{"id":1917,"date":"2021-02-27T13:56:25","date_gmt":"2021-02-27T12:56:25","guid":{"rendered":"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/?p=1917"},"modified":"2021-02-27T13:56:26","modified_gmt":"2021-02-27T12:56:26","slug":"18-stoleti-v-nikolcicich","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/2021\/02\/27\/18-stoleti-v-nikolcicich\/","title":{"rendered":"18.stolet\u00ed v Nikol\u010dic\u00edch"},"content":{"rendered":"\n

Politick\u00e1 situace<\/p>\n\n\n\n

Panovn\u00edkem v\u00a0letech 1657-1705 byl Leopold I., syn Ferdinanda II., byl \u010desk\u00fdm a uhersk\u00fdm kr\u00e1lem, c\u00edsa\u0159em \u0159\u00edmsk\u00fdm. Panovnick\u00e1 moc neust\u00e1le rostla k\u00a0absolutismu a k\u00a0centralizaci. Protireformace byla zm\u00edrn\u011bna.V\u00a0letech 1700-1714 vedli Habsburkov\u00e9 v\u00e1lku o d\u011bdictv\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9. Habsbursk\u00e1 monarchie se stala evropskou velmoc\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

1704 <\/p>\n\n\n\n

Vp\u00e1d kuruc\u016f – pohroma, kter\u00e1 p\u0159i\u0161la z\u00a0Uher, kdy se Kurd\u011bjov\u0161t\u00ed uh\u00e1jili v\u00a0opevn\u011bn\u00e9m kostele. (N\u010c II str. 35) <\/p>\n\n\n\n

Bylo to v\u00a0dob\u011b povst\u00e1n\u00ed Franti\u0161ka II. R\u00e1k\u00f3cziho (1703\u20131711) proti Habsburk\u016fm. (Wikipedie) Kuruck\u00e9 odd\u00edly vykazovaly vysokou mobilitu a c\u00edsa\u0159\u0161t\u00ed nebyli schopni zajistit celou d\u00e9lku hranic st\u00e1l\u00fdm vojskem. Proto se st\u00e1valo smutn\u00fdm pravidlem, \u017ee jakmile c\u00edsa\u0159sk\u00e9 pos\u00e1dky odt\u00e1hly, vpadli kurucov\u00e9 p\u0159es pr\u016fsmyky B\u00edl\u00fdch Karpat na Moravu, kde loupili a pusto\u0161ili pohrani\u010d\u00ed. P\u0159ivolan\u00e9 c\u00edsa\u0159sk\u00e9 jednotky je zpravidla rychle zahnaly zp\u011bt, ale prvotn\u00edmu n\u00e1poru velk\u00fdch povstaleck\u00fdch odd\u00edl\u016f musely \u010dasto \u010delit jen nepo\u010detn\u00e9 s\u00edly moravsk\u00e9 milice. Kuruci p\u0159it\u00e1hli od Uhersk\u00e9ho Brodu do les\u016f tak\u00e9 ke Klobouk\u016fm, d\u00e1le se \u0161\u00ed\u0159ili od \u010cejkovic a \u010cej\u010de p\u0159es Krumv\u00ed\u0159, ale Klobouky se tak\u00e9 ubr\u00e1nily.<\/p>\n\n\n\n

1705<\/p>\n\n\n\n

Na tr\u016fn nastoupil Josef I., syn Leopolda I., kr\u00e1l \u010desk\u00fd a uhersk\u00fd, c\u00edsa\u0159 \u0159\u00edmsk\u00fd. Panoval do r. 1711.<\/p>\n\n\n\n

Vojska Franti\u0161ka II. R\u00e1k\u00f3cziho pronikla a\u017e k\u00a0hustope\u010dsk\u00fdm hradb\u00e1m, ale obyvatel\u00e9 se ubr\u00e1nili, kurucov\u00e9 v\u0161ak cel\u00e9 okol\u00ed zpusto\u0161ili ohn\u011bm a me\u010dem. (Str. 36)<\/p>\n\n\n\n

1707<\/p>\n\n\n\n

Hustope\u010dsk\u00e1 kronika popisuje toho roku velkou ne\u00farodu v\u00edna.<\/p>\n\n\n\n

1708<\/p>\n\n\n\n

.r. za\u010dala b\u00fdt v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch vedena matrika (Matrica ecclesiae). (\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 203) Prvn\u00ed z\u00e1pis je z 16. ledna. Je ps\u00e1n hus\u00edm brkem,<\/strong> se\u0159\u00edznut\u00fdm do \u0161pi\u010dky, nam\u00e1\u010den\u00fdm do inkoustu.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

1709<\/p>\n\n\n\n

Za p\u016fsoben\u00ed Filipa Ludv\u00edka, hrab\u011bte Sintzendorffa se na \u017eidlochovick\u00e9m panstv\u00ed za\u010dalo pe\u010dovat o rozvoj myslivosti.<\/p>\n\n\n\n

Hustope\u010dsk\u00e1 kronika popisuje t.r. velk\u00e9 mrazy, kter\u00e9 nad\u011blaly \u0161kody. Obil\u00ed zmrzlo, \u00faroda byla mal\u00e1, nastal hlad.<\/p>\n\n\n\n

1710<\/p>\n\n\n\n

K\u00a0tomu se p\u0159idal mor. (Arno\u0161t \u0160p\u00e1nek, Telnick\u00fd zpravodaj 2020\/3)<\/p>\n\n\n\n

1711<\/p>\n\n\n\n

Na tr\u016fn usedl Karel VI., bratr Josefa I. Byl to kr\u00e1l \u010desk\u00fd a uhersk\u00fd, c\u00edsa\u0159 \u0159\u00edmsk\u00fd. <\/p>\n\n\n\n

T.r. \u00a0bylo \u017eidlochovick\u00e9mu lesmistrovi ulo\u017eeno vysadit les\u00edky u Hru\u0161ovan, Nov\u00e9ho Dvora a na \u017eidlochovick\u00e9m kopci.<\/p>\n\n\n\n

