Čtenáři webové stránky www.symbivita.cz vědí, že její podstatou je spojení s vnímáním přírodních zákonů - jak dodává slogan této stránky- které se nedají obcházet. Proto nijak nepřekvapuje, že téma správného osídlování střevní sliznice jasně patří k pilířům Symbivity = rovnováhy života.
"Mikroflóra" je pojem, který se nejčastěji používá, když se popisuje mikrobiologický ekologický systém kůže a zažívacího systému v otázce zdraví lidí. Další pojmy jsou " normální flóra" a " symbiotická flóra". Podle správného vědeckého názvosloví jde o mikrobiota. Nicméně pojem mikroflóra je v posledních desetiletích v medicínské odborné literatuře hodně používáno a z toho důvodu tento pojem také zde zachováme.
Střevo lidí je postaveno na komplexním a dynamickém bakteriálním ekosystému, který se tam usazuje během vývoje prvních let života.
Osídlování střeva je zpočátku nepatrné a zvyšuje se s přibývajícím věkem. Během porodu a krátce po porodu začínají první bakterie osídlovat do této doby sterilní lidský zažívací trakt.
Od dob prvních prací issiera ( 1900) bylo na toto téma zpracováno mnoho studií.
Vlivem špatné výživy a medikamnetů jsou poškozovány prospěšné střevní bakterie. A zvyšuje se tak počet méně prospěšných nebo dokonce škodlivých bakterií.
U normálně narozených novorozenců začíná kolonizace během porodu. Můžeme prokázat první zárodky Escherichia colli, enterobakterií a streptokoků. Jedním z důležitých vlivů na osídlení střeva je strava. Na střevní mikrofloře se jasně projeví jestli je dítě kojeno nebo jestli je krmeno z lahve. Střevo kojených dětí bude po prvním týdnu osídleno především bakteriemi mléčného kvašení (bifidobaktrerie a laktobacily).
Produkty mléčného kvašení vedou k okyselení střevního povrchu a to ztěžuje patogením bakteriím jejich usazení.
Úlohy tlustého střeva:
| Proces | Produkt |
| Fermentace uhlohydrátů | krátké řetězce mastných kyselin, H2, CO2, CH4, biomasa |
| Fermentace proteinů a aminokyselin | krátké řetězce mastných kyselin, rozvětvené řetězce, H2, CO2, fenoly, aminy, skatol, Indol, amoniak |
| Absorpce | krátké řetězce mastných kyselin, H2, CO2, CH4, Na,K,Cl,HC03,H2O, žlučové kyseliny. Vylučování biomasa, střevní epiteliální buňky, hlen, H2O, H2, P2,CH4, toxické produkty. |
| Hormonální produkce | neurotensin, enteroglukagon, somatostatin, neuropeptid PYY 3-36 |
| Syntéza | B a K vitamín |
| Metabolizování (především bakterií) | |
| Dehydroxylace žlučových kyselin, sulfát mění na sulfid, nitrát na nitrid a na amoniak, | |
Četné další hydrolýzy a redukce.
Proti tomu můžeme u dětí, kteří jsou krmeny z lahve prokázat bakterie, které jsou podobné dospělým. A to ve velkém počtu různých bakteriálních kmenů. Zdravý dospělý ekologický systém snese dobře tato stádia bakteriálního života a také především anaerobní bakterie s celkovým počtem buněk 10 -100 biliónů. Odhadem 400 až 500 bakteriálních druhů, které si rozdělí různé části střeva. ( Berg, 1996; Moore und Holdeman,1974). Přitom jsou osídleny jak střevní lumen tak slizniční povrchy. Proti tenkému střevu, kde je osídleno 10 na 3 až 10 na 7 buněk /g stolice, je tlusté střevo hustě osídleno 10 na 11 až 10 na 12 buněk/gram stolice (Drasar und Jenkins,1976).
Lidský bakteriální systém se skládá z obligátních anaerobů ( bakteroidy, bifidobakterie, eubakterie, fusobakterie, ruminokoky, roseburie) a průběžně se z tenkého střeva osídluje fakultativními aeroby (podle vědeckého pojmenování je správně- fakultativními anaeroby) jako jsou enterokoky a laktobacily. Mikroflóra tlustého střeva mnohonásobně převažuje množstvím mikroflóru tenkého střeva.
Z harmonie ekosystému střeva (symbiózy) profitují jak mikroorganismy tak člověk. Jednou z nejdůležitějších funkcí střevní mikroflóry je stimulace imunitního systému, který souvisí se sliznicí střeva. (Laissue et al.,1993). Vedle těchto funkcí se střevní mikroflóra také podílí na obraně proti původcům nemocí (kolonizační odolnost) (Vollaard und Clasener, 1994; van der Waaij, 1987)
Společný základ střevní mikroflóry hraje důležitou roli pro zachování žaludečně střevních funkcí.
Stálost podmínek prostředí střeva a rozmanitost forem stravy, pozitivně ovlivňují vývoj kompletní bakteriální populace jak co do počtu, tak i do jejich aktivity. Potravní složky a lidský organismus kultivují substance, které slouží mikroorganismům jako uhlík- a zdroje energie. Na oplátku splňují bakterie pro člověka životně důležité funkce. Jako například:
Imunomodulace
Kolonizační odolnost
Zásobení vitamíny ( hiamin, Riboflavin, Pyridoxin, B12, K)
Podpora střevní epiteliální vrstvy energií ( Butyrat) (Roediger, 1982)
Povzbuzení střevní motility, vylučovaní cizích mikroorganismů (Rowland, 1988)
Transformace steroidů a žlučových kyselin (Hirano a Musada, 1981)
Kompilaci informací zpracoval
MUDr. P. Šácha
