Za\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed b\u00fdvala v m\u00edstech, kde byl domek\nJosefa Barto\u0148ka, cihelna. Tak\u00e9 je popisov\u00e1na obecn\u00ed cihelna ve \u0160tukyn\u00edch. Je\ntam pro ni studna (za h\u00e1jenkou). A kone\u010dn\u011b t\u0159et\u00ed cihelnu m\u011bl Jan Klob\u00e1sa z \u010d.\n53 v zat\u00e1\u010dce do K\u0159epic. (N\u010c II, str. 168)<\/p>\n\n\n\n
1805<\/p>\n\n\n\n
17. listopadu 1805\np\u0159ekro\u010dila francouzsk\u00e1 arm\u00e1da hranice Moravy v prostoru Znojma a Mikulova\na rychl\u00fdm pochodem asi 10.000 mu\u017e\u016f postupovala do nitra zem\u011b, pron\u00e1sleduj\u00edce ustupuj\u00edc\u00ed\nruskou a rakouskou arm\u00e1du.<\/p>\n\n\n\n
19. listopadu vstoupila\ndo Brna, tent\u00fd\u017e den do Velk\u00fdch N\u011bm\u010dic (VS, 2009, str. 91) a do \u017didlochovic.\nOd t\u00e9 doby st\u00e1le p\u0159ich\u00e1zelo francouzsk\u00e9 vojsko. <\/p>\n\n\n\n
20. listopadu p\u0159i\u0161el\ndo K\u0159epic poru\u010d\u00edk francouz. avantgardy se dv\u011bma voj\u00edny od N\u011bm\u010dic a obec jim\nmusela vyplatit 200 frank\u016f v\u00fdpaln\u00e9ho. Sou\u010dasn\u011b od hustope\u010d. silnice p\u0159i\u0161lo 60\np\u011b\u0161\u00e1k\u016f, sam\u00e1 lupi\u010dsk\u00e1 sp\u0159e\u017e, vedrala se do dom\u016f a zp\u016fsobila mnoho \u0161kod, zejm\u00e9na\nv rathausu. Kdy\u017e se opili, sebrali z obecn\u00ed pokladny 60 frank\u016f, 200\nzlat\u00fdch hostinsk\u00e9mu. 300 zlat\u00fdch m\u011bn\u00ednsk\u00e9mu hostinsk\u00e9mu, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b p\u0159ijel do\nK\u0159epic pro v\u00edno, pak svl\u00e9kli n\u011bkter\u00fdm lidem ko\u017eichy, boty, haleny apod. a dali\njim sv\u00e9 star\u00e9 hadry. (Ferdinand Bohm, K\u0159epick\u00e1 kronika)<\/p>\n\n\n\n
22. listopadu se do\nK\u0159epic nast\u011bhovaly t\u0159i setniny p\u011bchoty a vy\u017e\u00e1daly si denn\u011b na mu\u017ee po lib\u0159e\nmasa (56 dkg), t\u0159i p\u016flm\u00e1zy v\u00edna (12 litr\u016f), chl\u00e9b a dal\u0161\u00ed. Chovaly se celkem\nslu\u0161n\u011b. D\u016fstojn\u00edci se stravovali u Josefa Ne\u010dase, b\u00fdv. k\u0159epick\u00e9ho rycht\u00e1\u0159e.\nMimo to musela obec dodat 687 pecn\u016f chleba, 52 \u00bd put\u00fdnek v\u00edna (29 hl), 2 kr\u00e1vy,\n62 m\u011b\u0159ic ovsa (38 hl), 10 cent\u016f sena, 3 centy mouky (v\u00edde\u0148sk\u00fd cent = 56 kg), 20\not\u00fdpek dlouh\u00e9 a 108 ot\u00fdpek krmn\u00e9 sl\u00e1my.<\/p>\n\n\n\n
1. prosince pos\u00e1dka\nz K\u0159epic neo\u010dek\u00e1van\u011b odt\u00e1hla do bitvy u Slavkova.<\/p>\n\n\n\n
V\u00a0knize B\u0159eclavsko na str. 522 se p\u00ed\u0161e, \u017ee p\u0159ed bitvou u Slavkova byla le\u017een\u00edm francouzsk\u00e1 j\u00edzda mezi Nikol\u010dicemi a Nov\u00fdm Dvorem (tra\u0165 u Taborky). \u0160kody \u010dinily 1598 zlat\u00fdch a 40 krejcar\u016f. V\u00a0obci vyho\u0159elo 17 dom\u016f. <\/p>\n\n\n\n Bitva u\u00a0Slavkova<\/strong>, zvan\u00e1 t\u00e9\u017e\u00a0bitvou t\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159\u016f<\/strong>\u00a0\u010di z\u0159\u00eddka\u00a0bitvou u Brna<\/strong>, v zahrani\u010d\u00ed zn\u00e1m\u00e1 jako\u00a0bitva u Austerlitz<\/strong>\u00a0(n\u011bmeck\u00fd<\/a> n\u00e1zev Slavkova), byla jedn\u00edm z hlavn\u00edch st\u0159etnut\u00ed\u00a0napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek<\/a>\u00a0a jednou z nejslavn\u011bj\u0161\u00edch bitev, kter\u00e9 se kdy odehr\u00e1ly na\u00a0\u010desk\u00e9m<\/a>\u00a0\u00fazem\u00ed. Prob\u011bhla 2.\u00a0prosince\u00a0<\/p>\n\n\n\n (20.\u00a0listopadu) 1805 (nebo t\u00e9\u017e 11.\u00a0frimairu roku\u00a0XIV.) na\u00a0Morav\u011b<\/a>\u00a0v prostoru jihov\u00fdchodn\u011b od\u00a0Brna<\/a>\u00a0a z\u00e1padn\u011b od\u00a0Slavkova u\u00a0Brna<\/a>. Francouzsk\u00e1 arm\u00e1da v\u00a0\u010dele s\u00a0c\u00edsa\u0159em\u00a0Napoleonem<\/a>\u00a0zde drtiv\u011b porazila vojsko\u00a0III.\u00a0koalice<\/a>, kterou zastupovali voj\u00e1ci\u00a0rusk\u00e9ho imp\u00e9ria<\/a>\u00a0v\u00a0\u010dele s\u00a0carem\u00a0Alexandrem\u00a0I.<\/a>\u00a0a gener\u00e1lem\u00a0M. I. Kutuzovem<\/a>\u00a0a odd\u00edly\u00a0rakousk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed<\/a>\u00a0pod vrchn\u00edm velen\u00edm c\u00edsa\u0159e\u00a0Franti\u0161ka\u00a0I.<\/a>\u00a0Bitva u Slavkova pat\u0159\u00ed spolu s\u00a0bitvou u\u00a0Gaugam\u00e9l<\/a>,\u00a0bitvou u\u00a0Kann<\/a>\u00a0a\u00a0bitvou u\u00a0Leuthenu<\/a>\u00a0mezi mistrovsk\u00e1 d\u00edla taktiky.[4]<\/sup><\/a>\u00a0Samotn\u00e9 Napoleonovo v\u00edt\u011bzstv\u00ed nejen\u017ee rozbilo svazek III.\u00a0koalice, ale m\u011blo tak\u00e9 vliv na uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed st\u00e1tn\u00edch celk\u016f v\u00a0cel\u00e9 tehdej\u0161\u00ed st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b, zejm\u00e9na pak v\u00a0\u0159\u00edmskon\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i<\/a>. P\u0159esto\u017ee francouzsk\u00fd c\u00edsa\u0159 \u0159\u00eddil \u00favodn\u00ed f\u00e1ze bitvy z\u00a0n\u00e1vr\u0161\u00ed\u00a0\u017dur\u00e1\u0148<\/a>\u00a0(286\u00a0m\u00a0n.\u00a0m., dnes v\u00a0katastru obce\u00a0Podol\u00ed<\/a>\u00a0v\u00a0okrese Brno-venkov<\/a>) a Franti\u0161ek\u00a0I. s\u00a0carem Alexandrem m\u011bli sv\u016fj hlavn\u00ed stan z\u0159\u00edzen\u00fd v\u00a0K\u0159enovic\u00edch<\/a>, nazval francouzsk\u00fd c\u00edsa\u0159 bitvu podle Slavkova, vzd\u00e1len\u00e9ho od centra boji\u0161t\u011b zhruba 9\u00a0km. \u00dadajn\u011b proto, \u017ee na\u00a0slavkovsk\u00e9m z\u00e1mku<\/a>\u00a0den p\u0159ed bitvou nocovali oba spojene\u010dt\u00ed panovn\u00edci, ale snad i\u00a0na po\u010dest z\u00e1mku samotn\u00e9ho, jeliko\u017e na Napoleona, kter\u00fd se zde ubytoval 3.\u00a0prosince, u\u010dinil velk\u00fd dojem. <\/p>\n\n\n\n Ferdinand Bohm v kronice popisuje,\n\u017ee bylo sly\u0161et h\u0159m\u011bn\u00ed d\u011bl. Mnoho lid\u00ed se d\u00edvalo s \u00fazkost\u00ed z kopc\u016f.\nVe\u010der 2. prosince se roz\u0161\u00ed\u0159ila zpr\u00e1va, \u017ee Napoleon zv\u00edt\u011bzil.<\/p>\n\n\n\n 5. prosince p\u0159i\u0161lo na nocleh do K\u0159epic 2400 francouzsk\u00fdch p\u011b\u0161\u00e1k\u016f. Nastala ohavnost spu\u0161t\u011bn\u00ed, celou noc ml\u00e1cen\u00ed, loupen\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fm, \u017eitn\u00e1 komora, sklep, stodola nebyla ponech\u00e1na na pokoji, ba i do kostela se ti zlo\u010dinci vloupali, monstrance a dva kalichy byly ukradeny, z\u00a0orn\u00e1t\u016f byly strh\u00e1ny pr\u00fdmky, hudebn\u00ed n\u00e1stroje odcizeny.<\/p>\n\n\n\n Nikol\u010dice. Nem\u00e1me konkr\u00e9tn\u00ed informaci o tom, co se d\u011blo v\u00a0tuto dobu v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch, m\u016f\u017eeme se jen domn\u00edvat, \u017ee situace byla stejn\u00e1. <\/p>\n\n\n\n Krom\u011b v\u00fd\u0161e popsan\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed\nv K\u0159epic\u00edch \u010dteme v D\u011bjin\u00e1ch Habr\u016fvky na str. 70: Francouzi se\ndostali i do Div\u00e1k a vesnici vyrabovali, brali lidem obil\u00ed, dobytek, pen\u00edze a\nhodily se jim i dlouh\u00e9 selsk\u00e9 ko\u017eichy, kter\u00e9 nakl\u00e1dali na vozy a odv\u00e1\u017eeli je do\nBrna.<\/p>\n\n\n\n V kronice z Mork\u016fvek lze \u010d\u00edst,\n\u017ee se vojsko \u201ep\u0159ehnalo\u201c i p\u0159es jejich ves.<\/p>\n\n\n\n Za celou dobu invaze, tedy od 20. 11. 1805 do 16. 2. 1806 padlo za ob\u011b\u0165 vojsku 16 kon\u00ed, 3 vozy a r\u016fzn\u00e9 p\u0159edm\u011bty v\u00a0cen\u011b 6.800 zlat\u00fdch. (K\u010c, str. 110)<\/p>\n\n\n\n V knize \u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 204 je ps\u00e1no, \u017ee\nobec utrp\u011bla od francouzsk\u00e9ho vojska \u0161kody 1587 zl. 40 kr., vyho\u0159elo 17 dom\u016f.<\/p>\n\n\n\n \u0160kola v Nikol\u010dic\u00edch<\/p>\n\n\n\n Po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed d\u011blal p\u0159\u00edjem u\u010ditel\u016fv 498 zl. 38 kr.\n(v tom \u010d\u00edt\u00e1no \u0161koln\u00e9 od 130 d\u011bt\u00ed, \u201eposnopn\u00e9\u201c (ur\u010den\u00fd po\u010det snop\u016f obil\u00ed) a\n42 zl. za varhanictv\u00ed a slu\u017ebu s n\u00edm spojenou, zvon\u011bn\u00ed proti bou\u0159ce apod.)\n(N\u010c I, str. 22)<\/p>\n\n\n\n Ze 13 u\u010ditel\u016f Mat\u011bj Kunz (r.1815-1830, Jan Proch\u00e1zka (1849-1894), (svazek 287) Franti\u0161ek C\u00edsa\u0159 ( -1906) vedl u\u010ditelskou knihovnu (svazek 242), Josef H\u00e1jek\u2026 (\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 204)<\/p>\n\n\n\n \u0160koln\u00ed doch\u00e1zka v\u00a0dob\u011b napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek \u00fapln\u011b ustala, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e p\u0159i\u0161lo do kraje vojsko. Voj\u00e1ci nem\u00edvali tehdy kas\u00e1rna a bydleli (\u201elo\u017e\u00edrovali\u201c) ve vs\u00edch rozd\u011bleni \u201ena kvart\u00fdr\u201c po jednom, po dvou i po t\u0159ech, i s\u00a0ko\u0148mi po statc\u00edch a chalup\u00e1ch. S\u00a0voj\u00e1ky b\u00fdvaly pot\u00ed\u017ee, n\u011bkte\u0159\u00ed byli uznal\u00ed, jin\u00ed v\u0161ak vym\u00e1hali na vesni\u010danech dobr\u00e9 j\u00eddlo i pit\u00ed a pen\u00edze na tab\u00e1k a hospod\u00e1\u0159, cht\u011bl-li \u201es\u00a0panem sold\u00e1tem\u201c vyj\u00edt, musel d\u00e1vat. (Z\u00a0d\u011bjin Habr\u016fvky, str. 72)<\/p>\n\n\n\n 1807 <\/p>\n\n\n\n Do\u0161lo ke zveleben\u00ed chovu ba\u017eant\u016f okolo Nov\u00e9ho\nDvora.<\/p>\n\n\n\n (\u017didlochovice, 1948, str. 35)<\/p>\n\n\n\n 1809<\/p>\n\n\n\n Vypukla nov\u00e1 v\u00e1lka mezi Rakouskem a\nFranci\u00ed.<\/p>\n\n\n\n 12. \u010dervence byla bitva u Znojma a\nrakousk\u00e1 arm\u00e1da byla pora\u017eena Napoleonem. Cel\u00e1 ji\u017en\u00ed Morava byla op\u011bt obsazena\nfrancouzskou arm\u00e1dou. P\u0159i\u0161li tak\u00e9 do K\u0159epic. Dva- a\u017e t\u0159ikr\u00e1t rekv\u00edrovali a\nrekvizice v natur\u00e1li\u00edch se jim vozila do \u017didlochovic. K tomu m\u011bla obec \u017eivit\npos\u00e1dku p\u016fl eskadry francouz. husar\u016f. Krom\u011b p\u0161enice, \u017eita, chleba, mouky, sena,\nlu\u0161t\u011bnin, kr\u00e1vy, 162 v\u011bder v\u00edna jim musela zaplatit 6985 zlat\u00fdch. (Ferdinand\nBohm)<\/p>\n\n\n\n V bitv\u011b u Znojma padlo na francouzsk\u00e9\nstran\u011b asi 3 tis\u00edce voj\u00e1k\u016f, na rakousk\u00e9 si boje vy\u017e\u00e1daly smrt 5 a p\u016fl tis\u00edce\nmu\u017e\u016f.<\/p>\n\n\n\n 19. z\u00e1\u0159\u00ed 1809 jel \u017didlochovicemi s\u00e1m c\u00edsa\u0159 Napoleon do Hustope\u010d\u00ed. (\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 60)<\/p>\n\n\n\n 14. \u0159\u00edjna 1809 po podeps\u00e1n\u00ed m\u00edru tzv. sch\u00f6nbrunnskou m\u00edrovou dohodou Francouzi ode\u0161li. Na z\u00e1klad\u011b t\u00e9to dohody muselo Rakousko uhradit v\u00edt\u011bzn\u00fdm Francouz\u016fm obrovsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 n\u00e1klady ve v\u00fd\u0161i 75 mili\u00f3n\u016f zlat\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n Farn\u00ed budova je z\u00a0roku 1809. (B\u0159eclavsko, str. 523)<\/p>\n\n\n\n (\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 203)<\/a><\/p>\n\n\n\n 1810<\/p>\n\n\n\n Dopad v\u00e1le\u010dn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed a jejich\nn\u00e1sledk\u016f postihly i obce s jejich obyvateli. Na \u00fahradu st\u00e1tn\u00edho dluhu byly\nnuceny odevzd\u00e1vat potraviny, pen\u00edze i cennosti nap\u0159. z kostela.<\/p>\n\n\n\n 1811 <\/p>\n\n\n\n Obecn\u011b prob\u011bhl hospod\u00e1\u0159sk\u00fd krach a za\u010dala\ndvacetilet\u00e1 krize, kter\u00e1 se nevyhnula ani \u017eidlochovick\u00e9mu panstv\u00ed a okol\u00ed a\nvedla k selsk\u00fdm nepokoj\u016fm. Byla zavedena tzv. v\u00edde\u0148sk\u00e1 m\u011bna (WW-Wiener\nWahrung). Tehdy byl majitelem panstv\u00ed po Franti\u0161ku kn\u00ed\u017eeti Dietrich\u0161tejnovi\nsasko-t\u011b\u0161\u00ednsk\u00fd v\u00e9voda Albrecht, ze\u0165 c\u00edsa\u0159ovny Marie Terezie. M\u011bnov\u00e1 reforma\nnep\u0159inesla \u017e\u00e1dn\u00e9 zlep\u0161en\u00ed. Lid\u00e9 ned\u016fv\u011b\u0159ovali nov\u00fdm pap\u00edrov\u00fdm pen\u011bz\u016fm a jejich\nhodnota v pom\u011bru ke kovov\u00fdm minc\u00edm klesala. N\u00e1sledkem byl vzestup cen.\n(Z d\u011bjin Habr\u016fvky, str. 71)<\/p>\n\n\n\n V knize p. Josefa Bab\u00e1\u010dka \u201eMork\u016fvky\nslovem a obrazem\u201c na str. 13 vypravuje 88-let\u00fd sta\u0159e\u010dek Vymazal:<\/p>\n\n\n\n Pen\u00edze padly na p\u011btinu a neker\u00fdmu sedl\u00e1ku tenkr\u00e1t prej neostala ani st\u0159echa nad hlav\u016f. Byly velk\u00fd d\u00e1\u0148ky, \u201efantovalo se\u201c, nebylo se kde vydlu\u017eit. \u017didi p\u016fj\u010dovali na 10 procen, ne\u00faroda n\u011bkolika rok\u016f dod\u011blala pohromu\u2026<\/p>\n\n\n\n 1812<\/p>\n\n\n\n Novodvorsk\u00fd myslivec Anton\u00edn Skokan\ndost\u00e1val na krmen\u00ed ba\u017eant\u016f 20 m\u011b\u0159ic zadn\u00edho je\u010dmene. 14. kv\u011btna 1812 bylo pro\nnovodvorskou ba\u017eantnici zasl\u00e1no z V\u00eddn\u011b 400 ba\u017eant\u00edch vajec a stejn\u00fd po\u010det\njich byl objedn\u00e1n z \u010desk\u00fdch dietrich\u0161tejnsk\u00fdch panstv\u00ed, a to z Budyn\u011b\na Libochovic. (\u017didlochovice, 1948, str. 35)<\/p>\n\n\n\n 1815<\/p>\n\n\n\n V l. 1815-30 p\u016fsobil na \u0161kole u\u010ditel\nMat\u011bj Kunz. Shoda jmen je zaj\u00edmav\u00e1, ale nechce se v\u011b\u0159it, \u017ee by mohlo j\u00edt po sto\nletech o p\u0159\u00edm\u00e9ho potomka Floriana J. Kunz<\/a>e. Mat\u011bj\nKunz zalo\u017eil v Nik. \u0161koln\u00ed kroniku a psal ji n\u011bmecky. (N\u010c I, str. 22)<\/p>\n\n\n\n 1817<\/p>\n\n\n\n Snaha o dal\u0161\u00ed reformu pozemkov\u00fdch dan\u00ed. Vyd\u00e1n\npatent o zaveden\u00ed nov\u00e9 bern\u00ed soustavy, z\u00e1kladem m\u011bl b\u00fdt tzv. stabiln\u00ed katastr.\n(str. 57)<\/p>\n\n\n\n V Brn\u011b bylo zalo\u017eeno Moravsk\u00e9\nmuzeum.