Stručný obsah prezentace, kterou uvedl MUDr. P. Šácha v Hustopečích a v Břeclavi během února ´25
Podtextem prezentace bylo také „chronický zánět a s tím spojený vznik civilizačních chorob“.
Pokud trpíte chronickými záněty, je dobré přinejmenším pochopit význam zánětu a pak faktory, které se na zánětu podílejí. Zánět je důležitou součástí imunitní odpovědi. Rád používám úsloví, že zánět je nástrojem imunity. Je to způsob, jak se tělo uzdravuje po zranění, opravuje poškozené tkáně a brání se patogenům. Z tohoto pohledu je zánět tělu prospěšný. V určitém okamžiku nemoci však může zánět ohrožovat zdraví, a dokonce život. Ano, zánět může být i zdraví škodlivý. Příčiny jsou heterogenní = různorodé. Multifaktoriální.
Pohled na akutní zánět
Když imunitní systém dobře funguje, pak v reakci na infekci nebo zranění spouští komplexní řadu chemických a buněčných aktivit, a to vede k akutnímu zánětu, projeví se zčervenáním pokožky, teplotou, otokem a bolestí (+ porucha funkce).
Zánět vyplývá z normální funkce lidského imunitního systému a je nutnou součástí života. Zánět je následek, je to léčebné opatření vrozené obrany člověka.
V běžném případě zánět probíhá během jednoho až dvou dnů. Pokud je imunita pevná, zánětem dojde k likvidaci infekce a následuje proces obnovy a čištění. Zplodiny zánětlivého procesu musí být z místa bojiště odplaveny, odstraněny a zlikvidovány… (Cytokiny jsou buněčné signalizační molekuly, které pomáhají buněčné komunikaci v imunitních reakcích a stimulují pohyb buněk právě tím směrem, kde probíhá zánět, infekce, či trauma.)
A co když akutní zánět přechází do chronické formy?
Trvá dlouhodobě, měsíce nebo dokonce roky. Může vzniknout, pokud akutní zánět není úspěšně vyléčen, nebo pokud je člověk trvale vystavován škodlivým toxinům nebo autoimunitní reakci těla.
Zvláštní situace nastane, když je zánětlivý proces opakovaně potlačován protizánětlivými postupy ve snaze nepříjemnost zánětu zkrátit a urychlit.
Strategie současné medicíny je často zaměřena k potlačování projevů. Šablonovité podávání protizánětlivých léků bez toho, že by byla blíže objasněna příčina, vede k tomu jevu, že se zánět přestane tvořit (třeba na průduškách), ale zato se zánět projeví v další partii těla, třeba v kloubu. Rozdíl je jen v tom, že v prvním případě chodil pacient na plicní oddělení, tam byl zánět zastaven, a ve druhém případě začne docházet třeba na ortopedii nebo revmatologii – a také zde je zánět zastaven. Někdy pacient vystřídá několik oddělení. Komorbidita – více nemocí u jednoho pacienta.
Člověk dlouhou dobu nic nepociťuje, protože chronický zánět nebolí. Určité náznaky tělo vysílá. Varuje nás, ale vy si varovných signálů nevšímáte.
Chronický zánět se projevuje symptomy, které si vůbec nedáváme do souvislosti se zánětem. Jsou to únava, bolest v krku, ucpaný nos, častá nachlazení, zažívací potíže – ať už to je nadýmání, průjem či zácpa, dále bolesti kloubů a svalů, psychické obtíže – úzkosti a deprese.
Léčení infekce nekončí, když je dobráno antibiotikum!!
Naopak. Skutečné léčení má teprve začít!
Je třeba napravit to, co způsobilo selhání imunity.
Antibiotika používat spíše jako poslední možnost a vždy na základě dokonalého rozboru situace!
Antibiotika zabíjejí patogenní bakterie, ale současně i prospěšné bakterie. poruší skladbu mikrobiomu. Totéž však platí i pro léky, které se používají proti zánětu – také mikrobiomu neprospívají. Snižují množství hlenu, který chrání střevní buňky.
A najednou se nemocná buňka probudí a „udeří“, přijde jako „rána z čistého nebe“.
