Lékařská poradna

Tělo má zhruba 2 miliony potních žláz, lokalizovaných v nejnižších vrstvách kůže. Jsou spojeny se zevními vrstvami kůže (epidermis) drobnými spirálovitými vývody. Největší potní žlázy jsou umístěny v rozkroku a podpaží. Potní žlázy normálně vytvářejí v mírném klimatu asi 3 litry potu denně.

Pocení splňuje v organismu velmi důležitou funkci; je to nástroj termoregulační, pomáhá tělu udržet stálou teplotu. Je-li přehřáté, začne na základě podnětů z hypothalamu vydávat přebytečnou teplotu právě prostřednictvím pocení.
Proces pocení je řízen hypothalamem na spodině mozku. Tato žláza je orgánem, pomocí něhož se člověk přizpůsobuje vlivu emočního stresu, strachu a vzrušení, proto je tento regulační proces provázen zvýšenou tvorbou potu. „Být zpocený strachem“ je běžný úkaz. Každé narušení funkce potních žláz je pravděpodobně příznakem nějaké jiné poruchy. Nadměrné pocení může být způsobeno nemocí, třeba infekcí virovou či bakteriální. Na ni reaguje imunitní systém, vyvolá vysokou horečku a pocení na ni navazuje. Nadměrné pocení a močení jsou možné příznaky neléčeného diabetu. Může být také způsobeno hormonální nerovnováhou, která je u žen součástí menopauzy. Ke kolísání hladin hormonů dochází i během těhotenství, obzvlášť často se vyskytuje v?průběhu třetího trimestru.

Stejně tak i zvýšená funkce štítné žlázy se může projevit pocením, třesem, hubnutím a dalšími příznaky. Nadměrné pocení dlaní nebo chodidel je obvykle psychogenního původu. Studený pot doprovází abstinenční příznaky po vysazení některých návykových prostředků (alkohol, cigarety, drogy…).

Bývá diskuse o tom, zda užívání léků způsobuje zvýšené, zvláště noční pocení, ale není to prokázáno. Snad např. některá antidepresiva, hormonální léčiva nebo kortikoidy k potlačení zánětu mohou mít popsané projevy, ale často jsou spojeny s jinými souvislostmi. Ke zvýšenému pocení jsou citlivější osoby s nadváhou a obezitou.

I když pot obsahuje určité antibakteriální chemikálie, které chrání povrch kůže, může na jemnou kůži působit dráždivě. Potničky se objeví, když dojde k zablokování potních žláz a vývody vedoucí k povrchu kůže prasknou. Stav je obvykle následkem nezvykle silného pocení, které udržuje kůži vlhkou. I když jsou potničky častější u dětí než u dospělých, oblečení, které dře, je může vyvolat také u dospělých.

Čerstvý pot nemá nepříjemný zápach. „Pach těla“ je způsoben bakteriemi; dobře se jim daří ve vlhkých, zapocených oblastech kůže, které nejsou vystaveny vzduchu, zvláště v podpaží, v záhybech třísel a mezi prsty u nohou.

Medicína popisuje různé druhy zvýšeného pocení a nazývá ho hyperhidrózou. Jestliže postihuje celé tělo, jedná se o tzv. generalizovanou hyperhidrózu. Pokud postihuje pouze určitou oblast, nazývá se lokální hyperhidróza.

Je uváděna tzv. primární forma. Je to taková, u níž nedokážeme pojmenovat příčinu a která vzniká z neznámé příčiny. Může mít dědičný základ, vidíme ji již v dětství a pubertě a spouštěčem jsou nejčastěji emoce.

A dále jde o sekundární formu, která se vyskytuje jako příznak a souvislost určitého onemocnění, a tehdy je třeba hledat příčinu zvýšeného pocení uvnitř těla.

Pojďme se podívat na pocení ještě z jiného úhlu.

Při pocení, jak bylo popsáno, odcházejí z těla ven lidské jedy, kterých se tak vlastně zbavuje. Pocení můžeme považovat za pomocníka, díky němuž se tělo čistí. Pot tvořený téměř výlučně vodou se odpařuje (99 % vody a 1 % močoviny a dalších odpadů). Je to zrcadlo našeho vnitřního prostředí. Čím více budeme tento čisticí nástroj potlačovat používáním různých kosmetických prostředků, tím více budeme znemožňovat tělu čištění, a tím více se budou toxiny v těle hromadit, až si vytvoříme jiný, vnitřní a většinou ještě závažnější problém.
 

Proč má tělo potřebu zvýšeně vylučovat jedy?

Většinou je to následek špatného stravování, přemíry sladkostí, požívání chemických přísad v potravinách, přemíry umělých sladidel hlavně v moderních nápojích dodávajících energii a křídla… Dále je to vlivem okolního prostředí, dýchání znečištěného, zakouřeného, smogového vzduchu nebo kouřením samým. A také je to nanášením si na kůži různých syntetických krémů, sprejů, deodorantů, antiperspirantů atd., mohl bych nyní jmenovat další a další vlivy.

Deodoranty obecně zabraňují tvorbě pachu a působí dezinfekčně. Moderní deodoranty obsahují přísadu pohlcující nepříjemné pachové látky vznikající mikrobiálním rozkladem potu, látku s protiplísňovým působením a bylinné přísady s hojivým účinkem a omezující tvorbu potu.

Víme ale také, že deodorační působení podporují řasy chlorely, protože mají vysoký obsah chlorofylu. A protože se podává vnitřně, deodorační účinek postihuje příčinu zápachu, a tak přímo brání jeho vzniku, než by vzniklý zápach pouze potlačovala. Deodorační účinek se dostavuje během několika dnů po zahájení užívání řasy a lze ji v zátěžových obdobích (zvýšené psychické i fyzické zátěže) posílit včasným, krátkodobým zvýšením dávky.

Antiperspiranty s potem nebojují, ale rovnou zabraňují jeho vzniku.

Jde o směs chemikálií obsahující např. chlorhydrát hlinitý, který omezuje pocení kůže a omezuje rychlost růstu bakterií vytvářejících zápach. Žel, směsi obsahují látky, které u někoho mohou dráždit kůži a vyvolávat alergie…

Co dělat?

Zvýšit pitný režim, chodit často do přírody, pravidelně sportovat, častěji se sprchovat, věnovat pozornost pravidelnému, vyrovnanému stravování. Na talíř přidat více zeleniny a domácího ovoce. Ne exotického! (Je konzervováno.). Omezit sladkosti, buchty, sušenky, oplatky, zákusky a ony okřídlené nápoje atd. Byla již řeč o chlorele.

Zvýšené pocení je signál, který ukazuje na nějakou špatnou situaci v těle. Máte se zamyslet nad tím, co tento signál znamená, máte hledat příčinu. Pokud to neuděláte a zaměříte se pouze na to, jak pocení zastavit, omezit, potlačit (antiperspirant, operace žláz, metody tzv. estetické medicíny a botulotoxinu, který má za cíl blokovat potní žlázy a bránit aktivaci pocení, laserové záření…) bez odstranění zmíněné příčiny, pak urychlíte proces nemoci, která se dříve nebo později projeví v plné síle.
V tom smyslu moudré lidové přísloví říká: Zastav pocení, onemocníš.
 

MUDr. P. Šácha