Lékařská poradna

Před léty chodil do poradny pacient, který měl hodně zdravotních problémů, ale přestal chodit k lékařům, protože mu jeho nemoci nevěřili a považovali jej za hypochondra.

Základem mé poradny je tvořit skládanku ze všech dostupných informací a v ní pak hledat příčinné vazby, řetězce mechanismů, které vyhovují nemoci. Po dlouho trvajícím sezení jsme narazili na „severní vítr “. Šlo totiž o to, že kdykoliv foukal v jeho místě bydliště severní vítr, dostavily se zdravotní potíže: bolest hlavy, až se závratí, únavy s nutností se zavřít doma a být v klidu. Kašel s dušností a bolestí břicha. Tyto příznaky nelze objektivně prokázat. Žádný nález. Pacient si vypracoval přesný sledovací systém, znal všechny větry, odkud proudí, jak jsou silné, jakou mají teplotu, jak dlouho proudí. Dokonce si vypracoval tabulku a graf. Bylo nutno konstatovat, že si svůj příčinný faktor dobře zmapoval a naučil se na něj reagovat.

Předpověděl, kdy bude foukat „jeho severní vítr“, tehdy nikam z domu nevycházel a pak neměl potíže. Horší to bylo, když musel do zaměstnání, jít pracovat na zahradu apod.

Přijal jsem jeho teorii severního větru jako poslední kousek do skládanky příčinných faktorů. Vítr jako patogenní činitel. Encyklopedie jej zná jako častou příčinu řady nemocí. Je to patogen působící s různou intenzitou a je značně proměnlivý. Kombinuje se s dalšími patogeny, např. s chladem, ale také s horkem. Nejvíce bere energii citlivým jedincům na podzim a podílí se na průběhu podzimních viróz. Ale velmi zrádné je působení větru také na jaře.

Když na jaře začne hřát první slunce, máte sklon rozepínat si bundy, odkládat šály, čepice a rukavice. Ale vítr má svou sílu působení, snadno pronikne až na kůži a vstupní branou do těla je hlavně krk. Působení větru se rychle promění v rýmu a kašel, u astmatiků v dušnost. Podobná situace nastane i v létě třeba vlivem studené klimatizace v autě či v kanceláři. Klimatizace většinou proniká přes kůži, projeví se zimomřivostí, třesem, ztuhnutím zádových a krčních svalů, bolestí hlavy, zhoršenou náladou, u řidičů se sníží pozornost pro řízení vozidla. Není potřeba pít tekutiny.

Ale v létě může působit i horký vítr. A tehdy jsou následky opačné: horečka, žízeň, pocení, slabost těla, pocit na omdlení, bolesti hlavy a jiné projevy. A pokud je letní vítr i nositelem alergenu, přicházejí u citlivého jedince projevy alergie se vším, co jeho náchylnost přináší.

Výsledek reakce na vítr je závislý na stavu imunity, celkové pohody nebo nepohody a na momentální životní situaci, tím je míněno také stresové období.

Zmíněný pacient s jeho „severním větrem“ se s problémem dokázal vypořádat, žel, zůstal s ním sám. Do klasické ordinace nechodil. Podržel jsem ho tím, že jsem příčinu jeho potíží přijal. Dál si kreslil své grafy a při kontrolách mi referoval další a další následky působení „jeho větru“, ale kladem bylo, že našel způsob, jak tomu může předcházet. Věnoval jsem také pozornost zlepšení jeho stravování, aby měl ve střevu symbiózu, tedy aby jeho imunita dokázala lépe na vítr reagovat. Do skladby svého menu v době působení větru přidal skořici, mátu, bazalku, zázvor v různých podobách.

Časem dotyčný přestal chodit do mé poradny a předpokládám, že se jeho potíže rozplynuly.

MUDr. P. Šácha