Vážený čtenáři, předkládám ti k nahlédnutí výtah magisterské práce Mgr. Lukáše Lexy o založení a činnosti vojenské organizace Slovácká brigáda.Také abecední seznam zúčastněných všech morkůvských vojáků a jejich zařazení. Mgr. Lexa pak připravuje příští rok na toto téma podrobné knižní vydání.. Patří mu zato obdiv, gratulace a vřelý dík, s přáním úspěšného pokračování v bádání. J.B.
V poslední době se stále hovoří o našich hrdinech ze I. světové války i ze druhé ale nejvíc o současných, bojujících v Afganistánu, Kosovu, Iráku, Bagramu a bůh ví kde ještě. A jsou vyznamenáváni vysokými státními medailemi. Přitom si vůbec moc nepřipomínáme konec měsíce října 1918 !, kde níže jmenovaní vojáci z naší obce hrdě bránili hranice našeho státu. Čest jejich tehdejší činnosti a památce. Chlapci děkujeme. Nechť je vám země lehká.
Jak víme 28. říjen je den založení naší republiky. A také víme, že náš nynější břeclavský okres se skládal asi z 1/10 německých obyvatel. Ti jak dokládají dějiny chtěli Heim ins Reich (zpět doma) už tenkrát (rovněž tak v r 1939) a bránili přijmout poválečnou změnu, založení nového státu ČSR.
Horní Uhry (Slovensko) se stalo součástí nového demokratického státu ovšem, že ne bez potíží. Hned po vyhlášení samostatnosti se v Praze, Č. Budějovicích, Plzni i v Brně formovaly tzv pluky Stráže svobody.Na jihovýchodní Moravě se počaly tvořit dobrovolnické jednotky v Hodoníně, Uh. Hradišti ,Kyjově, Uh. Brodě. Ty se později staly součástí Slovácké brigády. Pro ročníky 1896-1898 byla vyhlášena branná povinnost. Vojenská správa čs. branné moci, tedy na všechny muže sloužící v letech 1918-1919 se pohlíží jako na dobrovolníky a Slováckou brigádu tedy můžeme klasifikovat jako dobrovolnickou jednotku. V Hodoníně, Kyjově či Strážnici zvěsti o samostatnosti byly přijaty s nadšením ale v převážně německých městech v Hustopečích, Valticích či Mikulově se neslavilo. Brněnský Národní výbor pověřil zformováním vojenské jednotky pro jih Moravy zvané Slovácká brigáda setníka Cyrila Hluchého. Ten již na 5.listopadu 1918 !!!!! sezval do hodonínského Besedního domu, všechny důstojníky z okolí a zde jim vyložil úkoly. Mezi jinými patřilo zabezpečení klidu a pořádku při stabilizaci nové státní správy a obsazení strategických bodů a komunikací (železničního uzlu Břeclavi, Severní dráhy, Vlárské dráhy a železniční trati Břeclav-Brno. V čele brigády stál tedy setník Cyril Hluchý. Jeho pobočníkem byl nadporučík Josef Hortvík.
Základem mužstva Slovácké brigády byly tzv. Zelené kádry, vojáci rakousko-uherské armády, kteří zběhli a skrývali se v lesích a různě po domech.Jak víme z předcházející zprávy k mobilizaci byli povolány tři ročníky 1896-1898 . A již k 20. lednu 1919 se stavy brigády vyšplhaly přes 7.000 mužů.Tím se pomalu naplňoval sen velitele setníka Cyrila Hluchého , disponovat 10 prapory.. V neděli 17.listopadu 1918 nastoupil kombinovaný prapor pod velením npor. Nosterského ke slavnostní přísaze na náměstí, před budovou radnice v Hodoníně. A již večer 9.listopadu 1918 z Hodonína dorazily dvě roty SB do Hustopečí a toto okresní město obsadily. Načež 10,listopadu se v Poštorné uskutečnil tábor lidu, kde se česky cítící lidé vyslovili pro připojení k ČSR. Hned 12.listopadu rota npor.Bílka obsadila Poštornou, Charvatskou Novou Ves a Hlohovec. Dříve to byla součást Dolních Rakous. Dne 16.listopadu odejel z Hodonína npor. Ecker do Břeclavi jako ubytovatel Slovácké brigády a 18. Listopadu město obsadil hodonínský I. polní prapor pod velením npor. Sečkáře. Baterie dělostřelectva pod velením setníka Řezníčka umístila na břeh Dyje dvě 9cm děla, která mířila na mosty přes Dyji a na trati do Vídně. Na základě rozkazu Zemského vojenského velitelství v Brně obsadily společné síly půl praporu z Jánského dvora a čtyř dragounů a jednoho děla pod velením npor. Eckera a roty por. Horného z Podivína 30.listopadu Lednici. Místní Bürgewehr o síle 14 mužů prchl a zbraně (7 starých loveckých pušek) ponechal na strážnici.Současně s Lednicí byla obsazena jednou samostatnou rotou z Hodonína také vesnice Hlohovec. Břeclavský úsek tou dobou sahal od Bulhar k Lanžhotu. Po přesunu III. a IV. polního praporu do Hustopečí a okolí (obsazeno Zaječí, Strachotín, Ivaň, Pohořelice a Šakvice,) byl vytvořen tzv. hustopečský úsek pod velením setníka Bösrauga.
