Kurkuma, nebo-li
indický šafrán, má původ v jižní Asii. Známe ji samostatně, nebo jako součást kari koření. Zlatožlutý prášek získávaný z této rostliny se k léčebným účelům v zemích svého původu používá již 4000 let. Z kurkumy se získává kurkumin, což je ono žluté barvivo, flavonoid.
Dle lidových tradic
se kurkuma objevuje v
receptech pro léčení
- nemocí trávicí soustavy,
- jater a
- žlučníku,
- žloutenky,
- kardiovaskulárního systému,
- při bolestivé menstruaci a všude tam, kde probíhají
- záněty,
- infekce.
- Podporuje imunitu,
- regeneraci, například u artróz
- zpomaluje proces stárnutí, nejvíce je známa jakožto
- účinný antioxidant.
Vědecké bádání
se soustředí na využití kurkuminu v
léčení různých typů rakovin. Tyto práce sledují účinek kurkumy v případech rakoviny slinivky, při snižování PSA, což je ukazatel rozvoje rakoviny prostaty, u pacientů s kolorektálním karcinomem. Sleduje se vliv na potlačování metastáz u rakoviny prostaty, plic.
Dodatek: Za
rizikové faktory vzniku rakoviny jsou považovány
konzumace alkoholu, kouření, nadměrný příjem soli, nadváha, nedostatečná aktivita a konzumace červeného, uzeného a grilovaného masa.
Zajímavé práce sledují synergický účinek kurkuminu s chemotorapií u
- rakoviny děložního čípku,
- prsu,
- tlustého střeva. Ukazuje se, že součinnost kurkuminu přináší méně vedlejších projevů chemoterapie.
- Zkouší se podávat kurkumin v prevenci Alzheimerovy choroby, u některých typů schizofrenie, u adenomů a polypů.
Nově se rozšiřuje poznání v oblasti
epigenetiky (viz články) a zde je důležité zjištění, že vlivy vnějšího prostředí, jako např. výživa, mohou zásadním způsobem změnit aktivitu genů řídících činnost mozku. Je to obecně považováno za jeden z největších objevů ve výzkumu mozku za posledních deset let.
Podle objevů epigenetiky se nově rozvíjí obor zvaný
nutrigenetika. Ta kombinuje molekulární genetiku s vědou o zdravé výživě. Nazývá se také molekulární
nutriciologie. Jejím cílem je sledovat vliv genových polymorfizmů (pro jeden znak existují dvě genetické varianty) na metabolické účinky jednotlivých složek stravy, s cílem vypracovat individuální dietní doporučení pro prevenci a léčbu metabolických poruch. Aby byla informace kompletní, je třeba zmínit pojem
nutrigenomika. Ta zkoumá mechanizmy, jimiž nutriční faktory ovlivňují expresi genů a regulační funkce genových produktů… (Exprese genu je proces, kterým je v genu uložená informace převedena v buněčnou strukturu - protein nebo funkci.)
A kurkumin patří mezi cenná „nutrigenetika“.
Kurkumin nedokáže přímo ovlivnit DNA, to ani neočekáváme, ale
- může zasahovat prostřednictvím zjištěných epigenetických mechanizmů, jako je metylace DNA, acetylace, modifikace histonů, změny miRNA, a tím
ovlivní, který gen se projeví a který nikoliv, který gen se zapne např. pro rakovinu a který naopak rakovinný proces vypne.
Jak je kurkumin uvedeným kontrolním systémem používán? Pomocí metylace DNA se použije cytosin, jedna z nukleobází, a do ní se vpraví methylenová skupina, jak ukazuje obrázek…
Tím vznikne situace, která znemožní vyjádření genu; podstatou je, že úsek DNA je stále přítomen, ale tělo ho nedokáže uplatnit.
Kurkumin má vliv také na micro RNA (miRNA), malé nekódující molekuly RNA. Ty mají asi 22 nukleotidů, neúčastní se tvorby bílkovin, ale
mají roli v programování buněčné smrti buněk. Samozřejmě se to týká také rakovinných buněk. A kurkumin právě působením na micro RNA pomáhá ovlivňovat množení rakovinných buněk.
Vědecké práce také potvrzují lidové zkušenosti o účinku
kurkuminu v případě
kardiovaskulárních chorob (KV).
