Před řádkou let jsem se věnoval tématu návrat k přírodě – bylinám a přírodním jevům vyskytujícím se v blízkosti člověka, snadno dostupných a přinášejících mu užitek.
Zajímavý a perspektivní je pohled
- nutrigenetiky, ta se věnuje sledování vztahů mezi zděděnými vlohami, různými genovými variantami nemocí a způsobu odpovědi jedince na konkrétní druh potraviny a do jaké míry může zvolená potravina ovlivnit jeho metabolismus, zdravotní stav, zda dokáže snížit rizika vzniku jeho predisponovaného onemocnění. A podobně vyznívá
- nutrigenomika, ta se zaměřuje na to, jakým způsobem živiny nebo složky stravy obecně mění genovou expresi, koncentrace proteinů a metabolitů a na to, jakým způsobem tyto složky ovlivňují metabolismus, zdravotní stav a riziko vzniku onemocnění. Oba termíny se někdy sdružují pod název
- „nutriční genomika“.
V hledáčku zájmu jsou biologicky aktivní látky brukvovitých zelenin:
kapusta, květák, brokolice, hořčičná semínka, zelí, kedluben.
Samostatnou kapitolou je vitamin D.
V tucích rozpustný vitamin, podle posledních zjištění mající velký význam v prevenci, potenciálně i v léčbě nádorových onemocnění, v době covidové pandemie se o něm velmi často hovoří.
Zelený čaj
Kurkumin – látka nacházející se v kurkumě, má jasně žlutou barvu (přidává se do karí-koření) a pepřově nahořklou chuť. V poslední době se intenzivně zkoumají její možné protinádorové vlastnosti pro využití v prevenci i léčbě.
Seznam dalších potravin může pokračovat, ale v tomto článku se chci věnovat červené řepě.
Červená řepa
je zdrojem vitaminů a minerálů, obzvláště velké množství je zde kyseliny listové – vitaminu B 9 a vitaminu B6. Také vitamin C. Z minerálů je bohatá hlavně na mangan, draslík, železo a hořčík a má cenné stopové prvky cesium a rubidium.
Obecně je řepa známa jako jedna z nejefektivnějších potravin prodlužujících
život.
Byla konzumována a kulinářsky upravována již před několika tisíci lety ve starověké Babylonii.
Červená řepa byla v době nadvlády Římské říše nad Evropou mezi vysoce postavenými Římany velmi oblíbenou potravinou.
Velkou tradici má v Rusku.
Paul C. Bragg a Patricia Braggová,
autoři „Šokující pravdy o vodě… Proč umíráme předčasně?“, píšou:
Jako vědec a odborník v
oblasti výživy jsem se vždy zajímal o Rusy, kteří se dožili vysokého věku.
Podnikl jsem četné expedice do Ruska a setkal jsem se tam s lidmi, kteří žili
obdivuhodně dlouho, někteří dosáhli věku 164 let i více.
Zjistil jsem, že mnozí z nich pili jen dešťovou a sněhovou vodu. Tím
zredukovali riziko kornatění tepen. Dozvěděl jsem se, že červená
řepa byla důležitou potravinou v jejich denním jídelníčku. Z
průzračně čistých řek získávali řeřichu, kterou míchali se
syrovou nastrouhanou červenou řepou. Mnozí z těchto Rusů nikdy neochutnali
normální stolní sůl. Jejich cévy byly měkké,
poddajné a elastické, bez anorganických usazenin.
Tolik citace (a zvýraznění autorem blogu).
Červená řepa je dnes nejvíce pěstována ve východní Evropě a USA.
- Je univerzálním prostředkem ke zvýšení obranyschopnosti organizmu,
- povzbuzuje trávení,
- odvodňuje a
- příznivě ovlivňuje vylučování kyseliny močové, jež způsobuje dnu a revma.
Naši dávní předkové věřili v její léčivé účinky při bolesti hlavy a zubů.
