Popisované zdravotní téma nemůže být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře, který vás zná.

Co je to dysbióza ?

„Dys“ znamená špatný a „ bios“ znamená život a růst. To naznačuje špatný život. V biologické terminologii je pak pojem –střevní dysbióza používán pro vyjádření stavu nerovnovážné střevní bakteriální flóry. Můžeme také použít obratu- mikroflóra je dysbiotická. Normálně je to chápáno jako stav škodlivé metabolické aktivity flóry.

Mikrobiom

V dnešní době se používá pojem mikrobiom (Střevní mikrobiota) čímž je vyjádřen komplexní ekosystém obsahující více než 1000 druhů se 7000 kmeny. Představuje více než 150x větší množství genů než lidský genom.

Symbiotická homeostáza

Jsme kolonizováni širokým spektrem bakterií, plísní, parazitů a virů, kteří jsou v symbiotické homeostáze. Termín mikrobiom, označuje genom mikrobioty.

Jak vzniká dysbióza ?

Je mnoho faktorů, které ovlivňují prostředí ve střevu. Který typ bakterie nebo mikroorganizmů naroste nebo se bude ve střevu a vůbec v gastrointestinálním traktu kolonizovat. Již v ústech je vždy velké množství bakterií. Mnoho z nich se tam dostane ze snědeného jídla. V žaludku se jejich počet snižuje a v tenkém střevu zase počet narůstá a zvyšuje se dále směrem ke konečníku. Asi 10 na pátou až 10 na devátou. Největší množství bakterií nalezneme v tlustém střevu, kde je jich 10 na jedenáctou. Stres, jídlo, chemické léky, toxické prostředí, klima- to jsou všechno faktory, které stimulují nebo inhibují různé typy mikroorganizmů.

Špatně vyrovnaná dieta vytváří dysbiózu.

Různé životní situace plné stresů nebo dysharmonie jsou velice vlivné na vytváření dysbiózy. Velký počet chemických léků potlačuje prospěšnou flóru a vyřazuje ji z normální činnosti. Typické pro antibiotika.

Toxiny z prostředí také mohou provokovat střevní dysbiózu. Pokud cestujete do exotických krajin, časem zjistíte, že máte průjmovitou stolici, může to být tím, že klimatické vlivy podporují různé bakteriální kultury, na které nejste zvyklí.

Které stavy nebo nemoci souvisejí s dysbiózou ?

Dysbióza bude často spojována s poruchami žaludku a střeva. Příznaky jako dyspepsie, zácpa nebo nedokončená stolice- to jsou stavy, které se budou později manifestovat jako zánět žaludku nebo chronický zánět střev. Vředy na žaludku nebo na střevu se mohou stát následkem dysbiózy, pokud není řádně léčena a rozpoznána. Žlučníkové problémy a zácpa či průjem jsou často dávány do souvislosti s dysbiózou. Dysbióza je velmi často popisována u poruch imunitního systému, např. u potravinové nesnášenlivosti. Atopie nebo alergie, jako jsou ekzém a vyrážka, mají podobný původ. Chronické zánětlivé nemoci, např. záněty kloubů, se také dostávají do kontextu s dysbiózou. Jisté typy migrény, kde jídlo a dieta jsou velmi podezřelé jako spouštěče potíží, které by také mohly být příznaky střevní dysbiózy.

Jak zabránit dysbióze ?

Když budete podporovat prospěšné bakterie ve střevu, optimalizovat příjem jídla a budete se vyhýbat škodlivému stresu. Psychická a fyzická pohoda může být narušena chemickými léky, toxiny z vnějšího prostředí a mikroorganizmy.

Udržet symbiózu vyžaduje naučit se určovat, co je prospěšné a co je škodlivé pro střevní flóru v běžných a ve specifických případech.

Eubióza a probióza

Co jsou to probiotika ?

