Termín
Co termín znamená a proč není používán v takové míře, jak by si tento fenomén zasluhoval?
Pro lepší pochopení povahy potravinové alergie je vhodné připomenout si objev prof. Selyeho.
Na začátku 20. století měl kalifornský lékař Dr. A. Rowe úspěch s ověřovacím testem, kterým byl schopen vysvětlit různé chronické choroby: migrény, dyspepsie, ekzémy, ulcerativní colitidy atd. Objevil to eliminací produktů, ze kterých se sestavují jídla: mouka, vejce, mléko a jiné ingredience. Metodu pak nazval „eliminační dietou" a rozlišoval mezi okamžitou a opožděnou reakcí na jídlo.
Dvě formy
Jsou dvě formy alergie.
Akutní, dobře známá forma, má příznaky: pálení nebo zčervenání kůže, otok, svědění a slizniční sekrece po vystavení působení alergenu.
Druhá forma je
chronická a opožděná, je velice rozšířená. Alergik se v těch případech cítí lépe po konzumaci alergenu a příznaky alergie se objeví o hodiny až dny později. Postižený brzy pozná význam těchto substancí, protože přinášejí úlevu. To je paradoxní. Vyžaduje konzumaci této substance, a netuší, že je příčinou jeho potíží.
Dr. H. Rinkel z Kansas City na základě osobních pozorování vypracoval test, s nimž chronická potravinová alergie, nazývaná
maskovaná, může přejít do akutního stavu, a tím se prokáže její existence. Celý život jedl denně vejce. Poté co slyšel teorii Dr. Rowe, začal experimentovat s jídlem, aby určil možné vlivy, které způsobují jeho potíže s kýcháním, rýmou, bolestí hlavy a únavou. Nadměrná konzumace vajec neměla žádné následky. Ale když později vyloučil vejce ze stravy, pozoroval už po třech dnech pozitivní efekt: zmírnění bolesti hlavy a ústup únavy. Po pěti dnech nevědomky snědl trochu vajíčka jako součást narozeninového dortu a okamžitě se dostal do bezvědomí. Po eliminaci obvyklého množství vajec se zviditelnila chronická, maskovaná alergie
do formy akutní alergie, poté co snědl stravu s obsahem vejce. Experiment několikrát zopakoval a vždy dosáhl stejného výsledku. Podle dr. Rinkela toto maskování ukazuje na fakt, že jedinec může sníst normálně kousek jídla, a přitom být na tuto látku alergický, bez identifikace substance, která je příčinou jeho příznaků nemoci. Po konzumaci této substance se obvykle na krátkou dobu cítí lépe než před tím. Příznaky se náhle vrátí se zvýšenou razancí, jestliže po několika dnech abstinence pacient sní právě tu substanci, na kterou předtím alergicky reagoval.
Tato procedura se stává standardní metodou při odkrývání maskované potravinové alergie.
Nástroj pro diagnózu
V praxi jsem tuto reakci zaznamenával jen díky tomu, že jsem ji očekával. Vzpomínám si na případy ekzémů, které se zhoršovaly, a my jsme spolu s pacientem nechápali, proč se tak děje. Měl doporučenou eliminační dietu - vyloučil z jídelníčku např. testované mléko a po několika dnech zlepšení se mu stav prudce zhoršil, několikanásobně více než před tím. Kroutili jsme nad tím nechápavě hlavou. Tento stav samozřejmě vyžadoval zklidnění pomocí kortikoidní masti. Pacient si to pro sebe uzavřel tak, že tím mlékem to není, protože po jeho vysazení se jeho ekzém ještě více zhoršil, a pochopitelně od eliminační diety ustoupil a jeho problém se dostal do starých kolejí.
Dnes známe teorii maskované alergie a dovedeme si tento jev vysvětlit. Kdybychom tehdy v těch zhoršených případech šli do podrobností, asi bychom tam našli ten okamžik, kdy pacient nedodržel podmínky eliminačního testu a vzal si byť jen nepatrné množství např. mléka, a mohlo se stát, že to udělal i nevědomky.
Dr. A. Coca, profesor pro farmakologii a následně ředitel Lederlovy společnosti, pokračoval v objevu:
Potravinové alergie jsou běžně doprovázeny zvýšenou pulsovou frekvencí.
- Tento velice jednoduchý
pulsový test, který
vyvinul, a
eliminační dieta se stávají excelentním nástrojem pro diagnózu potravinových alergií.
