Poslední dva roky jsem věnoval hodně času sepisování historie Nikolčic, kde je sídlo naší společnosti SYMBINATUR s.r.o. Proto se mohu vžívat do atmosféry před sto lety a současně proběhnuvší rok porovnávat s rokem
1920:
- Po předešlém neúrodném roce přišla už na jaře neuvěřitelná bída. Lidé již neměli téměř co jíst. Místní chudé rodiny posílaly své děti žebrat o chléb nebo brambory k zámožnějším rodinám. Zakrátko se přidali i nemajetní lidé z měst. Přicházeli žebrat o jídlo. Ve škole se v lednu neučilo, pro nedostatek paliva. 1. světová válka stála životy 7 940 000 lidí, 6 486 000 bylo zajato – z toho Rusko 2,5 milionů, Rakousko-Uhersko 2,2 miliony, Německo 618 000, Itálie 530 000, Francie 446 000 a Velká Británie 192 000 mužů a bylo raněno 19 536 000 mužů.
Na prahu roku 2021 lze konstatovat, že netrpíme bídou a hladem a nežijeme ve válečném stavu, ani jsme v něm několik desetiletí nebyli. Když vznikla Československá republika a těšili jsme se z demokracie.
Ta byla 2 x narušena obdobím tzv. nesvobody a před třiceti lety byla svoboda znovu obnovena.
Nemáme si na co stěžovat, to nejpodstatnější máme. Nicméně atmosféra společnosti není v pohodě. Je nespokojenost, lidé prožívají stresy v zaměstnání, v rodinách, v osobním životě. Vytratila se víra v jednoho Boha, místo toho se prosazuje multikultura. Pro lidi je podstatné, co řeknou na jejich počínání jiní lidé. Co se dříve jevilo jako dobré, je nyní považováno za špatné a to, co je špatné, je pokládáno za dobré. Rozpadají se rodiny a již se vůbec ani nezakládají, lidé se sdružují do svazků a říkají si přítel a přítelkyně, a ještě hůře - přítel a přítel, a ten jeden z nich hraje roli přítelkyně. Uzavírají spolu smlouvy, protože počítají s tím, že se rozejdou, požehnání od rodičů ani nevyžadují a nedostávají je. Rozchody jsou časté, zakládají se nové svazky a s nimi do nich přicházejí různé děti z různých minulých vztahů a každý jedinec v takovém svazku má v sobě mnohdy nepěkné vzpomínky, zatrpklost, frustraci. Senioři živoří s nízkými důchody a lidé dnešní střední generace nemají perspektivu, že nějaký důchod budou mít. Tak nevím, zda to nevnímám příliš pesimisticky, ale určitě z toho radost nemám.
V medicíně se uplatňuje tzv. mainstreamová medicína,
obecně označovaná jako ortodoxní, alopatická, tzv. medicína hlavního proudu, založená na důkazech. Ta prosazuje systémově potlačovat akutní zánět v těle (imunosupresivy nebo nejnověji cílenými léčivy) a udržovat jej v klidové fázi. Zásadní slabinou tohoto proudu je však to, že postupně dochází k celkovému potlačení funkcí imunitního systému včetně pozitivního účinku zánětu v obranném mechanismu. Jinými slovy, tento způsob léčení vede k přechodu z akutního stavu do stavu chronického. A křivka chronických nemocí strmě stoupá.
Snažíme se tu tedy prosazovat SYMBIVITU, což je nové slovo, kterým jsme pojmenovali rovnováhu života. Ta totiž chybí. Mnoho lidí trpí fyzickými i duševními chorobami, jejichž základem je nerovnováha, nestabilita, nerozhodnost, strach, snížená sebedůvěra, obavy z budoucnosti, z důchodového věku a z jiných událostí.
Nevědí, jak získat symbivitu – rovnováhu života. Hledají lék, přírodní byliny, léčebné přístroje, hledají lékaře, léčitele, kliniky a sanatoria. Jsou ateisty nebo se obracejí k hinduismu, budhismu, islámu a zapomínají, že jejich rodiče je nechali pokřtít a že chtěli z nich mít křesťany. Točí se dokola a rovnováhu nenacházejí.
Naše poradny, které máme k dispozici, se nesnaží nabízet léky, ale snaží se ukazovat cestu, jak se lze dostat ze zamotaného kruhu ven.
A tímto směrem chceme pokračovat i v roce 2021.
MUDr. Pavel Šácha
