Beseda 30.10.´24 v CV Břeclav
Akci předcházelo zvaní na ulici před KD v Břeclavi. Slunečný den přinesl úspěch! Večer pak 16 posluchačů sedělo tiše jako pěny a ani nevstávalo po jeho ukončení.
Které faktory “rozhodí“ naši psychickou rovnováhu a ve svých důsledcích mohou vést až k rozvoji chronické nemoci? Dnes pro vás mám vážné zamyšlení…
V tomto století si priority technologických procesů razí cestu nesmírnou rychlostí ve všech oborech činnosti člověka. Samozřejmě se týkají také zdraví a nemoci. Technologie ve zdravotnictví je špičková, přesto přibývá nemocných jedinců. Současně s tímto jevem se změnil poměr akutních a chronických nemocí. Ještě na začátku 20. století byla hlavní příčinou nemocí a úmrtí infekční onemocnění. Ale v důsledku pokročilých léčebných metod, zlepšené hygienické úrovně, očkování a objevu antibiotik se akutní nemoci a infekce přeměnily v nemoci chronické.
V ekonomicky méně rozvinutých zemích stále převládají infekční záněty například tlustého a tenkého střeva, kdežto v těch hospodářsky vyvinutějších narůstají spíše autoimunitní nemoci, jako jsou idiopatické střevní záněty nebo celoživotní nesnášenlivost lepku = celiakie.
Svou negativní roli sehrává strava, menší míra pohybu, méně práce venku v přírodě a koncentrace pracovních aktivit do kanceláří nebo průmyslových hal, zvýšená konzumace rafinovaného cukru (původně přírodní řepný nebo třtinový cukr, jenž byl průmyslovým zpracováním zbaven minerálních látek, vitaminů a vlákniny) a také tuků, především omega-6 mastných kyselin (ty v nadbytku působí prozánětlivě a zvyšují srážlivost krve, což zvyšuje riziko krevních sraženin).
K tomu je nutné připočítat i psychický stres a u některých chorob ještě kouření cigaret.
Lze dokonce říci, že zažíváme ´epidemii´ civilizačních chorob, jež souvisejí s chronickými záněty a s psychickými turbulencemi, vědci hovoří o psychosociálním stresu. (Píseň)
A již se dostávám k hlavnímu tématu
Pod pojmem vnitřní bolesti, mám na mysli bolesti, které jsou spojené s touhou po věčném mládí a dokonalosti doba ukazuje, že jsou nenápadným rizikem nemocí.
Úvodem: překvapivé poznatky doktorky Pertové
Již před několika desetiletími vysvětlila doktorka Candace Pert v populárních přednáškách po celém světě, že vědomí je jako světlo, emoce existují jak na úrovni energie, tak i hmoty za přítomnosti receptorů všech buněk v těle. Popsala tzv. molekuly emocí, které jsou prostřednictvím všech smyslů (jakými jsou zrak, sluch, čich, chuť a hmat) vnímány jako zážitky a ukládány do vzpomínek. Dr. Candace Pert vytvořila nový termín BODYMIND. To vyjadřuje, že tělo má svou mysl a vše se děje přes molekuly emocí prostřednictvím neuropeptidů a jejich receptorů.
Tuto myšlenku je třeba chápat svým způsobem, jako myšlenku pokrokovou, která naznačuje, že psychika hraje při vzniku nemocí významnou roli.
Samozřejmě tato myšlenka nebere v úvahu, že mnohem podstatnější je vliv a působení ducha a že duchovní úroveň je spojena s božími zákony. A tam, kde není toto spojení není snadné si udržet zdraví.
Ale vraťme se k úrovni těla a duše, neboť pouze tyto dvě roviny většina lidí akceptuje.
Nápor civilizačních faktorů způsobuje, že fyzická část i duševní část člověka je často traumatizována.
Trpíme bolestí fyzickou i duševní, žel, ukazuje se, že bolest duševní je často hlubší, těžší a má trvalejší charakter.
Když se odehraje nepříjemná emocionální událost, zablokujeme se na ní a tu nepříjemnost si uložíme do své mysli jako do počítačové paměti na všech úrovních našeho nervového systému, dokonce i na buněčné úrovni.
Kde je hranice, aby člověk udělal změnu?
Posledních dvacet let své lékařské praxe se věnuji rozborům životních situací nemocných lidí (chronické nemoci)
Při rozboru jejich situace se ukazuje, že dotyčný reaguje až tehdy, když se dostaví bolest. ( což je chyba, ale každý o ni ví)
Nyní však nemám na mysli bolest kolene, když se v něm rozvine zánět, nebo bolest zubu, když se v něm proklube kaz. Ani bolest, kterou dítě cítí, když dostane facku nebo se praští do hlavy o trám. Ani bolest, když někdo ztratí blízkého člověka.
