Lékařská poradna

SYMBIVITA se v programu cesty k vyléčení opírá o mnohaleté zkušenosti a během celého procesu je předává těm lidem, kteří projeví nefalšovaný zájem o skutečné uzdravení.

Kdo by se nechtěl uzdravit, pokud už má nějakou nemoc, že? Použité slovo "nefalšovaný" zní možná dost tvrdě. Ale musel jsem ho použít, neboť je příhodné.

Uvedu hned příklad. Do poradny dostávám desítky až stovky dotazů, v nichž jejich pisatelé žádají o radu, jak se mají s danou nemocí vypořádat. A vysokým procentem mají tito lidé na mysli, abych jim doporučil nějaký zázračný lék, který by to vyřešil za ně. Ale tak to nefunguje, v takovém případě nelze hovořit o vyléčení. Možná doporučený lék problém zpomalí, zastaví nebo potlačí, ale rozhodně nevyléčí. K vyléčení může dojít jedině tehdy, když nemocný člověk pochopí, co jeho nemoc signalizuje, když tyto signály přijme, pozná příčiny a odstraní je. Musí proto učinit zcela zásadní změny v životě.

Obvykle pochopí, že to není jednoduché... Nedávno jsem slyšel přirovnání ke stádu ovcí, které je v klidu do doby, než mu dojde šrot; pak začne bučet. Před započetím programu Cesta k vyléčení jsme s manželkou v minulosti na našem pracovišti pořádali (dnes již ne) různé malé semináře nebo přednášky na rozličná témata. Zde jsou poznatky. Pokud jsme chtěli uskutečnit seminář pro 10 lidí, museli jsme rozeslat pozvánky pro 100 lidí, kteří sami žádali o pomoc ...! Tak veliké je síto, ze kterého přišlo na seminář plánovaný počet lidí. A tak doma v pohodlí od počítače projevoval tazatel zájem o řešení problému, ale když mělo přijít na věc - a na jeho léčení, pak nepřijel. Jak řekl autor výše jmenované poznámky o oněch ovcích. Začnou bučet, když dojde šrot, a je zřejmé, že šrotu mají ještě dostatek.

Ti, kteří by mohli svůj problém ještě zdárně řešit...! Ti, kdo na to ještě měli správný čas. Ti ke své škodě nepřišli, protože ještě stále měli dost šrotu, a stále naivně doufali nebo ještě doufají, že je nemoc přejde.

Ne, nepřejde, pokud neudělají změnu - zásluhu... A nemoc se prohloubí a šrot časem dojde...

Z oněch 100 pozvaných lidí přišlo jen deset a z nich bylo pět takových, kteří dospěli ve své nemoci, žel, příliš daleko. Ti už pochopili, že měli začít mnohem dříve.

Není podstatné, jak se nemoc projevuje, kterou diagnózu lékař konkrétnímu člověku stanovil a do které kategorie pod statistickým kódem ji zařadil. Určitě je jasné, že nemoc je zrcadlem života a že si člověk svoji nemoc způsobuje sám.
Dotyčný měl na seminářích možnost podívat se do takového zrcadla a měl možnost nastartovat léčení.

Léčení začíná poznáním hmotných, měřitelných a diagnostikovatelných příčin. A potom pokračuje odstraňováním těchto hmotných příčin nemoci. To je určitě v moci každého nemocného anebo v moci jeho rodiny, společnosti, pojišťovny apod. A pokud se posune ve svém poznání dále a dokáže změnit hmotné překážky, posune se do vyšší úrovně: psychosomatické, sociální, duševní a duchovní. Půjde o to, aby dokázal změnit ve své mysli program, který by jej uzdravil. Základem je komunikace mysli a těla.

Poslední kroky stojí vysloveně na duchovní úrovni, té nejvyšší, nejlépe, když se uskutečňuje za účasti pastora, který jej posiluje ve víře, při modlitbách a výkladech, ve jménu Ježíše Krista.

Program popsaných kroků je jasný a doslova každý nemocný má zde svou šanci, je mu ukázána cesta, kterou se může vydat. On sám si zvolí, kam až v ní dojde, zda zůstane jen u řešení materiálního, nebo v úrovni komunikace mysli a těla, nebo dojde až k víře ve vyléčení díky Ježíši Kristu.


MUDr. P. Šácha