Pokud trpíte chronickými záněty, je dobré přinejmenším pochopit význam zánětu a pak faktory, které se na zánětu podílejí.
To je tématem článku.
Zánět je důležitou součástí imunitní odpovědi. Rád používám úsloví, že
zánět je nástrojem imunity. Je způsobem, jak se tělo uzdravuje po zranění, opravuje poškozené tkáně a brání se patogenům. Z tohoto pohledu je zánět tělu prospěšný. V určitém okamžiku nemoci však může zánět ohrožovat zdraví, a dokonce život. Ano, zánět může být i zdraví škodlivý.
Dva typy
Existují dva typy zánětu, akutní a chronický.
Akutní zánět je přirozená ochrana těla před poškozenými buňkami, před viry a dalšími škodlivými útočníky. Začíná rychle a pomáhá tělu léčit samo sebe…
Chronický zánět je systémový, probíhá nenápadně, s mírnými projevy, trvá však měsíce i roky. A druhotně se sám stává příčinou mnoha dalších zdravotních problémů. Dá se také říci, že chronický zánět je spojen se závažným zdravotním stavem. Žel, musím konstatovat, že chronický zánět je výslednicí potlačovaných akutních zánětů, tj. opakovaně potlačených např. antibiotiky, léky s účinkem protizánětlivým, kortikoidy apod.
Nyní však uvedu jiné příčiny.
Významnou roli hrají
volné radikály, které mohou poškozovat buňky. A pokud nejsou pod kontrolou a nejsou dostatečně likvidovány, vedou k degenerativním nemocem, jejichž součástí je také chronický zánět.
Možná by vás nenapadlo, že chybná potravina může podporovat zánět a že se jí říká „zánětlivá potravina“ nebo „prozánětlivá potravina“. Jde o nevyváženou stravu, kde převažují cukry a sacharidy.
Mezi další kritické faktory patří špatný spánek, stresové situace, civilizační toxické prostředí a opakované infekce bakteriální či virové…
Reakce
Obranný mechanizmus zorganizuje, aby se do místa postižení zvýšil průtok krve, kapiláry se tam roztáhnou, místo zčervená, tvoří se teplo, je vyprovokována aktivita bílých krvinek, začnou se tvořit další obranné látky – protilátky, cytokiny, aby bojovaly proti jakémukoli cizímu vetřelci. Zánět chrání před nepříznivými mikroby eliminací toxických látek a opravou poškozených tkání.
Znovu k akutnímu zánětu
Akutní zánět je významnou součástí imunitního systému, nezbytnou reakcí k přežití. Chrání tělo před poškozenými buňkami, viry a bakteriemi. Začíná rychle, obvykle během několika minut a zmizí během několika dnů. Možnými příznaky akutního zánětu jsou bolest, zarudnutí, otoky, teplo.
Chronický zánět
může trvat měsíce až roky. Tento zánětlivý stav je spojen se širokou škálou zdravotních problémů včetně metabolického syndromu, diabetu typu 2, rakoviny, Alzheimerovy choroby, či srdečního onemocnění. Chronický zánět je podporován nadměrnou zátěží fyzickou, emocionální či psychickým stresem. Důsledkem toho jsou v celém organizmu produkovány zánětlivé mediátory, jimiž může být imunitní systém přemožen.
Signály zánětu vedou k nárůstu počtu bílých krvinek, rozvoji zánětu a změnám uvnitř buněk. Bílé krvinky pak napadnou vlastní tělní tkáně, vnitřní orgány, buňky.
Je na lékaři, zda dokáže správně rozeznat, kdy je potřeba zánět zastavit, nebo zda nechá šanci imunitě, aby se s problémem vypořádala sama, pouze pomocí posilujících prostředků.
Žel, v dnešní době stojí symbolicky za dveřmi ordinace právník a čeká na to, zda rozhodnutí lékaře bude chybné. A proto se lékař úzkostlivě drží pravidel a již při podezření na komplikaci podá antibiotikum. Kdyby se nyní stalo cokoliv, on postupoval podle pravidel a je zákonem chráněn. To je fakt, který ale má za následek nárůst chronických nemocí, neboť v akutním stavu nedostal imunitní systém šanci zvládnout problém sám.
