Tento článek dává určitý pohled na způsob léčení autoimunitních nemocí, chce upozornit na vedlejší efekty provázející klasickou léčbu a naznačuje, že existují nové cesty, jak takové nemoci léčit. Současně poukazuje na těžkosti, které jsou se zaváděním nových metod úzce spjaty.
Úvodem použiji oficiální materiál výrobce léku Methotrexat a Prednizon, popisující vedlejší efekty.
Zveřejněno v Martindale Complete Drug Reference, 32nd Edition, page 547:
http://www.autoimmunedr.com/information.html
"Nejběžnější toxické příznaky methotrexatu se odehrávají v kostní dřeni a zažívacím traktu. Kostní dřeň se náhle dostane do deprese a to způsobí leukopenii, trombocytopenii a anemii (pokles bílých krvinek, krevních destiček a chudokrevnost). Byla také popsána megaloblastická anemie. V ústech se objeví ulcerace (vředy) a stejně tak kdekoliv v zažívacím traktu. To jsou znaky časné toxicity. Pak následuje krvácející zánět střeva s možnou perforací a smrtí.
Terapie methotrexatem je spojena jak s akutním, tak s vážnějším - chronickým poškozením jater. Vyvine se jaterní fibróza a cirhóza bez zjevných známek toxicity, což vede k eventuální smrti.
Další nepříznivé reakce zahrnují ledvinové selhání a tubulární nekrózu, plicní reakce včetně život ohrožující intersticiální plicní nemoci, kožní reakce, alopecie (vypadávání vlasů), osteoporózu (prořídnutí kostí), artralgie (bolesti kloubů), myalgie (bolesti svalů), oční dráždění a precipitace diabetes…
Methotrexat může způsobit defekt oogeneze a spermatogenezi (porucha tvorby vajíčka a spermií). Plodnost je pak trvale oslabena. Stejně jako jiné folátové inhibitory je také teratogenní (ovlivňuje plod) a způsobuje smrt plodu.
Při léčbě revmatických chorob, kde se používají nízké dávky methotrexatu, vzniká často lymfom a rakovina močového měchýře."
Vedlejší efekty při léčbě prednizonem:
"Hromadění tekutiny, které může vést k srdečnímu selhání; osteoporóza (prořídnutí kostí) vedoucí ke spontánním zlomeninám kostí; náchylnost ke všem formám virových a bakteriálních infekcí, z nichž se může vytvořit septikemie (otrava krve), tuberkulóza, rozeseté plísňové infekce atd. Byly zaznamenány případy úmrtí u lidí, kteří se dostali do kontaktu s běžnou dětskou infekční chorobou, jako jsou neštovice; oční nemoci, jako jsou glaukom a katarakta (zákal); diabetes mellitus (cukrovka), mentální a neurologické poruchy, akutní zánět slinivky břišní; zvýšení krevní srážlivosti vedoucí k tromb-embolickým komplikacím, které mohou vést k náhlé smrti" atd., atd. (Martindale "The Complete Drug Reference", 32nd Edition, pages 1010 a 1011).
Jsou situace, kdy lékař neví, jak dál léčit, vyčerpal všechny možnosti. Zůstává jen víra a naděje, že dojde k samouzdravení.
Horší je situace, kdy lékař ví, jak léčit nebo dokonce vyléčit, ale jsou různé okolnosti, které vyléčení brání:
1. Jednak je to pacient sám.
Chce se vyléčit nebo nechce? Někdy to vypadá, jako by mu jeho nemoc vyhovovala. Schovává se za ni, umožňuje mu, že s ním okolí komunikuje, že si ho všímá atd… Je mnoho vnitřních pohnutek pacienta, aby se takto choval a zůstal v nemoci.
2. Pak je to okolí pacienta, rodina, společnost, dokonce lékaři samotní, kteří se drží tradičních metod a nepřipustí jinou cestu, kterou neznají. Konzervativní myšlení nedovolí vyléčení pacienta.
3. Je to systém zdravotnictví, který je ovlivněn zájmem farmaceutické společnosti.
Výše popsaný pacient je s jistotou trvalým odběratelem léků, na kterých je závislý. Systém nemá zájem o takovou legislativu, která by umožňovala pátrat po skutečné příčině, a tím docílit léčení a vyléčení.
A tito všichni pak pacientovi zabrání, aby se vyléčil. Je to možné?
Uvedu zobecněný příklad z praxe: Pacient je léčen na autoimunitní nemoc, kde podstatou nemoci je chybná reakce obranného systému, který si vytváří protilátky zaměřené proti některé části vlastního těla. V důsledku této reakce vzniká zánět, jenž ničí postiženou tkáň, degeneruje ji apod. Pacient vychází z ordinace klasického lékaře s označením své nemoci jako idiopatické, což znamená "z neznámé příčiny".
Dosavadní medicína donedávna neznala jiný způsob léčby, než tento chybný způsob reakce obranného systému zastavit - tedy potlačit takzvaným imunosupresivním lékem, methotrexatem. A v případě zánětu postupovat protizánětlivým lékem - třeba výše uvedeným prednizonem. Těmito prostředky se daří s větší nebo menší úspěšností nemoc stabilizovat. Nemůžeme hovořit o vyléčení nemoci, neboť příčina odstraněna nebyla a autoimunitní nemoc pokračuje stále. A jak bylo popsáno výše, tyto léky časem vytvoří další nemoc, poškodí důležité orgány atd.
U jiné pacientky začalo její trápení revmatoidní artritidou a po 10 letech jen potlačující léčby se vyvinula roztroušená skleróza, u další pacientky léčené pro autoimunitní poruchu štítné žlázy klasickým lékem Letrox se vyvinula těžká deprese, u mladého chlapce léčeného pro Bechtěrevovu chorobu se vyprovokovala ulcerózní kolitida a u jiného zase obráceně u léčení ulcerózní kolitidy se přidalo onemocnění jater…
Pokrok v medicíně jde dále, vědci hledají další způsoby léčby, dostávají se dnes až na molekulární úroveň. A nyní si představme, že objeví řešení této situace, dokáží vystopovat příčinu autoimunitní nemoci, ba dokonce nabízejí řešení.
Samozřejmě každý objev je nutno dokonale prověřit, než je možno jej aplikovat u lidí. A takové prověřování může trvat několik let. To je logické. Jenže jsou zde otázky k zamyšlení.
Když jde o prasečí chřipku a o výrobu vakcíny pro tzv. prevenci rakoviny děložního čípku, nebo dnes známe situaci vakcinace proti covidu 19, lze ono ověřování přeskočit a zkrátit, farmaceutická společnost tlačí, aby byla vakcína co nejdříve v distribuci. Reklamu vidíte v televizi každý den. Ale pokud jde o výrobu léku k zastavení autoimunitní nemoci, nestačí pro ověřování účinnosti ani 25 let.
SYMBIVITA (rovnováha života) speciální poradna (PIIP)
provází zájemce podle svého programu na cestě labyrintem jednak v hledání příčiny, ale také v hledání možností, jak příčiny nemoci odstraňovat. Rozhodně to však není o předpisu nějakého zázračného léku.
Vše má svůj čas, každá nemoc přišla podle programu, jejž si člověk sám - vědomě či nevědomě - vytvořil. Stejně svobodně se každý, koho se to týká, postaví i k léčení. Rozhodne se o jeho způsobu, najde si cestu, nebo se nechá ovlivnit okolím - ať špatně nebo dobře. Vše běží stále v jeho vlastním programu.
MUDr. P. Šácha