Svobodn\u00fd dv\u016fr v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch (\u010d. 63)<\/p>\n\n\n\n

T.r. je uv\u00e1d\u011bn n\u00e1jemce V\u00e1clav \u0160pergel. Soudil se s\u00a0blu\u010dinsk\u00fdm far\u00e1\u0159em, proto\u017ee mu necht\u011bl platit des\u00e1tky. Pot\u00e9 jej majitel\u00e9 \u017eidlochovick\u00e9ho panstv\u00ed (Ditrich\u0161tejnov\u00e9) nab\u00edzej\u00ed k\u00a0prodeji. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n

1712<\/p>\n\n\n\n

Hustope\u010dsko bylo zasa\u017eeno dobyt\u010d\u00edm morem. (Str. 37) Byl velice such\u00fd rok, skl\u00edzelo se sotva to, co se zaselo. K\u00a0tomu se p\u0159idal ji\u017e uveden\u00fd dobyt\u010d\u00ed mor, p\u0159i n\u011bm\u017e na Morav\u011b uhynulo asi 22 tis\u00edc kus\u016f dobytka. N\u00e1sledn\u00fd mor si vy\u017e\u00e1dal je\u0161t\u011b v\u00edce lidsk\u00fdch \u017eivot\u016f ne\u017e r. 1680. (Arno\u0161t \u0160p\u00e1nek, Telnick\u00fd zpravodaj 2020\/3<\/p>\n\n\n\n

Pl\u00e1t\u00fdnk\u00e1\u0159i – podomn\u00ed obchodn\u00edci Mat\u011bj Maxa, p\u016fvodem z\u00a0Mork\u016fvek, a Mat\u011bj K\u0159ibsk\u00fd u Sobi\u0148ova v\u00a0\u010cech\u00e1ch, vodili k\u00a0n\u00e1m kazatele ze Saska\u2026, ze Slovenska a\u017e do Prahy\u2026 Ji\u0159\u00ed Vodi\u010dka byl p\u0159i sv\u00e9 \u010dinnosti dopaden a r. 1712 odsouzen k\u00a0do\u017eivotn\u00edm nucen\u00fdm prac\u00edm na \u0160pilberku\u2026 (N\u010c I, str. 18)<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

(\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 204)<\/p>\n\n\n\n

1713<\/p>\n\n\n\n

Nov\u00e1 Ves, Neudorf, st\u00e1vala v\u00a0katastru nikol\u010dick\u00e9m u Nov\u00e9ho Dvora v\u00a0prostoru u \u010cern\u00e9ho mostu. Podle listiny z\u00a0r. 1713 hrab\u011bte Filipa Ludv\u00edka Sintzedorffa zd\u011bdil panstv\u00ed \u017didlochovice od Adama ml. M\u011blo 26 osedl\u00fdch, (10 1\/2l\u00e1n\u016f a\u017e po 40 1\/2l, po 2 \u00bc m.) s 648 m. polnost\u00ed, kter\u00e9 byly vzaty od Nov\u00e9ho Dvora a Jaloviska, st\u00e1le ve 2 \u0159ad\u00e1ch pod\u00e9l n\u00e1vsi 12 s\u00e1h\u016f \u0161irok\u00e9, na ni\u017e vedly 2 cesty (od Blu\u010diny a Nov\u00fdch Dvor\u016f). Osadn\u00edci platili 395 zl. 18 kr. (196 z. n\u00e1jemn\u00e9ho, 24 zl. 18 kr. domovn\u00ed a slepi\u010dn\u00ed a 175 zl. robotn\u00ed \u010din\u017ee), co\u017e na 5 % \u010dinilo jistinu 8000 zl. Far\u00e1\u0159i m\u00edsto des\u00e1tku d\u00e1val p\u016fll\u00e1n\u00edk \u00bd m. p\u0161enice a \u00bd m. ovsa, \u010dtvrtl\u00e1n\u00edk polovici p\u0159ede\u0161l\u00e9ho. Pe\u010de\u0165 \u201eSIGIL VM \u2013 VNSER \u2013 NEXHOFLER\u201c m\u011bla znakem radlici se 3 hv\u011bzdami kolem. Je\u017eto nedbale plnili sv\u00e9 poddansk\u00e9 povinnosti, zru\u0161ila vrchnost osadu, z\u00a0n\u00ed\u017e je\u0161t\u011b r. 1805 byly patrny stopy. Pozemky byly vr\u00e1ceny p\u016fvodn\u00edm dvor\u016fm, ale kr\u00e1tce po r. 1718 byla op\u011bt zru\u0161ena. (\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 206)<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Sn\u00edmek z roku 2020 Dr. P. \u0160\u00e1cha
<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

V\u00a0t\u00e9 dob\u011b op\u011bt \u0159\u00e1dil v\u00a0regionu mor. V\u00a0Hustope\u010d\u00edch tuto hr\u016fzu dodnes p\u0159ipom\u00edn\u00e1 morov\u00fd sloup. Mor byl je\u0161t\u011b r. 1714.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

1714 se p\u0159ipom\u00edn\u00e1 \u0161kola. (B\u0159eclavsko, str. 523)<\/p>\n\n\n\n

Je zachov\u00e1n popis nadu\u010ditele Jana Proch\u00e1zky z r. 1882:<\/p>\n\n\n\n

Dle z\u00e1pisk\u016f farn\u00edho byla \u0161kola v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch ji\u017e toho roku 1714 na t\u00e9m\u017e m\u00edst\u011b, kde star\u00e1 \u0161kola pod popisn\u00fdm \u010d\u00edslem 129 stoj\u00ed. (Nyn\u00ed roku 1882 soukromn\u00edku Josefu Vahalovi prodan\u00e1). Ni\u010deho v\u00edce nelze se dop\u00e1trati. <\/p>\n\n\n\n

