{"id":214,"date":"2020-03-26T14:42:10","date_gmt":"2020-03-26T13:42:10","guid":{"rendered":"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/?p=214"},"modified":"2020-09-01T10:49:41","modified_gmt":"2020-09-01T08:49:41","slug":"desetileti-1931-1940","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/2020\/03\/26\/desetileti-1931-1940\/","title":{"rendered":"Desetilet\u00ed 1931-1940"},"content":{"rendered":"\n

Roky\nsouhrnn\u011b zvan\u00e9 30. l\u00e9ta 20. stolet\u00ed<\/a>, jsou charakterizov\u00e1ny p\u0159edev\u0161\u00edm v\u0161eobecnou hospod\u00e1\u0159skou kriz\u00ed<\/a>, n\u00e1stupem autoritativn\u00edch re\u017eim\u016f<\/a> v \u0159ad\u011b zem\u00ed sv\u011bta a\nnakonec vypuknut\u00edm 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

1931<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Zima byla m\u00edrn\u00e1, nejv\u011bt\u0161\u00ed\nmrazy byly v \u00fanoru (15\u00b0C pod nulou).<\/p>\n\n\n\n

7. \u00fanora napadlo t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl metru sn\u011bhu. Velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed\nsn\u011bhu p\u0159eru\u0161ilo dopravu do doby, ne\u017e byly silnice prohrnuty. Sn\u00edh napadl je\u0161t\u011b\n22. \u00fanora. Pot\u00e9 u\u017e nastalo t\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se stalo p\u0159\u00ed\u010dinou vody vstupuj\u00edc\u00ed do\nsklep\u016f. M\u011bs\u00edc b\u0159ezen byl je\u0161t\u011b chladn\u00fd. Set\u00ed za\u010dalo 21. b\u0159ezna, ale o n\u011bkolik\ndn\u00ed pozd\u011bji je p\u0159eru\u0161il mr\u00e1z. S pr\u00e1cemi se znovu za\u010dalo 5. dubna. Po\u010das\u00ed o\nVelikonoc\u00edch u\u017e bylo tepl\u00e9. Ov\u0161em 8. dubna p\u0159i\u0161el znovu mr\u00e1z, kter\u00fd p\u0159etrv\u00e1val\na\u017e do konce dubna, kdy se oteplilo. Tepl\u00e9 po\u010das\u00ed pak p\u0159evl\u00e1dalo i v m\u011bs\u00edci\nkv\u011btnu a \u010dervnu.<\/p>\n\n\n\n

6. ledna se odst\u011bhoval do\nHustope\u010d\u00ed  zdej\u0161\u00ed roln\u00edk Jan Ot\u0159\u00edsal<\/p>\n\n\n\n

26. ledna 1931  se\ndostavila stavebn\u00ed komise a \u017e\u00e1dan\u00e9 povolen\u00ed \no p\u0159\u00edstavbu  \u0161koly ud\u011blila.  I nad\u00e1le pokra\u010dovaly   o\np\u0159\u00edstavb\u011b neshody v obecn\u00edm zastupitelstvu. <\/p>\n\n\n\n

7. b\u0159ezna oslavovali d\u011bti 81. narozeniny TGM. Oslavu si\n\u0159\u00eddili  \u017e\u00e1ci sami. \u017da\u010dka Marie Dr\u00e1bkov\u00e1\nz Nov\u00fdch Dvor\u016f zah\u00e1jila slavnost p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00edm rodi\u010d\u016f a p\u0159\u00edtomn\u00fdch ob\u010dan\u016f.\nPotom p\u0159ednesly  d\u011bti  b\u00e1sn\u011b a p\u00edsn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

25. b\u0159ezna  se\nuskute\u010dnila ve\u0159ejn\u00e1 dra\u017eba, p\u0159i kter\u00e9 byla prod\u00e1na hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 \u0161koln\u00ed staven\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

17. dubna prob\u011bhla sch\u016fze za \u00fa\u010delem vybr\u00e1n\u00ed stavitele\nz ve\u0159ejn\u00e9  sout\u011b\u017ee. P\u0159i hlasov\u00e1n\u00ed\nnadpolovi\u010dn\u00ed v\u011bt\u0161inou byla p\u0159ijata  ze\nt\u0159\u00ed uchaze\u010d\u016f nab\u00eddka stavitele Franti\u0161ka V\u00e1clavky  z Brna v celkov\u00e9  \u010d\u00e1stce 463 325 K\u010d.<\/p>\n\n\n\n

1. kv\u011btna<\/a> byl\nslavnostn\u011b otev\u0159en mrakodrap Empire State\nBuilding<\/a> v New Yorku<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

26.kv\u011btna   se za\u010dala \u0161kola stav\u011bti. P\u0159ijel  dozorce \u010cen\u011bk \u0160vancara s n\u011bkolika\nd\u011bln\u00edky, nejprve  bylo nutno odstranit\nstar\u00fd  materi\u00e1l a teprve potom po\u010dali\nkopat z\u00e1klady. Byli p\u0159ibr\u00e1ni m\u00edstn\u00ed zedn\u00edci a d\u011bln\u00edci v celkov\u00e9m po\u010dtu 30,\naby pr\u00e1ce mohla rychleji postupovat.<\/p>\n\n\n\n

25. \u010dervence byla  \ndokon\u010dena novostavba. Potom  byla\nst\u0159echa pokryta  ta\u0161kami od firmy Kohn\nz Brna stavba byla p\u0159ipravena k p\u0159ezimov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Byla tak\u00e9 zvolena m\u00edstn\u00ed\nknihovnick\u00e1 komise: F. Sedl\u00e1\u010dek, F. Barton\u011bk, J. Rabovsk\u00fd, J. Kone\u010dn\u00fd a\nosv\u011btov\u00e1 komise F. Stejskal, Ant. Ne\u010das, Ferd. Stejskal, F. Kloupar. <\/p>\n\n\n\n

Za poln\u00edho hl\u00edda\u010de zvolen\nJosef Barton\u011bk z \u010d. 178. <\/p>\n\n\n\n

Proveden soupis dobytka. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Vybudov\u00e1na l\u00e1vka k evangelick\u00e9mu\nkostelu. <\/p>\n\n\n\n

Zam\u00edtnuta \u00fa\u010dast obce na\nbudov\u00e1n\u00ed skupinov\u00e9ho vodovodu pro Hustope\u010de a okol\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

V pr\u00e1zdninov\u00fdch m\u011bs\u00edc\u00edch\np\u0159evl\u00e1dalo sucho. A\u017e kolem 21. srpna za\u010dalo pr\u0161et. Z\u00e1\u0159\u00ed bylo chladn\u00e9 a u\u017e v\npolovin\u011b tohoto m\u011bs\u00edce p\u0159i\u0161el mr\u00e1z. Kuku\u0159ice a dal\u0161\u00ed plodiny zmrzly a n\u00e1sledn\u011b\nuschly.<\/p>\n\n\n\n

Za\u010d\u00e1tek listopadu p\u0159ipom\u00ednal\nletn\u00ed po\u010das\u00ed. To vyst\u0159\u00eddal v druh\u00e9 polovin\u011b listopadu mr\u00e1z. V prosinci o\nV\u00e1noc\u00edch za\u010dalo pr\u0161et. D\u00e9\u0161\u0165 na silnic\u00edch namrzal a vytvo\u0159il n\u00e1led\u00ed, kter\u00e9 lidem\nkomplikovalo cestov\u00e1n\u00ed<\/p>\n\n\n\n

Je t\u0159eba tak\u00e9 zm\u00ednit, \u017ee\nv tomto roce se zapo\u010dalo s rigolov\u00e1n\u00edm-hlubokou orbou.  Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost byla v\u011bnov\u00e1na r\u00e9v\u011b,\nproto\u017ee ta byla zni\u010dena v letech 1908-1910 m\u0161ic\u00ed r\u00e9vovou- r\u00e9vokazem.\nZem\u011bd\u011blci za\u010dali vysazovat druhy \u0161t\u011bpovan\u00e9 na americk\u00e9 podlo\u017ece, jej\u00ed\u017e ko\u0159eny\nr\u00e9vokazu l\u00e9pe vzdoruj\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

18.  prosince se v K\u0159epic\u00edch  narodila sestra Marie Theodora Relichov\u00e1. Sv\u00e9\nd\u011btstv\u00ed pro\u017eila v podstat\u011b doma se sv\u00fdmi rodi\u010di. Jako \u0161kolu nav\u0161t\u011bvovala\nm\u011b\u0161\u0165anku v Nikol\u010dic\u00edch, kterou nav\u0161t\u011bvovala \u010dty\u0159i roky a p\u0159edt\u00edm ro\u010dn\u00ed u\u010debn\u00ed\nkurz tak\u00e9 v Nikol\u010dic\u00edch. Po ukon\u010den\u00ed m\u011b\u0161\u0165anky roku 1946 ode\u0161la do \u0158ep\u010d\u00ednsk\u00e9ho\nkl\u00e1\u0161tera sester dominik\u00e1nek. Jej\u00edm \u017eivotn\u00edm mottem je: Pane chce\u0161-li m\u011b tady,\ndr\u017e m\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Sokol 1931<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdbor\njednoty:<\/p>\n\n\n\n

Starosta-\nV\u00e1clav Bed\u0159ich, m\u00edstostarosta- Ji\u0159\u00ed Ne\u010das, jednatel- Josef Husovsk\u00fd,\nvzd\u011blavatel- Josef Husovsk\u00fd, pokladn\u00edk- Jind\u0159ich Ot\u0159\u00edsal, n\u00e1\u010deln\u00edk- Vojt\u011bch\nOt\u0159\u00edsal, n\u00e1\u010delnice Ot. Husovsk\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

Pokud to\npo\u010das\u00ed dovolovalo cvi\u010denci vystupovali na \nve\u0159ejn\u00fdch akc\u00edch v Krumv\u00ed\u0159i, N\u00e1sledovic\u00edch, \u0160itbo\u0159ic\u00edch a\nuskute\u010dnila se i t\u011blocvi\u010dn\u00e1 bes\u00eddka u n\u00e1s.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

1932<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

Rok tento mo\u017eno ozna\u010diti jako rok\nvelmi such\u00fd. Zima byla m\u00edrn\u00e1. P\u016fl roku nep\u0159i\u0161lo v\u016fbec vydatn\u011bj\u0161\u00edho de\u0161t\u011b, co\u017e\nm\u011blo zhoubn\u00fd n\u00e1sledek pro sklize\u0148 obil\u00ed, Objevily se tak\u00e9 spousty\nhousenek (b\u011bl\u00e1ska ovocn\u00e9ho a bekyn\u011b), tak\u017ee i ovoce bylo m\u00e1lo. Such\u00e9\na hork\u00e9 po\u010das\u00ed tohoto roku bylo dobr\u00e9 pro vinnou r\u00e9vu.<\/p>\n\n\n\n

25. \u00fanora<\/a> \u2013 Adolf Hitler<\/a> z\u00edskal\nn\u011bmeck\u00e9 ob\u010danstv\u00ed a v nadch\u00e1zej\u00edc\u00edch prezidentsk\u00fdch volb\u00e1ch mohl kandidovat\nproti Paulu von Hindenburgovi<\/a> se ziskem 36,8 %.<\/p>\n\n\n\n

Zvolen starosta Fr. Stejskal,\nn\u00e1m\u011bstek Jan Ot\u0159\u00edsal z \u010d. 102\n a 16 \u010dlen\u016f obecn\u00edho zastupitelstva; d\u00e1le prohl\u00ed\u017eitel\nmasa Josef Rabovsk\u00fd, po\u017e\u00e1rn\u00ed policie Ant. Novotn\u00fd, J. Solni\u010dka a J. Krupi\u010dka\n(kov\u00e1\u0159). Poln\u00ed hl\u00edda\u010di V. L\u00edzal z \u010d. 195 a Jan Koz\u00e1k z \u010d. 110, no\u010dn\u00ed hl\u00edda\u010d\nJosef Mat\u00fd\u0161ek z \u010d. 190, obecn\u00ed tajemn\u00edk F. Kloupar. <\/p>\n\n\n\n

Odhlasov\u00e1ny diety pro\nzastupitele: 12 K\u010d v obci a sousedn\u00edch obc\u00edch, 20 K\u010d p\u0159i jedn\u00e1n\u00ed v\n\u017didlochovic\u00edch a 40 K\u010d v Brn\u011b. <\/p>\n\n\n\n