<\/p>\n\n\n\n 1819<\/p>\n\n\n\n Vlastn\u00edky Nikol\u010dic byli\npostupn\u011b \u017derot\u00ednov\u00e9<\/a>, Adam z Vald\u0161tejna, Sinzendorffov\u00e9<\/a> a Dietrich\u0161tejnov\u00e9<\/a>. <\/p>\n\n\n\n V\u00e9voda Albrecht koupil zadlu\u017een\u00e9 panstv\u00ed r. 1819 za milion zl. Od t\u00e9 doby z\u016fstalo \u017eidlochovick\u00e9 panstv\u00ed v\u00a0majetku habsbursk\u00e9ho rodu: Po Karlu Ludv\u00edku, synu c\u00edsa\u0159e Leopolda II. (1822-1847) n\u00e1sledoval jeho syn Albrecht (1847-1895) a vnuk Bed\u0159ich (1895-1918). (\u017didlochovice, 1948, str. 19)<\/p>\n\n\n\n 1831 <\/p>\n\n\n\n 1831-1832 prob\u00edhala v kraji epidemie\ncholery. V K\u0159epic\u00edch j\u00ed podlehlo mnoho lid\u00ed. Bylo poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00ed na kopci za\nK\u0159epicemi, kter\u00e9mu se \u0159\u00edk\u00e1 \u201eKuler\u00e1k\u201c. (Bla\u017eena Kosinov\u00e1, K\u0159epice)<\/p>\n\n\n\n Z d\u011bjin Habr\u016fvky str. 74 se do\u010dteme,\n\u017ee cholera vypukla v Rusku, p\u0159enesla se do Polska a Uher a zachv\u00e1tila i\nDiv\u00e1ky, kde si vy\u017e\u00e1dala mnoho ob\u011bt\u00ed na \u017eivotech. Zda pochov\u00e1vali Div\u00e1\u010dt\u00ed svoje\nmrtv\u00e9 na nov\u00e9m h\u0159bitov\u011b, nebo n\u011bkde jinde na \u201emorov\u00e9m krch\u016fvku\u201c, nen\u00ed zn\u00e1mo.<\/p>\n\n\n\n U n\u00e1s v \u010das cholery, kter\u00e1 trvala od 6.\u0159\u00edjna\ndo 28. listopadu 1831, onemocn\u011blo 92 obyvatel\u016f, z nich\u017e zem\u0159elo 50, ostatn\u00edch\n42 z\u016fstali na \u017eivu. Tehdy zem\u0159el tak\u00e9 u\u010ditel Josef Triedl, jeho man\u017eelka a 3\nd\u00edtky\u2026 <\/p>\n\n\n\n V Nikol\u010dick\u00e9 \u010d\u00edtance I na str. 21 je ps\u00e1no, \u017ee nyn\u011bj\u0161\u00ed h\u0159bitov byl\nz\u0159\u00edzen v tom roku. Nejstar\u0161\u00ed kostel st\u00e1val bez pochyby tam, kde jest nyn\u00ed\nfarn\u00ed budova evangelick\u00e1, nebo\u0165 jest tam h\u0159bitov, z kter\u00e9ho je\u0161t\u011b p\u0159ed\nn\u011bkolika roky kosti na nov\u00fd katolick\u00fd h\u0159bitov p\u0159ev\u00e1\u017eeny byly. Je to tak\u00e9\ndolo\u017eeno v knize B\u0159eclavsko na str. 523, kde lze \u010d\u00edst, \u017ee do r. 1831 byl\nh\u0159bitov kolem kostela.<\/p>\n\n\n\n 1834 <\/p>\n\n\n\n Po\u010det dom\u016f v Nikol\u010dic\u00edch 164, po\u010det obyvatel 789\n(B\u0159eclavsko, str. 521)<\/p>\n\n\n\n 1835 <\/p>\n\n\n\n Na tr\u016fn usedl\nFerdinand V., syn Franti\u0161ka I., kr\u00e1l \u010desk\u00fd a uhersk\u00fd, c\u00edsa\u0159 rakousk\u00fd. Sv\u00fdm\njedn\u00e1n\u00edm si z\u00edskal p\u0159\u00eddomek Dobrotiv\u00fd. Pro svou slabomyslnost v\u0161ak nebyl\nschopen vl\u00e1dnout.<\/p>\n\n\n\n Znovu propukla\nepidemie cholery, nejv\u00edce v okol\u00ed Hustope\u010d\u00ed a Bo\u0159etic, Velk\u00fdch Pavlovic a\nZaje\u010d\u00ed. (str. 63)<\/p>\n\n\n\n Poprv\u00e9 zazn\u011bla p\u00edse\u0148\n\u201eKde domov m\u016fj\u201c. N\u00e1p\u011bv slo\u017eil Franti\u0161ek \u0160kroup, slova napsal Josef Kajet\u00e1n Tyl.<\/p>\n\n\n\n 1836<\/p>\n\n\n\n Vypracov\u00e1n projekt\n\u017eelezni\u010dn\u00ed trati V\u00edde\u0148 – B\u0159eclav \u2013 Brno.<\/p>\n\n\n\n 1837 1838<\/p>\n\n\n\n Z\u0159\u00edzen\u00ed cukrovaru v \u017didlochovic\u00edch,\nt.r. i prvn\u00ed sklize\u0148 cukrovky.<\/p>\n\n\n\n V Nikol\u010dic\u00edch katolick\u00fdm far\u00e1\u0159em P. Jan Wieland\n1835-1876 (do 1858 byl kaplanem).<\/p>\n\n\n\n 1839<\/p>\n\n\n\n 6. \u010dervna 1839 p\u0159ijel do slavnostn\u00ed B\u0159eclavi prvn\u00ed vlak z\u00a0V\u00eddn\u011b. (Trasa V\u00edde\u0148 – B\u0159eclav- Brno). Dv\u011b soupravy celkem s\u00a0osmn\u00e1cti vozy t\u00e1hly dv\u011b parn\u00ed lokomotivy Austria a Moravia.<\/p>\n\n\n\n 7. \u010dervence 1839\ndokon\u010dena tra\u0165 a\u017e do Brna + stavba n\u00e1dra\u017e\u00ed. Zprovozn\u011bna stanice Zaje\u010d\u00ed. Ale\ntent\u00fd\u017e den se zde odehr\u00e1lo v\u016fbec prvn\u00ed vlakov\u00e9 ne\u0161t\u011bst\u00ed v Evrop\u011b, kdy\u017e p\u0159i\nj\u00edzd\u011b na trati z Brna do V\u00eddn\u011b jeden ze \u010dty\u0159 vypraven\u00fdch vlak\u016f narazil u\nVranovic do druh\u00e9ho. Byli zde ji\u017e i prvn\u00ed zran\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n 1840<\/p>\n\n\n\n T,r, prob\u00edhala\nv rakousk\u00e9 monarchii evidence poplatn\u00edk\u016f a jejich pozemkov\u00e9ho majetku.\nByla velmi podrobn\u00e1 a jej\u00ed fascikly se naz\u00fdvaly vyce\u0148ovac\u00ed oper\u00e1ty.<\/p>\n\n\n\n Silnice v roce 1840 Z d\u011bjin Habr\u016fvky, str. 76: Div\u00e1ky\nnem\u011bly v r. 1840 je\u0161t\u011b silnici a cesty do Klobouk, Nikol\u010dic, Boleradic,\n\u0160itbo\u0159ic a Hustope\u010d\u00ed byly velmi \u0161patn\u00e9, proto\u017ee se v\u016fbec neudr\u017eovaly. Za\nde\u0161tiv\u00e9ho po\u010das\u00ed se po nich nedalo s n\u00e1kladem a jedn\u00edm sp\u0159e\u017een\u00edm v\u016fbec\njet, ale i za sucha bylo spojen\u00ed div\u00e1ck\u00e9 kotliny se sousedn\u00edmi osadami p\u0159es\nokoln\u00ed kopce obt\u00ed\u017en\u00e9. Sv\u00edzeln\u00e9 bylo nejen vyj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed do kopce, ale i sj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed,\nzejm\u00e9na s n\u00e1kladem, kdy vozovka nebo forman neubrzdil a do\u0161lo\nk ne\u0161t\u011bst\u00ed. Upom\u00ednku na takovou tragickou ud\u00e1lost hl\u00e1s\u00e1 dodnes k\u00e1men nad\nhlubokou str\u017e\u00ed p\u0159i silnici, je\u017e vede z Div\u00e1k do Nikol\u010dic.<\/p>\n\n\n\n Z Div\u00e1k do\nHustope\u010d\u00ed vedla cesta \u201eVrchama\u201c od Borkovan a \u0160itbo\u0159ic k bo\u017e\u00ed muce, je\u017e\nstoj\u00ed p\u0159i jej\u00edm napojen\u00ed na pozd\u011bj\u0161\u00ed silnici nad hustope\u010dskou cihelnou.<\/p>\n\n\n\n 1847 <\/p>\n\n\n\n V \u017eidlochovick\u00e9m\nkraji uskute\u010dn\u011bno kone\u010dn\u00e9 prominut\u00ed robot.<\/p>\n\n\n\n 1848 <\/p>\n\n\n\n Zru\u0161en\u00ed roboty\nc\u00edsa\u0159sk\u00fdm patentem. Bylo form\u00e1ln\u00edm potvrzen\u00edm stavu na mnoha panstv\u00edch, zvl\u00e1\u0161t\u011b\nnec\u00edsa\u0159sk\u00fdch. Nastal u\u017e n\u011bkolik let p\u0159edt\u00edm. (\u017didlochovice, 1948, str.\n19)<\/p>\n\n\n\n 1845<\/p>\n\n\n\n Narodil se n\u00e1\u0161 p\u00edsm\u00e1k Franti\u0161ek L\u00edzal,\nroln\u00edk z \u010d. 34 (1845-1928). Je o n\u011bm ps\u00e1no v N\u010c II na str. 121.<\/p>\n\n\n\n V \u010cesk\u00fdch zem\u00edch byly rozs\u00e1hl\u00e9 povodn\u011b.<\/p>\n\n\n\n 1847<\/p>\n\n\n\n Prvn\u00ed telegraf v \u010desk\u00fdch\nzem\u00edch mezi V\u00eddn\u00ed a Brnem. Je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku byl prodlou\u017een a\u017e do Prahy.<\/p>\n\n\n\n 1848<\/p>\n\n\n\n 18. b\u0159ezna<\/a> Ve V\u00eddni<\/a> p\u0159ijal c\u00edsa\u0159<\/a> Ferdinand V. Dobrotiv\u00fd<\/a> petici s po\u017eadavky \u010desk\u00e9ho lidu.\nV\u011bt\u0161in\u011b po\u017eadavk\u016f vyhov\u011bl a v\u00fdsledkem bylo mimo jin\u00e9 i odebr\u00e1n\u00ed politick\u00e9 i\njin\u00e9 moci vrchnosti.<\/p>\n\n\n\n 1848-49 revolu\u010dn\u00ed v\u0159en\u00ed<\/p>\n\n\n\n Zanechalo po sob\u011b jako nejcenn\u011bj\u0161\u00ed\nv\u00fdsledek definitivn\u00ed z\u00e1nik st\u0159edov\u011bk\u00e9ho feud\u00e1ln\u00edho vrchnostensk\u00e9ho syst\u00e9mu a\nzplodilo st\u00e1tn\u011b organisovanou spr\u00e1vu. (\u017didlochovice,\n1948, str. 29)<\/p>\n\n\n\n Nikol\u010dice pat\u0159ily od\npo\u010d\u00e1tku 16. stol. do \u017eidloch. panstv\u00ed a\u017e do zde uveden\u00e9ho zru\u0161en\u00ed patrimoni\u00e1n\u00ed\nspr\u00e1vy v r. 1848.<\/p>\n\n\n\n P\u0159ed r. 1848 byl nejvy\u0161\u0161\u00ed autoritou rycht\u00e1\u0159.\nTen byl ustanovov\u00e1n v \u017didlochovic\u00edch. Dal\u0161\u00ed byl p\u0159ednosta, ten se volil\nv obci a k n\u011bmu dva kon\u0161el\u00e9 (posledn\u00ed jsou uv\u00e1d\u011bn\u00ed Strouhal a\nBarton\u011bk). D\u00e1le byli dva hospod\u00e1\u0159i (Grim a Brulus). Ti chodili jak patriar\u0161i\nv dlouh\u00fdch ko\u017ei\u0161\u00edch ka\u017ed\u00fd den do rathausu a kontrolovali, je-li v\u0161e\nv po\u0159\u00e1dku. Pak byli je\u0161t\u011b horn\u00fd a horn\u00edk. (Sol.) <\/p>\n\n\n\n 1848 byla uz\u00e1kon\u011bna obecn\u00ed, okresn\u00ed a zemsk\u00e1\nsamospr\u00e1va. Obecn\u00ed samospr\u00e1va m\u011bla dvoj\u00ed p\u016fsobnost: samostatnou (\u0159\u00edzen\u00ed d\u011bn\u00ed\nv obci) a p\u0159enesenou (spolup\u016fsobnost v r\u016fzn\u00fdch oborech st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy:\nsoudnictv\u00ed, vojenstv\u00ed, bern\u00ed a politick\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti). O to se staral obecn\u00ed\nv\u00fdbor \u2013 starosta, nejm\u00e9n\u011b dva radn\u00ed a 5-36 \u010dlen\u016f; byli voleni na t\u0159i roky.<\/p>\n\n\n\n Povinnosti obecn\u00edho v\u00fdboru: starat se o\nobecn\u00e9 jm\u011bn\u00ed, silnice a cesty, o po\u0159\u00e1dek a bezpe\u010dnost v obci, o chud\u00e9\nob\u010dany, ud\u011blovat domovsk\u00e1 pr\u00e1va; za nejp\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed povinnosti se pova\u017eovala p\u00e9\u010de\no \u0161kolu a jej\u00ed pot\u0159eby, k tomu se stanovuje m\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed rada.<\/p>\n\n\n\n Starostovi jsou pod\u0159\u00edzeni str\u00e1\u017en\u00edci, ponocn\u00ed,\ncest\u00e1\u0159i; v\u0161ichni jsou \u00fa\u0159edn\u00edmi osobami a jejich ur\u00e1\u017eka se trest\u00e1 soudn\u011b. (Sol)<\/p>\n\n\n\n 7. z\u00e1\u0159\u00ed<\/a> c\u00edsa\u0159 Ferdinand Dobrotiv\u00fd<\/a> podepsal z\u00e1kon o zru\u0161en\u00ed poddanstv\u00ed<\/a>.<\/p>\n\n\n\n T.r. se stal podu\u010ditelem Jan Proch\u00e1zka, p\u016fsobil v\u00a0obci neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch 46 let. Zachovala se po n\u011bm t\u0159\u00eddn\u00ed kniha \u201eSoupis pilnosti a pokrok\u016f d\u00edtek \u0161koly nikol\u010dick\u00e9 v\u00a0r. 1858\u201c, kter\u00e1 pokra\u010duje do r. 1872. Prvn\u00ed roky jsou zaps\u00e1ny \u0161vabachem, pak pokra\u010duje krasopisn\u00e1 latinka. \u0160koln\u00ed kroniku i t\u0159\u00eddn\u00ed knihu p\u00ed\u0161e \u010desky. (N\u010c II, str. 112)<\/p>\n\n\n\n Prvn\u00edm starostou byl Josef Helma z \u010d. 20\na radn\u00edm V\u00e1clav Ne\u010das z \u010d. 6. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n Koncem r. 1848 se stal panovn\u00edkem\nhabsbursk\u00e9 monarchie teprve osmn\u00e1ctilet\u00fd arciv\u00e9voda FRANTI\u0160EK JOSEF I., synovec\nFerdinanda V. Byl kr\u00e1lem uhersk\u00fdm a c\u00edsa\u0159em rakousk\u00fdm. Op\u011bt posiloval\nabsolutismus.<\/p>\n\n\n\n 1848 \/ 49 hladov\u00fd rok,\nobyvatel\u00e9 trp\u00ed cholerou a tyfem.<\/p>\n\n\n\n 1849<\/p>\n\n\n\n Konaly se prvn\u00ed obecn\u00ed\nvolby v historie monarchie. Z\u00e1stupce vrchnosti, p\u0159edstavovan\u00e9 osobami\npurkmistra a rycht\u00e1\u0159e, vyst\u0159\u00eddal volen\u00fd \u00fa\u0159ad obecn\u00edho zastupitelstva a v\u00fdkonn\u00e9\nfunkce starosty.<\/p>\n\n\n\n U\u010ditel Jan Proch\u00e1zka\nzalo\u017eil v Nik. \u0161koln\u00ed knihovnu o 287 svazc\u00edch (1849-1894) (N\u010c I,\nstr. 22)<\/p>\n\n\n\n 8. \u010dervna<\/a> vzniklo c\u00edsa\u0159sk\u00fdm na\u0159\u00edzen\u00edm c. k. \u010detnictvo<\/a>.<\/p>\n\n\n\n V d\u00edle\nbrumovick\u00e9ho rod\u00e1ka spisovatele Jana Herbena \u201eDo t\u0159et\u00edho i \u010dtvrt\u00e9ho pokolen\u00ed\u201c\nje obdob\u00ed popisov\u00e1no:<\/p>\n\n\n\n ..Rokem\n1848 zmizely v\u0161echny star\u00e9 tradice obecn\u00ed, rodinn\u00e9 \u0159\u00e1dy a nov\u00fdmi je nikdo\nnenahrazoval. V\u0161eobecn\u00e1 volnost p\u0159evr\u00e1tila se ve v\u0161eobecnou bezhlavost, st\u00e1do\nz\u016fstalo bez past\u00fd\u0159\u016f\u2026 Kdy\u017e robota p\u0159estala \u00fapln\u011b a p\u00e1ni museli naj\u00edmat si do\npr\u00e1ce lidi za plat, sedl\u00e1ci i chalupn\u00edci m\u011bli lehk\u00e9 v\u00fdd\u011blky. V\u00fdkupn\u00e9\nz roboty se nespl\u00e1celo najednou, n\u00fdbr\u017e bylo rozd\u011bleno na 40 let, a tak si\nlid\u00e9 zvykli nejlep\u0161\u00edmu \u017eivobyt\u00ed. P\u0159\u00e1li si j\u00eddla i pit\u00ed. Kdy\u017e nastala obecn\u00ed\nsamospr\u00e1va, sedl\u00e1ci div nezdivo\u010deli, sm\u011bli si volit starostu, sami obec\nspravovat a nikoho se neb\u00e1t, a tu valn\u00e9 hromady a s\u00fdpky, ov\u0161em \u201ezp\u00edvan\u00e9\u201c,\ntrv\u00e1valy cel\u00fd t\u00fdden. Samospr\u00e1va sedl\u00e1k\u016fm znamenala, \u017ee obec je jejich, a \u017ee se\nm\u016f\u017ee na obec p\u00edt a j\u00edst a nikomu po tom nic nen\u00ed. Nejm\u00e9n\u011b u\u017e chalupn\u00edk\u016fm. Proto\nka\u017ed\u00fd cht\u011bl b\u00fdt ve v\u00fdboru. Ale jinak se tam nedostal, kdy\u017e nepraskla na to\nbe\u010dka v\u00edna\u2026 (str. 66)<\/p>\n\n\n\n Starostou obce byl r. 1876 Jan Vahala z \u010d. 65. <\/p>\n\n\n\n P\u0159ed r. 1882 v\u00edme, \u017ee byl starostou Anton Helma, od 1882 do 1900 byl starostou Martin Stejskal (N\u010c, str. 166)<\/p>\n\n\n\n (\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 204)<\/p>\n\n\n\n 19. stolet\u00ed II. \u010d\u00e1st<\/strong><\/p>\n\n\n\n 1850 <\/p>\n\n\n\n 19. ledna<\/a> zastaveno vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed N\u00e1rodn\u00edch novin<\/a> kv\u016fli \u010dl\u00e1nku Franti\u0161ka Palack\u00e9ho<\/a> a Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho<\/a>. C\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef I.<\/a> uv\u00e1d\u00ed v \u017eivot prvn\u00ed reformy p\u0159i snaze\nmodernizovat \u0159\u00ed\u0161i. Rakousk\u00e9m c\u00edsa\u0159stv\u00ed vyd\u00e1v\u00e1 prvn\u00ed po\u0161tovn\u00ed zn\u00e1mky. B\u00fdval\u00e1\npatrimoni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1va je nahrazena nov\u00fdmi spr\u00e1vn\u00edmi \u010dl\u00e1nky – okresy, v \u010dele\ns okresn\u00edmi hejtmany. Okresn\u00ed hejtmanstv\u00ed dbala na vyhla\u0161ov\u00e1n\u00ed a\ndodr\u017eov\u00e1n\u00ed z\u00e1kon\u016f, o ve\u0159ejn\u00fd po\u0159\u00e1dek a evidenci obyvatel. Dohl\u00ed\u017eela na spr\u00e1vu\nobecn\u00ed, c\u00edrkevn\u00ed a \u0161kolskou, na \u00fadr\u017ebu silnic, vyb\u00edr\u00e1n\u00ed dan\u00ed, na spolky, tisk,\nshrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Ka\u017ed\u00fd politick\u00fd okres byl zpravidla rozd\u011blen na n\u011bkolik men\u0161\u00edch,\nsoudn\u00edch okres\u016f. (str. 65) <\/p>\n\n\n\n Hustope\u010dsk\u00fd politick\u00fd\nokres zahrnul 96 obc\u00ed a byl rozd\u011blen na 4 soudn\u00ed okresy: Hustope\u010de, B\u0159eclav,\nKlobouky a \u017didlochovice. Nikol\u010dice\nspadaly pod politick\u00fd soudn\u00ed okres \u017didlochovice. <\/p>\n\n\n\n 7. b\u0159ezna 1850 se\nnarodil TGM.