Kyselina mléčná bakteriálních kultur – mléčné bakterie, které se nazývají probiotika, stimulují kolonizaci přirozené lidské flóry, která je pro tělo prospěšná. Probios znamená „ pro život“. Stav, kde není dysbióza se nazývá eubióza. Což je spíše utopie. Stav, kdy je snížen stupeň dysbiózy, se nazývá probióza. A proto se tyto prospěšné kultury nazývají probiotika.

Správně vyvážená strava a způsob života – to je nejlepší jistota zdraví. Probiotika nebudou ani tak důležitá, pokud vše netvoří celek.

Které bakterie jsou v žaludku a ve střevu ?

Pokud držíte půst, pak se v žaludku nachází jen malé množství bakterií. Společně s příjmem potravy se zvýší i množství bakterií na 10 na pátou (cfu= colony-forming units) v jednom ml tekutiny. Jsou zde často bakterie z rodu streptokok, bifidobakter a bakteriodů, některé z nich přicházejí z úst a jídla samého. Množství bakterií se sníží v okamžiku jakmile žaludek začne produkovat kyseliny a pH se sníží. Čím níže dolů do střeva, tím počet bakterií opět stoupá až na 0 na pátou až šestou cfu.

Počet bakterií dramaticky narůstá v tlustém střevu. Jsou zde dva dominanntní typy bakterií: bakteroidy a bifidobakterie. Ve výkalech jich najdeme okolo 10 na jedenáctou cfu a váží 0,5 až l kg. Celkové množsví je 10 na čtrnáctou. Když si to dáte do relace s celkovým množstvím buněk lidského těla, které má 10 na třináctou, pak to znamená, že mikroorganizmů je v těle více než vlastních lidských buněk. To je nesmírně důležité zvláště ve vztahu k imunitnímu systému. V tenkém střevu jsou Peyerovy plaky, které zde sehrávají velmi důležitou roli v udržování rovnováhy mezi imunitním systémem a mikroflórou.

Budeme hovořit o vazbě : mikro-eko-střevo- imunita-endokrinní systém- neurogenní systém a psychika. Tím se vysvětlují mnohé příznaky na úrovni těla i psychiky, a jsou tedy v přímé souvislosti.

Kvašení a hniloba

Zjednodušeně bychom mohli klasifikovat bifidobakterie jako dobré bakterie a bakteroidy jako špatné. Bifidobakterie štěpí potravu kvašením a přitom se tvoří kyseliny mléčná, octová a máselná. Ty se podílejí na vytváření kyselého prostředí ve střevu. Bakteroidy tráví potravu hnilobným procesem a budou tvořit nitrogenové odpadní produkty. Pro lidské tělo jsou škodlivé a vstřebávají se ve střevu a dostanou se do všech různých tělních tkání. V malém množství nalezneme streptokoky, enterokoky, enterobakterie, např. kolibakterie. U dospívajících je množství bifidobakterií nižší.

Jaký druh potravy podporuje zdravou flóru ?

Potrava bohatá v komplexu karbohydrátů s nízkým glykemickým indexem. Relativně pomalu se rozkládají, poskytují stálou hladinu krevního cukru. Zelenina ůzných druhů, rýže a těstoviny poskytují adekvátní vlákniny. Vysoký příjem proteinů a živočišných nasycených mastných kyselin stimulují aktivitu bakteroidů ve smyslu kvašení. V západní společnosti přetěžujeme naše těla příjmem potravin s vysokým množstvím proteinů a nasycených mastných kyselin. Podle WHO je standardní proteinová potřeba přibližně 0.8 gr za den na kilogram tělesné váhy. Vysoký příjem vláknin zlepšuje peristaltiku střeva. Toto podporuje bifidobakter. Vegetariánská dieta obsahuje mnohé rozdílné vlákniny, jako je celulóza, hemicelulóza a pektin. Příjem vláknin by měl být vždy spojen s pitím vody. Pojem „ plavat ve vodě“ je adekvátní. Je to nutné pro správnou hydrataci.

