Lidová moudrost říká, že všechno souvisí se vším. Když máme určitý problém na těle je jasné, že tento problém bude mít vliv i na ostatní systémy těla. Problém necelostního přístupu k léčení nemocí spočívá v tom, že není věnována dostatečná pozornost hledání souvislostí a sestavování příčinných řetězců. Koordinátorem by měl být praktický lékař. Vyšle pacienta na odborné vyšetření, někdy je potřeba takových odborných vyšetření absolvovat více. Specialista se soustředí na problém z jeho oboru, popíše svůj nález a zprávu předává praktickému lékaři. V tom okamžiku záleží na něm, jak dokáže interpretovat výsledky jednotlivých specialistů a jak dovede sestavit mozaiku souvislostí. Někdy je to skutečný hlavolam.
V dnešní kapitole bych se zmínil o nárazníkovém systému našeho těla, protože pochopení tohoto systému, po sestavení mozaiky informací, dokáže vysvětlit potíže pacienta, které se do té doby jevily jako nevysvětlitelné.
Uvedu nejprve malé přirovnání.
Ve vlakové soupravě mají všechny vagóny mezi sebou pružné nárazníky a kola jsou zavěšena na soustavě tlumičů a pružin. Pokud by tomu tak nebylo, pak by každá nerovnost terénu způsobila nepohodlí, jízda by byla nepříjemná, dokonce by byla dlouhodobá jízda na vagónu pro zdraví cestujícího nebezpečná, když by byl vystaven nárazům, třepání, vibracím a hluku.
A podobný nárazníkový systém existuje v našem těle: Podívejte se na páteř a meziobratlové plotýnky, na pouzdra kloubů, na svaly, šlachy... To jsou ty viditelné nárazníky.
Uvnitř těla máme ale ještě nárazníkový systém v mnoha dalších funkcích, jako například pro udržování acidobazické rovnováhy existují tzv. pufry. Jsou to soustavy látek, bránící výkyvu pH, když dojde k prudké změně kyselosti nebo zásaditosti. Jiný nárazníkový systém se podílí na správné funkci krve, při okysličování hemoglobinu, při udržování správného poměru anorganických a organických fosfátů, také pro udržení bílkoviny plasmy…
Když se časem tlumič porouchá, opotřebuje, ztuhne, je třeba jej opravit, neboť nefunkční nárazníkový systém přivodí potíže podobné těm, které pocítí cestující ve vozidle bez tlumičů.
Uvedu příklad poruchy „nárazníkového systému“ v okamžiku špatně fungující štítné žlázy. Tento orgán můžeme nazývat nárazníkem emocí a stresů. Pokud člověk žije v neustálém stresu a jeho nárazníkový systém musí trvale vyrovnávat nerovnosti, opotřebuje se a přestane fungovat. Tvorba hormonu bude nižší a nižší a v těle se to projeví nepříjemnými příznaky, jež dotyčný snadno pozná. Jeho všeobecné životní funkce budou na nízké úrovni a přivedou ho k lékaři.
Ideální situace nastane, když s ním lékař rozebere celou situaci, pojmenuje mechanizmus patologického procesu a pozornost zaměří na odstraňování těch příčinných faktorů, které jeho štítnou žlázu = nárazník, vyčerpávají. Samozřejmě je na něm, zda stresové faktory dokáže odstranit.
Obvykle je problém řešen tak, že dostanete chybějící hormon v tabletkách. V daném okamžiku se vám uleví, protože hladina hormonu stoupne, a životní funkce se narovnají. Od té doby chodíte 1 - 2 x do roka k lékaři na kontroly, někdy možná častěji. Do poradny dostávám tyto informace, nyní budu citovat jejich obecný obsah: Přijdu do ordinace, sestřička mně vydá žádanku na krev, mám zajít do laboratoře a za týden zavolat pro výsledek. Za týden volám a je mi řečeno, že výsledky jsou v pořádku a že mám hormon užívat dále. Jsem zdravá(ý)..A to se děje někdy po celé roky. Pacient nám píše: Mám potíže, ale léčím se, užívám lék, doktorka mi vzkazuje, že jsem zdravý.