<\/p>\n\n\n\n 6. \u010dervence<\/a>\u00a0p\u0159ipojeny p\u0159edm\u011bstsk\u00e9 obce k\u00a0Brnu<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Mapa Moravy. Je na n\u00ed\nuveden n\u00e1zev na\u0161\u00ed obce jako Mikul\u010dice. (Ji\u017en\u00ed Morava VS, 2010, str. 221)<\/p>\n\n\n\n 1851<\/p>\n\n\n\n 16. prosince<\/a> byl Karel Havl\u00ed\u010dek Borovsk\u00fd<\/a> n\u00e1sil\u00edm odvezen do\nvyhnanstv\u00ed v Brixenu<\/a>.<\/p>\n\n\n\n 1852<\/p>\n\n\n\n V\nBrn\u011b byla zalo\u017eena Prvn\u00ed moravsk\u00e1\nspo\u0159itelna<\/a>.<\/p>\n\n\n\n 1853<\/p>\n\n\n\n 8. \u00fanora<\/a> byl na c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I.<\/a> sp\u00e1ch\u00e1n\nne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd atent\u00e1t<\/a>.<\/p>\n\n\n\n 1855 <\/p>\n\n\n\n V\u00a0knize \u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 204 se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee vyho\u0159ely 4 domy, kter\u00e9 zap\u00e1lil blesk.<\/p>\n\n\n\n 1856<\/p>\n\n\n\n V \u017didlochovic\u00edch\nse narodil Jan \u010cerm\u00e1k, renomovan\u00fd pr\u00e1vn\u00edk. Zasadil se mj. o p\u011bstov\u00e1n\u00ed merun\u011bk. (V\u00fdhon, Baltus, str. 96)<\/p>\n\n\n\n Od r. 1856 platila v\nRakousku zvl\u00e1\u0161tn\u00ed da\u0148, naz\u00fdvan\u00e1 Milit\u00e4rtaxe; vojensk\u00e1 taxa, tu byly povinny\nplatit osoby vojensk\u00e9 slu\u017eby zpro\u0161t\u011bn\u00e9 (kdo byli zpro\u0161t\u011bni vojensk\u00e9 slu\u017eby\nzcela nebo z\u010d\u00e1sti), p\u0159\u00edpadn\u011b ur\u010dit\u00ed bl\u00edzc\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed t\u011bchto osob. Platila se po\ncelou dobu brann\u00e9 povinnosti jednou ro\u010dn\u011b a v p\u0159\u00edpad\u011b, aby osoba s brannou\npovinnost\u00ed dos\u00e1hla souhlasu s vyst\u011bhov\u00e1n\u00edm, musela zaplatit taxu za ve\u0161ker\u00e1\nl\u00e9ta do skon\u010den\u00ed brann\u00e9 povinnosti nap\u0159ed.<\/p>\n\n\n\n 1857 fara <\/p>\n\n\n\n Od r. 1728 bylo ve vsi jen m\u00edsto expozitn\u00edho kaplana, 1784 z\u0159\u00edzena\nlok\u00e1ln\u00ed kuracie, ta byla a\u017e r. 1857 pov\u00fd\u0161ena na faru, kde p\u016fsobil Alois\nKoudelka (do r. 1907) a pozd\u011bji Franti\u0161ek Adamec. (B\u0159eclavsko, str. 523)<\/p>\n\n\n\n 7. kv\u011btna 1857 se\nv Brumovic\u00edch narodil Jan Herben, \u010desk\u00fd spisovatel a novin\u00e1\u0159.<\/p>\n\n\n\n Mimo jin\u00e9 se st\u00fdkal se\u00a0 sv\u00fdm kamar\u00e1dem ze \u0161koly-\u00a0na\u0161im panem far\u00e1\u0159em Aloisem Koudelkou.<\/p>\n\n\n\n 1859 Starostou byl\nBartolom\u011bj Zelen\u00fd z \u010d. 2 (24 rok\u016f). (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1860<\/strong><\/p>\n\n\n\n 24. \u010dervence<\/a>\u00a01860<\/a> se narodil Alfons Mucha<\/a>, mal\u00ed\u0159 a design\u00e9r obdob\u00ed secese, zem\u0159el 14. \u010dervence<\/a> 1939.<\/p>\n\n\n\n Okolo r. 1860 byly v nosislavsk\u00fdch evangelick\u00fdch\nz\u00e1znamech zvan\u00fdch \u00daDY registrov\u00e1ny tyto rodiny z Nikol\u010dic (zaznamenal dr. P.\n\u0160\u00e1cha):<\/p>\n\n\n\n V\u00e1clav Ne\u010das + Marie Mich\u00e1lkov\u00e1 Nikol\u010dice 6; Tom\u00e1\u0161 Ne\u010das +\nTereza Brichtov\u00e1 Nikol\u010dice 10; Tom\u00e1\u0161 Ot\u0159\u00edsal Nikol\u010dice 13 + Eleonora Hochmanov\u00e1\nz Nosislavi; Jarol\u00fdm Brychta Nikol\u010dice 14 + Zuzana Solni\u010dkov\u00e1 z Nosislavi;\nJeron\u00fdm Vedra Nikol\u010dice 16 + Maria Mahovsk\u00e1 Nikol\u010dice; V\u00e1clav Mat\u00fd\u0161ek Nikol\u010dice\n22 + Anna Maria Ne\u010dasov\u00e1 z Iv\u00e1n\u011b; Martin Ne\u010das Nikol\u010dice 22 + Veronika;\nMartin Pulhandl Nikol\u010dice 32 + Veronika Klob\u00e1sov\u00e1; Tom\u00e1\u0161 Mat\u00fd\u0161ek Nikol\u010dice 28 +\nEleonora Ne\u010dasov\u00e1 Nikol\u010dice; Josef Svoboda Nikol\u010dice + Maria Ne\u010dasov\u00e1; Josef\nL\u00edzal Nikol\u010dice 34 + Anna Klob\u00e1sov\u00e1; Ka\u0161par Ot\u0159\u00edsal Nikol\u010dice 35 + Franti\u0161ka\nSvobodov\u00e1; Tom\u00e1\u0161 L\u00edzal Nikol\u010dice 37 + Veronika \nMat\u00fd\u0161kov\u00e1; Tom\u00e1\u0161 Svoboda Nikol\u010dice 38 + Tereza Ne\u010dasov\u00e1; Martin Bed\u0159ich\n\u0160itbo\u0159ice + Veronika Svobodov\u00e1 Nikol\u010dice; Martin Hrouzek M\u011bn\u00edn 38 + Kate\u0159ina\nOt\u0159\u00edsalov\u00e1; Ji\u0159\u00ed Mich\u00e1lek Nikol\u010dice 41 + Marie Pulhandlov\u00e1 z Nikol\u010dic;\nFranti\u0161ek Mahovsk\u00fd Nikol\u010dice 42 + Maria Luklov\u00e1 z Nosislavi; Jakub Jasinek\nK\u0159epice 44 + Franti\u0161ka Tr\u00e1vn\u00ed\u010dkov\u00e1 z Nikol\u010dic; Tr\u00e1vn\u00ed\u010dek Jan Nosislav +\nVeronika Strouhalov\u00e1 z Nikol\u010dic; Matou\u0161 Klob\u00e1sa Nikol\u010dice; Ji\u0159\u00ed\nKlob\u00e1sa Nikol\u010dice 53 + Anna Ot\u0159\u00edsalov\u00e1 z Nikol\u010dic; Josef Brychta Nikol\u010dice\n59 + Anna L\u00edzalov\u00e1 z Nikol\u010dic; V\u00e1clav Bed\u0159ich Nikol\u010dice 64 + Tereza\nNe\u010dasov\u00e1 z Nikol\u010dic; Franti\u0161ek Mahovsk\u00fd Nosislav 61 + Tereza Maty\u0161kov\u00e1 z Nikol\u010dic; Josef Ne\u010das\nNikol\u010dice 66 + Veronika \u2013, Fr. Mahovsk\u00fd z Nikol\u010dic; Jan Ne\u010das Nikol\u010dice 67\n+ jm\u00e9no \u017eeny ne\u010diteln\u00e9 a p\u0159\u00edjmen\u00ed L\u00edzalov\u00e1 z Nikol\u010dic; Martin Klob\u00e1sa\nNikol\u010dice 69 + Anna Solni\u010dkov\u00e1 z Nosislavi; Martin Brychta Nikol\u010dice 73 +\nKate\u0159ina Svobodov\u00e1 z Nikol\u010dic; Jan St\u0159\u00eddeck\u00fd Nikol\u010dice 75 + Helena Vedrov\u00e1\nz Nikol\u010dic; Jan Bed\u0159ich \u0160itbo\u0159ice 78 + Maria Brychtov\u00e1 z Nikol\u010dic;\nFranti\u0161ek Bohat\u00fd Nikol\u010dice 81 + Anna; Anton\u00edn Ot\u0159\u00edsal Nikol\u010dice 86 + Maria\nBed\u0159ichov\u00e1 z Moutnic; Jan Ku\u010dera Nikol\u010dice 87 + Josefa Novotn\u00e1\nz Ka\u0161nice; Tom\u00e1\u0161 Bed\u0159ich Nikol\u010dice 98 + Anna Maty\u0161kov\u00e1 z Nikol\u010dic;\nMartin Bed\u0159ich Nikol\u010dice 101 + Maria Suliov\u00e1 z Nosislavi; Anton\u00edn Ot\u0159\u00edsal\nNikol\u010dice 106 + Maria L\u00edzalov\u00e1 z Nikol\u010dic; Nikod\u00e9m Ot\u0159\u00edsal Nikol\u010dice 107 +\nMaria Mat\u00fd\u0161kov\u00e1 z Nik.; Martin Ne\u010das Nikol\u010dice 22 + Veronika z Nik.;\nMartin Brichta Nikol\u010dice 112 + Kate\u0159ina Bed\u0159ichov\u00e1 z Moutnic; Josef\nKlob\u00e1sa Nikol\u010dice 115 + Kl\u00e1ra Ot\u0159\u00edsalov\u00e1 z Nikol\u010dic; Tom\u00e1\u0161 Ot\u0159\u00edsal\nNikol\u010dice 116 + Josefa Paly\u0161kov\u00e1 z Nik.; Anton\u00edn Bed\u0159ich Nikol\u010dice 117 +\nMaria Vedrov\u00e1; Pavel L\u00edzal Nikol\u010dice 118 + Anna Suliov\u00e1 z Nosislavi;\nFranti\u0161ek Solni\u010dka Nikol\u010dice; Martin Svoboda Nikol\u010dice 131 + Maria Brychtov\u00e1\nz Nik.; Anton\u00edn Pavlik Nikol\u010dice 132 + Anna – \u017eena po J\u00e1nu \u0158ezn\u00ed\u010dkovi;\nMartin Pyvec Nikol\u010dice 135 + Anna St\u0159\u00eddeck\u00e1 z Nik.; Martin Paly\u0161ek\nNiko\u010dice 135 + Eleonora Klob\u00e1sov\u00e1 \nz Nik.; Jakub Pyvec Nikol\u010dice 140 + Franti\u0161ka Strouhalov\u00e1\nz Nik.; Jan Pachman Mork\u016fvky + Maria Svobodov\u00e1 z Nik. 142; Tom\u00e1\u0161\nBrychta Nikol\u010dice 155 + Maria Solni\u010dkov\u00e1 z K\u0159epic; Martin Hrouzek M\u011bn\u00edn\n157 + Tereza Maria Ot\u0159\u00edsalov\u00e1 z Nik.; V\u00e1clav Ot\u0159\u00edsal Nikol\u010dice 158 +\nJosefa H\u00e1jkov\u00e1 z Ka\u0161nice; Martin Brichta Nikol\u010dice 47 + Anna Drobn\u00e1\nz Nosislavi.<\/p>\n\n\n\n 1861<\/p>\n\n\n\n Alois Mr\u0161t\u00edk<\/strong>: Narodil se 14. \u0159\u00edjna 1861 v Jimramov\u011b na \u010ceskomoravsk\u00e9\nvrchovin\u011b v rodin\u011b obuvn\u00edka Aloise Mr\u0161t\u00edka (1834\u20131918) a \u0161vadleny Franti\u0161ky,\nroz. Elisov\u00e9. Byl nejstar\u0161\u00ed ze \u010dty\u0159 sourozenc\u016f: O dva roky mlad\u0161\u00ed Vil\u00e9m<\/a> (1863\u20131912) se stal v\u00fdznamn\u00fdm\nprozaikem, autorem impresionisticky lad\u011bn\u00fdch rom\u00e1n\u016f, cestopisn\u00fdch \u010drt a\nrealistick\u00fdch pov\u00eddek, mlad\u0161\u00edmi bratry byli Franti\u0161ek[3]<\/sup><\/a> (1865\u20131909),\nmagistr farmacie, a Norbert[4]<\/sup><\/a> (1867\u20131905),\np\u0159ekladatel z ru\u0161tiny a pol\u0161tiny a fejetonista. R. 1869 p\u0159es\u00eddlili Mr\u0161t\u00edkov\u00e9 do\nOstrova\u010dic u Brna a r. 1874 se znovu st\u011bhovali \u2013 za studiem brat\u0159\u00ed do Brna.\nAlois tam dostudoval re\u00e1lku a pot\u00e9 u\u010ditelsk\u00fd \u00fastav. Po absolvov\u00e1n\u00ed studia r.\n1881 dostal m\u00edsto podu\u010ditele ve Star\u00e9m L\u00edskovci u Brna. Rok pot\u00e9 u\u017e p\u016fsobil\njako \u0159\u00e1dn\u00fd u\u010ditel postupn\u011b v Rakvic\u00edch, Hru\u0161ovanech u Brna a v T\u011b\u0161anech. R.\n1889 byl jmenov\u00e1n spr\u00e1vcem \u0161koly v Div\u00e1k\u00e1ch u Hustope\u010d\u00ed, kde se natrvalo\nusadil. Alois Mr\u0161t\u00edk m\u011bl dva syny: neman\u017eelsk\u00e9ho Franti\u0161ka (nar. 1882, matka\nMagdal\u00e9na Smr\u017eov\u00e1 ze Star\u00e9ho L\u00edskovce) a se svou \u017eenou Mari\u00ed, roz. Bezd\u011bkovou z\nKobyl\u00ed (s\u0148atek 1901 v Div\u00e1k\u00e1ch), syna Karla (nar. 1905). Vedle sv\u00e9\nsedmadvacetilet\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed \u010dinnosti redigoval s bratrem Vil\u00e9mem v l. 1907-1910\nMoravsko-slezskou revui. 1920 ode\u0161el Alois Mr\u0161t\u00edk na odpo\u010dinek. Ve sv\u00e9\nobci Div\u00e1ky<\/a> se\nstal vyhl\u00e1\u0161en\u00fdm v\u010dela\u0159em. Zem\u0159el v \u00fanoru 1925 po tyfov\u00e9 n\u00e1kaze v Zemsk\u00e9\nnemocnici v Brn\u011b.<\/p>\n\n\n\n 1862<\/p>\n\n\n\n Evangel\u00edci\nkoupili pozemek na stavbu kostela (farn\u00ed l\u00e1n \u010d. 70) od blu\u010dinsk\u00e9ho far\u00e1\u0159e Fr.\nEisenfesta za 8660 zl. Upravili jej b\u011bhem roku z hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho staven\u00ed a\nb\u00fdval\u00e9 kapl\u00e1nky na vkusnou modlitebnu a obydl\u00ed sv\u00fdm duchovn\u00edm (N\u010c I, str. 21)\n(B\u0159eclavsko, str. 523), jimi\u017e byli: Franti\u0161ek \u0160ebesta r. 1882, Viktor Opo\u010densk\u00fd\n1904, L. J. Proch\u00e1zka. (\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin\nKratochv\u00edl, str. 203)<\/p>\n\n\n\n T.r. byla do na\u0161ich krajin p\u0159inesena z\u00a0Ameriky m\u0161i\u010dka r\u00e9vokaz (viteus vitifoliae) asi na okrasn\u00fdch hlav\u00e1ch r\u00e9vy; import americk\u00fdch d\u0159evin do Evropy byl velkou m\u00f3dou. Rozmno\u017eila se nev\u00eddanou rychlost\u00ed po Evrop\u011b, za 20 let zni\u010dila milion hektar\u016f ve Francii, na Morav\u011b se objevila 1890 v\u00a0\u0160atov\u011b, 1900 v\u00a0Pern\u00e9.<\/p>\n\n\n\n 1863<\/p>\n\n\n\n V Nikol\u010dic\u00edch\nbyly velk\u00e9 povodn\u011b. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n Vil\u00e9m Mr\u0161t\u00edk<\/strong> (14. kv\u011btna<\/a> 1863<\/a> Jimramov<\/a>[1]<\/sup><\/a> \u2013 2. b\u0159ezna<\/a> 1912<\/a> Div\u00e1ky<\/a>[2]<\/a><\/sup>) byl \u010desk\u00fd<\/a> spisovatel, dramatik, p\u0159ekladatel a liter\u00e1rn\u00ed kritik. \u010c\u00e1st d\u00edla\nnapsal s bratrem Aloisem Mr\u0161t\u00edkem<\/a>, jsou zn\u00e1mi jako autorsk\u00e1 dvojice brat\u0159i Mr\u0161t\u00edkov\u00e9<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Vil\u00e9m Mr\u0161t\u00edk byl druh\u00fdm ze sourozeneck\u00e9 \u010dtve\u0159ice syn\u016f \u0161evce Aloise\n(1834\u20131918) a \u0161vadleny Franti\u0161ky. U\u017e r. 1869<\/a> se s rodi\u010di a bratry Aloisem (1861\u20131925),\nFranti\u0161kem[3]<\/sup><\/a> (1865\u20131909) a Norbertem[4]<\/sup><\/a> (1867\u20131905) odst\u011bhoval do Ostrova\u010dic<\/a> a 1875 do Brna<\/a>. Vystudoval gymn\u00e1zium v Brn\u011b a\nv Praze<\/a> na Mal\u00e9 Stran\u011b<\/a>. Po maturit\u011b se v Praze pokusil o studia pr\u00e1v, ale pro um\u011bleck\u00e9 z\u00e1jmy je\nnedokon\u010dil. Po n\u011bkolika letech pra\u017esk\u00e9ho \u017eivota, p\u0159i n\u011bm\u017e se v\u011bnoval liter\u00e1rn\u00ed\na spole\u010densk\u00e9 \u010dinnosti, se pro zhor\u0161uj\u00edc\u00ed se psychick\u00e9 probl\u00e9my odst\u011bhoval zp\u011bt\nna Moravu<\/a> k bratru Aloisovi<\/a> do Div\u00e1k\u016f<\/a>. R. 1904 se tam o\u017eenil s liter\u00e1rn\u011b nadanou Bo\u017eenou, roz. Pacasovou z\nHej\u010d\u00edna u Olomouce<\/a> (napsali spolu divadeln\u00ed hru Ane\u017eka).<\/p>\n\n\n\n 1863 dokon\u010dena evangelick\u00e1 modlitebna.<\/p>\n\n\n\n (1902 se m\u011bn\u00ed na kostel, ten p\u0159estav\u011bn\n1951.)<\/p>\n\n\n\n Od r. 1863 bydlel na \u010d. 26 (majitel Anton\u00edn Helma nebo\nMartin Pulhandl?) David Bondy se svou rodinou. Jeho d\u011bti (Herm\u00edna, Fridrich,\nCharlota a Lotti) nav\u0161t\u011bvovaly zdej\u0161\u00ed \u0161kolu. (Sol)<\/p>\n\n\n\n Podle z\u00e1kona z t.r. m\u00e1 ob\u010dan domovsk\u00e9 pr\u00e1vo\nv obci, kde \u017eije jeho otec, ne\u017e nabude zletilosti nebo jin\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti.\n\u017deny toto pr\u00e1vo nab\u00fdvaj\u00ed po provd\u00e1n\u00ed. Ve\u0159ejn\u011b ustanoven\u00e9 osoby (\u00fa\u0159edn\u00edci,\nu\u010ditel\u00e9, duchovn\u00ed) nab\u00fdvaj\u00ed domovsk\u00e9 pr\u00e1vo nastoupen\u00edm \u00fa\u0159adu. P\u0159ist\u011bhovan\u00fd\nob\u010dan m\u016f\u017ee \u017e\u00e1dat obecn\u00ed v\u00fdbor o ud\u011blen\u00ed domovsk\u00e9ho pr\u00e1va, od r. 1901 v\u0161ak a\u017e po\nuplynut\u00ed deseti let. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1864 <\/p>\n\n\n\n V tomto roce p\u00e1sli kupla\u0159i naposledy kon\u011b. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1. \u0159\u00edjna podali evangel\u00edci z Nikol\u010dic presbyterstvu\nv Nosislavi \u017e\u00e1dost o uzn\u00e1n\u00ed jejich c\u00edrkevn\u00ed obce za fili\u00e1ln\u00ed sbor.\nPresbyterstvo s far\u00e1\u0159em Danielem Ne\u0161porem se jednohlasn\u011b usneslo, \u017ee je\ntomu naklon\u011bno a \u017ee p\u0159eje Nikol\u010dick\u00fdm hodn\u011b zdaru. (Lukl, Macek, Svoboda,\nNosislav, 2011, str. 35)<\/p>\n\n\n\n 1865<\/p>\n\n\n\n 10. \u010dervence p\u0159i po\u010d\u00e1tku \u017en\u00ed p\u0159i\u0161lo velk\u00e9 krupobit\u00ed (kroupy\njako o\u0159echy).