Dnes již máme možnost sledovat tzv. Omega index, pomocí balančního testu a z něho lze vyčíst, že pokud je přítomna dysbióza, pak silně převyšuje poměr omega 6 nad omega 3. Pokud berete v potaz, že za přijatelný poměr lze považovat 4:1, pak průměrný Středoevropan má průměr 15 : 1, což ukazuje jakou důležitost hraje snaha mít v těle symbiózu.

Imunitní systém a lymfatický systém

Střevní flóra komunikuje s imunitním systémem prostřednictvím lymfatického systému. Tato tkáň se nachází v kryptách sliznice tenkého střeva, jde o tzv. Peyerovy plaky. Hlouběji ve střevní tkáni je lamina propria s lymfoidní tkání. Celá tkáň je propletena lymfatickými cévami, které se sbíhají do lymfatických uzlin. Ty jsou lokalizovány v mezenterické fibrózní tkáni, která obepíná tenké střevo a mají propojení s jinými částmi imunitního systému.

Ten vztah střeva s imunitním systémem spočívá v tom, že je schopen číst a překládat nebo reagovat na biochemické aktivity ve střevu.

Imunitní systém je stimulován nebo inhibován různými bakteriálními kulturami nebo potravními složkami. Dysbióza vytvoří nepořádek v těchto komplikovaných vztazích. Člověk se narodí s genetickou pamětí, která rozhoduje o tom, který druh jídla bude akceptován a který ne. Když se dostane nový, neznámý druh jídla do těla, je riziko, že imunitní systém bude reagovat. Jistá probiotika mohou indukovat imunogenní efekt. To znamená B a T lymfocyty jsou stimulovány a koncentrace imunoglobulínů narůstá. Probiotika jsou přechodná. Normálně se nekolonizují na střevní sliznici.

Nitrogen odpadní produkty

Co se stane ve střevu biochemicky a imunologicky během probiotické terapie?

Enzymy, které používá tělo pro strávení potravy, jsou závislé přímo nebo nepřímo na mikroorganizmech v žaludku a ve střevu. Tento proces se nazývá enzymová indukce nebo inhibice. Jisté komponenty, které jsou produkovány při trávení potravy, jsou toxické a způsobují poškození různých tkání. Když je ve střevu dysbióza, pak se tam také nachází velké množství těchto komponent. Probiotika snižují dysbiózu a tím také zmenšují hromadění toxických odpadních produktů. Když se protein tráví prostřednictvím tohoto procesu škodlivých střevních mikroorganizmů, buď přímo nebo nepřímo se budou produkovat mnohé nitrogenové odpadní produkty, jako je čpavek, močovina, indoly, fenoly, nitridy a nitrosaminy. Ty složky toxinů později ovlivňují výsledky různých nezdravých stavů, jako jsou chronické nemoci, kde je imunitní systém vážně oslaben. Podporují vývoj polyartritidy a kožních nemocí. Játra jsou normálně schopna všechny toxiny detoxikovat. Ale když je zátěž velká a trvá příliš dlouho, pak játra nejsou schopna kompletně tělo čistit.

Detoxikace a retoxikace

Jisté užitečné bakterie jsou schopny neutralizovat toxické metabolity. Toto je nazýváno detoxikací. Opakem je retoxikace. Je to přeměna neškodlivých produktů na škodlivé. Probiotika ovlivňují pH ve střevu a tím inhibují aktivitu koliformních hnilobných bakterií, jako jsou bekteroidy, klostridia. Produkce jejich metabolitů se také sníží. Navíc jejich absorbce je oslabena, což vede k jejich vylučování pomocí fekálií ven.

