Lékařská poradna

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Při komunikaci s lidmi, kteří trpí nějakou chronickou nemocí, se téměř pokaždé stočí dialog ke stresům.

Je zajímavé, že někteří si nejsou vědomi, že by byli ve stresu, nebo jej dokonce negují tím, že vysvětlují, jak mají život harmonický a jak žijí správným životním stylem.

Je však nutné vzít v úvahu, že stres je součástí našeho života. Od narození jsme proti němu vybaveni tzv. adaptačním mechanismem a každý člověk se nutně musí dokázat se stresem vypořádat. Pokud jste vystaveni nějaké zátěži, váš mozek situaci vyhodnotí jakožto nebezpečí, protože při něm může dojít k poškození organismu. Začnou proto probíhat stresové reakce, jež má každý člověk zakódovány v genetické výbavě.

Je nutno probrat algoritmus stresu

Zátěžová situace (příčina) - prožitkový stres - uvolňují se hormony (adrenalin, noradrenalin, kortizon, stresový hormon) - ty ovlivňují biologické procesy, ovlivňují imunitu, která se dostává do chaotického stavu… A hormonální regulace dobře nefungují… To vše spouští nemoc.

Mobilizace sil

První fází adaptačního mechanismu je mobilizace: Vznikne poplach –organismus rychle mobilizuje síly a připravuje si energii potřebnou k obraně, útěku, udržení se v pohotovosti. Aktivuje sympatický vegetativní systém, vyplavují se „stresové hormony“. Tuto fázi poznáte podle zvýšené tepové frekvence, zvýšeného svalového napětí (svaly jsou více prokrveny), zrychleného dechu, rozšířených zornic, zvýšeného pocení. Hlavně je však mobilizována zásoba glukózy ve formě glykogenu, tj. zásobního polysacharidu. Slouží jako pohotový, i když rychle vyčerpatelný zdroj glukózy, jejímž odbouráváním získává organismus energii.

Adaptace

Pak přichází fáze adaptace – jejím úkolem je přizpůsobit se nové situaci. Uvolněná energie je lépe využita, tělo s ní lépe hospodaří. Mozek koordinuje složité obranné mechanizmy, aby tělo ochránil před působícím tlakem. Tato fáze je nejmocnější u opakujících se stresů, nesmí však trvat moc dlouho, jinak vznikne třetí fáze.

Vyčerpání

Tou třetí je fáze vyčerpání. Žel, ta podporuje vznik chronické nemoci.

V této fázi totiž nejsou obranné mechanismy schopny správně fungovat, a důsledkem toho může být nemoc: např. vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, psychické poruchy či syndrom vyhoření, deprese.

Role receptorů

Velkou roli v adaptačním procesu sehrávají receptory, jejichž pomocí je zprostředkována biochemická reakce. Receptor je bílkovina umístěná na cytoplasmatické membráně, nebo v cytoplasmě, či buněčném jádru. Receptor kontaktují specifické molekuly (liganty): neurotransmitery, hormony, tedy i stresové hormony. Příkladně zmíním beta-receptory, na které se vážou různé katecholaminy, jako jsou (již zmíněné) hormony noradrenalin a adrenalin.

Algoritmus

Nyní si proces sestavme do konkrétnějšího algoritmu.

Stres – poplach – stresový hormon – receptor – příznak

adaptace – vyčerpání – nemoc.

Nemoc a léčba beta-blokátorem

Nemoc je tedy chápána jako následek stresu; příznak vás přivede k lékaři, jenž popsanou teorii mechanismu receptorů zná, a tak nasadí lék zvaný beta-blokátor.

Úkolem beta-blokátoru je příslušný receptor zablokovat.

- Tím zpomalí srdeční akci,

- sníží namáhání srdeční svaloviny

- a spotřebu kyslíku srdečním svalem. Dále svým účinkem

- sníží krevní tlak. Dojde ke

- zmírnění následku, příslušný receptor byl zablokován, aby na něj nemohl působit stresový hormon.

Nebyla ovšem řešena skutečná podstata problému = působení stresu. Receptor je sice vyřazen z funkce, ale pokud bude působit stres nadále, budou se stejně uvolňovat stresové hormony, a ty nutně povedou k jiným nemocem i mimo uvedené receptory.

Díky za beta-blokátory, ale to nestačí, nelze se spoléhat na jejich dobrý efekt! Beta-blokátory v praxi patří mezi často užívané v léčbě řady chorob srdce. Pro účinky na zpomalení srdečního rytmu se podávají pacientům s některými poruchami rytmu, pokud např. hrozí fibrilace síní a mnoho dalších.

Z vykresleného algoritmu je zřejmé, že zásah beta-blokátoru není přirozeným zákrokem. Receptor má svou danou funkci, nelze jej prostě synteticky zablokovat a natrvalo vyřadit z funkce. Přírodní zákony se nedají obcházet.

Beta-blokátory mohou logicky působit i negativně. Např. sníží krevní tlak až moc, a z toho plyne slabost a kolapsy. Zpomalení srdeční frekvence může vyvolat bradykardii, zase s hrozbou kolapsu. Z dalších významnějších vedlejších efektů bylo u beta-blokátorů popisováno zhoršení nemocí průdušek (jako je astma, chronická bronchitida), různé trávicí obtíže, snížení libida.

Potřeba rozboru

Dříve než začne jakákoliv léčba, je potřeba uskutečnit celkový rozbor situace. To se ale v praxi neděje. Lékař se vyjádří jednoduchou větou, že je to od stresu a že se vysoký tlak musí držet pod kontrolou. To je sice pravda, ale tento závěr nestačí.

Vezměte nabízený beta-blokátor, ale s tím pomyšlením, že je to řešení jen na nezbytně nutnou dobu, během níž se má situace uklidnit, má se pojmenovat stresor, musí se provést totální změna života, aby se stres neopakoval. Tehdy má užívání beta-blokátoru své pomocné opodstatnění.

Ovšem velký otazník nastane, když je ordinován lék, ale není provedena změna, stres působí dále, časem k jednomu léku přibude další a pak další. To již probíhá fáze vyhoření, vyčerpání adaptačního mechanismu. Lék přestane být lékem, spíše vás táhne do závislosti a nevyléčitelnosti.

Beta-blokátory mohou být v určitých klinických situacích účelově použity s přínosem jejich účinku, např. při současné ischemické chorobě srdeční, chronickém srdečním selhání atd. O tom není pochyb, nicméně ona ischemická choroba měla také svůj začátek a má velmi podobný algoritmus, jak bylo uvedeno výše. A to znamená, že beta-blokátor zase stejně řeší jen následek. Nyní již v tomto pokročilém stavu nemoci, s tím rozdílem, že uvedená závislost pacientovi prodlužuje život.

Naše poradna se snaží, jak může, mluvit o nutnosti rozboru situace a řešení situací přinášejících stres. Čím dříve, tím lépe.

MUDr. P. Šácha
Konzultace je možná přes naši poradnu.

http://www.symbivita.cz/lekarska-poradna/