Ud\u011bleno domovsk\u00e9 pr\u00e1vo V\u00e1clavu\nHrabcovi (ud\u011blovalo se po desetilet\u00e9m pobytu v obci). <\/p>\n\n\n\n

11. \u010dervence obrovsk\u00e1 pr\u016ftr\u017e\nmra\u010den a t\u00e9m\u011b\u0159 hotov\u00e1 budova \u0161koly byla siln\u011b po\u0161kozena a zatopena. Voda\ndosahovala v\u00fd\u0161e  2-3 m, pom\u00e1haly  hasi\u010dsk\u00e9 sbory z Brna, Nosislav\u011b,\nNikol\u010dic.<\/p>\n\n\n\n

4. z\u00e1\u0159\u00ed byla p\u0159esto nov\u00e1\np\u0159\u00edstavba \u0161koly otev\u0159ena (v\u00fdchodn\u00ed k\u0159\u00eddlo) a slavnostn\u011b p\u0159ed\u00e1na do u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed V\u0161e\nse do za\u010d\u00e1tku \u0161koln\u00edho roku stihlo opravit. \u00dast\u0159edn\u00ed  topen\u00ed zavedla firma J. \u0160t\u011btka z Prahy,\n\u0161koln\u00ed n\u00e1bytek dodala firma Ing. Albrechta, pr\u00e1ce nat\u011bra\u010dsk\u00e9 firma Franti\u0161ek\n\u010c\u00e1slavsk\u00fd z Brna a pr\u00e1ce z\u00e1me\u010dnick\u00e9 \nfirma \u201e Ergon\u201c z Brna ( Richard Sastinger a Luk\u00e1\u0161 Lejska).<\/p>\n\n\n\n

Akt otev\u0159en\u00ed nov\u00e9 \u0161koln\u00ed\nbudovy provedl starosta  Franti\u0161ek\nStejskal a odevzdal kl\u00ed\u010de nov\u00e9 budovy spr\u00e1vci \u0161koly. Promluvili tak\u00e9 za okresn\u00ed\n\u00fa\u0159ad R. Kabela, inspektor Bar\u00e1\u010dek, za u\u010ditelstvo Franti\u0161ek C\u00edsa\u0159 a kone\u010dn\u011b\nFranti\u0161ek Kloupar a  \u017e\u00e1ci pod\u011bkovali v\u0161em\nob\u010dan\u016fm. N\u00e1sledovala prohl\u00eddka nov\u00e9 budovy, kter\u00e1 v danou dobu  pat\u0159ila k nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm \u0161kol\u00e1m\nz cel\u00e9ho okol\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Vyu\u010dov\u00e1n\u00ed bylo zapo\u010dato ve\n4  t\u0159\u00edd\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n

Do sboru u\u010ditelsk\u00e9ho p\u0159ibyl\nu\u010d. Old\u0159ich Fojt z Klobouk, ten v\u0161ak v \u0159\u00edjnu ode\u0161el na vojnu a m\u00edsto\nn\u011bj p\u0159i\u0161el V\u00e1clav P\u011bn\u010d\u00edk. <\/p>\n\n\n\n

V \u0159\u00edjnu byl slavnostn\u011b p\u0159ed\u00e1n\nk u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed nov\u00fd most u \u0161koly. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

28. \u0159\u00edjna a narozen\u00ed pana\nprezidenta byly oslaveny jako jin\u00e1 l\u00e9ta vhodn\u00fdmi oslavn\u00fdmi b\u00e1sn\u011bmi, p\u00edsn\u011bmi a\nprodukcemi. Krom\u011b spr\u00e1vce \u0161koly promluvili oba man\u017eel\u00e9 Husov\u0161t\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Za obecn\u00edho past\u00fd\u0159e p\u0159ijat Fr.\nKugler.\n\nEvangelick\u00fd far\u00e1\u0159 Jaroslav\nSochor byl ustanoven  far\u00e1\u0159em\nv Miroslav\u011b. \n\n\n\n<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Na jeho m\u00edsto byl dosazen\nV\u00e1clav Hora.<\/p>\n\n\n\n

Sokol 1932<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Starosta-\nV\u00e1clav Bed\u0159ich, m\u00edstostarosta- Ji\u0159\u00ed Ne\u010das, jednatel- Vojt\u011bch Ot\u0159\u00edsal,\nvzd\u011blavatel- Josef Husovsk\u00fd, pokladn\u00edk- Jind\u0159ich Ot\u0159\u00edsal, n\u00e1\u010deln\u00edk- Bohu\u0161\nSvoboda, n\u00e1\u010delnice Josefa L\u00edzalov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

Nacvi\u010dovali\nprostn\u00e1 k IX.sletu, \u00fa\u010dast byla dobr\u00e1. Cvi\u010dili v Dambo\u0159ic\u00edch, v Podiv\u00edn\u011b.\nByli na sletu v Praze. T\u011blocvi\u010dn\u00e1 bes\u00eddka se uskute\u010dnila na dvo\u0159e\nc\u00edrkevn\u00edho domu \u010d. 86.  28. \u0159\u00edjna vystoupilo\n\u017eactvo. Tane\u010dn\u00edch z\u00e1bav a  divadel bylo\nm\u00e1lo.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Hospod\u00e1\u0159sk\u00e1\nb\u00edda na na\u0161em venkov\u011b vzr\u016fst\u00e1. Rok ne\u00farodn\u00fd, hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 plodiny bezcenn\u00e9.\nNezam\u011bstnanost roste, v\u0161ude je nedostatek hotov\u00fdch pen\u011bz. Z\u00e1lo\u017eny nemohou ani\nposkytovat \u00fav\u011br, ani vypl\u00e1cet vklady.<\/p>\n\n\n\n

Na Ukrajin\u011b prob\u00edhal hladomor.<\/p>\n\n\n\n

1933<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

Cel\u00fd tento rok byl op\u011bt nev\u00eddan\u011b such\u00fd. A\u017e po\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed p\u0159i\u0161ly de\u0161t\u011b,\nov\u0161em ji\u017e pozd\u011b. Vinobran\u00ed bylo slab\u0161\u00ed ne\u017e minul\u00e9ho roku pro rozm\u00e1haj\u00edc\u00ed\nse r\u00e9vokaz. Ve vinohradech se roz\u0161i\u0159uje r\u00e9va s\u00e1zen\u00e1\nna americk\u00e9 podlo\u017ece, kter\u00e1 je odoln\u011bj\u0161\u00ed. Mnoz\u00ed z nedostatku jin\u00e9\nza\u010d\u00ednaj\u00ed s\u00e1zet divokou r\u00e9vu zvanou \u201cderek\u201d, kter\u00e1 hodn\u011b rod\u00ed, ale\npro \u0161patnou jakost v\u00edna nen\u00ed doporu\u010den\u00ed hodn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

N\u011bmeck\u00fd<\/a> st\u00e1t se za\u010dal naz\u00fdvat nacistick\u00e9 N\u011bmecko,\nbylo to v dob\u011b vl\u00e1dy nacistick\u00e9\nstrany<\/a>,\ntedy od roku 1933<\/a> (jmenov\u00e1n\u00ed Adolfa Hitlera<\/a> n\u011bmeck\u00fdm kancl\u00e9\u0159em<\/a> prob\u011bhlo\n30. ledna 1933 a dikt\u00e1torsk\u00e9 pravomoci Hitler p\u0159evzal v b\u0159eznu 1933)\nOfici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev st\u00e1tu byl N\u011bmeck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e (n\u011bmecky<\/a> Deutsches Reich<\/em>) do roku 1943 a Velkon\u011bmeck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e (n\u011bmecky Gro\u00dfdeutsches\nReich<\/em>) od roku 1943 do jeho z\u00e1niku roku 1945.<\/p>\n\n\n\n

22. ledna Tyto ud\u00e1losti\nm\u011bly  vliv i na  na\u0161i republiku. V  \u00fanoru se pokusili fa\u0161ist\u00e9\nv \u010dele s Kobzinkem a Gajdlem o p\u0159evrat v Brn\u011b.\nPokusili se o \u00fatok na \u201cSvatoplukovy kas\u00e1rny\u201d, ale byli odra\u017eeni\na v\u016fdcov\u00e9 utekli do ciziny, vyd\u00e1ni a potrest\u00e1ni dlouholet\u00fdm\n\u017eal\u00e1\u0159em.<\/p>\n\n\n\n

28. \u00fanora<\/a> \u2013 vrchol nezam\u011bstnanosti<\/a> v \u010ceskoslovensku<\/a>.\nZprost\u0159edkovatelny pr\u00e1ce eviduj\u00ed 920 182 nezam\u011bstnan\u00fdch. Odhaduje se, \u017ee\nskute\u010dn\u00fd stav byl a\u017e o 1\/3 vy\u0161\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Na na\u0161\u00ed \u0161kole prob\u011bhla epidemie  spalni\u010dek, dva \u017e\u00e1ci m\u011bli z\u00e1\u0161krt.<\/p>\n\n\n\n

Funkci\ntajemn\u00edka p\u0159eb\u00edr\u00e1 Fr. Stejskal. Za n\u00e1jemce obecn\u00edho hostince vybr\u00e1n Ant.\nHochman, koncem roku nahrazen Ant. Jur\u010d\u00edkem. Do svazku obce p\u0159ijati Fr.\nStrouhal a Josef Hrouzek.<\/p>\n\n\n\n

26. dubna<\/a> \u2013 vzniklo v N\u011bmecku  gestapo<\/a><\/p>\n\n\n\n

21. kv\u011btna  byly kon\u00e1ny \nm\u00e1jov\u00e9 oslavy, \u017e\u00e1ci ze  \u0161koly\np\u0159edvedli  t\u011blocvi\u010dn\u00e9 produkce ve\nstylu  rytmick\u00e9ho  t\u011blocviku. Krom\u011b t\u011bchto oslav byly  kon\u00e1ny \nr\u016fzn\u00e9 dal\u0161\u00ed akce, na kter\u00e9 byli zv\u00e1ni rodi\u010de a ostatn\u00ed ob\u010dan\u00e9. Byly to:\nDen svobody, \u010cerven\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, oslavy Bed\u0159icha Smetany, Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka, M.R.\n\u0160tef\u00e1nika. Posmrtn\u00e9 vzpom\u00ednky  byly\nv\u011bnov\u00e1ny Dr. \u0160vehlovi a Fr. \u00dalehlovi. V\u0161e s bohat\u00fdm programem. Ze sb\u00edrky\nbylo koupeno pl\u00e1tno na  \u0161koln\u00ed  jevi\u0161t\u011b.<\/p>\n\n\n\n

28. \u0159\u00edjna<\/a> \u2013\nst\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek a 15. v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky oslavil prezident\nrepubliky Tom\u00e1\u0161 Garrigue\nMasaryk<\/a> j\u00edzdou na p\u0159id\u011blen\u00e9m policejn\u00edm koni (jeho obl\u00edben\u00fd\nHektor ji\u017e nebyl) v \u010dele p\u0159ehl\u00eddkov\u00e9ho pr\u016fvodu od muzea na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed\na\u017e na dne\u0161n\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed Jana Palacha, kde byla p\u0159ehl\u00eddkov\u00e1 tribuna.<\/p>\n\n\n\n

26 listopadu se  konala \nvolba nov\u00e9 \u0161koln\u00ed rady. P\u0159edsedou byl zvolen Jan Ne\u010das, \u010d. 13,\nm\u00edstop\u0159edseda Anton\u00edn Han\u00fd\u0161ek- krej\u010d\u00ed. D\u00e1le jsou ve \u0161koln\u00ed rad\u011b: Franti\u0161ek Kloupar,\nJosef Husovsk\u00fd- za u\u010ditele, \u0158eho\u0159 Ne\u010das a Franti\u0161ek Z\u00e1black\u00fd \u010d.12 \u2013 za obec.<\/p>\n\n\n\n

Slo\u017een\u00ed pedagogick\u00e9ho sboru\nz\u016fstalo stejn\u00e9. Jen u\u010ditelka  Husovsk\u00e1\node\u0161la na mate\u0159skou dovolenou a \nnahradila ji u\u010d. Zita Hlou\u0161kov\u00e1 nar. v \u017didlochovic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

\u017d\u00e1ci na \u0161kole poslouchali pravideln\u011b  rozhlas.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Sokol 1933<\/p>\n\n\n\n