Zvýšení pulsové frekvence se normálně stane po fyzické nebo vegetativní námaze. Když změříme puls před a po jídle a když naměříme po jídle zvýšenou frekvenci, potom je pravděpodobná potravinová alergie.
Více o pojmu maskované alergie
Dr. T. Randolph z Chicaga, který byl bez pochyby největší autoritou na poli potravinových alergií, byl první, který ukázal na spojitost mezi třemi stupni Selyeho adaptačního syndromu a maskovaným fenomenem. V jeho teorii odpovídá maskovací fáze druhému stupni toho syndromu, ve kterém má své místo dobrá adaptace a hormonální systém plní ochrannou funkci.
Pokud ale pokračuje alergický stres, vedou maskované alergie ke stavu, který je charakterizován zhoršením nemoci a je doprovázen velice těžkými chorobnými příznaky s velkou únavou, slabostí a vyčerpáním. To koresponduje s vyčerpáním adrenokortikálních rezerv. Oslabením organismu se vytvoří úrodné pole pro útok jiných rušivých faktorů, protože nemoci vždy potřebují jistý druh vhodného terénu, aby se vyvinuly. (V tom smyslu bych mohl uvést příklad astmatika, u kterého se vyvinul zánět průdušek jako následek usídlených zárodků ve změněné sliznici, ale je také normálně možný opačný vývoj.)
Když si to všechno dáme do souvislosti, vidíme zde slabé body pacienta: kůže, nosní a střevní sliznice a jisté oblasti mozku, kde se mohou objevit různé příznaky.
Rozdíl je v tom, na kterém místě tohoto organismu alergen působí. V závislosti na lokalizaci alergické reakce může být výsledkem například epileptický záchvat v mozku, duševní porucha, změněné chování (např. agresivní), nebo dokonce porucha smyslů. Dispozice k alergické reakci je dědičná, ale specifická dispozice jedince předurčuje, který druh alergie a jaká substance se stává spouštěčem.
V principu se alergie k některému druhu potravinového alergenu může manifestovat sama, příležitosti k jeho konzumaci jsou dosti časté. Vývoj potravinové alergie závisí na různých okolnostech, jako jsou dispozice k silné nebo nízké reakci, ale dost záleží na množství a frekvenci konzumace potraviny.
Na druhé straně se zdá, že alergické problémy, které se objeví v celé rodině a které se nedají efektivně léčit, jsou často dědičné. Ale ve skutečnosti alergická dispozice rodinných členů prostě produkuje podobné příznaky, protože zde působí tentýž spouštěcí faktor jako výsledek jejich podobného jídelního návyku, jejich podobného životního stylu.
Jiným faktorem ovlivňujícím manifestaci potravinové alergie je existující
stav adaptivní a regulační kapacity organismu. Pravděpodobnost dosažení alergické reakce je větší, když je osoba zatížena prochlazením nebo třeba psychickými konflikty. Představme si šálek čaje. Bude přetékat jen tehdy, když bude plný. Jednou se však naplní po okraj a každý předmět, který nyní do šálku spadne, způsobí, že šálek přeteče.
Stejné je to v našem těle: Jestliže bude přetíženo ve své regulační kapacitě, protože na něj působí množství stresových faktorů, pak i jen lehký stimul způsobí, že se celý systém zhroutí, buď s tendencí ke strnutí, nebo s tendencí k nadměrné reakci, jaká je patrná u alergie.
Výše uvedený text je „výletem“ do historie k objasnění pojmu maskovaná alergie.
Dlouhá léta, pokud jsem ještě pracoval v oblasti alergologie, jsem u nejasných případů - ekzémů i mnohých chronických nemocí - pátral po existenci maskované alergie pomocí tzv. eliminačního expozičního testu.
Nejdříve malé znázornění:
Obrázek ukazuje nejčastější pra-historii vzniku maskované alergie.
Vodorovná křivka naznačuje úroveň imunitního systému. Úvodní část přísluší době, kdy je dítě u matky, zde dostává všechny elementy potřebné pro imunitu z krve matky. Pak přijde doba porodu, přestřihne se pupeční šňůra a zde vidíte, že úroveň imunity prudce klesá. Další průběh křivky naznačuje, že si dítě postupně samo svou imunitu buduje a trvá mu to individuálně různě dlouhou dobu, než se dostane na onu potřebnou úroveň, a tím se vyrovná prvotní situaci. Toto období lze nazývat obdobím nezralosti a budování imunity. Je proto hodně podstatné, zda je dítě kojeno a dostává od matky přes mléko potřebné imunoelementy. Bílkovina mateřského mléka je pro imunitu dítěte blízká.