Chtěl bych popsat jiné bolesti, takové, které zneužívají reklamní společnosti, aby prodaly své produkty.
Vnější svět deformuje vnímání lidí.
Ukažme si některé faktory rozvoje psychické nerovnováhy.
Bulvární svět vytvoří vzor, symbolickou figuru – ideál. Tato figurka nestárne, je stále štíhlá, je pořád nejhezčí. A reklama počítá s tím, že se divák s vytvořeným symbolem konfrontuje. Výsledek je pro něj často nepříznivý. On není jako ten ideál. Ve srovnání s ním má nadváhu, vidí na sobě vrásky, celulitidu, bříško, kolem pasu pneumatiku, šedivé vlasy – a to mu způsobuje bolest.
A hle, současně v reklamě dostává nabídku, která prý díky jejich produktu vše zmíněné zlepší.
Celý kosmetický trh funguje na základě popsané bolesti, celou dobu, co existuje. Využívá sexuální pud.
Reklama je zaměřena na vlasy, pleť a všimněte si, že v reklamním šotu někde v pozadí po ženě pokukuje muž a ona to vnímá.
Anebo se muž stříká sprejem, a když je blízko žena, ona vnímá tu vůni…
Ženy si barví vlasy, řeší si tím svou bolest. Má třicet let a již řeší vrásky, používá na ně krémy, podobně na celulitidu.
Ideál na sociálních sítích
Ještě hroznější situace vidíte na sociálních sítích, a je jich v provozu hodně. Všichni aktéři se tam projevují jako ideální, zdraví. Díky počítačové technice svůj obrázek upraví, takže vypadají o mnoho let mladší. Jde o to, aby se líbili těm druhým. A ti druzí na uvedenou hru skutečně rádi reagují, protože když dnes pochválím já, zítra ten druhý pochválí mě.
A podobně jako César dával při gladiátorských hrách palec dolů na znamení, že má gladiátor svého soupeře zabít, nebo palec nahoru, že jej má nechat žít, stejně dnes účastníci na sociálních sítích dávají pod obrázek palec nahoru a pochvalně komentují účes, šaty, postavu.
Jenže realita je jiná než na obrázku, a to vlastně vytváří tu bolest.
Ale palec může směřovat také dolů a komentáře mohou vrcholit až kyberšikanou, a žel je nutno konstatovat, že je častá.
Čas to všechno zhorší
S tím, jak přibývají roky, bolestí je víc a víc. Blížíte se do důchodového věku. Nemůžete najít zaměstnání a je vám řečeno:
Nemůžeme vás přijmout, potřebujeme někoho mladšího, výkonnějšího, někoho, kdo ovládá moderní techniku, nestoná, dokáže běhat do schodů.
Takže člověk, který přestane odpovídat ideálu, nedostává pochvaly, byť i falešné, prožívá bolest. Netýká se to samozřejmě všech lidí.
Ideál v medicíně
A nemyslete si, že se to vyhne medicíně. Díky zvládnuté technice již v minulosti dokázali chirurgové mistrně napravovat některé defekty těla třeba po úrazech, po spáleninách.
A časem vznikl z klasické chirurgie samostatný obor plastické chirurgie a ta zjistila, že na (výše popsané) bolesti lze postavit ohromný byznys.
Lidé jsou ochotni investovat nemalé částky do modelování svého těla, nechávají si zvětšovat nebo zmenšovat jeho části, udělají všechno možné, aby vypadali mladší, krásnější a přitažlivější.
Často nedbají přirozených zákonitostí, které souvisejí s mládím, zralým věkem a přirozeným stárnutím. Přestávají být přirozeně sebekritickými a jejich bolest se čím dál víc prohlubuje.
Graf časové osy (obr)
Pokud se opět vrátím k úvodní myšlence, že se zvětšuje poměr mezi akutní a chronickou nemocí. Na tento proces působí kromě civilizačních faktorů i okolnost, že dotyčný neodpovídá vysněnému ideálu a vnímá to jako vnitřní bolest a to je negativní.
Protože obvykle působí dlouhodobě, dostává jej do stavu trvalého očekávání nepříjemných situací, bojí se jich a má pocit, že není schopen se s konkrétními událostmi vyrovnat. To vytváří kontinuální napětí a lze předpokládat zhoršující se zdravotní stav po psychické i fyzické stránce.
Osoby jsou emocionálně vnímavější nebo mají sklony k depresím či úzkostným stavům.