Nelze však v tomto bodě mluvit jen o lékařích. Z praxe vím, že sám pacient vyžaduje antibiotikum hned, potřebuje zánět zastavit, protože musí jít do práce, má splácet hypotéku a nemůže si dovolit marodit. A když lékař antibiotikum nenapíše a chce vyčkávat a chce dát šanci imunitě, pacient jde večer na pohotovost, a tam antibiotika automaticky dostane. Těmito kroky se posouvá akutní nemoc do chronické, imunitní buňky ztrácejí schopnost tělo efektivně chránit…
Zánět začne být škodlivý pro organizmus i na jiných úrovních. Jak již bylo řečeno výše, je příčinou degenerativních nemocí včetně onemocnění srdce, diabetu, rakoviny a třeba i amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Ztrácí se hmotnost, dostavuje se únava. Na pokožce lze pozorovat viditelné známky stárnutí, jako jsou vrásky a jemné linie. Jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj lupénky, ekzému a akné. Trpí plíce, ledviny a játra. V plicích se hromadí tekutina, dýchací cesty jsou zúženy. Zánětlivé cytokiny omezují průtok krve do ledvin a mohou vést ke zvětšení jater nebo tukovému onemocnění jater.
Chronickým zánětem mohou být ovlivněny také kosti. Zánětlivé markery v krvi přerušují kostní tvorbu, mohou zabránit absorpci živin pro tvorbu kostí. To může mít za následek ztrátu kostní hmoty a nedostatečnou pevnost kostí, což zvyšuje riziko zlomenin a osteoporózy.
Prozánětlivé cytokiny způsobují autoimunitní reakce v mozku. To může vést k depresi, autismu, špatné paměti a neurologickým onemocněním, jako je Alzheimerova choroba.
Četná autoimunitní onemocnění jsou spojena s chronickým zánětem. U autoimunitních onemocnění imunitní systém těla vyvolává zánětlivou reakci na vlastní tkáně. Tělo reaguje, jako by byly infikovány normální tkáně, a tak je napadají. Jako příklady autoimunitních onemocnění uveďme např. i Hashimotovu tyreoiditidu a revmatoidní artritidu.
Co nahrává chronickému zánětu
Asi nebudete překvapeni, že mnoho faktorů podporujících zánět souvisí s výživou a životním stylem. Podstatou chybně sestaveného jídelníčku, který podporuje záněty, je obsah tzv.
prozánětlivých látek a dále je to
nízký obsah antioxidantů.
Na některé potraviny reaguje imunitní systém nadměrnou tvorbou prozánětlivých cytokinů a sníženou produkcí protizánětlivých cytokinů.
Cytokiny jsou proteiny vylučované imunitním systémem. Působí jako zprostředkovatelé (chemičtí poslové) regulačních mechanizmů. Regulují imunitní odpověď tím, že usnadňují vzájemnou komunikaci buněk a předurčují jejich stimulací pohyb buněk směrem k místům, kde je infekce, poraněná tkáň a zánět.
Žel, některé potraviny v nabídce běžných menu jsou extrémně prozánětlivé. Jejich negativní vliv závisí silně na obsahu rafinovaných cukrů a škrobů, na technologických úpravách, na obsahu např. transmastných kyselin, tj. tuků průmyslově vyráběných ztužováním. Tím výrobce dosáhne efektu, že je takový tuk snadno roztíratelný a také dlouho vydrží. Vyrábí se např. ze slunečnicových, sójových či řepkových olejů. Také říkáme, že jsou to tzv. hydrogenované (trans)tuky, a ty se žel podílejí na rozvoji srdečně cévních onemocnění. Studie ukázaly, příjem trans-tuků zvyšuje množství LDL cholesterolu
v krvi, což je hlavní rizikový faktor. Trans-tuky dokonce snižují hladinu ochranného HDL cholesterolu, čímž se stávají mnohem škodlivějšími, než jsou tuky z živočišných zdrojů.
Vědci mají dobře rozpracované poznatky o škodlivosti takových potravin - řadí je mezi konečné produkty pokročilé glykace (advanced glycation end products – AGEs). Hrají významnou roli v rozvoji řady chronických onemocnění a jejich komplikací, především diabetických komplikací, aterosklerózy, komplikací chronických onemocnění ledvin a neurodegenerativních onemocnění.
Zjednodušeně si představme, že tyto sloučeniny podporují zánět a oxidační stres, což poškozuje tkáň kdekoli v těle.
A dále dnešní strava postrádá antioxidanty a vlákniny z ovoce a zeleniny, neposkytuje tělu potřebné vitaminy, minerály a enzymy. Časem tento stravovací postup podporuje zánět a vede k chronickým onemocněním.
