Lupénka je chronická nemoc charakterizovaná suchými, ostře ohraničenými stříbřitými papulami nebo plaky různé velikosti. Je zhruba u 4% bělochů, častěji v rámci rodiny.
Není to onemocnění infekční, mnoho lidí si drží odstup od těch, kteří mají viditelné projevy lupénky, z obavy, aby toto onemocnění také nedostali, ale to je jen předsudek. Lupénka je způsobena autoimunitní zánětlivou reakcí.
Příznaky lupénky
Kožní změny jsou nejčastěji ve vlasové části hlavy, na loktech, kolenech, hýždích. Začátek postupný, kožní změny mohou zmizet, ale většinou se vracejí - zejména při zhoršení celkového zdravotního stavu, při úrazech v místě kožních změn, při terapii některými léky (betablokátory, antimalarika), při infekci Streptokokem skupiny A. Při hojení nebývají jizvy. Kromě kůže se však může projevit i hlouběji v těle, kde ji zkrátka na první pohled neuvidíme. Lze říci, že lupénka je onemocnění vnitřní, které se manifestuje na povrchu. Však také tito pacienti mají vyšší riziko rozvoje přidružených onemocnění, jako je psoriatická artritida, cukrovka, vysoký krevní tlak, srdeční a cévní choroby, deprese a úzkosti. V dnešní době se také projevuje jeden důležitý fenomén. Jakmile se objeví kožní problém prvním krokem, který postižený učiní je to, že na tento povrchový příznak něco aplikuje. A z výše uvedeného lze odvodit, že tento zákrok nebude řešit vnitřní podstatu nemoci, ale půjde jen o povrchovou“ kosmetickou“ úpravu a maskování. V tom horším případě, pokud se použije mast kortikoidní, nebo lze obecně popsat mast potlačující, dojde k dočasnému vymizení povrchového projevu, který se ovšem vrací a při opakovaném postupu se otevírá možnost že se lupénka již přestane objevovat na kůži, ale usadí se například v kloubu. Viz psoriatrická artritida. Ne nadarmo staré učení praktiků říká: Potlač kožní projev, nastartuješ si nemoc vnitřní. Ložisko lupénky lze považovat za „ventil“. Imunitní systém je zde přehnaně, kožní buňky se v tomto zánětlivém místě obměňují až 7× rychleji než u zdravé kůže, čímž dochází k nadměrnému šupinatění kůže. A pokud tento „ventil“ uzavřete, pak ona imunitní přehnaná reakce si najde jiné, vnitřní místo, kde se bude realizovat. Co se stane, když se i tento projev zánětu bude potlačovat ? Když se začne uzavírat i tento „ vnitřní – kloubní ventil ?“
V odborných publikací si lze přečíst: Pacienti s lupénkou mohou zažívat výraznou psychickou nepohodu a častěji než zdraví lidé trpí také depresemi. Pacient se může setkat také s tzv. metabolickým syndromem, který představuje soubor nemocí a rizikových faktorů vedoucích k rozvoji aterosklerózy neboli kornatění tepen či k cukrovce. S tím je spojeno i větší riziko kardiovaskulárních nebo mozkových příhod…..
U kožního lékaře se dozvíte toto:
- udržujte kůži dobře hydratovanou a vláčnou, zmírníte tím svědění i tvorbu šupin
- neškrábejte se a nesnažte se šupiny násilně odstraňovat
- chraňte svou pokožku před poraněním
- noste nedráždivé oblečení nejlépe bavlněné, hladké a volné
- pozitivní je i vliv klimatoterapie (léčba sluncem a mořskou solí)
Používají se lokálně léky, které napomáhají odstranění šupin z ložisek (kyselina salicylová, močovina, aj.).
Dále léky s obsahem rostlinných dehtů (mají adstringentní neboli stahující a protisvědivé účinky), analoga vitaminu D3, retinoidy (pro lehké a středně těžké formy lupénky). Ke krátkodobé léčbě kortikosteroidy, které však mají řadu nežádoucích účinků a dnes se používají ke klidnění dráždivých projevů. Ultrafialové záření (fototerapie) je doporučováno u chronické formy lupénky. Při celkové terapii se využívají léky ovlivňující rohovění kůže (retinoidy) a léky ovlivňující imunitu.
Je však otázkou jaké léky ovlivňující imunitu to mají být?
O tom by měl rozhodnout imunolog, protože pokud je lupénka definována jako porucha imunity, měl by tedy imunolog mít hlavní slovo, kožní lékař svými vnějšími postupy neřeší příčinu. Tento způsob léčení tedy k vyléčení nevede.
Často však je Vám vštípen program:
Onemocnění je v mnoha případech nevyléčitelné, ale lze je vhodnou léčbou udržovat v uspokojivém stavu. Léčba proto musí být komplexní a celoživotní. Nejdůležitější je změna životního stylu. Pomoci může snížení tělesné hmotnosti, pravidelný pohyb a abstinence nebo alespoň výrazné omezení alkoholu a kouření.
Úvaha:
Lupénka je nemocí celého člověka, netýká se jenom kůže nebo dokonce jen imunitního systému, který jistě sehrává významnou roli. Ale také záleží na tom, jaký program své existence má daný člověk ve své hlavě. Zda jsou v něm rovnovážně propojeny všechny tři roviny tělesné, duševní i duchovní. Neboť pokud jsou v programu zastoupeny jen dvě roviny tělesná a duševní (myšlení, logika, inteligence..) a chybí duchovní rovina, která ovlivňuje ostatní dvě roviny, pak v těle není rovnováha. Lze si tím také vysvětlit, že za takové situace imunita nepracuje správně, přehnaně reaguje a dává vznik patologie na kůži.
A toto považuji za klíčový moment pro řešení dané nemoci.
Přírodní a doplňková léčba
V terapii se používají dle lokalizace onemocnění a věku pacienta různé promazávací masti, krémy, mléka a oleje s nedráždivým obsahem, které jsou vyráběny firmami zaměřenými na tzv. léčebnou kosmetiku. Ke zklidnění podráždění často obsahují i bylinné extrakty se zklidňujícím a stahujícím účinkem. Často se používají také koupele (balneoterapie), které mohou být solné, dehtové, sirné, olejové, bylinné (např. obklady a koupele z bahna a soli Mrtvého moře).
U akutní formy je třeba postupovat opatrně, zpočátku se volí přípravky ve formě tekutého pudru, zinkového oleje, měkké pasty s obsahem dehtu (ichtamolu).
Péče o psoriatiky musí být komplexní, zahrnující kromě cílené léčby i úpravu životního stylu s omezením provokačních vlivů, každodenní péči o kůži v období klidové fáze stejně jako včasnou a správnou léčbu nově vzniklých projevů. Podpůrnou terapií je užívání preparátů s obsahem vitamínů podporujících regeneraci a výživu kůže. S obsahem beta karotenu (provitamínu A, který působí proti infekci a snižuje vysušování kůže, vitamínů C (podpora imunity) a E (podpora regenerace), dále minerálů zinku (napomáhá při hojení) a selenu (antioxidační účinky). Preparáty s obsahem probiotik (lactobacilu acidophilu). Tyto mléčné bakterie brání růstu patogenních a hnilobných bakterií. Zabraňují tak rozvoji plísňových a houbových onemocnění a zvyšují odolnost vůči mikrobiálním a virovým infekcím. Doporučuje se také užívání doplňků mastných kyselin (omega 3) a pupalkového oleje.
MUDr. P. Šácha