- Šťáva z červené řepy navíc pomáhá tvorbě červených krvinek, a tím aktivizuje buněčné dýchání. Obsahuje rostlinná barviva betakyany a speciální bílkovinu betain. Právě ony působí na zlepšení buněčného dýchání, což má velký vliv při prevenci i léčbě nádorových onemocnění.
- Betain velmi účinně podporuje proces detoxikace jater.
Detoxikace
Má schopnost
- neutralizovat v těle škodlivé látky a podporuje jejich následné
- vylučování z těla, a to především z mozku a střev. To se týká takových látek, jako je třeba
- olovo, hliník, cholesterol a radioaktivní látky.
Minerály obsažené ve šťávě z červené řepy působí velmi účinně na ledviny a žlučník.
Pozitivní vliv na kardiovaskulární systém
Zlepšuje činnost srdce, zabraňuje ateroskleróze (kornatění tepen), snižuje krevní tlak, zpevňuje stěny kapilár, rozšiřuje věnčité tepny a podporuje tvorbu červených krvinek. To je dáno vysokým obsahem nitrátů; když se dostanou do krevního řečiště, začnou oxidovat, tím dojde ke vzniku oxidu dusnatého, který zvyšuje množství kyslíku v krvi a rozšiřuje věnčité tepny.
Ve výzkumu rakoviny se u řepy zkoumá látka betanin, která řepě dává charakteristickou červenou barvu.
Koncentrace betaninu v řepě se pohybuje v rozmezí od 300 do 600 mg/kg. Betanin se používá v potravinářství jakožto barvivo pod označením E162, tedy jde o látku, která je oficiálně považována za zdraví neškodnou a netoxickou.
Betalainy
Betalainy jsou pigmenty obsahující dusík a jsou rozpustné ve vodě. Rozlišujeme
- červeno-fialové betacyaniny a
- žlutooranžové betaxanthiny. Due to glycosylation and acylation betalains exhibit a huge structural diversity.
Jsou poměrně nestabilní.
Betanin (betanidin-5-O-β-glukosid)
patří v rostlinné říši mezi betacyaniny. According to the regulation on food additives betanin is permitted quantum satis as a natural red food colorant (E162).Podle nařízení o potravinářských doplňcích je povolen jako přírodní červené potravinářské barvivo (E162). Kromě toho se betanin používá coby barvivo v kosmetice a léčivech.Recently, potential health benefits of betalains and betalain-rich foods (eg red beet, Opuntia sp.) have been discussed. Řepou obarvená voda se následně průmyslově zahušťuje. Moreover, betanin is used as colorant in cosmetics and pharmaceuticals.
Betanin je obvykle získáván z extraktu šťávy červené řepy, koncentrace betaninu v červené řepě může dosáhnout 300-600 mg/kg. Najdeme jej u nás také v mangoldu a potom jeho zdrojem jsou i některé kaktusy – opuncie.
Když studujete zdravotně přínosné zeleniny, pak červená řepa či mangold mezi ně patří.
- Obsažené betalainy obecně fungují jako antioxidanty, mají protizánětlivé a tkáně čisticí vlastnosti.
- Betanin vykazuje genově regulační vlastnosti, ovlivňuje některé enzymatické reakce a antioxidační obranné mechanizmy.
- Betanin možná brání oxidaci LDL a poškození DNA. Potential blood pressure lowering effects of red beet seem to be mainly mediated by dietary nitrate rather than by betanin per se.Betanin se dobře vstřebává ze střeva.
Literatura o zkušenostech s červenou řepou v léčení
V knize Rostliny používané proti rakovině popisuje Jonathan Hartwell mnoho případů, kdy byla červená řepa používána k léčbě různých rakovinných stavů v celé historii.
Beetroot has mainly been prepared as a decoction, with the root juice being drunk, although poultices are occasionally specified.Odvar z ní byl podáván u nádorů střev, hlavy, nohou, genitálu a konečníku, u rakoviny plic, prostaty, rakoviny prsu a u leukémie. Many of the reports, however, have either been anecdotal or from studies with small numbers of patients.Tyto informace jsou však neoficiální a studie byly založeny na malém počtu pacientů.
