{"id":1896,"date":"2021-02-26T10:38:26","date_gmt":"2021-02-26T09:38:26","guid":{"rendered":"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/?p=1896"},"modified":"2021-02-26T10:38:26","modified_gmt":"2021-02-26T09:38:26","slug":"17-stoleti-v-nikolcicich","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/2021\/02\/26\/17-stoleti-v-nikolcicich\/","title":{"rendered":"17.stolet\u00ed v Nikol\u010dic\u00edch"},"content":{"rendered":"\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Historie Nikol\u010dic v datech a souvislostech.<\/p>\n\n\n\n

\u0158\u00ed\u0161e rodu Habsburk\u016f\nsahala v letech 1576-1612 od R\u00fdna a\u017e do dne\u0161n\u00edho Rumunska, b\u00fdval\u00e9ho\nSedmihradska  a od Severn\u00edho mo\u0159e\nk mo\u0159i St\u0159edozemn\u00edmu. V t\u00e9 dob\u011b nar\u016fstaly mnoh\u00e9 nespokojenosti\nobyvatel. Zvl\u00e1\u0161t\u011b pak za panov\u00e1n\u00ed Ferdinanda I. (1526-1564), kter\u00fd tvrd\u011b\nuplat\u0148oval \u0159\u00edmsko-katolick\u00fd klerikalismus a t\u00edm potla\u010doval n\u00e1bo\u017eenskou svobodu.\nPo n\u011bm n\u00e1sledoval Maxmili\u00e1n II. (1565-1575) a kone\u010dn\u011b Rudolf  II (1576 -1612).<\/p>\n\n\n\n

(Josef Hlo\u017eek- Cyklus p\u0159edn\u00e1\u0161ek 1\/98)<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

1600 \u2013 Nikol\u010dice utrp\u011bly zna\u010dn\u00e9 \u0161kody zp\u016fsoben\u00e9 c\u00edsa\u0159sk\u00fdm vojskem (B\u0159eclavsko str. 523)<\/p>\n\n\n\n

Sousedn\u00ed Kurd\u011bjov\npat\u0159il pod panstv\u00ed hodon\u00ednsk\u00e9, kter\u00e9 v tuto dobu koupil nejvy\u0161\u0161\u00ed uhersk\u00fd\nhofmistr \u0160t\u011bp\u00e1n Illezk\u00e1zy, Bo\u010dkaj\u016fv spojenec. Tamn\u00edm rycht\u00e1\u0159em byl Jakob\nKnechtl. A v jeho dob\u011b je\npopisov\u00e1n spor o dob\u00fdv\u00e1n\u00ed kamene lidmi z Nikol\u010dic na Kamenn\u00e9m vrchu. Podle\nkomise pat\u0159il svah sm\u011brem k severoz\u00e1padu Hustope\u010d\u00edm, tedy k panstv\u00ed\nkl\u00e1\u0161tera Kr\u00e1lov\u00e9 a opa\u010dn\u00fd svah k d\u011bdin\u011b Kurd\u011bjovu. Nikoliv nikol\u010dick\u00fdm,\nkte\u0159\u00ed pat\u0159ili do panstv\u00ed \u017eidlochovick\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n

1602<\/p>\n\n\n\n

V\u00a0kopi\u00e1\u0159i brn\u011bnsk\u00e9ho pr\u00e1va je ur\u010deno pro Nikol\u010dice n\u011bkolik nau\u010den\u00ed v\u00a0civiln\u011bpr\u00e1vn\u00edch i v\u00a0hrdeln\u00edch sporech z\u00a0let 1602-1616.<\/p>\n\n\n\n

Jde o obdob\u00ed, kdy m\u011bsta, m\u011bste\u010dka, p\u0159\u00edpadn\u011b vesnice brn\u011bnsk\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edho okruhu se do Brna obracela povinn\u011b ve v\u0161ech hrdeln\u00edch p\u0159\u00edpadech. M\u00edstn\u00ed hrdeln\u00ed soud v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch byl tedy omezen na prov\u00e1d\u011bn\u00ed v\u00fdslechu a v\u00fdkon rozsudk\u016f, kter\u00e9 vyd\u00e1valo vrchn\u00ed pr\u00e1vo. <\/p>\n\n\n\n

T\u011bchto n\u011bkolik rozsudk\u016f n\u00e1m dokazuje, \u017ee je\u0161t\u011b po\u010d\u00e1tkem\n17.stolet\u00ed m\u011bl nikol\u010dick\u00fd vesnick\u00fd soud podobnou pravomoc v hrdeln\u00edch\nz\u00e1le\u017eitostech jako nap\u0159\u00edklad m\u011bstsk\u00fd soud v Hustope\u010d\u00edch \u010di Ivan\u010dic\u00edch,\na\u010dkoliv Nikol\u010dice p\u0159estaly b\u00fdt ji\u017e v roce 1485 s\u00eddlem samostatn\u00e9ho statku.\nV\u00fdkon hrdeln\u00edho pr\u00e1va zde z\u0159ejm\u011b zanikl a\u017e v pr\u016fb\u011bhu 17. stolet\u00ed\np\u0159ipojen\u00edm vesnice k Nosislavi.<\/p>\n\n\n\n

V Nikol\u010dic\u00edch byli souzeni Jakub Crha z Bojanovic\na Matou\u0161 Plke\u0161 z Bla\u017eejovic. Zachoval se z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd ortel, podle n\u011bho\u017e  byli oba ob\u011b\u0161eni.<\/p>\n\n\n\n

Rycht\u00e1\u0159em (fojtem) byl v t\u00e9to dob\u011b Petr Kavka. <\/p>\n\n\n\n

(Vlastiv\u011bdn\u00fd\nsborn\u00edk 1993 str- 315-316)<\/p>\n\n\n\n

1605<\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00ed se za\u010dali proti\nHabsburk\u016fm bou\u0159it \u0161lechtici \u2013 v\u016fdcov\u00e9 lidu. V tomto roce to bylo Bo\u010dkajovo\npovst\u00e1n\u00ed v Sedmihradsku, kde byl \u00fatisk jak n\u00e1bo\u017eensk\u00fd tak i hospod\u00e1\u0159sk\u00fd\nnejsiln\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Bo\u010dkaj nab\u00eddl moravsk\u00e9\n\u0161lecht\u011b- Karlu star\u0161\u00edmu z \u017derot\u00edna- v\u016fdci nekatolick\u00fdch stav\u016f moravsk\u00fdch\nspojenectv\u00ed proti Habsburk\u016fm. Byt zam\u00edtnut. Karel star\u0161\u00ed z \u017derot\u00edna cht\u011bl\nz\u016fstat v\u011brn\u00fd c\u00edsa\u0159i. Bo\u010dkaj se spojil s Uhry. Pozval si na pomoc Tatary (z Osmansk\u00e9\n\u0159\u00ed\u0161e) a za\u010dal se za odm\u00edtnut\u00ed mst\u00edt loupe\u017eiv\u00fdmi n\u00e1jezdy- hlavn\u011b na Morav\u011b.<\/p>\n\n\n\n

(Josef Hlo\u017eek- Cyklus p\u0159edn\u00e1\u0161ek 1\/98)<\/p>\n\n\n\n

V t\u00e9to dob\u011b bylo nejv\u00edce posti\u017eeno Hustope\u010dsko.<\/p>\n\n\n\n

Dne 6.dubna 1605 za Bo\u010dkajova vp\u00e1du byl u n\u00e1s proboden krej\u010d\u00ed Christl (z\u00a0domu Hab\u00e1n\u016f) a jeho d\u016fm vykraden. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n

29.\u010dervna byli\nSedmihrad\u0161t\u00ed u Kurd\u011bjova.<\/p>\n\n\n\n

Divok\u00e9 hordy v obdob\u00ed\nkolem 17.\u010dervence 1605 vyp\u00e1lily Kobyl\u00ed, Bo\u0159etice, Kurd\u011bjov, Div\u00e1ky, \u0160akvice i\njin\u00e9 obce byly jimi nav\u0161t\u00edveny. (Ji\u0159\u00ed Pajer- Studie o novok\u0159t\u011bnc\u00edch- str 164).\nBo\u010dkajovci mnoho lid\u00ed povra\u017edili  a  mnoho jich odvedli s sebou, aby je prodali\nTurk\u016fm do otroctv\u00ed. (N\u010c II str. 35)<\/p>\n\n\n\n

Napadli i Hustope\u010de,\nale Bo\u010dkaje odrazili.<\/p>\n\n\n\n

V\u00a0tuto dobu je zn\u00e1t hospod\u00e1\u0159sk\u00fd \u00fapadek t\u00e9 doby t\u011bsn\u011b p\u0159ed \u010desk\u00fdm povst\u00e1n\u00edm a zvl\u00e1\u0161t\u011b za krut\u00fdch dob t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n\n\n\n