Pokud však z různých důvodů přijde do popsané doby nezralosti imunity látka cizorodá, nejčastěji bílkovinné povahy, imunitní systém zareaguje podrážděně. To se projeví třeba zvracením, vyrážkou, neklidem apod.
A pokud tato cizorodá bílkovina přichází opakovaně, začne fungovat adaptační mechanismus, jak jej popsal prof. Selye. Zjednodušeně řečeno, tělo si na onu cizorodou bílkovinu zvykne. Ba co víc, tělo na ni přivyká, dítě na umělé stravě dokonce prospívá, přibývá na váze, je spokojené… Jenže v tom je právě ten problém; přijímá svůj alergen, a netuší, že je zdrojem jeho budoucích potíží. Tehdy se hovoří o maskované alergii.
- Nenapadne vás, že potravina, kterou neustále jíte, vám vytváří podklad pro onemocnění.
- Adaptační mechanismus těla nás přizpůsobuje, zvyká na alergen.
Často jsem kladl otázku: Nemáte alergii na bílkovinu kravského mléka? A dostával jsem odpověď: Ne, nemám, mléko piji celý život a nikdy jsem alergii nepozoroval. Ale již nemluví o svých chronických, tzv. nevyléčitelných nemocech, u kterých nepředpokládá souvislost s maskovaným alergenem.
Vyčerpání adaptační schopnosti: Další kapitola objevu dr. Selyeho hovoří o tom, že adaptační schopnost se časem vyčerpá, a tak když přijmete znovu svůj maskovaný alergen,
může způsobit reakci.
Klinický příznak se může projevit různým způsobem. Objeví se bolest hlavy, nebo se zhorší psychika, nemluvě o zhoršeném ekzému či astmatickém záchvatu.
A stále vás nenapadá souvislost s maskovanou alergickou potravinou. Se svým příznakem navštívíte lékaře, a ten příznak různým způsobem tlumí, nasadí lék, kortikoid, na ekzém dostanete mast. Tím krokem projev regulujete, tentokrát již uměle, pomocí léků. Již to nedělá vaše imunita ani nefunguje adaptační mechanismus a je logické, že se stav bude již jen zhoršovat.
Eliminační - expoziční test
Obecná podstata tohoto testu spočívá v tom, že imunitní systém musí zcela
zapomenout na alergen. Nic mu jej nesmí připomínat. To znamená, že
první fáze eliminace spočívá v totálním, 100% vysazení testované potraviny. Neexistuje v tomto kroku žádná výjimka. A to nejméně na 2, lépe na 3 týdny. Při této fázi sledujete klinický příznak. Pokud jste 100% dodrželi eliminaci a jestliže testovaná látka je alergenem, pak při její eliminaci dojde ke zlepšení projevu nemoci. To hodnotíte podle objektivních a subjektivních příznaků, ev. pomocí laboratorních testů, které ukazují aktivitu nemoci.
Pak přijde druhá fáze.
Do jídelníčku vrátíte testovanou potravinu v plné míře, jako předtím. Zde tedy dochází k expozici. Imunitní systém znovu objevuje svůj alergen, jako to udělal kdysi na začátku, a začne na něj reagovat, dojde ke zhoršení klinických projevů nemoci. (Bez popsané eliminace k reakci nedojde, protože funguje adaptační mechanismus.) Tento test tedy může odhalit maskovaný alergen.
A pokud chcete mít jistotu,
test opakujete, opět zahájíte eliminační fázi, dojde ke zlepšení, pak zase expozice, dojde ke zhoršení. Víte, že testovanou potravinu musíte definitivně odstranit ze svého jídelníčku.
Pokud nevidíte změnu ani ve fázi eliminační, ani ve fázi expoziční, je to známkou toho, že problém nemá souvislost s testovanou látkou, příčina je zcela jiná. A doporučuji pátrat dále. Můžete si testovat jinou potravinu, kterou máte ve svém běžném jídelníčku.
Tento eliminační – expoziční test však můžete použít i v jiných situacích. Princip je stejný. Eliminace a expozice pracovního prostředí, pracovního postupu, nástrojů, které používáte, šatů, které nosíte, místa, kde bydlíte, lidí, se kterými se stále stýkáte. Může existovat v přeneseném slova smyslu maskovaná alergie na lidi?
Eliminační expoziční test (EET) se hodí do dnešní doby v každém odvětví. Nepotřebujete k tomu zdravotní systém. Jen se vybavíte trpělivostí a důsledností a můžete si tak odhalit svůj maskovaný problém.
MUDr. P. Šácha