Beetroot has been used as a treatment for cancer in Europe for several centuries.V recenzi Rosenbergovy literatury autor poznamená, že Osiander Göttingen používal červenou řepu jakožto lék na nádory nosu v r. 1826.
Moderní zájem o červenou řepu jako lék na onemocnění rakovinou se datuje od r. 1930. Tehdy němečtí lékaři Farberse a Schoenenberger používali červenou řepu k léčbě pacientů s rakovinou a r. 1939 maďarský profesor Bakay provedl pokusy na pacientech s nádory včetně leukémie a pozoroval u nich zlepšení celkového zdravotního stavu.
Erdos, a Mexican travelling in Europe and Africa in 1939, collected some of the anecdotal evidence for beetroot and cancer.Jistý Mexičan jménem Erdos sbíral během cestování po Evropě a Africe r. 1939 neoficiální důkazy pro léčení rakoviny červenou řepou. He describes meeting a healer in the Atlas Mountains, for example, who claimed to have successfully treated malignant tumours with beetroot.Popsal setkání s léčitelem v pohoří Atlas, jenž mu tvrdil, že červenou řepou úspěšně léčil zhoubné nádory, a Erdos also recalls meeting a healer in Yugoslavia who pointed out that in areas of the country where large quantities of beetroot are eaten, no fatal cancers of the stomach or lung are reported.rovněž uvedl setkání s léčitelem v Jugoslávii, který poukázal na to, že v oblastech země, kde se konzumuje velké množství červené řepy, nejsou hlášeny žádné fatální rakoviny žaludku nebo plic.
R. 1950 maďarský lékař The therapeutic use of beetroot in cancer treatment came to prominence with the work of the Hungarian physician Alexander Ferenczi in the Alexander Ferenczi He introduced a revolutionary new treatment for cancer using nothing but raw beetroot juice.zavedl novou, revoluční léčbu rakoviny pomocí syrové šťávy z červené řepy. In his papers from the late 1950s and early 1960s, he reported remarkable success in treating cancer patients.Ve svých dokumentech z r. 1960 popisuje pozoruhodný úspěch v léčbě pacientů různých typů nádorového onemocnění. His reputation grew and beetroot juice became a sought-after treatment for cancer.Jeho pověst rostla a šťáva z červené řepy se stala vyhledávanou pro léčbu rakoviny. Ta spočívala v denní konzumaci jednoho litru šťávy po dobu alespoň dvou až tří měsíců. Výsledky jeho pozorování však stále ještě nebyly podloženy větším počtem hodnocených případů, a tak na lékařském kongresu r. 1979 However, Ferenczi’s claims for beetroot are almost certainly overstajeho vrstevníci kritizovali, že předložené důkazy byly málo přesvědčivé.
Nicméně červená řepa obsahuje několik sloučenin, u nichž se předpokládají protirakovinné vlastnosti, včetně alkaloidu allantoinu.
In the 1960s, allantoine was shown to have an anti-tumour effect by Constantinescu, working in Romania.R. 1960 bylo v Rumunsku prokázáno Constantinescem, že allantoin má protinádorový účinek. V témže roce v několika studiích popsal, jak pomocí extraktů z červené řepy Beetroot extracts normalized the respiration of isolated cancer cells in several laboratory studies conducted in the 1960s.normalizoval dýchání izolovaných nádorových buněk.
In the 1990s, cell culture and animal studies, such as those conducted by Edenharder et al .R. 1990 Edenharder and Kapadia et al ., respectively, confirmed that beetroot juice had significant tumour-inhibiting and antimutagenic effects.a Kapadia prováděli studie na buněčných kulturách a na zvířatech a potvrdili, že šťáva z červené řepy měla významné účinky nádor-inhibující a antimutagenní. In a review of the subject, Rosenberg concluded that beetroot’s effect on cancer cells is probably due to the combined effects of betanin, allantoine, vitamin C and other compounds present, such as farnesol and rutine.A byla vyslovena myšlenka, že efekt červené řepy na rakovinné buňky je pravděpodobně v důsledku spojených účinků betaninu, allantoinu, vitaminu C a dalších přítomných látek. Byl také ustanoven lékařský závěr, že čBeetroot is probably not a cure for cancer along the lines advocated by FerenczAAČervená řepa nemůže být považována za lék proti rakovině, avšak může mít zesilující efekt tím, že zlepší celkový zdravotní stav pacienta a také Recent research on beetroot juice and cancer strongly suggest that beetroot can play a beneficial role in cancer preventže červená řepa může hrát prospěšnou roli v prevenci rakoviny.