Sleduje se účinek na snižování tvorby aterosklerotických plátů a na snižování cholesterolu. V prevenci těchto nemocí hraje také důležitou roli jeho epigenetické působení: Epidemiologické studie, uskutečněné ve druhé polovině minulého století, prokázaly významný podíl pozitivní rodinné anamnézy na celkovém riziku kardiovaskulárních chorob (KV), a to manifestací aterosklerózy. Chybělo však vysvětlení, proč se tak děje.
V současné době přibývá epidemiologických prací, jež prokazují význam některých genových polymorfizmů pro narůstající rizika ischemické choroby srdeční (ICHS).
Poznámka 1: Pro Francouze je sice charakteristický vysoký příjem tuků ve stravě, přesto mají statisticky nižší úmrtnost způsobenou kardiovaskulárními nemocemi. Tato anomálie se připisuje vyšší konzumaci červeného vína.
Červené víno obsahuje řadu zdraví prospěšných látek. Mezi hlavní patří polyfenolické látky (resveratrol, quercetin, katechin, epikatechin, kaemforol, kyselina gallová, protokachetová), antokyany, prokyanidy a další.
Kurkumin zlepšuje funkci beta-buněk slinivky, které produkují inzulin, a výzkumy ukazují, že snižuje inzulinovou rezistenci.
Poznámka 2: Jako prevence diabetu se doporučuje pravidelný přísun pestré stravy s dostatečným množstvím vlákniny a potravin s nízkým glykemickým indexem (ten udává rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny), jako je zelenina, méně sladké ovoce, celozrnné pečivo, polotučné mléko, luštěniny, sójové boby atd.
Z oblasti epigenetiky je zajímavý fakt, že u obézních lidí jsou velmi často přítomny epigenetické změny typu metylace DNA či změny modifikace histonů v oblasti genů, jež jsou odpovědné za tvorbu tukové tkáně. Jinými slovy, obézní lidé mají zapnutý
gen pro tvorbu tukové tkáně (obezogen).
A kurkumin patří mezi substance, které ovlivňují funkci genů odpovědných za ukládání tuků…
Poznámka 3: Konjugovaná kyselina linolová CLA prokázala antioxidační, antiobezitní, antidiabetickou, antikarcinogenní a imunomodulační aktivitu. Při studiích na laboratorních myších se prokázalo, že směs izomerů
CLA snižuje množství tělesného tuku a navyšuje množství svalové hmoty. Podobné výsledky přinesly i některé klinické studie, prováděné na zdravých i obézních jedincích.
Kurkumin lze přidávat do stravy přímo formou práškové kurkumy nebo ve směsi koření „kari“.
Výhodnější varianta spočívá v každodenním použití koncentrovaného potravního doplňku.
Kurkumin je špatně rozpustný ve vodě, váže se na tuky, proto se doporučuje jeho užívání současně s jídlem.
Účinnost kurkuminu se zvyšuje se současným použitím piperinu v extraktu z černého pepře.
Je dále známo, že přírodní kurkumin se ze střeva velmi málo vstřebává do krve a tedy pro dosažení optimálních účinků by bylo nutné denně sníst několik kilogramů kurkumy.
A tento fakt je třeba si uvědomit. Čekáme na vědce, kteří upraví kurkumin do takové formy, aby se lépe vstřebal a tím by bylo dosaženo očekávaných efektů, o kterých je v článku výše psáno.
Podle rozsahu vědeckých prací věnujících velkou pozornost studiu nutrigenetiky lze očekávat, že tento výzkum umožní vypracovat směrnice pro individuální dietní prevenci a léčbu závažných metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou poruchy tukového metabolizmu, obezita, diabetes, ICHS a nádorová onemocnění.
Světová zdravotnická organizace spolu s prominentními vědeckými institucemi považuje nutrigenetický výzkum za prioritu 21. století.
Článek se soustředil na kurkumin, ale podobnou pozornost si zasluhují látky obsažené v zeleném čaji - epigallokatechingallát (EGCG), epikatechin (EC), epikatechingallát (ECG) a epigallokatechin (EGC), díky nimž je konzumace zeleného čaje z pohledu nutrigenetiky prospěšná.
SYMBIVITA se staví tam, kde je možno pomoci, a přitom být v souladu s přírodními principy.
Pro konkrétní dotazy na dané téma je připravena poradna.
MUDr. P. Šácha