Které potraviny podporují záněty:
cukr a rafinované sacharidy (bílá mouka, bílá rýže…),
lepek,
mražené a zpracované maso a mléčné výrobky,
trans-tuky (částečně hydrogenované oleje),
glutamát sodný a některé další potravinářské přídatné a konzervační látky,
technicky zpracované rostlinné oleje z řepky, kukuřice, slunečnice, arašídů apod.,
umělá sladidla.
Potraviny snižující zánětlivé parametry: zelenina, ovoce, zdravé tuky a čisté bílkoviny.
Pozor na glykemický index
Obezřetnost je potřeba před konzumaci potravin s vysokým glykemickým indexem, jako jsou rafinované cukry a sacharidy; způsobují, že hladina cukru v krvi rychle stoupá.
Glykemický index (zjednodušeně řečeno) vyjadřuje rychlost a dobu, za kterou se sacharidy obsažené v přijaté potravě přemění v trávicím traktu na glukózu, a ta se dostane do krevního oběhu. Čím rychleji dokáže potravina zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím má potravina vyšší glykemický index.
Když krevní cukr stoupá, ze slinivky břišní se uvolní inzulin, protože pomáhá cukru, aby se z krve přesunul do buněk. Rychlé vyplavení inzulinu vede k rychlému poklesu hladiny krevního cukru a ke zvýšení hladiny kortizolu.
Toto rychlé kolísání zvyšuje vylučování zánětlivých cytokinů. Vědci předpokládají, že tyto zánětlivé cytokiny reagují na popsané výkyvy inzulínu, což časem vede ke zvýšené inzulínové rezistenci a k rozvoji cukrovky.
Inzulinová rezistence
je snížená schopnost reagovat na účinky inzulinu. Je to situace, kterou si můžete představit tak, že buňky odmítají inzulin, a pak si nedovedou poradit s cukrem. Výsledkem je, že tělo
produkuje další množství inzulinu, které způsobí zánět v těle. Existuje řada chronických onemocnění, která souvisejí s vysokou hladinou krevního cukru a rezistencí na inzulin. Mezi tyto zdravotní stavy patří diabetes typu 2, kardiovaskulární onemocnění, obezita a vysoký krevní tlak.
Právě popsaný příčinný faktor je žel hodně častý. Jeho zákeřnost je v tom, že je nenápadný, ale postupuje jako mor. Vždyť sladká jídla jsou tak lákavá a chutná, člověk si jimi polepší náladu, zvláště když žije ve stresu. Ale časem se ukáže ničivá stránka sladkostí. Problém v životě lidí začíná již v dětském věku, kdy jsou děti velmi vystavovány pamlskům. A v okamžiku, jakmile dítě pozná, jak je to chutné, již se této „dobrotě“ tělo vzdává. Tím si pokládá základy pro své budoucí zánětlivé nemoci.
Vědomé opatření spočívá v tom, že má jídelníček obsahovat stravu omezující zánětlivé parametry. Má být zajištěn dostatečný pobyt na čerstvém vzduchu a slunci a v noci klidný spánek. Má být zvýšena hladina vitaminu D, odstraněny případné problémy se štítnou žlázou a minimalizaci stresu.
Syndrom prostupného střeva
Stěna střevní, pokud je zdravá, nedovolí, aby nezpracované velké částice prostoupily z potravy rovnou do krve. Vytváří bariéru mezi prostředím uvnitř střeva a jeho vnějškem.
Syndrom prostupného střeva je status, při němž je buněčná bariéra střeva porušena a ztrácí schopnost regulovat, co propustí a co ne. Je to způsobeno mnoha stresovými faktory, k nimž počítejme geneticky modifikované potraviny, pesticidy, chlorovanou vodu, chemicky zpracované potraviny, antibiotika, která rovněž negativně ovlivní střevní mikroflóru, což vede k narušení střevní bariéry.
Výsledkem je, že malé a těsné otvory se uvolní - zvětší a umožní, aby velké, nezpracované molekuly potravin vstoupily do krevního řečiště.
Tehdy se odehraje významná věc. V krvi je najednou substance, jež tam normálně nepatří a která by stěnou střeva normálně neprošla. Substanci najde imunitní systém a začne se k ní chovat jako k vetřelci. Spustí zánětlivou reakci, potravinovou alergii, autoimunitní reakci. Lidé s „děravým střevem“ si často stěžují na trávicí problémy - nadýmání, křeče, zácpy. Dříve se o tomto syndromu moc nevědělo, ale dnes je poměrně často popisován u různých chronických nemocí.
