Lékařská poradna

Čekanková káva, tu dnes používá málo lidí. Bývala v historii náhražkou zrnkové kávy, zvláště v období válek a hospodářských krizí. Dnes v době reklam, kdy vůni kávy málem cítíme z televizní obrazovky, si na ni málokdo vzpomene, třebaže její pravidelné pití má na organizmus hodně kladných vlivů.

Čekanka (cichorium intybus)
je vytrvalá bylina, najdeme ji u nás na loukách a mezích. Z celé rostliny nás však zajímá kořen, který obsahuje rostlinný polysacharid inulin a také zástupce fruktooligosacharidů, sekviterpenové laktony, polyfenolické sloučeniny, vitaminy, minerály, manitol a další…

Inulin
Inulin je rozpustná vláknina, není stravitelná lidskými enzymy, a tak prochází velkou částí trávicího systému neporušena. Teprve v tlustém střevě se děje přeměna. Bakterie metabolizují inulin fermentací na aminokyseliny s krátkými řetězci, to slouží coby zdroj paliva pro střevní epitelové buňky, a tak je podporováno zachování celistvosti stěny tlustého střeva. Tento fakt je důležitý v případech chronických vředových zánětlivých procesů. Je také významný při eliminaci rakoviny tlustého střeva. Fermentační proces současně stimuluje růst probiotických kultur (laktobacily, bifidobakterie ad.).

Přirozeně se také vyskytuje v potravinách, jako jsou banány, pórek, artyčoky, chřest, pšenice, topinambury a cibule. Někteří výrobci přidávají inulin tam, kde chtějí podpořit střevní peristaltiku, neboť coby vláknina dráždí stěnu střevní - a brání zácpě. Inulin také zvyšuje vstřebávání vápníku, hořčíku a dalších minerálů a snižuje hladinu cholesterolu a lipidů. Omezuje tvorbu aterosklerotických plátů. Podporuje správné trávení a zlepšuje imunitu... Vzhledem k tomu, že inulin není stráven, nemá žádný vliv na hladinu cukru v krvi: Je tedy bezpečný pro diabetiky. Snižuje glykemický index potravy, a tak se podílí na snižování zátěže při sekreci inzulinu. Pokud je konzumován ve velkém množství, může způsobit nadýmání. Má nízkou energetickou hodnotu, je vhodný pro dietní programy.

Účinky v programu genů
Od doby, kdy se rozšiřují poznatky epigenetiky, je čekanka zkoumána v tom smyslu, jaké má účinky v programu genů.

Apoptóza je programovaná buněčná smrt. Každá zdravá buňka v našem těle má zabudovaný mechanizmus, který určí, kdy dotyčná buňka zemře - v okamžiku, kdy její existenční cyklus je ukončen, nebo když je poškozena. Je odklizena a na její místo přichází nová. Pro nádorové buňky tento mechanizmus nefunguje, v tom je jejich zákeřnost a začnou se množit.

Práce Hughes R1, Rowland IR, publikovaná v roce 2001 v lednovém čísle Carcinogenesis (22:43-7) se týká stimulace apoptózy dvěma probiotickými čekankovými fruktany v tlustém střevě krys.

Práce sledovala účinek oligofruktózy a inulinu z čekanky na apoptózu a metabolizmus bakterií spojených se vznikem rakoviny. A tehdy byl poprvé prokázán významný účinek čekanky na apoptózu a výsledky přispívají k rostoucím důkazům, že čekankové fruktany mohou mít vlastnosti zabraňující rakovině. Čekanka má další dobrou vlastnost, že brání rychlému množení nádorových buněk.

Čekanka usnadňuje průběh zánětů
Vědci popisují, že při zánětlivých procesech nacházejí zvýšenou produkci prostaglandinu E2 a jeho aktivita se odvíjí od zvýšené činnosti enzymu NF-kappaB a také enzymu TNF- alfa-cyklooxygenázy 2 (COX 2) - a právě tento fakt potvrdili vědci Cavin C1, Delannoy M, Malnoe A, Debefve E, Touché A, Courtois D, Schilter B((BiochemBiophys Res Commun. 2005 Feb 18;327(3):742-9,)) ve studii s názvem Inhibice exprese a aktivity cyklooxygenázy-2 extraktem z čekanky a ukázali, že extrakt z kořenů čekanky způsobil výrazný pokles produkce prostaglandinu E2. Byly identifikovány dva nezávislé mechanizmy účinku: výrazný vliv na COX-2 a přímý pokles aktivity enzymu COX, a to prostřednictvím poklesu účinku aktivace NF-kappaB. V tomto procesu se ukázala jako klíčová přítomnost sekviterpenového laktonu, který je obsažen v kořenu čekanky, jak bylo uvedeno výše.

Jiná studie potvrdila vliv kořene čekanky na zmírnění bolesti a kloubní ztuhlosti při zánětlivém procesu kloubů.

