Lékařská poradna

Inspirací k napsání tohoto článku mi byla rozhlasová relace vedoucí s posluchači dialog na téma: „Máte kachní žaludek?“

Posluchači telefonovali do rozhlasu, popisovali, jak kombinovali jídla, a pak zmiňovali následky těchto dietních chyb. Jiní posluchači (a těch byla většina) se doslova chlubili, jak bizarní kombinace jídel spořádali s tím, že jim nic nebylo. A ty kombinace byly skutečně neuvěřitelné, až ´zůstával rozum stát´. Naštěstí promluvil také dietolog a uvedl všechno na správnou míru.

Následky

Můžeme si jasně představit, že způsob ´kachního stravování´ působí chaos v chutích a také narušuje složení střevního osídlení a jeho rovnováhy, na které reaguje sliznice nejspíše zánětem. Pokud se situace ´kachního žaludku´ stane nahodile, organismus se s tou odchylkou vyrovná, ale pokud se takové příhody dějí opakovaně, ne-li pravidelně, velmi pravděpodobně si dotyčný zakládá na chronické problémy. A protože je známo, že mnohé nemoci mají kořeny právě v zažívacím traktu, pak ´kachní žaludek´ může mít souvislosti i s mnohými chorobami.

Poruchy chuti

Výsledný chuťový vjem z kombinací jídel se tvoří v souboru informací z chuťových pohárků, čichového ústrojí, trojklanného nervu a moduluje se v pocitový zážitek z jídla. Je škoda, pokud si takový pocitový zážitek pokazíte a vytvoříte si některou z poruch chuti.

Již Ottův naučný slovník zmiňuje řecké slovo ageusie jako pozbytí chuti, neschopnost chutnati, a tudíž rozeznati chuti hořké, sladké, kyselé i slané.

A odborníci z oboru pak rozlišují poruchy chuti kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní změny zahrnují hypergeuzii, což je intenzivnější vnímání chuti, a opačný fenomén – hypogeuzii. Na straně kvalitativních poruch se setkáváme s dysgeuzií, přítomností nepříjemné a často trvalé pachuti v ústech.

Pokud se tzv. kachní žaludek podílí na rozvoji chronické nemoci, pak lékař na zmírnění předepisuje lék (samozřejmě chemické povahy) a lze očekávat i rozvoj tzv. polékové dysgeuzie za předpokladu, že dotyčný má svou individuální predispozici k dysgeuzii jako nežádoucímu účinku léčiv. A souvisí to i s věkem, pohlavím, BMI i geneticky podmíněnou variabilitou k chuťové percepci.

Logicky se předpokládalo, že změnu chuti vyvolávaly hlavně látky lokálně působící v ústní dutině, např. látky používané v zubní ordinaci při léčení parodontu, ale ukázalo se, že porucha nesouvisí se způsobem aplikace. Byla popsána i po intravenózním podání anestetika, což se projevilo snížením citlivosti na slanou a hořkou chuť.

Dočasné poruchy chuti jsou typické u onkologických pacientů podstupujících léčbu cytostatiky. Zde ovlivňují kvalitu života a obecně chuť k jídlu.

Kovová pachuť v ústech bývá často spojována s užíváním některých antibiotik (beta-laktamy), antimykotik, přípravků s obsahem chemoterapeutik nebo např. některých hypnotik. Hořký pocit mohou navodit léky na tlumení deprese a jiných psychických potíží.

Změny chuti jako následek jsou typické i po požití některých typů léků na snížení vysokého tlaku krve. U mnoha léků nejsou zcela pochopeny biochemické procesy vedoucí k narušení chuti a specifická léčba pro tyto poruchy zatím neexistuje.

V pohledu, který jsem zde uvedl, naznačuji, že poruchy chuti jsou převážně následkem nesprávného přístupu ke stravování. Vzniklé poruchy chuti (a eventuálně čichu) nejsou jen subjektivně nepříjemné. Když ještě více sníží chuť k jídlu vedoucí k úplné ztrátě chuti, naruší to příjem nutričně vhodných potravin a ve výsledku vede k nežádoucímu hubnutí nebo naopak k nárůstu hmotnosti, pokud dotyčný zvýšeně konzumuje slané a sladké potraviny, aby nepříjemnou pachuť omezil.

Setkal jsem se několikrát s lidmi, kteří měli naštěstí pouze dočasnou ztrátu chuti k jídlu a po hloubkovém rozboru jejich života jsme společně identifikovali ty faktory, které se na rozvoji jejich poruchy podílely. Často to byla dlouhá cesta rozvoje poruchy. Byl jim sestaven program, jak je odstranit. A jejich zpětná cesta k odstranění poruchy pak záležela na nich samých. Medicína a léky to za ně neudělají.

Proto když jsem slyšel ten populární rozhlasový pořad o ´kachním žaludku´, inspirovalo mě to k sestavení edukačního cyklu přednášek s názvem „Uvědomělé stravování“ a přednáším ho tam, kde o něj projeví zájem.

Tomuto účelu slouží i speciální poradny na

www.symbivita.cz (https://www.symbivita.cz/lekarska-poradna/)

MUDr. P. Šácha