<\/p>\n\n\n\n Postihlo Horu (Podlejtny, Nujperky, Zece), Hustope\u010de,\nDiv\u00e1ky, Martinice a Host\u011br\u00e1dky. Tam potlouklo tak, \u017ee lidem nezbylo nic. P\u0159itom\nvichr v Rozd\u00edlech trhal stromy i s ko\u0159eny, v obci i o\u0159e\u0161\u00e1ky. Vzal\nst\u0159echu ze sedmi stodol a z 5 dom\u016f (Jana Bed\u0159icha, Puchmona, Jane\u010dka,\nStrouhala a Kova\u0159\u00edka). Byly potlu\u010deny vinohrady, kroupy dr\u017eely 3 dny. P\u0159itom\nbyla velk\u00e1 povode\u0148 a druh\u00e1 povode\u0148 p\u0159i\u0161la 14. srpna o 9. hodin\u011b ve\u010der a pr\u0161elo\ncelou noc i dal\u0161\u00ed den dopoledne. (Sol)<\/p>\n\n\n\n V tomto roce si\nFlorian Robert pronaj\u00edm\u00e1 od Habsburk\u016f cel\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed pro p\u011bstov\u00e1n\u00ed\ncukrov\u00e9 \u0159epy na plo\u0161e 5000 ha. (V\u00fdhon, Baltus, str. 85)<\/p>\n\n\n\n 1866<\/p>\n\n\n\n V lednu pr\u0161elo, v \u00fanoru a b\u0159eznu mrzlo a na\nSvat\u00e9ho Ducha se chodilo v ko\u017eichu. 23. dubna v\u0161e pomrzlo. (Sol)<\/p>\n\n\n\n Od r. 1862 se \u0159\u00edmskokatolick\u00e1 farnost sna\u017eila o zru\u0161en\u00ed\nprodeje a koupi evangelick\u00e9ho pozemku. A\u017e teprve r. 1866 rozhodlo spor\nministerstvo ve prosp\u011bch nikol\u010dick\u00fdch reformovan\u00fdch. <\/p>\n\n\n\n 1866 prusko-rakousk\u00e1 v\u00e1lka <\/p>\n\n\n\n 5. \u010dervna 1866<\/p>\n\n\n\n Na \u201eProfant\u011b\u201c: V obecn\u00ed kronice \u0159\u00eddic\u00ed u\u010ditel Fr.\nKloupar uv\u00e1d\u00ed vzpom\u00ednky p\u00edsm\u00e1ka Franti\u0161ka L\u00edzala z \u010d. 34 na anab\u00e1zi,\nkterou nazval \u201ena profant\u011b\u201c. To je p\u0159eprava vojensk\u00e9ho materi\u00e1lu selsk\u00fdmi\npovozy za v\u00e1lky r. 1866, kter\u00e9 se \u00fa\u010dastnili ob\u010dan\u00e9 na\u0161\u00ed obce. Kolona\nv po\u010dtu 20 povoz\u016f vyrazila 5. \u010dervna 1866 do Brna. Tam nalo\u017eili materi\u00e1l,\npokra\u010dovali p\u0159es Hustope\u010de, kde p\u0159enocovali, d\u00e1le na B\u0159eclav, Malacky, Stupavu,\nPre\u0161purk (Bratislava), p\u0159es Dunaj do Brucku, V\u00eddn\u011b a skon\u010dili v Semeringu\nv podh\u016f\u0159\u00ed Alp. Dom\u016f se vr\u00e1tili 20. \u010dervence, tak\u017ee cesta trvala 7 t\u00fddn\u016f.<\/p>\n\n\n\n V bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed\ncvi\u010dilo rakousk\u00e9 vojsko. Bylo ubytov\u00e1no v Kobyl\u00ed, zde byl i polsk\u00fd pluk.\n20. \u010dervna vojsko ode\u0161lo do prusko-rakousk\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n\n\n\n Prusk\u00e9 vojsko se dostalo a\u017e k V\u00eddni, v na\u0161\u00ed obci\nbyli ubytov\u00e1ni pru\u0161t\u00ed voj\u00e1ci po domech; pam\u011btn\u00edci potvrdili, \u017ee se chovali\nslu\u0161n\u011b a nerabovali, po sjedn\u00e1n\u00ed m\u00edru (v Mikulov\u011b) se do \u010dty\u0159 ned\u011bl\nst\u00e1hli. Sou\u010dasn\u011b s touto v\u00e1lkou zde \u0159\u00e1dila cholera, zem\u0159elo na ni 60 lid\u00ed.\n(Sol.) Nap\u0159. Pulhandl Martin, Nikol\u010dice \u010d. 32, 1801-1866. Cholera se \u0161\u00ed\u0159ila\nv\u0161ude tam, kde se pohybovala vojska, nap\u0159. na Mikulovsku a ve vedlej\u0161\u00edch \u0160itbo\u0159ic\u00edch\nzem\u0159elo za 14 dn\u00ed 215 osob (Kloboucko, str. 211) V knize\n\u017didlochovsk\u00fd okres, A. Kratochv\u00edl, str. 204 se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee vym\u0159ela 1\/3 vesnice.<\/p>\n\n\n\n 1866 v\u00e1le\u010dn\u00e9 obdob\u00ed<\/p>\n\n\n\n O co \u0161lo r. 1866? Rakousko-uhersk\u00e1 monarchie se za\u010dala hroutit. T.r. vznikla v\u00e1lka mezi Rakouskem a Pruskem, \u0161lo v\u00a0n\u00ed o to, kdo zaujme dominantn\u00ed postaven\u00ed v\u00a0Evrop\u011b. Prusko<\/a>\u00a0a\u00a0It\u00e1lie<\/a>\u00a0uzav\u0159ely\u00a08. dubna<\/a>\u00a01866<\/a>\u00a0spojeneckou smlouvu zam\u011b\u0159enou jasn\u011b proti Rakousku. V\u00e1lka byla vedena na n\u011bkolika front\u00e1ch a vojska pot\u0159ebovala proviant, byly proto povol\u00e1v\u00e1ni lid\u00e9 s\u00a0ko\u0148mi a povozy, kte\u0159\u00ed nav\u00e1\u017eeli proviant na v\u00e1le\u010dn\u00e1 \u00fazem\u00ed.<\/p>\n\n\n\n 1.-15. \u010dervna\nsoust\u0159edila rakousk\u00e1 arm\u00e1da na st\u0159edn\u00ed a ji\u017en\u00ed Morav\u011b vojska o 283.000 mu\u017e\u00edch pro boj\ns Pruskem.<\/p>\n\n\n\n 3. \u010dervence byla v\nkrvav\u00e9 bitv\u011b u Hradce Kr\u00e1lov\u00e9 rakousk\u00e1 vojska pora\u017eena.<\/p>\n\n\n\n Na profant\u011b<\/strong>: Franti\u0161ek L\u00edzal (rodinn\u00e1 kronika, uvedeno v\u00a0obecn\u00e9 kronice Fr. Kloupara) <\/p>\n\n\n\n Fr. L\u00edzal popisuje, jak \u00b4byl na profant\u011b\u00b4. Profiant, profant\u00a0(it.-n\u011bm. Proviant), dova\u017ee\u010d j\u00eddla a pit\u00ed, z\u00e1sobuje potravinami.<\/p>\n\n\n\n 5. \u010dervence 1866 jeli na profant do Brna. Tam st\u00e1li 4 dny, nalo\u017eili 32 m\u011bch\u016f ovsa a 8. \u010dervence vyjeli z\u00a0Brna. Pokra\u010doval v\u00a0cest\u011b p\u0159es \u017didlochovice. Tam byla pr\u00e1v\u011b rekrut\u00edrka (lidov\u011b vojensk\u00fd odvod) – tam krmili. V\u00a0Hustope\u010d\u00edch byli p\u0159es noc. <\/p>\n\n\n\n 9. \u010dervence jeli p\u0159es\nMalacka do Stupavy, kde z\u016fstali t\u00fdden. Museli je\u0161t\u011b stihnout p\u0159ejet p\u0159es most,\nproto\u017ee 10. \u010dervence Raku\u0161an\u00e9 vyklidili B\u0159eclav a nechali most zbo\u0159it.<\/p>\n\n\n\n 12. \u010dervence se\nobjevili Prusov\u00e9, postupuj\u00edc\u00ed na V\u00edde\u0148, p\u0159ed Brnem. Tent\u00fd\u017e den vyrazila I.\nprusk\u00e1 arm\u00e1da p\u0159es Hustope\u010de na B\u0159eclav.<\/p>\n\n\n\n 13. \u010dervence p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed do Brna kr\u00e1l Vil\u00e9m I. spolu s kancl\u00e9\u0159em Otto von Bismarckem. Zdr\u017eel se tam do 18. \u010dervence.<\/p>\n\n\n\n 14. \u010dervence dorazili\nPrusov\u00e9 do B\u0159eclavi.<\/p>\n\n\n\n 16. \u010dervence se Fr. L\u00edzal\npustil p\u0159es Lama\u010d do Pre\u0161purku (Bratislavy). Tam nakrmili a jeli za Dunaj\u2026<\/p>\n\n\n\n Ve stejnou dobu se\nprusk\u00e9 p\u0159edn\u00ed jednotky p\u0159esunuly do Doln\u00edch Rakous a na Slovensko.<\/p>\n\n\n\n 18. \u010dervence dorazil kr\u00e1l Vil\u00e9m I. do Mikulova.<\/p>\n\n\n\n Jak p\u0159ejeli Dunaj<\/p>\n\n\n\n Krom\u011b do\u010dasn\u00e9ho mostu, kter\u00fd existoval v\u00a015. stolet\u00ed<\/a>, se trval\u00e9 p\u0159emost\u011bn\u00ed\u00a0Dunaje<\/a> nach\u00e1zelo v m\u00edstech dne\u0161n\u00edho Star\u00e9ho mostu u\u017e v\u00a01. polovin\u011b\u00a019. stolet\u00ed<\/a>. 1825<\/a>\u00a0tu byl postaven\u00a0 pontonov\u00fd<\/a>\u00a0most. Vych\u00e1zel z m\u00edsta dne\u0161n\u00edho\u00a0\u0160t\u00farova n\u00e1m\u011bst\u00ed<\/a>. P\u0159edt\u00edm tu st\u00e1ly r\u016fzn\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 mosty; ty v\u0161ak ni\u010dily pluj\u00edc\u00ed ledy. Na obr\u00e1zku je podobn\u00fd most v Kom\u00e1rn\u011b.<\/p>\n\n\n\n Tak\u017ee Franti\u0161ek L\u00edzal\np\u0159ekro\u010dil Dunaj a jel sm\u011brem na V\u00edde\u0148 do vesnice Kittsee. Tam se zdr\u017eeli 10\ndn\u016f. Pokra\u010dovali do Lageru, nedaleko od Burg an der Leitha v Doln\u00edch Rakous\u00edch.<\/p>\n\n\n\n V kronice je d\u00e1le\nps\u00e1no:<\/p>\n\n\n\n Bylo n\u00e1s tam 1800 voz\u016f. M\u011bli jsme tu velk\u00fd nedostatek, t\u0159eba cel\u00fd t\u00fdden jsem nejedl. Pro kon\u011b jsme fasovali 1 a p\u016fl \u010dtvrti ovsa a porci sena. To bylo pro n\u011b tuze m\u00e1lo, proto jsme kupovali snopy je\u010dmene nebo ovsa a sl\u00e1my, nebo jsme jim \u017eali palach (r\u00e1kos) u Dunaje. Pro n\u00e1s m\u011bli jsme 52 kr. denn\u011b a p\u016fl l\u00e1bl\u00edku chleba (bulka, boch\u00e1nek). <\/p>\n\n\n\n R.\u00a01867<\/a>\u00a0byl vojensk\u00fd t\u00e1bor postaven. Tam se nast\u011bhovala p\u0159edev\u0161\u00edm pos\u00e1dka pro sv\u011btovou v\u00e1lku. Bruck je \u010desk\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i zn\u00e1m z d\u00edla\u00a0Jaroslava Ha\u0161ka<\/a>\u00a0Osudy dobr\u00e9ho voj\u00e1ka \u0160vejka za sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/em><\/a>. \u0160vejk je s batalionem p\u0159evelen pr\u00e1v\u011b do Brucku, zde naz\u00fdv\u00e1n \u010desk\u00fdm p\u0159ekladem \u201eMost nad Litavou\u201c, a dne\u0161n\u00ed Bruckneudorf zase p\u016fvodn\u00edm ma\u010farsk\u00fdm jm\u00e9nem Kir\u00e1lyhida.<\/p>\n\n\n\n Odtud jsme se dostali do V\u00eddn\u011b p\u0159es Semerik (dne\u0161n\u00ed Simmering, okrajov\u00e1 \u010d\u00e1st dne\u0161n\u00ed V\u00eddn\u011b) do kr\u00e1lovsk\u00e9ho arsen\u00e1lu. Zde jsme se m\u011bli dob\u0159e. Bylo zde v\u0161echno k\u00a0dost\u00e1n\u00ed. M\u00edra se\u010dky byla za 24 kr. <\/p>\n\n\n\n Za pobytu ve V\u00eddni jen jednou jsme vezli chleba do Lizinku (dne\u0161n\u00ed Liesing, okrajov\u00e1 \u010d\u00e1st V\u00eddn\u011b). Tam m\u011bli Sasi magacinu (sask\u00fd obchod). Byli jsme tam 3 ned\u011ble. Na 5 dn\u00ed jsme fasovali 11 zl. 25 kr.<\/p>\n\n\n\n N\u00e1\u0161 kondukter vyfasoval na cel\u00fd transport 330 zl. Tak\nutekl. Na sv\u00e1tek c\u00edsa\u0159e p\u00e1na dostali jsme certifik\u00e1ty a na cestu 9 zl. A je\nt\u0159eba znovu p\u0159ekonat Dunaj!<\/p>\n\n\n\n Most p\u0159es Dunaj ve V\u00eddni dlouh\u00fd 379 metr\u016f (5 mostn\u00edch pol\u00ed po 75,84 m), jemu\u017e p\u0159edch\u00e1zelo p\u0159emost\u011bn\u00ed p\u0159ilehl\u00e9ho \u00fazem\u00ed dlouh\u00e9 337,5 metru (10 pol\u00ed po 33,75 m). Tato p\u0159\u00edhradov\u00e1 \u017eelezn\u00e1 mostn\u00ed konstrukce byla prvn\u00edm stabiln\u00edm mostem p\u0159es Dunaj ve V\u00eddni, proto\u017ee dunajsk\u00fd most, postaven\u00fd a provozovan\u00fd KFNB (Severn\u00ed dr\u00e1ha c\u00edsa\u0159e Ferdinanda), byl pouze d\u0159ev\u011bn\u00fdm provizoriem. Projekt vypracoval stavebn\u00ed \u0159editel Karl von Ruppert, stavba za\u010dala v \u0159\u00edjnu 1868.<\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e jsme jeli p\u0159es Mikulov dom, vid\u011bli jsme prvn\u00ed Prusy, ve \u0160tarvic\u00edch (Starovice) lidi moc m\u0159eli. V\u00a0ned\u011bli odpoledne jsme p\u0159ijeli dom. Bylo to 20 srpna. <\/p>\n\n\n\n N\u00e1vrat dom\u016f – foto je o\nmnoho let star\u0161\u00ed, ne\u017e byla tato ud\u00e1lost.<\/p>\n\n\n\n Dne 26. \u010dervence 1866\nbylo na z\u00e1mku v Mikulov\u011b podeps\u00e1no p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed a o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji, 23. srpna,\npodepsali z\u00e1stupci obou znep\u0159\u00e1telen\u00fdch stran m\u00edrovou smlouvu<\/strong>. Stalo se\ntak v Prusy okupovan\u00e9 Praze<\/strong>. T\u00edm skon\u010dila sedmit\u00fddenn\u00ed v\u00e1lka<\/strong>,\nav\u0161ak okupace \u010desk\u00fdch zem\u00ed trvala a\u017e do z\u00e1\u0159\u00ed 1866<\/strong>. <\/p>\n\n\n\n Fr. L\u00edzal se vracel pr\u00e1v\u011b\nv t\u00e9 dob\u011b, kdy mohl vid\u011bt v okol\u00ed Mikulova prusk\u00e9 voj\u00e1ky a zk\u00e1zu,\nkter\u00e1 z\u016fstala po vojensk\u00e9m ta\u017een\u00ed, ne\u017e byla podeps\u00e1na m\u00edrov\u00e1 smlouva:<\/p>\n\n\n\n Byl jsem na profant\u011b 7\nned\u011bl a byl jsem sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e9 s Ka\u0161parem Ot\u0159\u00edsalem. M\u016fj k\u016f\u0148 byl b\u00edl\u00fd a jeho\nhn\u011bd\u00fd.<\/p>\n\n\n\n Dva kamar\u00e1di: Franti\u0161ek L\u00edzal (1835-1928) Nikol\u010dice 34, p\u00edsm\u00e1k (jeho \u017eivotopis je v\u00a0Nikol\u010dick\u00e9 \u010d\u00edtance II, str. 121). Ka\u0161par Ot\u0159\u00edsal (1833-1884) Nikol\u010dice 35. <\/p>\n\n\n\n Evangel\u00edci stav\u00ed\nmodlitebnu<\/p>\n\n\n\n Velk\u00e9 finan\u010dn\u00ed n\u00e1klady\nspojen\u00e9 se stavbou kostela a velk\u00e1 vzd\u00e1lenost Nikol\u010dice-Nosislav daly\nnikol\u010dick\u00fdm evangel\u00edk\u016fm podn\u011bt uva\u017eovat o stavb\u011b vlastn\u00ed modlitebny. M\u011bla b\u00fdt\npostavena na parcele domu \u010d. 10. Rozhodnut\u00ed zm\u011bnili, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee\nblu\u010dinsk\u00fd far\u00e1\u0159 Fr. Eisenfest chce prodat celol\u00e1n a budovy \u010d. 70\nv Nikol\u010dic\u00edch, kter\u00e9 z\u00edskal jako n\u00e1stupce kazatel\u016f luter\u00e1nsk\u00fdch. Jako\nd\u016fvod uv\u00e1d\u011bl, \u017ee n\u00e1den\u00edci na jeho statku \u0161patn\u011b pracuj\u00ed. Brn\u011bnsk\u00e1 konsisto\u0159\ndala souhlas, aby byl statek \u010d. 70 prod\u00e1n ve ve\u0159ejn\u00e9 dra\u017eb\u011b. Evangel\u00edci\nz Nikol\u010dic p\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee by jim Fr. Eisenfest statek neprodal, a proto\nse dali p\u0159i dra\u017eb\u011b zastupovat panem Cimermanem, ob\u010danem \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1rodnosti.\nTen 28. srpna koupil celol\u00e1n statku, faru, s\u00fdpku a stodolu za 8600 zlat\u00fdch \u201epro\nsebe\u201c. Pak ji prodal podle platn\u00fdch z\u00e1kon\u016f a na\u0159\u00edzen\u00ed evangel\u00edk\u016fm\nz Nikol\u010dic. Jakmile Fr. Eisenfest a konsisto\u0159 zjistili, komu a k jak\u00e9mu \u00fa\u010delu\nbyl statek prod\u00e1n, usilovali o zru\u0161en\u00ed prodeje. Do\u0161lo k dlouh\u00e9mu a\nn\u00e1kladn\u00e9mu soudn\u00edmu \u0159\u00edzen\u00ed. Nakonec v\u0161ak st\u00e1tn\u00ed komise ve V\u00eddni r. 1866\nprohl\u00e1sila dra\u017ebu a n\u00e1sledn\u00fd prodej statku \u010d. 70 za pr\u00e1voplatn\u00e9 a majetek byl\nevangel\u00edk\u016fm p\u0159ips\u00e1n. (Ku\u010dera, 2000)<\/p>\n\n\n\n Hned po proveden\u00ed p\u0159\u00edpisu\nbyla zbo\u0159ena stodola a z\u00edskan\u00fd stavebn\u00ed materi\u00e1l pou\u017eit na p\u0159estavbu s\u00fdpky v\nmodlitebnu. Jej\u00ed postaven\u00ed umo\u017enilo evangel\u00edk\u016fm st\u00e1t se fili\u00e1ln\u00edm sborem.<\/p>\n\n\n\n Po velk\u00e9\nepidemiologick\u00e9 katastrov\u011b vy\u0161lo na\u0159\u00edzen\u00ed o zp\u0159\u00edsn\u011bn\u00ed hygienick\u00fdch opat\u0159en\u00ed.\nJedn\u00edm z nich bylo, \u017ee ka\u017ed\u00e1 obec musela m\u00edt svou porodn\u00ed b\u00e1bu.