Prozat\u00edmn\u00ed  m\u00edstnost,\nkter\u00e1 slou\u017eila jak  t\u011blocvi\u010dna  v c\u00edrkevn\u00edm dom\u011b \u010d. 86, musela jednota\nvyklidit a  vr\u00e1tit k pot\u0159eb\u00e1m  c\u00edrkve. Byl ponech\u00e1n k dispozici dv\u016fr a\njedna komora. Tak\u017ee se op\u011bt cvi\u010dilo pod \n\u0161ir\u00fdm nebem. Cvi\u010denci se \n\u00fa\u010dastnili ve\u0159. Dvi\u010den\u00ed v Klobouk\u00e1ch, Roz\u00e1\u0159\u00edn\u011b. Byla t\u011b\u017ek\u00e1 doba\nhospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize, nebylo velk\u00e9 aktivity.<\/p>\n\n\n\n

Starosta- V\u00e1clav Bed\u0159ich,  jednatel-Jan Ry\u0161av\u00fd, vzd\u011blavatel- Josef\nHusovsk\u00fd, pokladn\u00edk- Jaroslav Ku\u010dera, n\u00e1\u010deln\u00edk- Bohu\u0161 Svoboda, n\u00e1\u010delnice \u2013\nJosefa Bed\u0159ichov\u00e1. Z\u00e1kladna  \u010d\u00edtala  30 \n\u010dlen\u016f.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

1934 <\/strong><\/p>\n\n\n\n

Rok 1934 byl jako minul\u00e9 posledn\u00ed t\u0159i l\u00e9ta v prvn\u00ed polovici velmi\nsuch\u00fd a hork\u00fd. Zima byla m\u00edrn\u00e1, sn\u011bhu m\u00e1lo. Jaro p\u0159i\u0161lo velmi brzo.\nPo 20. dubnu p\u0159i\u0161ly velmi hork\u00e9 dny (a\u017e 40\u00b0 C) O\u010dek\u00e1val se d\u00e9\u0161\u0165,\nale nep\u0159i\u0161el. Jeliko\u017e zem\u011b byla ve spodu vyprahl\u00e1 od minul\u00fdch such\u00fdch\nlet, tedy povrchn\u00ed jarn\u00ed vl\u00e1ha za takov\u00fdch hork\u00fdch dn\u016f brzy vyschla.\nN\u00e1sledkem tak velik\u00e9ho sucha sena bylo m\u00e1lo a druh\u00fdch jetelin skoro nic,\nobil\u00ed po\u010dalo p\u0159ed\u010dasn\u011b dozr\u00e1vati pon\u011bvad\u017e bylo zaschl\u00e9, tak\u017ee koncem \u010dervna ji\u017e\nnastaly \u017en\u011b. \u010cervenec byl zase velmi such\u00fd. Ovoce bylo dost, zvl\u00e1\u0161t\u011b t\u0159e\u0161n\u00ed.\nVinohrady, kter\u00e9 nebyly zni\u010deny od r\u00e9vokazu, slibovaly t\u00e9\u017e dobrou \u00farodu.<\/p>\n\n\n\n

24. kv\u011btna<\/a> \u2013 \u010dtvrt\u00e1 volba Tom\u00e1\u0161e Garrigua Masaryka<\/a> prezidentem\nRepubliky \u010deskoslovensk\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

9. \u010dervna<\/a> \u2013 \u010ceskoslovensko<\/a> uznalo Sov\u011btsk\u00fd\nsvaz<\/a> de iure<\/em><\/a>.<\/p>\n\n\n\n

V prvn\u00ed polovici srpna bylo je\u0161t\u011b velik\u00e9 sucho, ale v druh\u00e9\npolovici p\u0159i\u0161ly velik\u00e9 p\u0159\u00edvaly. Prvn\u00ed p\u0159i\u0161el v noci\nze 27. na 28.8. Tento byl nejv\u011bt\u0161\u00ed a zp\u016fsobil nejv\u00edce\n\u0161kody.<\/p>\n\n\n\n

Ve \u0161kole  nastaly zm\u011bny- u\u010ditel P\u011bn\u010d\u00edk byl p\u0159elo\u017een do\n\u0160akvic, m\u00edsto n\u011bj byl ustanoven Vil\u00e9m Kabela ( narodil se v Boleradic\u00edch) (\nna obr.)<\/p>\n\n\n\n

Ud\u011bleno\ndomovsk\u00e9 pr\u00e1vo Josef\u011b Sirov\u00e9. <\/p>\n\n\n\n

Projedn\u00e1na\nv\u00fdstavba po\u017e\u00e1rn\u00ed n\u00e1dr\u017ee.  <\/p>\n\n\n\n

Kafk\u016fv\nautobus byl zni\u010den v\u00fdbuchem. Po m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed p\u0159est\u00e1vce zah\u00e1jena doprava autobusem\npana Grol\u00edka. Jezd\u00ed jednou denn\u011b \u2013 r\u00e1no do \u017didlochovic a ve\u010der zp\u011bt.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Sokol 1934<\/p>\n\n\n\n

V \u010dele jednoty st\u00e1li:<\/p>\n\n\n\n

Starosta- V\u00e1clav Bed\u0159ich,  jednatel-Vil\u00e9m Pivec, vzd\u011blavatel- Josef\nHusovsk\u00fd, pokladn\u00edk- Jaroslav Ku\u010dera, n\u00e1\u010deln\u00edk- Franti\u0161ek Ne\u010das, n\u00e1\u010delnice \u2013\nJosefa L\u00edzalov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

Cvi\u010dilo se velmi nepravideln\u011b, byla mal\u00e1 \u010dlensk\u00e1 z\u00e1kladna.<\/p>\n\n\n\n

28. \u0159\u00edjna  byla  bes\u00eddka a akademie, kter\u00e1 byla zah\u00e1jena  p\u0159edn\u00e1\u0161kou vzd\u011blavatele Josefa Husovsk\u00e9ho a\npak n\u00e1sledoval  pestr\u00fd po\u0159ad  t\u011blocvi\u010dn\u00fdch \u010d\u00edsel. Na\u0161i d\u00e1le cvi\u010dili v Hovoranech,\nMork\u016fvk\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n

Divadlo bylo sehr\u00e1no pouze jedno.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

1935<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

Rok tento byl  zase velmi such\u00fd byl,\nzvl\u00e1\u0161t\u011b ve druh\u00e9 polovici,  takov\u00e1\nsucha jsou zaznamen\u00e1na  ji\u017e  \u010dtvrt\u00fd rok. Zima byla dosti m\u00edrn\u00e1, ale\np\u0159etrvala a\u017e do polovice m\u011bs\u00edce b\u0159ezna, sn\u011bhu bylo v\u00edce ne\u017e-li\nv roce minul\u00e9m. Jaro p\u0159i\u0161lo pozd\u011b. Lze \u0159\u00edci \u017ee  rok nebyl pro zem\u011bd\u011blce p\u0159\u00edzniv\u00fd. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

6. ledna  byla ve \n\u0161kole uspo\u0159\u00e1d\u00e1na sch\u016fze  rodi\u010d\u016f\ns u\u010diteli, p\u0159i n\u00ed\u017e sehr\u00e1li  \u017e\u00e1ci  divadeln\u00ed kus: \u201e\u0160t\u011bdr\u00fd den chud\u00e9 prodava\u010dky\u201c.\nP\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti bylo vzpomenuto 100 let\u00e9 \nv\u00fdro\u010d\u00ed na\u0161\u00ed hymny.<\/p>\n\n\n\n

V Div\u00e1k\u00e1ch do\u0161lo k pokusu o v\u00fdrobu fale\u0161n\u00fdch  bankovek (1934); na\u0161li zde  tajnou pen\u011bzokazeckou d\u00edlnu v dom\u011b \u010d.\n152.<\/p>\n\n\n\n

10.ledna<\/p>\n\n\n\n

\u010cinovn\u00edci Sokola: Starosta: V\u00e1clav Bed\u0159ich. M\u00edstostarosta: Jaroslav Ku\u010dera. Jednatel: V. Pivec. Pokladn\u00edk Jind\u0159ich Ot\u0159\u00edsal. Vzd\u011blavatel: Josef Husovsk\u00fd ( u\u010ditel). Hospod\u00e1\u0159: E.Ot\u0159\u00edsal. N\u00e1\u010deln\u00edk : B, Ot\u0159\u00edsal. N\u00e1\u010delnice Jos. L\u00edzalov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

Nicm\u00e9n\u011b projevuje se stagnace  \u010dinnosti organizace.<\/p>\n\n\n\n

U\u010ditel Josef Husovsk\u00fd \nzalo\u017eil  10. ledna 1935 kroniku\nSokola, ve kter\u00e9 vyl\u00ed\u010dil historii prvn\u00edch 15 let \u017eivota jednoty od  roku 1920.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

V b\u0159eznu oslavil \u0161edes\u00e1tiny\ninspektor Osvald Bar\u00e1\u010dek.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

U\u010ditelsk\u00fd sbor se \n\u017e\u00e1ky mu zaslali blahop\u0159ejn\u00fd dopis, za kter\u00fd vz\u00e1cn\u00fd  jubilant srde\u010dn\u011b pod\u011bkoval.<\/p>\n\n\n\n

18. b\u0159ezna se narodil vynikaj\u00edc\u00ed\nkantor, kronik\u00e1\u0159, mal\u00ed\u0159, n\u00e1rodopisec a biolog \nMgr. Josef \u010cern\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Na Ba\u0159in\u011b st\u00e1valy v\u00e1hy naproti \u010d. 10  a tento rok byla p\u0159istav\u011bna trafika pana  Josefa Barto\u0148ky. \u0158\u00edkalo se mu \u0160najdr, prod\u00e1val cigarety. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

M\u00edsto trafikanta  dostal pro zmrza\u010denou nohu z I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Sv\u00e9ho \u010dasu tam byl tak\u00e9 holi\u010d- p. So\u0161ka a tak\u00e9 sb\u011brna ml\u00e9ka- pan Solni\u010dka vzpom\u00edn\u00e1 ( Nikol\u010dick\u00e1 \u010d\u00edtanka II str.33) Denn\u011b tam p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011blo ml\u00e9k\u00e1rensk\u00e9 auto. Ne\u017e se nalo\u017eily konve, \u0161of\u00e9r  nalo\u017eil n\u00e1ru\u010d pol\u00ednek pod kotel um\u00edst\u011bn\u00fd na korb\u011b. Smradlav\u00fd kou\u0159 se  vyvalil na celou d\u011bdinu, d\u0159evo toti\u017e neho\u0159elo plamenem, jen se  destilovalo. Auta  jezdila na d\u0159evoplyn.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Uk\u00e1zka takov\u00e9ho \nautomobilu, kter\u00e9 jezdilo na d\u0159evoplyn.<\/p>\n\n\n\n

Pro mal\u00fd z\u00e1jem jezd\u00ed autobus\njen v pond\u011bl\u00ed a v sobotu. Od \u010dervence pak je nucen p. Grol\u00edk dopravu ukon\u010dit.<\/p>\n\n\n\n

\u0158\u00edjen 1936 \u2013 v Div\u00e1k\u00e1ch  byl p\u0159i druh\u00e9 dra\u017eb\u011b  zakoupen z\u00e1mek  agr\u00e1rn\u00edkem Viktorem Stroupalem pro\nSt\u0159edomoravskou akciovou spole\u010dnost cukrovarnickou a zem\u011bd\u011blskou. P\u016fvodn\u00ed\nmajitel baron Levetzow se  zna\u010dn\u011b\nzadlu\u017eil a od roku 1930 ji\u017e  byl pod\nnucenou  \u00fa\u0159edn\u00ed spr\u00e1vou. Tak se  z\u00e1mek dostal do \u201e ob\u010dansk\u00fdch  rukou\u201c a po stalet\u00ed  byla obec zbavena v\u0161ech z\u00e1vazk\u016f a povinnost\u00ed\nv\u016f\u010di panstv\u00ed.  <\/p>\n\n\n\n

11. srpna resignuje starosta\nF. Stejskal, m\u00edsto n\u011bho zvolen \u0160t\u011bp\u00e1n Vintrl\u00edk. <\/p>\n\n\n\n

5. listopadu<\/a> \u2013\nprezident T.G. Masaryk jmenoval v L\u00e1nech 15. \u010deskoslovenskou vl\u00e1du, \u0161irok\u00e9\nkoalice, 1. vl\u00e1du Milana Hod\u017ei<\/p>\n\n\n\n

14.\nprosince ozn\u00e1mil TGM, \u017ee se pro nemoc vzd\u00e1v\u00e1 \u00fa\u0159adu prezidentsk\u00e9ho. Jak\u00e9 sv\u00e9ho\nn\u00e1stupce doporu\u010dil Dr. Bene\u0161e<\/p>\n\n\n\n

