Zemi pokrývá množství rostlin, vytvářejících svými zelenými listy tzv. plíce zeměkoule. Některé z nich jsou navíc technicky zužitkovávány, další nám slouží za potravu. Jejich vyživující hodnota zahrnuje energii, aminokyseliny, vitamíny, minerály a stopové prvky, enzymy ke strávení dalších, např. masitých jídel, chlorofyl, užitečná rostlinná barviva a vlákniny různých typů.
Coby zásadité mají schopnost ovlivnit eventuální časté překyselení našeho vnitřního prostředí užitečným směrem, vyrovnat je do neutrality.
Antioxidanty
Přinášejí do našich těl množství antioxidantů, abychom si udrželi buňky v relativně dobré kondici proti jejich předčasnému zestárnutí a scvrknutí vinou vlivů zvenčí. To je aktuální téma, zde podržme na chvíli svoji pozornost.
Ve vnějším prostředí se totiž vyskytují různé nečistoty a ty potom vytlačují z molekuly kyslíku v rámci jednotlivé tělesné buňky jeden elektron. Molekula kyslíku má normálně párový počet elektronů.
Pokud však jeden elektron ztratí, zbyde jí pouze lichý počet a toto seskupení nazýváme volný kyslíkový radikál.
Slovo radikální znamená agresivní. Stejně tak se chová i volný kyslíkový radikál vůči okolním buňkám. Z nich si totiž vezme chybějící elektron a uspokojí se, doplní se do páru. Jenže ta buňka, v níž molekula svůj elektron ztratila, strádá... Toto zrychluje proces stárnutí, podporuje chronické nemoci, v neposlední řadě je tak podán základ pro vznik rakoviny.
Antioxidanty mají schopnost tyto volné kyslíkové radikály chytat, "zhášet", tj. neutralizovat a likvidovat je, a tím chrání zdravé lidské buňky těla před poškozením.
Nejznámějšími antioxidanty jsou vitamin C, vitamin E, koenzym Q10, stopový prvek selen, resveratrol, také můžeme mluvit o chlorofylu.
Chvála barevných rostlin
Zelené či barevné rostliny bývají dobrým zdrojem antioxidantů dále právě díky rostlinným barvivům.
Podívejme se na přehled rostlinných barviv.
Rozlišujeme jich pět typů. Prvním je chlorofyl, zelený pigment, nezbytný pro proces fotosyntézy. Pohlcuje světlo, z něhož se získává energie pro různé děje. V této fázi dochází k rozkladu vody a uvolnění kyslíku, který pak využívají i jiné organizmy k dýchání. Dále dochází k zabudování oxidu uhličitého do molekul cukrů, které pak dále slouží buď jako zásobárna a zdroj energie, nebo jako stavební složky pro tvorbu složitějších molekul, tj. polysacharidů, glykosidů aj. Chlorofyl využívá modré a červené části vlnové délky světla, méně zelené. Červené a modré světlo je absorbováno, zelené světlo se odráží. Z tohoto důvodu mají části rostlin, které chlorofyl obsahují, zelenou barvu. Chemicky se molekula pigmentu skládá z hořčíkového jádra se 4 okolními částmi dusíku, jakož i 5 nebo 6 díly kyslíku, 28 až 72 díly vodíku a 35 až 55 díly uhlíku. Není rozpustný ve vodě, ale v tucích, a nachází se v chloroplastech v buňce. Pojmenování je z řečtiny: chloros - zelený a phyllon - list.
Dále jsou tu flavonoidy, ve vodě rozpustné pigmenty, postavené na aminokyselině fenylalaninu a nacházející se ve vysokých hladinách v mléce savců. Dobrým zdrojem flavonoidů ve stravě jsou celer a petržel. Existují dvě různé skupiny flavonoidů:
Anthokyany jsou pigmenty poskytující širokou škálu barev od oranžové, červené až po fialovou a modrou. Zvláštní barva je závislá na kovových iontech a hodnotě pH, měnící se od kyselé červené až k modré, zásadité. Vyskytují se ponejvíce v okvětních lístcích květin. Pokud anthokyany chybí, mají květy barvu bílou. Barva poskytnutá antokyany má několik biologických funkcí, mj. odrážení světelných vln, vliv na chlorofyl listů, zajištění produkce glukózy, ochrana citlivých částí rostliny před destruktivními světelnými efekty tím, že absorbují modrozelené a ultrafialové světlo. Existuje více než 550 druhů anthokyanů, mezi nimi cihlově červený pelargonidin, červený cyanidin a modrý delfinidin.
V komplexním procesu biosyntézy účinkuje více než pět enzymů potřebných k výrobě vody, aby se v ní mohly anthokyany rozpouštět. To se děje ve vakuolách buněk. Jakékoli drobné narušení v některém z mechanizmů těchto enzymů nebo v genetice faktorů může zastavit tvorbu anthokyanů. Název je odvozen od řeckého anthos - květina a kyanos - modrý.
Fialové a modré najdeme v bobulích ovoce a květin, černém rybízu, červeném zelí, švestkách a modrých bramborách, červené anthokyany jsou přítomny v červených bobulích brusinek a černého rybízu.