Nicméně se zájem vědců stále soustředí na výzkum červené řepy ve vztahu k imunitním reakcím při rozvoji rakoviny.
V experimentu na myších vědci uměle vytvořili plicní rakovinu pomocí vinylkarbamátu a benzopyrenu: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22456940.
Jedné skupině myší potom podávali betanin v pitné vodě a ukázalo se významné utlumení plicního rakovinného procesu. To vědce povzbudilo v dalším výzkumu, aby se betanin mohl využívat v prevenci lidské rakoviny plic.
A nejen to, další práce (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21434853) se věnují výzkumu, zda betanin může účinně potlačovat rozvoj nádorů na různých jiných orgánech.
Např. extrakt z červené řepy byl porovnáván s protinádorovou substancí doxorubicinem, tedy lékem z kategorie antrycyklinových protinádorových antibiotik, používaným pro spektrum různých rakovin, mj. rakoviny prostaty a prsu. Vědce zaujal fakt, že chemická struktura chemického léku a betaninu je podobná. Pokud by se mohl použít extrakt z červené řepy, snížily by se vedlejší účinky, jež s sebou nese doxorubicin. Obě látky vykazují cytotoxický efekt v závislosti na dávce. U extraktu červené řepy je výrazně nižší. Autoři pak studovali možnost kombinace obou – chemického doxorubicinu a přírodního extraktu z červené řepy – a zdá se, že je to dobrá myšlenka, protože se tím zvyšuje účinnost chemické látky a umožňuje to snížit její dávkování, a tím i snížit nežádoucí vedlejší účinky.
Zlepšuje činnost mozku
Konzumace červené řepy může do jisté míry oddalovat a zmírňovat projevy sklerózy a demence. Zvýší totiž přísun krve do mozku a zlepší prokrvení, což dostala červená řepa „do vínku“.
Další významnou vlastností je zásaditý charakter. Díky němu velmi účinně odkyseluje organizmus, což je veledůležité u všech chronických nemocí…
Vysoký obsah draslíku se při pravidelné konzumaci projeví také v dobré činnosti nervové soustavy, protože zásobuje tělo řadou vitaminů.
- Pro vysoký obsah kyseliny šťavelové však není dobré sníst červené řepy víc než 200 gramů denně. Čerstvě uvařená je z hlediska využití všech zdraví prospěšných látek lepší než syrová.
Není třeba se ničeho obávat, objeví-li se po jejím požití narůžovělá moč nebo stolice, tzv. beeturie. Důvodem je neškodné barvivo betakyanin, zmíněné výše. Objevuje se častěji u lidí s abnormalitami v metabolismu železa. Např. u lidí s anémií z nedostatku železa (kteří ho mají málo v potravě nebo ho špatně vstřebávají) nebo naopak u lidí s nadbytkem železa (hemochromatóza). Také u lidí s nedostatkem vitaminu B12 (u Addison-Biermerovy nemoci). Ale také se může objevit při konzumaci řepy současně s potravinami s vysokým obsahem kyseliny šťavelové (špenát, rebarbora aj.). Toto je v duchu teorie, která výskyt beeturie spojuje s vyšším pH v žaludku a delšími intervaly ve vyprazdňování. Žádná hypotéza ale doposud nebyla potvrzena a jde jen o teorie. Beeturie se považuje za neškodnou.