18\n. prosince  byl zvolen n\u00e1\u0161 druh\u00fd\nprezident Edvard  Bene\u0161<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

1936<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

Rok\ntento byl v prvn\u00ed polovici mokr\u00fd a v druh\u00e9 zase such\u00fd. \nOp\u011bt  ne\u00farodn\u00fd. Nikol\u010dice se  \u0159adily \ndo kategorie   vesnic, kter\u00e9 byla\nz\u00e1visl\u00e9 na zem\u011bd\u011blstv\u00ed. \u017del tento rok je charakterizov\u00e1n  zv\u00fd\u0161enou zadlu\u017eenost\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

Na za\u010d\u00e1tku roku zvolen\nstarostou Metod\u011bj Kone\u010dn\u00fd, n\u00e1m\u011bstkem Jan Ot\u0159\u00edsal, radn\u00edmi F. Stejskal a Jan\nL\u00edzal. Jan Kobliha a Jan Lang byli p\u0159ijati do svazku obce. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

V obci  byla zavedena brann\u00e1 v\u00fdchova chlapc\u016f od\nosmn\u00e1cti do dvaceti let. Zavedena byla i civiln\u00ed protileteck\u00e1 ochrana.<\/p>\n\n\n\n

7. a\u017e 9. \u00fanora   uspo\u0159\u00e1dal v\u010dela\u0159sk\u00fd spolek  kurs medov\u00e9ho pe\u010diva. Nikol\u010di\u010dt\u00ed v\u010dela\u0159i byli\na\u017e do tohoto roku \u010dleny v\u010dela\u0159sk\u00e9ho spolku v Boleradic\u00edch. Kurzu se\n\u00fa\u010dastnilo 20 osob. Kurs se konal ve \u0161kole. Hlavn\u00ed z\u00e1sluhu na uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed kursu\nm\u011bl Franti\u0161ek Stejskal \u010d. 40.<\/p>\n\n\n\n

Z\u0159\u00edzeno mrchovi\u0161t\u011b na\nHlink\u00e1ch. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Hasi\u010di v roce 1935 (Foto\nposkytl p. Bartolom\u011bj Strouhal, foto je z N\u010c 2 \u010d.4)<\/p>\n\n\n\n

 26. kv\u011btna m\u00ed\u0159ily d\u011bti z Rakvic na v\u00fdlet na P\u00e1lavu. P\u0159es Dyji se m\u011bli dostat pomoc\u00ed p\u0159\u00edvozu, jen\u017ee ten se p\u0159i t\u0159et\u00ed cest\u011b doslova rozpadl. Dvaapades\u00e1t d\u011bt\u00ed se b\u011bhem vte\u0159iny ocitlo v \u0159ece, kter\u00e1 byla vlivem ned\u00e1vn\u00fdch de\u0161\u0165\u016f divok\u00e1. Odolat mocn\u00e9mu proudu nem\u011bly d\u011bti \u0161anci – t\u0159icet jedna z nich ne\u0161t\u011bst\u00ed nep\u0159e\u017eilo.<\/p>\n\n\n\n

Na\u0161e  d\u011bti ve \n\u0161kole na  tuto ud\u00e1lost\nuspo\u0159\u00e1daly  vzpom\u00ednkov\u00fd akt.<\/p>\n\n\n\n

6.\n\u010dervna 1937 v\u011bnovali div\u00e1\u010dt\u00ed ob\u010dan\u00e9 brat\u0159\u00edm Mr\u0161t\u00edk\u016fm bronzovou pam\u011btn\u00ed\ndesku<\/strong>. Je um\u00edst\u011bna na budov\u011b obecn\u00edho \u00fa\u0159adu – d\u0159\u00edve \u0161koly kde, Alois Mr\u0161t\u00edk\nu\u010dil.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

6. \u010dervence schv\u00e1lena a\nodesl\u00e1na p\u016fj\u010dka 2000 K\u010d na obranu st\u00e1tu. <\/p>\n\n\n\n

Za no\u010dn\u00edho hl\u00edda\u010de zvolen\nJosef \u0160ub\u00edk, poln\u00ed hl\u00edda\u010di Jan Mat\u00fd\u0161ek a Jan Rabovsk\u00fd; obecn\u00edm sluhou z\u016fst\u00e1v\u00e1\nJosef Ne\u010das. <\/p>\n\n\n\n

Opravena m\u00e1rnice na h\u0159bitov\u011b a\nschv\u00e1leno telefonn\u00ed spojen\u00ed do obce. <\/p>\n\n\n\n

1.<\/a>\u201316. srpna<\/a> \u2013 Letn\u00ed\nolympijsk\u00e9 hry 1936<\/a> v Berl\u00edn\u011b<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n
  1. z\u00e1\u0159\u00ed za\u010dal dal\u0161\u00ed \u0161koln\u00ed rok jako \u010dty\u0159t\u0159\u00eddn\u00ed.<\/li><\/ol>\n\n\n\n

    V u\u010ditelsk\u00e9m sboru  do\u0161lo ke zm\u011bn\u00e1m, proto\u017ee u\u010ditel Husovsk\u00fd ode\u0161el\nu\u010dit  do Nosislav\u011b a jeho man\u017eelka do\nVelk\u00fdch N\u011bm\u010dic. Na jejich m\u00edsto byly ustanovena u\u010ditelka Marie Kone\u010dn\u00e1 ( nar. v \u0160itbo\u0159ic\u00edch)\na Vlasta Dost\u00e1lov\u00e1, dcera u\u010d. Jana Dost\u00e1la, narodila se  v roce 1914 v Nikol\u010dic\u00edch. Gymnasium\nstudovala ve Znojm\u011b v Kr\u00e1lov\u011b Poli. Na u\u010ditelstv\u00ed se p\u0159ipravovala\nv \u010c\u00e1slavi. Sem nastoupila na sv\u00e9 prvn\u00ed m\u00edsto.<\/p>\n\n\n\n

    5. \u0159\u00edjna se narodil ve Vl\u010dici \u2013 Hr\u00e1de\u010dku V\u00e1clav Havel –\n\u010desk\u00fd dramatik<\/a>, esejista<\/a>, disident<\/a> a\nkritik komunistick\u00e9ho re\u017eimu<\/a> a pozd\u011bji politik<\/a>. Byl\ndev\u00e1t\u00fdm a posledn\u00edm prezidentem \u010ceskoslovenska<\/a> (1989\u20131992)\na prvn\u00edm prezidentem \u010cesk\u00e9 republiky<\/a> (1993\u20132003).<\/p>\n\n\n\n

    31.\n\u0159\u00edjna se konal ve st\u00e1tn\u00edm lese v ba\u017eantnici  reprezenta\u010dn\u00ed hon, kter\u00e9ho se \u00fa\u010dastnili vz\u00e1cn\u00ed\nhost\u00e9. Byl to hlavn\u011b Rumunsk\u00fd kr\u00e1l Karel II a jeho syn Michal, kte\u0159\u00ed byli na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b\nu Dr. Bene\u0161e. Z Nikol\u010dic bylo na honu 40 mu\u017e\u016f. Vzpom\u00ednku na  tuto ud\u00e1lost popisuje v obecn\u00ed kronice\nFranti\u0161ek Ne\u010das.\u010d.3.<\/a><\/p>\n\n\n\n

    Na\npo\u010dest kr\u00e1le Karla II byla pak \nba\u017eantnice p\u0159ejmenov\u00e1na na \u201eRumunsk\u00e1 ba\u017eantnice\u201c.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    N\u00e1v\u0161t\u011bva rumunsk\u00e9ho kr\u00e1le Carola II. s princem Michalem a prezidentem dr. E. Bene\u0161em na Nov\u00e9 radnici v Brn\u011b, 1. 11. 1936<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    14. listopadu  tragicky \nzahynul pod vlakem v Nov\u00fdch Dvorech \n\u017e\u00e1k Franti\u0161ek Pape\u017e. Pochov\u00e1n je v K\u0159epic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

    5. prosince<\/a> \u2013\np\u0159ijata nov\u00e1 \u2013 tzv. Stalinsk\u00e1 \u2013 \u00fastava SSSR<\/a>,<\/p>\n\n\n\n

     O v\u00e1noc\u00edch uspo\u0159\u00e1dali  \u017e\u00e1ci III. t\u0159\u00eddy nad\u00edlku pro v\u0161echny  \u017e\u00e1ky v\u0161ech \nt\u0159\u00edd. Sehr\u00e1li d\u00e1le  divadeln\u00ed kus\n\u201e Za \u0161t\u011bst\u00edm\u201c.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n
    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    1937<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

    Tento\nrok byl jeden z nejne\u00farodn\u011bj\u0161\u00edch rok\u016f.<\/p>\n\n\n\n

    29. ledna<\/a> \u2013 Premi\u00e9ra divadeln\u00ed hry Karla \u010capka<\/a> B\u00edl\u00e1 nemoc<\/a> v N\u00e1rodn\u00edm divadle<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

    Dne 6. \u00fanora byli za\ndefinitivn\u00ed u\u010ditele zvoleni V\u00e1clav Kabela a Marie Pa\u0161ov\u00e1. Zam\u00edtnuta \u017e\u00e1dost\nfotbalist\u016f o z\u0159\u00edzen\u00ed h\u0159i\u0161t\u011b ve Strh\u00e1ch, povoleno sokolsk\u00e9 jednot\u011b z\u0159\u00edzen\u00ed\ncvi\u010di\u0161t\u011b na Rasovce s podm\u00ednkou, \u017ee nebudou zavazet v obdob\u00ed ml\u00e1cen\u00ed. Za\nno\u010dn\u00edho hl\u00edda\u010de zvolen Ludv\u00edk Oujesk\u00fd. <\/p>\n\n\n\n

    7. b\u0159ezna  prob\u011bhly oslavy dne narozen\u00ed prezidenta\nosvoboditele. \u017d\u00e1ci si tak\u00e9 p\u0159ipomn\u011bly pam\u00e1tku J.A. Komensk\u00e9ho- u\u010ditele n\u00e1rod\u016f<\/p>\n\n\n\n

    5. dubna<\/a> \u2013\nPo \u010dty\u0159let\u00e9 v\u00fdstavb\u011b bylo d\u00e1no do provozu leti\u0161t\u011b na Ruzyni, dnes Leti\u0161t\u011b\nV\u00e1clava Havla Praha<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

    Kv\u011bten byl ve znamen\u00ed m\u00e1jov\u00fdch\noslav a oslav dne narozen\u00ed Edvarda Bene\u0161e. K oslav\u00e1m byl p\u0159ipojen tak\u00e9 den\nmatek- d\u011bti vystoupily v n\u00e1rodn\u00edch kroj\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

    22-24.kv\u011btna se \u00fa\u010dastnili na\u0161i\nob\u010dan\u00e9 Manifesta\u010dn\u00edho sjezdu republik\u00e1nsk\u00e9ho dorostu v Praze.<\/p>\n\n\n\n

    6. \u010dervna \nbyla v Div\u00e1k\u00e1ch odhalena bronzov\u00e1 pam\u011btn\u00ed deska brat\u0159\u00ed Mr\u0161t\u00edk\u016f.<\/p>\n\n\n\n

    Ve dnech 5. a 6. z\u00e1\u0159\u00ed se ve \u0161kole konala\nv\u00fdstava zem\u011bd\u011blsk\u00fdch plodin. V\u00fdstavu po\u0159\u00e1dala Dru\u017eina katolick\u00fdch zem\u011bd\u011blc\u016f.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n
    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    Obeslalo ji i 13 obc\u00ed z okol\u00ed. V\u00fdstavy se \u00fa\u010dastnilo 1220 lid\u00ed. Odm\u011bnu za vystaven\u00e9 obil\u00ed obdr\u017eeli: Franti\u0161ek Stejskal, Cyril Ne\u010das \u010d.63, Pavel Kone\u010dn\u00fd, Metod\u011bj Kone\u010dn\u00fd, Franti\u0161ek Strouhal \u010d.221, Josef Ne\u010das \u010d.130, \u0160t\u011bp\u00e1n Maty\u0161ek, Alois Jel\u00ednek \u010d.80, V\u00e1clav Ne\u010das \u010d.3. Cenou za vystaven\u00e9 hrozny byl poct\u011bn Franti\u0161ek Z\u00e1black\u00fd. Cena za nejlep\u0161\u00ed ovoce byla p\u0159izn\u00e1na Martinu Rabovsk\u00e9mu.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    V tomto roce \nbyla provedena  v\u00fdstavba dru\u017estevn\u00edho\nlihovaru  p\u0159i velkostatku v z\u00e1meck\u00e9\nzahrad\u011b  za hospod\u00e1\u0159sk\u00fdmi budovami\nv Div\u00e1k\u00e1ch. D\u00e1val mo\u017enost \np\u0159\u00edle\u017eitostn\u00edho  v\u00fdd\u011blku i na\u0161im\nob\u010dan\u016fm p\u0159i odv\u00e1\u017een\u00ed lihu, krmn\u00fdch \nv\u00fdpalk\u016f,, dov\u00e1\u017een\u00ed d\u0159eva, uhl\u00ed apod. Lihovar  \u0159\u00eddila \nspr\u00e1vn\u00ed a dozor\u010d\u00ed rada, zvolen\u00e1 ze \n140 dru\u017estevn\u00edch pod\u00edln\u00edk\u016f. Mezi nimi byli i n\u011bkte\u0159\u00ed z Nikol\u010dic.<\/p>\n\n\n\n