Rycht\u00e1\u0159em byl Franti\u0161ek Folt\u00fdn. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n

1716<\/p>\n\n\n\n

Rycht\u00e1\u0159em byl Pavel Prochaska, purkmistrem V\u00e1clav Rabovsk\u00fd, kon\u0161ely byli V\u00e1clav Ot\u0159\u00edsal a Jan R\u016f\u017ea. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n

1717<\/p>\n\n\n\n

Na m\u00edstn\u00ed \u0161kole je uv\u00e1d\u011bn rektor Florian Johanes Kunz. (N\u010c II, str. 112)<\/p>\n\n\n\n

1720<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Z\u00e1mek v \u017didlochovic\u00edch zbudovan\u00fd 1720-29 hrab\u011btem Sintzendorfem.<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

1722<\/p>\n\n\n\n

Do t\u00e9to doby spad\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed polo\u017eka v nosislavsk\u00fdch\nkosteln\u00edch \u00fa\u010dtech: \u201eZa v\u00edno ke m\u0161\u00edm sv. a pro kommunikanty 1 zl. 36 kr.\u201c (N\u010c I,\nstr. 19) (komunikant-\nmu\u017e p\u0159ij\u00edmaj\u00edc\u00ed sv\u00e1tost olt\u00e1\u0159n\u00ed)<\/p>\n\n\n\n

1724 <\/p>\n\n\n\n

Do \u017eidlochovick\u00e9ho\nz\u00e1mku byl zaveden vodovod z pramen\u016f u Hru\u0161ovan. (V\u00fdhon, Baltus, str. 84)<\/p>\n\n\n\n

1727 <\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstavba silnice\nz V\u00eddn\u011b, p\u0159es Mikulov, Poho\u0159elice, do Brna.<\/p>\n\n\n\n

1728<\/p>\n\n\n\n

Ve vsi z\u0159\u00edzeno m\u00edsto expozitn\u00edho kaplana (v katolick\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed<\/a>\u00a0struktu\u0159e ozna\u010den\u00ed pastora\u010dn\u00edho obvodu bez samostatn\u00e9 spr\u00e1vy majetku).<\/p>\n\n\n\n

1731<\/p>\n\n\n\n

Hustope\u010dsk\u00e1 kronika popisuje t.r. krutou a dlouhou zimu, v\u00a0l\u00e9t\u011b mno\u017estv\u00ed housenek, tak\u017ee nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 \u00faroda.<\/p>\n\n\n\n

1732<\/p>\n\n\n\n

Byla vystav\u011bna fara na \u010d. 70 za vyp\u016fj\u010den\u00fdch 150 zl. od kostela, kde bydlel expozitn\u00ed kaplan. (\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 203)<\/p>\n\n\n\n

T.r. se objevila nov\u00e1 z\u00e1ke\u0159n\u00e1 epidemie, projevila se jako ch\u0159ipka a vy\u017e\u00e1dala si mnoho ob\u011bt\u00ed. Proto\u017ee nemocn\u00ed touto chorobou k\u00fdchali, \u0159\u00edkalo se j\u00ed k\u00fdchavice. (Arno\u0161t \u0160p\u00e1nek, Telnick\u00fd zpravodaj 2020\/3)<\/p>\n\n\n\n

1733<\/p>\n\n\n\n

Hustope\u010dsk\u00e1 kronika popisuje t.r., \u017ee okoln\u00ed krajina byla posti\u017eena velk\u00fdm suchem, o kter\u00e9m je zm\u00ednka i v\u00a0pam\u011btech \u0160akvic\u2026 Vypravili zvl\u00e1\u0161tn\u00ed proces\u00ed ku sv. Anton\u00ed\u010dkovi, aby vyprosili milostiv\u00fd d\u00e9\u0161\u0165.<\/p>\n\n\n\n

1739<\/p>\n\n\n\n

Na Morav\u011b byl mor (Arno\u0161t \u0160p\u00e1nek, Telnick\u00fd zpravodaj\n2020\/3)<\/p>\n\n\n\n

1740 <\/p>\n\n\n\n

um\u00edr\u00e1 Karel VI., t\u00edm vym\u0159el habsbursk\u00fd rod po me\u010di. Na tr\u016fn nastoupila jeho dcera MARIE TEREZIE a vl\u00e1dla do r. 1780. Byla kr\u00e1lovnou \u010deskou a uherskou a c\u00edsa\u0159ovnou \u0159\u00edmskou. Do r. 1748 vedla v\u00e1lku o rakousk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed proti zem\u00edm, kter\u00e9 neuznaly jej\u00ed d\u011bdick\u00e9 n\u00e1roky, p\u0159edev\u0161\u00edm Prusko, Sasko, Bavorsko a Francie.<\/p>\n\n\n\n

1742<\/p>\n\n\n\n

Prusov\u00e9 vym\u00e1hali v\u00fdpaln\u00e9. Rycht\u00e1\u0159em byl Anton\u00edn Kania,\npurkmistrem Josef Kone\u010dn\u00fd, kon\u0161ely Franti\u0161ek Rozmach a Jakub Strouhal. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n

1743<\/p>\n\n\n\n

Syn Filipa Ludv\u00edka hrab\u011bte Sintzendorffa Oktavi\u00e1n musel \u017eidlochovick\u00e9 panstv\u00ed prodat Leopoldu hrab\u011bti Dietrich\u0161tejnovi. (\u017didlochovice 1848, str. 19)<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Leopold hrab\u011b Dietrich\u0161tejn<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

R. 1743 se platilo \u201eza v\u00edno ke m\u0161\u00edm pro komunikanty\nceloro\u010dn\u011b 48 krejcar\u016f\u201c. Zd\u00e1 se, jako by tehdej\u0161\u00ed far\u00e1\u0159 hled\u011bl p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00edm\npodoboj\u00ed vyhov\u011bt po\u017eadavk\u016fm tajn\u00fdch nekatol\u00edk\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm sv\u011btsk\u00e9 vrchnosti,\nkter\u00e1 schvalovala \u00fa\u010dty. (N\u010c I, str. 19)<\/p>\n\n\n\n