Červená řepa prospívá celému krevnímu systému a ovlivňuje kvalitu krve samotné, což se využívá při různých krevních chorobách od chudokrevnosti až po některé druhy leukémie. Požívání řepného salátu nebo pití šťávy je jistě prospěšné, důkazem je í popularita výrobků kombinujících červenou řepu např. s mrkví.
Vědci zkoumali i vzájemné působení látek obsahujících betanin (betakyanin) s látkami antokyaninů (přírodních barviv, jež zbarvují některé zeleniny) a konstatovali, že samotný betanin podporuje protinádorový účinek, ale uvedená kombinace účinek snižuje. V přírodě nenajdete ovoce a zeleninu, která by současně obsahovala betakyanin a antokyanin. Proč asi?
Antokyany jsou obsaženy např. v červeném zelí, ředkvi, borůvkách, brusinkách, ostružinách, malinách, černém rybízu, višních a v červeném jablku, menší množství je v banánu, meruňkách, hruškách, hrachu a bramborách.
Uvedené druhy jsou oblíbené, chutné a s báječnými antioxidanty, ale pokud chceme plně využít účinku červené řepy, vyhneme se kombinaci s nimi.
Zpomaluje projevy stárnutí
Pročišťuje krev a obsahuje mnoho antioxidantů, které likvidují volné radikály zodpovědné mj. i za některé prvotní projevy stárnutí, např. za tvorbu vrásek. Její konzumace v jakékoliv formě vede ke zlepšení kvality a vzhledu kůže, vlasů a nehtů. Vlasy přirozeně získají na síle a lesku díky velkému množství v řepě obsažených karotenoidů.
Často se setkávám s informací, že např. extrakt z červené řepy je zaměřen na problémy vznikající v souvislosti s anemií, leukémií, imunitou, viskozitou krve, ale i vyšším obsahem cholesterolu. Obsahem aktivních látek přispívá k ozdravění člověka tím, že pohlcuje volné radikály, které svou přítomností v organizmu představují reálnou hrozbu vzniku rakovinného bujení, a v případě, že již nemoc nastala, mírní její projevy. Dobře se rozpouští v mléčných výrobcích, např. v bílých jogurtech je velmi dobře stravitelný. Ve vodě se rozpouští hůř.
Obsahuje volné, čisté, přírodní železo, které se lehce podílí na tvorbě hemoglobinu, a tím v krvetvorných orgánech těla na tvorbě červených krvinek. Potom dochází zpravidla k rychlému nastartování správné krvetvorby. Ideální způsob výrobního postupu spočívá v použití vakua, kdy se izolují ze suroviny velmi křehké betaninové vazby na zvláštní formu železa, která se považuje za léčivou.
Je třeba se ještě zmínit o enzymu, který se nazývá cyklooxygenáza. V organizmu se vyskytuje ve dvou formách: COX-1 a COX-2.
První z nich zajišťuje fyziologické funkce, především ochranu žaludeční sliznice. Druhá z nich reaguje na působení zánětlivých faktorů. Katalyzuje tvorbu prostaglandinů jako odpověď na zánět, a tím napomáhá k rozvoji zánětu, k bolestivým vjemům a ke zvýšení teploty.
V klinické praxi, třeba v oblasti ortopedie, se používá řada léků, jež působí proti COX-2, a tím zmírňují rozvoj zánětu, bolestivosti a snižují teplotu. Jenže mají nežádoucí účinky, projevující se ve funkci ledvin, žaludku, endoskopicky byly zjištěny žaludeční nebo dvanáctníkové vředy apod. Jako léky nové generace byly uvedeny na trh nové skupiny protizánětlivých léků – inhibitory cyklooxygenázy (COX), které mohou hlavně přes působení na COX-2 zmírňovat bolest a zánět bez nežádoucích účinků na sliznici gastrointestinálního traktu. Myslelo se, že se tohoto účinku může využít i v jiných případech, kde je potřeba zmírnit bolest a zánět, ale toto „nadšení“ pro tento druh léčiv časem opadlo a ukázalo se, že obecné podávání těchto léků není opodstatněno.
