Třetí část
Je nutné psát v rámci metabolického syndromu o průmyslově zpracované potravě.
V médiích se objevují titulky jako „Potravinářský průmysl zničil zdravou stravu“, „Rušno kolem ultrazpracovaných potravin“, „Globální hrozba“. Před časem spojili vědci z Harvardu nárůst rakoviny tlustého střeva u mladých lidí s konzumací ultrazpracovaných potravin. Mají špatnou nutriční skladbu, ale i způsob zpracování vede prý k poškození zdraví. Magazín Lancet je označil za globální hrozbu.
Ultrazpracované potraviny nabízené v obchodech jsou cíleně vyráběny tak, aby byly lákavé a dostupné. A všude přítomný marketing reklam se nás snaží přesvědčit o tom, že jsou i zdravé. Výrobci takzvaných ultrazpracovaných potravin tvrdí, že kdyby se přijala opatření, jaká navrhují vědci ve studii zveřejněné v časopisu Lancet, přišla by společnost o bezpečnou, cenově dostupnou a trvanlivou stravu.
Je popisováno několik skupin potravin
- Do první se řadí různá nezpracovaná rostlina (např. zelenin, tak jak vyrostla.
- Ve druhé skupině jsou kulinářské ingredience, které vezmeme z těch základních produktů a zpracujeme na mouku, olej…
- Třetí skupina obsahuje více zpracované potraviny. Např. se z mouky, oleje, vody a droždí upeče chleba, ale nejsou přidávány další složky, které by nebyly v prvních dvou skupinách.
- Ultrazpracované potraviny patří do čtvrté skupiny. Jsou vyrobeny z jednotlivých složek, které byly speciálním procesem odfiltrovány a odděleny z celku základní potraviny, nebo se jedná o extrakty, různá aditiva, barviva, emugulátory… Vše dohromady se kulinářsky zpracuje, přetvoří do určité formy, přidá se lákavý obal s reklamním obrázkem i názvem, kolem produktu se vytvoří reklamní kampaň. V TV na vás takový výrobek vyskakuje mnohokrát denně, a když přijdete do obchodu, je umístěn ve výši očí, jen po něm sáhnout. Co naplat, že vzniklá potravina v přírodě vlastně neexistuje.
Test
Kdo má zájem, může si udělat svůj vlastní experiment, při kterém máte několik týdnů konzumovat tzv. ultrazpracované potraviny třikrát denně, třeba z fast foodu, nebo si pořídíte balené polotovary z obchodu, určené pro rychlý ohřev v mikrovlnce. Zkušenosti ukazují, že vám budou zpočátku chutnat; jsou výrazně slané a kořeněné, ale po týdnu na ně přestanete mít chuť. A sledujte také, jak se má vaše zažívání, zda se neobjeví třeba nadýmání, pálení žáhy nebo zácpa, bolest hlavy, buzení uprostřed noci s pocitem hladu. Jak se daří kůži a psychice a jak se chová váš BMI.
Po několik týdnech vyhodnoťte svůj zdravotní stav s výchozím okamžikem, kdy jste vlastní experiment začali. A přitom je třeba dodat, že pro mnoho lidí je onen způsob stravování běžný.
Další součásti ´jídla´ 4. skupiny
Takto zpracované ´také jídlo´ obsahuje glutamáty, množství soli i cukru, stabilizátory, konzervanty, zvýrazňovače chuti, umělá aromata, sodík. Nenajde se v něm zdroj vitaminu D.
A co v nich nenajdete
Podle jiné studie byl konstatován špatný poměr omega-3 vůči omega-6 MK a čtenář přechozích částí již ví, co to znamená. Dále i nedostatek polyfenolů, prebiotik, 1-3,1-6 b-glukanů.
Další nevýhody
Pozorované potraviny mají obvykle vysoký glykemický index a patologický poměr elektrolytů.
Některé potraviny ze čtvrté skupiny mají i nadbytek AGA, což jsou bioaktivní molekuly vznikající při neenzymatických reakcích spojením cukru s bílkovinami či tuky (glykace). Vznikají při vysokoteplotním zpracování potravin, jako je pečení, smažení nebo grilování. Konzumace uzenin, sladkostí, vysoce zpracovaných potravin a smažených jídel zvyšuje jejich hladinu v těle. A to vede k chronickým zánětům v těle a urychlení procesu stárnutí. Zvyšuje se riziko rozvoje inzulinové rezistence a cukrovky 2. typu a vzniku aterosklerózy a vysokého krevního tlaku. Může se zhoršovat funkce jater, zvyšovat hladina cholesterolu a zvyšovat riziko některých druhů rakoviny.