Ztrácejí schopnost se uvolnit, cítí se přetíženi a mají nízkou schopnost odolávat nemoci, dokonce je jejich stav brzdou v léčení již probíhající nemoci.
Co s tím můžeme dělat?
Matouš 12:33-35
33 Jaký strom vypěstujete, takové ponese ovoce. Dobrý dobré, planý plané. 34 Vy podvodníci! Jak byste mohli mluvit dobré, když jste zlí? Čím srdce oplývá, tím ústa přetékají. 35 Dobrý člověk rozdává z dobrého pokladu svého srdce a zlý člověk ze zlého.
Yaleova univerzita v New Havenu v americkém státě Connecticut provedla studii, která potvrdila, že lidé, kteří pravidelně komunikují s Bohem a navštěvují svou církev, jsou šťastnější, zdravější a žijí déle než ti, kteří tak nečiní. Z průzkumu vyplynulo, že tito lidé mají nižší krevní tlak, méně stresu a lepší odolnost proti nemocem, zatímco ti účastníci studie, kteří tak nečinili, měli zkrácenou očekávanou délku života přibližně stejně jako kuřáci cigaret.
Jeden z dotazovatelů se zeptal osmdesátileté ženy, která v té době zrovna běhala na běžeckém pásu, jaké je její tajemství. Odpověděla: „Když žiješ s Bohem, má tvůj život smysl, a proto žiješ déle. Navíc máš s Bohem pokoj, a díky tomu žiješ lépe.“
Kdybys tohle všechno mohl dostat v pilulce, kolik bys byl ochoten za ni zaplatit?
Nejde o to podat nějaký lék, ale je nutno současně zvládnout komplexní situaci kolem člověka, která u něj vyvolává výše uvedené situace. Za základ považuji hloubkový rozbor, při kterém je dobré uvažovat nad možnými příčinami, které nás tíží, nad věcmi i lidmi. Často při rozborech vnímám, že jsou lidé sebestřední, myslí si, že problém zvládnou sami, netuší, že se mohou obrátit na Boha, že jej mají hledat, mají mu jít vstříc a starosti a bolesti mohou vložit na něj.
Samozřejmě lidé těla a duše vyhledávají odbornou pomoc, ať už lékařskou či (hlavně) psychologickou. ( Já mám svého cvokaře. )
Ano, to je klasický pohled na řešení takové situace, a také se v této souvislosti objevují další možnosti, nové směry, které se zaměřují na zlepšení situace: Wellbeing, Wellness, Biohacking, Longevity a další.
Někteří lidé skutečně zareagují na negativní působení uvedených faktorů, ony je donutí něco se sebou dělat.
Není to tak dávno, kdy byla celosvětová situace vyhrocena v rámci epidemie covidu. Tehdy byla velká bolest, hrozila i smrt, byl velký strach, panika mobilizovaná sdělovacími prostředky…
Mnozí jsou ochotni investovat do procedur saunování, chodí pravidelně na kosmetiku, pedikúru, maderoterapii, tj. masážní techniku, která napomáhá odstraňování celulitidy. Navštěvují wellness kluby. A to vše jim dělá radost, chtějí se cítit dobře.
Udržuje je to v přijatelné rovině – těla a duše.
Pravidelně užívají různé potravní doplňky, již překonali původní odpor k jejich užívání. Zjistili, že v potravinách, které si kupují v hypermarketech, není potřebné množství vitaminů, stopových prvků apod. Studují správný životní styl, platí si přednášky o spánku, o správném dýchání, o antioxidantech, o výživových trendech – makrobiotice, syrové stravě, vegetariánství, veganství, keto dietě, paleo dietě. Objevují se skupiny bretariánů, kteří se řídí názorem, že není pro lidský život nutné jíst a v některých případech ani pít(!) Další se věnují meditaci. Oni totiž tuší, že je něco víc, že je i duchovní rovina. Jsou ateisti, v Boha nevěří a jsou tzv. něcoisti. meditují o vesmíru, přírodě, o něčem co je mezi nebem a zemí. Mají doma sošky andělů, různé modly, talismany, staví si totemy…
Objevují se další a další metody. Netroufám si hodnotit, které jsou dobré a které bláznivé. Většinou jsou k takovému kroku donuceni ´tou bolestí´ a těmito kroky si nasadí masku štěstí a radosti.
Židům 12:15 Dbejte na to, ať nikdo nepromešká Boží milost; ať se nerozbují nějaký jedovatý kořen, který by nakazil mnohé.
Své tělo můžeme vnímat na tělesné, duševní a duchovní úrovni. Něco jsem již naznačil, ale zde se i nadále budu věnovat tělu a duši.
