Druhá část
V prvním dílu byla pozornost soustředěna na cukry a nyní se soustředíme na tuky. Vždyť tuky, cukry a bílkoviny tvoří pilíře, jež tělo potřebuje k životu.
Takže i tuky potřebuje pro svou činnost a hladina reaguje na fyzickou a duševní aktivitu. Vše je regulováno a mezi uvedenými pilíři je rovnováha. Problém nastane v okamžiku, kdy je hladina tuků delší dobu v nadbytku. Tehdy si tělo začne vytvářet tukové zásoby pro případ eventuálního období hladu a nedostatku jídla. Můžeme děkovat Bohu, že dnes netrpíme hladem a nedostatkem jídla. Ale stinnou stránkou takové situace je, že ty zásoby nejsou využity a systematicky se zvětšují. Máme větší příjem, ale menší výdej energie; přebytečné tuky nejsou spáleny pohybem.
Nadbytek energie se obecně ukládá ve formě svalů (např. díky silovému tréninku) nebo tukových zásob, což přispívá k nárůstu tělesné hmotnosti. V případě, že energie není využita, přijme tělo tukovou buňku za vlastní a začne si ji hýčkat. Zásobuje ji jemnými krevními cévami, a tím jí přisouvá živiny. Nervový systém ji obklopí jemnými nervovými vlákny a zapojuje ji tak do celkového tělního režimu. A v rámci tohoto režimu začne vzniklá tuková tkáň produkovat řadu hormonů a cytokinů. Vědci objevili regulační látky jako leptin, adiponektin, rezistin… A přímo na tukovou tkáň působí inzulin, kortikoidy, růstový hormon, hormony štítné žlázy. A jiné hormony komunikují s tukovou tkání nepřímo – zásahem do metabolismu – jako je ghrenin (v žaludku), jehož koncentrace stoupají při hladovění. Do metabolismu zasahuje také hormonální antikoncepce. Adiponektin a rezistin mají citlivost k inzulinu, při obezitě podporují vznik rezistence na inzulin a také další rozvoj metabolického syndromu a cukrovky 2. typu. Leptin působí na mozkové centrum pro chuť k jídlu a ovlivňuje tím nechutenství anebo naopak zvýšenou chuť k jídlu. Roztočená spirála metabolického syndromu a s tím vzniklá obezita vedou ke vzniku rezistence vůči leptinu. A následek si dokáže každý domyslet, chuť k jídlu je tu zvýšeně nežádoucí.
Obezita obecně zvyšuje objem krve a práci srdce, narůstá svalová hmota srdce (hypertrofie) a zvětšuje se objem komory (dilatace).
Viscerální tuk je hluboký tuk uložený v břišní dutině a obaluje vnitřní orgány (játra, slinivku, střeva), na rozdíl od podkožního tuku. Nadbytek viscerálního tuku spouští metabolický stres a chronický zánět, které přispívají k rozvoji hypertrofie srdce bez dilatace. Srdce pracuje proti vysokému odporu, což zvyšuje riziko vzniku ischemické choroby srdeční a srdečního selhání.
Dnes není problém sledovat svůj BMI, lze použít tzv. BMI kalkulačku a hned máte možnost vidět, do jaké míry vám hrozí zdravotní riziko.
Zde bych ještě přidal malou připomínku týkající se mužů. Jde o andropauzu neboli „mužský přechod“. Příznaky této břišní obezity souvisejí s poklesem hladiny mužského testosteronu. Stav hladiny testosteronu lze zjistit z krve. A jeho nedostatek doplňovat pomocí medikamentu. To však nedoporučuji bez provedeného základního andrologického vyšetření. U těchto stavů se v rámci preventivního opatření používají vitaminy (D3, C, B6), minerály (zinek, hořčík, selen) a extrakty z bylin (např. kotvičník zemní, pískavice řecké seno).
