Pomoc adaptačního mechanismu
Popsané fenomény vyhovují nemoci a jsou brzdou v léčení. Nelze se jim vyhnout, jsou stálou součástí života a jde o to, do jaké míry se s nimi dokážeme vypořádat. K tomu nám pomáhá tzv. adaptační mechanismus, jímž je člověk vybaven. Na univerzitách se přednáší, že při vystavení zátěži mozek situaci vyhodnotí jakožto nebezpečí, protože při něm může dojít k poškození organizmu. Začnou proto probíhat stresové reakce, jež máme zakódovány v genetické výbavě.
Reakce na stres
V první fázi ohrožení vznikne
poplach – tělo rychle mobilizuje síly a připraví si energii potřebnou k obraně, útěku, udržení se v pohotovosti. Vyplavuje se adrenalin, noradrenalin, kortikosteroidní hormony (stresové hormony). Buší srdce, zvýší se tepové frekvence, zvýší se svalové napětí jako před skokem (svaly jsou více prokrveny), zrychlí se dech, rozšíří se zornice, začíná pocení, přitom jsou mobilizovány zásoby glukózy ve formě glykogenu, aby mohla být rychle vyráběna glukóza.
Pak přichází
fáze adaptace – jejím úkolem je přizpůsobit se nové situaci. Uvolněná energie je lépe využívána, tělo s ní lépe hospodaří. Mozek koordinuje složité obranné mechanizmy, aby tělo ochránil před působícím tlakem. Tato fáze je nejmocnější u opakujících se stresů, nesmí však trvat moc dlouho, jinak vznikne fáze třetí, vyčerpání…
Ve
fázi vyčerpání již nejsou obranné mechanizmy schopny správně fungovat a
důsledkem toho může být nemoc – např.
vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, psychické poruchy či syndrom vyhoření, deprese.
Receptor
Velkou roli v tomto adaptačním procesu sehrávají receptory, jejichž pomocí je zprostředkována biochemická reakce.
Receptor je bílkovina umístěná na cytoplasmatické membráně nebo v cytoplasmě či v buněčném jádře. Receptor kontaktují specifické molekuly (ligandy) jako neurotransmitery, hormony, tedy i stresové hormony. Pozornost patří beta-receptorům, na které se vážou různé katecholaminy, jako jsou již uvedené hormony noradrenalin a adrenalin.
Beta-blokátor
Probíhá-li stres dlouhodobě, zvláště nyní v době covidu, přivede vás vzniklý příznak = následek stresu - k lékaři. Ten popsanou teorii mechanizmu receptorů zná, proto vám nasadí lék zvaný beta-blokátor. Úkolem beta-blokátoru je příslušný receptor zablokovat. Tím zpomalí srdeční akci, sníží namáhání srdeční svaloviny a spotřebu kyslíku srdečním svalem. Dále svým účinkem sníží krevní tlak. Dojde ke zmírnění následku, příslušný receptor byl zablokován, aby na něj nemohl působit stresový hormon. Nebyla ovšem řešena skutečná podstata problému = působení stresu. Receptor je sice vyřazen z funkce, ale pokud bude působit stres nadále, budou se stejně uvolňovat stresové hormony, a ty nutně povedou k jiným nemocem i mimo uvedené receptory. Díky za beta-blokátory, ale to nestačí, nelze se spoléhat na jejich dobrý efekt! Beta-blokátory patří v praxi mezi často užívané pro léčbu řádky chorob srdce. Svými účinky na zpomalení srdečního rytmu se podávají pacientům s některými poruchami rytmu, pokud např. hrozí fibrilace síní, a s mnoha dalšími potížemi.
Proč jsme ve stresu a ve strachu, nejistotě?
Tuto situaci lék nevyřeší. Receptor má svou danou funkci, nelze jej jen synteticky zablokovat a natrvalo vyřadit z funkce.
Přírodní zákony se nedají obcházet.
Situaci je vždy nutno podrobit podrobnému rozboru a klíčový okamžik má nastat v bodě, kdy se projeví příznak = následek stresu, než je nasazen beta-blokátor. Z rozboru mají být rozpoznány kritické body života, faktory vyvolávající stres a strach. A ty faktory mají bezpodmínečně přestat působit, jinak se s léčením neposunete k úspěšnému cíli.
Přijměte od lékaře lék, ale s tím pomyšlením, že je to řešení jen na nezbytně nutnou dobu, během níž se má situace uklidnit, musí se provést totální změna života, aby se stres neopakoval. Tehdy má užívání beta-blokátoru své pomocné opodstatnění.
Ovšem velký otazník nastane, je-li ordinován lék, a neprovedena změna, stres působí dál, časem k jednomu léku přibude další a pak další. To již probíhá ona třetí fáze - vyhoření. Lék přestane být lékem, spíše vás táhne do závislosti a nevyléčitelnosti…
Uvedené léky bývají v určitých klinických situacích účelově používány s přínosem jejich účinku, např. při současné ischemické chorobě srdeční, chronickém srdečním selhání atd., o tom není pochyb. Nicméně, ona ischemická choroba měla také svůj začátek a má velmi podobný mechanismus vzniku, jak bylo uvedeno výše. A to znamená, že lék stejně řeší jen následek. Nyní již v tomto pokročilém stavu nemoci, s tím rozdílem, že uvedená závislost pacientovi prodlužuje život.
Naše poradna se snaží, jak může, mluvit o nutnosti rozboru situace a řešení situací přinášejících stres. Čím dříve, tím lépe.
Pro konkrétní dotazy na dané téma je připravena poradna.
MUDr. P. Šácha