1744<\/p>\n\n\n\n

Dv\u016fr V\u00e1clava Bergera v Nikol\u010dic\u00edch p\u0159ech\u00e1z\u00ed do\nvlastnictv\u00ed velkostatku. (B\u0159eclavsko, str. 102)<\/p>\n\n\n\n

1745<\/p>\n\n\n\n

Nikol\u010dice byly pova\u017eov\u00e1ny za jedno z jihomoravsk\u00fdch\nst\u0159edisek tajn\u00e9ho evangelictv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

1748<\/p>\n\n\n\n

Terezi\u00e1nsk\u00fd katastr<\/p>\n\n\n\n

Byl seps\u00e1n nov\u00fd soupis\npoddansk\u00e9 p\u016fdy a tak\u00e9 n\u00e1sledn\u011b soupis pansk\u00e9 p\u016fdy a p\u0159\u00edjm\u016f – dominik\u00e1ln\u00ed fasse\nterezi\u00e1nsk\u00e9ho katastru.<\/p>\n\n\n\n

1749<\/p>\n\n\n\n

V poddansk\u00e9m p\u0159izn\u00e1n\u00ed\nbyly oti\u0161t\u011bny skoro v\u0161echny pe\u010deti, \nnich\u017e se mnoh\u00e9 ztratily.<\/p>\n\n\n\n

Obecn\u00ed pe\u010de\u0165: PECZET.OBECNI.HOR.NIKOL. se znakem t\u0159\u00ed hrozn\u016f, pozd\u011bji or\u00e1\u010de s\u00a0pluhem a ko\u0148mi. (B\u0159eclavsko, str. 523)<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

(\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 204)<\/p>\n\n\n\n

1751<\/p>\n\n\n\n

Pro Moravu byl vyd\u00e1n \u201e\u0158\u00e1d ha\u0161en\u00ed ohn\u011b\u201c. Za jeho\nnedodr\u017eov\u00e1n\u00ed byly ukl\u00e1d\u00e1ny vysok\u00e9 pokuty.<\/p>\n\n\n\n

1752 <\/p>\n\n\n\n

V Brn\u011b byla zalo\u017eena \u00fav\u011brn\u00ed banka.<\/p>\n\n\n\n

1753<\/p>\n\n\n\n

V gruntovn\u00ed knize \u017didlochovic z r. 1753<\/p>\n\n\n\n

(\u017dIDLOCHOVICE, PANSTV\u00cd MZA Brno, F 104 \u017didlochovice, \u010d. 81 1753) je dolo\u017een Dorff Nickoltschitz jako majetek kn\u00ed\u017eete Karla Maxmili\u00e1na Ditrich\u0161tejna.<\/p>\n\n\n\n

Sedmilet\u00e1 v\u00e1lka\n1756-1763 <\/p>\n\n\n\n

Byl to rozs\u00e1hl\u00fd ozbrojen\u00fd konflikt mezi \u00fast\u0159edn\u00edmi evropsk\u00fdmi mocnostmi 18.\u00a0stolet\u00ed:\u00a0Velkou Brit\u00e1ni\u00ed<\/a>,\u00a0Pruskem<\/a>,\u00a0 Portugalskem<\/a>\u00a0a n\u011bkter\u00fdmi n\u011bmeck\u00fdmi st\u00e1ty jako p\u0159edn\u011b\u00a0Hannoverskem<\/a>\u00a0na stran\u011b jedn\u00e9,\u00a0Franci\u00ed<\/a>,\u00a0Svatou \u0159\u00ed\u0161\u00ed \u0159\u00edmskou<\/a>\u00a0(Rakouskem<\/a>\u00a0a\u00a0Saskem<\/a>),\u00a0Ruskem<\/a>,\u00a0\u0160v\u00e9dskem<\/a>\u00a0a\u00a0\u0160pan\u011blskem<\/a>\u00a0na stran\u011b druh\u00e9. Cel\u00e9 st\u0159etnut\u00ed se ve sv\u00e9 dob\u011b vedlo na velk\u00e9 plo\u0161e, v\u00a0Evrop\u011b<\/a>,\u00a0Americe<\/a>,\u00a0Asii<\/a>,\u00a0Africe<\/a>\u00a0i na\u00a0oce\u00e1nech<\/a>, a je tud\u00ed\u017e pr\u00e1vem pova\u017eov\u00e1no za prvn\u00ed\u00a0celosv\u011btov\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd konflikt<\/a>.\u00a0N\u011bkte\u0159\u00ed historici proto konflikt ozna\u010duj\u00ed tzv. \u201eNultou sv\u011btovou v\u00e1lkou\u201c. Av\u0161ak v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku byla ob\u011b\u0165 v\u00edce ne\u017e 500\u00a0000 voj\u00e1k\u016f a 320\u00a0000[<\/sup><\/a>\u2013570\u00a0000 civilist\u016f\u00a0zbyte\u010dn\u00e1, jeliko\u017e hranice mocnost\u00ed v Evrop\u011b, o n\u011b\u017e v po\u010d\u00e1tc\u00edch tohoto sedmilet\u00e9ho z\u00e1polen\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm \u0161lo, z\u016fstaly ve stavu jako p\u0159ed v\u00e1lkou.<\/p>\n\n\n\n

