Chtěl bych se zamyslet nad obsahem této diagnózy, kterou často vídávám ve zprávách z ortopedických ambulancí, když rozebíráme zdravotní stav pacienta.
Užívá řádku léků na zmírnění bolesti, má za sebou sérii vyšetření, rentgenů. Ve výsledcích se objevuje v různých souvislostech také osteochondróza. Nicméně závěr a stanovení diagnózy nevyznívá jednoznačně. Je provedeno pátrání po příčině potíží, avšak zjištění, že jde o degenerativně dystrofický proces, není bráno plnohodnotně, spíše bagatelizováno, často s doprovodným komentářem: „Je to běžné, má to mnoho lidí“. Někdy sám lékař přiznává, že to má také. Patří to prý ke stárnutí, není to jako ve třiceti.
Anatomicky
Meziobratlová ploténka má tzv. pulpózní jádro,
které je za normálních okolností schopno držet tekutinu.
Ve zdravém pulpózním jádru se nachází gelovitá hmota (jako želatina), která obsahuje asi 80 % vody. Na množství vody závisí tlak v pulpózním jádru. Kromě vody a kolagenní bílkoviny se zde nacházejí také proteoglykany, obsahující glykosaminoglykany: chondroitin sulfát a v menší míře také keratin sulfát.
Zatěžování
Pokud dlouho působí zatěžování a k tomu se přidá neúměrný životní styl, bude výživa ploténky narušena. Nastoupí výrazné biochemické změny a následně i změny ve fungování páteře. Sníží se koncentrace polysacharidů.
- Nejdříve dojde ke kompenzačnímu navýšení počtu speciálních buněk - tzv. chondrocytů, podílejících se na tvorbě již zmíněných glykosaminoglykanů i unikátního II. typu kolagenu pojivové tkáně. Sem patří vykřičník.
- Při degeneraci ploténky se zvýší tvorba keratin sulfátu a zároveň sníží produkce chondroitin sulfátu. Sem opět patří vykřičník.
Uvedené glykosaminoglykany jsou hydrofilní, potřebují vodu, při degenerativním procesu se totiž zmenší velikost glykosaminoglykanových molekul. Mění se složení mezibuněčného prostoru, a to vede ke změnám vlastností včetně odolnosti ploténky. Začne docházet k dehydrataci pulpózní hmoty s následnou destrukcí tkáně v centru ploténky.
Pomůcka: Obrazně si představte balónek naplněný vodou, který položíte na pevnou podložku, a pak na balónek zatlačte a pozorujte, jak se mění tvar, velikost, kam se vychyluje.
Meziobratlové ploténky fungují jako
- perfektní
nárazníkový systém,
- nemají cévy a
- plynulá výměna živin je zajištěna během pohybu, chůze...
A nyní si vezměte člověka, který si nese od školního věku vadné držení těla, má slabé svaly, v zaměstnání hodně sedí a nemá skoro žádný pohyb. Co se stane? Buňky meziobratlové ploténky trpí nedostatkem výživy a v důsledku toho ztrácejí schopnost zadržovat tekutiny.
To jsou podmínky pro rozvoj osteochondrózy.
Pokud popsaný proces pokračuje, začne meziobratlová ploténka snižovat svou výšku. Nárazníkový systém je omezen. Tehdy začne každý náraz a zátěž bolet a situaci zhoršovat. Když se v ploténce mění tlak, objeví se časem
praskliny uvnitř fibrózního prstence ploténky, a ty jsou
předzvěstí vyhřeznutí a velkých potíží, také vzniku různých onemocnění páteře. Situace se projeví stálou a nesnesitelnou bolestí, jež nutí člověka vyhledat lékařskou pomoc.
(Možná to také prožíváte, nevydržíte půl hodiny sedět, bolest jde nahoru a dolů po zádech, tupá, nepříjemná.)
Lékař vám tento stav popíše, uvede jeho latinský název, doporučí rehabilitaci, předepíše tabletky na bolest a utěší: „To víte, je to degenerativní onemocnění, s tím už nemůžeme nic dělat.“
Jak jsi k tomu přišel
Kdo podcenil vadné držení těla v dětství, ten vlastně dovolil, aby se původně malý problém rozvinul v chronickou záležitost. Dnes má potíže, lékaři mu nedovedou více pomoci, mohou jen reagovat na potíže lékem tlumícím bolest, ale tu drtivě větší část léčení musí provést pacient sám.
K tomu se přidají další situace, při nichž je páteř přetížena. Svou roli sehraje chybné stravování, překyselení těla, změny metabolické, změny v činnosti jater, ledvin, ve vodním hospodářství, vyšší hladina cholesterolu i homocysteinu, změny funkce štítné žlázy.
Z pohledu
psychosomatiky bývá pokládána otázka: „Nesete na svých bedrech příliš velké břemeno?“ A zdá se, že takové ´psychické břemeno´ působí na páteř podstatnou měrou. Jsou to stresy, napětí, nejistota, úzkost a svalstvo je při nich v křeči a ztuhlé. Bolí páteř, bolí ´celý člověk´.
Pro dobrý pohyb
Bylo zjištěno, že
aktivním stimulátorem zásobování meziobratlové ploténky živinami je chůze. Osobně propaguji
NordicWalking s holemi.
Výživa „disku“ začíná po několika minutách nepřetržité, klidné chůze, která by měla trvat 1-2 hodiny.
Na podporu vnitřního prostředí se kombinuji přípravky obsahující hondroitin sulfát s přípravky obsahující kolagen II. typu.
K likvidaci oxidativního stresu
Je jasné, že změny, které nastaly v souvislosti s osteochondrózou, mají hlubší charakter. Život přináší řadu situací, při nichž se uvolní mnoho volných radikálů (tzv. oxidativní stres), jež neprospějí normální funkci zdravých buněk. A co teprve buňky nemocné či opotřebované, u nichž lze očekávat rozvoj již existující patologie?
Podle dnešní moderní teorie máme k dispozici
molekulární vodík.
Molekulární vodík se dynamicky uvolňuje a velmi rychle působí proti oxidativnímu stresu. Je tedy vhodný a prospěšný v tom, že usnadní regeneraci unaveným buňkám, může přispět k povolení napětí, ke zmírnění bolesti, zánětu, zlepší podmínky ve střevu, aby se tam udržela symbióza, vyrovnává pH, ovlivňuje metabolizmus, cukrovku, imunitu apod. a nemá vedlejší projevy.
Pro konkrétní dotazy na dané téma je připravena
poradna.
MUDr. Pavel Šácha