    Za\u010daly se objevovat jednotliv\u00e9\np\u0159\u00edpady slintavky.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n
    \"\"<\/figure>\n\n\n\n
    \"\"<\/figure>\n\n\n\n
    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    14.z\u00e1\u0159\u00ed zem\u0159el v L\u00e1nech prezident TGM. Na\u0161e obec uctila jeho pam\u00e1tku smute\u010dn\u00ed slavnost\u00ed dne 18.z\u00e1\u0159\u00ed ve\u010der p\u0159i n\u00ed\u017e promluvili starosta Kone\u010dn\u00fd a spr\u00e1vce \u0161koly Frani\u0161ek Kloupar. Poh\u0159bu se \u00fa\u010dastnila zdej\u0161\u00ed u\u010ditelka Vlasta Dost\u00e1lov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

    1938<\/strong><\/p>\n\n\n\n

    27. ledna 1938 bylo vid\u011bt\nv Nikol\u010dic\u00edch kr\u00e1snou severn\u00ed z\u00e1\u0159. V 8 hodin ve\u010der. Lid\u00e9 myslili, \u017ee\nho\u0159\u00ed P\u0159ichystalovy z\u00e1soby benz\u00ednu v \u017didlochovic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    Tuto pol\u00e1rn\u00ed z\u00e1\u0159i popsal\nkronik\u00e1\u0159 ze  \u0160itbo\u0159ic detailn\u011b v obecn\u00ed\nkronice. \u201eCel\u00e9 severn\u00ed nebe od z\u00e1padu a\u017e po v\u00fdchod a do velk\u00e9 v\u00fd\u0161e bylo\nrozz\u00e1\u0159en\u00e9 ohnivou z\u00e1\u0159\u00ed. Byla to n\u00e1dhern\u00e1 pol\u00e1rn\u00ed z\u00e1\u0159e m\u011bniv\u00fdch barev, hned byla\nohniv\u011b rud\u00e1 a po chv\u00edli sv\u00edtiv\u011b \u017elut\u00e1 a zase naopak. Ve vzduchu bylo sly\u0161et\nzvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0161ustot a praskot. Ten den bylo jasno, tak\u017ee tento p\u0159\u00edrodn\u00ed \u00fakaz sk\u00fdtal\n\u010darokr\u00e1snou pod\u00edvanou. N\u011bco podobn\u00e9ho jsme je\u0161t\u011b nevid\u011bli. Pol\u00e1rn\u00ed z\u00e1\u0159e z\u00e1\u0159ila\nskoro celou noc a byla viditeln\u00e1 v cel\u00e9 Evrop\u011b.<\/p>\n\n\n\n

    4. \u00fanora<\/a> \u2013 Hitler<\/a> se\nstal vrchn\u00edm velitelem n\u011bmeck\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil.<\/p>\n\n\n\n

    12. \u00fanora<\/a> \u2013\nV N\u00e1rodn\u00edm divadle<\/a> m\u011bla\npremi\u00e9ru hra Karla \u010capka<\/a> Matka<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

    11.<\/a> \u201313. b\u0159ezna<\/a> \u2013 Rakousko<\/a> bylo anektov\u00e1no<\/a> hitlerovsk\u00fdm\nN\u011bmeckem, tato skute\u010dnost v\u00fdrazn\u011b sn\u00ed\u017eila obranyschopnost \u010ceskoslovenska<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    Duben apr\u00edlov\u00fd, v\u0161echno zmrzlo.<\/p>\n\n\n\n

    1. kv\u011btna byla   ve \u0161kole uspo\u0159\u00e1d\u00e1na  m\u00edrov\u00e1 slavnost  \u010cK. \u017d\u00e1ci IV. t\u0159\u00eddy sehr\u00e1li  dv\u011b \ndivadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

    19.<\/a>\u201323. kv\u011btna<\/a> \u2013 Kv\u011btnov\u00e1 krize<\/a> mezi\n\u010ceskoslovenskem a N\u011bmeckem<\/p>\n\n\n\n

    21. kv\u011btna byla v noci\nvyhl\u00e1\u0161ena \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e1 mobilizace. T\u00fdkala se mu\u017e\u016f ro\u010dn\u00edku 1913 a p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f\nhrani\u010d\u00e1\u0159sk\u00fdch prapor\u016f ve v\u011bku \u010dty\u0159iceti dvou let. Mobilizace byla velmi\nne\u010dekan\u00e1 a mu\u017ei museli odej\u00edt ke sv\u00fdm \u00fatvar\u016fm je\u0161t\u011b v tu noc, kdy p\u0159i\u0161el\nmobiliza\u010dn\u00ed rozkaz. Nejen v obci vyvolal mobiliza\u010dn\u00ed rozkaz velk\u00fd neklid.\nV\u0161ichni voj\u00e1ci v\u0161ak byli odhodl\u00e1ni br\u00e1nit vlast. V\u0161ichni mobilizovan\u00ed mu\u017ei se\nvr\u00e1tili dom\u016f po \u010dtrn\u00e1cti dnech, nap\u011bt\u00ed m\u00edrn\u011b polevilo(\u0160K).<\/p>\n\n\n\n

    12. \u010dervna se konaly ve \u0161koln\u00ed\nt\u011blocvi\u010dn\u011b volby  do obecn\u00edho\nzastupitelstva.<\/p>\n\n\n\n

    Josef Barton\u011bk \u010d.230, V. Ku\u010dera\n\u010d.220, V\u00e1clav Ot\u0159\u00edsal, Josef Hlav\u00e1\u010dek \u010d. 87, Jakub Strouhal, \u0160t\u011bp\u00e1n Vintrl\u00edk.\nJosef Barton\u011bk \u010d.74, A. Novotn\u00fd \u010d. 208, Jakub B\u00edlek, Anton\u00edn Hany\u00e1\u0161, Franti\u0161ek\nStejskal ml. \u010d. 40, V\u00e1clav Vahala \u010d.181, Jan Ne\u010das \u010d. 13, V\u00e1clav Bed\u0159ich \u010d. 64,\nJosef Fasora ( Nov\u00fd Dv\u016fr). Jakub Novotn\u00fd \u010d. 48<\/p>\n\n\n\n

    13. \u010dervna  byla ve \n\u0161kole biskupsk\u00e1  vizitace.<\/p>\n\n\n\n

    Koncem  \u010dervna \n\u017e\u00e1ci IV.t\u0159\u00eddy podnikli  v\u00fdlet\ndo  Brna, nav\u0161t\u00edvili p\u0159edstaven\u00ed Rusalky,\nprohl\u00e9dli si muzea  a pam\u00e1tky Brna.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n
    \"\"<\/figure>\n\n\n\n
    \"\"<\/figure>\n\n\n\n
    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    10.\u010dervence byly provedeny\nvolby do obecn\u00ed rady:<\/p>\n\n\n\n

    Starostou\nbyl zvolen Metod\u011bj Kone\u010dn\u00fd (dosavadn\u00ed starosta), n\u00e1m\u011bstkem Franti\u0161ek Ne\u010das\nroln\u00edk \u010d.22. Dal\u0161\u00ed \u010dlenov\u00e9 rady:  Anton\u00edn\nNovotn\u00fd \u010d. 208, Josef Barton\u011bk \u010d.230, Jakub B\u00edlek \u010d. 135, Jan Ne\u010das \u010d. 13,\nFranti\u0161ek Stejskal \u010d. 40.<\/p>\n\n\n\n

    Funkci pokladn\u00edka vykon\u00e1val \u0160t\u011bp\u00e1n\nVintrl\u00edk \u010d.139, v \u010dele hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 komise st\u00e1le p\u0159edseda Franti\u0161ek\nStejskal \u010d. 40.<\/p>\n\n\n\n

    7.srpna  bylo zaznamen\u00e1no ji\u017e 500 p\u0159\u00edpad\u016f slintavky\ndobytku hov\u011bz\u00edho a 400 p\u0159\u00edpad\u016f u dobytka vep\u0159ov\u00e9ho. Tuto epidemii lze pova\u017eovat\nza katastrof\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

    Za\u010d\u00edn\u00e1  \u0161koln\u00ed rok 1938\/39<\/p>\n\n\n\n

    1.z\u00e1\u0159\u00ed byl ustanoven nov\u00fd u\u010ditel Karel Pavl\u00edk (Nar.\nv Lov\u010di\u010dk\u00e1ch u Vy\u0161kova), u\u010ditelsk\u00fd sbor tvo\u0159il d\u00e1le Vil\u00e9m Kabela, Vlasta\nDost\u00e1lov\u00e1 a spr\u00e1vce \u0161koly Franti\u0161ek Kloupar. Ru\u010dn\u00edm pracem vyu\u010dovala Lib. Farl\u00edkov\u00e1.\nU\u010ditelem n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed byl katolick\u00fd far\u00e1\u0159 Ture\u010dek a evangelick\u00fd far\u00e1\u0159 \u0160ed\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

    Sudeton\u011bmeck\u00e9 povst\u00e1n\u00ed bylo povst\u00e1n\u00ed<\/a> sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f<\/a> v\nz\u00e1\u0159\u00ed 1938<\/a>, z\u010d\u00e1sti\n\u017eiveln\u00e9, z\u010d\u00e1sti organizovan\u00e9 Henleinovou<\/a> fa\u0161istickou Sudeton\u011bmeckou\nstranou<\/a> (SdP), a na n\u011b navazuj\u00edc\u00ed n\u00e1sil\u00ed N\u011bmc\u016f proti \u010cech\u016fm v\n\u0159\u00edjnu 1938. Ud\u00e1lost je tak\u00e9 ozna\u010dov\u00e1na jako henleinovsk\u00fd pu\u010d (resp.\npokus o pu\u010d<\/a>).<\/p>\n\n\n\n

    14. z\u00e1\u0159\u00ed v p\u016fl t\u0159et\u00ed r\u00e1no\np\u0159i\u0161la dal\u0161\u00ed  \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e1 mobilizace. Tato mobilizace\nnebyla tak ne\u010dekan\u00e1, ale p\u0159esto rozru\u0161ila mnoho lid\u00ed. Lid\u00e9 se lou\u010dili s\npovolan\u00fdmi mu\u017ei a domn\u00edvali se, \u017ee v\u00e1lka u\u017e mus\u00ed p\u0159ij\u00edt. Postupn\u011b byli\npovol\u00e1v\u00e1ni dal\u0161\u00ed mu\u017ei a 23. z\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed byla vyhl\u00e1\u0161ena v\u0161eobecn\u00e1\nmobilizace. Odch\u00e1zeli povolan\u00ed mu\u017ei do v\u011bku \u010dty\u0159iceti let. (\u0160K)<\/p>\n\n\n\n

    23. z\u00e1\u0159\u00ed vyhl\u00e1sil prezident\nEdvard Bene\u0161 v\u0161eobecnou mobilizaci. Mobiliza\u010dn\u00ed manifest svol\u00e1val mlad\u00e9 mu\u017ee do\n40 let, aby se postavili proti nep\u0159\u00edteli\u2026<\/p>\n\n\n\n

    24.z\u00e1\u0159\u00ed byly napln\u011bny  3 povozy odvedenci.<\/p>\n\n\n\n

    27.z\u00e1\u0159\u00ed musela obec odevzdat\nkon\u011b do Brna, ve vesnici nebyla pracovn\u00ed s\u00edla, pr\u00e1ce na poli v\u00e1zla.\nV Nov\u00fdch Dvorech byla pos\u00e1dka \nd\u011blost\u0159electva a m\u011bli tam p\u00e1r kon\u00ed. Obecn\u00ed \u00fa\u0159ad je po\u017e\u00e1dal, aby\nkon\u011b  byli p\u0159id\u011bleni do Nikol\u010dic, co\u017e se\nale stalo  ter\u010dem pro z\u00e1vist a\nnespokojenost mezi m\u00edstn\u00edmi ob\u010dany.<\/p>\n\n\n\n

