Lékařská poradna

Lékaři budoucnosti nebudou podávat léky, ale přesvědčovat své pacienty, aby pečovali o vlastní tělo, aby dodržovali dietu a aby se snažili pochopit příčiny a naučili se předcházet nemocem.

Tento citát jsem používal jako hlavní motiv své lékařské praxe, kterou jsem od začátku devadesátých let orientoval k medicíně, která hledá příčinu nemoci a podle ní pak orientuje léčení. Kladl jsem si otázky.  Je to utopie ? Pochopí to lidé ? Jak se na to budou tvářit kolegové lékaři ? Během své praxe jsem si musel klást stále a stále tyto a  mnohé další otázky.

Dnes vím, že tento citát má smysl a že všechno se vlastně  týká pochopení nemocí a hledání jejich příčin.

Původ celostní medicíny - je u nás málo známý. Pochází od berlínského psychoanalytika Friedricha Perlse, který měl během 2. světové války praxi v USA a získal s tímto způsobem léčení velké zkušenosti (Gestalt terapie). Vychází z názoru, že představy, pocity a činy souvisejí s celou osobností. K zablokování určitých aspektů reakcí může dojít již v dětství. Některé potřeby člověka tak mohou zůstat trvale neuspokojeny.

V dnešní době se na tuto problematiku díváme ještě trochu jinak. Vidíme přicházejícího pacienta  s problémy  v několika  základních úrovních:

První úroveň - to je ta základní, se kterou se každý den setkáváme, úroveň „fyzického těla“.Zde se projevují všechny příznaky,  bolesti, známky nemoci. Na tomto poli pracuje klasická ortodoxní medicína se všemi svými přístupy.

Druhá  úroveň –- je úroveň psychická, která nás informuje o stavu mysli, vědomí a vlastně také podvědomí. Zde se uplatňují zákony psychosomatiky. Jestliže  se  na  této  úrovni  vyskytuje  nějaký  blok a v důsledku toho bloku se na jeho fyzické úrovni vyskytuje nějaký příznak,  je  logické, že tento příznak nemůže být  vyléčen žádným lékem, dokud se neodstraní blok  na této úrovni. Touto problematikou se zabývá dnes již uznávaný obor psychosomatické medicíny   a je dokonce vyučován na vysoké škole, dříve tomu tak nebylo.

Třetí úroveň - je duchovní, těžko definovatelná, lidé si ji představují pod různými  obrazy.

Takže klademe si základní otázku: Kde je příčina nemoci, na které úrovni ji musíme hledat? Můžeme ji vůbec najít nebo dokonce jsme schopni ji odstranit ? Trpící člověk si toto musí uvědomit a podle toho se ke svému problému postavit.  Jde o pochopení podstaty jeho nemoci. Společně s pacientem se snažíme najít odpověď na otázku Co Tě vlastně trápí, člověče ? Víme přece, že to není jen ten problém, příznak, kvůli kterému přišel, ale podle celostní medicíny jde o vnitřní konflikt (nerovnováhu) mezi tělem, duší a duchem. Snažíme se pacientovi podat jiný pohled na jeho nemoc. On většinou nahlížel na svou nemoc z pozice klasické medicíny. Má svůj problém, svou nemoc, navštěvuje svého praktického lékaře, dostává na bolesti různé léky, podniká vyšetření, navštěvuje specializovaná pracoviště, kliniky a zjišťuje, že nemoc neustupuje. Naopak problémy se stupňují, nemoc přechází do chronického stadia. Pacient si dříve nebo později začíná uvědomovat, že to není v pořádku, začne se  tím zabývat sám,  pustí se do makrobiotiky, jógy, čte spousty literatury, kupuje si různé léčivé přípravky, vrací se k bylinkám, začne navštěvovat léčitele,  dává přednost přírodním léčebným metodám. Tomuto trendu se přizpůsobují i lékaři - léčitelé.

Mnozí z nich používají  přírodní léčebné metody, protože je jim  jasné, že ortodoxní medicína se nemůže daleko dostat v léčení zvláště chronických nemocí. Domýšlíme si, že jsou motivováni touhou efektivněji pomoci svým pacientům a berou na vědomí  silné zatěžování dnešní doby. V budoucnu bude předepisováno mnohem více "přírodních" metod namísto antibiotik, analgetik atd.  Trh je zaplaven velkým množstvím vitamínů, bylinných extraktů, zaručených léčivých přípravků. Zdá se, že to je definitivní proces - ale je to skutečně to pravé ?

Není to právě ten případ ortodoxní medicíny s pozlátkem přírodních metod ? Stejní lékaři, kteří předepisují alopatika, nyní užívají přírodní léky ve stejných indikacích. Ale myšlenkový proces ortodoxní medicíny zůstává nezměněn, poněvadž jednoduše oni se tak naučili myslet.

Pacient má problém, podám mu lék. Alopatický lék problém potlačí, ale může vyvolat vedlejší účinek, podám přírodní lék, ten účinkuje bez vedlejších příznaků. Výborně, to je to, co jsem chtěl. Ve skutečnosti ani jeden z nich nevyřešil příčinu problému. Podstatou není potlačit problém, ale odstranit příčinu, abychom problém vyřešili.. Hovoříme vlastně o principiálním problému.

MUDr. P. Šácha