1608 \u2013 M\u00edstn\u00ed soud\nprojedn\u00e1val spor o statek mezi rycht\u00e1\u0159em a star\u0161\u00edmi d\u011bdiny T\u011b\u0161an, kter\u00e1 byla\ns\u00eddlem samostatn\u00e9ho drobn\u00e9ho statku a Martinem Pavl\u00edkem. Z dochoval\u00fdch\ndokument\u016f nelze p\u0159esn\u011bji charakterizovat jeho konkr\u00e9tn\u00ed obsah, jist\u00e9 v\u0161ak je,\n\u017ee Martin Pavl\u00edk byl odsouzen- z\u0159ejm\u011b o pokus o podvod- na ur\u010ditou dobu do\nv\u011bzen\u00ed o chleb\u011b a vod\u011b. V Nikol\u010dic\u00edch v\u0161ak z\u0159ejm\u011b obecn\u00ed \u0161atlava chyb\u011bla a\np\u0159edstaven\u00ed vesnick\u00e9ho soudu si s rozsudkem brn\u011bnsk\u00e9ho vrchn\u00edho pr\u00e1va\nnev\u011bd\u011bli rady. Dne 8.srpna 1608 dostali proto vysv\u011btlen\u00ed, co se rozum\u00ed\n\u201ehn\u00e1tn\u00edm v\u011bzen\u00edm v kl\u00e1d\u011b: <\/em>\u201e kl\u00e1da do kter\u00e9\u017e se lid\u00e9 provi\u0148uj\u00edc\u00ed za\nnohy k trest\u00e1n\u00ed d\u00e1vaj\u00ed\u2026..kter\u00e9ho\u017eto v\u011bzen\u00ed bezpochyby u v\u00e1s, jak\u017e oby\u010dejn\u011b\nna v\u0161ech d\u011bdin\u00e1ch, se nach\u00e1z\u00ed\u201c.<\/p>\n\n\n\n

Skrovn\u00e9\npoznatky o hrdeln\u00edm soudu v Nikol\u010dic\u00edch m\u016f\u017eeme tedy shrnout konstatov\u00e1n\u00edm,\n\u017ee soud ve vesnici vznikl pravd\u011bpodobn\u011b v dob\u011b, kdy byly Nikol\u010dice\nsamostatn\u00fdm statkem n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00edm staroboleslavsk\u00e9 kapitule. Soudnictv\u00ed v\u010detn\u011b\nhrdeln\u00edho si Nikol\u010dice udr\u017eely a\u017e do 17 stolet\u00ed. Tehdy nem\u011bly obecn\u00ed v\u011bzen\u00ed ani\npopravi\u0161t\u011b, m\u011bly v\u0161ak st\u00e1le pr\u00e1vo soudit i t\u011b\u017ek\u00e9 hrdeln\u00ed zlo\u010diny, i kdy\u017e toto\npr\u00e1vo bylo omezeno na prov\u00e1d\u011bn\u00ed v\u00fdslech\u016f\na v\u00fdkon rozsudk\u016f, kter\u00e9 vyd\u00e1valo vrchn\u00ed pr\u00e1vo. (Vlastiv\u011bdn\u00fd sborn\u00edk 1993 str. 315)<\/p>\n\n\n\n

Nikol\u010dice m\u011bly i Horn\u00ed pr\u00e1vo. (Sol)<\/p>\n\n\n\n

1611<\/strong> \u2013 Hab\u00e1nsk\u00fd duchovn\u00ed byl Ludv\u00edk\nForke (Sol.)<\/p>\n\n\n\n

8. \u010dervna zem\u0159el Ludv\u00edk Dorckher (<\/strong>D\u00f6rker1541-1611)\nve st\u00e1\u0159\u00ed 70 let. Star\u0161\u00ed kazatel a p\u0159edstaven\u00fd cel\u00e9 obce, kter\u00fd slou\u017eil 40 let u\nobce.(655)<\/p>\n\n\n\n

(Podle A.J.F.Zieglschmidt: Die Alteste Chronik der\nHutterischen Bruder. New York 1943- informace z archivu Josefa \u010cern\u00e9ho.)<\/p>\n\n\n\n

V roce 1612<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

p\u0159ich\u00e1z\u00ed do Nikol\u010dic  evangelick\u00fd \nfar\u00e1\u0159 p\u0159edb\u011blohorsk\u00fd Daniel P\u0159\u00edhradn\u00fd (P\u0159\u00edhradn\u00ed, P\u0159\u00edchodn\u00fd, P\u0159ehradn\u00fd,\nP\u0159\u00edhodn\u00fd). Ordinov\u00e1n byl 24.6.1601 ve Vitemberku. Narodil se v B\u00e1nov\u011b u\nUhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b. Podle n\u011bkter\u00fdch pramen\u016f byl ji\u017e v roce 1602 far\u00e1\u0159em ve\nVelk\u00fdch N\u011bm\u010dic\u00edch, ale bezpe\u010dn\u011b je dolo\u017een ve Velk\u00fdch N\u011bm\u010dic\u00edch a\u017e v roce\n1606 a zde p\u016fsobil a\u017e do roku 1624. V roce 1625 ode\u0161el na Slovensko a nebo\nzem\u0159el.<\/p>\n\n\n\n

1612 Dietrich Bartl v P\u0159ibic\u00edch za p\u0159\u00edtomnosti\nstar\u0161\u00edch z P\u0159ibic, \u010cejkovic a Nikol\u010dic p\u0159ipom\u00ednal, aby zachovali punkty na\nurovn\u00e1n\u00ed v\u0161ech nepravost\u00ed a nepo\u0159\u00e1dk\u016f. Nap\u0159\u00edklad m\u011bli zanechat v\u0161ech nov\u00fdch\nforem, je\u017e by vedly k p\u00fd\u0161e: zdr\u017eovat se skvostn\u00fdch l\u00e1tek, perleti,\nslonoviny, proto\u017ee jen \u0161etrnost\u00ed se lze domoci majetku.<\/p>\n\n\n\n

1612- prodal Bohuslav Koza z Hradi\u0161t\u011b  svobodn\u00fd dv\u016fr za 1200 zlat\u00fdch ryt\u00ed\u0159i Janu\nOdkolkovi z \u00dajezda (Jeho man\u017eelka byla 1616 Mark\u00e9ta Javornick\u00e1\nz Javorn\u00edka.) Jan Odkolek tak\u00e9 vlastnil svobodn\u00fd dv\u016fr ve Va\u017eanech u\nVy\u0161kova.<\/p>\n\n\n\n

1613<\/strong> \u2013  U novok\u0159t\u011bnc\u016f \nbyl duchovn\u00edm Adam Neuffer, kter\u00fd zem\u0159el 10. \u00fanora (1543-1613) ve st\u00e1\u0159\u00ed 70\nlet. Byl 60 let u obce a 29 let slou\u017eil jako kazatel. (668)<\/p>\n\n\n\n

(Podle A.J.F.Zieglschmidt: Die Alteste Chronik der\nHutterischen Bruder. New York 1943- informace z archivu Josefa \u010cern\u00e9ho.)<\/p>\n\n\n\n

V roce 1613 kupuje \u017eidlochovick\u00e9 panstv\u00ed a s n\u00edm\ni Nikol\u010dice Jan Divi\u0161 ze \u017derot\u00edna (1575-1616). Byl to bratr Karla star\u0161\u00edho ze\n\u017derot\u00edna. Na \u017e\u00e1dost ryt\u00ed\u0159e Jana Odkolka z \u00dajezdce osvobodil jeho d\u016fm (\u010d.\n63) s l\u00e1nem pol\u00ed a podsedek \u201e\u0158\u00edbovsk\u00fd \u201e s \u00bd l\u00e1nem, od ve\u0161ker\u00e9 pota\u017en\u00ed\na p\u011b\u0161\u00ed roboty, kter\u00e9 se m\u011bly ji\u017e od starod\u00e1vna odv\u00e1d\u011bt do \u017didlochovic;\nk domu pat\u0159ila vinice           \u201e Putna\u201c <\/p>\n\n\n\n

(StA Brno, Velkostatek \u017didlochovice \u2013 B\u0159eclavsko str.522)<\/p>\n\n\n\n

V tom roce majitel \u017didlochovick\u00e9ho panstv\u00ed Jan Divi\u0161 z \u017derot\u00edna\nJanu Odkolkovi povoluje st\u0159\u00edlet li\u0161ky a zaj\u00edce kolem Nikol\u010dic a osvobozuje jej od\nv\u0161ech d\u00e1vek. <\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00edm majitelem svobodn\u00e9ho dvora byl jeho syn Karel Lev\nAlbrecht Odkolek z \u00dajezdce.<\/p>\n\n\n\n

D\u00e1le byl majitelem svobodn\u00e9ho dvora ryt\u00ed\u0159 Karel\nAdolf Herold ze Sondlefenda a po n\u011bm Jan Globis.<\/p>\n\n\n\n

(\u017didlochovsk\u00fd okres- Augustin Kratochv\u00edl str.200)<\/p>\n\n\n\n

Pak byl dv\u016fr n\u011bkolik let pust\u00fd a po roce 1620 p\u0159e\u0161el do majetku \u017didlochovsk\u00e9ho panstv\u00ed a stal se dvorem poplu\u017en\u00fdm a byl pronaj\u00edm\u00e1n. Sol.)<\/p>\n\n\n\n

1616<\/strong> um\u00edr\u00e1 Jan Divi\u0161 ze \u017derot\u00edna. Nezanechal potomka, proto p\u0159\u00edbuzn\u00ed prodali cel\u00e9 \u017eidlochovick\u00e9 panstv\u00ed, a tak se stalo majetkem katolick\u00e9ho p\u00e1na Adama z\u00a0Vald\u0161tejna na Hr\u00e1dku a nad S\u00e1zavou a Lovosic\u00edch a dr\u017e\u00ed jej a\u017e do roku-1638. (Iv\u00e1\u0148, K\u0159epice, Nikol\u010dice, Nosislav, P\u0159ibice, P\u0159\u00edsnotice, Poho\u0159elice, Smol\u00edn, Unkovice a \u017dab\u010dice. B\u0159eclavsko str. 100) \u00a0Na n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch pom\u011brech se nic nezm\u011bnilo.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Adam z Vald\u0161tejna<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