    29. z\u00e1\u0159\u00ed<\/a> \u2013\npodeps\u00e1na Mnichovsk\u00e1\ndohoda<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    30. z\u00e1\u0159\u00ed<\/a> –\u010ceskoslovensko<\/a> postupuje N\u011bmecku pohrani\u010d\u00ed (tzv. Sudety<\/a>), co\u017e zap\u0159\u00ed\u010dinila Mnichovsk\u00e1 dohoda<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

    V d\u016fsledku mezin\u00e1rodn\u00ed\nsituace do\u0161lo v letech 1938-1945 k okupaci okres\u016f Mikulovska, \u010d\u00e1sti\nHustope\u010dska a B\u0159eclavska. <\/p>\n\n\n\n

     1. \u0159\u00edjna  \u2013 Vznik tzv. Druh\u00e9 republiky<\/a><\/p>\n\n\n\n

    5. \u0159\u00edjna<\/a> -po p\u0159ijet\u00ed mnichovsk\u00e9 dohody<\/a> prezident Edvard Bene\u0161<\/a> abdikoval<\/p>\n\n\n\n

    8.\u0159\u00edjna – kr\u00e1tce po Mnichovsk\u00e9\nkonferenci, v r\u00e1mci takzvan\u00e9ho \u201e5. p\u00e1sma obc\u00ed p\u0159i\u010dlen\u011bn\u00fdch\nk Velkon\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i\u201c, zaznamenaly obce mimo jin\u00e9 tvrd\u00fd z\u00e1sah do spr\u00e1vn\u00ed\nstruktury kraje. V okrese Hustope\u010de bylo okupov\u00e1no 8 obc\u00ed: Hustope\u010de,\nKurd\u011bjov, Nov\u00e9 Ml\u00fdny, Popice, P\u0159\u00edtluky, Starovice, Strachot\u00edn a Zaje\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    9. \u0159\u00edjna byly n\u011bmeck\u00fdmi vojsky\nobsazeny Hustope\u010de a Kurd\u011bjov. Nikol\u010dice se staly  r\u00e1zem vesnic\u00ed hrani\u010d\u00edc\u00ed s N\u011bmeckem. Toho\ndne ustupovalo  na\u0161e  vojsko p\u0159es \nDiv\u00e1ky, zklaman\u00e9 a skl\u00ed\u010den\u00e9. Na p\u0159echodu z\u016fstala  rota hrani\u010dn\u00edho pluku k zaji\u0161t\u011bn\u00ed nov\u00fdch  hranic, kter\u00e1 byla koncem \u0159\u00edjna  vyst\u0159\u00edd\u00e1na \nstr\u00e1\u017en\u00ed  rotou. Jeden kilometr od\nstanoven\u00e9 demarka\u010dn\u00ed  \u010d\u00e1ry bylo z\u0159\u00edzeno\ntzv. izola\u010dn\u00ed p\u00e1smo. Okoln\u00ed kopce- Ned\u00e1nov, D\u00edle, Nivky, Star\u00e1 hora a\nNIkol\u010dick\u00e9 vrchy- byly obsazeny vojensk\u00fdmi hl\u00eddkami, kter\u00e9 si vyhloubily\nv okol\u00ed z\u00e1kopy a prozatimn\u00ed  kryty.\nNa silnici do  Kurd\u011bjova byla z\u0159\u00edzena\nprozatimn\u00ed str\u00e1\u017enice s \u017eelezn\u00fdmi p\u0159ek\u00e1\u017ekami. <\/p>\n\n\n\n

    15. \u0159\u00edjna byli z\u00e1lo\u017en\u00edci propu\u0161t\u011bni.\nVoj\u00e1ci se postupn\u011b vraceli  dom\u016f a\nob\u010dan\u016fm byli vr\u00e1ceni kon\u011b i  dopravn\u00ed\nprost\u0159edky.<\/p>\n\n\n\n

    20. \u0159\u00edjna<\/a> \u2013 \u00fa\u0159edn\u011b zastavena \u010dinnost KS\u010c<\/a> v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. Na\nSlovensku se tak stalo ji\u017e 9. \u0159\u00edjna<\/a><\/p>\n\n\n\n

    22. \u0159\u00edjna<\/a> \u2013 Edvard Bene\u0161 odlet\u011bl do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie.<\/p>\n\n\n\n

    Na na\u0161i \u0161kolu p\u0159ich\u00e1z\u00ed  z \u010cech u\u010ditel Rudolf Kol\u00ednsk\u00fd a zde se\no\u017eenil s u\u010ditelkou Vlastou Dost\u00e1lovou, pozd\u011bji ode\u0161la na mate\u0159skou a m\u00edsto\nn\u00ed  p\u0159i\u0161la u\u010ditelka Svatava Heinigov\u00e1. Po\nodchodu zdej\u0161\u00edch u\u010ditel\u016f k vojsku v r\u00e1mci mobilizace  vyu\u010doval na \n\u0161kole  Fr. Kloupar a  u\u010ditelka A. Malikov\u00e1<\/p>\n\n\n\n

    30. listopadu<\/a> \u2013 Emil H\u00e1cha<\/a> byl\nzvolen prezidentem republiky.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    Za\u010d\u00e1tkem\nprosince se za\u010dalo jednat o stanoven\u00ed nov\u00fdch st\u00e1tn\u00edch hranic, kter\u00e9 prob\u00edhaly\nod  Nikol\u010dic  k Boleradic\u00edm<\/p>\n\n\n\n

    13.\nprosince pak sm\u00ed\u0161en\u00e1 n\u011bmecko-\u010deskoslovensk\u00e1 komise vykol\u00edkovala podle\nkatastr\u00e1ln\u00ed mapy novou hranici a \np\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch katastrech.<\/p>\n\n\n\n

    1939<\/strong><\/p>\n\n\n\n

    M\u00edrn\u00e1\nzima, chladn\u00e9 jarn\u00ed m\u011bs\u00edce. V\u011bt\u0161\u00ed zima se dostavila a\u017e v b\u0159eznu. Ve\ndnech 27. a\u017e 29. b\u0159ezna pr\u0161elo tolik, \u017ee byla zaplaven\u00e1 pole. Na konci dubna\nmrazy polevily a na za\u010d\u00e1tku n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho m\u011bs\u00edce za\u010dalo set\u00ed, kter\u00e9 zvl\u00e1dli\nzem\u011bd\u011blci d\u00edky p\u011bkn\u00e9mu po\u010das\u00ed za pouh\u00fd t\u00fdden. Pot\u00e9 znovu p\u0159i\u0161lo chladn\u00e9 po\u010das\u00ed,\nkter\u00e9 p\u0159ineslo i mrazy. Ob\u010dasn\u00e9 mrazy p\u0159i\u0161ly i b\u011bhem kv\u011btna. Cel\u00fd kv\u011bten\npr\u016fb\u011b\u017en\u011b pr\u0161elo a roln\u00edci m\u011bli obavy o \u00farodu. V prvn\u00ed polovin\u011b \u010dervna bylo\nslunn\u00e9 po\u010das\u00ed. Od druh\u00e9 poloviny za\u010dalo zase pr\u0161et a \u010dasto p\u0159ich\u00e1zely siln\u00e9\nbou\u0159ky.<\/p>\n\n\n\n

    8. b\u0159ezen<\/a> \u2013 Hitler<\/a> informuje\n\u0159\u00ed\u0161skou reprezentaci o tom, \u017ee \u010cSR<\/a> kv\u016fli nesnesiteln\u00e9 situaci v Praze<\/a> bude obsazena nejd\u00e9le do t\u00fddne.<\/p>\n\n\n\n

    14.  b\u0159ezna vznik\u00e1 samostatn\u00fd Slovensk\u00fd st\u00e1t-\nprezidentem je Jozef Tiso<\/p>\n\n\n\n

    Za\u010d\u00e1tek n\u011bmeck\u00e9 okupace \u010cech, Moravy a\nSlezska<\/a>. Voj\u00e1ci \u010desk\u00e9ho 8.\npluku v M\u00edstku<\/a> kladou ozbrojen\u00fd\nodpor n\u011bmeck\u00fdm<\/a> jednotk\u00e1m<\/p>\n\n\n\n

    15. b\u0159ezen<\/a> -n\u011bmeck\u00e1 okupace \u010desk\u00fdch zem\u00ed, obsazen\u00ed \u010cech a Moravy (n\u011bmeck\u00fd IV. a XVI.\nsbor) \u2013 operace Marzwirbel<\/em><\/p>\n\n\n\n

    Zah\u00e1jena\nprvn\u00ed masov\u00e1 zat\u00fdkac\u00ed akce v \u010cSR<\/a> zam\u011b\u0159en\u00e1 proti v\u0161em potenci\u00e1ln\u00edm odp\u016frc\u016fm \u0158\u00ed\u0161e<\/a> \u2013 akce Gitter<\/em> (M\u0159\u00ed\u017ee)<\/p>\n\n\n\n

    Podkarpatsk\u00e1 Ukrajina<\/a> vyhla\u0161uje nez\u00e1vislost na \u010cSR<\/a><\/p>\n\n\n\n

    15. b\u0159ezna po z\u00e1boru pohrani\u010d\u00ed\nbyly stanoveny nov\u00e9 hranice st\u00e1tu. Tak\u00e9 na\u0161\u00ed obc\u00ed proj\u00ed\u017ed\u011bla, za sn\u011bhov\u00e9 v\u00e1nice\nvelk\u00e1 vojensk\u00e1 kolona n\u011bmeck\u00fdch vozidel. Z pohledu kluka tuto ud\u00e1lost popisuje\npan Solni\u010dka v Nikol\u010dick\u00e9 \u010d\u00edtance II na stran\u011b 32.<\/p>\n\n\n\n

    16. b\u0159ezen<\/a> ma\u010farsk\u00e9<\/a> jednotky okupuj\u00ed s n\u011bmeck\u00fdm<\/a> souhlasem Podkarpatskou Ukrajinu<\/a><\/p>\n\n\n\n

    Z\u0159\u00edzen\u00ed Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava<\/a>, jmenov\u00e1n\u00ed protektor\u00e1tn\u00ed vl\u00e1dy (\u010cSR<\/a>)<\/p>\n\n\n\n

    Okupac\u00ed okresn\u00ed s\u00eddlo\nv Hustope\u010d\u00edch zaniklo a m\u011bsto se stalo sou\u010d\u00e1st\u00ed Landr\u00e1tu mikulovsk\u00e9ho\nv Dolnorakousk\u00e9 \u017eup\u011b ( Gau Niederdonau). V d\u016fsledku toho p\u0159i j\u00edzd\u011b \u010di ch\u016fzi\ndo Kurd\u011bjova a Hustope\u010d\u00ed, ale i na pole H\u00e1dy, Molgary, Pizingry a Pruchy musely\nb\u00fdt propustky. <\/p>\n\n\n\n

    Po zru\u0161en\u00ed Okresn\u00edho \u00fa\u0159adu\nHustope\u010de p\u0159e\u0161ly obce pod Okresn\u00ed \u00fa\u0159ad Klobouky, pozd\u011bji v\u0161ak i zde byl zru\u0161en\nokresn\u00ed \u00fa\u0159ad a oblast spadala pod Hodon\u00edn.<\/p>\n\n\n\n

    Pod klobouck\u00fd bern\u00ed \u00fa\u0159ad (\nlidov\u011b d\u016fchodkov\u00fd) n\u00e1le\u017eely obce: Bohumilice, Boleradice, Borkovany, Bo\u0159etice,\nBrumovice, Div\u00e1ky, Horn\u00ed Bojanovice, Ka\u0161nice, Klobouky, Kobyl\u00ed, Krumv\u00ed\u0159, Martinice,\nMork\u016fvky, N\u011bm\u010di\u010dky, Nikol\u010dice, \u0160itbo\u0159ice, Velk\u00e9 Host\u011br\u00e1dky, Velk\u00e9 Pavlovice a\nVrbice.<\/p>\n\n\n\n