Ten fakt, že hladina hormonu je normální, ještě neznamená, že je to v pořádku a že je pacient zdráv. Správně by mělo být řečeno: Hodnoty krevního testu jsou normální za předpokladu, že užívám hormon. Užívání hormonu vlastně maskuje podstatu problému, udržuje pacienta v činnosti, ale protože tímto krokem není řešena příčina, pomalu se stav dostává do chronického stadia, již neléčitelného... a do totální závislosti na léku.
Mozek komunikuje se všemi buňkami v těle a ty mají na svém povrchu malé receptory, které zpravují mozek o hladině hormonu. Když je ho v těle málo, receptory hlásí mozku nízkou hladinu hormonu. Mozek tuto informaci vyhodnotí a vydá příkaz do hypothalamu, ten zvýší tvorbu tyroxin stimulujícího hormonu (TSH), jenž nutí štítnou žlázu ke zvýšené tvorbě hormonu. Když se tak stane a hladina hormonu se zvýší, receptor to rozpozná a ohlásí mozku, že je hormonu dostatek. Mozek tedy stejným způsobem nařídí aktivitu snížit. To je adaptační, regulační, řekněme nárazníkový systém.
Jenže pokud užíváte hormon uměle, hlásí receptory do mozku, že je hladina normální. Ale to není pravda. Mozek dostává falešnou informaci o skutečném stavu. Nereaguje, netvoří TSH, nestimuluje štítnou žlázu k aktivitě a k vlastní tvorbě hormonu. Celý regulační systém usne. Pokud to trvá dlouho, přestanou buňky štítné žlázy fungovat (proč by pracovaly, když je hormon do těla dodáván uměle), zakrní, degenerují. Nepotřebná buňka se stane nežádoucí a hrozí, že se snadno změní v buňku rakovinnou... Lékař má tedy snahu celou žlázu z těla “preventivně“ odstranit.
Ale to jsem předběhl události. Vraťme se do doby, kdy je pacient léčen a myslí si, že jeho léčení spočívá v tom, že užívá lék. To je totiž další častý slovní obrat v dotazech našich čtenářů. Píší:
... Mám problém s vysokým cholesterolem, vysokým tlakem, arytmiemi, trpím zácpou, bolestmi hlavy, dostávám se do depresí, nevím si rady s nadváhou... Jo, abych nezapomněla, léčím se na štítnou žlázu, užívám 10 let Letrox… Ale ta je podle paní doktorky v pořádku...
Tato pacientka chodí 10 let na kontrolu 2 x do roka, po celou dobu užívá stejnou dávku hormonu, čas od času se dávka pomalu zvyšuje.
Nárazníkový systém tedy evidentně nefunguje! Vždyť - ať je pacient v klidu, nebo v zátěži, ve stresu, nebo na dovolené, stále užívá statickou hladinu hormonu! Jednou je to nadbytečné množství, jindy zase nedostatečné. Jinými slovy - jede ve vozidle bez tlumičů. Ony popsané příznaky (cholesterol, vysoký krevní tlak, arytmie, zácpa, bolesti hlavy, deprese, nadváha atp.) takové „jízdě“ odpovídají.
A celá další velká kapitola může popisovat špatně fungující nárazníkový systém, když žena užívá hormonální antikoncepci, když jsou opakovaně podávána antibiotika bez pojmenování příčiny a mechanizmu patologického procesu. Totéž se bude týkat antidepresiv, užívání statinů při vysokém cholesterolu, sartanů, beta-blokátorů , ACE inhibitorů na vysoký tlak, syntetického vápníku při osteoporóze, antihistaminové léčby při alergiích, imunosupresivní léčby při autoimunitních nemocech, rakovině… Seznam může být dlouhý.
Princip neodstraněné příčiny s tím, že léčba reaguje jen na následek, je stejný.
Taková léčba dočasně odstraní potíže, ale současně poruší nárazníkový systém, což v budoucnu pacienta dovede do chronicity a závislosti na lécích.
Pro konkrétní dotazy na dané téma je připravena poradna.
MUDr. P. Šácha