Konjugace a dekonjugace

Jeden ze způsobů, jak játra neutralizují toxiny, je způsob konjugace glukuronovou kyselinou a následnou tvorbou glukuronidů. Tento proces se nazývá konjugace. Ty jsou vylučovány ze žlučníku do střeva. Je to dáno kapacitou zbavovat se toxinů. Když je ve střevu dysbióza, jistým bakteriím se zdokonalí schopnost trávit tyto konjugáty. To se nazývá dekonjugace. A toxiny jsou znovu vstřebány do krve. Výsledkem je retoxikace. Některé enzymy, které se účastní dekonjugace a retoxikace jedovatými odpadními produkty jsou: betaglukuronidáza, azoreduktáza a nitroreduktáza. Výsledkem jejich činnosti je zvětšená akumulace jedovatých metabolitů. A ty zase pomáhají snižovat probiotika. Glykosidy z různých zelených rostlin, jako je rutin se dokáží přeměnit pomocí bakterie streptokoku fecalis na quercin. Tato molekula je mutagenní. To způsobí poškození genetického kódu tělových buněk. A situace může dospět až do takového stavu, jako je rakovina. Streptokokus fecalis je zodpovědný za další druh retoxikace. Mění aminokyselinu tyrozin na tyrozamin a jeho zvýšení se ukazuje jako spouštěcí bod migrény. V pozdější fázi je tento amin přeměněn na fenol, který je mutagenní.

Homotoxonová vazba

Jeden toxický faktor ( homotoxín) a další toxický faktor ( homotoxín) vytvoří novou netoxickou sloučeninu – homotoxon.

Kyselina fenyacetylová ( toxická) a glycinová ( netoxická) forma spolu vytvoří nový netoxický fenyacetylglycin = netoxický homotoxon.

Jedna molekula kyseliny benzoové a jedné molekula glycinu vytvoří homotoxonovou vazbu za vzniku netoxické kyseliny hippurové.

Toxický fenol a netoxická kyselina glukuronová vytvoří netoxický homotoxon

Estrogen

Žlučové kyseliny, cholesterol a různé pohlavní hormony jsou odhalovány stejným způsobem: konjugací a dekonjugací. Jsou vylučovány žlučí do střeva směrem dolů ve střevním traktu jsou absorbovány. Jisté množství odejde stolicí.

Nestálé žlučové kyseliny a jisté množství cholesterolu se ztratí stejným způsobem tak, aby to bylo výhodné. To je nežádoucí pro pohlavní hormony, aby odešly stolicí. Jak mužské, tak i ženské hormony mohou zmizet stejným způsobem. Stane se to hlavně, když je ve střevu dysbióza. Snížená koncentrace estrogenu může způsobit krvácivé poruchy, narůstání citlivosti pro genitální infekce, jako je zánět pochvy a zánět močového měchýře, neschopnost otěhotnět a vznik osteoporózy s bolestivými příznaky. Stejné mechanizmy se uplatní, když žena užívá hormonální antikoncepci nebo antibiotika.

Karcinogeny a inzulin

Dekonjugované žlučové kyseliny a cholesterol jsou dále přeměňovány v pozdější fázi. Škodlivé bakterie stimulují tvorbu narůstajícího množství druhotných žlučových kyselin a koprostanolu, který je trávicím produktem cholesterolu. Jsou to karcinogeny obsahující výše zmíněné enzymy a nitrosaminy. Podporují inicializaci různých typů rakovin, jako je rakovina prsu.

Nevyvážený krátkodobý příjem rychlých karbohydrátů, například glukózy, zesiluje vývoj dysbiózy. Všímejte si glykemického indexu různých složek potravy a jejich biologické dostupnosti. Je to inzulin jako substance produkovaná bakterií E.Coli. Tato substance se má dostat do krve a sama se umístit na receptory- do pozice, kde se normálně inzulin nachází. Když je střevní dysbióza, tato aktivita inzulinu se snižuje. U diabetických pacientů často nacházíme dysbiózu.