Chronický stres
Je to nadužívaný termín, mnoho lidí hovoří o stresu a ti, se kterými konzultuji jejich stav, sami uvádějí s úsměvem na tváři, že jejich stres je důležitým příčinným faktorem.
Odpovídám: Pak máte velkou výhodu, že znáte svůj příčinný faktor; nyní už jde jen o to, zda jej dokážete odstranit, a tím i vyléčit svou nemoc. A koutky v jejich úsměvu poklesnou. Očekávali, že dostanou předpis na nějaké léčivo, a zatím se dozvídají, že mají odstranit stres.
Chronický stres patologicky působí na rozhodující imunitní reakce, dává vzniknout zánětu, podporuje oxidační stres, aktivitu sympatiku, produkci prozánětlivých cytokinů. A negativně mění chování i stravovací návyky, přibližuje požívání alkoholu a cigaret, brání kvalitnímu spánku, obvyklý je i nedostatek pohybu.
Zánět způsobený chronickým emočním a duševním stresem ovlivňuje trávicí systém. Chronický stres je spojován s mnoha poruchami trávení včetně syndromu dráždivého tračníku.
Špatné spánkové návyky
Klíčová informace: Špatné spánkové návyky způsobují zánět. Studie potvrdily a zaznamenaly pokles obranných mechanizmů souvisejících se špatným spánkem.
Nedostatek spánku působí nerovnováhu krevního cukru a zvýšené vylučování kortizolu, a ten záněty podporuje. Návazně přibude vysoký krevní tlak, obezita i cukrovka.
Při špatném spánku se začnou hromadit tzv. psychotoxiny. Jedním z nich je i toxický protein zvaný beta-amyloid, kumulovaný v mozku lidí trpících Alzheimerovou chorobou. Při nedostatečném spánku ubývá hořčík, což prohloubí nemožnost usnout.
Náprava: Být během dne na denním světle, pokud možno se vyhnout umělému osvětlení, udělat před spánkem procházku, v ložnici mít možnost zatemnění a ticha, používat třeba na oči masku, před spánkem se nenajíst… Když zlepšíte spánek, obnovíte vyplavování psychotoxinů z mozku, umožníte neurologickému systému obnovu potřebných neurotransmiterů a také myelinových pláštů, které chrání a izolují nervová vlákna. Podávání přírodního hořčíku zlepší v mozku signály pro spánek.
Chronické infekce
Chronické infekce mohou vznikat následkem působení různých patogenů, jako jsou bakterie, viry, paraziti a plísně. Oslabený imunitní systém s nimi má potíže, je vůči nim slepý, ví o nich, ale nedovede se s nimi vypořádat. Takže cesta pro chronický zánět je otevřena.
Běžné chronické infekce způsobují viry včetně oparu, hepatitidy a viru infekční mononukleózy…
Příklady chronických bakteriálních infekcí: infekce horních cest dýchacích, močových cest a infekce močového měchýře. Po opakované antibiotické léčbě se navíc v těle usadí kvasinka.
Toxiny životního prostředí
Žijeme ve velmi toxickém světě. Environmentální toxiny (nebo xenobiotika) se nacházejí v potravinách, které jíme, ve vzduchu, který dýcháme, ve vodě, kterou pijeme, ve výrobcích, které nějakým způsobem pro sebe používáme. Produkty pro osobní péči, čisticí prostředky, léky, těžké kovy, kouř a plísně jsou známými toxiny našeho životního prostředí.
Trvalejší působení těchto toxinů provokuje zánět v celém organizmu, vznikají zánětlivé mediátory. Pokud to trvá dlouho, začne obranný mechanizmus imunity ztrácet na účinku.
Žel, není možné se popsaným toxinům v životním prostředí zcela vyhnout.
Tělo má přirozený detoxikační systém. Nicméně nemůže držet krok s tímto toxickým zatížením. Proto má význam pravidelně čistit organizmus za pomocí určitých „detoxikačních strategií“. Jak bylo zmíněno výše: Konzumujte protizánětlivou stravu, dodržujte dobrý pitný režim, pravidelně cvičte, mívejte krátkodobé půsty např. se zeleninovými šťávami, otužujte se, choďte plavat. Zařaďte některý antioxidant mezi své pravidelné stravovací návyky.
MUDr. P. Šácha
