Lékařská poradna

Dovoluji si podělit se s čtenáři o radost, kterou mi přinesly výsledky studií, prokazující účinnost a efektivnost probiotik. Zabývám se touto problematikou již 25 let. Probiotika považuji za základ prevence, a dokonce i zlepšování možností léčení téměř u všech chronických nemocí. Tvrdím, že dnešní způsob života přímo volá po prevenci probiotiky. Nebylo tomu tak vždy. V začátcích po revoluci jsem se jezdil učit k MUDr. Jonášovi, který tuto teorii k nám přivezl od Dr. Wertmana z Rakouska. Vzpomínám si na televizní pořady s názvem „Křeslo pro hosta“, kde MUDr.Jonáš zasedl. Mimo jiné byl pranýřován za prosazování laktobacilů, prý jaký je to nesmysl, myslet si, že se s pomocí laktobacilů něco změní. Jak čas běžel, paradoxně se situace změnila díky masivní reklamě v televizi na produkty s laktobacily v jogurtech. A tehdy se roztrhl pytel s mega studiemi, které začaly ověřovat význam probiotik pro zdraví člověka. Jsem rád, že jsem věřil probiotikům a celou dobu je svým pacientům podával.

Vybral jsem dvě krátké studie v plném znění, které toto dokumentují.

Probiotika v prevenci respiračních infekcí u dětí? výsledky pilotní studie

Akutní respirační infekce patří mezi běžná onemocnění dětského věku. Ve většině případů se na jejich etiopatogenezi podílejí takzvané respirační viry. Primární terapie antibiotiky tak většinou nebývá efektivní. Vzhledem k etiologii onemocnění se klade velký důraz na preventivní opatření. Z pilotní studie slovenských a britských lékařů vyplývá, že důležitou roli v prevenci mohou hrát probiotika a vitamin C.

Úvod
Akutní infekce horních a dolních cest dýchacích u dětí představují nezanedbatelnou zátěž zdravotnického systému. Rozvoj onemocnění je podle výsledků studií ve většině případů asociován s respiračními viry. Mezi nejběžnější patogeny patří virus influenzy A a B, virus parainfluenzy, respirační syncytiální virus (RSV), rinovirus a enterovirus. V terapii primárního onemocnění se často využívají antibiotika, která jsou neefektivní a jejichž nadbytečné užívání může vést k rozvoji antibiotické rezistence.

V případě akutních respiračních infekcí je proto kladen důraz na prevenci onemocnění, ať už v podobě očkování, nebo zásad zdravého životního stylu. Důkazy nasvědčují tomu, že v prevenci může sehrát významnou roli také užívání probiotik a vitaminu C. Za účelem ověření této hypotézy vznikla pilotní studie slovenských a britských lékařů, která se zaměřuje na užívání probiotik a vitaminu C v prevenci akutních respiračních infekcí u dětí předškolního věku.

Metodika studie
Randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie hodnotila účinek probiotik a vitaminu C v prevenci respiračních infekcí u 69 dětí ve věku 3?6 let navštěvujících mateřskou školu na území Slovenska. Dětem byla každý den po dobu 6 měsíců podávána jedna žvýkací tableta obsahující probiotické kmeny Lab4. Jedná se o směs čtyř bakteriálních kmenů: Lactobacillus acidophilus CUL21 (NCIMB 30156), Lactobacillus acidophilus CUL60 (NCIMB 30157), Bifidobacterium bifidum CUL20 (NCIMB 30153) a Bifidobacterium animalis subsp. lactis CUL34 (NCIMB 30172) v dávce 1,25× 1010 CFU. S probiotiky byl dětem současně podáván vitamin C v denní dávce 50 mg.

Primárním cílem studie bylo zhodnocení incidence a doby trvání akutních infekcí horních a dolních cest dýchacích, absencí v mateřské škole a počtu návštěv v ordinaci pediatra. Sekundárním cílem studie bylo zhodnocení hladiny plazmatických cytokinů, IgA ve slinách a metabolitů v moči.

Výsledky studie
Studii dokončilo celkem 57 dětí, z toho 28 v rameni probiotické léčby. V rámci akutních infekcí horních cest dýchacích došlo při terapii probiotiky k signifikantnímu poklesu incidence symptomů infekce horních cest dýchacích (33 %; p = 0,002) a zkrácení doby trvání symptomů onemocnění oproti placebu (průměrný rozdíl 21,0; 95% CI ?35,9 až ?6,0; p = 0,006). Incidence absencí v mateřské škole byla o 30 % nižší ve skupině podstupující terapii probiotiky oproti placebu (0,0198 vs. 0,0282; p = 0,007).