<\/p>\n\n\n\n Od 1866 lze registrovat v z\u00e1pisech o narozen\u00ed d\u00edt\u011bte\nv matrik\u00e1ch, \u017ee v Nikol\u010dic\u00edch chodily k porod\u016fm: Anna Kalivodov\u00e1\nz Nikol\u010dic \u010d. 1, Kate\u0159ina He\u0159m\u00e1nkov\u00e1 z Nikol\u010dic \u010d. 24 (n\u011bkdy je uv\u00e1d\u011bno\n\u010d. 37 nebo 74). Do Nikol\u010dic v tu dobu doj\u00ed\u017ed\u011bly i porodn\u00ed b\u00e1by z okol\u00ed:\nJosefa Stejskalov\u00e1 ze \u0160itbo\u0159ic, Mari\u00e1na Ost\u0159\u00ed\u017ekov\u00e1 z Div\u00e1k, Terezie\nBartesov\u00e1 z K\u0159epic, Rosalie Pavelkov\u00e1 z Hru\u0161ovan, Josefa Kocmanov\u00e1 ze\n\u0160itbo\u0159ic.<\/p>\n\n\n\n Od 1870 (do 1897) tu p\u016fsobila p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b Marie Ma\u0161kov\u00e1 (Nikol\u010dice),\nn\u011bkdy sem doj\u00ed\u017ed\u011bla por. b\u00e1ba \u0160upov\u00e1 z K\u0159epic a Antonie Vozdeck\u00e1 ze\n\u0160itbo\u0159ic. Od 1892 pak ji\u017e p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b porodn\u00ed b\u00e1ba Marie Mra\u010d\u00edkov\u00e1 (Nik.) a\ndoj\u00ed\u017ed\u00ed Veronika Loren\u010d\u00edkov\u00e1 (K\u0159epice 48). V r. 1894 sem zaj\u00ed\u017ed\u00ed i Marie\nS\u00e1\u010dkov\u00e1 ze \u0160itbo\u0159ic.<\/p>\n\n\n\n T.r. vy\u0161el prvn\u00ed z\u00e1kon\no myslivosti v \u010cech\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n T.r. dopadly na Moravu t\u0159i osudov\u00e9 r\u00e1ny: mr\u00e1z, v\u00e1lka a\ncholera. Ta dorazila do Hustope\u010d\u00ed 21. \u010dervence. V cel\u00e9m okrese zem\u0159elo\n1435 lid\u00ed, v Div\u00e1k\u00e1ch byla od 31. \u010dervence, v Kurd\u011bjov\u011b se cholera\nobjevila 27. srpna.<\/p>\n\n\n\n 1867<\/p>\n\n\n\n Ji\u017e m\u016f\u017eeme vid\u011bt, jak\nse m\u011bnil na obci hmotn\u00fd i duchovn\u00ed sv\u011bt. Bylo to obdob\u00ed rozkv\u011btu ob\u010dansk\u00fdch\npr\u00e1v a svobod, co\u017e p\u0159inesla prosincov\u00e1 \u00fastava, v n\u00ed bylo zakotveno pr\u00e1vo\nve\u0159ejn\u00e9ho projevu, pr\u00e1vo shroma\u017e\u010fovac\u00ed a spolkov\u00e9. (str. 66)<\/p>\n\n\n\n V Nikol\u010dic\u00edch vznikl fili\u00e1ln\u00ed sbor. 3.\u00fanora 1867 se nosislavsk\u00e9\npresbyterstvo rozhodlo, \u017ee v Nikol\u010dic\u00edch bude jejich duchovn\u00ed k\u00e1zat 6 x do\nroka.<\/p>\n\n\n\n V Rakousku-Uhersku\nvy\u0161el z\u00e1kon o zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed hasi\u010dsk\u00fdch sbor\u016f.<\/p>\n\n\n\n Urodilo se mnoho p\u0161enice. <\/p>\n\n\n\n Pravd\u011bpodobn\u011b v\u00a0tomto roce vyho\u0159ely t\u0159i domy na Kocm\u00e1nkov\u011b kope\u010dku. (Bl\u00edzko Vozdeck\u00fdch a Barto\u0148k\u016f \u010d.74). Po vyho\u0159en\u00ed nebyly domy ji\u017e obnoveny a m\u00edsto po domech je dodnes voln\u00e9. Odtud v\u00a0roce 1866 byli prvn\u011b spat\u0159eni pru\u0161t\u00ed voj\u00e1ci, kdy\u017e t\u00e1hli od \u0160itbo\u0159ic do na\u0161\u00ed obce. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n Dochovala se \u201eTrhov\u00e1 smlouva\u201c na presovn\u00ed domek od Jakoba\nBed\u0159icha \u010d. 109, vystaven\u00e1 pro Franti\u0161ka Bohatyho na \u010d. 81.<\/p>\n\n\n\n Na listin\u011b je dob\u0159e vid\u011bt pe\u010de\u0165 Nikol\u010dic.<\/p>\n\n\n\n 1868<\/p>\n\n\n\n 9. srpna 1868 \u017e\u00e1daj\u00ed evangel\u00edci presbyterstvo\nv Nosislavi o \u00fapln\u00e9 osamostatn\u011bn\u00ed. Presbyterstvo dalo souhlas a 10.\nprosince 1868 se Nikol\u010dice skute\u010dn\u011b osamostatnily. Prvn\u00edm far\u00e1\u0159em byl zvolen\nFranti\u0161ek \u0160ebesta. (Lukl, Macek,\nSvoboda, Nosislav, 2011, str. 62)<\/p>\n\n\n\n Tento rok vstoupil\nv platnost z\u00e1kon o voln\u00e9m d\u011blen\u00ed majetku a za\u010daly se d\u011blit usedlosti. Bylo\nto z d\u016fvodu udr\u017een\u00ed siln\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, schopn\u00e9ho obd\u011bl\u00e1vat polnosti a\nn\u00e1sledn\u011b odv\u00e1d\u011bt stabiln\u00ed dan\u011b. Majitel takov\u00e9 polnosti musel v\u011bt\u0161inu dom\u00e1c\u00edch\nprac\u00ed vykon\u00e1vat s\u00e1m s rodinn\u00fdmi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky, pouze v\u011bt\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159i si\ndr\u017eeli \u010dele\u010f, pacholka nebo d\u011bve\u010dku.<\/p>\n\n\n\n Majetek (grunt) zd\u011bdil\nv\u011bt\u0161inou nejstar\u0161\u00ed syn, u n\u011bho\u017e \u010dasto mlad\u0161\u00ed sourozenci pracovali jako d\u011bln\u00edci\n(mlatci). V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech musel d\u011bdic gruntu ostatn\u00ed sourozence\nvyplatit. \u010casto se st\u00e1valo, \u017ee pot\u0159ebnou \u010d\u00e1stku nem\u011bl, musel si vyp\u016fj\u010dit,\nn\u00e1sledn\u011b nebyl schopen z\u00e1vazek spl\u00e1cet a hospod\u00e1\u0159stv\u00ed p\u0159ivedl k bankrotu.\n(str. 59)<\/p>\n\n\n\n 1869 po\u010det dom\u016f 183, obyvatel 896 (B\u0159eclavsko, str. 521)<\/p>\n\n\n\n 21. \u00fanora se stal evangelick\u00fdm far\u00e1\u0159em Franti\u0161ek \u0160ebesta<\/strong>.\nNarodil se 14. prosince 1844 v Klobouk\u00e1ch u Brna. Jeho otec byl \u00bcl\u00e1n\u00edk a\nm\u011bl tak\u00e9 v\u011btrn\u00fd ml\u00fdn nad Klobouky (jeden ze \u010dty\u0159, kter\u00e9 \u010dasem zmizely). Rodina\nbyla husitsk\u00e1, bratrsk\u00e1, od 1871 evangelick\u00e1. Jeho \u017eivot a d\u00edlo popisuje Almanach\nJeronymovy Jednoty za rok 1921.<\/em><\/strong> O pobytu Fr. \u0160ebesty\nv Nikol\u010dic\u00edch:<\/strong><\/em> <\/p>\n\n\n\n Jako 25let\u00fd nastoupil slu\u017ebu v\u00a0c\u00edrkvi moravsk\u00e9, zorganizovav nov\u00fd farn\u00ed sbor v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch, le\u017e\u00edc\u00edch mezi Klobouky a mate\u0159sk\u00fdm sborem nosislavsk\u00fdm. Pr\u00e1ci tuto konal 12 let. Pov\u00e1\u017e\u00ed-li se je\u0161t\u011b i dne\u0161n\u00ed t\u011b\u017ekop\u00e1dnost a zaostalost n\u011bkter\u00fdch venkovsk\u00fdch sbor\u016f odlehl\u00fdch, m\u016f\u017eeme si mysliti, jako to bylo p\u0159ed p\u016fl stolet\u00edm v\u00a0zapadl\u00e9m dol\u00edku moravsk\u00e9m. Opravn\u00e9 snahy a planouc\u00ed ide\u00e1ly vrouc\u00edho mlad\u00e9ho kazatele nar\u00e1\u017eely zde na neporozum\u011bn\u00ed. Vyvol\u00e1valy protivenstv\u00ed, ba n\u011bkdy i hrubost. Jeden star\u0161\u00ed presbyter, kur\u00e1tor, rozum\u011bl mlad\u00e9mu horliteli\u2026, ale oba nesta\u010dili na to, aby rozsv\u00edtili v\u00a0hlav\u00e1ch a srdc\u00edch lid\u00ed, \u017eij\u00edc\u00edch v\u00a0tradic\u00edch je\u0161t\u011b mnohem dozadu.<\/p>\n\n\n\n Jak muselo b\u00fdti kazateli, jen\u017e okusil spole\u010denstv\u00ed brat\u0159\u00ed\ns p\u0159\u00edchut\u00ed a v\u016fn\u00ed prvn\u00ed doby apo\u0161tolsk\u00e9 ve vysok\u00e9 kultu\u0159e por\u00fdnsk\u00fdch\nvelem\u011bst a \u201ereformovan\u00e9ho Jeruzal\u00e9ma\u201c El-berfeldu a nyn\u00ed p\u0159i\u0161el do zem\u011b velmi\nvyprahl\u00e9? Jak jemu bylo, kdy\u017e po dvou letech prvn\u00edho man\u017eelstv\u00ed ode\u0161la jemu\nman\u017eelka, jeho klenot po Bohu nejmilej\u0161\u00ed, jak p\u00ed\u0161e Komensk\u00fd. Dcera jemn\u00e9ho\nNizozemsk\u00e1, and\u011blsk\u00e1 du\u0161e, piln\u011b se u\u010d\u00edc\u00ed \u0159e\u010di lidu, s n\u00edm\u017e cht\u011bla\nsplynouti. V\u011bnovala se \u017een\u011b nemocn\u00e9 \u010dern\u00fdmi ne\u0161tovicemi \u2013 a zhynula n\u00e1hle jako\npod\u0165at\u00e1 chryzant\u00e9ma. Kazatel ztratil jedinou du\u0161i a z\u016fstal s\u00e1m se svou malou\ndceru\u0161kou, v jej\u00ed\u017e o\u010d\u00edch \u017eila zesnul\u00e1 matka. Prvorozen\u00fd brat\u0159\u00ed\u010dek musil pro\nsvou \u00fatlost n\u00e1sledovati mati\u010dku v l\u016fno zem\u011b za tichou vesnic\u00ed\u2026 Opu\u0161t\u011bn\u00fd\nkazatel se vrhl do usilovn\u00e9 pr\u00e1ce jednak katechetick\u00e9, jednak liter\u00e1rn\u00ed.\n(Almanach JJ 1921)<\/p>\n\n\n\n 1870<\/p>\n\n\n\n Um\u00edr\u00e1 zakladatel \u017eidlochovick\u00e9ho cukrovaru Florentin Robert<\/strong> a \u0159\u00edzen\u00ed podniku se uj\u00edm\u00e1 syn Julius<\/strong>, kter\u00fd zm\u011bnil zp\u016fsob p\u011bstov\u00e1n\u00ed cukrovky. Za\u010dal d\u016fkladn\u00fdmi melioracemi, vyrovn\u00e1val ter\u00e9n, tvo\u0159il kan\u00e1ly, aby zabr\u00e1nil pravideln\u00fdm z\u00e1plav\u00e1m. (V\u00fdhon, Baltus, str. 91)<\/p>\n\n\n\n 1871<\/p>\n\n\n\n Velk\u00e1 \u00faroda ovoce a v\u00edna. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1872 Objevuj\u00ed\nse prvn\u00ed \u0161ic\u00ed stroje (Z V\u00eddn\u011b). <\/p>\n\n\n\n 18. kv\u011btna<\/a> odjel Emil Holub<\/a> na 1. cestu do ji\u017en\u00ed Afriky.<\/p>\n\n\n\n Mokr\u00fd rok, krom\u011b hru\u0161ek \u017e\u00e1dn\u00e9\novoce, bylo moc my\u0161\u00ed. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1873 Z\u00e1kon\no myslivosti na Morav\u011b.<\/p>\n\n\n\n Z jara velk\u00e1 zima, na Ji\u0159\u00edho v\u0161e pomrzlo, slab\u00e1 \u00faroda\nobil\u00ed, ovoce i v\u00edna. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1873<\/p>\n\n\n\n Far\u00e1\u0159 \u0160ebesta s chot\u00ed zd\u011bdil jist\u00fd majetek, ten pou\u017eil k\nzakoupen\u00ed domu v Hustope\u010d\u00edch na Pansk\u00e9 ulici 121, byla z\u0159\u00edzena\nmodlitebna a kazatelsk\u00e1 stanice. Vybaven\u00edm a finan\u010dn\u00ed podporou pomohl bratr\nFerdinand C\u00edsa\u0159, far\u00e1\u0159 klobouck\u00fd a jeho sbor. Farn\u00ed p\u0159\u00edbytek v Nikol\u010dic\u00edch\nbyl velmi vlhk\u00fd a zdrav\u00ed \u0161kodliv\u00fd. Nikol\u010dick\u00fd sbor necht\u011bl p\u0159istoupit\nk oprav\u011b, a\u010d mu far\u00e1\u0159 \u0160ebesta k oprav\u011b prost\u0159edky nab\u00edzel.<\/p>\n\n\n\n 15. dubna 1873 byly\n\u017didlochovice c\u00edsa\u0159em pov\u00fd\u0161eny na m\u011bsto.<\/p>\n\n\n\n Posledn\u00ed\nvelk\u00e1 epidemie prav\u00fdch ne\u0161tovic<\/a> v \u010cech\u00e1ch, p\u0159i n\u00ed\u017e\nzem\u0159elo kolem 43.000 lid\u00ed.<\/p>\n\n\n\n 1874<\/p>\n\n\n\n Do V\u00e1noc nemrzlo, za\u010dalo a\u017e po nich. Celkem b\u011b\u017en\u00fd rok.\n(Sol)<\/p>\n\n\n\n Ukon\u010den\u00ed\nprovozu ko\u0148ky v Brn\u011b<\/a> \u2013 prvn\u00ed ko\u0148sk\u00e9 tramvaje na \u00fazem\u00ed \u010ceska<\/a>.<\/p>\n\n\n\n 1875<\/p>\n\n\n\n Byla dlouh\u00e1 zima, selo se a\u017e v dubnu, tak\u017ee obil\u00ed bylo\n\u0161patn\u00e9, ale brambor se urodilo hodn\u011b. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n T.r. se narodil Franti\u0161ek Bed\u0159ich. Bydlel na \u010d. 85. Vyu\u010dil\nse ve V\u00eddni u firmy vyr\u00e1b\u011bj\u00edc\u00ed ko\u010d\u00e1ry, bry\u010dky a jin\u00e1 lep\u0161\u00ed vozidla. Je o n\u011bm\nps\u00e1no v N\u010c II, str. 127.<\/p>\n\n\n\n Tak\u00e9 popisuje: \u201eJak\u00fd byl rok 1900\u201c v\u00a0N\u010c II na stran\u011b 7.<\/a><\/p>\n\n\n\n Kniha je z rodinn\u00e9ho archivu D. Ot\u0159\u00edsalov\u00e9 \u010d. 200. Je\nulo\u017eena v archivu Jos. \u010cern\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n 1876<\/p>\n\n\n\n 4. \u010derven<\/a> zah\u00e1jen provoz 2. ko\u0148sk\u00e9 tramvaje<\/a> v Brn\u011b<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Starostou obce Jan Vahala \u010d. 65, byla mu pronajata honitba\nod obce Nikol\u010dic za ro\u010dn\u00ed obnos 5 zlat\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n Zalo\u017eena cihelna.<\/p>\n\n\n\n 1. \u0159\u00edjna byla\nzprovozn\u011bna \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice \u0160akvice.<\/p>\n\n\n\n 8. \u0159\u00edjna se v\u00a0Nik. narodila Kate\u0159ina Skoumalov\u00e1, budouc\u00ed porodn\u00ed b\u00e1ba; pomohla na sv\u011bt a\u017e sedmi stovk\u00e1m d\u011bt\u00ed z\u00a0Nikol\u010dic. Zem\u0159ela 13. dubna 1945.<\/p>\n\n\n\n V Kobyl\u00ed byl p\u0159i\nkop\u00e1n\u00ed sklepa objeven mamut\u00ed kel, byl p\u0159ed\u00e1n zemsk\u00e9mu muzeu v Brn\u011b.<\/p>\n\n\n\n Katolick\u00fdm far\u00e1\u0159em P. Jan Kyj\u00e1nek.<\/p>\n\n\n\n 1877<\/p>\n\n\n\n Byla m\u00edrn\u00e1 zima, selo se u\u017e v \u00fanoru, pak ale p\u0159i\u0161ly\nsiln\u00e9 mrazy, tak se pokra\u010dovalo a\u017e do b\u0159ezna. V kv\u011btnu siln\u00fd mr\u00e1z, v\u0161e\npomrzlo, pak \u010dasto pr\u0161elo, bylo dost jeteliny i p\u0161enice. Je\u010dmen vymrzl do\nko\u0159\u00ednk\u016f a byl slab\u00fd, oves prost\u0159edn\u00ed, kuku\u0159ice velmi p\u011bkn\u00e1, dost fazole. Po\n\u017en\u00edch sucho a\u017e do 20. listopadu, brambory mal\u00e9 a zvadl\u00e9, hrozny \u010dern\u00e9 a mal\u00e1\n\u00faroda. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n Far\u00e1\u0159 \u0160ebesta se stal reformovan\u00fdm katechetou na st\u0159edn\u00edch\n\u0161kol\u00e1ch brn\u011bnsk\u00fdch, kam 2 x t\u00fddn\u011b doj\u00ed\u017ed\u011bl, co\u017e bylo pro vzd\u00e1lenost od dr\u00e1hy\nvelmi obt\u00ed\u017en\u00e9.<\/p>\n\n\n\n D\u0159ev\u011bn\u00e1 kostra \u201epresu\u201c se \u017eelezn\u00fdm \u0161roubem z r. 1877\nje pops\u00e1na v N\u010c I na str. 30 ve sklep\u011b p. Bed\u0159icha \u010d. 64.<\/p>\n\n\n\n 1878<\/p>\n\n\n\n 20. \u00fanora pr\u0161elo a h\u0159m\u011blo, cel\u00fd b\u0159ezen a p\u016fl dubna mrzlo,\np\u0159esto byla dobr\u00e1 \u00faroda v\u0161eho ovoce, obil\u00ed, v\u00edna, ale hrozny byly hodn\u011b nahnil\u00e9\na brambory \u017e\u00e1dn\u00e9. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n Zm\u011bnila se obecn\u00ed samospr\u00e1va, stanoveny t\u0159\u00eddy: v 1. t\u0159\u00edd\u011b\ndomka\u0159i, ve 2. \u010dtvrtl\u00e1n\u00edci, ve 3. polol\u00e1n\u00edci. Byl volen obecn\u00ed v\u00fdbor. 1.\nstarostou byl Josef Helma z \u010d. 20 a radn\u00edm V\u00e1clav Ne\u010das z \u010d. 6. Dal\u0161\u00ed\nstarostov\u00e9: Bartolom\u011bj Zelen\u00fd (24 rok\u016f), Martin Stejskal (18 rok\u016f). (Sol.)