Existuje naděje vyléčení pro lidi trpící atopickým ekzémem? Nechci se tu věnovat teoriím ani psát o lécích, potravních doplňcích, dietách, půjde spíše o zamyšlení, zda je pro ekzematiky nějaká naděje na vyléčení jejich nemoci.
Zásadní postoj
Ekzém je nemoc vnitřní, která se manifestuje na povrchu. Cokoliv tedy budete podávat z povrchu, bude jen léčba maskující, dočasně ulevující, kosmetická.
Lidově řečeno:
Nemoc se tlačí z vnitřku ven, ložisko ekzému je vlastně svým způsobem ventil! Pokud tento ventil zavřete mastí, nemoc nemůže jít ven, ale obrací se zase směrem dovnitř. Takže ekzém na povrchu se zdánlivě zlepší, ale nastartuje se nějaká jiná nemoc uvnitř: Podobný proces, jaký byl na kůži (zánět), se nově objeví třeba na průduškách (zánět), a to je podkladem pro astma.
Klasická medicína proklamuje, že příčinou astmatu je zánět, a proto se snaží zánět likvidovat hned v počátku, aby se astma nerozvinulo. To se možná nerozvine, ale za tu cenu, že je nemoc pouze potlačena, nemůže jít ven, a tak hledá jinou cestu.
(Nyní však nemám na mysli takový stav ekzému, při kterém je ohrožen život a kdy se ekzém generalizuje, imunitní systém kolabuje a situaci nezvládá… Tehdy musí přijít samozřejmě hormonální a ev. antibiotická léčba.)
Proč jdou ven „exémovým ventilem“?
- Jak to, že lidské jedy (homotoxiny) jdou ven z těla ekzémovým ložiskem?
- Proč nejsou přirozeným detoxikačním systémem likvidovány?
- V jakém stavu jsou játra, ledviny, střevo?
Odpověď:
- Ekzém začíná již v kojeneckém věku a lze předpokládat, že tehdy nejsou ještě tyto detoxikační funkce plně vyvinuty a
- u dospělých lidí mohou být (a často jsou) hodně zatíženy; detoxikační orgány pak svou roli nezvládají a atopické tělo hledá náhradní ventily.
- Logická cesta tedy směřuje do odlehčování detoxikačních orgánů, k povzbuzení funkce jater, ke zvýšení pitného režimu, utvoření symbiózy ve střevu. Tento krok tvoří základní prvek pro léčení povrchového ekzému.
Svody
Když se objeví ekzém, vedou první kroky k myšlence aplikovat na ekzémová ložiska nějakou hojivou mast. Jenže když ji aplikujete, pak nevíte, zda jste ve skutečnosti ventil nezavřeli…
- Na internetu čtete pochvalné reference o masti, po které ekzém krásně zmizel. Píšou: „Tato mast je pro mne záchrana, když se objeví ložisko, malinko si ho natřu a ložisko zmizí.“ Ano, zmizí, ale atopie evidentně pokračuje.
Perspektivnější péče
Mnohem perspektivnější (i průhlednější) se mi jeví ovlivňování vnitřních procesů
- pomocí KAQUN koupání nebo totéž cestou
- působení molekulárního vodíku nebo také, jak často propaguji,
- dlouhodobým pobytem u moře.
Takové postupy mají být součástí komplexního programu a je u nich vždy nutná totální změna života celé rodiny.
Ekzém jedince se totiž netýká jen dotyčného, nýbrž se týká celé rodiny. Když se např. matka s dítětem, které má atopický ekzém, ubytuje do prostředí u moře, změní se tím mnoho faktorů, které jsou jiné než doma. A to jsou faktory, které, když jste doma, nevidíte. A pokud jste doma, faktory působí a „ekzému se daří“.
Specifika dítěte
U dítěte jde o to, že jeho imunitní systém postupně dozrává, a tak právě toto období je rozhodující –
- 1. jestli se u něj zapnou spouštěče (princip epigeneticky),
- 2. jestli se u něj rozvine senzibilizace na alergeny. Podstata je v tom, že opakovaným kontaktem s alergenem narůstá citlivost vůči němu a imunitní systém na něj reaguje přehnanou reakcí…
- 3. Zda se rozjede kolotoč kolem potlačování příznaků, uzavírání ventilů a nasměrování nemoci dovnitř. Jinými slovy, zda se dítě dostane do stavu tzv. závislosti na lécích, že se bez nich samo není schopno s problémem vypořádat.
Jsem s ekzematiky v kontaktu 30 let, a protože vidím bezmocnost v léčení, vidím spoustu pokusů, hodně utracených peněz, a přesto si ekzém dělá, co chce, proto bych rád ukázal tu cestu, která se mi jeví nejpřirozenější, nicméně je to cesta náročná. Když se vyskytne ekzém u malého dítěte, je jasné, že jde o mladou rodinu, mnohdy ne zcela ekonomicky stabilní. Jak lze tedy zajistit, aby matka s dítětem mohla být od jara až do podzimu bez přerušení u moře?
Když se to podaří, lze očekávat z dlouhodobého pohledu efekt. Když se to nepodaří, lze očekávat kolotoč střídání projevů atopie: ekzém, astma, alergie, znovu ekzém… Nemoc vůbec nezajímá, jestli nedokážete udělat totální změnu, obrátit se ke všemu jinak.
Chtěl bych takové mladé rodiče povzbudit, ale jsem v rozpacích, zda věty, které jsem uvedl, nebudou působit spíš opačně – vezmou jim naději, že snad věda objeví nějaký postup, že přijde nějaký lék, lékař či terapeut, který to dokáže vyřešit.
Totální změna života rodiny je cesta, kterou ukazuji. Je dlouhá a těžká, ale na konci je zcela jiná kvalita života s atopií, a to je podle mne naděje.
MUDr. P. Šácha