1616 – je zaznamen\u00e1n soudn\u00ed spor, kter\u00fd vede rycht\u00e1\u0159 Petr Kavka proti sirotkovi Janu Nesejtovi kv\u016fli kr\u00e1de\u017ei. A byl odsouzen k\u00a0vymrsk\u00e1n\u00ed z\u00a0panstv\u00ed.\u00a0 U novok\u0159es\u0165an\u016f byl zvolen za duchovn\u00edho Josef Hauser, jen\u017e um\u011bl hebrejsky, \u0159ecky, latinsky, francouzsky a n\u011bmecky. (Sol)<\/p>\n\n\n\n

Adam z Vald\u0161tejna v roce\n1617 v \u017didlochovic\u00edch hostil c\u00edsa\u0159e Maty\u00e1\u0161e<\/a> s cel\u00fdm dvorem, jinak se zde ale\nVald\u0161tejnov\u00e9 p\u0159\u00edli\u0161 nezdr\u017eovali. (Wikipedie)<\/p>\n\n\n\n

1618  se odehr\u00e1lo stavovsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed v \u010cech\u00e1ch\na 1619 dorazilo i na Moravu. P\u0159edstavitel= stavovsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed vyhnali ze zem\u011b\nkatolick\u00e9 kn\u011bze.<\/p>\n\n\n\n

T\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka byla\n1618-1648. <\/p>\n\n\n\n

Aby bylo katolick\u00e9 obyvatelstvo ochotn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159ijmout\nreformovan\u00e9 \u0159\u00e1dy, bylo do katolick\u00fdch obc\u00ed d\u00e1no do jednotliv\u00fdch staven\u00ed\nvojsko.. koncem kv\u011btna1619 do obc\u00ed T\u011b\u0161an, \u0160aratic, \u00dajezda u Sokolnic 600 mu\u017e\u016f\np\u011b\u0161\u00edho \u010desk\u00e9ho vojska\u2026 (N\u010c I str. 17.)<\/p>\n\n\n\n

Nikol\u010dice m\u011bly p\u0159ed bitvou na Bil\u00e9 Ho\u0159e 72 dom\u016f a 620 obyvatel, z\u00a0toho 500 m\u00edstn\u00edch a 120 novok\u0159t\u011bnc\u016f (Hab\u00e1n\u016f) a 2 024 m\u00edr pol\u00ed 954 m\u00edr vinic a zahrad, kter\u00e9 vlastnily (Sol). <\/p>\n\n\n\n

Na konci prosince1618 p\u0159ekro\u010dil u Mikulova c\u00edsa\u0159sk\u00fd gener\u00e1l Henry Duval Dampierre hranice a vpadl na Moravu. Voj\u00e1ci za\u010dali p\u0159epadat vsi a m\u011bsta, drancovat a br\u00e1t, co jen \u0161lo.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Henry Duval Dampierre<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

 U n\u00e1s vyrabovali Dampierrovi voj\u00e1ci hab\u00e1nsk\u00fd\ndv\u016fr (Sol.)<\/p>\n\n\n\n

Stejn\u011b se ov\u0161em chovali i voj\u00e1ci moravsk\u00fdch stav\u016f veden\u00ed Ladislavem Velenem ze \u017derot\u00edna a Fridrichem z\u00a0Tiefenbachu. A to proto, aby co nejv\u00edce znemo\u017enili c\u00edsa\u0159sk\u00fdm \u017eoldn\u00e9\u0159\u016fm z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Ladislav Velen ze \u017derot\u00edna<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

(Po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e nastal \u010das z\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed a b\u0159eclavsk\u00fd p\u00e1n Ladislav Velen p\u0159i\u0161el o Majetek a pokud by nebyl uprchl, p\u0159i\u0161el by i o hlavu.)<\/p>\n\n\n\n

1619<\/p>\n\n\n\n

Ob\u011b arm\u00e1dy se setkali v\u00a0l\u00e9t\u011b na b\u0159ez\u00edch Dyje a Moravy mezi Mu\u0161ovem, Strachot\u00ednem a Doln\u00edmi V\u011bstonicemi, kde 5. srpna\u00a0 do\u0161lo k\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed bitv\u011b t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky na Morav\u011b. V\u00a0tomto roce p\u0159ijel na Moravu siln\u00fd odd\u00edl 4000 polsk\u00fdch koz\u00e1k\u016f, aby c\u00edsa\u0159i pomohli s\u00a0vypro\u0161t\u011bn\u00edm V\u00eddn\u011b z\u00a0oble\u017een\u00ed vojskem \u010desk\u00fdch stav\u016f. Cestu ob\u00e1van\u00fdch polsk\u00fdch jezdc\u016f k\u00a0V\u00eddni lemovala vyp\u00e1len\u00e1 a vyloupen\u00e9 m\u011bsta a vesnice. Na Morav\u011b \u0159\u00e1dili p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0okol\u00ed Bzence a Hodon\u00edna. (M. Svoboda. Malovan\u00fd kraj 2017) V\u00a0tomto roce vyplenili Pol\u00e1ci P\u0159ibice (N\u010c I. str. 17) 1619 \u2013 Ze sv\u00e9ho panstv\u00ed byl vypuzen tak\u00e9 Adam z\u00a0Vald\u0161tejna.<\/p>\n\n\n\n

18. a 24.z\u00e1\u0159\u00ed 1619 byly\nvyplen\u011bny c\u00edsa\u0159sk\u00fdm vojskem Dambo\u0159ice, Uher\u010dice a Nikol\u010dice. V Nikol\u010dic\u00edch\nodehnali voj\u00e1ci v\u0161echen hov\u011bz\u00ed dobytek. (710)<\/p>\n\n\n\n

18.\u0159\u00edjna \u2013 zchudl\u00fd\nnovok\u0159t\u011bnsk\u00fd dv\u016fr byl znovu vyplen\u011bn (stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm u\u017e dvakr\u00e1t) 300 Uhry,\nv\u0161echen skrovn\u00fd majetek byl pobr\u00e1n. (713)<\/p>\n\n\n\n

(Podle A.J.F.Zieglschmidt: Die Alteste Chronik der\nHutterischen Bruder. New York 1943- informace z archivu Josefa \u010cern\u00e9ho.)<\/p>\n\n\n\n

1621<\/p>\n\n\n\n

4.ledna u Velk\u00fdch N\u011bm\u010dic porazili Uh\u0159i c\u00edsa\u0159sk\u00e9 vojsko, kter\u00e9 vtrhlo na Moravu. Velk\u00e9 N\u011bm\u010dice lehly popelem.<\/p>\n\n\n\n

28. ledna 1621 Buquoyovi voj\u00e1ci zpusto\u0161ili u n\u00e1s d\u016fm novok\u0159t\u011bnc\u016f (Sol.) ( Karel Bonaventura hrab\u011b Buquoy<\/strong> byl velitel c\u00edsa\u0159sk\u00fdch vojsk na po\u010d\u00e1tku\u00a0t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky<\/a>. Wikipedie)Byl \u00fapln\u011b vyrabov\u00e1n, k\u016f\u017ee, s\u016fl, s\u00e1dlo, vlna, m\u011bd\u011bn\u00e9 n\u00e1dob\u00ed a v\u0161echno odvezeno. (737)(Podle A.J.F.Zieglschmidt: Die Alteste Chronik der Hutterischen Bruder. New York 1943- informace z\u00a0archivu Josefa \u010cern\u00e9ho.)<\/p>\n\n\n\n

13.b\u0159ezna 1621 vypov\u011bd\u011bl c\u00edsa\u0159 z\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00ed v\u0161echny kalvinick\u00e9 kazatele..\u00a0Vypuzen\u00fd Adam z\u00a0Vald\u0161tejna se po sv\u00e9m n\u00e1vratu obr\u00e1til zvl\u00e1\u0161t\u011b proti nekatol\u00edk\u016fm, novok\u0159t\u011bnc\u016fm, luter\u00e1n\u016fm a \u010cesk\u00fdm brat\u0159\u00edm. (\u017didlochovice 1948. str.17) 1622 byl ustanoven soudn\u00ed tribun\u00e1l nad \u010desk\u00fdmi p\u00e1ny. Bylo zkonfiskov\u00e1no na 147 panstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

1622<\/p>\n\n\n\n

Velk\u00e9 N\u011bm\u010dice byly zpusto\u0161eny Bethlenem. (Gabriel Bethlen byl jeden z v\u016fdc\u016f protihabsbursk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed b\u011bhem\u00a0t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky<\/a>.) (N\u010c I. str 17) N\u00e1jezdy bethlenov\u00fdch z\u00a0Uher trp\u011bl n\u00e1\u0161 region a\u017e do po\u010d\u00e1tku roku 1622, ne\u017e byl 7. ledna na z\u00e1mku v\u00a0Mikulov\u011b uzav\u0159en m\u00edr. Ale i p\u0159es uzav\u0159en\u00fd m\u00edr z\u016fst\u00e1vala d\u00e1le c\u00edsa\u0159sk\u00e1 arm\u00e1da v\u00a0zemi a p\u0159edstavovala pro poddan\u00e9 neust\u00e1lou z\u00e1t\u011b\u017e. (M. Svoboda. Malovan\u00fd kraj 2017) Vesnicemi t\u00e1hli voj\u00e1ci v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edch stran doprov\u00e1zen\u00ed tlupami loup\u00edc\u00edch marod\u00e9r\u016f, co\u017e byli voj\u00e1ci, lehce zran\u011bni nebo ti co sv\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed p\u0159edst\u00edrali, proto nepostupovali\u00a0 se svou jednotkou. \u0160li pouze v jej\u00edch stop\u00e1ch a p\u0159itom rabovali a loupili.\u00a0 <\/p>\n\n\n\n