<\/p>\n\n\n\n Rok 1878 zp\u016fsobil v cel\u00e9m st\u00e1t\u011b rakousk\u00e9m mnoho\nrozruchu, hrozila bou\u0159e v\u00e1le\u010dn\u00e1. Rusko vedlo v\u00edt\u011bznou v\u00e1lku s Tureckem,\nRakousko z\u016fstalo neutr\u00e1ln\u00ed, ale obsadilo vojensky ji\u017en\u00ed hranice st\u00e1tu. Po\nskon\u010den\u00ed v\u00e1lky si rakousk\u00e1 diplomacie \u010dinila n\u00e1roky na dr\u017eavu Turecka – Bosnu a\nHercegovinu, kterou\u017e tak\u00e9 rakousk\u00e9 vojsko ihned okupovalo. \u017divly opozi\u010dn\u00ed (mohamed\u00e1ni)\npozdvihly odboj proti nov\u00e9 vl\u00e1d\u011b, ale byly vbrzku krvav\u011b pot\u0159eny. Rakousk\u00e1\narm\u00e1da tu ztratila 10.000 mu\u017e\u016f vojska. Z na\u0161\u00ed obce byli \u00fa\u010dastn\u00ed okupace Bosny a\nH. voj\u00edni p\u011b\u0161\u00edho pluku \u010d. 99 ze Znojma. Byli \u00fa\u010dastn\u00ed i boj\u016f s povstalci a\nzkusili dost zl\u00e9ho, um\u011bli pak vypravovat o hou\u017eevnat\u00e9m odporu vzbou\u0159enc\u016f,\nmu\u017e\u00edch i \u017een\u00e1ch, kter\u00e9 zvl\u00e1\u0161t\u011b se vyznamen\u00e1vali hrdinnou odvahou. Ti na\u0161i\nvoj\u00edni poznali hodn\u011b p\u0159\u00edpad\u016f vztekl\u00e9 odvety Turk\u016f, svou mstu vyl\u00edvali si\nzpravidla na zajatc\u00edch; nejv\u0161edn\u011bj\u0161\u00edm \u010dinem pomsty bylo u\u0159ez\u00e1n\u00ed u\u0161\u00ed a nosu.\nJednotlivec se nesm\u011bl odlou\u010diti od hlou\u010dku, byl-li dopaden, byla to jist\u00e1 smrt\nze strany sve\u0159ep\u00fdch revolucion\u00e1\u0159\u016f. Posledn\u00ed Bos\u0148\u00e1k byl V\u00e1clav N\u011bme\u010dek v r.\n1886-87. Pak nastaly v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b klidn\u00e9 pom\u011bry tak, \u017ee pluk \u010d. 99 byl\nz B. a H. odvol\u00e1n. V r. 1908 byla Bosna a Hercegovina definitivn\u011b p\u0159ivt\u011blena k\n\u0159\u00ed\u0161i Rakousko-Uhersk\u00e9. (z\u010d\u00e1sti inf. V. N\u011bme\u010dek) (Z pam\u011btn\u00ed knihy obce 3)<\/p>\n\n\n\n 1879<\/p>\n\n\n\n Cel\u00fd b\u0159ezen, duben a kv\u011bten ustavi\u010dn\u011b pr\u0161elo, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i\nv \u010dervnu a bylo celkem chladno, od srpna a\u017e do poloviny \u0159\u00edjna bylo\nteplo. (Sol)<\/p>\n\n\n\n 3. dubna 1879 p\u0159i\nn\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b hodon\u00ednsk\u00e9ho panstv\u00ed zav\u00edtal na Kobylsko na c\u00edsa\u0159sk\u00fd hon s\u00e1m c\u00edsa\u0159\nFranti\u0161ek Josef I. a jeho cho\u0165 Al\u017eb\u011bta (Elisabeth, zvan\u00e1 v rodn\u00e9m Bavorsku\nSissi) spolu s 34 \u0161lechtici a \u0161lechti\u010dnami. \u0160tvanice se z\u00fa\u010dastnila ob\u011b\nveli\u010denstva, v pln\u00e9m po\u010dtu pron\u00e1sledovala la\u0148ku na Ostr\u016fvek a prohl\u00e1sila,\n\u017ee se j\u00ed kobylsk\u00e9 okol\u00ed l\u00edb\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Na Havla 16. \u0159\u00edjna za\u010dal padat sn\u00edh a byla velk\u00e1 zima a\nsiln\u00fd v\u00edtr, pr\u00e1v\u011b kdy\u017e za\u010dalo vinobran\u00ed. P\u0159ed V\u00e1nocemi byly krut\u00e9 mrazy, a\u017e\nm\u00ednus 28 stup\u0148\u016f.<\/p>\n\n\n\n 19. \u0159\u00edjna o p\u016fl osm\u00e9 ve\u010der sho\u0159ela Janu Mat\u00fd\u0161kovi vedle\nBrychty stodola pln\u00e1 obil\u00ed. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1880<\/p>\n\n\n\n V lednu, \u00fanoru i v b\u0159eznu\nbyla velk\u00e1 zima, sucho a\u017e do 15. dubna, jaro i l\u00e9to celkem such\u00e9, v srpnu\nza\u010dalo pr\u0161et, \u017ee promoklo obil\u00ed v mandelech. V obci\nse velmi roz\u0161\u00ed\u0159ily \u010dern\u00e9 ne\u0161tovice (zima 1880-81). V lednu koupila obec hospodu s p\u016fll\u00e1nem\n\u010d. 79 od man\u017eel\u016f Mat\u011bje a Mariany \u0160ev\u010d\u00edkov\u00fdch v t\u00e9 dob\u011b nezv\u011bstn\u00fdch,\nprost\u0159ednictv\u00edm kur\u00e1tora Josefa Zlocha ze \u017didlochovic, za 19.250 zlat\u00fdch.\nPozemky pat\u0159\u00edc\u00ed k p\u016fll\u00e1nu byly ve ve\u0159ejn\u00e9 dra\u017eb\u011b rozprod\u00e1ny ob\u010dan\u016fm. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 10. a 11. \u010dervna byl\nc\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef I. v Brn\u011b.<\/p>\n\n\n\n Z\u00e1\u0159\u00ed tepl\u00e9 a \u0159\u00edjen chladn\u00fd. V \u0159\u00edjnu 1880 se odst\u011bhoval\nfar\u00e1\u0159 \u0160ebesta do Hustope\u010d\u00ed, m\u011bl st\u0159\u00eddav\u00e9 k\u00e1z\u00e1n\u00ed v Hustope\u010d\u00edch a\nv Nikol\u010dic\u00edch a\u017e do 1. dubna 1881.<\/p>\n\n\n\n Listopad i prosinec tepl\u00fd a pr\u0161elo, bylo tak a\u017e do T\u0159\u00ed\nkr\u00e1l\u016f. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n V obci prob\u011bhly volby do obecn\u00edho zastupitelstva.<\/p>\n\n\n\n Jarol\u00edm Ne\u010das p\u0159evzal honitbu jako podn\u00e1jemn\u00edk (n\u00e1jemn\u00edkem\nbyla c.k. lesn\u00ed spr\u00e1va) za 750 zlat\u00fdch ro\u010dn\u011b.<\/p>\n\n\n\n Vzniklo hnut\u00ed Cyrilsk\u00e1\njednota kv\u016fli reform\u011b c\u00edrkevn\u00ed hudby. Cht\u011blo\nhudb\u011b provozovan\u00e9 v chr\u00e1mech navr\u00e1tit duchovn\u00ed posl\u00e1n\u00ed. Prvn\u00ed Cyrilsk\u00e1 jednota na\nMorav\u011b byla ustavena v Hodon\u00edn\u011b<\/a> 1880<\/a>.<\/p>\n\n\n\n 1881<\/p>\n\n\n\n Za\u010d\u00e1tkem, kdy byla honitba p\u0159evzata jako podn\u00e1jem od\nSt\u00e1tn\u00edch les\u016f \u017didlochovice, byla d\u011blena na Spodky a Pod horou. Od T\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f za\u010dalo mrznout a padal sn\u00edh a\u017e do konce\nb\u0159ezna, pak bylo teplo do \u010dervna. Od 8. do 13. \u010dervna bylo tak zima, \u017ee se\nchodilo v ko\u017eichu. V \u0159\u00edjnu za\u010dalo foukat a bylo zima a po 30. \u0159\u00edjnu\nbylo jako o V\u00e1noc\u00edch. Ten rok byla velmi slab\u00e1 \u00faroda.<\/p>\n\n\n\n T.r. byly vyd\u00e1ny nov\u00e9 mapy a archy a prob\u011bhlo s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu.<\/p>\n\n\n\n Kniha vydan\u00e1 ke stolet\u00e9 jubilejn\u00ed pam\u00e1tce toleran\u010dn\u00edho\npatentu c\u00edsa\u0159e Josefa II. ze dne 18. \u0159\u00edjna 1781. Kniha vy\u0161la ve V\u00eddni 13. \u0159\u00edjna\n1881, je z rodinn\u00e9ho archivu Jaroslav Ot\u0159\u00edsala z \u010d. 200.<\/p>\n\n\n\n Jan Mal\u00fd, Josef Vintrl\u00edk a Franti\u0161ek Havl\u00edn zabili Martina\nBed\u0159icha o jedn\u00e9 hodin\u011b v noci a hodili ho pod most u obecn\u00edho hostince.<\/p>\n\n\n\n 25. \u010dervna byla zakl\u00e1d\u00e1na nov\u00e1 gruntovn\u00ed kniha za\np\u0159\u00edtomnosti okres. hejtmana a komise, kter\u00e1 bydlela u Helm\u016f \u010d. 26. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n N\u010c I, str. 30 popisuje kompletn\u00ed lis z\u00a0r. 1881, vlastnil jej p. Kone\u010dn\u00fd z \u010d. 49.<\/p>\n\n\n\n 1882<\/p>\n\n\n\n V tom roce nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 zima ani sn\u00edh.<\/p>\n\n\n\n 2. \u00fanora 1882 byl\nv Hustope\u010d\u00edch uzn\u00e1n samostatn\u00fd evangelick\u00fd sbor. V Hustope\u010d\u00edch se\nnek\u00e1zalo evangelium od r. 1621, kdy musil odej\u00edti n\u011bmeck\u00fd kazatel. M\u011bsto samo\nbylo pon\u011bm\u010deno rakousk\u00fdmi osazenci za dob P\u0159emysla Otakara II.<\/p>\n\n\n\n 19. \u00fanora byl\nv Hustope\u010d\u00edch zvolen 1. far\u00e1\u0159em Fr. \u0160ebesta.<\/p>\n\n\n\n V \u00fanoru se ve ve\u0159ejn\u00e9 dra\u017eb\u011b prod\u00e1valy pozemky pat\u0159\u00edc\u00ed\np\u016fll\u00e1nu \u010d. 79 (hospoda koupena, pro p\u0159estavbu \u0161koly).<\/p>\n\n\n\n 13. 3. 1882 byl 70 hlasy zvolen Josef Ku\u010dera far\u00e1\u0159em, volbu\n\u0159\u00eddil senior Ne\u0161por.<\/p>\n\n\n\n 21. b\u0159ezna byla bou\u0159ka, h\u0159m\u011blo a bl\u00fdskalo se. Dva lidi byli\nbleskem zabiti: jeden mu\u017e v \u0160akvic\u00edch a \u017eena Pelegrinov\u00e1 v K\u0159epic\u00edch;\ndruh\u00e1 byla omr\u00e1\u010dena. Za\u010d\u00e1tkem dubna za\u010daly mrazy. Na Velikonoce padal sn\u00edh a\nmrzlo, v kv\u011btnu bylo po\u0159\u00e1d zima a sucho. Kdy\u017e za\u010daly \u017en\u011b, za\u010dalo pr\u0161et\nnejd\u0159\u00edve ob den, pak ka\u017ed\u00fd den. Ten rok byla velmi slab\u00e1 \u00faroda.<\/p>\n\n\n\n Rok 1882 se stal d\u016fle\u017eit\u00fdm mezn\u00edkem v existenci \u0161koly.\nObec prod\u00e1v\u00e1 \u0161koln\u00ed domek soukrom\u00e9mu hospod\u00e1\u0159i a adaptuje zemanskou hospodu \u010d.\n79. Starostou byl zvolen Jan Smejkal, radn\u00edmi Fr. Stejskal a Fr. L\u00edzal, v\u00fdbo\u0159i\nMartin Bed\u0159ich, Martin Broskva a Martin Pulhandl. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 5. \u010dervna se za\u010dala stav\u011bt \u0161kola, dokon\u010dena byla 12. z\u00e1\u0159\u00ed\n1882, vysv\u011bcena byla 24. z\u00e1\u0159\u00ed Karlem Ber\u00e1nkem, d\u011bkanem \u017eidlochovick\u00fdm.\nStavitelem byl \u0160terc ze \u0160lapanic. V\u00fdlohy 12.000 na stavbu nesla obec sama.\n\u0160kola byla zv\u00fd\u0161ena na patro. Za \u00fa\u010dasti c.k. okresn\u00edho \u0161koldozorce Anton\u00edna\nMach\u00e1\u010de se stal m\u00edstn\u00ed u\u010ditel J\u00e1n Prochazka nadu\u010ditelem. Budova je j\u00e1drem\ndne\u0161n\u00edho \u0161koln\u00edho komplexu. V u\u010ditelsk\u00e9m byt\u011b jsou zachov\u00e1ny p\u016fvodn\u00ed\nklenby. (N\u010c II, str. 112) (Kronika obecn\u00e9 \u0161koly 1869-1914, str. 5)<\/p>\n\n\n\n \u017derot\u00ednky se daly z poloviny do pachtu (u\u017e se\nnep\u00e1slo). (Sol.)<\/p>\n\n\n\n Do t.r. byl\nstarostou Anton\u00edn Helma, 1882-1900 Martin Stejskal.<\/p>\n\n\n\n Honitba. Starostou Martin Stejskal z \u010d. 4. Z\u00e1jemcem o\nhonitbu byl Jarol\u00edm Ne\u010das z \u010d. 66. N\u00e1jemcem byla c.k. lesn\u00ed spr\u00e1va\nv \u017didlochovic\u00edch a J. Ne\u010das se stal podn\u00e1jemn\u00edkem. Lesmistrem byl rada\nAmbro\u017e.<\/p>\n\n\n\n V\nDiv\u00e1k\u00e1ch zalo\u017eila vdova po z\u00e1meck\u00e9m l\u00e9ka\u0159i a spr\u00e1vci velkostatku p. Terezie\nSengov\u00e1 dobro\u010dinn\u00fd \u00fastav s n\u00e1zvem Mari\u00e1nsk\u00e1 ochranovna. (Kloboucko, str.\n191)<\/p>\n\n\n\n 8. prosince 1882 se ujal evangelick\u00e9 kazatelsk\u00e9 \u010dinnosti v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch far\u00e1\u0159 Viktor Opo\u010densk\u00fd ze Vset\u00edna. Je\u0161t\u011b\u00a0t.r. byl v m\u00edst\u011b evang. modlitebny postaven kostel. (Ku\u010dera) (?)<\/p>\n\n\n\n 1883<\/strong><\/p>\n\n\n\n 1. \u00fanora se za\u010dalo u\u010dit v nov\u00e9 \u0161kole, z \u010cesk\u00e9\nVotice p\u0159i\u0161la u\u010d. Klementina Preisov\u00e1 (ode\u0161la 1900). U\u010d. Jan Proch\u00e1zka zast\u00e1v\u00e1\nfunkci nadu\u010ditele.<\/p>\n\n\n\n N\u010c I, str. 22: Nejstar\u0161\u00ed \u0161kola obce byla ve staven\u00ed \u010d. 129 pod kostelem. B\u00fdvala to \u0161kola jednot\u0159\u00eddn\u00ed. Na lev\u00e9 stran\u011b b\u00fdvala t\u0159\u00edda, na prav\u00e9 stran\u011b byt u\u010ditel\u016fv. (Stodolu p\u0159istav\u011bl ob\u010dan Jan Vahala, kter\u00fd budovu r. 1883 koupil.)<\/p>\n\n\n\n V letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch \u0161kola obci vyhovovala, pon\u011bvad\u017e do\nn\u00ed chodilo m\u00e1lo d\u011bt\u00ed. T\u011bsnost\nt\u00e9to u\u010d\u00edrny poci\u0165ov\u00e1na byla v\u017edy a\u017e v zim\u011b, kdy ml\u00e1de\u017e p\u0159ece chodila do\n\u0161koly. V roce 1883, kdy z\u00e1kony \u0161koln\u00ed svou p\u0159\u00edsnost\u00ed zapla\u0161ovaly liknavost\nv\u016f\u010di \u0161kole, koupili ob\u010dan\u00e9 zemanskou hospodu a p\u0159em\u011bnili ji na \u0161kolu\ndvout\u0159\u00eddn\u00ed. Ve vyu\u010dov\u00e1n\u00ed nastal ut\u011b\u0161en\u00fd p\u0159evrat. Do roku 1905 vzrostl po\u010det\ntak, \u017ee bylo nutno z\u0159\u00edditi t\u0159\u00eddu t\u0159et\u00ed. Tato t\u0159\u00edda z\u0159\u00edzena byla v lev\u00e9m\nk\u0159\u00eddle p\u0159\u00edzem\u00ed. Star\u00e1 klenba byla odstran\u011bna a nahrazena traverzami\u2026 (N\u010c I,\nstr. 22)<\/p>\n\n\n\n 6. \u010dervna p\u0159i\u0161el lij\u00e1k a kroupy a p\u0159i tom se utopil\ndvan\u00e1ctilet\u00fd syn Tom\u00e1\u0161e Rabovsk\u00e9ho, kter\u00fd byl podruhem u Jana Ne\u010dase \u010d. 142 na\nMajer\u00e1ch. Cht\u011bl za stodolou \u0158eho\u0159e Ne\u010dase p\u0159esko\u010dit zmolu a voda jej vzala a\nna\u0161li ho a\u017e u \u010cern\u00e9ho mostu. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 12. srpna musela Marie Klob\u00e1sov\u00e1, dcera Josefa Klob\u00e1sy,\ndon\u00e9st na h\u0159bitov sv\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 tajn\u011b porodila a nechala um\u0159\u00edt; byla\nodsouzena na 4 roky do v\u011bznice ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed, kde za dva roky zem\u0159ela. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n Od r. 1883 p\u016fsob\u00ed v na\u0161\u00ed obci kazatel Viktor Opo\u010densk\u00fd\n(1863-1919), Narodil se ve Vset\u00edn\u011b, studoval v T\u011b\u0161\u00edn\u011b, V\u00eddni, Edinburgu a\nBasileji. Za jeho p\u016fsoben\u00ed se za\u010dalo s p\u0159\u00edstavbou nov\u00e9 fary. Byl\ndlouholet\u00fdm \u010dlenem c. k. \u0161koln\u00ed rady v Hustope\u010d\u00edch. (N\u010c II. str. 17)<\/p>\n\n\n\n 1884<\/p>\n\n\n\n Celkem tepl\u00e1 zima a jaro, i kdy\u017e v b\u0159eznu padal sn\u00edh a\nv dubnu mrzlo; kv\u011bten a \u010derven byl studen\u00fd, mal\u00e1 \u00faroda. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n S velk\u00fdm p\u0159i\u010din\u011bn\u00edm Viktora Opo\u010densk\u00e9ho byla postavena\nfara a r. 1902 v\u011b\u017e kostela.<\/p>\n\n\n\n 1885<\/p>\n\n\n\n Leden byl m\u00edrn\u00fd a bez sn\u011bhu, v \u00fanoru mrzlo, ale cel\u00fd\nrok byl tepl\u00fd.<\/p>\n\n\n\n Velk\u00e9 sucho. 4. \u010dervence byla pr\u016ftr\u017e mra\u010den, kter\u00e1\nzp\u016fsobila velk\u00e9 \u0161kody. (\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin\nKratochv\u00edl, str. 204)<\/p>\n\n\n\n 12. srpna byla volba do obecn\u00edho zastupitelstva podle t\u0159\u00edd\na byl zv\u00fd\u0161en po\u010det zastupitel\u016f z 12 na 18. Starostou byl zvolen Martin\nStejskal. Po\u010det \u010dlen\u016f zastupitelstva se zv\u00fd\u0161il na 18. (Sol)<\/p>\n\n\n\n V Boleradic\u00edch\n(Polehradic\u00edch) byl ustanoven p\u011bveck\u00fd spolek Cyrilsk\u00e1 jednota, jej\u00edm\nsbormistrem byl far\u00e1\u0159 Toufar, funkci sbormistra o jeden\u00e1ct let pozd\u011bji p\u0159evzal\nu\u010ditel Hladk\u00fd. Krom\u011b zp\u011bvu tento spolek rozv\u00edjel aktivitu ochotnick\u00e9ho divadla. Podle\ntoho trendu r. 1904 ustanovil v Nikol\u010dic\u00edch Cyrilskou jednotu u\u010d.\nFranti\u0161ek C\u00edsa\u0159. Jeho pokra\u010dovatelem byl u\u010d. Fr. Kloupar.<\/p>\n\n\n\n 1886<\/p>\n\n\n\n 1. b\u0159ezna mrzlo tak, \u017ee pam\u011btn\u00edci n\u011bco takov\u00e9ho nepamatuj\u00ed;\ntrvalo to n\u011bkolik dn\u00ed. Kv\u011bten byl such\u00fd, \u010derven chladn\u00fd, z\u00e1\u0159\u00ed such\u00e9 a listopad\ntak\u00e9, \u017ee se nedalo s\u00edt. