Podceňování základní nemoci
Řadu let funguje naše poradna, a tak mám možnost vnímat stovky životních příběhů, které se týkají nemocí tazatelů.
Lidé začnou popisovat své problémy, které jsou košaté, různorodé, popisují, jak se svým problémem zápasí, co všechno udělali pro své léčení, a také projevují starost a jisté zoufalství, že již vůbec nevědí, co mají dál dělat, aby se jejich stav zlepšil. Na závěr dotazu napíší větu přibližně tohoto znění: Jinak jsem zdravý(á), beru „pouze“ lék na štítnou žlázu (ev. vysoký tlak, deprese, na spaní...) anebo - užívám „pouze“ hormonální antikoncepci.
Tu nemoc, uvedenou výše, lze považovat za základní nemoc jejich života, bagatelizují ji, neberou ji vážně, neuvědomují si, že tvoří základ jejich problémů. Myslí si, že když na svou základní nemoc užívají lék, je to, jako by danou nemoc neměli. Užívání léku je rutinou. Když lék berou, pak své problémy nevnímají, necítí je, chodí normálně do práce, jedou na dovolenou, pravidelně si chodí pro recept a jsou vlastně spokojeni.
Jenže tento způsob léčení nelze považovat za řešení směřující k vyléčení. Problém je maskován lékem a v hloubi těla podstata nemoci pokračuje dále a rozšiřuje se. Příčina se nezastavila, lékem odstraněna samozřejmě není, a tak se objevují nové příznaky, přibývají nové diagnózy i další léky.
Situace se postupně komplikuje, samoregulační systémy těla přestávají trvalým maskováním nemoci fungovat, pacient se stává na svém léku závislým, jeho lék mu přináší vedlejší efekty a sám o sobě v těle vytváří novou nemoc, která vede daného jedince k užívání dalšího léku, a tak se roztáčí spirála neřešených problémů.
A právě s takovou roztočenou spirálou napíše tazatel do poradny o radu. Má za sebou řadu vyšetření, prošel si mnoha ordinacemi, vyzvedl si stožky receptů, využíval kilogramy chemie a začal tušit, že tudy jeho cesta nevede, proto to zkusí v internetové poradně, která se mu nabízí. Co kdyby mu lékař v poradně doporučil nějaký jedinečný „alternativní“ lék.
Rád používám přirovnání s ledovou krou
Situace je zobrazena jako ledová kra plující na vodní hladině. To, co je vidět nad hladinou, jsou problémy, které vnímá a které ho obtěžují. A to, co je
pod hladinou, je jeho hlavní nemoc, kterou označil slovem „pouze“. Podceňuje svou základní chorobu. Dosud neví, že by měl rozpustit celou ledovou kru; nestačí, když svou pozornost soustředí pouze na to, co je vidět z povrchu.
Změna pohledu na svou základní nemoc
Musí nastat totální změna života ve všech ohledech, neboť se v jeho životě odehrává něco, co prospívá nemoci a co jeho kru zvětšuje. Jeho léčení musí začít od způsobu myšlení a pohlížení na svůj problém.
Musí přestat s dosavadním postojem ke svému tělu. Jeho tělo totiž není spokojeno užíváním otravného léku. Jeho tělo chce také „ubrat plyn“ v životním tempu, chce péči, chce se rekreovat a s mírou sportovat, radovat se. Jeho tělo nechce žít „v komíně“ u kuřáka, ani alkohol mu nevoní, ani hormonální antikoncepce, ale rádo chodí do lesa, k vodě a na hory. Jeho tělo nechce konzervované potraviny, které jen připomínají přírodní produkty, jeho tělo chce nechemickou zeleninu, ovoce, biologické maso. Jeho tělo chce žít v harmonické rodině, nestačí mu jen partnerský vztah a život tzv. „na psí knížku“. Chce jistotu, zázemí. Chce život postavený na skále v přítomnosti Boha. Nestačí mu světská přítomnost a bulvár.
Probíhá diskuse, internetová konzultace pokračuje, jsou vypisovány objektivní důvody, kvůli kterým nelze udělat požadované změny. Téměř pravidelně se objevuje věta: „Já tolik chci, a nejde to“.
Málo platné, nemoc to nezajímá, kra si bude plavat na hladině dál.
Pro konkrétní dotazy na dané téma je připravena poradna.
MUDr. P. Šácha