1756<\/p>\n\n\n\n

Je\u0161t\u011b r. 1756 v\u00a0\u017didlochovic\u00edch a na Nykol\u010dic\u00edch se konala misie 5 jesuit\u016fv! Po zru\u0161en\u00ed \u0159\u00e1du konali d\u00e1le misijn\u00ed d\u00edlo Jan Ko\u0159iska s\u00a0Petrem Ji\u0159\u00ed\u010dkem, pozd\u011bj\u0161\u00edm d\u011bkanem bu\u010dovsk\u00fdm. Prvn\u00ed vyhled\u00e1val a utvrzoval podez\u0159el\u00e9 z\u00a0kac\u00ed\u0159stv\u00ed a vym\u00e1hal kac\u00ed\u0159sk\u00e9 knihy sv\u011btsk\u00fdm ramenem. (N\u010c I, str. 19) (\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 36)<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

(\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 204)<\/p>\n\n\n\n

1759<\/p>\n\n\n\n

Spoluvlada\u0159em Marie Terezie v\u00a0habsbursk\u00fdch zem\u00edch se stal jej\u00ed syn Josef.<\/p>\n\n\n\n

1770<\/p>\n\n\n\n

Celou zemi postihl hladomor, jeho\u017e p\u0159\u00ed\u010dinou byla de\u0161tiv\u00e1 l\u00e9ta 1770-71 a\nn\u00e1sledn\u00e1 ne\u00faroda. Pokra\u010doval je\u0161t\u011b r. 1772.<\/p>\n\n\n\n

Petr Ji\u0159\u00ed\u010dek na\u0161el mnoho kac\u00ed\u0159sk\u00fdch knih v Nykol\u010dic\u00edch, kde t\u00e9\u017e 20\nroln\u00edk\u016f prozrazeno jako podez\u0159el\u00fdch. Olomouck\u00e1 konzisto\u0159 poru\u010dila, aby byli\npou\u010deni ve v\u00ed\u0159e a ve\u0159ejn\u011b slo\u017eili vyzn\u00e1n\u00ed v\u00edry. Politicky byli trest\u00e1ni po 6\nned\u011bl k vrchnostensk\u00fdm prac\u00edm v \u017didlochovic\u00edch. Obr\u00e1tili se, ale na\nkr\u00e1tko. (N\u010c I, str. 19) (\u017didlochovsk\u00fd okres,\nAugustin Kratochv\u00edl, str. 36)<\/p>\n\n\n\n

1770-1771 <\/p>\n\n\n\n

V t\u00e9 dob\u011b byly domy opat\u0159eny \u010d\u00edsly, pod kter\u00fdmi byl d\u016fm veden.\nV n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech toto \u010d\u00edslovan\u00ed trv\u00e1 podnes. <\/p>\n\n\n\n

V\u00a0t\u011bchto letech prob\u00edhal v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch hladomor. Zem\u0159ela asi desetina obyvatelstva. V\u00a0na\u0161ich zem\u00edch se za\u010dalo prosazovat p\u011bstov\u00e1n\u00ed brambor.<\/p>\n\n\n\n

1774 <\/p>\n\n\n\n

Reforma ve v\u00fdvoji \u0161kolstv\u00ed.  6.\nprosince 1774 byl vyd\u00e1n nejvy\u0161\u0161\u00ed dekret, kter\u00fd zavedl nov\u00fd \u0161koln\u00ed \u0159\u00e1d,\nna\u0159izuj\u00edc\u00ed vedle \u0161kol norm\u00e1ln\u00edch zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed trivi\u00e1ln\u00edch \u0161kol, a to v\u0161ude tam,\nkde byla fara nebo kostel. V nich se m\u011bly u\u010dit d\u011bti, jejich\u017e doch\u00e1zka byla\npovinn\u00e1 od \u0161esti do dvan\u00e1cti let, p\u0159edev\u0161\u00edm \u010dten\u00ed, psan\u00ed a po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed (odtud\nn\u00e1zev trivium). (B\u0159eclavsko, str. 276)<\/p>\n\n\n\n

1774 koupil Karel Maxmili\u00e1n z Ditrich\u0161tejna, bratr Leopold\u016fv, Velk\u00e9\nN\u011bm\u010dice. Od 1805 byl majitelem kn\u00ed\u017ee Jan Karel z Ditrich\u0161tejna, panstv\u00ed\nm\u011blo 3  dvory: Baudek (Boudky), Grunbaum (Zele\u0148\u00e1k)\na Nov\u00fd Dv\u016fr. (VS-2009)<\/p>\n\n\n\n

1775 <\/p>\n\n\n\n

V\u00a0dob\u011b Karla Maxmili\u00e1na (1748-1784) do\u0161lo na \u017eidlochovick\u00e9m panstv\u00ed k\u00a0\u00faprav\u00e1m poddansk\u00fdch pom\u011br\u016f na z\u00e1klad\u011b patent\u016f z\u00a0r. 1775 a 1781 a toleran\u010dn\u00edho patentu Josefova, po jeho\u017e vyd\u00e1n\u00ed se na \u017didlochovicku p\u0159ihl\u00e1silo ke kalv\u00ednstv\u00ed n\u011bkolik des\u00edtek lid\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00a0Nosislavi a Nikol\u010dic\u00edch, jak je pops\u00e1no pozd\u011bji. V\u00a0poddansk\u00fdch reform\u00e1ch se pokra\u010dovalo i za Jana Karla kn\u00ed\u017eete Ditrich\u0161tejna – Proskau (1784-1808), jen\u017e tu povolil zna\u010dn\u00fd, ne v\u0161ak \u00fapln\u00fd v\u00fdkup z\u00a0robot. (\u017didlochovice, 1848, str. 19)<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

(\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 200)<\/a> <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