    Kdy\u017e m\u011bla b\u00fdt n\u011bmeck\u00fdmi vojsky\nobsazena Hustope\u010d a Kurd\u011bjov, do Nikol\u010dic bylo p\u0159id\u011bleno 200 \u010dsl. voj\u00e1k\u016f. Byli\nusazeni v soukrom\u00fdch domech. U Klob\u00e1s\u016f \u010d.10 m\u011bli kancel\u00e1\u0159, u Byst\u0159ick\u00fdch\n\u010d.21 byla poln\u00ed kuchyn\u011b ( D\u011bti si tam chodily na pol\u00edvku). N\u011bkolik dn\u00ed bydleli\nve \u0161kole.<\/p>\n\n\n\n

    17. b\u0159ezen<\/a> \u2013\nzaveden\u00ed pravostrann\u00e9ho silni\u010dn\u00edho provozu v Protektor\u00e1tu\n\u010cechy a Morava<\/a> (\u010cSR<\/a>)<\/p>\n\n\n\n

    Toho roku byla v na\u0161\u00ed obci\nz\u0159\u00edzena \u010detnick\u00e1 stanice a finan\u010dn\u00ed str\u00e1\u017e. O byty byla nouze. \u010cetn\u00edci byli\nusazeni na \u010d\u00edsle 86 (c\u00edrkevn\u00ed d\u016fm). Po osobn\u00edch zm\u011bn\u00e1ch z\u016fstal na stanici\nvelitelem Fr. Pe\u0161a, jeho pod\u0159\u00edzen\u00ed byli prapor\u010d\u00edk Poffel a str\u00e1\u017emist\u0159i Fuchs,\nKov\u00e1\u0159 a \u010cervinka. Finan\u010dn\u00ed str\u00e1\u017e m\u011bla p\u016fvodn\u011b 18 \u010dlen\u016f a roku 1940 byla\nzru\u0161ena; jej\u00ed \u010dlenov\u00e9 ode\u0161li do civiln\u00edch slu\u017eeb. V obci z\u016fstal jako z\u00e1sobovac\u00ed\nkomisa\u0159 Josef Slov\u00e1\u010dek, b\u00fdval\u00fd  rusk\u00fd\nlegion\u00e1\u0159,  a Vil\u00e9m Frejka pro K\u0159epice. <\/p>\n\n\n\n

    19. b\u0159ezen<\/a> \u2013 n\u011bmeck\u00e1<\/a> vojensk\u00e1\np\u0159ehl\u00eddka na V\u00e1clavsk\u00e9m\nn\u00e1m\u011bst\u00ed<\/a> v Praze<\/a> <\/p>\n\n\n\n

    Policejn\u011b byla zp\u0159\u00edsn\u011bna evidence ka\u017ed\u00e9ho ob\u010dana, mlad\u00ed ji\u017e od \u010dtrn\u00e1cti let m\u011bli ob\u010dansk\u00fd pr\u016fkaz (Kenkartu). Co\u017e byl jednoduch\u00fd mal\u00fd dvoulist\u00fd pr\u016fkaz z fotografi\u00ed, rodn\u00fdm \u010d\u00edslem, ozna\u010den\u00edm bydli\u0161t\u011b a otiskem palce.<\/p>\n\n\n\n

    21. b\u0159ezen<\/a> \u2013 polo\u017een z\u00e1klad\nvzniku N\u00e1rodn\u00edho\nsouru\u010denstv\u00ed<\/a> (jedin\u00e9 politick\u00e9 strany v Protektor\u00e1tu\n\u010cechy a Morava<\/a>)<\/p>\n\n\n\n

    Vedouc\u00edm byl prezident H\u00e1cha,\nzde Jakub B\u00edlek. Krom\u011b vyb\u00edr\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f nevyv\u00edjelo \u017e\u00e1dnou \u010dinnost. <\/p>\n\n\n\n

    5. kv\u011bten<\/a> rozkaz Reinharda Heydricha<\/a> ke\nzformov\u00e1n\u00ed gestapa<\/a> v Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

    5. \u010derven<\/a> \u2013\npodplukovn\u00edk Ludv\u00edk Svoboda<\/a> ileg\u00e1ln\u011b\nunik\u00e1 pobl\u00ed\u017e Ostravy<\/a> do Polska<\/a><\/p>\n\n\n\n

    8.  \u010dervna \nbyl p\u0159elo\u017een zdej\u0161\u00ed  \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010d.\nKloupar  do trval\u00e9 v\u00fdslu\u017eby.  Zde za\u010d\u00ednal svou u\u010ditelskou kari\u00e9ru v roce  1905.<\/p>\n\n\n\n

    22. \u010dervna prob\u00edh\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed o\nz\u0159\u00edzen\u00ed \u00fajezdn\u00ed m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly pro obce Div\u00e1ky, Nikol\u010dice a K\u0159epice se  s\u00eddlem v Nikol\u010dic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

    V \u010dervnu byly ve vsi\npovodn\u011b. <\/p>\n\n\n\n

    12. \u010dervence krupobit\u00ed, \u0161kody\nna ovoci, pr\u016fm\u011brn\u00e9  \u017en\u011b.<\/p>\n\n\n\n

    14. \u010dervence<\/a> \nse narodil  Karel Gott<\/a>,\nzp\u011bv\u00e1k.(+ 2020)<\/p>\n\n\n\n

    9. srpna se  v Brn\u011b narodila Eva Pilarov\u00e1.( +\n14.3.2020)<\/p>\n\n\n\n

    \u0160koln\u00ed prapor.<\/p>\n\n\n\n

     \u017da\u010dky IV. t\u0159\u00eddy  vy\u0161ily pro obecnou \u0161kolu prapor, na kter\u00fd\nspr\u00e1vce \u0161koly vyprosil ve\u0161ker\u00fd materi\u00e1l od \nr\u016fzn\u00fdch firem. St\u0159ed byl vypln\u011bn obecn\u00edm znakem. Kolem znaku je\nMasarykovo heslo. Stuhy sv\u00fdmi letopo\u010dty p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed kr\u00e1tkou, ale  velikou \ndobu na\u0161eho n\u00e1roda.<\/p>\n\n\n\n

    Posledn\u00ed z\u00e1pis  do \u0161koln\u00ed \nkroniky napsal u\u010d. Kloupar v srpnu 1939.<\/p>\n\n\n\n

    Nov\u00fd \u0161koln\u00ed rok za\u010dal 1. z\u00e1\u0159\u00ed. Do\u0161lo ke spojen\u00ed obecn\u00e9\n\u0161koly pod spole\u010dnou spr\u00e1vu se \u0161kolou m\u011b\u0161\u0165anskou, kv\u016fli zabr\u00e1n\u00ed  m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \n\u0161koly v Hustope\u010d\u00edch.  N\u00e1bytek\nbyl do Nikol\u010dick\u00e9 \u0161koly  p\u0159est\u011bhov\u00e1n  z m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly z Olbramovic a  dal\u0161\u00ed vnit\u0159n\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed je\u0161t\u011b ze \u0161kol v\nNa\u0161im\u011b\u0159ic\u00edch a Hustope\u010d\u00edch. Na z\u0159\u00edzen\u00ed a p\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed \u0161koly m\u011bli nejv\u011bt\u0161\u00ed\nz\u00e1sluhy starosta Metod\u011bj Kone\u010dn\u00fd, n\u00e1m\u011bstek Franti\u0161ek Ne\u010das, radn\u00ed Anton\u00edn\nNovotn\u00fd, Josef Barton\u011bk a V\u00e1clav Ku\u010dera a \u010dlenov\u00e9 m\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed rady Josef Solni\u010dka\na Josef Hany\u00e1\u0161.  Franti\u0161ek  Ne\u010das \nbyl pozd\u011bji na\u0159\u010den, \u017ee \u201e okradl\u201c \u0158\u00ed\u0161i a m\u011bl pot\u00ed\u017ee s gestapem.<\/p>\n\n\n\n

    \u0158editelem m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly byl\nKarel Krafka, kter\u00fd spravuje ob\u011b \u0161koly.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n
    \"\"<\/figure>\n\n\n\n
    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    U\u010ditel\u00e9: And\u011bla Hor\u00e1kov\u00e1(\nnarozena v Hustope\u010d\u00edch), Rudolf Kol\u00ednsk\u00fd, \u010cestm\u00edr \u010cerno\u0161ek( Ostravice u\nFr\u00fddku M\u00edstku), Herm\u00edna Kord\u00edkov\u00e1( Opatovice) a Blanka Studen\u00e1( Ivan\u010dice). N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed\nu\u010dili far\u00e1\u0159 Jan Ture\u010dek a evangelick\u00fd far\u00e1\u0159 \u0160ed\u00fd. D\u00edv\u010d\u00edm pracem vyu\u010duje Libu\u0161e\nFarl\u00edkov\u00e1, je\u017e doch\u00e1z\u00ed z K\u0159epic. V\u0161ichni \u017e\u00e1ci obecn\u00e9 \u0161koly jsou poji\u0161t\u011bni\nproti \u00farazu u Hasi\u010dsk\u00e9 poji\u0161\u0165ovny v Brn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

    1. z\u00e1\u0159\u00ed<\/a> do\u0161lo k napaden\u00ed Polska<\/a> N\u011bmeckem<\/a>, zah\u00e1jen\u00ed\noperace Fall Weiss<\/a>, za\u010d\u00e1tek druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/a><\/p>\n\n\n\n

    Zat\u00fdk\u00e1n\u00ed v Protektor\u00e1tu\n\u010cechy a Morava<\/a> \u2013 n\u011bmeck\u00e1 operace Albrecht I.<\/a> \u2013 v \u010cech\u00e1ch zat\u010deno 1247 osob.<\/p>\n\n\n\n

    7. z\u00e1\u0159\u00ed protektor\u00e1tn\u00ed vl\u00e1da\nschvaluje stanovisko \u00da\u0159adu \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora ohledn\u011b vyv\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed vlajek a\nhran\u00ed hymen<\/p>\n\n\n\n

    Z\u00e1\u0159\u00ed bylo chladn\u00e9 a na jeho\nkonci za\u010dalo podzimn\u00ed set\u00ed. Cel\u00fd podzim byl de\u0161tiv\u00fd. V\u0161echny poln\u00ed pr\u00e1ce se tak\nmusely konat v de\u0161ti.<\/p>\n\n\n\n

    Tento rok byla postavena\nobecn\u00ed v\u00e1ha, stavbu provedla firma Kal\u00e1b z Brna. N\u00e1klad \u010dinil asi\n25 000 K. Nosnost byla vypo\u010dtena na 130 q.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    Zavedeno telefonn\u00ed spojen\u00ed  d\u00edky tomu, \u017ee v obci bylo zavedeno \u010detnictvo a finan\u010dn\u00ed str\u00e1\u017e. <\/p>\n\n\n\n

    Americk\u00e1\nspole\u010dnost CBS zkou\u0161ela bezdr\u00e1tov\u00fd p\u0159enos barevn\u00e9 televize.<\/p>\n\n\n\n

    V \u0159\u00edjnu byly zavedeny\npotravinov\u00e9 l\u00edstky. \u0160lo o tzv. p\u0159\u00edd\u011blov\u00fd syst\u00e9m \na sou\u010dasn\u011b  byly na\u0159\u00edzeny povinn\u00e9\ndod\u00e1vky vajec a ml\u00e9ka. N\u011bkte\u0159\u00ed museli p\u011bstovat tab\u00e1k. V\u0161ichni museli b\u00fdt\nzam\u011bstn\u00e1ni a na z\u00e1klad\u011b toho dost\u00e1vali na obecn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b l\u00edstky. Na p\u0159\u00edd\u011bl bylo\nmaso, m\u00e1slo, tuky, ml\u00e9ko, vejce, mouka a pe\u010divo, cukr, m\u00fddlo, pr\u00e1dlo, \u0161atstvo,\nobuv, tab\u00e1k, d\u0159\u00edv\u00ed, uhl\u00ed. Rozbujel se \u010dern\u00fd trh. Hlavn\u00edm platidlem byly husy, kachny,\ns\u00e1dlo, maso, vaj\u00ed\u010dka atd..<\/p>\n\n\n\n

    8. z\u00e1\u0159\u00ed britsk\u00e1 BBC<\/a> za\u010d\u00edn\u00e1 s pravideln\u00fdmi denn\u00edmi relacemi v \u010desk\u00e9m jazyce<\/p>\n\n\n\n

     Kdo m\u011bl r\u00e1dio, musel z n\u011bj  odstranit kr\u00e1tk\u00e9 vlny.<\/p>\n\n\n\n

    17.z\u00e1\u0159\u00ed p\u0159echod\n\u010deskoslovensk\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky na sov\u011btskou stranu v oblasti mezi Polskem<\/a> a Ukrajinou<\/a><\/p>\n\n\n\n