Druhou podskupinou flavonoidů jsou flavony a flavonoly. Jsou nazývány co-pigmenty, protože se jeví lidskému oku bezbarvé, přesto mají na barvu anthokyanů vliv. Rozdíl mezi oběma je v tom, že flavonoly mají v molekulární struktuře ještě další hydroxylové skupiny. Podle absorpce UV záření se mění barva a vzory květin. Flavony a flavonoly lze nalézt ve většině bílých okvětních lístků. Na tomto místě jmenujme tři hlavní flavony - apigenin, tricetin a luteolin a tři hlavní flavonoly - kaempferol, myricetin a quercetin.
Dobrým zdrojem flavonolů v potravě jsou cibule, kapusta, brokolice, salát, rajčata, jablka, hroznové víno, jahody, čaj, červené víno. Čím více je list zelený, tím více obsahuje flavonoly. Existují velké rozdíly co do obsahu flavonoidů mezi jednotlivými odrůdami. Např. z brukvovitých plodin byl nalezen nejvyšší obsah flavonoidů v kapustě.
Třetí skupinu rostlinných barviv představují karotenoidy. Patří do skupiny terpenoidů, pokrývají barevné vlnové délky od žluté po červenou, spolu s některými červenými nebo fialovými antokyany umožňují hnědé nebo bronzové odstíny zbarvení.
Karotenoidy mohou být ve všech částech rostliny, často jsou skryty v obalech chromoplastů v rámci chlorofylu, který sám je ale rozpustný v tucích. Podporují fotosyntézu a slouží jako ochrana před vlivem světla. Existuje více než 600 karotenoidů se složitou chemickou strukturou. Některé karotenoidy mají důležitou roli při syntéze vůně květin. Název pochází z řeckého karoton a latinského carota, znamenající mrkev.
Čtvrtou skupinu tvoří betalainy ve dvou skupinách: betakyaniny s červenou až fialovou barvou a betaxanthiny se žlutou až oranžovou. Jsou ve vodě rozpustné jako antokyany. Na rozdíl od nich obsahují dusík. Betalainy lze nalézt pouze u několika rostlinných čeledí. Betalainy a anthokyany se vzájemně vylučují. Název byl odvozen od řepy (beta vulgaris) podle jejích červeně zbarvených kořenů.
A ještě uveďme katechiny (proanthokyanidy).
Jsou studovány v rámci projektu FLAVO, nicméně do nynějška nemáme mnoho údajů o výši proanthokyanidů v potravinách. Dobrým zdrojem katechinů jsou čaj, čokoláda, červené víno, jablka a bobule.
Tvoří zásadu v těle
Přínos jedlých zelených či barevných rostlin a jejich částí pro vyrovnanou výživu je také v nastolování acidobazické rovnováhy, respektive v napravování nerovnováhy vzniklé upřednostňováním kyselinotvorných jídel. Uveďme si takový příklad. Častokrát podřizujeme svůj trávicí systém takovému složení jídla, které přisluhuje našim chuťovým pohárkům na povrchu jazyka, a to podle "chuťového scénáře" tradiční rodové kuchyně, místo abychom se rozhodovali jíst věci sloužící nejrůznějším součástem našeho těla. Časem potom zjišťujeme, že jsme na takový výběr doplatili určitým konkrétním zdravotním neduhem, podporovaným nerovnovážným výběrem např. právě kyselinotvorných složek stravy. Jestliže probíhá překyselení často a po dlouhý čas, dostává se naše tělo také do přetrvávajícího zánětu, "cestujícího" po jeho různých částech. A zánět je tím nejvhodnějším "podhoubím" pro vznik chronické nemoci v těle.
Teprve po této zkušenosti se začínáme zabývat hledáním a kombinováním složek, které nám slouží - a ne naopak.
Jestliže třeba vypijeme vodu s citrónovou šťávou, přinese nám citrón výhodu - změní pH našeho vnitřního prostředí do očekávané rovnováhy, je kyselý, a učiní přesto zásadu v těle. Naopak požitý cukr, sladký, zapříčiní překyselení vnitřního prostředí. Je to tedy opačně, než bychom čekali. Také zelenina se stává významným pomocníkem k vyvažování kyselinotvorných potravin, tedy těch, které tvoří nejčastější složky našeho talíře: maso, obilniny, vejce, tuky a ořechy, mléčné výrobky s řadou přísad atp.
Pokud jste člověk právě bojující svůj vnitřní boj o zásadní životní změnu, která povede k nápravě tělesného stavu směrem do zdraví, budete se zajímat o zelené a různobarevné rostliny - byliny, zeleninu, plody, mořské a sladkovodní řasy.
Zelené potraviny pro zdraví
A v tomto procesu Vám bude významně nápomocna řasa chlorella pyrenoidosa, zpracovaná do malých tablet, a mladé, deseticentimetrové výhonky ječmene, jemně pomleté a usušené speciální technologií.
Jedná se o podpoření tzv. prebiotického procesu, respektujícího složité procesy denní regenerace těla. Na ně navazuje použití probiotického postupu, tj. osidlování vnitřního střevního prostředí vhodnou kombinací kyslík ke svému životu potřebujících bakterií, např. určitých druhů laktobacilů, jež "kontrolují" správný poměr všech mikroorganizmů tohoto složitého společenství. Bude podepřen pracovní režim tzv. Peyerových plátů a jejich činnost pro vznik a vývoj imunitních buněk.
Tímto procesem se povzbudí mnohé uzdravující procesy v těle a spolu se zdravím střeva se posílí i zdraví celého těla jednotlivce.
PhDr. P. Šáchová
Zdroj: www.celostnimedicina.cz