(\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 204)<\/p>\n\n\n\n

1777<\/p>\n\n\n\n

\u00a0Farn\u00ed kostel sv. Jakuba stoj\u00ed na m\u00edst\u011b \u00fapln\u011b se\u0161l\u00e9ho kostela; postaven byl v\u00a0renesan\u010dn\u00edm slohu dle pl\u00e1n\u016f mikulovsk\u00e9ho stavitele r. 1777, je 28 m dlouh\u00fd, 9,5 metru \u0161irok\u00fd. 1899 byl vymalov\u00e1n brat\u0159\u00edmi Jaro\u0161ov\u00fdmi. Je to orientovan\u00e1 jednolodn\u00ed stavba s\u00a0p\u016flkruhov\u011b ukon\u010den\u00fdm kn\u011b\u017ei\u0161t\u011bm, sakristi\u00ed p\u0159i ji\u017en\u00ed stran\u011b kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b. S\u00a0\u010dtverhrannou v\u011b\u017e\u00ed s\u00a0polygon\u00e1ln\u00edm, ve spodn\u00ed \u010d\u00e1sti zplo\u0161t\u011bl\u00fdm jehlanem v\u00a0z\u00e1padn\u00edm pr\u016f\u010del\u00ed. Kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b je zaklenuto konchou a jedn\u00edm polem \u010desk\u00e9 placky, lo\u010f se t\u0159emi poli \u010desk\u00e9 placky mezi dvojic\u00ed p\u00e1s\u016f. Architektura hlavn\u00edho olt\u00e1\u0159e s\u00a0olt\u00e1\u0159n\u00edm obrazem Jakuba St. od Jana Chambr\u00e9 a ov\u00e1ln\u00fdm obrazem Trojice v\u00a0n\u00e1stavci, s\u00a0plastikami sv. \u0160ebesti\u00e1na a Rocha, mramorovan\u00e1 kazatelna i k\u0159titelnice poch\u00e1zej\u00ed z\u00a0doby Ond\u0159eje Schweigla z\u00a080. let 18. stolet\u00ed, bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e jsou Cyrila a Metod\u011bje a Panny Marie (z\u00a0r. 1881, d\u0159\u00edve sv. Petra a Uk\u0159i\u017eovan\u00e9ho). Kolem kostela se nach\u00e1zel h\u0159bitov do r. 1831, kdy byl vybudov\u00e1n dne\u0161n\u00ed. Farn\u00ed budova je z\u00a0r. 1809. (B\u0159eclavsko, str. 523)<\/a><\/p>\n\n\n\n

1780 <\/p>\n\n\n\n

Vl\u00e1dne JOSEF II, syn Marie Terezie, kr\u00e1l \u010desk\u00fd a uhersk\u00fd a c\u00edsa\u0159 \u0159\u00edmsk\u00fd. Katolick\u00e1 c\u00edrkev se pod\u0159\u00eddila st\u00e1tu, nastalo ru\u0161en\u00ed kl\u00e1\u0161ter\u016f. Katolick\u00e9 c\u00edrkvi bylo ponech\u00e1no v\u00fdsadn\u00ed postaven\u00ed v\u00a0c\u00edrkevn\u00ed spr\u00e1v\u011b a ve \u0161kolstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

1780 do\u0161lo k ostr\u00e9mu sporu mezi lou\u010dsk\u00fdm far\u00e1\u0159em Karlem Weisem a\nnikol\u010dick\u00fdm kaplanem Martinem Roho\u0161kou na stran\u011b jedn\u00e9 a mezi nikol\u010dick\u00fdmi\nevangel\u00edky Josefem Vedrou a jeho \u0161vagrem Ji\u0159\u00edm Brychtou na stran\u011b druh\u00e9. (Ra P\nstr. 61).<\/p>\n\n\n\n

1781<\/p>\n\n\n\n

V \u010dervnu 1781 se n\u011bkte\u0159\u00ed evangel\u00edci z Nikol\u010dic z\u00fa\u010dastnili pouti\ns nosislavsk\u00fdmi evangel\u00edky na Slovensko.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e se na moravsk\u00e9m Vala\u0161sku obyvatel\u00e9 prohla\u0161ovali za nekatol\u00edky a komise\nmarn\u011b se nam\u00e1hala o jejich n\u00e1vrat, odpadli i n\u011bkte\u0159\u00ed v Nykol\u010dic\u00edch. Zvl\u00e1\u0161t\u011b\nkdy\u017e se nepr\u00e1vem rozhla\u0161ovalo, \u017ee nekatol\u00edci budou osvobozeni robot (odtud se\nvysv\u011btluje, \u017ee odpadli pr\u00e1v\u011b nejbohat\u0161\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u011bli roboty, ale domka\u0159i,\nlisovn\u00edci a d\u011bln\u00edci z\u016fstali katol\u00edky) a dostanou velk\u00e9 privilegie. Z t\u011bch,\nkte\u0159\u00ed odpadli, mnoz\u00ed tak byli nev\u011bdom\u00ed nekatolick\u00e9ho u\u010den\u00ed, \u017ee u politick\u00fdch\nkomis\u00ed v Nykol\u010dic\u00edch, \u017didlochovic\u00edch a Klobouc\u00edch nev\u011bd\u011bli, naj\u00ed-li se\np\u0159idat k aug\u0161pursk\u00e9mu nebo helvetsk\u00e9mu vyzn\u00e1n\u00ed, Pozd\u011bji za veden\u00ed Jana\nBarto\u0161ka, nykol\u010dick\u00e9ho obyvatele, rozhodli se pro druh\u00e9. (N\u010c I, str. 19)<\/p>\n\n\n\n

Toleran\u010dn\u00ed patent<\/p>\n\n\n\n

13. \u0159\u00edjna 1781 vydal c\u00edsa\u0159 Josef II. toleran\u010dn\u00ed patent, kter\u00fdm ud\u011blil nekatolick\u00fdm ob\u010dan\u016fm sv\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u010d\u00e1ste\u010dnou n\u00e1bo\u017eenskou svobodu. Tak nap\u0159. evangelick\u00fd sbor mohl b\u00fdt ustanoven jen tehdy, kdy\u017e se k\u00a0n\u011bmu p\u0159ihl\u00e1silo nejm\u00e9n\u011b 100 rodin nebo 500 jednotlivc\u016f. Podle toleran\u010dn\u00edho patentu bylo v\u00a0\u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b povoleno krom\u011b st\u00e1tn\u00edho katolick\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed jen n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed lutersk\u00e9 a helv\u00e9tsk\u00e9 (Helvetia – \u0160v\u00fdcarsko). Jednota Bratrsk\u00e1 nebyla povolena. (Ku\u010dera)<\/p>\n\n\n\n

