Infarkt myokardu a mozková mrtvice = situace bez kyslíku

Chtěl bych rozšířit náš seriál o hypoxii (tedy o nedostatku kyslíku) ve velmi těžkých životních situacích, a to v případě infarktu myokardu a při mozkové mrtvici.

Co zastavuje život
Právě nedostatek kyslíku zabíjí buňky v srdci a mozku. Srdeční sval a jeho buňky jsou velmi citlivé na množství kyslíku, protože vyžadují nepřetržitě velkou dodávku energie. Víme moc dobře, že naše srdeční pumpa pracuje bez ustání 24 hodin denně a po celý život. A podobně mozek. Patří mezi nejaktivnější orgány v těle, vyžaduje až 25 % veškerého kyslíku a je třeba si uvědomit, že neexistuje žádná rezerva, ze které by bylo možno kyslík čerpat; kyslík musí přicházet neustále, s každým nadechnutím. Mozkové buňky jsou kriticky citlivé na hypoxii (stav bez kyslíku), protože neustále přenášejí elektrické impulzy, které koordinují funkci všech orgánů, jež např. umožňují pohyb a jiné životní funkce. A takové procesy jsou velmi energeticky náročné. Stav hypoxie je tedy nežádoucí, protože zastavuje život.

Továrničky
Přísun kyslíku do těla je nejdůležitější funkcí kardiovaskulárního systému. Všechny buňky potřebují kyslík na generování energie ATP. Tento proces se děje v mitochondriích, což jsou ´továrničky´ tvořící energii ve formě ATP, jsou jakýmisi generátory energie pro všechny živé buňky.

ATP (adenosintrifosfát)
ATP je molekula nesoucí energii, kterou vychytává z chemických reakcí při rozpadu molekul potravin a uvolňuje ji, aby byla použita k mnohým životním funkcím. Zde je tedy zdroj energie, udržující organizmus při životě. Odehrává se to složitým pochodem tzv. oxidační fosforylace, která požaduje velké množství kyslíku. Zdravé buňky si takto vytvářejí energii za přítomnosti kyslíku.
- Pokud tělo nemá kyslíku dostatek, probíhá oxidativní fosforylace pomalu, zastavuje se. Pak je organizmus nucen řešit stav jinak a energii si produkovat bez přítomnosti kyslíku procesem nazývaným anaerobní glykolýza. Ta je ovšem mnohokrát méně efektivní. Navíc se při ní generuje kyselina mléčná, působící únavu i bolest svalů. A dále může vlivem nahromaděné kyseliny mléčné dojít ke změně pH vnitřního prostředí buněk, což na zdraví nepřidá, naopak podpoří vznik jiných zdravotních potíží.

- Uvolněním jedné chemické vazby ATP vznikne energie zhruba 30 ATP molekul na jednu molekulu glukózy, avšak při anaerobní glykolýze dostaneme jen dvě molekuly ATP. To samozřejmě buňkám nestačí pro život a plnění funkcí.

Srdce a cévy
Srdce a cévy jsou vlastně dopravním systémem pro dodávky kyslíku do buněk. Všechny buňky kyslík vyžadují, ale ty mozkové jsou přitom nejcitlivější; umírají za pár minut, pokud jim kyslík chybí.

Samo srdce využije až 20 % veškerého kyslíku v těle. Má vlastní síť koronárních tepen, nesoucích krev do srdečního svalu. Pokud kyslík nedostanou, umírají jeho buňky do 20 minut.
- Hypoxie způsobená ucpanými tepnami je smrtelná pro buňky mozku i srdce. Podle WHO (Světové zdravotnické organizace) umírá ročně z důvodů kardiovaskulárních chorob více lidí než z jiných příčin.

Kardiovaskulární onemocnění
se obecně vztahuje na stavy způsobené zúžením či ucpáním cév. To vede k bolestem na hrudi (angíně pectoris), následně k infarktu myokardu či k mozkové mrtvici.

Průtok krve je omezen nebo znemožněn, kyslík nemůže dorazit k srdečním buňkám, a ty okamžitě trpí hypoxií. Bez přísunu kyslíku přejdou tedy na výše zmíněnou anaerobní glykolýzu (na výrobu energie bez kyslíku), při níž dostanou jen 16 x méně energie než s kyslíkem. To vede k velké energetické krizi, buňky se dostanou do šoku a umírají. Do hodiny se musí obnovit přísun krve bohaté na kyslík, jinak je konec. Srdce jako výkonná pumpa přestane fungovat a kyslík se nedostane ani do jiných částí těla. Je to stav srdečního selhání.

Podobný proces s ucpáním cévy se odehrává i v mozku, ale zde tento proces umírání mozkových buněk probíhá mnohem rychleji a dramatičtěji.

Seriál
Celý seriál článků o nezbytnosti správného dýchání, které má zajišťovat přísun kyslíku do těla, je věnován závažným chorobám, jež vznikají v důsledku nedostatku kyslíku. Zde jsem popsal kardiovaskulární choroby, mozkové příhody, v jiných dílech cukrovku a postižení jaterní, steatózu a cirhózu, také apnoe a poruchy spánku a dále i proces rakoviny, jíž nedostatek kyslíku také velmi vyhovuje.

Nutnost změny
Společným jmenovatelem pro předcházení takovým stavům je nutnost provést změnu životního stylu včas, a to dříve, než takové situace nastanou. Změnu, jež se týká pravidelného cvičení, rekreačního sportování, chůze NORDIC WALKING, plavání, jízdy na kole, nácviku správné techniky dýchání.

Zkoumáme také účinek kyslíku, který se dostává do těla prostřednictvím kyslíkem přesycené vody, a to jednak ve formě koupelí a vtíracích gelů, ale také pitím vody bohaté na kyslík. Viz systém KAQUN.