Lékařská poradna

Téma, které se opakuje každým rokem. V zimních měsících, kdy není dostatečná intenzita slunečního svitu, protože den je krátký, klesá v těle hladina vitaminu D a navíc na imunitu útočí celý kokteil virů a bakterií se ukáže, do jaké míry je váš imunitní systém odolný vůči virům, bakteriím a jiným nepohodám. 

Přechod zimy do jara se dotýká i kardiovaskulárního systému a pohybového aparátu, také psychiky, spánku, hormonů, růstu apod. A není se čemu divit. Nedostatek plicní ventilace a čerpání kyslíku při pohybu venku a nedostatek pohybu celkově, to vše vede ke zlenivění organismu jako celku...

A když se konečně objeví jarní sluníčko člověk snadno podlehne pokušení k odhalení oděvu a zanedlouho se prochladí. Pak přijde rýma, kašel, tedy situace pojmenovaná jako „nachlazení“, nebo se řekne: „Dostal jsem jakousi virózu“. 

Jak jsem již napsal situace se opakuje každým rokem a tehdy je třeba položit otázku proč si z toho opakovaně nemocný člověk nebere ponaučení a proč se nevěnuje prevenci.

 Koenzym Q10  je důležitý pro posilování  imunitního systému, ale také jako zdroj energie pro srdce a krevní oběh. 
Palivo pro mitochondrie, které dodávají energii pro práci srdce 
a posilují srdeční sval. O koenzymu Q10 je dobře známo, že chrání před civilizačními chorobami, předchází rychlému stárnutí, únavě, stresu a příznivě působí na imunitní systém.
Vitamin D
Zatím provedené studie naznačují, že lidé s nedostatkem vitaminu D mají vyšší pravděpodobnost infekce covid-19, také vážnějšího průběhu nemoci. Určování hladiny vitaminu D3, tj. 25 (OH) vitamin D3, slouží lékařům také jako marker = ukazatel předpovídající riziko závažnosti. U zdravých jedinců by se měla hodnota pohybovat kolem 75 nmol/l, v jiných jednotkách to odpovídá hodnotě kolem 30 ng/ml. A studie ukázaly, že hodnoty nižší korespondují s větším rizikem onemocnění a horším průběhem. Kromě toho se při studii zjistila souvislost s vyššími hodnotami zánětlivých markerů, jako je D-dimer, interleukin-6 a CRP.

Za popsané situace probíhá oxidativní stres, což je nerovnováha mezi tvorbou volných radikálů, vznikajících coby vedlejší produkt okysličování a látkové výměny, a mezi schopností organismu rychle odbourávat a detoxikovat reaktivní meziprodukty. 
Podílí na mnoha lidských nemocech, jako je např. ateroskleróza, Parkinsonova nemoc, srdeční selhání, infarkt myokardu, Alzheimerova choroba, chronický únavový syndrom, a je důležitý v procesu stárnutí.
Právě tato hrozba zdraví nepříznivého oxidativního stresu více narůstá v přechodném období a je nutno s ní počítat - a do těla dodávat antioxidanty, tj. látky, jež umí zachytit volné kyslíkové radikály, a tak snižovat riziko oxidativního stresu. 

Zelené potraviny, reprezentované u mne chlorelou a mladým ječmenem, představují skromnost a umírněnost v jídelním režimu a rozum zde hodnotí výhodnost ke zdraví. Kdo přechází na zelené potraviny, rozhodl se jít cestou ke zdraví. Upravuje si střevní mikrobiom, omezuje střevní propustnost, vyrovnává acidobazickou rovnováhu, působí, aby nefungoval jícnový reflux, vytváří podmínky, aby tělo nemělo potřebu tvořit záněty. Protože zánět je následek, reakce, kterou imunitní systém spustí, aby se pomocí zánětu zbavil toho, co je v těle špatné, co potřebuje „spálit“.

Zelené potraviny obsahují komplexní složení antioxidantů, a tím je dosaženo v konečném sčítání lepšího efektu, než je dosahováno užíváním mono-antioxidantů. U nich totiž dochází k paradoxnímu jevu, že takový antioxidant vykoná svou roli, ale sám se hned stává volným radikálem.

Užíváním zelených potravin lze docílit výhodnějších podmínek, jež imunitní systém potřebuje pro boj s jarními alergeny, zvláště pokud předchází postní období. Podstata alergické reakce je v přehnané reakci imunitního systému na dotyčný alergen. Chlorela a mladý ječmen vystupují v roli adaptogenů, zvyšují odolnost organismu proti stresovým situacím (což se děje v případě alergické reakce), zlepšují schopnost adaptovat se na ně, přizpůsobit se jim. Uživatelé zelených potravin individuálně popisují mírnější průběh svých sezónních alergií.

A když  přijde jaro snižujte množství tučných a těžkých pokrmů a zařaďte do jídelníčku víc ovoce i zeleniny. Omezte kouření a pití alkoholu. Nezatěžujte zbytečně organismus škodlivými látkami. Zvyšujte pitný režim. Každý den se snažte alespoň 30 minut věnovat pohybu, stačí alespoň chůze. Doporučuji NORDIC WALKING.

MUDr. P. Šácha