. Občasné mrazy přišly i během května. Celý květen průběžně pršelo a rolníci měli obavy o úrodu. V první polovině června bylo slunné počasí. Od druhé poloviny začalo zase pršet a často přicházely silné bouřky.
8. březen – Hitler informuje říšskou reprezentaci o tom, že ČSR kvůli nesnesitelné situaci v Praze bude obsazena nejdéle do týdne.
14. března vzniká samostatný Slovenský stát- prezidentem je Jozef Tiso
Začátek německé okupace Čech, Moravy a Slezska. Vojáci českého 8. pluku v Místku kladou ozbrojený odpor německým jednotkám
15. březen -německá okupace českých zemí, obsazení Čech a Moravy (německý IV. a XVI. sbor) – operace Marzwirbel
Zahájena první masová zatýkací akce v ČSR zaměřená proti všem potenciálním odpůrcům Říše – akce Gitter (Mříže)
Podkarpatská Ukrajina vyhlašuje nezávislost na ČSR
15. března po záboru pohraničí byly stanoveny nové hranice státu. Také naší obcí projížděla, za sněhové vánice velká vojenská kolona německých vozidel. Z pohledu kluka tuto událost popisuje pan Solnička v Nikolčické čítance II na straně 32.
16. březen maďarské jednotky okupují s německým souhlasem Podkarpatskou Ukrajinu
Zřízení Protektorátu Čechy a Morava, jmenování protektorátní vlády (ČSR)
Okupací okresní sídlo v Hustopečích zaniklo a město se stalo součástí Landrátu mikulovského v Dolnorakouské župě ( Gau Niederdonau). V důsledku toho při jízdě či chůzi do Kurdějova a Hustopečí, ale i na pole Hády, Molgary, Pizingry a Pruchy musely být propustky.
Po zrušení Okresního úřadu Hustopeče přešly obce pod Okresní úřad Klobouky, později však i zde byl zrušen okresní úřad a oblast spadala pod Hodonín.
Pod kloboucký berní úřad ( lidově důchodkový) náležely obce: Bohumilice, Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brumovice, Diváky, Horní Bojanovice, Kašnice, Klobouky, Kobylí, Krumvíř, Martinice, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Šitbořice, Velké Hostěrádky, Velké Pavlovice a Vrbice.
Když měla být německými vojsky obsazena Hustopeč a Kurdějov, do Nikolčic bylo přiděleno 200 čsl. vojáků. Byli usazeni v soukromých domech. U Klobásů č.10 měli kancelář, u Bystřických č.21 byla polní kuchyně ( Děti si tam chodily na polívku). Několik dní bydleli ve škole.
17. březen – zavedení pravostranného silničního provozu v Protektorátu Čechy a Morava (ČSR)
Toho roku byla v naší obci zřízena četnická stanice a finanční stráž. O byty byla nouze. Četníci byli usazeni na čísle 86 (církevní dům). Po osobních změnách zůstal na stanici velitelem Fr. Peša, jeho podřízení byli praporčík Poffel a strážmistři Fuchs, Kovář a Červinka. Finanční stráž měla původně 18 členů a roku 1940 byla zrušena; její členové odešli do civilních služeb. V obci zůstal jako zásobovací komisař Josef Slováček, bývalý ruský legionář, a Vilém Frejka pro Křepice.
19. březen – německá vojenská přehlídka na Václavském náměstí v Praze
Policejně byla zpřísněna evidence každého občana, mladí již od čtrnácti let měli občanský průkaz (Kenkartu). Což byl jednoduchý malý dvoulistý průkaz z fotografií, rodným číslem, označením bydliště a otiskem palce.
21. březen – položen základ vzniku Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava)
Vedoucím byl prezident Hácha, zde Jakub Bílek. Kromě vybírání příspěvků nevyvíjelo žádnou činnost.
5. květen rozkaz Reinharda Heydricha ke zformování gestapa v Protektorátu Čechy a Morava.
5. červen – podplukovník Ludvík Svoboda ilegálně uniká poblíž Ostravy do Polska
8. června byl přeložen zdejší řídící uč. Kloupar do trvalé výslužby. Zde začínal svou učitelskou kariéru v roce 1905.
22. června probíhá jednání o zřízení újezdní měšťanské školy pro obce Diváky, Nikolčice a Křepice se sídlem v Nikolčicích.
V červnu byly ve vsi povodně.
12. července krupobití, škody na ovoci, průměrné žně.