Ji\u017en\u00ed Moravu zas\u00e1hl morov\u00e1 epidemie. (Arno\u0161t \u0160p\u00e1nek- Telnick\u00fd zpravodaj 2020\/3)<\/p>\n\n\n\n

V\u00a0tomto roce museli novok\u0159t\u011bnci definitivn\u011b opustit Moravu, byli vypov\u011bzeni dekretem Ferdinanda II. z\u00a028.z\u00e1\u0159\u00ed 1622. B\u011bhem \u0161esti t\u00fddn\u016f se novok\u0159t\u011bnci hromadn\u011b z\u00a0Moravy vyst\u011bhovali a u\u017e nikdy se na toto \u00fazem\u00ed nevr\u00e1tili. (Magistersk\u00e1 diplomov\u00e1 pr\u00e1ce- Marta B\u0159ez\u00edkov\u00e1- 2009. Kritick\u00e1 edice vybran\u00fdch list\u016f Jana Divi\u0161e ze \u017derot\u00edna str.10)<\/a> Ale podle Becka\u00a0 se Nikol\u010dice neuv\u00e1d\u011bj\u00ed mezi 24 dvory, kter\u00e9 museli novok\u0159t\u011bnci v\u00a0roce 1622 opustit a vyst\u011bhovat se do Uher. (Beck, str. 408, informace z\u00a0archivu Josefa \u010cern\u00e9ho.)<\/p>\n\n\n\n

1623 <\/p>\n\n\n\n

Od jara tohoto roku se za\u010dala tvo\u0159it nov\u00e1 protihabsbursk\u00e1 koalice, k\u00a0n\u00ed\u017e p\u0159istoupil i sedmihradsk\u00fd v\u00e9voda, nespokojen\u00fd s\u00a0podm\u00ednkami m\u00edru z\u00a0roku 1622. Gabor Bethlen vyrazil v\u00a0polovin\u011b srpna s\u00a0arm\u00e1dou \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed 50\u00a0000 voj\u00e1k\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e v\u00edce ne\u017e polovinu tvo\u0159ili Turci. (M. Svoboda. Malovan\u00fd kraj 2017)<\/p>\n\n\n\n

Tato ud\u00e1lost je pops\u00e1na v Nikol\u010dick\u00e9 \u010d\u00edtance II na str. 35 takto: Nov\u00fd vp\u00e1d Uhr\u016f spojen\u00fdch s\u00a0Turky na Moravu. Tehdy bylo mnoho lid\u00ed odvle\u010deno do zajet\u00ed, nejv\u00edce z\u00a0Kurd\u011bjova.<\/p>\n\n\n\n

V\u00a0tomto obdob\u00ed \u0159\u00e1dil v\u00a0na\u0161em regionu mor, kter\u00fd vypukl p\u016fvodn\u011b v\u00a0c\u00edsa\u0159sk\u00e9m vojsku.. (K\u010c str. 35)Cel\u00fd rok 1623 a rok n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed znamenaly pro Moravu vrchol v\u00e1le\u010dn\u00e9ho utrpen\u00ed, proto\u017ee v\u00a0zemi bylo p\u0159\u00edtomno tolik vojska a po tak dlouhou dobu, \u017ee nebylo v\u00a0jejich mo\u017enostech je u\u017eivit. (M. Svoboda. Malovan\u00fd kraj 2017)<\/p>\n\n\n\n

1624<\/p>\n\n\n\n

9.dubna byl vyd\u00e1n c\u00edsa\u0159sk\u00fd patent, podle kter\u00e9ho bylo povoleno\u00a0 vyzn\u00e1vat v \u010desk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed a v\u00a0moravsk\u00e9m markrabstv\u00ed pouze\u00a0 \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Nekatol\u00edci nesm\u011bli nic vlastnit a pod pokutou 100 zlat\u00fdch ani konat vlastn\u00ed sch\u016fze \u010di pobo\u017enosti- Hrozilo vyhnanstv\u00ed, propadnut\u00ed majetku i smrt. (Lukl, Macek, Svoboda \u2013 Nosislav 2011) <\/p>\n\n\n\n

12. z\u00e1\u0159\u00ed 1624 byl jmenov\u00e1n reforma\u010dn\u00edm komisa\u0159em na Morav\u011b Jan XVI. (XIX.), Arno\u0161t Platejs z\u00a0Platen\u0161tejna.<\/p>\n\n\n\n

13. prosince 1624 byla ustanovena n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 komise, \u00a0pov\u011b\u0159en\u00e1 kardin\u00e1lem Ditrich\u0161tejnem, kter\u00e1 m\u011bla k\u00a0ruce odd\u00edl vojska.. Na \u017eidlochovick\u00e9m panstv\u00ed zjistila, \u017ee jsou st\u00e1le p\u0159\u00edtomni kazatel\u00e9 v\u0161ech evangelick\u00fdch sm\u011br\u016f. Byli je\u0161t\u011b v\u00a0\u017didlochovic\u00edch, M\u011bn\u00edn\u011b, Nosislavi, Nikol\u010dic\u00edch, P\u0159ibic\u00edch a Vojkovic\u00edch. Nav\u00edc se na panstv\u00ed zdr\u017eovali i kazatel\u00e9 vyhnan\u00ed z\u00a0jin\u00fdch panstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

N\u00e1\u0161 historik p. Solni\u010dka up\u0159es\u0148uje:
Po bitv\u011b na B\u00edl\u00e9 Ho\u0159e se museli vyst\u011bhovat v\u0161ichni, kdo nep\u0159e\u0161li na katolickou v\u00edru.\u00a0 Bylo v\u00a0letech 1627-1634. Na z\u00e1klad\u011b vypov\u00eddac\u00edch dekret\u016f se vyst\u011bhovali ke sv\u00fdm spolubrat\u0159\u00edm v oblasti dne\u0161n\u00edho jihoz\u00e1padn\u00edho Slovenska a do Sedmihradska (Rumunsko, Ma\u010farsko). <\/p>\n\n\n\n

Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm a nejv\u011bt\u0161\u00edm s\u00eddlem se stalo Soboti\u0161te, jeho\u017e\u00a0 v\u00fdznam lze srovn\u00e1vat s\u00a0moravsk\u00fdmi Nov\u00fdmi Ml\u00fdny. Soboti\u0161t\u011b bylo metropol\u00ed novok\u0159t\u011bnc\u016f. Bylo zalo\u017eeno ji\u017e v\u00a0roce 1546 a po roce 1622 p\u0159ijalo zna\u010dnou \u010d\u00e1st moravsk\u00fdch exulant\u016f a z\u00e1hy proslulo jako nejv\u011bt\u0161\u00ed centrum v\u00fdroby novok\u0159t\u011bnsk\u00fdch faj\u00e1ns\u00ed. (Ji\u0159\u00ed Pajer- Studie o novok\u0159t\u011bnc\u00edch- str 147).<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Uch\u00fdlili se hromadn\u011b nap\u0159ed na svobodn\u011bj\u0161\u00ed \u00fazem\u00ed uhersk\u00e9 do Soboti\u0161t\u011b u Myjavy – a v pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00edch stolet\u00ed se jejich potomci p\u0159es r\u016fznou nep\u0159\u00edze\u0148 ze strany \u00fa\u0159ad\u016f dost\u00e1vali v\u017edy korporativn\u011b do Sedmihradska, pak do ji\u017en\u00edho Ruska a odtud r. 1874 p\u0159es\u00eddlili do nyn\u011bj\u0161\u00edch huttersk\u00fdch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch obc\u00ed na \u00fazem\u00ed USA a Kanady. ( Pro uve\u0159ejn\u011bn\u00ed na webov\u00e9 str\u00e1nky www.nosislav.cz<\/a> p\u0159epsal, provedl tiskovou korekci a pozn\u00e1mkami doplnil v b\u0159eznu roku 2001 Ale\u0161 Lukl.)<\/p>\n\n\n\n

V na\u0161\u00ed obci z\u016fstalo jen 16 ob\u010dan\u016f\nneschopn\u00fdch p\u0159esunu: T\u00edm p\u00e1dem z\u016fstalo 50 dom\u016f, Svobodn\u00fd dv\u016fr a dv\u016fr novok\u0159t\u011bnc\u016f\nz\u016fstaly pust\u00e9 a k tomu dal\u0161\u00edch 1430 m\u00edr pol\u00ed a 898 m\u00edr vinic a 10 m\u00edr\nzahrad pust\u00fdch.  Jejich dv\u016fr byl rozd\u011blen\nna 4 p\u016fll\u00e1ny a svobodn\u00fd dv\u016fr byl zm\u011bn\u011bn na poplu\u017en\u00ed a byl pronaj\u00edm\u00e1n. Je\u0161t\u011b\nv roce 1673 nalezla komise 47 dom\u016f a 1 880 m\u00edr pol\u00ed a 165 m\u00edr vinic a\n10 m\u00edr zahrad pust\u00fdch. <\/p>\n\n\n\n

Pam\u011btn\u00edci \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee studna v zahrad\u011b novok\u0159t\u011bnc\u016f byla\njejich p\u016fvodn\u00ed a je\u0161t\u011b dlouho se v humn\u011b vykop\u00e1valy zbytky r\u016fzn\u00fdch pec\u00ed a\n\u017ee ze dvora vedou dve\u0159e do hab\u00e1nsk\u00e9ho sklepa, v n\u011bm\u017e napravo je zazd\u011bn\u00fd\nvchod do klenut\u00e9 chodby. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n