V\u00a0Nikol\u010dic\u00edch se k\u00a0helvetsk\u00e9mu vyzn\u00e1n\u00ed p\u0159ihl\u00e1silo jen 33 rodin – 180 du\u0161\u00ed. Pro zaj\u00edmavost a pro staropam\u011btn\u00edky m\u016f\u017eeme n\u011bkter\u00e9 uv\u00e9st: rodinu Ne\u010dasovu (\u010d. 6), Ne\u010dasovu (10) Ot\u0159\u00edsalovu (13), Brychtovu (14), Mat\u00fd\u0161kovu (28), Svobodovu (33), Mich\u00e1lkovu (40), Bed\u0159ichovu (64), Bohat\u00fdch (81), Velimsk\u00fdch (95), Brychtovu (112) a Puchmonovu (142). (Ku\u010dera)<\/p>\n\n\n\n

P\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00fd po\u010det nesta\u010dil k tomu, aby v Nikol\u010dic\u00edch mohl b\u00fdt\nzalo\u017een samostatn\u00fd sbor. Proto se nikol\u010di\u010dt\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00ed spojili\ns nosislavsk\u00fdmi a zalo\u017eili 31. prosince 1781 jeden z prvn\u00edch\ntoleran\u010dn\u00edch sbor\u016f na Morav\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00edm evangelick\u00fdm kazatelem v\u00a0Nosislavi se stal far\u00e1\u0159 Bla\u017eek ze Slovenska. (Ku\u010dera) \u010cleny nosislavsk\u00e9ho sboru byli nikol\u010di\u010dt\u00ed evangel\u00edci do r. 1862. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b si nosislav\u0161t\u00ed rozhodli, \u017ee postav\u00ed nov\u00fd kostel. Star\u00fd toleran\u010dn\u00ed kostel nesta\u010dil pro evangel\u00edky m\u00edstn\u00ed, blu\u010d\u00ednsk\u00e9, brn\u011bnsk\u00e9, b\u0159eclavsk\u00e9, hustope\u010dsk\u00e9, pro evangel\u00edky z\u00a0Nesva\u010dilky, Nikol\u010dic, \u0160itbo\u0159ic a T\u011b\u0161an. (Ku\u010dera)<\/p>\n\n\n\n

1781 ale je\u0161t\u011b chodili \u0159\u00edmskokatoli\u010dt\u00ed duchovn\u00ed spole\u010dn\u011b\ns p\u0159edstaviteli vrchnosti p\u00e1trat v Nosislavi a tak\u00e9\nv Nikol\u010dic\u00edch po zapov\u011bzen\u00fdch kac\u00ed\u0159sk\u00fdch knih\u00e1ch. (Lukl, Macek, Svoboda, Nosislav, 2011 str. 23)<\/p>\n\n\n\n

1781-1869 byli\nevangel\u00edci p\u0159ifa\u0159eni do Nosislavi. (B\u0159eclavsko, str. 523)<\/p>\n\n\n\n

Velk\u00e9 finan\u010dn\u00ed n\u00e1klady spojen\u00e9 se stavbou kostela a velk\u00e1 vzd\u00e1lenost\nNikol\u010dice-Nosislav daly nikol\u010dick\u00fdm evangel\u00edk\u016fm podn\u011bt k tomu, aby\nuva\u017eovali o stavb\u011b vlastn\u00ed modlitebny. Ta m\u011bla b\u00fdt postavena na parcele domu \u010d.\n10. Sv\u00e9 rozhodnut\u00ed zm\u011bnili, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee blu\u010dinsk\u00fd far\u00e1\u0159 Fr. Eisenfest\nchce prodat celol\u00e1n a budovu \u010d. 70 v Nikol\u010dic\u00edch, kter\u00e9 z\u00edskal jako\nn\u00e1stupce kazatel\u016f luter\u00e1nsk\u00fdch. Jako d\u016fvod uv\u00e1d\u011bl, \u017ee n\u00e1den\u00edci na jeho statku\n\u0161patn\u011b pracuj\u00ed. Brn\u011bnsk\u00e1 konsisto\u0159 dala souhlas k tomu, aby byl statek \u010d. 70\nprod\u00e1n ve ve\u0159ejn\u00e9 dra\u017eb\u011b.<\/a><\/p>\n\n\n\n

1782<\/p>\n\n\n\n

Dr. Franti\u0161ek Schuppler, far\u00e1\u0159 a d\u011bkan velkot\u00fdnsk\u00fd v\u00a0\u017didlochovic\u00edch, ka\u017ed\u00e9ho odpadl\u00e9ho se t\u00e1zal na nov\u00e9 jeho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, seznal, \u017ee nesly\u0161el ani jm\u00e9na helvet!, nerci-li, aby znali n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 z\u00e1sady helvetsk\u00e9. \u010cetn\u00ed z\u00a0nich p\u0159i 6ti ned\u011bln\u00edm n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m cvi\u010den\u00ed pravili up\u0159\u00edmn\u011b: \u201eT\u0159ebas dob\u0159e m\u00e1te, my v\u00e1m va\u0161e u\u010den\u00ed nehan\u00edme, ale p\u0159ece n\u00e1s nem\u016f\u017eete nutit, abychme katol\u00edky byli, to na\u0161e nyn\u011bj\u0161\u00ed u\u010den\u00ed nem\u016f\u017ee nic zl\u00e9ho b\u00fdti, pon\u011bvad\u017e je s\u00e1m pan c\u00edsa\u0159 chce a v\u0161em dovoluje\u201c. (N\u010c I, str. 19)<\/p>\n\n\n\n