V této souvislosti svítá naděje, že přírodní pigmenty získané z červené řepy, mezi něž patří i zde popisovaný betanin, mají potenciál působit proti COX (http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/jf051399j), a tím se mohou podílet na zastavování růstu nádorových buněk v prsu, tlustém střevu, žaludku, centrálním nervovém systému.
Řepu Green Ways tvoří odšťavněná a následně vysušená šťáva z řepy. Sušíme ji při nízké teplotě (31 ° C), díky tomu v ní zůstává zachováno velké množství biologicky aktivních látek. Podobně jako další produkty Green Ways je Řepa GW produktem ekologického zemědělství s bio certifikací.
Řepa Green Ways je kromě vitaminů (namátkou B6 a B9) a minerálů bohatým zdrojem polyfenolu resveratrolu a betainu. Betain je velmi cenná látka, patřící mezi tzv. betalainy a mající vliv na jaterní buňky – s prokázaným regeneračním účinkem.
Řepu GW snadno využijete k přípravě koktejlů a smoothie. Skvěle se hodí pro studenou kuchyni, kde si zachová biologicky aktivní látky. Při přípravě pokrmů je vhodná i jako přírodní barvivo.
Doporučená denní dávka Řepy Green Ways
- je pro dospělého člověka 1 sáček (5 g) 1–2× denně.
- Dětem od 3 let věku podávejte polovinu sáčku (2,5 g) 1–2× denně.
Doporučenou denní dávku rozmíchejte v chladné či vlažné neperlivé vodě. Koncentraci a chuť nápoje můžete regulovat větším či menším množstvím vody.
V sáčku s produktem se mohou tvořit hrudky. Jedná se o přirozenou reakci na přítomnost přírodních sacharidů, proto před otevřením sáček protřepejte.
Úmyslně jsem použil tento produkt, abych zde dokončil svou myšlenku.
Příroda nabídla červenou řepu jako potravu, která člověku přináší zdraví. Ten starý Rus ji jedl, protože patřila mezi jeho základní zdroj potravy. A vlastně nevěděl o jejích léčivých účincích.
Dnešní člověk žije v rychlém tempu a nemá čas se zabývat pěstováním řepy, jejím skladováním a přípravou, má tendenci si to zjednodušit. Proto uvítá produkt, kterým do těla přijme tolik potřebných látek, jako by snědl tři talíře salátu.
Poznámka: Většina výrobců se spokojí s výrobou extraktu, ale jsou takoví, kteří se nespokojí s obvyklým extraktem a pracují s ním dále – až do vytvoření velmi „akčního“ (hustého, silného, bez balastních látek) preparátu, jejž teprve nabízejí k prodeji. V té rostlině je informace, jsou zde složité biochemické sloučeniny. A jde o to, jak je šetrně izolovat a správně použít k léčení. Protože právě takové vazby si člověk svým nešetrným způsobem života poničil, až onemocněl.
Účinky červené řepy mohu jen subjektivně hodnotit, neměl jsem a nemám podmínky k tomu, abych prováděl standardizované, dvojité a slepé pokusy. Moje pozornost se během mé aktivní praxe soustředila na sledování hlavně klinických projevů a některých laboratorních parametrů, hlavně těch dostupných: krevní obraz, zánětlivé markery, jako např. třídu IgM imunoglobulinů CRP, ASLO… Sledoval jsem, zda dochází při užívání produktů z červené řepy ke snižování hodnot, které byly na počátku u sledovaných pacientů vysoké. Vysoké hodnoty IgM jsou ukazatelem u chronických zánětů nebo alergií a při užívání produktů z červené řepy lze pozorovat snížení hodnot, vidím souvislost s protizánětlivým působením extraktu. Při úzkém kontaktu s pacientem jsou taková zjištění povzbudivá. Je k dispozici přírodní zdroj, užívání není spojeno s vedlejšími projevy a lze pozorovat ustupující chronický zánět.
Příroda nabízí řešení, člověk si z řepy vyrobí lék. Nemá však zapomenout, že současně s ním musí něco v životě změnit.
MUDr. P. Šácha