Mezi další pozorované trendy patřilo zkrácení doby absence a snížení počtu návštěv pediatra kvůli symptomům infekce horních cest dýchacích. Byl také zaznamenán signifikantní pokles doby užívání léků proti kašli (průměrný rozdíl ?6,6; 95% CI ?12,9 až ?0,3; p = 0,040).

V rámci akutních infekcí dolních cest dýchacích nebyl v pozorovaných parametrech zaznamenán signifikantní rozdíl oproti terapii placebem.

Z hlediska sekundárních cílů studie byl pozorován pokles plazmatické hladiny IFN-? a IL-2/IL-5, v ostatních laboratorních vyšetřeních nebyly pozorovány žádné signifikantní změny.

Závěr
Studie prokázala příznivý účinek probiotik a vitaminu C v prevenci akutních infekcí horních cest dýchacích. Pravidelné podávání těchto preparátů vedlo k signifikantnímu poklesu incidence infekcí horních cest dýchacích, zkrácení doby trvání symptomů a redukci absencí v předškolním zařízení.
(holi)

Zdroj: Garaiová I., Muchová J., Nagyová Z. et al. Probiotics and vitamin C for the prevention of respiratory tract infections in children attending preschool: a randomised controlled pilot study. Eur J Clin Nutr 2015 Mar; 69 (3): 373?379; doi: 10.1038/ejcn.2014.174.

Efektivita současného podání antibiotik a probiotik v prevenci rekurentních infekcí močových cest u dětí

Infekce močových cest se v dětské populaci vyskytují poměrně často. prevenci při rekurentních infekcích. Cílem íránské studie bylo porovnat efektivitu monoterapie antibiotiky s antibiotickou terapií doplněnou vhodnými probiotiky v prevenci rekurentních infekcí močových cest u dětí.

Infekce močových cest (UTI) postihují asi 8 % dívek a 2 % chlapců do 7 let věku. Nejčastěji jsou vyvolány bakterií Escherichia coli, která je původcem onemocnění v 80 % případů. Infekční onemocnění je u 70 % pacientů doprovázeno vezikouretrálním refluxem. Antibiotika se užívají v rámci prevence i terapie onemocnění. Bylo prokázáno, že dlouhodobá antibiotická profylaxe snižuje četnost výskytu opakovaných infekcí močových cest (RUTI), ale nese s sebou riziko rozvoje rezistence na dané antibiotikum. To vedlo ke klinickému testování alternativních metod prevence opakovaného onemocnění – například konzumace brusinek, manózy či probiotik.

Probiotika jsou bakterie, jež se fyziologicky vyskytují v zažívacím traktu. Mohou být vyhubeny v důsledku antibiotické terapie nebo potlačeny patologickou mikroflórou. Užívání probiotik může mít na hostitele pozitivní vliv, pokud jsou přijímána v dostatečném množství. V nedávno provedených studiích bylo prokázáno, že užívání probiotik může být prevencí kolonizace močových cest uropatogenními organismy, a tím i prevencí vzniku infekce močových cest.

Studie porovnávající efektivitu monoterapie nitrofurantoinem a kombinace nitrofurantoinu s probiotiky se zúčastnilo 85 dětí trpících RUTI, které byly randomizovány do dvou ekvivalentních skupin dle pohlaví, věku a stupně vezikouretrálního refluxu. První skupině byl podáván nitrofurantoin (1 mg/kg/den) a probiotikum (Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium lactis v množství 107/ml v dávce 0,25 ml/kg 3× denně). Druhá skupina byla léčena pouze nitrofurantoinem v totožné dávce. Během 3 let studie došlo v první skupině k rekurenci infekce ve 39 % případů, ve druhé skupině v 50 % (p = 0,4). Ve skupině s kombinovanou léčbou se však významně snížil počet závažnějších infekcí doprovázených febrilií (p = 0,03).

Provedená studie prokázala, že kombinovaná terapie antibiotiky a probiotiky je bezpečná a snižuje incidenci rekurentních infekcí močových cest doprovázených horečkou. Autoři však dodávají, že na toto téma by měl být proveden další výzkum pro získání upřesňujících informací o účincích probiotik.
(idav)

Zdroj: Mohseni M. J., Aryan Z., Emamzadech-Fard S. et al. Combination of probiotics and antibiotics in the prevention of recurrent urinary tract infection in children. Iran J Pediatr 2013 (Aug); 23 (4): 430–438.


Vyjadřuji díky autorům.
MUDr. P. Šácha