Z\u016fsta\u0148me je\u0161t\u011b chv\u00edli u slovn\u00ed historie. \u00a0Na fotografi\u00edch (kter\u00e1 je vyvol\u00e1na obr\u00e1cen\u011b), vid\u00edme pana far\u00e1\u0159e Jana Ture\u010dka a u\u010ditele Rudolfa Kol\u00ednsk\u00e9ho, kte\u0159\u00ed jsou zachyceni u toufarsk\u00e9 studny na pozemku \u010d. 51.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Ve sv\u00e9 dob\u011b se lid\u00e9 pokou\u0161eli zmapovat stopy z doby\nnovok\u0159t\u011bnc\u016f. Tak\u00e9 se \u00fadajn\u011b pokou\u0161eli prozkoumat sklepen\u00ed a chodbu, kter\u00e9\n\u00fadajn\u011b m\u011bla v\u00e9st a\u017e do Div\u00e1k. Sv\u00edtili si sv\u00ed\u010dkou a proto\u017ee v chodb\u011b nebyl\nvzduch sv\u00ed\u010dka zhasla. Proto se vr\u00e1tili zp\u011bt a t\u00edm pr\u016fzkum skon\u010dil.<\/p>\n\n\n\n

Pokud jsme si uk\u00e1zali, \u017ee novok\u0159t\u011bnsk\u00e9 s\u00eddlo bylo\nn\u011bkolikr\u00e1t zdevastov\u00e1no n\u00e1jezdn\u00edky a lid\u00e9 byli povra\u017ed\u011bni. Stavba sklepn\u00ed\n\u00fanikov\u00e9 cesty by byla logick\u00e1. Jestli to tak skute\u010dn\u011b bylo se ji\u017e nedozv\u00edme.<\/p>\n\n\n\n

Po odchodu novok\u0159t\u011bnc\u016f z\u00a0Moravy p\u0159ipadl obvykle ve\u0161ker\u00fd majetek \u0161lecht\u011b.( = Vald\u0161tejni) (Dr.Ji\u0159\u00ed Pajer soukrom\u00fd dopis Josefu \u010cern\u00e9mu- archiv) Po vypuzen\u00ed nekatol\u00edk\u016f byla obec p\u0159i\u0159azena do \u017didlochovic, u nich\u017e z\u016fstala a\u017e do roku 1675. <\/p>\n\n\n\n

V\u00a0\u017didlochocick\u00e9m panstv\u00ed m\u011bl rekatolizaci prov\u00e1d\u011bt p\u00e1ter Jan Franti\u0161ek Vendsk\u00fd. Pod jeho duchovn\u00ed spr\u00e1vu pat\u0159ily i Nikol\u010dice. Proces rekatolizace se mu da\u0159il jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b. <\/p>\n\n\n\n

1625<\/p>\n\n\n\n

V\u00a0prvn\u00ed polovin\u011b roku kone\u010dn\u011b z\u00a0Moravy odt\u00e1hla v\u011bt\u0161ina ubytovan\u00e9ho vojska a z\u016fstaly zde jen pos\u00e1dky n\u011bkter\u00fdch m\u011bst a hrad\u016f. (M. Svoboda. Malovan\u00fd kraj 2017)<\/p>\n\n\n\n

1626<\/p>\n\n\n\n

28.prosince byl\nuzav\u0159en m\u00edr s G\u00e1borem Bethlenem v Bratislav\u011b.<\/p>\n\n\n\n

V\u00a0roce 1627 Bohuslav Koza koupil t. r. svobodn\u00fd dv\u016fr v Pouzd\u0159anech a byl spr\u00e1vcem statk\u016f Ka\u0161para Melichara z \u017derot\u00edna.<\/p>\n\n\n\n

1628<\/p>\n\n\n\n

Ur\u010dit\u00e9 uklidn\u011bn\u00ed situace umo\u017enilo zemsk\u00e9mu hejtmanovi Franti\u0161ku z\u00a0Dietrich\u0161tejna je\u0161t\u011b v\u00edce zv\u00fd\u0161it protireforma\u010dn\u00ed \u00fasil\u00ed. Z\u00e1sadn\u00edm momentem bylo vyd\u00e1n\u00ed obnoven\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed zemsk\u00e9ho a to se stalo 10. kv\u011btna 1628, v\u00a0podstat\u011b nov\u00e9 zemsk\u00e9 \u00fastavy. 1630- Velk\u00e1 n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 reforma, tzv. rekatolizace. Kdo nep\u0159estoupil na katolictv\u00ed, v\u011bzn\u011bn\u00edm a t\u011b\u017ek\u00fdm trestem p\u0159inucen byl. V\u0161ichni bratr\u0161t\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed a pod oboj\u00ed byly posl\u00e1ni do exilu. Byl tak\u00e9 vypov\u011bzen i Karel st. ze \u017derot\u00edna.<\/p>\n\n\n\n

1633<\/p>\n\n\n\n

Dle statistiky 1633 se ke svat\u00e9mu p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed dostavila jen t\u0159etina. (Lukl, Macek, Svoboda \u2013 Nosislav 2011 strana 20) Protestanti z\u00a0Nosislavi a Nikol\u010dic se nau\u010dili chodit na evangelick\u00e9 bohoslu\u017eby do Uher, zejm\u00e9na do Reci (okres Senec), postupn\u011b p\u0159en\u00e1\u0161eli pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed sv\u00e9 v\u00edry do sv\u00fdch dom\u00e1cnost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

1634<\/p>\n\n\n\n

V\u00a0rode1634 se p\u0159i nov\u00e9m osidlov\u00e1n\u00ed pust\u00fdch obc\u00ed p\u0159ist\u011bhovalo\u00a0 ze \u017ed\u00e1nsk\u00e9ho panstv\u00ed 7 rodin: H\u00e1jkova, Han\u00e1kova, Ku\u010derova, Pape\u017eova, Achovsk\u00fdch, St\u0159\u00eddeck\u00fdch a Velimsk\u00fdch.(Sol)<\/p>\n\n\n\n

1638<\/p>\n\n\n\n

Po smrti Adama z\u00a0Vald\u0161tejna, kter\u00fd zem\u0159el 24.srpna1638, z\u016fstalo panstv\u00ed jeho synovi Rudolfovi. <\/p>\n\n\n\n

1640<\/p>\n\n\n\n

Kter\u00fd ov\u0161em tak\u00e9 brzy zem\u0159el (1592-1640) a o panstv\u00ed se starala jeho man\u017eelka Zdislava jako poru\u010dnice jedin\u00e9ho syna Adama Franti\u0161ka (1640-1666). (\u017didlochovice 1948. str.17) Zdislava bojovala o majetek s\u00a0p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi.Adam Franti\u0161ek, kter\u00fd nezanechal mu\u017esk\u00e9ho potomka- ustanovil univerz\u00e1ln\u00ed d\u011bdi\u010dkou svou dceru Marii Annu Franti\u0161ku.Ta se provdala za hrab\u011bte Trautmansdorfa a kdy\u017e zem\u0159el za Oktaviana Ladislava z\u00a0Vald\u0161tejna. Z\u016fstaly dv\u011b dcery. Prvn\u00ed Marie Anna, provdan\u00e1 za hrab\u011bte Paara a druh\u00e1 dcera R\u016f\u017eena Kate\u0159ina Isabela, kter\u00e1 se provdala za hrab\u011bte Vil\u00e9ma Loven\u0161tejn Rocheforta a po jeho smrti za hrab\u011bte Filipa Ludv\u00edka Sintzendorffa. (N\u010c I. str.13)<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Filip Ludv\u00edk Sintzendorff<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

1642<\/p>\n\n\n\n

Na Moravu vyt\u00e1hl \u0161v\u00e9dsk\u00fd gener\u00e1l Linhard Tortenson, kter\u00fd se pokusil dob\u00fdt i Brno. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

\u017didlochovice zni\u010dil velk\u00fd po\u017e\u00e1r. A cel\u00e9 okol\u00ed bylo vyrabov\u00e1no. \u00a0Na Morav\u011b bylo zni\u010deno 63 z\u00e1mk\u016f, 22 m\u011bst a 332 vesnic. \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0(V\u00fdhon Baltus str.82)<\/p>\n\n\n\n

V z\u00e1\u0159\u00ed1643 proch\u00e1z\u00ed\ncel\u00fdm okol\u00edm c\u00edsa\u0159sk\u00e9 arm\u00e1dy. Nikol\u010dice byly rozbo\u0159en\u00e9. <\/p>\n\n\n\n

V knize \u017didlochovsk\u00fd okres- Augustin Kratochv\u00edl str.54 se p\u00ed\u0161e, \u017ee ji\u017e\nv roce 1642 byly Nikol\u010dice rozbo\u0159en\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

1645<\/p>\n\n\n\n

V posledn\u00ed f\u00e1zi v roce 1645\nvpadli do obce \u0160v\u00e9dov\u00e9 a vydrancovali ji. \u00daroda byla zni\u010dena, nastal hladomor. <\/p>\n\n\n\n

V okol\u00ed nap\u0159\u00edklad\ntak\u00e9 v Nosislavi propukl mor.<\/p>\n\n\n\n