    18. z\u00e1\u0159\u00ed protektor\u00e1tn\u00ed vl\u00e1da\nstvrzuje rozhodnut\u00ed Syrov\u00e9ho<\/a> vl\u00e1dy\nz \u0159\u00edjna 1938 \u2013 28. \u0159\u00edjen nebude nad\u00e1le pova\u017eov\u00e1n za st. sv\u00e1tek (\u010cSR<\/a>)<\/p>\n\n\n\n

    19.z\u00e1\u0159\u00ed- 189 mu\u017e\u016f ze skupiny\n\u010cesk\u00fdch legion\u00e1\u0159\u016f pod veden\u00edm podplukovn\u00edka Svobody<\/a> p\u0159ech\u00e1z\u00ed\nk sov\u011btsk\u00fdm vojsk\u016fm.<\/p>\n\n\n\n

    28. \u0159\u00edjen   protinacistick\u00e1 demonstrace  smrteln\u011b zran\u011bn Jan Opletal  (1. ledna<\/a> 1915<\/a> Lhota nad Moravou<\/a> \u2013 11. listopadu<\/a> 1939<\/a> Praha<\/a>) byl student L\u00e9ka\u0159sk\u00e9\nfakulty Karlovy\nuniverzity<\/a>, <\/p>\n\n\n\n

     8. listopad<\/a>  Adolf Hitler<\/a> t\u011bsn\u011b unikl atent\u00e1tu<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

    15. listopad<\/a>  poh\u0159eb Jana Opletala<\/a> v Praze<\/a>, demonstrace cca 5000 student\u016f v ulic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

    17. listopad<\/a> \u2013\nuzav\u0159eny \u010desk\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly, vedouc\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 vysoko\u0161kol\u00e1k\u016f byli zat\u010deni a\npopraveni, stovky \u010desk\u00fdch student\u016f byly zbity a odvle\u010deny do koncentra\u010dn\u00edch\nt\u00e1bor\u016f.<\/p>\n\n\n\n

    18. listopadu- zat\u010den\u00ed \u010de\u0161t\u00ed studenti star\u0161\u00ed 20 let (1264\nstudent\u016f) odvezeni do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Sachsenhausen<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

    1.prosince p\u0159e\u0161el na \u0161kolu\nm\u011b\u0161\u0165anskou u\u010ditel Rudolf Kol\u00ednsk\u00fd a na jeho m\u00edsto  byla ustanovena jeho  man\u017eelka Vlasta Kol\u00ednsk\u00e1- rozen\u00e1 Dost\u00e1lov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    1940<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

    Abnorm\u00e1ln\u00ed  rok, tuh\u00e1 zima, de\u0161tiv\u00e9 l\u00e9to, lednov\u00e1 minima,\nv \u00fanoru vlna mraz\u016f (m\u00ednus 25 st C.), zav\u00e1t\u00e9 komunikace. Obec musela\nproh\u00e1zet sv\u016fj katastr, odh\u00e1zen\u00fd sn\u00edh se kupil kolem silnic a\u017e do v\u00fd\u0161e 3 m. Byly\n\u0161kody na stromov\u00ed, opo\u017ed\u011bn\u00e9 \u017en\u011b, obil\u00ed \u0161patn\u011b sype, chladn\u00fd podzim, n\u00e1mrazy\nkoncem \u0159\u00edjna.<\/p>\n\n\n\n

    9. ledna byla provedena ve\n\u0161kole v\u00e1no\u010dn\u00ed  nad\u00edlka  chud\u00fdm d\u011btem, kterou financovali r\u016fzn\u00e9\norganizace z okresu. V lednu bylo d\u011btem obou \u0161kol  rozd\u00e1v\u00e1no ml\u00e9ko.<\/p>\n\n\n\n

    V \u00fanoru odch\u00e1z\u00ed u\u010ditel\n\u010cerno\u0161ek na \u0161kolu m\u011b\u0161\u0165anskou a na jeho m\u00edsto nastupuje Jaroslav Vr\u00e1na ( P\u0159erov).<\/p>\n\n\n\n

    V obci se za\u010dala  budovat kanalizace a \u0159e\u0161it ot\u00e1zka\nelektrifikace obce.  Podn\u011bt tomu byl d\u00e1n\nji\u017e v dob\u011b starostov\u00e1n\u00ed Mat\u00fd\u0161ka z \u010d. 8.<\/p>\n\n\n\n

    22. b\u0159ezna m\u011bl poh\u0159eb Jan\nOt\u0159\u00edsal z \u010d. 106, kter\u00fd zahynul v N\u011bmecku, kde byl na pr\u00e1ci. Jeho t\u011blo tam bylo\nsp\u00e1leno a urna posl\u00e1na do rodn\u00e9 obce. <\/p>\n\n\n\n

    30. b\u0159ezna byly zabaveny\nzvony: dva z katolick\u00e9ho a jeden z evangelick\u00e9ho kostela.<\/p>\n\n\n\n

    21. dubna sehr\u00e1li \u010dlenov\u00e9 u\u010d.\nsboru ze \u0161koly  Hor\u00e1kov\u00e1 a Vr\u00e1na pro\njednotu Sokol operetu \u201e Tul\u00e1ck\u00e1 krev\u201c.<\/p>\n\n\n\n

    14. \u010dervna N\u011bmecko obsadilo Pa\u0159\u00ed\u017e<\/p>\n\n\n\n

    10. \u010dervence \nza\u010dala bitva o Brit\u00e1nii<\/p>\n\n\n\n

    2.  z\u00e1\u0159\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1 \n\u0161koln\u00ed  rok 1940\/41. Na obecn\u00e9\n\u0161kole  vyu\u010dovali Alois Strouhal, And\u011bla\nHor\u00e1kov\u00e1, Vlasta Kol\u00ednsk\u00e1, V\u00e1clav Barton\u011bk a Herm\u00edna Kord\u00edkov\u00e1. Ru\u010dn\u00edm pracem\nvyu\u010dovala Libu\u0161e  Farl\u00edkov\u00e1<\/p>\n\n\n\n

    A d\u00e1le t\u0159\u00eddn\u00ed u\u010ditel\u00e9: Anton\u00edn\nTom\u00e1\u0161ek, Old\u0159ich Jedli\u010dka, Josefa Brychtov\u00e1, Rudolf Kol\u00ednsk\u00fd, Bohum\u00edr J\u00e1no\u0161,\nJi\u0159\u00ed Kudela, \u010cestm\u00edr \u010cerno\u0161ek. <\/p>\n\n\n\n

    Jeden ze \u010dlen\u016f sboru odborn\u00fd\nu\u010ditel Ed.Hrabovsk\u00fd byl pro ileg\u00e1ln\u00ed \n\u010dinnost popraven.<\/p>\n\n\n\n

    N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed u\u010dili Jan Ture\u010dek\na V\u00e1clav Barton\u011bk. Evangel\u00edky u\u010dil far\u00e1\u0159 \u0160ed\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

    \u0160kolu nav\u0161t\u011bvovaly  d\u011bti z Nikol\u010dic, K\u0159epic, Div\u00e1k, Boleradic a\n\u0160itbo\u0159ic.<\/p>\n\n\n\n

    Bylo zak\u00e1z\u00e1no p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed  \u017eidovsk\u00fdch d\u011bt\u00ed  do \n\u010desk\u00fdch \u0161kol. Byla zavedena \nv\u00fduka  n\u011bm\u010diny, jako povinn\u00fd\np\u0159edm\u011bt. V\u0161echny n\u00e1pisy,  tiskopisy,\nraz\u00edtka atd, museli b\u00fdt n\u011bmecko- \u010desk\u00e9. Slovo \u201e st\u00e1tn\u00ed\u201c a  \u010desk\u00fd\u201c \nbylo nep\u0159\u00edpustn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

    U\u010ditel\u00e9 n\u011bm\u010diny, d\u011bjepisu a\nzem\u011bpisu povinn\u011b  nav\u0161t\u00edvili pra\u017eskou\nv\u00fdstavu Deutsche  Gr\u00f6\u00dfe.<\/p>\n\n\n\n

    \u0158editel\u00e9 a spr\u00e1vci  \u0161kol se \nmuseli  podrobit zkou\u0161ce\nz n\u011bm\u010diny.<\/p>\n\n\n\n

    \u0160koln\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 bylo\np\u0159est\u011bhov\u00e1no z Olbramovic, Na\u0161im\u011b\u0159ic a Hustope\u010d, muselo b\u00fdt  vr\u00e1ceno nebo zaplaceno.<\/p>\n\n\n\n

    13. srpna obec  \u010d\u00e1stku zaplatila 4.710 \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch marek, co\u017e\nbylo 47.100 korun.  T\u00edm se ve\u0161ker\u00fd\nn\u00e1bytek a invent\u00e1\u0159 staly majetkem obce.<\/p>\n\n\n\n

    P\u00edsmeno \u201eV\u201c m\u011blo b\u00fdt\nsymbolem V\u00edt\u011bzstv\u00ed \u0159\u00ed\u0161e v boji za novou Evropu a jako takov\u00e9 mus\u00ed b\u00fdt\npropagov\u00e1no.<\/p>\n\n\n\n

    \u017d\u00e1k\u016fm bylo ulo\u017eeno, \u017ee\nmusej\u00ed   dokonale zn\u00e1t  hymnu \u0158\u00ed\u0161e.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    16. z\u00e1\u0159\u00ed byly s\u0148aty plakety TGM z pomn\u00edk\u016f padl\u00fdch v\nprvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. <\/p>\n\n\n\n

    28. \u0159\u00edjna u\u017e se nesm\u011bl\nslavit sv\u00e1tek zalo\u017een\u00ed republiky.<\/a><\/p>\n\n\n\n

    N\u00e1zev \u201e m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e1  \u0161kola\u201c byl \nnahrazen n\u00e1zvem\u201c hlavn\u00ed\u201c \u0161kola.<\/p>\n\n\n\n

    D\u00e1le bylo zalo\u017eeno Kuratorium\n\u2014 vedouc\u00edm byl nucen\u011b ustanoven u\u010ditel Inocenc \u0160eve\u010dek a po jeho tot\u00e1ln\u00edm\nnasazen\u00ed u\u010ditel Jaroslav Vr\u00e1na. I zde byla \u010dinnost pasivn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

     Finan\u010dn\u00ed \nstr\u00e1\u017e  byla zru\u0161ena. M\u011bla p\u016fvodn\u011b\n18 \u010dlen\u016f, kte\u0159\u00ed ode\u0161li do civiln\u00ed slu\u017eby.<\/p>\n\n\n\n

    Prezidenti<\/p>\n\n\n\n

    St\u00e1tn\u00ed prezident protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava \u2013 Emil\nH\u00e1cha <\/p>\n\n\n\n

                  \nve funkci od 15. b\u0159ezna 1939- 9. kv\u011btna 1945<\/p>\n\n\n\n

    Slovensko<\/a> \u2013 Jozef Tiso<\/a> (1939\u20131945)<\/p>\n\n\n\n

    Sov\u011btsk\u00fd svaz<\/a> \u2013 Josif Vissarionovi\u010d Stalin<\/a> (1922\u20131953)<\/p>\n\n\n\n

    USA<\/a> \u2013 Franklin Delano Roosevelt<\/a> (1933\u20131945)<\/p>\n\n\n\n

    27.3.2020 byly v klubovn\u011b vystaveny  fotografie k tomuto desetilet\u00ed, \u017eel bylo to v dob\u011b nouze, kdy n\u00e1rod bojoval s koronavirem a nesm\u011blo se  vych\u00e1zet.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    Roky souhrnn\u011b zvan\u00e9 30. l\u00e9ta 20. stolet\u00ed, jsou charakterizov\u00e1ny p\u0159edev\u0161\u00edm v\u0161eobecnou hospod\u00e1\u0159skou kriz\u00ed, n\u00e1stupem autoritativn\u00edch re\u017eim\u016f v \u0159ad\u011b zem\u00ed sv\u011bta a nakonec vypuknut\u00edm 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. 1931 Zima byla m\u00edrn\u00e1, nejv\u011bt\u0161\u00ed mrazy byly v \u00fanoru (15\u00b0C pod nulou). 7. \u00fanora napadlo t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl metru sn\u011bhu. Velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed sn\u011bhu<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/214"}],"collection":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=214"}],"version-history":[{"count":9,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/214\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":984,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/214\/revisions\/984"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=214"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=214"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=214"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}