14. července se narodil Karel Gott, zpěvák.(+ 2020)
9. srpna se v Brně narodila Eva Pilarová.( + 14.3.2020)
Školní prapor.
Žačky IV. třídy vyšily pro obecnou školu prapor, na který správce školy vyprosil veškerý materiál od různých firem. Střed byl vyplněn obecním znakem. Kolem znaku je Masarykovo heslo. Stuhy svými letopočty připomínají krátkou, ale velikou dobu našeho národa.
Poslední zápis do školní kroniky napsal uč. Kloupar v srpnu 1939.
Nový školní rok začal 1. září. Došlo ke spojení obecné školy pod společnou správu se školou měšťanskou, kvůli zabrání měšťanské školy v Hustopečích. Nábytek byl do Nikolčické školy přestěhován z měšťanské školy z Olbramovic a další vnitřní zařízení ještě ze škol v Našiměřicích a Hustopečích. Na zřízení a přestěhování školy měli největší zásluhy starosta Metoděj Konečný, náměstek František Nečas, radní Antonín Novotný, Josef Bartoněk a Václav Kučera a členové místní školní rady Josef Solnička a Josef Hanyáš. František Nečas byl později nařčen, že „ okradl“ Říši a měl potíže s gestapem.
Ředitelem měšťanské školy byl Karel Krafka, který spravuje obě školy.
Učitelé: Anděla Horáková( narozena v Hustopečích), Rudolf Kolínský, Čestmír Černošek( Ostravice u Frýdku Místku), Hermína Kordíková( Opatovice) a Blanka Studená( Ivančice). Náboženství učili farář Jan Tureček a evangelický farář Šedý. Dívčím pracem vyučuje Libuše Farlíková, jež dochází z Křepic. Všichni žáci obecné školy jsou pojištěni proti úrazu u Hasičské pojišťovny v Brně.
1. září došlo k napadení Polska Německem, zahájení operace Fall Weiss, začátek druhé světové války
Zatýkání v Protektorátu Čechy a Morava – německá operace Albrecht I. – v Čechách zatčeno 1247 osob.
7. září protektorátní vláda schvaluje stanovisko Úřadu říšského protektora ohledně vyvěšování vlajek a hraní hymen
Září bylo chladné a na jeho konci začalo podzimní setí. Celý podzim byl deštivý. Všechny polní práce se tak musely konat v dešti.
Tento rok byla postavena obecní váha, stavbu provedla firma Kaláb z Brna. Náklad činil asi 25 000 K. Nosnost byla vypočtena na 130 q.
Zavedeno telefonní spojení díky tomu, že v obci bylo zavedeno četnictvo a finanční stráž.
Americká společnost CBS zkoušela bezdrátový přenos barevné televize.
V říjnu byly zavedeny potravinové lístky. Šlo o tzv. přídělový systém a současně byly nařízeny povinné dodávky vajec a mléka. Někteří museli pěstovat tabák. Všichni museli být zaměstnáni a na základě toho dostávali na obecním úřadě lístky. Na příděl bylo maso, máslo, tuky, mléko, vejce, mouka a pečivo, cukr, mýdlo, prádlo, šatstvo, obuv, tabák, dříví, uhlí. Rozbujel se černý trh. Hlavním platidlem byly husy, kachny, sádlo, maso, vajíčka atd..
8. září britská BBC začíná s pravidelnými denními relacemi v českém jazyce
Kdo měl rádio, musel z něj odstranit krátké vlny.
17.září přechod československé vojenské jednotky na sovětskou stranu v oblasti mezi Polskem a Ukrajinou
18. září protektorátní vláda stvrzuje rozhodnutí Syrového vlády z října 1938 – 28. říjen nebude nadále považován za st. svátek (ČSR)
19.září- 189 mužů ze skupiny Českých legionářů pod vedením podplukovníka Svobody přechází k sovětským vojskům.
28. říjen protinacistická demonstrace smrtelně zraněn Jan Opletal (1. ledna 1915 Lhota nad Moravou – 11. listopadu 1939 Praha) byl student Lékařské fakulty Karlovy univerzity,
8. listopad Adolf Hitler těsně unikl atentátu.
15. listopad pohřeb Jana Opletala v Praze, demonstrace cca 5000 studentů v ulicích.
17. listopad – uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni, stovky českých studentů byly zbity a odvlečeny do koncentračních táborů.