Mezi centra Deustch-Südmähren ovládaného německými separatisty patřilo Znojmo, Hrušovany nad Jevišovkou a Mikulov. Zemské velitelství ve Vídni jmenovalo velitelem Volkswehru v kraji plukovníka Konrada von Strauba. Ten organizačně rozdělil kraj na 4 části a velitelem mikulovského úseku se stal setník Viktor Radda. Do 14. prosince se mu podařilo dát dohromady asi 700 mužů a 13 kulometů. Vojáci byli z taktických důvodů a taky i kvůli nedostatku ubytovacích kapacit v Mikulově rozmístěni v Březí, Drnholci, Dolních Věstonicích, Milovicích či v Dolních Dunajovicích. Kromě ubytování dále řešil akutní nedostatek výzbroje a výstroje. Vídeň sice poslala jako posilu prapor námořníků Volkswehru, avšak po několika incidentech je Radda poslal zpět do Vídně.
Na zemském vojenském velitelství v Brně se naplánovala noční akce z 15.na 16. listopad obsazení Znojma, Mikulova, Hrušovan. V době obsazování Znojma se vojáci Slovácké brigády blížili ze dvou směrů k Mikulovu . Z Lednice přes Mušov postupoval V.polní prapor pod velením npor. Eckera. Ze severní strany přes Dolní Věstonice táhly dvě roty IV. polního praporu pod velením setníka Bösrauga. Celková síla představovala 500 mužů. Obsazení probíhalo celkem hladce. Pouze u Dolních Věstonic došlo ke krátké přestřelce. Kulomety, které měly u Pavlova zadržet postup severní skupiny, ustoupily. Volkswehr o síle asi 200 mužů se z Mikulova stáhl. Malá část se dostala do Mistelbachu. Zbytek se rozutekl a začal drancovat v okolí Mikulova. Vojenská i politická organizace kraje Deutsche-Südmähren se tímto dnem rozpadla a území bylo definitivně Československu přiřčeno pařížskou mírovou konferencí.