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1887<\/p>\n\n\n\n Celkem chladn\u00e1 zima a jaro, \u010derven studen\u00fd a slab\u00e1 \u00faroda. L\u00ed\u010dil\nse katolick\u00fd kostel a zdobila b\u00e1\u0148. Ludv\u00edk Klob\u00e1sa koupil d\u016fm \u010d. 47 od Jana\nHavl\u00ed\u010dka.<\/p>\n\n\n\n 1888<\/p>\n\n\n\n 4. \u010dervna byla projedn\u00e1v\u00e1na stavba sinice v K\u0159epic\u00edch.\nP\u0159edsedou byl cestmistr, ve v\u00fdboru byli: R\u016f\u017ei\u010dka z N\u011bm\u010dic, Urb\u00e1nek\nz K\u0159epic, od n\u00e1s Martin Stejskal, Anton\u00edn Posp\u00ed\u0161il z \u010d. 58, Fr. L\u00edtal z \u010d.\n34, Anton\u00edn Helma z \u010d. 20, Josef Ot\u0159\u00edsal z \u010d. 86, Fr. Stejskal z \u010d.\n30. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 25. \u010dervence volba obecn\u00edho zastupitelstva; starostou byl\nop\u011bt zvolen Martin Stejskal.<\/p>\n\n\n\n 2. srpna padaly kroupy.<\/p>\n\n\n\n 1. z\u00e1\u0159\u00ed se za\u010dala stav\u011bt silnice, v listopadu a\nprosinci se vyrovn\u00e1valo a nav\u00e1\u017eelo v d\u011bdin\u011b, kv\u016fli tomu musela b\u00fdt\nzasyp\u00e1na studna p\u0159ed domem Fr. Ne\u010dase z \u010d. 22 a nav\u00e1\u017eelo se ze dvora Josefa\nSvobody z \u010d. 46, Josefa Stejskala, Anton\u00edna Helmy, Josefa R\u016f\u017ei z \u010d. 19 a Fr.\nKu\u010dery z \u010d. 42. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1889<\/p>\n\n\n\n V Nikol\u010dic\u00edch byl\nzalo\u017een hasi\u010dsk\u00fd sbor podobn\u011b jako v Moutnici. Nap\u0159. v N\u011bm\u010dic\u00edch a\nNosislavi 1899, v K\u0159epic\u00edch vznikl a\u017e v r. 1904, v Hru\u0161ovanech\na\u017e 1907. Byli jsme sou\u010d\u00e1st\u00ed \u017eupy \u010d. 26 okresu hustope\u010dsk\u00e9ho, kter\u00e1 se v\u0161ak\npozd\u011bji pro zna\u010dnou rozlehlost, a t\u00edm zt\u00ed\u017eenou komunikaci, rozd\u011blila na \u017eupy\ndv\u011b. (Josef \u010cern\u00fd, 100 let hasi\u010dsk\u00e9ho sboru K\u0159epice)<\/p>\n\n\n\n 1890-1891\nnejkrut\u011bj\u0161\u00ed zima za cel\u00e9 stolet\u00ed. K tomu se p\u0159idala epidemie z\u00e1\u0161krtu a\nsp\u00e1ly. (Arno\u0161t \u0160p\u00e1nek, Telnick\u00fd zpravodaj,\n2020\/3)<\/p>\n\n\n\n 1890<\/p>\n\n\n\n Leden a\n\u00fanor bez sn\u011bhu.<\/p>\n\n\n\n 28. \u00fanora\nse vym\u011b\u0159ovala silnice ze \u0160itbo\u0159ic k n\u00e1m, protokol se po\u0159izoval\nv hostinci u Strouhala (pozd\u011bji Val\u016fv) za p\u0159\u00edtomnosti z\u00e1stupce silni\u010dn\u00edho\nv\u00fdboru klobouck\u00e9ho, kter\u00fdm byl \u0159editel martinick\u00e9ho statku, d\u00e1le radn\u00edho\nR\u016f\u017ei\u010dky z N\u011bm\u010dic, Ku\u010dery z Bo\u0161ovic, z\u00e1stupc\u016f z Borkovan a\nHost\u011br\u00e1dek a v\u00fdboru na\u0161\u00ed obce.<\/p>\n\n\n\n 17. dubna\nbyla asenda (vojensk\u00fd odvod); ze 17 jich odvedli 14: F. Bed\u0159ich z \u010d. 68,\nF. Hlav\u00e1\u010dek z \u010d. 78, Josef Helma z \u010d. 80, F. Koz\u00e1k z \u010d. 40, Jan\n\u0160imon\u00edk z Nov\u00e9ho Dvora, V\u00e1clav Ot\u0159\u00edsal, Josef Stejskal, Jan Vahala, Josef\nStrouhal, Jan Ha\u0148ka, Karel R\u016f\u017ea, Karel Kone\u010dn\u00fd, Mat\u00fd\u0161ek z Miroslavi a\nMartin Bed\u0159ich.<\/p>\n\n\n\n 14.\n\u010dervna bylo bi\u0159mov\u00e1n\u00ed za p\u0159\u00edtomnosti biskupa Bauera z Brna, naproti a\u017e na\nhrani\u010dky mu jeli ml\u00e1denci na kon\u00edch.<\/p>\n\n\n\n 31.\nprosince za\u010dalo s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lid\u00ed. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1891<\/p>\n\n\n\n 1. ledna\npokra\u010dovalo s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu a byla velk\u00e1 zima. Komise: Anton\u00edn Helma z \u010d. 20,\nMartin Broskva z \u010d. 9, Martin Stejskal z \u010d. 4, Fr. Strouhal z \u010d.\n30, Fr. L\u00edzal z \u010d. 34.<\/p>\n\n\n\n 3. \u010dervna\nse odst\u011bhoval katolick\u00fd far\u00e1\u0159 Josef Ku\u010dera do \u0160t\u011bp\u00e1nova. Po n\u011bm nastoupil P.\nAlois Koudelka (1861-1942). Je o n\u011bm ps\u00e1no v N\u010c II, str. 8. <\/p>\n\n\n\n Ve vsi byl ustanoven sbor\ndobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f (B\u0159eclavsko, 522).<\/p>\n\n\n\n 5. srpna\nbyla volba obecn\u00edho zastupitelstva, starostou byl zvolen Martin Stejskal, prvn\u00edm\nradn\u00edm Fr. Strouhal, druh\u00fdm radn\u00edm Fr. L\u00edzal.<\/p>\n\n\n\n 1.\nlistopadu byl odevzd\u00e1n opraven\u00fd h\u0159bitov mistrem Hermanem ze \u017didlochovic.<\/p>\n\n\n\n Leden a\u017e\nduben zima, kv\u011bten u\u017e byl tepl\u00fd, v \u010dervnu po\u0159\u00e1d pr\u0161elo, \u017ee porostlo obil\u00ed.\n(Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1892 <\/p>\n\n\n\n Na Nov\u00fd rok bylo teplo jako\nv l\u00e9t\u011b.<\/p>\n\n\n\n 1. b\u0159ezna byla zvolena nov\u00e1\n\u0161koln\u00ed rada: p\u0159edseda Fr. Strouhal, m\u00edstop\u0159edseda Jan Rabovsk\u00fd, \u010dlenov\u00e9: Fr.\nBed\u0159ich, Martin Stejskal a Jan Barton\u011bk. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 4. dubna se srovn\u00e1val\nMich\u00e1lk\u016fv kope\u010dek obecn\u00ed robotou.<\/p>\n\n\n\n 23. dubna volba \u0161koln\u00ed\nkomise. Zvolen Martin Broskva, Franti\u0161ek L\u00edzal z \u010d. 34, Franti\u0161ek Strouhal\nz \u010d. 30.<\/p>\n\n\n\n 1. kv\u011btna ponejprv bily hodiny na v\u011b\u017ei kostela, kter\u00e9 po\u0159\u00eddil za 1000 zlat\u00fdch Martin Broskva z \u010d. 8. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n \n \n \n \n \n \n \n \n \n \n \n \n \n \n \n \n \n \n\n \n(\u017didlochovsk\u00fd okres, Aug. Kratochv\u00edl, str. 201)<\/p>\n\n\n\n 13. kv\u011btna se za\u010dalo vozit\nkamen\u00ed z kurd\u011bjovsk\u00e9ho kopce (H\u00e1d\u016f) na silnici k \u0160itbo\u0159ic\u00edm. Platilo\nse 8 zlat\u00fdch za f\u016fru. Stavbu \u0159\u00eddil mistr Jan Krej\u010d\u00ed z Blu\u010diny.<\/p>\n\n\n\n 14. kv\u011btna volba m\u00edstn\u00ed\n\u0161koln\u00ed rady. P\u0159edseda Anton\u00edn Helma z \u010d. 20, m\u00edstop\u0159edseda Franti\u0161ek L\u00edzal\nz \u010d. 34. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n Anton\u00edn\nCoufal\u00edk<\/strong> se narodil 3. \u010dervna\n1871 v Kovalovic\u00edch u Kojet\u00edna. U\u010ditelsk\u00fd \u00fastav studoval 1886\u20131891 v Brn\u011b,\nji\u017e r. 1891 u\u010ditel v Ivan\u010dic\u00edch, od 1892 v K\u0159epic\u00edch a Nikol\u010dic\u00edch, kde u\u010dil\nosm let a zalo\u017eil \u010dten\u00e1\u0159sk\u00fd spolek. Od 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1900 u\u010dil do 1903 v Boleradic\u00edch\na byl ve zdej\u0161\u00ed Farn\u00ed cyrilsk\u00e9 jednot\u011b jednatelem. Roz\u0161i\u0159oval si sv\u00e9 v budoucnu\nzna\u010dn\u00e9 znalosti botaniky i svou sb\u00edrku zkamen\u011blin a nerost\u016f, zaj\u00edmal se o\nv\u010dela\u0159stv\u00ed (pozd\u011bji v\u010dela\u0159em). Rekrea\u010dn\u011b hr\u00e1val na violoncello. Coufal\u00edk byl\nv\u0161ak i vyn\u00e1lezcem; v K\u0159epic\u00edch sestrojil samo\u010dinn\u00fd injektor pro parn\u00ed kotel a\nnazval jej infusor<\/strong> a autografick\u00fd lis, zvan\u00fd chiliograf<\/strong>. Oba\nstroje byly patentov\u00e1ny v Rakousku-Uhersku, infusor i v USA. I v\nBoleradic\u00edch byl \u010dinn\u00fd, nechal si patentovat linkovac\u00ed a kop\u00edrovac\u00ed p\u0159\u00edstroj parallelostat<\/strong>.\nVyr\u00e1b\u011bl ho spolu se zdej\u0161\u00edm stola\u0159em a o stroj byl velk\u00fd z\u00e1jem. Coufal\u00edk se\nz\u0159ejm\u011b neo\u017eenil, v\u00edce je zn\u00e1mo jen o mlad\u0161\u00ed sest\u0159e Marii, ta zahynula b\u011bhem\nboj\u016f o \u017didlochovice v dubnu 1945, usmrtil ji st\u0159ep z bomby. <\/p>\n\n\n\n Z\u00a0tohoto roku m\u00e1me v\u00a0archivu \u00a0knihu\u00a0 Josefa \u010cern\u00e9ho\u00a0 s\u00a0n\u00e1zvem \u201eChl\u00e9b\u00a0 \u017eivota\u201c. <\/p>\n\n\n\n 1893<\/p>\n\n\n\n Zima byla bez sn\u011bhu a\nvelk\u00e9 mrazy byly i v dubnu. V kv\u011btnu nepr\u0161elo a bylo chladno, i\nv dal\u0161\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch m\u00e1lo pr\u0161elo, obil\u00ed se urodilo polovina, nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1\ntr\u00e1va a celkem byla b\u00edda.<\/p>\n\n\n\n 17. dubna prod\u00e1val \u017eid\nDavid Bomdy v\u0161e, co m\u011bl doma a necht\u011bl br\u00e1t s sebou p\u0159i st\u011bhov\u00e1n\u00ed do\nV\u00eddn\u011b. Bydlel na \u010d. 26 Martina Pulhandla. Do obce p\u0159i\u0161el v r. 1863, zde se\nmu narodily 3 d\u011bti, kter\u00e9 tu chodily do \u0161koly. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1894<\/p>\n\n\n\n Za\u010d\u00edn\u00e1 jezdit lok\u00e1lka\n\u0160akvice – Hustope\u010de.<\/p>\n\n\n\n Nadu\u010ditel Jan Proch\u00e1zka\nodch\u00e1z\u00ed na svou \u017e\u00e1dost na odpo\u010dinek a koncem srpna se odst\u011bhoval. Bylo mu 70\nlet a p\u016fsobil v Nykol\u010dic\u00edch 46 a v\u016fbec 54 let.<\/p>\n\n\n\n 23. \u010dervna se provedla\nvolba u\u010ditele do m\u00edstn\u00ed \u0161koly. Bylo p\u0159ihl\u00e1\u0161eno \u0161est kandid\u00e1t\u016f.<\/p>\n\n\n\n 1. \u010dervence byl c.k.\nzemskou \u0161koln\u00ed radou a obecn\u00ed radou potvrzen u\u010ditel Franti\u0161ek C\u00edsa\u0159, kter\u00fd byl\nspr\u00e1vcem jednot\u0159\u00eddn\u00ed \u0161koly ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch, sou\u010dasn\u011b\ns podu\u010ditelkou Klementinou Preisovou (do r. 1900).<\/p>\n\n\n\n Nastoupil svou slu\u017ebu 31.\nsrpna 1894. Byl uv\u00edt\u00e1n celou m\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed radou a obecn\u00edm zastupitelstvem,\njako\u017e i \u0161koln\u00ed ml\u00e1de\u017e\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Narodil se r. 1863\nv kr\u00e1lovsk\u00e9m m\u011bst\u011b P\u00edsku v \u010cech\u00e1ch. Vychodil n\u00e1rodn\u00ed \u0161kolu a vy\u0161\u0161\u00ed\n\u0161kolu re\u00e1ln\u00ed, kde r. 1880 maturoval. Potom nav\u0161t\u011bvoval IV. ro\u010dn\u00edk \u00dastavu\nku vzd\u011bl\u00e1n\u00ed u\u010ditel\u016f v Brn\u011b a podrobiv se zkou\u0161ce dosp\u011blosti, ustanoven byl\nza provizorn\u00edho podu\u010ditele do Rajhradu. V t\u00e9\u017ee hodnosti p\u016fsobil na\nobecn\u00fdch \u0161kol\u00e1ch v Polehradic\u00edch i v Uher\u010dic\u00edch. Po roce byl\ndefinitivn\u011b ustanoven c.k. zemskou radou u\u010ditelem na jednot\u0159\u00eddn\u00ed \u0161kole ve\nVelk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch. Po 4 letech se p\u0159est\u011bhoval jako nadu\u010ditel do Nykol\u010dic.<\/p>\n\n\n\n 22. \u010dervence ho\u0159el d\u016fm \u010d.1\nFranti\u0161ka Dosoudila, stodola Jana Zelen\u00e9ho a Anton\u00edna Ne\u010dase z \u010d. 83. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 27. \u0159\u00edjna byla volba\nobecn\u00edho zastupitelstva; starostou byl zvolen Martin Stejskal. Zachovala se\nn\u00e1jemn\u00ed smlouva na honitbu s datem tohoto roku.<\/p>\n\n\n\n 1895<\/p>\n\n\n\n Za\u010dala jezdit lok\u00e1lka\nz Hru\u0161ovan u Brna do \u017didlochovic.<\/p>\n\n\n\n Bylo velice mnoho sn\u011bhu a\ndr\u017eel se do dubna, s\u00edt se za\u010dalo a\u017e v polovin\u011b dubna, ja\u0159iny byly moc\n\u0161patn\u00e9 – sam\u00e1 ovsice, cel\u00fd rok byl such\u00fd, i podzimn\u00ed pr\u00e1ce se d\u011blaly za sucha,\nteprve v \u0159\u00edjnu se mohlo set do vl\u00e1hy. Vinobran\u00ed za\u010dalo po 11. \u0159\u00edjnu, ale\nhrozny byly od \u00farody zvadl\u00e9, such\u00e9 a nedozr\u00e1l\u00e9. Jedin\u011b kdo st\u0159\u00edkal modrou\nskalic\u00ed, m\u011bl \u00farodu p\u011bknou, ale t\u011bch bylo m\u00e1lo.<\/p>\n\n\n\n 20. \u00fanora zem\u0159el\narciv\u00e9voda Albrecht, majitel \u017eidlochovick\u00e9ho panstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n 15. kv\u011btna byla volba\n\u0161koln\u00ed rady: p\u0159edseda Anton\u00edn Helma, m\u00edstop\u0159edseda Fr. L\u00edzal, \u010dlenov\u00e9 Martin\nStejskal, Martin Broskva, Fr. Strouhal. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 14. \u010dervence se ob\u011bsila ve\nstodole Franti\u0161ka Losov\u00e1, vdova po Janu Losovi z \u010d. 85, dcera Mat\u011bje Duba.\nPrvn\u00ed mu\u017e byl Franti\u0161ek Helma, po n\u011bm\u017e zd\u011bdila d\u016fm, druh\u00fd mu\u017e byl Losa\nz K\u0159epic. \u00dadajn\u011b moc pila a s nik\u00fdm se nesn\u00e1\u0161ela.<\/p>\n\n\n\n 1. z\u00e1\u0159\u00ed v 7 hodin\nr\u00e1no se zadusil a uho\u0159el Jakub B\u00edlek ve sv\u00e9 chaloupce naproti jatk\u016fm. Kdy\u017e\nd\u00e1val vytrhanou fazulu s luskama na hamb\u00e1lky, chytla st\u0159echa a on se\nudusil a v ohni skoro upekl. Nebylo zji\u0161t\u011bno, jak se to stalo. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 12. listopadu se uj\u00edmal\nv \u017didlochovic\u00edch arciv\u00e9voda Bed\u0159ich sv\u00e9ho zd\u011bd\u011bn\u00e9ho panstv\u00ed. Z na\u0161\u00ed\nobce byli p\u0159\u00edtomni Martin Stejskal, Franti\u0161ek L\u00edzal a Franti\u0161ek Strouhal. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1896<\/p>\n\n\n\n V lednu a \u00fanoru bylo kr\u00e1sn\u00e9 po\u010das\u00ed, od konce \u00fanora a\u017e\ndo konce dubna sn\u00edh a mr\u00e1z, na Velikonoce (6. dubna) zvl\u00e1\u0161\u0165 velk\u00fd mr\u00e1z,\nv kv\u011btnu zima a de\u0161t\u011b. I l\u00e9to bylo celkem chladn\u00e9 a de\u0161tiv\u00e9, cel\u00fd podzim\nrovn\u011b\u017e. \u00daroda slab\u00e1, obil\u00ed nap\u016fl shnil\u00e9. <\/p>\n\n\n\n 26. ledna byla v doln\u00ed hospod\u011b u Strouhala beseda u\np\u0159\u00edle\u017eitosti toho, \u017ee \u017eid Icik dostal Palmu v\u00edt\u011bzstv\u00ed, o \u010dem\u017e psaly i Slovansk\u00e9\nlisty hustope\u010dsk\u00e9. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n Zem\u0159el far\u00e1\u0159 Franti\u0161ek \u0160ebesta. (1. 7. 1972 p\u0159i\u0161la do\nNikol\u010dic v po\u0159ad\u00ed 14. kazatelka \u010dsbr. c\u00edrkve evangelick\u00e9, vik\u00e1\u0159ka Miriam\nDole\u017ealov\u00e1, vnu\u010dka na\u0161eho 1. kazatele Fr. \u0160ebesty. Zem\u0159ela 17. 2. 2016 ve v\u011bku\n85 let v Pardubic\u00edch).<\/p>\n\n\n\n C.k. okresn\u00ed \u0161koln\u00ed rada: p\u0159edseda: Ferdinand Peer, c.k. okr.