Omezení chuti k jídlu
Fruktooligosacharidy podporují vylučování peptidu PYY a inkretiny. Tyto látky dostaly přezdívku "hormony sytosti". V Holandsku na Maastrichtské univerzitě provedli v roce 2011 studii (Br J Nutr.Verhoef SP1, Meyer D, Westerterp KR. 2011 Dec; 106 (11): 1757-62. dva: 10.1017 / S0007114511002194), při níž sledovali účinek oligofruktózy na profil chuti k jídlu a koncentraci peptidu YY3-36 na energetický příjem. Předtím již bylo známo, že u potkanů oligofruktóza stimuluje sekreci hormonů sytosti, snižuje příjem energie a podporuje ztrátu hmotnosti. A ke stejnému závěru dospěli v této studii také u lidí, že totiž podávání oligofruktózy má vliv na profily chuti k jídlu, koncentraci hormonů sytosti a příjmu energie u lidí.

Vliv na žírné buňky = vliv na alergii
Mastocyt – žírná buňka je buňka obsahující histamin, heparin a další mediátory zúčastněné při alergické či zánětlivé reakci. Bývá v pojivové a krvetvorné tkáni. Pokud má jedinec dispozici k alergii a setká se s alergenem, proběhne velmi složitá reakce, kdy po vstupu do organizmu se na alergen navážou příslušné IgE protilátky, jež jsou zároveň vázány na povrchu žírných buněk. Tímto procesem se žírné buňky aktivují, uvnitř proběhne celá kaskáda biochemických reakcí, v jejichž důsledku stěna žírné buňky vypustí do okolí drobná zrníčka (granule), které až do té doby uvnitř sebe skladovala pro pozdější použití. Tato zrníčka žírných buněk jsou plná látek, kterým se obecně říká zánětlivé mediátory; právě jejich účinkem vznikají známé příznaky - svědění, kýchání, vyrážka.

V roce 1999 zkoumali vědci účinek čekanky právě se zaměřením na žírné buňky. Práce nesla název Inhibiční účinek alergických reakcí okamžitého typu zprostředkovaných žírnými buňkami cichorium intybus. (Pharmacol Res. 1999 Jul; 40 (1): 61-5. Kim HM1, Kim HW, Lyu YS, Won JH, Kim DK, Lee YM, Morii E, Jippo T, Kitamura Y, NH PMID: 10378992 DOI: 10.1006 / php.1999.0474). A výsledky této studie ukazují, že extrakt kořene čekanky snižuje alergické reakce okamžitého typu zprostředkované žírnými buňkami

Asthma bronchiale u dětí.

Účinnost při detoxikaci
Vědci Atta AH1, Elkoly TA, Mouneir SM, Kamel G., Alwabel NA, ZaherS, uskutečnili studii na potkanech a uveřejnili ji v Indian J PharmSci. 2010 Sep; 72 (5): 564-70. doi: 10.4103 / 0250-474X.78521 s názvem Hepatoprotektivní účinek metanolových extraktů zingiber officinale (zázvor) a cichorium intybus (čekanka). Práce byla provedena za účelem zkoumání hepatoprotektivního (játra ochraňujícího) účinku zázvoru, čekanky a jejich směsi proti intoxikaci chloridem uhličitým u potkanů.

Podáváním chemické látky byly nejprve podchyceny patologické projevy otravy a byly laboratorně vyjádřeny. Potom byly potkanům do krmiva podávány směsi čekanky a zázvoru a vědci opět sledovali vliv na patologické laboratorní hodnoty. Významně se zlepšily patologické změny v biochemických a buněčných složkách krve. Hepatoprotektivní účinek zázvoru a čekanky byl také potvrzen histopatologickým vyšetřením jaterní tkáně.

Podobné testy na stejném principu byly provedeny i na jiných pracovištích a došly také k podobným závěrům. Lze tedy konstatovat, že používání kořene čekanky na základě lidových zkušeností pro podporu funkce jater a k detoxikaci je opodstatněné, nyní je potvrzeno výsledky vědeckých výzkumů.

Zkušenosti z praxe
Dlouhá léta prosazuji systém SYMBI, kde je snaha o vyrovnání poměrů střeva. Podává se nejprve přípravná fáze v podobě SYMBI I - Probiotikum a po deseti dnech se doplňují vlastní probiotika SYMBI II - Laktobacily. Tato část se nazývá probiotická a současně s ní po dokončení přípravné fáze SYMBI I se přidávají prebiotika chlorella, mladý ječmen nebo v souvislosti s tématem tohoto článku INULIN.

Podle mých zkušeností obě formy - probiotická i prebiotická - patří k sobě. Probiotika bez prebiotik nedosahují komplexního účinku. Obě formy společně pak nazýváme SYNBIOTIKA.

Inulin je vlastně dietní vláknina, jež se při průchodu trávicím traktem v tenkém střevě nevstřebá, nýbrž se dostane až do tlustého střeva, a tam proběhne fermentace za působnosti bakterií; stěna střeva je drážděna k peristaltice, stabilizuje pH, což má vliv na udržení symbiózy, usnadňuje se vyprazdňování.

Celý systém podporuje růst probiotických laktobacilů a také zvyšuje aktivitu imunitních buněk v obraně proti infekcím, autoimunitním reakcím, včetně imunity protinádorové. Inulin snižuje hladinu triglyceridů a LDL cholesterolu v krvi a lze jmenovat další klady popsaného systému.

Vybral jsem čekanku do seznamu vítaných bylin, od kterých očekávám pozitivní vliv epigenetický.

MUDr. P. Šácha