Slovácká brigáda působila i ve Slezsku. I zde byly snahy o odtržení pohraničních území od Československa. IV. polní prapor hodonínské posádky SB se 21.prosince 1918 odebral do Moravské Ostravy a 27. prosince obsadil Krnov a Bruntál. 19.prosince odejel III. polní prapor do Opavy, kde konal službu až do 13.ledna 1919. Pak se přesunul do Bruntálu aby vystřídal dvě roty tam umístněného IV. polního praporu. V lednu 1919 se ale schylovalo k otevřenému boji s Poláky. Skutečně 23.ledna palba zbraní na obou stranách nahradila vyjednávání. A až v noci na 1.února 1919 bylo mezi parlamentářem setníkem Pekárkem a velitelem polských jednotek plukovníkem Latinikem dojednáno příměří. Tím skončila sedmidenní válka s Polskem. Přesto tam byl VI. polní prapor přesunut do Těšína 10.února, jako posila a již 22.února se stáhl zpět do Břeclavi
Nato přišlo k přeskupení vojska a příprava Slovácké brigády k přesunu na Slovensko kde maláčást brigády tam byla již dříve nasazená. A která při bojích s maďarskými jednotkami a četníky a loupeživými bandami utrpěla první krvavé zranění. Na následky těžkého zranění při přestřelce u Senice zemřel dne 23.prosince 1918 v hodonínské nemocnici šikovatel Matrin Krist. Původní živelné obsazování Slovenska vystřídal systematický postup čs. vojenských jednotek. Polní prapor I. byl odeslán na východní Slovensko, polní prapor III. Do oblasti Bratislava a VI. Polní prapor do oblasti Nové Zámky, Komárno, Levice. 2. rota VI. polního praporu 26. května skončila svou činnost a měla se soustředit v Levicích a další den měla odejet do Martina. Kvůli vypuknuvšim bojům s Maďary k tomu nedošlo. Aby rota ušla zajetí, tak se rozdělili na malé skupiny, jejichž jádro se sešlo až 2. června v Nitře. Dvě menší skupinky VI. polního praporu se u Dubníku a Strekova připojili k pluku č.34. a bojovali s nimi bok po boku 31. května a 1. června u Štúrova a pak s nimi ustoupili do Nových Zámků.
V dubnu 1919 přišlo z nařízení Ministerstva národní obrany, odloučení III. a IV. polního praporu Slovácké brigády a jejich přímé podřízenosti vojenskému inspektorátu v Moravské Ostravě. Hned nato o měsíc později přišlo k další reorganizaci Slovácké brigády a přejmenování na Slovácký pěší pluk. Zbylé útvary byly velitelsky vyňaty z pravomoci mjr. Hluchého (bohužel) a velitelem pluku byl jmenován major francouzské armády Cayrol, který velel pluku až do jeho rozpuštění, březen 1920.
Snaha Slovácké brigády založená na regionálních tradicích, které se smísili s novým duchem novodobé československé armády. Pohled a cítění původního velitele brigády majora Cyrila Hluchého jsou ukázkou, jak silně je zakořeněn regionální patriotismus a tradice jihovýchodní Moravy. Alois Fiala přirovnal Podluží k Chodsku a jeho obyvatele k Jiráskovým Psohlavcům. Všichni s hrdostí šli bránit hranice své země. Major Cyril Hluchý, byl lokálním patriotem a podporoval přenést některé prvky Slováckého kroje do armádní uniformy. Což bylo v rozporu jeho nadřízených. Když se logicky uvažuje, nemusíme se divit názoru nadřízeným orgánům. Pravdou ale je, že svými vojáky byl oblíben. Po propuštění z armády v meziválečné době nenašel důstojné profesní uplatnění ani uznání, které mu náleželo. Názorově se hodně sblížil s dávným přítelem Jožkou Úprkou. Ten mu při návrhu námětu plukovní standarty Slovácké brigády řekl :“ Neznáte Prahu. Obětoval jste státu svů civilní existenci, abyste založil a organizoval první čsl. brigádu, osvobodil jste jižní Moravu vytlačením rakouského vojska za historické hranice a zabezpečil své republice ohromné majetky. Nemyslete si, že je tím vaše existence zajištěna . Voni“ až vás nebudú potřebovat, zbavia vás chleba a když k nim půjdete prosit, nic vám nedajú a eště sa vám vysmějů. Aj ten prapor Vám seberů. Poněváč ste si dovolil pracovat k tomu aby sa neco z našeho kroja dostalo do novej uniformy a tím ste pracoval aji kulturně.´Voni radši přijmú uniformu francúzkú a dajú si naglobinovat hlavu, aby vypadali jak francúští koloniální vojáci a vás prohlásijú za blázna.