Endotoxiny

Když je ve střevu dysbióza jisté bakterie, např. klostridie produkují, endotoxiny, které začnou ovlivňovat imunitní systém. Velký počet chronicky zánětlivých nemocí je dáván do souvislosti s dybiózou. Týká se to většiny nemocí měkkých tkání, jako je kůže, kloubu, sliznic močového měchýře, střeva, očí, žláz atd.

Vitamíny a analogy

Bakteriální flóra v tlustém střevu produkuje různé vitamíny. Jejich absorbce je relativně chudá. Je nemožné odhadnout, jak je důležitá produkce tohoto vitaminu. Tvoří se zde všechny vitamíny skupiny B a K. Je to důležité pro pozdější konjugační schopnost. Většina potřebných je absorbována v tenkém střevu. Je třeba si uvědomit zajímavý fakt, že bakterie konzumují vitamíny pro své vlastní přežití.

Když je dysbióza, v tenkém střevu se zvyšuje potřeba těchto vitamínů. Tímto způsobem se spotřebuje také vitamin B 12. Pokles hladiny vit.B12 vidíme u starých lidí; porovnejme to s činností bifidobaktera. Je známo, že bakterie jsou schopny produkovat tzv. vitaminové analogy. A ony soupeří se skutečnými vitamíny. Chovají se jako hosté a způsobují funkční stavy nedostatečnosti. Tradiční testy na vit. B12 jsou neadekvátní a nedostatečné. O stavu tohoto vitamínu se více dozvíte sledováním hladiny homocysteinu. Tím by se aké dala v některých případech odhadnout dysbióza. Jak bylo uvedeno výše, střevní flóra tvoří bariéru a chrání tělo proti agresivním a nezvaným vetřelcům. Většina patogenních nebo nemoc provokujících bakterií konkuruje přirozené flóře. Když je ve střevu dysbióza, mají ulehčenou úlohu. Probiotika upravují pH ve střevu o 1- 2 jednotky- tím se zhorší podmínky pro salmonellu, choleru atd.

Bifidobakterie chrání své teritorium tím, že produkuje různé organické kyseliny jako je kyselina octová, mléčná a speciální přírodní antibiotika.

Stavy, kdy jsou probiotika důležitá

Následují různé stavy, které mají více nebo méně vztah ke střevní dysbióze

Dysbióza přímo nebo nepřímo souvisí s těmito příznaky:

zánět žaludku a vředy

porucha funkce žlučníku a nemoci jater

zácpa a dráždivé tlusté střevo (zácpa nebo průjem)

dyspepsie

migréna;

přeměna tyrozinu v tyrosamin

atopie- ekzém, senná rýma, kopřivka, astma

potravinová nesnášenlivost- gluten

chronické zánětlivé nemoci nebo

autoimunitní nemoci, jako je revmatoidní artritida, systémový lupus, fibromyalgie, lupénka, ulcerózní kolitida, Crohnova

choroba atd.

infekce močového systému

mykózy – candida albicans

působení radiace, kortikoidů, antibiotik a hormonální antikoncepce

stavy s oslabenou imunitní obranou např.

maligní nemoci- leukémie …

nedostatek vitaminů a minerálů

stres

kožní nemoci, např. akné, opary

hormonální poruchy, např. krvácení, menstruační

poruchy, neplodnost a osteoporóza

metabolický syndrom a diabetes mellitus

chronický únavový syndrom

Co ovlivňuje mikrobiota?

Ochrana proti patogenům.

Štěpí komplexní sacharidy. Bez střevního mikrobiomu bychom nebyli schopni strávit ovoce a zeleninu.

Vytváří mastné kyseliny s krátkým řetězcem (acetát, propionát a butyrát) fermentací sacharidů – snižuje karcinogenní riziko.

Podporuje detoxikaci – toxické metabolity vytvářené v játrech a odplavované žlučí do střeva jsou neutralizovány střevními bakteriemi.

Moduluje nervový systém – aktuální výzkum potvrzuje přímé propojení mikrobiomu, trávicího systému, nervového systému a mozku, které má přímý vliv na široké spektrum funkcí od regulace chuti po změny nálad a vznik deprese.

