aneb Střevní mikrobiom sehrává důležitou roli v obraně organismu
Záznam z prezentace, která proběhla v březnu ´25 v Břeclavi a v Hustopečích
O tvrzení v nadpisu již nejsou pochyby.
Ale vzpomínám na začátek devadesátých let, kdy byl tento poznatek na okraji pozornosti lékařů, a dokonce byl tento názor i zesměšňován… Naštěstí je to minulost a mnohé lékařské studie potvrzují, že mít ve střevu symbiózu je pro celý lidský organismus prospěšné.
Toto je první přednáška z cyklu o ohroženém zdraví.
Další témata:
- Uvědomělé stravování,
- Kachní žaludek a jeho vliv na zdraví a nemoci,
- Doba jedová, syntetická,
- Jak předcházet alergii,
- Jak vznikají zánětlivé a degenerativní choroby.
Ekosystém střeva
představuje asi 3 % hmotnosti člověka. Povrch tenkého střeva je pokryt klky – miniaturními výběžky, jež umožňují zvětšení vnitřního povrchu a usnadňují tak vstřebávání. Tenké střevo člověka je asi 3–5 metrů dlouhé a 3–3,5 cm široké. Má plochu až 300 m2 (tenisové hřiště pro čtyřhru má 260 m2).
Dnešní pojmy
Mikrobiom byl původně definován jako soubor genů mikroorganismů.
Později se objevil termín „mikrobiota“. Je to soubor všech organismů, plísní, virů, bakterií, které žijí na našem těle a v našem těle: na kůži, v uších, v plicích, v pohlavních orgánech, v trávicí soustavě, a zejména v tlustém střevě. Naše mikrobiota je pro každého z nás specifická stejně jako otisk ruky. Její složení můžeme ovlivnit stravou.
Dříve se myslelo, že uvnitř nás žije jen několik desítek druhů bakterií, ale s poznáním metody genetického sekvenování se zjistilo, že uvnitř nás je až 35.000 druhů bakterií. Metoda umožňuje popsat pořadí nukleotidů v určitém úseku DNA.
Vliv mikrobiomu na naše tělo
- Mikrobiom ovlivňuje náš imunitní systém, ale také systém hormonální a nervový. A nedávno se objevily studie, jež se snaží prokázat vliv mikrobiomu na hypertenzi a další nemoci včetně psychiatrických.
Změny ve složení mikrobioty v průběhu života zdravého člověka
Není dosud jasné, zda v nitroděložním prostředí již existuje mikrobiota, nebo je tam sterilní prostředí. V době, kdy je dítě kojeno, objevují se bifidobakterie a jsou dominantní. V době, kdy je dítě krmeno z lahve, již registrujeme větší rozmanitost mikrobioty. Je zde více kmenů bacteroidetes a ubývá bifidobakterií. Starší dítě si rozšiřuje rozmanitost kmenů tím, jak přijímá tuhou stravu všeho druhu. U dospělého jedince jsou dominantní kmeny firmicutes v rovnováze s bacterioidetes. Poměr firmicutes/bacterioidetes (F/B) je široce uznáván jako faktor, který má důležitý vliv na udržení normální střevní homeostázy. Zvýšený nebo snížený poměr F/B je považován za dysbiózu, přičemž první je obvykle pozorován u obezity a druhý u zánětlivého onemocnění střev.
- Nejčastěji testovaná probiotika pro úpravu poměru F/B a léčbu obezity a střevních zánětů jsou z rodu lactobacillus + polyfenoly.
V pozdějším, dospělém věku, se opět mění složení a registrujeme přítomnost proteobakterií, signalizujících dysbiózu, a při ní vznikají podmínky pro rozšíření E-coli, salmonely, cymphylobakterií apod. U nejstarší generace ubývá kmenů firmicutes a bifidobakterií a zvyšuje se počet bacterioidetes a proteobakterií, jsou nalézány i actinobakterie, verrucomicrobia. To všechno má vliv na střevní propustnost, imunitní systém a metabolismus.