Pro-zánětlivá situace
Dostávám dotazy, které vykazují známky jisté beznaděje. Tazatelé trpí chronickými záněty různého druhu a od lékařů se dovídají, že je to neléčitelné. Odcházejí z ordinace s recepty na protizánětlivé léky, kortikoidy, antibiotika apod. Chybí rozbor – analyzování skladby potravy, do jaké míry může u člověka vyhovovat procesu zánětu. Pro-zánětlivá jídla, sladká, jídla s převahou omega-6 MK, podobným situacím napomáhá alkohol, chemicky zpracované potraviny, hamburgerová móda, také léky… Seznam činidel a nejrůznějších civilizačních stresorů je dlouhý. Neblahý vliv kouření přiřaďme k tomu.
(Poznámka: Podle vědeckých studií lidské tělo udržuje pH svého vnitřního prostředí velice striktně, a to zejména v krvi, kde se pH pohybuje v úzkém rozmezí od 7,35 do 7,45. Tělo má efektivní mechanismy na regulaci pH např. prostřednictvím dýchání a činnosti ledvin. Zdravá a vyvážená strava je klíčem k dobrému zdraví, ale ne proto, že by „odkyselovala“ tělo.)
Zánět je tam, kde je málo kyslíku, ale kde je hodně cukru.
Každá buňka v těle potřebuje k životu kyslík. Používá ho k tvorbě energie. Bez kyslíku buňka teoreticky umírá. Nemoci se daří, když je v těle hojně cukru a nedostatek kyslíku. Poruší se tím snadno rovnováha pH, a to vytvoří prostředí pro chronickou nemoc, jež vyhovuje především rakovinným buňkám…
Stres a zánět
Stres snižuje odolnost, podporuje zánět. Sami si tvoříme psychotoxiny. Krátkodobý stres je funkční, fyziologickou reakcí, která stimuluje imunitní systém. Stejně tak krátkodobý zánět je přirozenou reakcí na zranění či infekci. Naopak chronický stres, nedostatek spánku, málo pohybu, to vše zhoršuje reakci imunitního systému a může vést k oslabení imunity. Ve většině buněk jsou přítomny speciální bílkoviny, které dostaly pojmenování STRESOVÉ BÍLKOVINY (stress proteins nebo heat shock proteins (HSPs)) a slouží jako molekulární chaperony (šeprony). Stresové bílkoviny v těle fungují jako nástroj regulace a dobrého fungování buněk, systémů a celého těla. Zprostředkují komunikaci mysli a těla.
A navíc při chronickém stresu dojde k tomu, že se stresové bílkoviny zachovají destruktivně – obrátí se k autoimunitnímu procesu nebo dávají podnět k rakovinnému bujení.
Mikrobiom a zánět
Mikrobiom byl původně definován jako soubor genů mikroorganismů. Později se objevil termín „mikrobiota“, který popisuje soubor všech mikroorganismů v určitém prostředí.
Jsme kolonizováni širokým spektrem bakterií, plísní, parazitů a virů, které jsou v symbiotické homeostáze. Termín mikrobiom označuje genom mikrobioty.
Staří praktici dobře věděli, že problémy na různých sliznicích souvisejí se stavem mikrobiomu ve střevu. Ekosystém střeva představuje asi 3 % hmotnosti člověka. Povrch tenkého střeva je pokryt klky – miniaturními výběžky, které umožňují zvětšení vnitřního povrchu a usnadňují tak vstřebávání. Tenké střevo člověka je asi 3–5 metrů dlouhé a 3–3,5 cm široké. Má plochu až 300 m2 (tenisové hřiště pro čtyřhru má 260 m2).
Dříve se myslelo, že uvnitř nás žije jen několik desítek druhů bakterií, ale s poznáním metody genetického sekvenování se zjistilo, že uvnitř nás je až 35.000 druhů bakterií. Je to soubor všech organismů, plísní, virů, bakterií, které žijí na našem těle a v našem těle – na kůži, v uších, v plicích, v pohlavních orgánech, v trávicí soustavě a zejména v tlustém střevě. Naše mikrobiota je pro každého z nás specifická stejně jako otisk ruky. Její složení můžeme ovlivnit stravou. Odhaduje se, že stravu naší západní populace tvoří asi ze 75 % pouze 12 různých druhů rostlin a 5 různých živočišných druhů. + nástup průmyslově zpracovaných potravin…
Imunitní systém se chová podle toho, jestli je ve střevu rovnováha, nebo nerovnováha mikrobiomu.