Nikol\u010dice byly zcela v trosk\u00e1ch. Vedlej\u0161\u00ed K\u0159epice byly\nvyp\u00e1leny a zpustly. Podobn\u011b Nosislav, M\u011bn\u00edn, T\u011b\u0161any a dal\u0161\u00ed vesnice.  Z\u00e1rove\u0148 vypukla cholera a zem\u0159elo jen\nv Nikol\u010dic\u00edch 39 lid\u00ed. Po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce bylo ve vsi 53 dom\u016f pust\u00fdch,\nz\u016fstalo 19 dom\u016f. Nap\u0159\u00edklad v sousedn\u00edch K\u0159epic\u00edch byl pom\u011br 28 dom\u016f a 43\ndom\u016f pust\u00fdch. (B\u0159eclavsko str.109)<\/p>\n\n\n\n

Podobn\u011b byl zaznamen\u00e1n v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch pom\u011br mezi velikost\u00ed p\u016fdy obd\u011blan\u00e9 a pust\u00e9 484 :1540 u vinic 56 : 899. \u00a0Panstv\u00ed, spravovala v\u00fd\u0161e jmenovan\u00e1 Zdislava, kter\u00e1 v\u00a0roce 1645 zem\u0159ela a na panstv\u00ed z\u016fstalo 58 % poddan\u00fdch. Trvalo des\u00edtky let, ne\u017e se vesnice vzpamatovala.<\/p>\n\n\n\n

Hrad D\u011bvi\u010dky<\/p>\n\n\n\n

V\u00a0r. 1575 z\u00edskali ji\u017e zna\u010dn\u011b zch\u00e1tral\u00fd hrad Ditrich\u0161tejnov\u00e9. Jeho zk\u00e1zu zp\u016fsobili \u0160v\u00e9dov\u00e9 v\u00a0r.1645, kte\u0159\u00ed jej p\u0159ed sv\u00fdm odchodem i\u00a0s\u00a0Pavlovem zap\u00e1lili. Po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce nebylo na jeho opravu dostatek pracovn\u00edch sil, pen\u011bz, ale ani chuti a\u00a0hrad d\u00e1le ch\u00e1tral.\u00a0<\/p>\n\n\n\n

V\u00edce se dov\u00edme ze \u0161koln\u00edho \u010dasopisu z\u00a0roku 2000.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Na obr\u00e1zku je fotografie, kterou po\u0159\u00eddil v\u00a0roce 1975 pan u\u010ditel Bulant.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Fotografii z\u00a0roku 2020 po\u0159\u00eddil Dr. P. \u0160\u00e1cha<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

\u010cl\u00e1nek je z\u00a0archivu J. \u010cern\u00e9ho<\/p>\n\n\n\n

1648<\/p>\n\n\n\n

Epidemie moru (Arno\u0161t \u0160p\u00e1nek- Telnick\u00fd zpravodaj 2020\/3) <\/p>\n\n\n\n

1650<\/p>\n\n\n\n

Ze zem\u011b odch\u00e1zej\u00ed posledn\u00ed \u0160v\u00e9dov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

1657<\/p>\n\n\n\n

L\u00e1nov\u00e1 vizitace<\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem v\u00e1lek zpustlo mnoho usedlost\u00ed a jejich polnosti si p\u0159ivlast\u0148ovala vrchnost, ale pansk\u00e1 p\u016fda\u00a0 nebyla zda\u0148ov\u00e1na proto v\u00a0tomto roce\u00a0 byla vys\u00edl\u00e1na na jednotliv\u00e1 panstv\u00ed\u00a0 zemsk\u00e1 komise s\u00a0\u00fakolem podchytit jednotliv\u00e9 poddan\u00e9, jako\u017e i v\u00fdm\u011bru poddansk\u00e9 p\u016fdy a domky bez pol\u00ed jako podklad pro pozemkovou da\u0148. V\u00fdsledkem byl prvn\u00ed moravsk\u00fd l\u00e1nov\u00fd rejst\u0159\u00edk, kter\u00fd, i kdy\u017e byl zpracov\u00e1n pouze pro bern\u00ed \u00fa\u010dely, se stal v\u00fdznamn\u00fdm pramenem\u00a0 pro pozn\u00e1n\u00ed\u00a0 \u017eivota a osudu poddansk\u00e9ho lidu a tak\u00e9 obrazem hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch pom\u011br\u016f po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce. (Starovi\u010dky str. 33)<\/p>\n\n\n\n

1663<\/p>\n\n\n\n

Ov\u0161em v\u00e1lk\u00e1m nebyl konec, v\u00a0Uhr\u00e1ch ho\u0159ela v\u00e1lka s\u00a0Turky a v\u00a0roce 1663 vpadli i na Moravu. Turkov\u00e9 prolomili pod n\u00e1porem 40\u00a0000 n\u00e1jezdn\u00edk\u016f pevnost Nov\u00e9 Z\u00e1mky a jejich zhruba desetitis\u00edcov\u00e1 horda se dostala p\u0159es V\u00e1h a Karpaty na jihov\u00fdchodn\u00ed Moravu. Moravsk\u00e9 stavy sice zformovaly na obranu zem\u011b p\u011b\u0161\u00ed pluk, jen\u017ee ten se p\u0159ed Turky rozprchl.\u00a0 Turci postupovali sm\u011brem k\u00a0Brnu.\u00a0 Obce Lan\u017ehot a Podiv\u00edn se zm\u011bnily v trosky. Sedl\u00e1ci z Pouzd\u0159an, kte\u0159\u00ed se postavili nep\u0159\u00edteli na odpor, byli t\u00e9m\u011b\u0159 do jednoho Turky pobiti a Pouzd\u0159any byly vyp\u00e1leny. Nejv\u00edce utrp\u011bly Hustope\u010de, kde Tata\u0159i pobili 250 lid\u00ed a 300 v\u010detn\u011b rycht\u00e1\u0159e a radn\u00edch odvlekli do otroctv\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

Nikol\u010dice\u00a0 tak\u00e9 vyplenili a\u00a0 30 lid\u00ed odvedli do otroctv\u00ed. (N\u010c II str. 35) <\/p>\n\n\n\n

V\u00a0\u0160itbo\u0159ic\u00edch bylo pobito 40 lid\u00ed a mnoho odvle\u010deno do otroctv\u00ed. Kurd\u011bjov\u0161t\u00ed se ubr\u00e1nili v\u00a0opevn\u011bn\u00e9m kostele, ale ves stejn\u011b padla popelem a spousta lid\u00ed byla tak\u00e9 odvle\u010dena. 5. z\u00e1\u0159\u00ed 1663 Turci za\u00fato\u010dili na \u017didlochovice, ty se ale ubr\u00e1nily, zato Poho\u0159elice, Rajhrad a M\u011bn\u00edn byli zpusto\u0161eny. Turci tehdy pronikli a\u017e k Velk\u00e9mu Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed; kdo z moravsk\u00fdch nestihl ut\u00e9ci, toho \u010dekal krut\u00fd osud: lid\u00e9 nad 40 let zmasakrovali a mlad\u00e9 odvlekli do Uher.\u00a0N\u00e1jezdy v roce 1663 m\u011bly stra\u0161n\u00fd dopad na celou jihov\u00fdchodn\u00ed Moravu. Celkov\u00e9 \u0161kody na majetku se vy\u0161plhaly na miliony zlat\u00fdch. K tomu je nutno p\u0159i\u010d\u00edst mno\u017estv\u00ed odvle\u010den\u00fdch mu\u017e\u016f a \u017een v produktivn\u00edm v\u011bku. <\/p>\n\n\n\n

Je\u0161t\u011b\nzpr\u00e1va o Jos\u00edfkovi.<\/p>\n\n\n\n

V\u00a0t\u00e9m\u017ee roce 1663 p\u0159i tatarsk\u00e9m vp\u00e1du byl na Nikol\u010dicemi, kde je nyn\u00ed kamenn\u00fd k\u0159\u00ed\u017eek \u201e U Jos\u00edfka\u201c, zabit pak Konr\u00e1dt Schaller, c\u00edsa\u0159sk\u00fd slu\u017eebn\u00edk a m\u011b\u0161\u0165an hustope\u010dsk\u00fd. Jeho mrtv\u00e9 t\u011blo bylo poh\u0159beno v\u00a0krypt\u011b u sv. Jana v\u00a0Brn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n
\"\"
Popisn\u00e1 cedule z roku 2020<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

1671<\/p>\n\n\n\n

5. kv\u011btna bylo zalo\u017eeno \u017didlochovick\u00e9 d\u011bkanstv\u00ed, kam pat\u0159ila i fara v\u00a0Nykol\u010dic\u00edch. (\u017didlochovsk\u00fd okres- Augustin Kratochv\u00edl str.34)<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