Vývoj mikrobiomu již tedy začíná v době před narozením, krátce po narození, a hlavně v prvních měsících života, stabilizuje se v předškolním věku. První kolonizace se děje vlivem mikrobioty matky a po narození vlivem působení vnějších faktorů kolonizace, míněno hlavně potravou. Dnes je zvyšující se trend porodů císařským řezem. V takovém případě chybí první kontakt s mikrobiotou. Děloha není sterilní a je významné, jak se maminka stravuje, zda má ve střevě záněty, což může ovlivňovat zdraví plodu. Porod by měl být veden vaginální, přirozenou cestou. Tělo novorozence je již při průchodu porodními cestami kontaktováno mikroorganismy. Bylo zjištěno, že vaginální mikroflóra se již několik dní před porodem mění, aby se co nejvíce podobala střevní mikroflóře… Po vedení porodu císařským řezem se již někdy provádí tzv. gázová metoda. Vaginální stěr získaný od matky před porodem je aplikován na kůži a do úst novorozence po porodu. Při kojení probíhá také kolonizace, mateřské mléko má unikátní složení oligosacharidů a laktobacilů…
Co se děje ve střevu, to se děje na sliznicích!
Antigeny ze zárodků střevní flóry projdou přes střevní stěnu, kde se potkají s ještě nezralými T- a B-lymfocyty. Aktivují se a posouvají se do lymfatických mesenteriálních uzlin, projdou přes ductus thoracicus a dostanou se do krve, tam dozrávají v buňky, které vytvářejí protilátky (plazmatické buňky), a takto připraveny dorazí do sliznic různých orgánů. Zde se proškolí a odevzdají sIgA, který sliznice potřebují k základní slizniční ochraně. Záměrně jsem výše popsal řetězec kroků, který začíná ve střevu. Tedy to, co se odehrává ve střevu, má vliv na proces, který se odehraje na sliznicích!
Střevní výstelka dělí vnitřní prostředí od vnějšího prostředí.
Je zcela zásadní, aby tyto buňky byly zdravé a dobře se dělily. Aby zde neprobíhal zánět či jiné patologie. Nejsme to, co jíme, ale to, co strávíme… Plocha slizničních povrchů, které vystýlají soustavy dýchací, trávicí a urogenitální, představuje několik set čtverečních metrů – (obrazně) plochu parcely pro výstavbu domku. Sliznice jednotlivých oddílů se od sebe funkčně odlišují. Základní charakteristiky však mají podobné.
Střevo je orgánem pro zažívání, detoxikaci, ale hlavně je místem, kde se formuje imunita. Přes sliznice vstupují do těla také patogeny, které jsou nositeli různých infekcí. Střevní mikrobiom tvoří mikrobiální bariéru. Když se na sliznicích správně vytvoří mikrobiom, ten pak znemožní přímý vliv patogenních zárodků. Jsou to především bifidobakterie a laktobacily, kdo podpoří slizniční obranné procesy. Pokud je tato mikrobiální bariéra nedostatečná, mohou patogeny (alergeny) bez překážky proniknout do sliznice a do vrstev pod sliznicí. Imunita na ně reaguje přehnanou reakcí a může to vést k rozvoji zánětlivého onemocnění střeva, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida nebo jen tzv. obyčejná zvýšená střevní propustnost, která nastartuje migrény, záněty kloubů, chronické záněty s poškozením mnohých tělních orgánů včetně kognitivních funkcí.
Epitelové buňky jsou mezi sebou propojeny soustavou molekulárně charakterizovaných spojů. Teprve takto tvoří epitel nepropustnou bariéru proti invazi patogenů. Ta je na povrchu zesílena vrstvou „hlenu“, který udržuje fyzikální vlastnosti epitelů a podílí se i na bariérových funkcích epitelu. Hlen je složitý komplex makromolekul bohatých na sacharidy, tedy glykoproteinů a proteoglykanů, Chemicky i fyzikálně brání adhezi patogenů na epitelové buňky. Hlen v hojném množství obsahuje již výše uvedený sekreční imunoglobulin sIgA a antibakteriální peptidy, defenziny…
Narušení střevní mikroflóry vede k narušení střevní bariéry, což vede k zánětu a ke zvýšení střevní propustnosti. Např. sůl kyseliny máselné, butyrát, což je palivo pro naše střevní buňky, zabezpečuje, aby se nezvyšovala střevní propustnost, aby se buňky správně množily a nedocházelo např. k rakovinnému bujení.