Je zde řeč o tucích, ale to neznamená, že obezita a vysoká hladina tuků vznikne jen jídlem tučných jídel. Je vystopována cesta tvorby tuků „z ničeho“. Odborně je to vyjádřeno pojmem de novo lipogeneze a je to proces, při kterém dochází k tvorbě mastných kyselin z jednoduchých cukrů, jako je glukóza, a to zejména v játrech a tukové tkáni. V podstatě se jedná o tvorbu tuků z látek, které nejsou samy o sobě tuky. Způsob tvorby lipidů (de novo lipogeneze), a tím tvorbu cholesterolu můžeme zmírnit či zastavit podáváním omega-3 ve formě fosfolipidů. Což je typické pro omega-3 fosfolipidy.
Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc. z Centra preventivní kardiologie v Plzni informovala na akreditovaném semináři v dubnu 2025, který se konal v Praze, v této souvislosti s výskytem ischemických chorob srdečních o hrozbách, pokud je u člověka nalezena vysoká hladina triglyceridů a nízká hladina HDL. A popsala studie, které ukázaly, že riziko snížení ischemických příhod je významně nižší u těch lidí, kteří užívají 2 g ikosapent-ethylu 2 x denně oproti placebu.
Co je ikosapent-ethyl?
Léková látka, která je čistším ethyl esterem omega-3 mastné kyseliny, kyseliny eikosapentaenové (EPA). Jinými slovy:
Pouze suplementace omega-3 MK přináší prevenci srdečně cévních nemocí. Zvýšený příjem omega-3 (1 g/den) snižuje riziko úmrtí o 3,5 %.
V rámci metabolického syndromu hovořila také o riziku pro poškození ledvin, proto se má říkat srdečně ledvinový metabolický syndrom. Eventuálně srdečně ledvinový a jaterní metabolický syndrom.
Tuky a nevýhodný poměr MK
Statistiky o této problematice uvádějí, že 95 % lidí má tento poměr nevýhodný. Dnes víme, jak je důležité mít vyrovnaný poměr příjmu jídel obsahujících omega mastné kyseliny 6 a 3. Pokud převažuje omega-6 nad omega-3, tvoří se v těle prostředí podporující zánět a jiné patologie. Mnoho lidí řeší problém s aterosklerózou a s tzv. sklerotickým plátem. Užívají statiny na rozpouštění cholesterolu a léky na ředění krve, aby tím předcházeli vzniku trombu a ucpání cév. Proto zde uvedená připomínka nabývá velký význam k poznání podstaty problému. Ateroskleróza je zánět a při zánětu se tam dostávají částice LDL cholesterolu, usazují se a tvoří sklerotický plát. Není to tedy jen o odstraňování cholesterolu (následku), ale současně je podstatné vytvořit v těle podmínky, aby se netvořil zánět, který předchází ukládání cholesterolu na stěnu cévní.
Můj názor je, že jídelníček má každý den obsahovat rybu. To přispívá k vyrovnání uvedeného špatného poměru mezi omega-6 a omega-3 MK. A samotné omega-3 MK snižují triglyceridy, snižují krevní srážlivost a mají protizánětlivý účinek. Mně to dává smysl, jak lze předcházet srdečně cévním chorobám a jiným nemocem.
Nejlépe by měla být ryba mastná a tučná, dále třeba olej z tresčích jater, losos, sardinky, tuňák, houby rostoucí na slunci, vaječný žloutek + kvalitní chlorela. Ryby jsou zdrojem omega-3 MK a působí také na rozmanitost střevního mikrobiomu…, což je další plus pro zdraví jedince.
Při besedách a na přednáškách provádím jednoduchý dotazníkový test, jak často se objevuje ryba v jídelníčku posluchačů. Každý den, jednou týdně, nebo jen o Vánocích? Každý den určitě ne, to se neděje, proti splnění tohoto požadavku jmenují řadu objektivních důvodů, proč to nejde.
Přesto nabízíme konzultace o zdravotním stavu dětí i dospělých. Konzultace buď probíhá prostřednictvím privátní individuální internetové poradny PIIP (http://www.symbivita.cz/lekarska-poradna/privatni), nebo jsou konzultace v Brně přímo při osobním setkání:
MUDr. P. Šácha