Mikrobiální bariéra
Střevo je orgánem pro zažívání, detoxikaci, ale hlavně je místem, kde se formuje imunita. Přes sliznice vstupují do těla také patogeny, které jsou nositeli různých infekcí. Střevní mikrobiom tvoří mikrobiální bariéru. Když se na sliznicích správně vytvoří mikrobiom, ten pak znemožní přímý vliv patogenních zárodků. Jsou to především bifidobakterie a laktobacily, kdo podpoří slizniční obranné procesy. Pokud je tato mikrobiální bariéra nedostatečná, mohou patogeny (alergeny) bez překážky proniknout do sliznice a do vrstev pod sliznicí. Imunita pak na ně reaguje přehnanou reakcí.
Fenomén zvýšené propustnosti střeva (Leaky Gut)
Narušení střevní mikroflóry vede k narušení střevní bariéry,
což vede k zánětu a ke zvýšení střevní propustnosti.
Probiotika mají vliv na snížení střevní propustnosti a zlepšení projevů např. u atopické dermatitidy (ekzému). Např. sůl kyseliny máselné, butyrát, což je palivo pro naše střevní buňky, zabezpečuje, aby se nezvyšovala střevní propustnost, aby se buňky správně množily a nedocházelo např. k rakovinnému bujení.
Přibývají studie, které potvrzují velkou roli mikrobiomu pro fungování imunity. U covidu bylo potvrzeno, že dobrý stav mikrobiomu zmírnil průběh nemoci a zkrátil dobu hospitalizace.
Probiotika a probiotika, podpora zdravé mikrobioty
Jsou to kmeny živých prospěšných bakterií, které pomocí kapsle můžete dopravit do svých střev.
L. acidophillus, L. rhamnosus, L.reuteri podporují část imunity, která chrání proti vzniku zánětlivého projevu. Také vůči alergii.
Ale aby se laktobacily udržely v prostředí střeva, potřebují prebiotika, což jsou vlastně vlákniny, slouží jim jako potrava, aby se usídlily a rozmnožily. Mikrobiom pomáhá rozkládat vlákninu. Neumíme vlákninu strávit, ale mikrobiom si ze složitých polysacharidů vytváří mastné kyseliny s krátkým řetězcem.
Složení střevní mikroflóry je dynamické. Platí zásada, že mikrobiom je MULTIKMENOVÝ a má být v symbióze.
Podávání jedno-kmenového probiotika může pomáhat spíše krátkodobě. A proto je třeba:
- odstraňovat působení škodlivých mechanismů,
- dodávat pravidelně výživu prospěšným bakteriím – podporovat jejich růst probiotiky, vlákninou a bylinnými extrakty.
Probiotické potraviny obsahují pro náš organismus prospěšné kultury, které pomáhají při trávení a zpracování potravy, mají vliv na imunitu a mají pod kontrolou patogenní bakterie.
Kysané fermentované potraviny prošly tzv. mléčnou fermentací, kvašením. Jsou živé, vytvářejí prospěšné enzymy, vitaminy a různé prospěšné kmeny probiotik. Mají lepší stravitelnost.
Spánek nám zabere asi třetinu života. Neobírejte život o spánek.
Rekapitulace řečeného
Pokud trpíte chronickými nemocemi, je dobré přinejmenším pochopit podstatu nemoci, význam zánětu, a pak faktory, které se na zánětu podílejí.
Základem je komplexní rozbor s cílem pojmenovat všechny faktory a okolnosti, jež se na nemoci podílejí.
Pro střevo zajistit symbiózu, vyrovnaný mikrobiom – dodávat probiotika a prebiotika, zajistit dostatek vlákniny.
MUDr. Pavel Šácha