Slizniční imunita je stále hodně podceňovaná
Příkladem byla covidová epidemie, kde se pozornost soustředila na sledování protilátek získaných z krve s cílem vyrábět vakcíny, ale zkoumání imunitních procesů na sliznicích a stav mikrobiomu byly – a stále jsou – pouze okrajovou záležitostí!
Přibývají studie, které potvrzují velkou roli mikrobiomu pro fungování imunity. U covidu bylo potvrzeno, že dobrý stav mikrobiomu zmírnil průběh nemoci a zkrátil dobu hospitalizace.
Probiotika a prebiotika
Princip: podpora zdravé mikrobioty
Jsou to kmeny živých prospěšných bakterií, které pomocí kapsle můžete dopravit do svých střev.
L. acidophillus, L. rhamnosus, L. reuteri podporují část imunity, která chrání proti vzniku alergického a zánětlivého projevu. Ale aby se laktobacily udržely v prostředí střeva, potřebují prebiotika, což jsou vlastně vlákniny, slouží jim jako potrava, aby se usídlily a rozmnožily. Mikrobiom pomáhá rozkládat vlákninu. Neumíme vlákninu strávit, ale mikrobiom vytváří ze složitých polysacharidů mastné kyseliny s krátkým řetězcem.
Složení střevní mikroflóry je dynamické
Platí zásada, že mikrobiom je MULTIKMENOVÝ a má být v symbióze. Podávání jedno-kmenového probiotika může pomáhat spíše krátkodobě.
Probiotické potraviny obsahují pro náš organismus prospěšné kultury, jež pomáhají při trávení a zpracování potravy, mají vliv na imunitu a mají pod kontrolou patogenní bakterie.
Kysané, fermentované potraviny prošly tzv. mléčnou fermentací, kvašením. Jsou živé, vytvářejí prospěšné enzymy, vitaminy a různé prospěšné kmeny probiotik. Mají lepší stravitelnost. výživovou hodnotu.
Rozmanitost mikrobioty, diverzita, pestrost
Čím rozmanitější je složení mikrobioty, tím je v těle situace zdravější a přínosnější. Žel, dnešní rozmanitost střevní populace je nižší + nástup průmyslově zpracovaných potravin. Odhaduje se, že stravu naší západní populace tvoří asi ze 75 % pouze 12 různých druhů rostlin a 5 různých živočišných druhů.
Projevy nerovnováhy mikrobiomu:
- nižší imunita: 70 %
- zácpa, průjem, nadýmání, křeče, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, kolorektální karcinom
- bakteriální přerůstání (snížení HCl), obezita, ateroskleróza, alergie, atopický ekzém, astma bronchiální, kopřivky, akné, celiakie, intolerance potravin, nesnášenlivost lepku, revma, cukrovka, autismus, poruchy spánku, deprese, úzkostné stavy, migrény, syndrom již uvedené zvýšené propustnosti střeva.
Užívání vláknin
podporuje zdravé zažívání, pomáhá předcházet zácpě a hraje roli při snižování hladiny cholesterolu v krvi. Také pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi a dává pocit sytosti, který může pomoci při regulaci tělesné hmotnosti.
Co vlákninu neobsahuje:
Živočišné produkty: maso, vejce, mléčné produkty, tuky, cukry, jen málo vláknin obsahuje bílá mouka a všechny z ní vyrobené výrobky, cukrovinky, čaje, džusy, které nejsou vyrobeny z dužiny.
Ryby jsou zdrojem omega-3 MK a působí na rozmanitost střevního mikrobiomu…
Antibiotika používat jen jako poslední možnost a vždy na základě dokonalého rozboru situace. Zabíjejí patogenní bakterie, ale současně i prospěšné bakterie. Poruší skladbu mikrobiomu. Totéž však platí i pro léky, které se používají proti zánětu – také mikrobiomu neprospívají. Snižují množství hlenu, který chrání střevní buňky.
Mikrobiomové banky
Můžete si uložit své mikrobiomální transplantáty a v budoucnu je použít pomocí autotransplantace: možnost opravy mikrobiomu např. po antibiotické léčbě, po chemoterapii apod.
Následovala beseda, odpovědi na četné otázky.
MUDr. P. Šácha