Produkce vitamínů (K, B12, niacin, pyridoxin).

Moduluje imunitní systém – bakterie posílají signály imunitnímu systému střeva tak, že jsou schopné kontrolovat, zdali se objeví alergie nebo autoimunitní onemocnění

Mikrobiom je tedy nejen klíčovým metabolickým spojením, ale také vysoce důležitou součástí našeho VROZENÉHO IMUNITNÍHO SYSTÉMU.

Pokud se probiotickým druhům ve vašem mikrobiomu daří, ničí a vytlačují jiné, škodlivé mikroby, které by jinak mohly způsobit vážné infekce.

Probiotické bakterie jsou pro naše zdraví skutečně velmi důležité, proto je ochranná funkce prebiotické vlákniny tak silná.

Mezi potravinové zdroje prebiotické vlákniny patří slunečnice, topinambur, oves, zelené banány, dvakrát vařené brambory a luštěniny.

Denní užívání prebiotické vlákniny tvoří základ naší stravy. Pro naše zdraví je stejně důležitá jako vitamíny. Na rozdíl od klasických mikroživin, jako jsou právě vitamíny, ji ovšem neuživáme přímo. Je potravou pro náš mikrobiom. Zejména je potravou probiotických bakterií, jako jsou laktobacily a bifidobakterie. Čím více prebiotické vlákniny jíme, tím lépe se těmto zdravým probiotickým bakteriím v nás daří, a jak rostou, vytlačují a ničí jiné druhy potenciálně škodlivých bakterií.

Posun ke zdravějšímu mikrobiomu snižuje zánětlivost střev a je spojován s mnoha přínosy lokálně, ve střevech i na dalších místech v těle. Zdvojnásobení příjmu vlákniny podle Světové zdravotnické organizace snižuje riziko úmrtí ze všech příčin o zhruba 30%.

Zvýšená střevní propustnost

Je to syndrom, který obsahuje několik nesprávných funkcí střeva. Je to stav, kdy je slizniční vrstva střeva poškozena, a tím její základní funkce střevní bariéry nepracuje správně, ztrácí schopnost regulovat, co projde do krve a co ne.

Když se do krve dostanou velké, nezpracované částice, které by za normálních okolností přes zdravou sliznici do krve vůbec nepronikly, rozpozná je kontrolní imunitní systém, identifikuje tyto částice jako cizí a napadá je.

Reakcí je zánět, eventuálně potravinová alergie, případně autoimunita, snížená absorpce živin. To všechno pak spouští v těle mnohé zdravotní problémy.

Lidé s „děravým“ střevem přicházejí k lékaři s trávicími problémy, nadýmáním, poruchami trávení a zácpou.

Nicméně se zvýšenou střevní propustností je třeba počítat u mnohých chronických nemocí, jež zdánlivě s poruchami střevními nesouvisejí, ale při podrobném rozboru historie té které chronické nemoci se ukazuje, že cesta k ní vede přes „děravé“ střevo.
Významné souvislosti vznikuA tak se objevují souvislosti s různými stresory, s konzumací GMO potravin, pesticidů, chlorované vody, s infekcemi(zmínil bych kvasinkové záněty, které se výrazně podílejí na otvírání mezer mezi slizničními buňkami), s užíváním antibiotik a s následnou střevní dysbiózou. Již přece léta víme, že narušení střevní mikroflóry vede i k narušení střevní bariéry, což vede k zánětu a ke zvýšení střevní permeability (děravému střevu). Svou roli sehrává zvýšená konzumace cukrů a sacharidů, užívání některých trvalých chemických léků včetně hormonální antikoncepce. O toxinech z vnějšího světa není třeba hovořit.
NápravaNáprava tohoto stavu je zřejmá. V prvním kroku potřebuje dotyčný udělat totální změnu v mnoha způsobech svého žití.
– O vytvoření a udržování střevní symbiózy je na tomto serveru psáno již řadu let, jistě znáte systémSYMBI I, SYMBI II a k tomu chlorellu či mladý ječmen.

