Lékařská poradna

Chybí-li energie, začnete se cítit vyčerpaně a oslabeně. Nedostatek energie se projeví v důsledku špatné životosprávy, působením stresů, ale také vlivem chemických léků, toxických látek, konzervantů či jiných, tzv. civilizačních faktorů.

Aby mohly naše buňky dobře fungovat, potřebují značné množství energie nezbytné pro všeobecný metabolismus, funkci buněčných membrán, jejich propustnost pro živiny. Energii potřebují pro syntézu makromolekul i další vnitrobuněčné pochody, kam patří funkce mitochondrií, jejímž pohotovostním zdrojem je adenosintrifosfát (ATP). 

Aminokyseliny

Tyto procesy jsou podmíněny vyváženým poměrem aminokyselin, které čerpáte z bílkovin z potravy živočišného nebo rostlinného původu. Aminokyseliny sestávají z uhlíku, vodíku, kyslíku, ze spousty dusíku, z fosforu, síry a železa.

Pro metabolické účely musí tělo složitě strukturované bílkoviny nejprve rozštěpit na jednotlivé složky, aby je mohlo využít pro vlastní potřebu. Uvolněné aminokyseliny se užívají k opravám starých a tvorbě nových struktur, posilování imunity, např. neurotransmitery, k tvorbě hormonů…

Jsou základními stavebními složkami také pro tvorbu vlastních tělních bílkovin (svalovina, kůže, nehty, vlasy), pro enzymy a řadu dalších struktur. Je však třeba znovu zdůraznit, že všechny tyto procesy jsou podmíněny vyváženým poměrem aminokyselin. Je-li některá z aminokyselin v nedostatku, její omezené množství limituje probíhající syntetické procesy a stačí, aby jen jedna z nich byla obsažena ve sníženém množství, a pak i výsledná syntéza bude omezena. Projeví se to i sníženou dodávkou ATP pro mitochondrie. (Přirovnejme k elektrárně, jež nemůže pracovat na plný výkon, nemá-li dostatek paliva).

Důsledky nedostatku energie

Při nedostatku energie se omezují mnohé procesy v těle. Např. pro imunitu to znamená, že specifické buněčné imunitní funkce, většinou spojené s přeskupením genů a tvorbou bílkovin, jsou poškozeny ve velmi časné fázi. Kritická situace nastává v okamžiku, kdy se člověk dostane ve svých problémech hodně daleko a kdy se jeho potíže stávají chronickými. Učebnice hovoří jasně.

Nedostatek bílkovin se projevuje špatným tělesným i duševním vývojem. Protože jsou základní složkou pro růst a vývoj svalů, mají spoluúčast na tvorbě hormonů, enzymů a barviv, podíl na tvorbě trávicích šťáv, přispívají k zvýšení látkové výměny v těle (část své vlastní energetické hodnoty spotřebují na svou přeměnu), přispívají k udržování stálosti osmotického tlaku a rovnováhy vody v organismu, přispívají k ochraně před infekcemi (zdroj imunobiologických látek), přispívají k růstu a udržení svalové hmoty a k normálnímu stavu kostí, přispívají při přenosu některých látek, např. tuků. Prvním signálem nedostatku bílkovin je např. neplánované hubnutí a ztráta svalové síly – pocit slabosti.

Zdroje proteinů

Zdravý dospělý člověk by měl denně sníst 0,8g bílkovin na jeden kilogram tělesné váhy. Je proto třeba dbát na správné složení jídelníčku a vědět, ve kterých potravinách proteiny hledat. Strava bohatá na bílkoviny by měla obsahovat mléčné výrobky, libové maso, ryby a mořské plody, vejce, také luštěniny: čočku, fazole, hrách ad. Optimální situace nastává, využívá-li člověk ve stravě jak rostlinné, tak živočišné zdroje bílkovin.

Jednou věcí je teoretické doporučení skladby jídelníčku, druhou věcí je individuální pohled v rámci celkového rozboru životní situace jedince, jenž trpí nějakou chorobou. Jídelníček, který vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému.

MUDr. P. Šácha
Konzultace je možná přes naši poradnu.

http://www.symbivita.cz/lekarska-poradna/