O paradigmatu
Málo platné, po šedesátce, ač si to člověk připouští nebo nepřipouští, se objevují různorodé potíže se zdravotním stavem. A nevěřím tomu, kdo tvrdí, že potíže nemá, a troufám si k tomu dodat, že je to bez výjimky. Jezdím po kraji na besedy do různých klubů, většinou seniorských, ale i jiných, kde mají zájem tuto problematiku diskutovat. Každý organizátor takové besedy si volí jiné, nicméně podobné téma. Například: Umění stárnout, Co jsem udělal špatně, že mám stále v těle záněty? Nebo Je možné žít bez léků? Při těchto besedách orientuji pozornost na to, jak lze zmírnit potíže a nepříjemnosti seniorského věku. A současně se vyhýbám tzv. komfortní zóně paradigmatu, při kterém obvykle lékaři uhýbají od stížností pacientů týkajících se jejich zdravotního stavu odpovědí typu „S tím se nedá nic dělat, vaše potíže patří k věku, podívejte se do občanky“ nebo „Já to mám také“. Uplatňují tím formu (paradigma), která se v průběhu času usadila jako komfortní zóna, ze které je pak ovšem obtížné vyjít…
Vyslovení jakéhokoliv paradigmatu působí jako programování nepříznivé prognózy a coby ztráta naděje.
Naproti tomu důkladný rozbor odhalí i jiné okolnosti, jež mohou na situaci jedince působit příznivě a mohou nepříjemnost oddálit, nebo jí dokonce zabránit.
Na vysvětlování rizikových faktorů není nikdy moc brzy ani moc pozdě a nezáleží na genetickém riziku ani věku. Když se např. prokáže fyzická neaktivita a dalším rozborem se objasní její individuální důvod: kouření, nadměrná konzumace alkoholu, obezita. Je těžké se smířit s odmítnutím nemocného člověka přijít na besedu a popovídat si o tom problému a s jeho argumentacemi ´objektivních´ důvodů, proč nemůže na besedu přijít. Výmluvy na počasí, na zimu, na horko, v televizi probíhá seriál Ulice. Nebo odpovědi jedné starší paní byly tohoto znění: Už jsem se chystala, že přijdu na vaši přednášku, ale nemohla jsem tam přijít, protože v obchodě měli fantastickou slevu na boty a já jsem tam 2 hodiny vybírala, které si vezmu, a pak jsem už nestihla na přednášku dojít. (Ona paní má plnou nůši zdravotních problémů.) Nebo jiná žena, kterou jsem oslovil, odpověděla: A vy tam budete hovořit o cukrovce, já ji mám a nechci o ní více slyšet. Jedna nejmenovaná organizace pořádala pro seniory rekreačně léčebný táborový prázdninový pobyt s názvem „Na stará kolena“ a po absolvování dostal každý na památku obrázek, kde byl rentgenový snímek zdravého kolena. Aby prý věděli, jak to má vypadat. Mělo to samozřejmě vyznít humorně, bylo to však paradigma.
Akce a reakce
Z fyziky víme, že každá akce má svou reakci. Příznak nemoci (reakce) se projeví až tehdy, kdy působila nějaká příčina (akce). Dokud působí příčina, nemoc je stále přítomna. Kterýkoliv zásah nemá šanci nemoc vyléčit, pokud neřeší její pravou příčinu. Léčba pak spočívá jen v potlačování, zmírňování příznaku – následku.
Naopak léčba podle příčiny se nazývá kauzální. Není však snadné odhalit příčinu, či spíše řetězec příčin, protože u chronických nemocí je to jako u cibule – v několika vrstvách. A většina chronicky nemocných lidí ani nechce řešit příčiny; oni o nich moc dobře vědí a vlastně se sami obhajují vlastním paradigmatem: ˇPřece na něco musím umřít. Já už to mám spočítané…´
Hravě
Proti stárnutí a nemocem se dá účinně bojovat i pouhým smíchem. Průzkum více než 53 tisíc žen a mužů, který trval 15 let, zkoumal spojitost mezi humorem a délkou života. Výsledkem bylo, že smích a humor dokáže předejít infekcím a kardiovaskulárním chorobám. Veselejší lidé tedy mohou žít déle.
Rada z SPKD (19. ledna 2026)
Moje manželka mi zpracovává ´Slovo pro každý den´ (slovoprokazdyden@tiscali.cz), každé ráno mi ho do počítače posílá a já ho někdy využívám i na přednáškách. A tak např. v úvodu té právě minulé napřed cituji verš krále Šalomouna: „I vychvaloval jsem radost, protože pro člověka není pod sluncem nic lepšího než jíst a pít a radovat se. To ho provází při jeho pachtění ve dnech života…“ (Kazatel 8:15) A pokračuji z textu: „Pokud jsi moudrý, vezmeš si tato slova k srdci. Vliv smíchu je dobře zdokumentován. Studie ukazují, že smích snižuje krevní tlak a hladinu stresových hormonů. Smích také zvyšuje obranyschopnost organismu. Navíc k tomu všemu spouští v mozku uvolňování endorfinů. To jsou chemické látky „dobré nálady“… Proto se v Bibli píše: „Radostné srdce hojí rány…“ (Přísloví 17:22) Využij tedy každé příležitosti, kdy se můžeš od srdce zasmát. Směj se svým chybám. Odhoď masku a začni se bavit, buď nad věcí. Nedovol, aby životní tlaky a negativní okolnosti potlačily tvůj smysl pro humor. Smích přináší dobrou náladu. Smích ti také může odvést mysl od toho, co tě stresuje. Proto se často směj a pamatuj: „Radost z Hospodina bude vaší záštitou.“ (Nehemiáš 8:10)“
MUDr. Pavel Šácha,
postřehy mimo besedu