Používá se řízená střevní symbióza. Je to vypracovaná metodika, jak vytvořit v těle pořádek.

Obvykle se pro úvod postupuje takto uceleně:

Symbi I

dáváme 3 x 2 tbl půl hodině po jídle asi 10 dní (a dost) a po užívání se upravuje zažívací rytmus, dojde ke správnému osídlení střevní mikroflory, tedy vytvoříme základ pro trávicí a vstřebávací pochody, aby tenké střevo mohlo kvalitně vstřebávat minerály stopové prvky a zlepší se lymfatický odtok, jde vlastně také o posílení imunity – hovoříme o probiotickém postupu. Ne o antibiotickém, ale o probiotickém a po využití Symbi I přidáme Symbi lI jednu tbl denně. Tento krok je důležitým pokračováním probiotického prostředk, přípravku Symbi I.

Probiotika mají 4 strategie, jak likvidovat škodlivé mikroby, které by jinak mohly způsobovat vážné infekce:

1. Lokálně stimulují imunitní systém a pomáhají mu tak bojovat proti patogenům.

2. „Kradou“ živiny mikrobům způsobujícím nemoci a uvolňují je z jejich vazebných míst ve střevech.

3. Rozdělují prebiotická vlákna na benigní mastné kyseliny, snižují střevní pH, což dále zamezuje růstu patogenů a může narušovat jejich tzv. quorum sensing (vzájemná komunikace bakterií).

4. Produkují antimikrobiální sloučeniny včetně etanolu, peroxidu vodíku (Tento efekt je posílen při Symbi I) a řady bakteriocinů. Ty pro nás nejsou škodlivé, ale ničí mnoho škodlivých druhů mikrobů včetně obávané bakterie CRE – Carbapenem-Resistant Enterbacteriaceae

V jakém stavu je tato sliznice v takovém stavu jsou i ty ostatní.

Musíme tedy hovořit o detoxikaci, regeneraci, přirozené imunomodulaci.

Samotné užívání laktobacilů bez tohoto úvodního kroku, často nevede k efektu !! A jejich množství nehraje rozhodující roli.

Současně se systémem Symbi, nebo klidně až po jeho skončení přidáváme chlorellu a Mladý ječmen, který má pro tělo několik dobrých vlastností ( Vychytává toxíny, obsahuje Chlorofyl – má tedy desinfekční účinek, obsahuje betakaroten- je to tedy antioxidant, dále růstový faktor, který potřebuje Lactobacil a jako celek je zásadotvorná, což je nesmírně důležité, protože když je v těle kyselé prostředí, pak se tam daří plísni, kvasince, prostě zánětům. Tím vlastně začínáme, musíme v těle vytvořit takové podmínky, aby se mohlo bránit, čistit apod. Mladý ječmen – nápoj, který si vytvoříme v šejkru a je z mladých výhonků ječmene a 3 x denně se koktejl vypije.

Tyto preparáty vytvářejí v těle takové podmínky, aby se tělo mohlo léčit samo. Pravidelné užívání přináší zažívacímu ústrojí úlevu a tím i celému člověku.

1. Mladý ječmen

Do šejkru dejte jednu kávovou lžičku prášku mladého ječmene a ze ¾ dolijte vodou, pečlivě víko uzavřete a protřepejte až budete mít pěnivý kokteil.

A toto 3 x denně vypijte, není to závislé na ostatním jídle.

2. Chlorella 3 x 5 tbl. Využijte toho, že máte připravený kokteil mladého ječmene, zapijete jím právě ještě těch 5 tbl chlorelly. Je to vlastně zelenina.

A po tomto úvodu nastává to nejdůležitější a nejsložitější- totiž udržet symbiózu.

Jde většinou o záležitost několika měsíců-

+ zásadotvorná dieta bez sladkostí a moučných výrobků, kávy, alkoholu….