Hluchý těmto slovům nevěřil, ale časem začal chápat, že nová republika nebude tak ideální jak si v době převratu představoval. V roce 1924 napsal otevřený dopis ministerskému předsedovi Antonínu Švehlovi otevřený dopis…. Velevážený pane ministerský předsedo ! Ve své řeči 6. března v národním shromáždění jste řekl mimo jiné: ,Demokracie chce od člověka práci a činy….´ Záleží nám na tom, aby s největším urychlením byl sjednán průchod práva….´ (…) Byl jsem při práci a vykonával činy. Když po převratu obsadily rakouské vojenské oddíly a námořnické prapory zněmčené území jižní Moravy od Břeclavi až po Znojmo, vydupal jsem takřka ze země první čs. armádu tuzemskou Slovácká brigáda v době kdy jsme žádnou armádu neměli. Proti těmto rakouským vojenským silám postupoval jsem a zatlačil je až za historickou hranici a zabezpečil jsem tím strategicky nedůležitější bod v československé republice – železniční uzel břeclavský. Obětoval jsem své předválečné postavení, abych v kritické chvíli sloužil vlasti. Byl jsem čtyři válečná léta perzekuován a neztenčeně trvá dodnes (…) Pro mne nebylo ani chleba, ani místa ač korupčníci, vlastizrádci a lidé nečestní dostali to, oč jsem se ucházel (…). Chudobný můj otec dal mne na studia, abych ho ve stáří podporoval a nyní on mne musí živiti, matka se utrápila a před rokem zemřela. Nejsem neskromný a stačilo by mi úplně, kdybych viděl se strany čs. vlády onu starost o mne a moji existenci, kterou jisté kruhy projevují ku zachránění těch, kteří rozkrádali miliony, zatím co já jsem je pro republiku zabezpečoval. Tento krutý osud mi předpověděl Jožka Úprka, náš slovácký umělec. Ujišťuji vás pane ministerský předsedo, že kdybych věděl v době kdy jsem měl takovou vojenskou sílu v rukou, že takovká nespravedlnost bude v tomto státě možná, byl bych táhl na Prahu. Dnes v den narozenin pana presidenta republiky, píši tento dopis, poněvadž dostal jsem 13. odmítnutí mé žádosti o nějakou existenci, po pětiletém prošení. (…)
Kdyby tento příběh někomu něco připomínal, tak je to věc čistě náhodná.
Stejnokroje příslušníků odpovídali té době. Na samém počátku užívali uniformy rakouské armády. Symboly mocnářství vystřídaly československé barvy a odznaky. Mnozí příslušníci SB nosili červenice od regionálního kroje a i civilní kalhoty a beranice s červenobílou stužkou. Jak vidíte nebyli dobře oblečení a možná i nenasycení , přesto se postavili na hranice a hrdě je bránili pro své děti a rodiny i za cenu vlastního života. Čest jejich památce.
Slavnostní uniformu v našem regionu obdrželi až v roce 1946, zásluhou brumovského pekařského mistra Antonina Hlavičky. Který za I. světové války sloužil jako lodník u námořnictva. Byl nositelem dvou válečných vyznamenání.
Josef Babáček
Morkůvští muži ve Slovácké brigádě 1918
Přijmení Jméno rok nar. hodnost bývalý útvar evid.číslo zařazení u SB.
Babáček Jaroslav 1897 střelec střel.pl.24. 2030 VI.pol.prap..3. setn. kulomet.
Babáček Viktor 1894 desátník střel.pl.24. 4918 1.náh.set.VI. pol.prap.2.set.
Báchora Josef 1898 dělostřl. 16.děl.pl. 4679 VI.pol.pl. 4.set.
Bula Tomáš 1898 střelec střel.pl.24. 918 1.náhr.set.D do povolání
Dobeš Josef 1894 pěšák K 2.asist.set.
Kratochvíl Ludvík 1898 střelec stř.pl.25. 1209 K 25.stř.pl.
Kraus Josef 1896 střelec střel.pl.24. 2031 IV.pol.prap.2.set.
Krhánek Frant. 1896* vojín stř.pl.25. 5428 VI.pol.pr. 3.set.posudk. .nem.Brno
Krhánek Frant. 1896** vojín stř.pl.25. 923 VI.pol.pr.3.set.
Kulíšek Ant. 1897 vojín pěš.pl.99. 5426 VI.pol.pr. D. Do konce
Kulíšek Josef 1898 dragoun dragpl. XI 1512
Lexa .Ludvík 1898 pěšák pěš.pl.99. 1511
Lexa Frant. 1897 pěšák pěš.pl.99. 5429 VI.pl.pr.3.set.1.náhr.set.