Zmíním se o chytrých hodinkách, prstenech, kterými si lze měřit a sledovat životní funkce těla jako tep, tlak krve, dýchání, oxidaci, spálenou energii, spánek.
Vnímáme buňku jako živý organismus, ona se dělí – rozmnožuje, přijímá živiny, vodu, komunikuje s ostatními, učí se, má paměť.
Vědci odhadují, že dospělá žena se skládá z 28 bilionů buněk, dítě ze 17 bilionů buněk a dospělý muž z 36 bilionů buněk. Mezi nimi je dokonalá komunikace, vědci dokonce předpokládají, že komunikace neprobíhá jen pomocí elektromagnetických impulzů, ale i pomocí světla, předpokládají i tzv. fotonové dráhy. Buňky prý vysílají ultra slabé emise chemo-luminiscenčního záření ve formě kvazi-periodických dávek fotonů. Lze tedy říci, že každá buňka má nějakou fotonovou produkci.
K těmto dráhám dávám otazník, nejsou zcela prokázány, jde jen o předpoklad.
A připomenu i doktorku Candace Pert, že vědomí je jako světlo…
V biblické knize Genesis je ve třetím verši napsáno: I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. A dále je termín světlo použito v dalších stovkách příkladů, které souvisejí s životem člověka.
O narušení rytmu
Je vhodné se zmínit o cirkadiánním rytmu. Trvá cca 24 hodin („circa“ – přibližně, „diem“ – den) a můžeme jej pozorovat skrze fyzické, ale i mentální změny, kterými během dne všichni procházíme.
Pokud náš životní styl neodpovídá přirozenému průběhu dne, např. z důvodu práce na noční směny nebo prostých ponocování, cirkadiánní rytmus přestane život prospěšně regulovat.
Vědci vypozorovali, že jeho dlouhodobé narušení je spojeno s autoimunitními nemocemi, některými neurologickými poruchami či diabetem. Synchronizaci obstarávají symbolické centrální hodiny, které se nacházejí v hypothalamu. Tím nejdůležitějším signálem je světlo, které centrální hodiny přijímají z oční sítnice.
Tam se totiž nacházejí fotoreceptory citlivé na modrou část spektra. Ta je známa jako modré světlo, které spíše náš život ovlivňuje negativně.
Je důležité jestli je funkce šišinky (Pineal Gland) a hypofýzy (Pituitary) v rovnováze
Pokud naše sítnice registrují přemíru modrého světla, když používáme obrazovky, mobily, zářivky pro svou noční práci.
Cirkadiánní rytmus je nastaven na den a noc, kdy se má spát. (Konzumace jídla v pozdních nočních hodinách k tomuto problému také přispívá.)
Máme tady další negativní faktor, je jím světelný stres. S ním také musíme počítat. Čím je ho více, tím větším vlivem působí na naše zdraví.
Světelný stres přispívá k narušení spánkového cyklu, ke změnám nálady a rozvoji deprese či jiných psychických diagnóz.
Pod vlivem sociálních sítí a užívání mobilů je hlavně mladší generace lidí více zranitelná. Jejich vývojová fáze posouvá cirkadiánní rytmus. Více tíhnou k pozdějšímu usínání, ale protože jsou často nuceni brzy ráno vstávat, rozvíjí se u nich spánková deprivace, která může zhoršovat jejich duševní zdraví.
Nejvýrazněji se popsané spojení projevilo v oblasti poruch nálad, úzkosti a poruch příjmu potravy.
Závěr:
Člověk se neustále snaží pátrat po příčinách a hledá objektivní vysvětlení, zná Bibli, přesto ji ignoruje a někteří vědci často po svém pátrání připouštějí stvořitele Boha jako toho, který má nejpodstatnější vliv na lidi tohoto malého světa.
V článku jsem uvedl několik ukázek faktorů, které se podílejí na rozvoji psychické nerovnováhy. Podle zákonitostí psychosomatiky víme, že se mohou postupem času přeměnit ve fyzické, na těle jasně prokazatelné nemoci. A ty se logicky stávají chronickými.
Je na nás vyvíjen velký tlak na dostupnost, na rychlost, na výkonost a zároveň žijeme i v době jedové, kdy většinou konzumujeme stravu průmyslově upravovanou, což je strava, která je nutričně chudá, ale toxicky velmi bohatá a to nepříjemně narušuje stabilitu, zároveň dýcháme znečištěný vzduch, hodně lidí se málo hýbe a málo spí, a když k tomu připočteme uvedené bolesti tak si říkám, co vlastně člověk dokáže všechno unést ?
MUDr. P. Šácha