+ bez užívání syntetických prostředků, antibiotik, hormonů, dodržování,

+ dobrého pitného režimu, dostatek pohybu

– Nově přišel na trh produktButyrate Infusion cps.30 Butyrát podporuje těsná spojení střevního epitelu, a tím pomáhá zajišťovat bariérovou funkci střeva v obraně před patogeny. Mimo to je jeho preventivní funkce před infekcemi spojena se zvyšováním produkce antimikrobiálních peptidů, kterými se hostitel brání před invazí patogenů.Obrázky zjednodušeně znázorňují, co se mezi buňkami střevní sliznice stane.

Souvislosti zvýšené střevní propustnosti a histaminové intolerance.

Histamin je důležitá chemická látka, produkovaná tělem. Je součástí obranné imunitní reakce, hraje totiž roli v modulaci imunitní a zánětlivé reakce při zánětu. Také podporuje trávení spuštěním uvolňování žaludeční kyseliny a podporuje mozkové, duševní a celkové zdraví komunikací s mozkem. Je tedy pro tělo nezbytný.

Pokud se histamin objeví ve zvýšené míře, může se stát problémem, protože tělo jeho přítomnost a účinek nezvládá. Jde o tzv. histaminovou intoleranci, která může vést k řadě nepříjemných příznaků včetně kožních problémů, zažívacích problémů, migrén, úzkosti a dalších a jež také přispívá k dalším chronickým zdravotním problémům.

Při zvýšené střevní propustnosti existuje nerovnováha střevního mikrobiomu. Za této situace se přemnožují patogenní bakterie a některé z nich mohou zvyšovat tvorbu histaminu. A současně se při zvýšení střevní propustnosti zvyšuje riziko nedostatku enzymu diaminoxidázy (DAO). Tento enzym je zásadní pro rozklad nadbytečného histaminu a udržení hladiny histaminu v rovnováze. Tedy nedostatek enzymu DAO znamená, že se tělo není schopno vypořádat s nadbytkem histaminu, který zvyšuje riziko histaminové intolerance.

I v tomto případě uvedu příznaky, kterou mohou souviset:

zácpa nebo
rýma,
bolesti hlavy nebo migrény,
kopřivka, ekzémy, vyrážky, lupénka a další kožní problémy,
alergie nebo astmatické záchvaty,
pocit mravenčení na kůži,
závrať,
tachykardie,
kolísání tlaku krve od nízkého k vysokému tlaku,
úzkosti,
poruchy menstruačního cyklu nebo PMS.

Některé studie, např. ta z roku 2019 publikovaná ve Food Science and Biotechnology, ukázaly, že doplňování chybějícího enzymu DAO může stav histaminové intolerance zlepšit.

Samozřejmě to tak nemusí být vždy, protože je ve hře i více faktorů, které problém ovlivňují. Není to jediná cesta k nápravě.

Praxe ukázala, že prioritně má být řešena rovnováha mikrobiomu, zlepšení střevní propustnosti a současně podávaný enzym. Samozřejmě je nezbytné, aby přestaly působit faktory, které „vyhovují“ nemoci. Bez tohoto kroku se nemůže dostavit uspokojivý efekt.

Závěr:

Pokusil jsem se shrnout své zkušenosti z praxe, která jednoznačně dává důraz na vytvoření a udržení střevní symbiózy, nově vyrovnaný mikrobiom. Potvrdilo se, že podkladem pro jakoukoliv chronickou nemoc je střevní dysbióza. A když se kdokoliv rozhodne bojovat se svou nemocí, pak má začít u střeva, u diety, u relaxu, odstranění stresů, zvýšení pohybové aktivity. A je to o tom, zda to dotyčný dokáže.

Pro konkrétní dotazy na dané téma je připravena poradna.

http://www.symbivita.cz/lekarske_poradny.php

MUDr.P. Šácha