Malinka Emil 1898 pěšák pěš.pl.99. 1702 II.pol. prapor
Páleník Adolf 1898 dragoun 1701 K
Páleník Josef 1898 pěšák stř.pl.24. 1508 IV.pol.prapor 2.setnina
Sirný Josef 1882 pěšák stř.pl.24 K
Soukup Vilém 1894 pěšák stř.pl.24. K VI.pol.pr. 2.set.
Śebesta Josef 1899 četař pěš.pl.20 3088 propuštěn
Šebesta Josef 1897 četař 5202 hudba.- propuštěn
Vymazal Frant. 1897 střelec stř.pl.24. 919 1.náhr.set.II.pol.pl.2.set.VI.p.p. 1.s.
Žďárský Josef 1897 pěšák pěší pl.25 1510 IV.pol.prp.2.set.
3. setnině VI. pěšího praporu velel poručík Zástěra František, nar. 1895 Č.Budějovice v rak.-uher. . armádě sloužil u 102.pěš. pluku. Ve Slovácké brigádě měl evid.č. D 334. Pravděpodobně byl ženatý v M.N.Vsi.
*= nar.22.9.1896. ** = nar. 20.9.1896
Kloboučtí muži ve Slovácké brigádě v r. 1918
Příjmení jméno rok nar. hodnost bývalý útvar evid. č. zařazení
Černý Tomáš 1901 dobrov. 1474 K III.pol.prar.3.setnina
Dostál .Karel 1896 pěšák pěší pluk24. strážní setnina
Dunaj Frant. 1894 pěšák pěšák K propuštěn
Fric Jan 1898 pěšák pěš.pl.99. 652 K 1.asis.set.nem.Brno
Hálek Josef 1898 nápřed. 59.ď.pl. 3168 V.pol.pl.2.asis.set.stanič.poho.
Hanák Ant. 1901 dobrov. 561 K
Havránek Jose 1881 poručík pěš.pl.3. D 29 náhr. setn. stroj. pušky
Horák Boh. 1892 pěšák váleč.loďst. D 258 Pos.velit.Ho.3.pol.pr.vel.3.set.
Huňař Josef 1902 dobrov. 2323
Huták Bohusl. 1892 pěšák 336 ZK 1.náhr.set.Demobilizován.
Charvát Frant. 1897 desát. pěší pl.24. 651 K štab.set
Jahelka Josef 1898 střelec střel.pl. 23. 3169 II.pol.pl.4.set.VI.pol.pl.2.set
Jakubec Frant. 1898 pěšák střel.pl.24. 3170 K I.pol.pr.4.set.stan.podod.2
Kos Bohum. 1897 nápřed. těžké děl. 4835 2.asist.set. Stanič. podod.
Kos Richard 1897 mysl.pěš. pěš.pl.25. 4935 K VI.pol.pr.2.set.4.set.
Krejčí Frant. 1899 vojín pěš.pl.81. 5336 V.pol.pr.kul.set.VII.p.p.l.set.
Kroupa Josef 1891 vojín jezd.pl.15. 6594 propuštěn
Krupa Josef 1891 drag. jezd.pl.15 6594 stanič.podod.1.setn.
Kulička Oldř. 1900 pěšák pěš.pl.5. 654 K dovol.do povolání
Loprais Julius 1896 pěšák střel.pl.24. 1229 štábní setnina.
Matula Josef 1866 strážm. Jezd.pl.5. 6035 koň. nem. Hodonín
Mládek Jindř. 1896 střelec střl.pl.24. 1021 K strž.set.pos.podod..V.pl.pr.1.s.
Metelka Karel 1883 vojín bosn. herceg. 6076
Navrátil Josef 1897 střelec střel.pl.24. 2961
Nejtek Cyril 1898 pěšák střl..pl..24. 2747 VI.pěš.pl.4.set.
Novotný Jindřich 1897 jednrodob. stř.pl.24 4834 dovolená do povolání
Odstrčil Frant. 1897 pěšák střl.pl.24. 669 K štábní setnina
Ondra Oldřich 1898 pěšák pěší pl.99. 653 K stanič.pododíl 1.setn.
