Člověk na rozdíl od většiny živočichů živočichů si tento životně důležitý vitamín nedokáže vytvořit ve vlastním těle. Je tak zcela odkázán na jeho pravidelný přívod potravou. Tím se ovšem stává velmi zranitelným, neboť organismus si u vitamínu C, stejně jako u ostatních vitamínů rozpustných ve vodě, nevytváří příliš velké zásoby.
Nedostatek vitamínu C způsobuje u lidí kurděje (latinsky scorbut). Toto onemocnění provází lidstvo od doby, kdy naši předkové začali cestovat a po delší dobu byli odkázáni na zásoby různým způsobem konzervovaných potravin, které neobsahovaly vitamín C.
Od 17. století brávali někteří angličtí cestovatelé na paluby svých lodí soudky s citrónovou šťávou, ale až v 18. století prokázal lodní lékař James Lind skutečně vědeckým pokusem léčebnou schopnost citrusů. V naší zemi byly popsány tisíce úmrtí na kurděje ještě v první polovině 19. století u obyvatel Prahy (městští lidé byli vždy ohroženi více než venkovští obyvatelé, protože byli zcela závislí na zásobování, které v určitých obdobích bývalo nedostatečné). Za 2. světové války byly kurděje jednou z mnoha příčin smrti vězňů v koncentračních táborech a komplikovaly již tak svízelnou situaci občanů obležených ruských měst. Dodnes se na světě nacházejí lidé v situacích, které vedou k restrikci potravinových zdrojů vitamínu C a tím k manifestaci kurdějí.
Kyselina askorbová byla postupně objevena v letech 1928 - 1933 americkým vědcem maďarského původu Szent-Györgyiem, který prováděl stovky pokusů o izolaci aktivní látky ze zelí, pomerančů, papriky a zvířecích nadledvinek. Zjistil, že aktivní formou vitamínu C je kyselina L-askorbová.
Charakteristika vitamínu C:
- bílá krystalická látka silně kyselé chuti
- dobře rozpustný ve vodě, ve vodním roztoku velmi nestabilní
- silně redukční vlastnosti
- rozkládá se v prostředí louhů, tj. s vyšším pH
- ničí se teplem
- ničí se oxidací
Funkce v lidském organismu:
- napomáhá správné funkci pojivové tkáně (kolagenu)
- je nezbytný pro krvetvorbu a pružnost cévních stěn
- ovlivňuje metabolismus cholesterolu
- podporuje obranyschopnost organismu
- je přímým antagonistou látky zvané histamin, tj. chemicky ji štěpí. (Histamin slouží jako přenašeč pocitu bolesti a alergických reakcí). Má vztah k bolestem hlavy.
- zabraňuje tvorbě sekundárních aminů, tzv. nitrosaminů s karcinogenním účinkem, tím že dusitany a dusičnany převádí na oxid dusíku
- chrání oční čočku proti fotooxidačním účinkům a tak brání vzniku tzv. katarakty neboli šedého zákalu
- brání vzniku únavy a zvyšuje bdělost
- napomáhá v látkové přeměně hormónů kůry nadledvinek adrenalinu a noradrenalinu, má tedy protistresový účinek
- zvyšuje v těle využití železa z rostlinných zdrojů, kde je vázáno v tzv. nehemové formě
Vitamín C má v těle ještě mnoho dalších specifických funkcí, které z něj dělají esenciální vitamín s účinky protibolestivými, protinádorovými, protikurdějovými, protistresovými, hojivými, protiinfekčními, proti únavě atd.
Tabulka 8:
Doporučené denní dávky vitaminu C
děti podle věku50 - 90 mgadolescenti100 - 110 mgženy75 - 90 mgmuži75 - 100 mgtěhotné ženy120 mgkojící ženy130 mgvelmi staří lidé75 - 125 mg
Potřeba vitamínu C je mnohem vyšší u kuřáků, kteří mají při stejném přívodu jako nekuřáci mnohem nižší hodnoty kyseliny askorbové v krevní plasmě. Kuřáci by měli přijímat denně minimálně o 40% více vitamínu C než normální lidé, tj. nekuřáci.
Hlavní zdroje vitamínu C v potravě:
- zelené papriky, černý rybíz, kiwi (plody aktinidií)
- zelí, zelené natě
- pomeranče, citróny a další citrusy
- rajská jablka
- nové brambory
- šípky, jahody
Vitamín C je velmi nestabilní. Rostlinné buňky obsahují enzym oxidázu, který vitamín C ničí. Tento enzym se dostává ven z buněčných struktur a tím do kontaktu s vitamínem C, jestliže jsou buněčné stěny rozrušeny např. krájením nebo strouháním či jinými běžnými způsoby kuchyňské úpravy. Při opatrné přípravě dochází asi k 50% ztrátám, při neopatrné až k 75%.
Ke ztrátám dochází též oxidací při styku s železným nádobím (oxidaci urychluje nejen železo, ale i měď), oxidací při styku se vzdušným kyslíkem, teplem (při opakovaném ohřívání dochází po 15 minutách k dalším 25% ztrát a po hodině a půl k 75%) a při dlouhodobém skladování v teple (ztráty až 90%).
K mírným příznakům nedostatku vitaminu C patří zvýšená únava, bolesti hlavy, časté infekce, vyšší hodnoty cholesterolu v plasmě u vnímavých osob, záněty dásní, viklání zubů, zvýšená a prodloužená krvácivost a zvýšená lomivost krevních kapilár (pod kůží se objevují stopy drobounkých krvácení).
Při vážném nedostatku vznikají kurděje (vypadání zubů, zvýšená lomivost kostí, svalová slabost včetně postižení srdečního svalu, anémie, smrt).
Přívod vitamínu C je u obyvatel České republiky velmi nízký. Zatímco např. Američané udávají průměrný denní přívod 112 mg, u naší populace byly opakovaně nacházeny nízké hodnoty, u některých skupin velmi starých osob dokonce jen 22 mg denně. Ve vybraném vzorku dětské populace jsme nalezli průměrný přívod 36 mg, což je jen asi polovina doporučené dávky pro tento věk. Tento nízký přívod souvisí přímo s našimi výživovými tradicemi, ve kterých dnes z mnoha různých důvodů chybí konzumace ovoce a zeleniny.
Vzhledem k tomu, že jsou u nás velmi častá úmrtí na srdečně cévní choroby a na zhoubné nádory, tedy nemoci, které souvisejí nejen s výživou obecně, ale přímo s příjmem kyseliny askorbové, je zapotřebí začít hledat způsoby, jak zvýšit příjem tohoto vitamínu u co nejširších skupin obyvatelstva.
Zdroj:
ÚSTAV PREVENTIVNÍHO LÉKAŘSTVÍ
lékařské fakulty Masarykovy university
Symbinatur disponuje produkty, které obsahují Vitamin C. Ale dle nařízení Evropského parlamentu a Rady evropského společenství č. 1924/2006, nesmíme uvádět informace o účincích potravních doplňků na veřejné platformě.
K tomu je určena poradna s lékařem.
MUDr. P. Šácha