(\u017didlochovsk\u00fd okres- Augustin Kratochv\u00edl str.202)<\/p>\n\n\n\n

1673<\/p>\n\n\n\n

Byla provedena druh\u00e1 l\u00e1nov\u00e1 vizitace. Na Morav\u011b prob\u00edhalo s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu a p\u016fdy v\u00a0letech 1669-79. V\u00a0\u017eidlochovick\u00e9m panstv\u00ed v\u00a0roce 1673. Obyvatelstvo je v\u00a0l\u00e1nov\u00fdch rejst\u0159\u00edc\u00edch d\u011bleno na tzv. l\u00e1nov\u00e9 a nel\u00e1nov\u00e9. L\u00e1nov\u00ed usedl\u00edci (celol\u00e1n\u00edci, polol\u00e1n\u00edci, \u010dtvrtl\u00e1n\u00edci) jsou ti, kte\u0159\u00ed sed\u00ed na l\u00e1nov\u00e9 p\u016fd\u011b podle p\u016fvodn\u00edho p\u0159\u00edd\u011blu t\u00e9to p\u016fdy, je\u017e byla d\u00e1na k\u00a0p\u0159\u00edm\u00e9mu obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159i zav\u00e1d\u011bn\u00ed l\u00e1nov\u00e9 soustavy. Nel\u00e1nov\u00ed usedl\u00edci (domka\u0159i bez p\u016fdy) jsou drobn\u00ed usedl\u00edci, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pozd\u011bj\u0161\u00edho p\u016fvodu, kte\u0159\u00ed si ke sv\u00fdm domk\u016fm p\u0159iklu\u010dili kousek p\u016fdy, kter\u00e1 nep\u0159\u00edslu\u0161ela do p\u016fvodn\u00edho l\u00e1nov\u00e9ho rejst\u0159\u00edku, nebo ji z\u00edskali jinak. Pozd\u011bji, kdy\u017e ji\u017e nebylo v\u00a0obc\u00edch takov\u00e9 voln\u00e9 p\u016fdy, po\u0159izovali si jen obydl\u00ed- domky bez p\u0159\u00edd\u011blu. V\u00fdvojem se mezi t\u011bmito nel\u00e1nov\u00fdmi usedl\u00edky vytvo\u0159ilo n\u011bkolik vrstev, z\u00a0nich\u017e nejstar\u0161\u00ed vrstvou byli tzv. podsedci, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci nejmlad\u0161\u00ed vrstvy byli domka\u0159i. Podle za\u0159azen\u00ed do jednotliv\u00fdch kategori\u00ed byla poddan\u00fdm vym\u011b\u0159ov\u00e1na \u010din\u017ee, vrchnostensk\u00e9 natur\u00e1ln\u00ed d\u00e1vky a robota. Jednotliv\u00e9 usedlosti i se sv\u00fdmi pozemky byly rozd\u011bleny na:<\/p>\n\n\n\n

  1. Star\u00e9\nosedl\u00e9- obydlen\u00e9 usedlosti, kter\u00e9 v obydlen\u00e9m stavu p\u0159est\u00e1ly v\u00e1lku a\nobydlen\u00fdmi z\u016fstaly a\u017e do l\u00e1nov\u00e9 vizitace.<\/li>
  2. Nov\u00e9\nosedl\u00e9- usedlosti, kter\u00e9 sice  za v\u00e1lky\nzpustly, byly v\u0161ak od kon\u00e1n\u00ed prvn\u00ed l\u00e1nov\u00e9 vizitace (1656-7)op\u011bt os\u00eddleny.<\/li>
  3. Star\u00e9\npoustky- usedlosti, kter\u00e9 zpustly za v\u00e1lky a pust\u00fdmi z\u016fstaly po celou\npov\u00e1le\u010dnou dobu.<\/li>
  4. Nov\u00e9\npoustky- usedlosti, kter\u00e9 z\u016fstaly os\u00eddleny do kon\u00e1n\u00ed prvn\u00ed l\u00e1nov\u00e9 vizitace, po\nn\u00ed v\u0161ak zpustly.<\/li><\/ol>\n\n\n\n

    L\u00e1nov\u00e1 komise shledala v Nikol\u010dic\u00edch 47 neobydlen\u00fdch\ndom\u016f    (B\u0159eclavsko str.522)<\/p>\n\n\n\n

    Domy osedl\u00e9: na l\u00e1nu Jan Rozmach (D\u0159\u00edve Mat\u011bj Zadovsk\u00fd); na\np\u016fll\u00e1nu Mikul\u00e1\u0161 Ku\u010dera (d\u0159\u00edve Matou\u0161 Bed\u0159ich). Jakob Richta (d\u0159\u00edveTobi\u00e1\u0161\nKajka), Stan\u011bk Paper\u010dek ( d\u0159\u00edve Pavel Rosa); na \u010dtvrtl\u00e1nu V\u00e1clav Holej (d\u0159\u00edve\nOndra Vyb\u00edral), V\u00e1clav Zelinka      (d\u0159\u00edve\nJan Rozmach), Mat\u011bj \u0160paniel (d\u0159\u00edve Jan Han\u00e1k), Martin \u010cernou\u0161ek (d\u0159\u00edve Martin\n\u010cech), J\u00edra Vlasat\u00fd (d\u0159\u00edve Tom\u00e1\u0161 Hor\u00e1k), Barto\u0148 Vejm\u00edra (d\u0159\u00edve Ji\u0159\u00ed Rosa), V\u00e1vra\nLang, Narto\u0148 Buri\u00e1nek(d\u0159\u00edve Michal Lang), Jakob \u0160t\u011brba (p\u0159evzal 1664 pust\u00fd\n\u0160ebesty \u010cern\u00e9ho), Ji\u0159\u00edk \u010cern\u00fd (p\u0159evzal 1658 pust\u00fd J\u00edry Sasina); domka\u0159i bez\npol\u00ed Jura Hudera (d\u0159\u00edve Jura Brde\u010dko),V\u00edtek R\u016f\u017ea (d\u0159\u00edve V\u00e1clav Kratochv\u00edl),\nPavel Proch\u00e1zka, Mikul\u00e1\u0161 Vondr\u00e1k, Dobi\u00e1\u0161 Kujka ( p\u0159evzal 1664 pust\u00fd \u0160tefana\nZigmunda).<\/p>\n\n\n\n

    Pust\u00e9 domy od roku 1657:<\/p>\n\n\n\n

    Polol\u00e1ny Jan Kletzl (zem\u0159.1622), V\u00e1clav \u010cech (zb\u011bhl 1663),\nMartin Vondr\u00e1k (zem\u0159.1622), Mikul\u00e1\u0161 Rosa ( zem\u0159.1659); \u010dtvrtl\u00e1n Jana Vesel\u00e9ho\n(zem\u0159.1663); domka\u0159 bez pol\u00ed Jan Rausek (zem\u0159.1668)<\/p>\n\n\n\n

    Star\u00e9 pust\u00e9: dvoul\u00e1n toufarsk\u00fd, l\u00e1ny Tom\u00e1\u0161e Smolinsk\u00e9ho,\n\u0160imka Hausknechta. Martina Dautka, J\u00edry Datele, V\u00e1clava Zdrask\u00e9ho, Havla\n\u0160ebesty; p\u016fll\u00e1ny V\u00e1clava \u0160achtick\u00e9ho, Jana Jaro\u0161e, Ji\u0159\u00edka Kozla. Hanse\nPod\u0161evka, V\u00e1clava Baudn\u00e9ho, Danka Slavkovsk\u00e9ho, Valenta Balthausera, Matou\u0161e\nKavky, J\u00edry Dohnala, Jana \u010cachtick\u00e9ho; \u010dvrtl\u00e1ny Valenty Kaut\u00e1lka, Urbana\nZialudy, Patra Kavky, Jana Vy\u0161ohdyla, Barton\u011b Chamosty, Macka Pavlaty, \u0160imka\nHy\u017eiu, Vavry Zigala, Salomouna Slez\u00e1ka; domka\u0159\u016f Jana Ry\u0161av\u00e9ho, Jakuba He\u010di,\nJana \u010cecha, V\u00e1vry Hardick\u00e9ho, Havla Berunsk\u00e9ho, Hanse \u0160pargela, Jana Vy\u0161ehlyka,\nV\u00e1vry Budn\u00e9ho, Danka Slavkovsk\u00e9ho, Matou\u0161e Kavky, J\u00edry Dohnala, Macka Pavl\u00edka,\n\u0160imka Han\u00e1ka, Tom\u00e1\u0161e Hy\u017ei, V\u00e1vry Zygalka, V\u00e1clava Stazsk\u00e9ho, Valenty Urby\u0161ka,\nHavla \u0160kary, Jana Han\u00e1ka, Barta Hejny a Jana Saukupa.<\/p>\n\n\n\n

    Vinice vlastnili v ho\u0159e Putna Tobias Kajka a Barto\u0148\nBuri\u00e1nek, V Podlejtn\u00e1ch (Uneterleiten) V\u00e1clav Holej a Pavel Hudec, Ji\u0159\u00ed\nPurgknecht a V\u00edtek R\u016f\u017ee, Jira \u010cern\u00fd a Pavel Proch\u00e1zka, Mat\u011bj Hrauzek a V\u00e1vra\nLang, Jakob Nrichta a  Barto\u0148 Buri\u00e1nek,\nMartin Cernau\u0161ek a Ji\u0159\u00ed \u0160lapansk\u00fd.(Sol) (N\u010c I str.91-92)<\/p>\n\n\n\n

    1674 <\/p>\n\n\n\n

    Byla velk\u00e1 ne\u00faroda. Poddan\u00ed v\u0161ech horensk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f panstv\u00ed \u017didlochovice, Blu\u010dina, Nosislav a K\u0159epice pros\u00ed hrab\u011bte Karla Ferdinanda z\u00a0Vald\u0161tejna, aby jim prominul vinohradn\u00ed da\u0148, dlu\u017enou za rok 1674 (V\u00fdhon Baltura str.51).<\/p>\n\n\n\n

    1675<\/p>\n\n\n\n

    V\u00a0Blu\u010din\u011b byla obnovena fara pro Blu\u010dinu, M\u011bn\u00edn, K\u0159epice a Nikol\u010dice. Obec tedy byla spravov\u00e1na z\u00a0Blu\u010diny (B\u0159eclavsko str.523). Tamn\u00edmu far\u00e1\u0159i n\u00e1le\u017eel l\u00e1n pol\u00ed, louka a zahrada.<\/p>\n\n\n\n

    1679-80<\/p>\n\n\n\n

    Na ji\u017en\u00ed Morav\u011b \u0159\u00e1dil mor (Arno\u0161t \u0160p\u00e1nek- Telnick\u00fd zpravodaj 2020\/3) (K\u010c str. 35)<\/p>\n\n\n\n