Pěček Josef 1893 svobod. polmysl25. 656 K III. pl. prap. 1. setnina
Peršak Runno 1892 dobrov. pěší.pl.99. 802 1.náhr.set.koň.nem.Hodonín
Racek Frant. 1879 rotm. voz.pl. 2. D 226 náhr.pr.velit.uprchl.táb.Mušlov
Ráček Cyril 1891 št.šik. 4.pevn.pl. 2686 déle slouž. K 8.pl.děl..Jaroměř.
Roznos Frant. 1874 pěšák pěš.pl.99. 4904 K štáb.set.VI.pol.pr. propuštěn
Rožnovský Tomáš 1886 svob. Pěší pl.99 K 1.náhr.setn.propuštěn
Řehoř Richard 1898 dragoun drg,pl.11. 2962 3. setnina
Sedláček Frant. 1897 desát. pěš.pl.99. 1.asist.set.let.sboru Praha
Sirný Emil 1893 pěšák pěší pl.99. 4925 VI.pol.pr. 2.set.
Šmidka Frant. 1895 četař 7065 VI.pol. pr. 2.setnina
Svoboda Jaromír 1888 šikovat. osvětl. set. 6065 okr.velt.Hustop.propuštěn
Šebesta Bohusl. 1892 desát. drg.pl. 6. 1193 K jezdec-propuštěn
Šedivý Frant. 1897 mysliv. prap.pl.mysl. 6733 náhr.st.2.-propuštěn
Šlahař Vladimír 1902 dobrov. dobrov. 885 propuštěn
Šťastný Frant. 1900 svobd. děl.pl.56. 649 K 2.děl.pl. Brno
Štefan Josef 1880 praporč. dom.pl.39 D365 propuštěn trvale
Tomek Ladisl. 1901 dobrovol dobrovol. 4940 setnina nováčků
Trávníček Josef 1893 šikovat pěší.pl. 99. 4872 náh.set.VI.pl.pr.2.setnina
Trávníček Martin 1893 šikovat pěš.pl.99 5484 náhradní setnina
Trumpeš Josef 1898 pěšák pěší pl.99. 925 1.náhr. setn. četnictvo Brat.
Večeřa Julius 1896 pěšák pěší pl. 3 926 K 1.asist.set..
Vítek Jakub 1899 pěšák I.dst.1. 799 propuštěn
Wodák Brunno 1900 pěšák střel.pl.24. 668.
Boleradičtí muži ve Slovácké brigádě 1918
Příjmení Jméno Rok nar. Hodnost Býv.útvar Evi.č.. Zařazení.
Broskva Eman. 1890 zvěrolékař pol-děl.46 D74 Náhr.pr.velitel.vet.nem.Hu
Broskva Jarosl. 1888 zvěrolékař drag.pl.9. D125 zvěrol.refer.brigády
Halm Václav 1895 vojín pěš.pl.99. 6999
Halm Čeněk 1898 hulán hul.pl. 5. 3796
Hanák Metoděj 1896 střelec dom.pl.25. 3797 propuštěn
Horák Ladislav 1896 jezdec drg.pl.11. 3071 IV.pol.prp.1.set.ne.Ol.
Kaňa Martin 1898 dragoun drg.pl.11. 5177 přiď.k jezdectvu
Koráb Klement 1884 pěšák K413,Z 2.asist.set.
Kubela František 1898 pěšák pěší pl.24. 3803 propuštěn
Kučera Ferdinand 1896 střelec střel.pl24 3072 propuštěn
Novotný Prokop 1896 pěšák pěší pl.24. 3073 propuštěn
Omasta Petr 1896 myslivec pr.pol.mysliv.25. 3799 VI.pl.pr. vál.nem Ho.
Omasta Robert 1896 pěšák pš.pl.24. 3385 IV.pl.pr. 4.setn.
Omasta Zdeněk 1898 střelec střel.pl.31. 3997
Polehradský Vilém 1896 svob. pš.pl.99. 2960,K náhr.setn propuštěn jakoučitel.
Procházka František 1897 pěšák pš.pl.11.. 3996,K IV.pol.pr.4.setn.
Prokeš Antonin 1900 dobrov. dobrovol. 360,K propuštěn
Soukup František 1896 dělostř. děl.pluk I. 3160 IV.pol.pl.3.set.IV.pol.pl.1.setn.