Uvedenou glykací vzniká tzv. zesíťovaná bílkovina, při níž dochází ke změně její struktury a vlastností a ztrátě biologické aktivity bílkoviny. Jde pak o tzv. mrtvou potravinu.
Prevence
Aby se v nezvyšovaly počty uvedených bioaktivních molekul,
- omezujte konzumaci uzenin, sladkostí, bílé mouky a nezdravých tuků. Preferujte vaření, dušení nebo pečení v nižších teplotách před smažením. Zařazujte do jídelníčku potraviny s vysokým obsahem vlákniny, která pomáhá regulovat metabolismus.
Je možné tyto potraviny regulovat?
Mají mít takové potraviny nálepku NUTRI-SCORE? Totiž celá řada států daní třeba slazené nápoje. Nabízí se otázka, zda by se neměly podobně danit i jiné potraviny. Evropská komise však ustoupila potravinářům, a tak tedy k jednotnému hodnocení potravin pomocí nutri-score nedojde…
Objevují se náznaky, že mohou škodit i éčka, dosud vnímaná coby bezpečná. Jsou k dispozici jejich dlouhé seznamy, jež tvrdí, že v té podobě a v tom doporučeném množství neškodí. Jenže se už méně hovoří o kombinacích a o tzv. koktejlovém efektu, kdy se může škodlivý účinek projevit, jakmile se účinky jednotlivých éček spojí.
Změny v mozkové činnosti?
Skenování mozkové aktivity u lidí dlouhodobě konzumujících ultrazpracované potraviny ukázalo na změny jejich mozkové činnosti a popisuje je jako automatické chování. Jde o podobnou mozkovou reakci jako při užívání klasických návykových látek – cigaret, alkoholu a drog.
Vzor ze Středomoří
K protiváze a k porovnání uvedu podstatu středomořské diety, která používá co nejvíce olivového oleje na vaření a do salátů. Má zvýšenou konzumaci ovoce, zeleniny a luštěnin. Omezuje konzumaci masa – ponechává především „bílé“ maso a ryby. V domácí přípravě omáček a přísad do salátů dává důraz na použití olivového oleje, česneku, cibule… Vynechává máslo, smetanu, sladkosti, slazené nápoje…
A dále uvedu aktuální (leden 2026) doporučení pro zdravou stravu amerického ministerstva zemědělství (USDA), platná pro období do roku 2030, zahrnující na prvním místě preferenci potravin bohatých na živiny.
Přiměřené množství jídla; potraviny bohaté na bílkoviny; mléčné výrobky (i tučné) bez přidaného cukru; barevné ovoce a zeleninu po celý den; zdravé tuky – maso, drůbež, vejce, mořské plody, luštěniny, oříšky, semínka, plnotučné mléčné výrobky, olivy, avokádo (konzumace nasycených tuků s < 10 % denního energetického příjmu); celozrnné obiloviny; pití neslazených nápojů v dostatečném množství. A naopak doporučují omezit konzumaci průmyslově zpracovaných potravin, slazených potravin, rafinovaného cukru; alkoholu; soli (na ≤ 2,3 g/den).
Prevence v praxi
Velmi široké téma kolem metabolického syndromu probíráme osobně s účastníky přednášek a z reakcí lidí je znát, že je to zajímá. Většinou ti, kdo na přednášku přicházejí, jsou o této otázce již informováni a v besedě živě referují, jak s tím bojují, jak se jim to daří nebo také nedaří. Přicházejí proto, aby byli povzbuzeni a čerpali inspiraci, jak v tom pokračovat. Žel, společně konstatujeme, že ti, kdo mají potíže a problematika se jich výrazně týká, nepřicházejí.
Těm nabízíme konzultace o jejich zdravotním stavu. Konzultace buď probíhá prostřednictvím privátní individuální internetové poradny PIIP (http://www.symbivita.cz/lekarska-poradna/privatni), nebo jsou konzultace v Brně přímo při osobním setkání:
MUDr. P. Šácha