    1683<\/p>\n\n\n\n

    Posledn\u00ed v\u00e1\u017en\u00e9 ohro\u017een\u00ed Moravy Turky p\u0159i\u0161lo roku\u00a01683<\/a>. Dvousettis\u00edcov\u00e1 tureck\u00e1 arm\u00e1da, kterou vedl Kara Mustafa Pa\u0161a, oblehla V\u00edde\u0148, hlavn\u00ed m\u011bsto Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9. Turecko-tatarsk\u00e9 hordy tehdy pronikaly i na Moravu, p\u0159es Mikulov a\u017e k \u017didlochovic\u00edm. Obyvatelstvo prchalo v panick\u00e9m strachu. Hordy se dostaly a\u017e po Brno a P\u0159erov, kde loupily a drancovaly. <\/p>\n\n\n\n

    Nem\u00e1me v\u0161ak zm\u00ednky o tom, zda a v\u00a0jak\u00e9m rozsahu zas\u00e1hly tak\u00e9 Nikol\u010dice. <\/p>\n\n\n\n

    Rakousk\u00e1\narm\u00e1da pod velen\u00edm Karla Lotrinsk\u00e9ho se musela st\u00e1hnout na lev\u00fd b\u0159eh Dunaje a\n\u010dekat na posily z N\u011bmecka a Polska. Polsk\u00fd kr\u00e1l Jan Sobiesky p\u0159ivedl 20000\npol\u00e1k\u016f p\u0159es Olomouc a Opavu. Kdy\u017e se 20. srpna 1683 objevil Sobiesky p\u0159ed\nBrnem, Turci se st\u00e1hli. Spojen\u00e9 alian\u010dn\u00ed vojsko, v jeho\u017e \u010dele stanul titul\u00e1rn\u011b\npolsk\u00fd kr\u00e1l (prakticky si ale velen\u00ed nad c\u00edsa\u0159sk\u00fdmi a \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdmi jednotkami\npodr\u017eel Karel Leopold Lotrinsk\u00fd) dos\u00e1hlo po\u010dtu asi 75 000 mu\u017e\u016f. A z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed takov\u00e9ho\nvojska znamenalo pro vesnice, kter\u00e9 byly v dosahu, velkou z\u00e1t\u011b\u017e. Na p\u0159\u00edkaz\nmusely b\u00fdt po\u017eaty v\u0161echny louky panstv\u00ed. K tomu p\u0159i\u0161ly nevyhnuteln\u00e9 p\u0159\u00edpady\nloupen\u00ed a plen\u011bn\u00ed polsk\u00fdmi voj\u00e1ky. Na v\u00fd\u017eivu arm\u00e1dy musely obce p\u0159isp\u00edvat\nhov\u011bz\u00edm dobytkem, s\u00e1dlem, husami a slepicemi. V\u0161e bylo odv\u00e1d\u011bno do Mikulova.\nPol\u0161t\u00ed d\u016fstojn\u00edci museli dost\u00e1vat pen\u00edze nebo v\u00edno, tak\u017ee radn\u00ed museli sahat\n\u010dasto hluboko do sv\u00fdch pokladen. <\/p>\n\n\n\n

    12.\nz\u00e1\u0159\u00ed 1683 byli Turci pora\u017eeni a V\u00edde\u0148 byla osvobozena.  V roce 1686\nje od Turk\u016f osvobozena v\u00fdchodn\u00ed Pe\u0161\u0165 a kone\u010dn\u011b cel\u00e9 Ma\u010farsko. Tureck\u00e9 v\u00e1lky n\u00e1m\np\u0159ipom\u00edn\u00e1 peka\u0159sk\u00fd rohl\u00edk, kter\u00fd byl vytvo\u0159en podle tureck\u00e9ho p\u016flm\u011bs\u00edce, d\u00e1le\n„tureck\u00fd ocas“, tureck\u00e1 p\u0161enice a kone\u010dn\u011b tak\u00e9 pit\u00ed k\u00e1vy.
    \nV d\u016fsledku dlouhotrvaj\u00edc\u00edch v\u00e1lek (1663 – 1699)\nmusely b\u00fdt ka\u017edoro\u010dn\u011b odv\u00e1d\u011bny v\u00e1le\u010dn\u00e9 poplatky a t\u00edm byly ji\u017e tak zb\u00edda\u010den\u00e9\nobce siln\u011b zat\u011b\u017eov\u00e1ny.<\/p>\n\n\n\n

    1684<\/p>\n\n\n\n

    Vyho\u0159ely Hustope\u010de (K\u010c str. 35)<\/p>\n\n\n\n

    1691<\/p>\n\n\n\n

    Blu\u010d\u00ednsk\u00fd far\u00e1\u0159 si st\u011b\u017eoval, \u017ee \u00a0pan z\u00a0Vencelsberka dr\u017eitel svobodn\u00e9ho domu v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch nechce odv\u00e1d\u011bt des\u00e1tky; a\u010d je far\u00e1\u0159i d\u0159\u00edve dost\u00e1vali. Des\u00e1tky obn\u00e1\u0161ely 20 kop p\u0161enice, 17 kop \u017eita, 10 kop je\u010dmene a 15 kop ovsa. \u00a0Podnes se \u0159\u00edk\u00e1 domu \u201c U Zeman\u016f\u201c neb \u201eNa zemanstv\u00ed\u201c. (B\u0159eclavsko str. 522)<\/p>\n\n\n\n

    1691<\/p>\n\n\n\n

    Pod Blu\u010dinu pat\u0159\u00ed dva komend\u00e1tn\u00ed kostely (tj. s\u00a0prozatimn\u00ed slu\u017ebou) a to v\u00a0M\u011bn\u00edn\u011b a Nykol\u010dic\u00edch. (\u017didlochovsk\u00fd okres- Augustin Kratochv\u00edl\u00a0 str.34)<\/p>\n\n\n\n

    1696<\/p>\n\n\n\n

    Prvn\u00ed zm\u00ednka o u\u010diteli \u2013 rektorovi. Veden\u00ed obce projedn\u00e1valo volbu u\u010ditele a jeho plat a natur\u00e1lie: \u010dtvrtletn\u011b dv\u011b m\u011b\u0159ice \u017eita, koledu ( 3 kr) a 1 zl. za poznamen\u00e1n\u00ed v\u0161elijak\u00fdch obecn\u00edch pot\u0159eb) (N\u010c II str.112) P\u016fvodn\u00ed \u0161kola byla na dne\u0161n\u00edm \u010d\u00edsle 139 pod katolick\u00fdm kostelem. (Sol) <\/p>\n\n\n\n

    Nikol\u010dice a Nosislav pat\u0159\u00ed k \u017eidlochovick\u00e9mu d\u011bkanstv\u00ed. (B\u0159eclavsko str.332)<\/p>\n\n\n\n

    Zdej\u0161\u00edm krajem pochodovalo rakousk\u00e9 vojsko do Uher a na sv\u00e9 cest\u011b zkonzumovalo v\u0161echno obil\u00ed a v\u00edno, kter\u00e9 se uchovalo na s\u00fdpk\u00e1ch a sklep\u00edch. Nouze o potraviny tehdy zp\u016fsobila neb\u00fdvalou drahotu. (St.36)<\/p>\n\n\n\n

    Ve star\u00fdch obecn\u00edch \u00fa\u010dtech z\u00a0roku 1696 se uv\u00e1d\u00ed: \u010ctvrtletn\u011b (2 m. \u017eita) koleda (3.kr.) a 1 zl. Za poznamen\u00e1n\u00ed v\u0161elijak\u00fdch obecn\u00edch pot\u0159eb d\u00e1v\u00e1no rektorovi. (\u017didlochovsk\u00fd okres- Augustin Kratochv\u00edl str. 203)<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    1697<\/p>\n\n\n\n

    V\u00a0roce 1697 p\u0159ech\u00e1z\u00ed \u017didlochovick\u00e9 panstv\u00ed s\u00a0Nikol\u010dicemi do vlastnictv\u00ed rodu hrabat Sintzendorff\u016f, z\u00a0nich prv\u00fd Filip Ludv\u00edk (1671- 1742), zd\u011bdil cel\u00e9 panstv\u00ed v\u00a0roce 1696 po sv\u00e9 \u0161vagrov\u00e9 Marii Ann\u011b Franti\u0161ce hrab\u011bnce z\u00a0Vald\u0161tejna, ale byl naklon\u011bn Habsburk\u016fm (\u017didlochovice 1948. str.18).<\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    Jeho Eminence\u00a0 Filip Ludv\u00edk ze Sinzendorffu.<\/p>\n\n\n\n

    Pan u\u010ditel Josef \u010cern\u00fd napsal o tomto stolet\u00ed, \u017ee to bylo nejkrut\u011bj\u0161\u00ed stolet\u00ed.<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Historie Nikol\u010dic v datech a souvislostech. \u0158\u00ed\u0161e rodu Habsburk\u016f sahala v letech 1576-1612 od R\u00fdna a\u017e do dne\u0161n\u00edho Rumunska, b\u00fdval\u00e9ho Sedmihradska  a od Severn\u00edho mo\u0159e k mo\u0159i St\u0159edozemn\u00edmu. V t\u00e9 dob\u011b nar\u016fstaly mnoh\u00e9 nespokojenosti obyvatel. Zvl\u00e1\u0161t\u011b pak za panov\u00e1n\u00ed Ferdinanda I. (1526-1564),<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1896"}],"collection":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1896"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1896\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1916,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1896\/revisions\/1916"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1896"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1896"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1896"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}