18. listopadu- zatčení čeští studenti starší 20 let (1264 studentů) odvezeni do koncentračního tábora Sachsenhausen.
1.prosince přešel na školu měšťanskou učitel Rudolf Kolínský a na jeho místo byla ustanovena jeho manželka Vlasta Kolínská- rozená Dostálová.
1940
Abnormální rok, tuhá zima, deštivé léto, lednová minima, v únoru vlna mrazů (mínus 25 st C.), zaváté komunikace. Obec musela proházet svůj katastr, odházený sníh se kupil kolem silnic až do výše 3 m. Byly škody na stromoví, opožděné žně, obilí špatně sype, chladný podzim, námrazy koncem října.
9. ledna byla provedena ve škole vánoční nadílka chudým dětem, kterou financovali různé organizace z okresu. V lednu bylo dětem obou škol rozdáváno mléko.
V únoru odchází učitel Černošek na školu měšťanskou a na jeho místo nastupuje Jaroslav Vrána ( Přerov).
V obci se začala budovat kanalizace a řešit otázka elektrifikace obce. Podnět tomu byl dán již v době starostování Matýška z č. 8.
22. března měl pohřeb Jan Otřísal z č. 106, který zahynul v Německu, kde byl na práci. Jeho tělo tam bylo spáleno a urna poslána do rodné obce.
30. března byly zabaveny zvony: dva z katolického a jeden z evangelického kostela.
21. dubna sehráli členové uč. sboru ze školy Horáková a Vrána pro jednotu Sokol operetu „ Tulácká krev“.
14. června Německo obsadilo Paříž
10. července začala bitva o Británii
2. září začíná školní rok 1940/41. Na obecné škole vyučovali Alois Strouhal, Anděla Horáková, Vlasta Kolínská, Václav Bartoněk a Hermína Kordíková. Ručním pracem vyučovala Libuše Farlíková
A dále třídní učitelé: Antonín Tomášek, Oldřich Jedlička, Josefa Brychtová, Rudolf Kolínský, Bohumír Jánoš, Jiří Kudela, Čestmír Černošek.
Jeden ze členů sboru odborný učitel Ed.Hrabovský byl pro ilegální činnost popraven.
Náboženství učili Jan Tureček a Václav Bartoněk. Evangelíky učil farář Šedý.
Školu navštěvovaly děti z Nikolčic, Křepic, Divák, Boleradic a Šitbořic.
Bylo zakázáno přijímání židovských dětí do českých škol. Byla zavedena výuka němčiny, jako povinný předmět. Všechny nápisy, tiskopisy, razítka atd, museli být německo- české. Slovo „ státní“ a český“ bylo nepřípustné.
Učitelé němčiny, dějepisu a zeměpisu povinně navštívili pražskou výstavu Deutsche Größe.
Ředitelé a správci škol se museli podrobit zkoušce z němčiny.
Školní zařízení, které bylo přestěhováno z Olbramovic, Našiměřic a Hustopeč, muselo být vráceno nebo zaplaceno.
13. srpna obec částku zaplatila 4.710 říšských marek, což bylo 47.100 korun. Tím se veškerý nábytek a inventář staly majetkem obce.
Písmeno „V“ mělo být symbolem Vítězství říše v boji za novou Evropu a jako takové musí být propagováno.
Žákům bylo uloženo, že musejí dokonale znát hymnu Říše.
16. září byly sňaty plakety TGM z pomníků padlých v první světové válce.
28. října už se nesměl slavit svátek založení republiky.
Název „ měšťanská škola“ byl nahrazen názvem“ hlavní“ škola.
Dále bylo založeno Kuratorium — vedoucím byl nuceně ustanoven učitel Inocenc Ševeček a po jeho totálním nasazení učitel Jaroslav Vrána. I zde byla činnost pasivní.
Finanční stráž byla zrušena. Měla původně 18 členů, kteří odešli do civilní služby.
Prezidenti
Státní prezident protektorátu Čechy a Morava – Emil Hácha
ve funkci od 15. března 1939- 9. května 1945
Slovensko – Jozef Tiso (1939–1945)
Sovětský svaz – Josif Vissarionovič Stalin (1922–1953)
USA – Franklin Delano Roosevelt (1933–1945)
27.3.2020 byly v klubovně vystaveny fotografie k tomuto desetiletí, žel bylo to v době nouze, kdy národ bojoval s koronavirem a nesmělo se vycházet.