\nHejtman, \u010dlenov\u00e9 – z\u00e1stupci poplatn\u00edk\u016f:<\/p>\n\n\n\n Schleimayer, obchodn\u00edk v Hustope\u010d\u00edch<\/p>\n\n\n\n J. Robert, majitel cukrovaru v \u017didlochovic\u00edch<\/p>\n\n\n\n P. He\u0159mansk\u00fd, statk\u00e1\u0159 ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch<\/p>\n\n\n\n Dr. Beer, advok\u00e1t v Hustope\u010d\u00edch<\/p>\n\n\n\n Z\u00e1stupci\nn\u00e1bo\u017eenstv\u00ed<\/p>\n\n\n\n P. Fr. Tesa\u0159\u00edk, d\u011bkan a far\u00e1\u0159 v \u017didlochovic\u00edch<\/p>\n\n\n\n Fr. \u0160ebesta, far\u00e1\u0159 ev. helv. v Hustope\u010d\u00edch<\/p>\n\n\n\n Jakob Redlich, obchodn\u00edk v Hustope\u010d\u00edch<\/p>\n\n\n\n Znalci stavu\nu\u010ditelsk\u00e9ho<\/p>\n\n\n\n J. Schiller, \u0159editel re\u00e1lky v Hustope\u010d\u00edch<\/p>\n\n\n\n Ant. Schenk, \u0159\u00eddic\u00ed u\u010ditel v Blu\u010din\u011b<\/p>\n\n\n\n C.k. okr. \u0161koln\u00ed\ndozorci<\/p>\n\n\n\n Jos. Maarschalll,,c.k. professor v Brn\u011b<\/p>\n\n\n\n Fr. Kr\u010dek, c.k. cvi\u010dn\u00fd u\u010ditel v Brn\u011b<\/p>\n\n\n\n Po odchodu c.k. okr. hejtmana Ferdinanda Peera na nov\u00e9 sv\u00e9\nm\u00edsto do Mor. T\u0159ebov\u00e9 koncem \u00fanora 1896 jmenov\u00e1n spr\u00e1vcem c.k. okr. hejtmanstv\u00ed,\na t\u00edm i p\u0159edsedou c.k. okr. \u0161koln\u00ed rady c.k. m\u00edstodr\u017eitel sekret\u00e1\u0159 Hugo Pulpan.<\/p>\n\n\n\n 1897<\/p>\n\n\n\n Leden m\u00edrn\u00fd, sn\u00edh do 25. ledna, p\u011bkn\u011b bylo i v \u00fanoru\na\u017e dubnu, jarn\u00ed pr\u00e1ce se d\u011blala dob\u0159e. V noci z 19. na 20. b\u0159ezna\np\u0159i\u0161la stra\u0161n\u00e1 bou\u0159ka s krupobit\u00edm. Duben a kv\u011bten velice de\u0161tiv\u00fd, i\nzbytek roku. \u00daroda slab\u00e1, obil\u00ed op\u011bt prorostlo.<\/p>\n\n\n\n 24. \u00fanora prod\u00e1val okresn\u00ed hejtman d\u016fm \u010d. 19 se \u010dtvrtl\u00e1nem\n(\u0160ido\u0148ky) \u0160itbo\u0159ick\u00e1 tra\u0165, 2 % K\u0159epick\u00e1 tra\u0165, Novodvorsk\u00e1 tra\u0165, 2 Pad\u011blky,\nHl\u00ednky, Louka a D\u00edlce) Josefa Stejskala. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 20. dubna byla v obci komise na zji\u0161t\u011bn\u00ed \u0161kod\nzp\u016fsoben\u00fdch p\u0159emno\u017een\u00edm my\u0161\u00ed. V komisi byl adjunkt od bern\u00edho \u00fa\u0159adu Martin\nStejskal, Fr. Strouhal, Fr. L\u00edzal, Jan Stejskal z \u010d. 7, Fr. Bed\u0159ich\nz \u010d. 68. Nejv\u00edce byl podryt re\u0161pajs s jetelem na \u0160itbo\u0159ick\u00e9 trati a\nozimy na Novodvorsk\u00e9 trati.<\/p>\n\n\n\n 13. kv\u011btna se ob\u011bsil Jan Pulhandl, proto\u017ee se nesm\u011bl o\u017eenit\npodle sv\u00e9ho p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n 14. kv\u011btna se ob\u011bsil past\u00fd\u0159sk\u00fd pacholek Holoubka (\u00fadajn\u011b to\nbyl jeho bratr sirotek narozen\u00fd v Praze). Cht\u011bl zkusit, jak to vypad\u00e1,\nkdy\u017e se n\u011bkdo v\u011b\u0161\u00ed. Po nakrmen\u00ed a napojen\u00ed b\u00fdk\u016f si stoupl na \u0161trajcp\u00e1n, uv\u00e1zal\nsi provaz na smy\u010dku, p\u0159itom mu ujely nohy a on se ob\u011bsil doopravdy.<\/p>\n\n\n\n 16. srpna ma\u0161\u00edrovali p\u0159es obec voj\u00e1ci 81. a 99. p\u011b\u0161\u00edho\npluku a jedn\u00e9 baterie d\u011blost\u0159electva z Brna a dragouni od 6. pluku tak\u00e9\nz Brna. U n\u00e1s nocoval 81. pluk; 99. a dragouni v Boleradic\u00edch a\nd\u011blost\u0159electvo v Nov\u00fdch Dvorech. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 17. \u0159\u00edjna vyho\u0159ela stodola s nevyml\u00e1cen\u00fdm obil\u00edm\nMartinu B\u00e1drovi.<\/p>\n\n\n\n 24. \u0159\u00edjna se zav\u011b\u0161ovaly zvony na v\u011b\u017e katolick\u00e9ho kostela;\nbyla to velik\u00e1 sl\u00e1va a n\u00e1dhera, zvon pov\u011bsil kanovn\u00edk z \u00dajezda. Ten den\nvyho\u0159ela stodola Karlovi Kone\u010dn\u00e9mu; m\u011bl v n\u00ed nap\u016fl vyml\u00e1cen\u00e9 obil\u00ed,\nml\u00e1ti\u010dku, fukar a se\u010dkovici a ned\u00e1vno si to nechal pojistit.<\/p>\n\n\n\n 20. listopadu byla volba obecn\u00edho zastupitelstva, starostou\nbyl op\u011bt zvolen Martin Stejskal.<\/p>\n\n\n\n 19. prosince vyho\u0159el Tom\u00e1\u0161ovi Rabovsk\u00e9mu chl\u00e9v.\nV ned\u011bli 24. p\u0159ed polednem jeho man\u017eelka Marie vyv\u00e1\u017eela poz\u016fstatky po\npo\u017e\u00e1ru, polo\u017eila si desku na ze\u010f vyho\u0159el\u00e9ho chl\u00e9va a druh\u00fdm koncem na prot\u011bj\u0161\u00ed\nb\u0159eh. B\u0159eh se utrhl a spadl na desku, kterou p\u0159elomil a ona spadla i s n\u00edm\nna zem, hlavou na k\u00e1men a byla na m\u00edst\u011b mrtv\u00e1… Poh\u0159eb m\u011bla 2. ledna.<\/p>\n\n\n\n Proto\u017ee \u017en\u011b byly de\u0161tiv\u00e9 jako loni a obil\u00ed znovu prorostlo,\nvyslala obec k okresn\u00edmu hejtmanovi P\u016flp\u00e1novi prosit o pomoc poselstvo ve\nslo\u017een\u00ed Ant. Helma, Fr. L\u00edzal a nadu\u010ditel C\u00edsa\u0159. Na uk\u00e1zku vzali p\u00e1r klas\u016f od\nka\u017ed\u00e9ho druhu obil\u00ed a v\u00fdmluvn\u00e1 \u0159e\u010d F. C\u00edsa\u0159e pomohla ke slibu pomoci. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1898<\/p>\n\n\n\n 10. b\u0159ezna byl zalo\u017een \u010dten\u00e1\u0159sk\u00fd spolek.<\/p>\n\n\n\n 23. kv\u011btna se ob\u011bsil Tom\u00e1\u0161 Rabovsk\u00fd.<\/p>\n\n\n\n 22. \u010dervna dostali posti\u017een\u00ed ob\u010dan\u00e9 st\u00e1tn\u00ed podporu za\nprorostl\u00e9 obil\u00ed, celkem 47 hospod\u00e1\u0159\u016f po 6 zlat\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n 1. \u010dervence m\u011bla \u0161koln\u00ed ml\u00e1de\u017e bes\u00eddku pod veden\u00edm u\u010ditele\nC\u00edsa\u0159e.<\/p>\n\n\n\n 9. z\u00e1\u0159\u00ed ho\u0159elo u Josefa R\u016f\u017ei na \u010d. 19, potom vyho\u0159el i Fr. Dub\nna \u010d. 20. \u0158\u00edkalo se, \u017ee po\u017e\u00e1r byl asi \u00famysln\u011b zalo\u017een.<\/p>\n\n\n\n 20. z\u00e1\u0159\u00ed prodal Fr. Ne\u010das d\u016fm \u010d. 6 s p\u016fll\u00e1nem Fr.\nOt\u0159\u00edsalovi.<\/p>\n\n\n\n 2. prosince se\nslavilo 50let\u00e9 jubileum c\u00edsa\u0159e p\u00e1na<\/strong>. <\/p>\n\n\n\n V 8 hodin byly slu\u017eby bo\u017e\u00ed v obou kostelech,\nkatolick\u00fd far\u00e1\u0159 Koudelka a evangelick\u00fd far\u00e1\u0159 Viktor Opo\u010densk\u00fd. Odtud se \u0161lo ke\nstarostovi Stejskalovi, kter\u00fd rozdal medaile, p\u0159i hudb\u011b s voj\u00e1ky se pak\nv\u0161ichni p\u0159esunuli do hostince, kde spole\u010dn\u011b str\u00e1vili cel\u00fd den. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n 1899<\/p>\n\n\n\n V soudn\u00edch spisech b\u00fdval\u00fdch okres. soud\u016f 1850-1949 jsou zaznamen\u00e1ny civiln\u00ed agendy o \u0159e\u0161en\u00fdch p\u0159\u00edpadech,\u00a0n\u011bkdy oslovil soud jako prvn\u00ed starosta obce, kdy\u017e si rodina nev\u011bd\u011bla rady s\u00a0opilcem. Jako nap\u0159. starosta Martin Stejskal v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1899: U n\u00e1s v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch bydl\u00ed J. H., majitel 1\/2l\u00e1nu \u010d. \u2026, ten je tak pit\u00ed odd\u00e1n, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 z\u00a0toho jako blb\u00fd vypad\u00e1 a n\u00e1sledkem toho H. nepracuje, tak\u017ee cel\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed jeho hyne, tak nem\u00e1 por\u00e1d nic pooran\u00e9ho a v\u0161ecky jeho pozemky le\u017e\u00ed ladem. Jak\u00e9 dluhy J. H. m\u00e1, to nev\u00edm, ale to je mn\u011b zn\u00e1mo, \u017ee proti n\u011bmu co chv\u00edle se exekuce vedou, n\u00e1sledkem toho J. H. neust\u00e1le do dluh\u016f pad\u00e1 a je obava, \u017ee i se svou rodinou \u00fapln\u011b na mizinu p\u0159ijde. On m\u00e1 t\u0159i d\u011bti, a sice dceru Marii asi 20 rok\u016f starou, Terezii asi 12 rok\u016f a Franti\u0161ku asi 6 rok\u016f starou. V\u00a0z\u00e1jmu J. H. a jeho rodiny pros\u00edm, aby J. H. pro marnotratnost pod opatrovnictv\u00ed d\u00e1n byl. (L10\/1899) (Vlastiv\u011bdn\u00fd \u010dasopis, 2012, str. 74)<\/p>\n\n\n\n 1800 Panov\u00e1n\u00ed Franti\u0161ka II. bylo napln\u011bno v\u00e1lkami s revolu\u010dn\u00ed Franci\u00ed a s Napoleonem. 1801 Je popisov\u00e1na velmi nep\u0159\u00edzniv\u00e1 situace pro poddan\u00fd lid, byla velk\u00e1 drahota. (Z d\u011bjin Habr\u016fvky, str. 70) 1802 Byla zru\u0161ena do\u017eivotn\u00ed vojensk\u00e1 slu\u017eba. Nov\u00fd Dv\u016fr. Z archiv\u016f Dietrich\u0161tejn\u016f se dov\u00edd\u00e1me, \u017ee<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1938"}],"collection":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1938"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1938\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1984,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1938\/revisions\/1984"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1938"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1938"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1938"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Le\u017een\u00ed-francouzk\u00e9-j\u00edzdy-mapka.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/\u017dur\u00e1\u0148.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1809-fara-text.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1825-mapa-c\u00edsa\u0159sk\u00e1-1024x696.jpg\")
![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1825-Nov\u00fd-dv\u016fr.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1825-arciv\u00e9vodovo-jez\u00edrko.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1825-Henriettenhof.jpg\")
![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1825-Karlov.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n
\nDo \u017didlochovic p\u0159ich\u00e1z\u00ed rodina Robert\u016f, jako prvn\u00ed Florentin Robert, aby zde\npostavil cukrovar; byl postaven za 8\nm\u011bs\u00edc\u016f.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Prvn\u00ed-vlak-v-B\u0159eclavi.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Soupis.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/D\u00e1le-starostovali.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1850-Mapa-Moravy.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Rzeh\u00e1k.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Rzeh\u00e1k-pokra\u010dov\u00e1n\u00ed-textu.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Herben.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Udy.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/R\u00e9vokaz.jpg\")
![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1866-Mapa-postupu-prusk\u00fdch-vojsk.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Na-profand\u011b-Ilustra\u010dn\u00ed-foto-I.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Na-profand\u011b-Ilustra\u010dn\u00ed-foto-II.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Na-profand\u011b-Ilustra\u010dn\u00ed-foto-III.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Na-profand\u011b-Ilustra\u010dn\u00ed-foto-IV.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Most-v-KOm\u00e1rov\u011b.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/150.-v\u00fdro\u010d\u00ed.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/150-konce-v\u00e1lky.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Pam\u00e1tn\u00edk-padl\u00fdm.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Kr\u00e1lovsk\u00e1-arsen\u00e1l.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Cesta-do-Lizinku.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Ocelov\u00fd-most.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/N\u00e1vrat-dom\u016f.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Mikulov.jpg\")
![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Mikulov-podeps\u00e1n\u00ed-smlouvy.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1867-Kocm\u00e1nk\u00fav-kope\u010dek-1024x480.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1867-pe\u010det-Nikol\u010dic.jpg\")
![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1868-\u0160ebesta.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Mince-10-krejcar-1871-659x1024.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1875-kniha-D.Ot\u0159\u00edsalov\u00e9.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1876-Kate\u0159ina-Skoumalov\u00e1.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1876-mapa.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n
\nZpo\u010d\u00e1tku byli jen 3 \u010dlenov\u00e9, Ne\u010das Jarolim, Vahala Jan (na star\u00e9 \u0161kole) a\nBarton\u011bk Franti\u0161ek (na ciheln\u011b), jak se tehd\u00e1 \u0159\u00edkalo. Jeliko\u017e Barton\u011bk Fr. m\u011bl\ntehd\u00e1 asi 8 d\u011bt\u00ed, nechal mu Ne\u010das Jarolim na 1 rok \u010d\u00e1st honitby pod Horou za 2\nv\u011bdra v\u00edna od presu. Tehdy st\u00e1l 1 litr sladk\u00e9ho v\u00edna 6-7 krejcar\u016f. Barton\u011bk to s radost\u00ed\ndal, nebo\u0165 m\u011bl pod Horou 2 a 1\/4 m\u011b\u0159ice vinohrad\u016f a n\u00e1dob m\u011bl m\u00e1lo.
\nHony se po\u0159\u00e1daly na spodk\u00e1ch jednou za m\u011bs\u00edc, a to v\u017edy v jin\u00e9 trati a jen\nplou\u017een\u00edm. Kruhov\u00e9 hony se neznaly. Srn\u010d\u00ed zv\u011b\u0159 se tehd\u00e1 st\u0159\u00edlela brokem. Na\nspodn\u00ed trati se st\u0159\u00edlelo tehd\u00e1 150-190 zaj\u00edc\u016f ro\u010dn\u011b, krom\u011b \u010dekan\u00fdch, jak tou\ndobou se to hojn\u011b prov\u00e1d\u011blo. Tehdy se za zaj\u00edce po\u010d\u00edtalo 70-80 krejcar\u016f.\nKoroptv\u00ed bylo tolik, \u017ee o odst\u0159el jich nikdo moc nest\u00e1l a kdy\u017e, tak si je\nst\u0159elec mohl p\u0159i honech, co si st\u0159elil, ponechat. (Mysliveck\u00e1 spole\u010dnost,\nuk\u00e1zka z kroniky)<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1881-kniha-toler.-patent.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1881-lis.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1883-\u0161kola.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1890-hodiny-na-v\u011b\u017ei.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1890-chlob-\u017eivota.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/1899-pohlednice.jpg\")
<\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"