Stehlík Antonín 1896 pěšák pěší pl.I. 3798 V.pol.pl.1.setn.-propuštěn
Stehlík Stanislav 1897 pěšák pěš.pl.99. 3801 náhr.setn.1.
Štěpánek Jan 1898 pěšák pěší pl.24. 3074 IV.pol.prapor 1.setn.
Tománek Arnold 1897 dělostř. děl.pl.34. 2444 vál.nem Ho.stát.hřebč.Ho.
Víteček Tomáš 1897 střelec střel.pl.24 3795 propuštěn
Žídek Stanislav 1896 střelec střel.pl.24. 3800 IV.pol.pr. 3.setnina
Brumovičtí muži ve Slovácké brigádě 1918
Příjmení Jméno rok nar. hodnost bývalý útvar ev.číslo zařazení
Angr Josef 1887 vojín pěší pl.99. 6211 2.asist.setn.
Beneš Václav 1896 svobod. 17. pap.hor.mysl 452 K pol.prp.I.4.kul.set.
Blisa František 1899 pěšák pěš.pl.73. 441,K V.pol.pl. 4.setn.-propuštěn
Bula Josef 1895 pěšák pol.prap. 99. 455 K stroj.pušky
Bula Ladislav 1898 pěšák pol.prap. 99. 1769 stroj.pušky
Bureš František 1898 pěšák sřl.pl. 24. 599 K pol.pr.II.4.kulm.set.
Bureš Josef 1896 pěšák střl.pl. 24. 469 K stroj.puš. Bratislava
Fanta Antonín 1892 účtař pěší.pl.25. 1768 str.pušky.hudba Bratisl.
Fanta Jan nebo Ant. 1898 střelec pěší pl.37. 1494 pol.pl.V. 4.set.nem.Brno
Hanák Eduard 1896 pěšák pěší pl.99. 451 K stroj.pušky
Hanák Frant. 1896 pěšák pěší pl. 99. 556 K V.pol.pr.4.set.
Herben Václav 1897 pěšák zákop.pr.2. 5174
Horník Josef 1897 poručík bosn-herc4. D 89 dopl. velitelství
Hortvík Ludvík 1896 pěšák stř.pl. 24. 1654 IV.pol.pr.1.setn.
Hovězák Josef 1897 pěšák pěší pl.24. 467,K V.pl.pl.4.set.- náhr. setn.
Hrabec Josef 1897 střelec střl.pl.24. 895 V.polpl4.set.II.pl.pl.4.set.
Jakubčík Ant. 1897 vozataj Vozat.2. 3540 V.pl.pr.4.set.vál.nemHO.
Jakubčík Frant. 1898 dělostř. děl.pl.2 557 I.pol.pr.4.set.
Kašuba Frant. 1895 pěšák pěš.pl.99. 554 K I.pl.pr.4.set. Dov.do 31.10.
Konečný Frant. 1898 vozat. Voz.div.72. 897 V.pol.pr.4.set.
Koníček Frant. 1899 pěšák pěší pl. 99. 445 K propuštěn
Koníček Mart. 1900 pěšák pěš.pl. 99. 444 K IV.pl.pl.4.set.
Košulič Frant. 1898 Svobod. Pěší pl.24. 1518 I.pl.pr.1.set.
Kovařík Jan 1889 střelec střel.pl.24. 896 náhr.setn.kulom.Dovolená
Králíček Frant. 1896 dragoun drag.pl. 9. 594 K I.asis.set.všechny kerzy.
Krátký Josef 1892 poručík pěší pl.11. D180 asis.set.IV.pol.pr.3.set.
Kůdr Frant. 1890 pěšák stř.pl.25. 4885 VI.pl.pr.2.set.III.p.p.1.s.
Lexa Josef 1892 zvl.lék. Drg.pl 14. D84
Líznar Martin 1893 pěšák houf.pl.25 466 K I.plní prapor
Musil Frant.* 1898 pěšák pěší pl. 99. 1312 K strojní pušky
Musil Frant. ** 1896 pěšák pěší pl.99 2265 I.p.pl.4.set.str.pušky
Novák Josef 1892 pěšák pěší pl.99. 453 K náhr.setn. Zál.nem.Ol.
