Uvědomělé stravování

Popisované zdravotní téma nemůže být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře, který vás zná.

Společenství s citlivou rovnováhou

Není žádnou novinkou, že máme ve střevu tzv. druhý mozek.

Zažívací trakt má kromě základní vyživovací funkce ještě mnoho dalších funkcí. Tak třeba v tlustém střevu jsou mimo jiné anaerobní mikroorganismy, jež nepotřebují pro svou existenci kyslík, a kromě nich množství jiných bakterií, dokonce i takových, které dosud nebyly poznány. Jsou přítomny kvasinky, houby, protozoa, archebakterie. Výzkumy ukazují, že mezi nimi existují jasná pravidla, která udržují stabilitu. Člověk a jeho bakterie jsou navzájem v symbióze a je třeba přijmout fakt, že byste bez těchto mikroorganismů nemohli fungovat.

Když si způsobíte narušení rovnováhy, dojde k dysbióze, tyto mikroorganismy informují mozek, že je rovnováha porušena a že vzniká ohrožení patogenními mikroorganismy. Nejprve je dokážou identifikovat a pak je zlikvidovat. Vlastně regulují imunitní obranu. A to bez našeho vědomí, vůbec o tom nevíme. To je jen jeden z argumentů.

Neurogastronomie

je vědní obor zkoumající vliv jídla a prostředí, v němž ho jíme, na lidské emoce, náladu, psychické a fyzické zdraví. Děje se to pomocí signálních molekul, které připomínají hormony a zprostředkovávají vnímání chuti potravin působením receptorů na jazyku, když jsou stimulovány chemickými látkami v potravinách. Neurogastronomie se věnuje poznatkům, jak různé látky v potravinách ovlivňují náš mozek, a to se děje pomocí všech lidských smyslů: zraku, sluchu, chutě, hmatu a čichu. Signální molekuly zapojují do činnosti také neuroendokrinní systém, tedy orgány s vnitřní sekrecí. A poslední poznatky výzkumů upozorňují na signální molekuly, které ovlivňují funkci např. serotoninu, tedy mají vliv na psychické reakce člověka. Výživa a emoce se vzájemně ovlivňují a vědci předkládají důkazy prokazující vztah mezi psychosomatickými reakcemi na stres, poruchami příjmu potravy a výskytem metabolických civilizačních chorob, např. inzulinové rezistence, nadváhy, obezity, diabetu nezávislého na inzulínu nebo autoimunitních onemocnění.

A přiznejme si každý sám, jakou situaci vytváří v našem zažívacím traktu stravování a jak na zažívání působí naše psychika. A naopak, jak naše stravování působí na naši psychiku.

Komunikace

Lidský mikrobiom a jeho genetická výbava zmíněných mikroorganismů mají vliv na mnohé pochody v těle. Předpokládá se teorie, že se komunikace děje přes propustnost hematoencefalické bariéry, skrze nervová spojení např. prostřednictvím bloudivého nervu (nervus vagus), přes speciální buňky, které jsou vyplavovány a šířeny tělem, přes zánětlivé faktory - cytokiny, přes produkci signálních molekul, o kterých byla zmínka.

Ve střevu žije velké množství imunitních buněk. Existuje vzájemná propojenost a mozek je informován o tom, co se v těle děje. Tyto procesy neovlivňujete svou vůlí přes mozkovou kůru, ale lze předpokládat, že reagujete i podle toho, jaké je složení vašich bakterií ve střevu. A vlastně to znamená, že své chování a náladu můžete ovlivnit i stravou a okolnostmi kolem procesu stravování a příjmu jídla, jak to popisuje neurogastronomie.

Psychobiotika

V posledních desetiletích se hodně prosazují probiotika, což je zajisté dobrá myšlenka, a probiotika tvoří základ pro to, aby se ve střevu držel vyrovnaný mikrobiom, aby ve střevu byla rovnováha. A pak se v uvedené souvislosti hovoří o probioticích jako o psychobioticích. Snadno se utvoří představa, že pokud upravíte mikrobiom, upravíte genetickou výbavu mikrobů a pak se budete cítit lépe tělesně i duševně. Ale tato představa není zcela korektní, protože lidská mysl je ovlivňována mnoha dalšími faktory. Je to však lákavá představa, že vezmu kapsli s probiotiky a vše se rozzáří. Probiotika patří tam, kde jsou různé chronické nemoci, alergie, záněty apod., o tom nejsou pochyby. Ale nedá se vynechat příjem prebiotik, které jsou nezastupitelné při vytváření prostředí pro existenci probiotik. Zde stojí za zmínku třeba poznatky neurogastronomie o příznivých účincích zeleného ječmene a chlorely a rozhodnutí trvale zařadit tyto potraviny do svého jídelníčku. To bývá součástí tzv. uvědomělého stravování, kdy se veškerá pozornost soustředí na jídlo, a to bez doprovodných činností typu sledování televize, sociálních médií na chytrém telefonu, čtení novin apod. Vědci uvádějí, že uvědomělé stravování má potenciál léčit obezitu a udržet zdravou tělesnou hmotnost, navíc zlepšuje psychickou i tělesnou pohodu, snižuje úzkost, omezuje záchvaty vlčího hladu a nutkavého přejídání a pomáhá vytvářet zdravé stravovací návyky.

V jádru

A jsme u jádra věci, které lze shrnout do jednoduchého závěru. Mozek komunikuje s mikroorganismy ve střevu. V jakém stavu je střevní prostředí, tak se daří člověku po stránce tělesné i duševní. Pokud jsou přítomny zdravotní problémy, je nasnadě, že pozornost věnovaná do uklidnění stravování přispěje ke zlepšení situace.

Konzultace je možná přes naši poradnu.

http://www.symbivita.cz/lekarska-poradna/

MUDr. Pavel Šácha