Katolick\u00fd\nfar\u00e1\u0159 se neodv\u00e1\u017eil ani p\u0159ed smrt\u00ed nav\u0161t\u00edviti nemocn\u00e9ho helveta. T\u00e9\u017e m\u00edstn\u00ed\npom\u011bry zavinily odpad k nekatolictv\u00ed, nap\u0159. v Blu\u010din\u011b far\u00e1\u0159 Veis\n\u017e\u00e1dal p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00edsn\u011b, aby mu farn\u00edci sv\u011bdomit\u011b odv\u00e1d\u011bli des\u00e1tky, ze vzdoru\np\u0159idali se k nov\u00e9mu u\u010den\u00ed i mnoz\u00ed z far\u00e1\u0159ovy p\u0159\u00edzn\u011b! Jsou tud\u00ed\u017e\nhelvetov\u00e9 v \u017didlochovick\u00e9m okrese v\u011bt\u0161inou potomci luter\u00e1n\u016fv a nikoliv\n\u010desk\u00fdch brat\u0159\u00ed\u2026 (N\u010c\nI, str. 20) (\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 36)<\/p>\n\n\n\n

1784 <\/p>\n\n\n\n

nav\u0161t\u011bvovalo evangelick\u00fd sbor v\u00a0Nosislavi 186 du\u0161\u00ed z\u00a0Nikol\u010dic, jak bylo zaznamen\u00e1no Janem Inzedy v\u00a0Nosislavi. (Lukl, Macek, Svoboda, Nosislav, 2011, str. 35)<\/a><\/p>\n\n\n\n

1784 <\/a><\/p>\n\n\n\n

z\u0159\u00edzena lok\u00e1ln\u00ed kuracie a byla a\u017e r. 1857 pov\u00fd\u0161ena na faru. (Od <\/a>1728 bylo ve vsi jen m\u00edsto expozitn\u00edho kaplana.)<\/p>\n\n\n\n

1785 <\/p>\n\n\n\n

je dokladov\u00e1no, \u017ee v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch existovala \u0161kola trivi\u00e1ln\u00ed, poskytuj\u00edc\u00ed\u00a0z\u00e1kladn\u00ed<\/a>\u00a0vzd\u011bl\u00e1n\u00ed (\u010dten\u00ed, psan\u00ed, po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed). (B\u0159eclavsko, str. 276), dozorcem byl m\u00edstn\u00ed far\u00e1\u0159.<\/p>\n\n\n\n

Na Morav\u011b \u0159\u00e1dily\nne\u0161tovice, objevovaly se u d\u011bt\u00ed i dosp\u011bl\u00fdch, opakovaly se je\u0161t\u011b po n\u011bkolika\nn\u00e1sledn\u00fdch letech. (Arno\u0161t \u0160p\u00e1nek, Telnick\u00fd zpravodaj 2020\/3)<\/p>\n\n\n\n

1789-1794\nVelk\u00e1 francouzsk\u00e1 revoluce<\/p>\n\n\n\n

1790-1792 dvoulet\u00e9\npanov\u00e1n\u00ed Leopolda II., (bratr Josefa II.), byl kr\u00e1lem \u010desk\u00fdm a uhersk\u00fdm a c\u00edsa\u0159em\n\u0159\u00edmsk\u00fdm.<\/p>\n\n\n\n

1791<\/p>\n\n\n\n

Po\u010det dom\u016f v Nikol\u010dic\u00edch 114, po\u010det obyvatel 717.<\/p>\n\n\n\n

1792 <\/p>\n\n\n\n

V\u00a0Praze se uskute\u010dnila korunovace Franti\u0161ka II. na \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le pod jm\u00e9nem Franti\u0161ek I. Jeho vl\u00e1da se vyzna\u010dovala pos\u00edlen\u00edm absolutismu a zaveden\u00edm policejn\u00edho st\u00e1tu. Byl kr\u00e1l \u010desk\u00fd a uhersk\u00fd, do r. 1806 c\u00edsa\u0159 \u0159\u00edmsk\u00fd, od r. 1804 c\u00edsa\u0159 rakousk\u00fd. Vl\u00e1dl ro r. 1835.<\/p>\n\n\n\n

1792 vypov\u011bd\u011bla\nFrancie Rakousku v\u00e1lku.<\/p>\n\n\n\n

1794<\/p>\n\n\n\n

\u0160koln\u00ed budova: V knize B\u0159eclavsko na str. 523 se p\u00ed\u0161e,\n\u017ee staven\u00ed z r. 1794 ustoupilo nov\u00e9 budov\u011b.<\/p>\n\n\n\n

1796 <\/p>\n\n\n\n

Byla postavena \u0161koln\u00ed budova (za 30\u00a0000 K) o dvou t\u0159\u00edd\u00e1ch. Budova s\u00a0bytem pro u\u010ditele na \u010d. 129. Dnes slou\u017e\u00ed (samoz\u0159ejm\u011b po mnoh\u00fdch \u00faprav\u00e1ch, ale na p\u016fvodn\u00edm p\u016fdorysu) jako rodinn\u00fd domek. (\u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str. 203)<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Politick\u00e1 situace Panovn\u00edkem v\u00a0letech 1657-1705 byl Leopold I., syn Ferdinanda II., byl \u010desk\u00fdm a uhersk\u00fdm kr\u00e1lem, c\u00edsa\u0159em \u0159\u00edmsk\u00fdm. Panovnick\u00e1 moc neust\u00e1le rostla k\u00a0absolutismu a k\u00a0centralizaci. Protireformace byla zm\u00edrn\u011bna.V\u00a0letech 1700-1714 vedli Habsburkov\u00e9 v\u00e1lku o d\u011bdictv\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9. Habsbursk\u00e1 monarchie se stala evropskou<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1917"}],"collection":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1917"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1917\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1930,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1917\/revisions\/1930"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1917"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1917"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1917"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}