Novák Ludvík 1892 šikovat. Pěší pl.99 1767 I.náhr.set.četnictvo Brat.
Pegáč Frant. 1896 vojín pěší pl.99. 5214 strojní pušky
Pekáč Vavřin 1896 pěšák pěší pl.99. 2266 I.pol-pr.1.setn.
Ráček Frant. 1900 pěšák pěší pl.99. 443 K propuštěn
Rozbořil Adolf 1893 pěšák pr.pol.mysl.25 470 K V.pol.pl.4.setnina
Rup Frant. 1897 pěšák pěší pl.99. 468 K V.pol.pr.4.setnina
Sirný Jan 1896 pěšák stř.pl.24 471 K stroj.pušky
Staněk Karel 1880 vojín pr.pol.mysl14. 6102 voj.polic.Hu.propuštěn
Střeštík Frant. 1897 pěšák velit.roty 1935 II.pol.pr.4.setn-
Šemora Anto. 1895 pěšák. Pol-pl.99. 442 K II.pol.pr.4.setn.
Troubil Josef 1892 vojín střel.pl.26. 5670 propuštěn
Veselý Josef 1897 pěšák střel.pl.I. 992 K II.pl.pr.2.ssetnina
Walný Martin 1898 pěšák pěší pl.99. 898 II.pol.pr.4.setnina
Walný Václav 1896 dělost. ď.pl.144. 899 V.pol.pr.4.setn.
Zatloukal Frant. 1895 pěšák pěší pl.99. 600 K náhrad.setn.kulom.
Zelinka Frant. 1889 štb.šikv. pevn.děl4. 4790 V.pol.pr.2.asis.setn.
Zelinka Josef 1882 četař stř.pl.I. 6312 K propuštěn
Hustopečští muži ve Slovácké brigádě 1918
Příjmení Jméno rok nar. hodnost bývalý útvar evid.číslo zařazení
Beran Václav 1878 vojín pěší pl.90. 6084,K vojenská policie,demobilizovaný
Fredl Josef 1897 vojín Hulán.pl.5. 6091 vojen.pol. Hu.VII.pol.pl2.set.
Kern František 1899 svob. Pěší pl.99. 5196 IV. pol-pr.4.set.propuštěn
Ocásek Karel 1897 pěšák pěší pl.99. 1596 I.pol.pr.1.setn.
Růžička Richard 1900 vojín 558,K II.pol.pr.2.set.-propuštěn
Svoboda Josef 1895 desát. těžk.děl.pl.59 6072 voj.pol.Hu.V.pol.pr.2.set
Synek Bedřich 1893 desát. bos-herc.pě.pl.IV.6071,K vojen. pol. Hu.-zproštěn
Vlach Cyril 1897 svob. námořnictvo 6086 vojenské pol. Hustopeče
Volný Miroslav 1898 pěšák pěší pl.99. 4876 VI.pol.pr. 2.setnina
Muži z Nikolčic ve Slovácké brigádě 1918
Fiala František 11.4.1898 desátník – pěší pluk 24 VI.polní prapor 4. setnina, záložní nemocnice Bzenec
Helma Josef 6.3.1896 zákopník – zák.prap.I (Nenkovice) I.prapor 2. setnina
Janeček Jakub 5.10.1898 pěšák – pěší pluk 24 VI.polní prapor 1. setnin
Jasínek Jakub 10.8.1895 četař – střelecký pluk 24 ( Hodonín) telegrafista, propuštěn
Kučera František 8.10.1896 myslivec – prapor polních myslivců VI prapor 4. setnina, zproštěn
Margold Alois 16.6,1897 pěšák – pěší pluk 99, propuštěn
Nečas Alois 27.4.1897 pěšák – pěší pluk 99, přidělen k vál.nemocnici
Nečas Jan 7.12.1893 vojín – dragounský pluk 11, V. polní prapor 3. setnina, 1. náhradní setnina
Nečas Jiljí 10.4.1898 pěšák – střelecký pluk 24 VI.polní prapor 3. setnina
Půlhandl Josef 29.10.1896 pěšák – pěší pluk 99 VI. polní prapor 4 setnina