Je to zvláštní druh rýmy, která se pohybuje někde na hranici rýmy infekční nebo alergické. Je často součástí komplexu jiných problémů, nemocné imunity, autoimunitních poruch apod. Způsobuje ji abnormální, zvýšená reakce cév nosní sliznice na vnitřní i zevní podněty. Projevuje se výraznou, vodnatou sekrecí, většinou ráno a s úporným ucpáním nosu v noci.
Postižený tak reaguje nejčastěji na přechod mezi chladným a teplým prostředím či naopak, na změnu vlhkosti nebo na cigaretový kouř.
Spouštěčem může být hormonální nerovnováha, stres, některé léky, acylpyrin nebo hormonální antikoncepce.
Nejdostupnější jsou léky sloužící k uvolnění dýchacích cest a ke splasknutí sliznic, tzv. dekongestiva, ve formě kapek či nosních sprejů. Účinkují rychle - v průběhu několika minut. Po splasknutí sliznic dojde k uvolnění vstupu vedlejších dutin do nosu a sekret lze vysmrkat či malým dětem odsát. Používat tyto léky lze však pouze 7 až 10 dnů, aby nedošlo k polékovým změnám na sliznici.
Cévy sliznice jsou v případě chybné vasomotorické reakce povolené, uvolněné, rozšířené, sliznice je tedy oteklá, lymfatický, tedy drenážní mechanizmus je pasívní, často přetížený, dochází k městnání a výsledkem toho projevu je ucpaný nos.
Když si kápnete nosní kapky (dekongestiva), které mají vasokonstrikční efekt, stěna cévní se stáhne, sliznice splaskne, nos se uvolní. V tomto okamžiku lze hlen vysmrkat. Podobný vasokonstrikční efekt nastane třeba skákáním na trampolíně nebo jinou podobnou pohybovou aktivitou. Problém je ale v tom, že ani uvedené kapky, ani skákání nepůsobí vasokonstrikční efekt trvale. Po čase, jakmile se účinná látka vytratí nebo se po skákání za čas uvolníte, dojde opětovně k oné vasodilataci (rozšíření cév) a ucpání.
Nicméně nutno podotknout, že se při užívání takových kapek vytváří závislost, a interval cévní reakce se zkracuje až do doby, kdy sliznice ztuhne trvale a další kapky již nepomohou. Kdežto skákáním závislost nevznikne. Je také důležité, aby po splasknutí sliznice vyšel ven hlen a sliznice se uvolnily.
Právě v okamžiku splasknutí sliznice vzniká užitečná chvíle, kdy se sliznice hojí. Třeba jen na chvilku. A je třeba tyto chvilky prodlužovat, inhalovat páru, navštívit saunu, chodit do lesa. Ten, kdo si prostuduje vnitřní anatomii nosu a dutin, může takto získanou topografickou představu využívat při tzv. polohování. Střídavě polohovat hlavu vleže podle sklonu sliznice nosní a tento sklon si pak musíte polohováním hlavy upravit tak, aby hlen stékal na druhou stranu: Tento jev můžete jasně vnímat - jde o přelévání - cítíte, že se jedna polovina sliznice v nose (která je právě nahoře) uvolňuje a ta druhá (je nyní dole) se ucpává. A v okamžiku, kdy je hlen uprostřed, se musíte postavit a hlen z nosu vysmrkat, dostat jej konečně ven. A to se opakuje v různých variantách poloh… Někdy je třeba ležet na břiše, hlavou dolů, někdy na zádech s hlavou zakloněnou, vše podle anatomie hlavy! Je třeba si uvědomit, že ono polohování nesmí trvat dlouho na jedné straně, protože hlen na straně spodní teče dále a může se brzy dostat do Eustachovy trubice: Pak hrozí zalehnutí ucha, nebo dokonce zánět.
Udělejte si na tento proces čas, najděte si vhodné prostředí, počítejte s tím, že nebudete v noci spát, protože budete muset střídat vhodné polohy. Po probdělé noci budete unaveni, ale důležité je, že nos zůstane neucpán. Dostane šanci se hojit. Naučte se inhalovat a také proplachovat nosní sliznici. Zvlhčujte vzduch, pijte hodně tekutin, bylinné čaje. Přidejte Urbanovy koupele a míčkování….
Léčba vyžaduje velkou trpělivost a je třeba současně změnit mnohé životní procesy. Odstranit stresy, upravit jídelníček, nenavštěvovat zakouřené místnosti a pozor: kouření není vůbec myslitelné… Chodit do přírody, na túry k vodě, do hor, k moři, trávit tam co nejvíce času, sportovat.
MUDr. P. Šácha
Pro konkrétní dotazy na dané téma je připravena poradna.
