{"id":1882,"date":"2021-02-23T10:03:27","date_gmt":"2021-02-23T09:03:27","guid":{"rendered":"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/?p=1882"},"modified":"2021-02-23T10:03:27","modified_gmt":"2021-02-23T09:03:27","slug":"nikolcice-od-roku-1000-po-1600-v-datech-a-souvislostech","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/2021\/02\/23\/nikolcice-od-roku-1000-po-1600-v-datech-a-souvislostech\/","title":{"rendered":"Nikol\u010dice od roku 1000 po 1600 v datech a souvislostech"},"content":{"rendered":"\n

Prvn\u00ed zm\u00ednka o na\u0161\u00ed obci<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00a0roce 1046 byla zalo\u017eena staroboleslavsk\u00e1 kapitula. Tento letopo\u010det pravd\u011bpodobn\u011b \u00fazce souvis\u00ed s\u00a0prvn\u00ed p\u00edsemnou zm\u00ednkou o na\u0161\u00ed obci.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

V t\u00e9 dob\u011b p\u016fsobil na politick\u00e9 sc\u00e9n\u011b \u010desk\u00fd kn\u00ed\u017ee B\u0159etislav\nI., kter\u00fd si podmanil tak\u00e9 \u010d\u00e1st Polska a Slezska, p\u0159i t\u00e9to v\u00fdprav\u011b bylo\npo\u0161kozeno mnoho kostel\u016f a pape\u017e Benedikt IX. ulo\u017eil B\u0159etislavovi, aby zalo\u017eil\nkolegi\u00e1tn\u00ed kapitulu. To se stalo ve Star\u00e9 Boleslavi jako\u017eto v\u00fdraz pok\u00e1n\u00ed v roce 1046, konkr\u00e9tn\u011b 19. kv\u011btna, kdy biskup \u0160eb\u00ed\u0159 vysv\u011btil ve Star\u00e9\nBoleslavi kostel, co\u017e lze pova\u017eovat za datum zalo\u017een\u00ed kapituly.<\/p>\n\n\n\n

K zalo\u017een\u00ed kapituly<\/a> se v\u00e1\u017ee\ntak\u00e9 listina p\u0159ipisovan\u00e1 B\u0159etislavu I., kter\u00fd daroval nov\u011b zalo\u017een\u00e9 kapitule\nn\u011bkter\u00e9 zbo\u017e\u00ed na ji\u017en\u00ed Morav\u011b. Na seznamu darovan\u00fdch vesnic krom\u011b Hodon\u00edna,\nB\u0159eclavi, Strachot\u00edna, Pavlova, Drnholce a dal\u0161\u00edch figuruje tak\u00e9 n\u00e1zev\nMikul\u010dice. B\u011bhem sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed B\u0159etislav I. z\u0159\u00eddil na Morav\u011b \u00fad\u011bln\u00e1 kn\u00ed\u017eectv\u00ed:\nBrn\u011bnsko, Olomoucko a Znojemsko. O n\u011b se po jeho smrti starali jeho synov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Ale v\u00fdzkumy ukazuj\u00ed, \u017ee kn\u00ed\u017ee B\u0159etislav nen\u00ed t\u00edm, kter\u00fd\nzakl\u00e1dac\u00ed listinu vydal, doba vzniku se posouv\u00e1 do\nroku 1078 a zakl\u00e1dac\u00ed listina je pova\u017eov\u00e1na za falzum.<\/p>\n\n\n\n

Vystavov\u00e1n\u00ed takov\u00fdch falzifik\u00e1t\u016f nebylo\nv t\u00e9 dob\u011b ni\u010d\u00edm nezvykl\u00fdm. Zjednodu\u0161en\u011b \u0161lo o to, \u017ee se v ran\u00fdch\ndob\u00e1ch nesepisovaly nap\u0159\u00edklad darovac\u00ed listiny k majetku. Doty\u010dn\u00fd\nobdarovan\u00fd byl prost\u011b majitelem. Ale postupn\u011b vznikla pot\u0159eba dokladovat, \u017ee\ndarovan\u00fd je skute\u010dn\u00fdm majitelem majetku, a tehdy se sepisovaly dodate\u010dn\u011b\ndarovac\u00ed listiny, aby se t\u00edm dolo\u017eil p\u016fvod majetku. Lze tedy konstatovat, \u017ee\ndatum zakl\u00e1dac\u00ed listiny nemus\u00ed b\u00fdt prav\u00fd. Je to falzum, ale lze p\u0159edpokl\u00e1dat,\n\u017ee obsah takov\u00e9 listiny informuje o skute\u010dn\u00e9 existenci doty\u010dn\u00e9ho majetku.<\/p>\n\n\n\n

Listina dokl\u00e1d\u00e1 tak\u00e9 zm\u011bnu n\u00e1zvu obce, p\u00ed\u0161e se v n\u00ed nikoli o Nikol\u010dic\u00edch, ale o Mikul\u010dic\u00edch na p\u016fd\u011b Hustope\u010dska. Kapitula dr\u017eela majetek v Nikol\u010dic\u00edch je\u0161t\u011b v roce 1356. N\u00e1sledn\u011b byla ves opakovan\u011b d\u00e1v\u00e1na do z\u00e1stavy.<\/p>\n\n\n\n

Pod\u00edvejme se nyn\u00ed do historie sousedn\u00edch\nvesnic. Blu\u010dina m\u00e1 prvn\u00ed zm\u00ednku v roce 1048, Lou\u010dka 1048, Opatovice 1048,\nPopovice 1048, Iv\u00e1\u0148 1086, T\u011b\u0161any 1131, Za\u010dany 1131, \u00dajezd 1131, Vojkovice 1131,\nP\u0159ibice 1222, Velk\u00e9 N\u011bm\u010dice 1228, Div\u00e1ky 1237, M\u011bn\u00edn 1240, \u0160itbo\u0159ice 1255, Vranovice\n1257, Nosislav 1278, Moutnice 1298, K\u0159epice 1349. <\/p>\n\n\n\n

(Augustin Kratochv\u00edl: \u017didlochovick\u00fd okres, 1910)<\/p>\n\n\n\n

Moravsk\u00fd historik Vladim\u00edr Nekuda p\u00ed\u0161e:<\/p>\n\n\n\n

Tak\u017ee kdy\u017e se vr\u00e1t\u00edme k pad\u011blan\u00e9 listin\u011b,\npak kn\u00ed\u017ee B\u0159etislav I. daroval staroboleslavsk\u00e9 kapitule zbo\u017e\u00ed v \u010cech\u00e1ch i\nna Morav\u011b. A ve v\u00fd\u010dtu doty\u010dn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed figuruj\u00ed tak\u00e9 \u201eMikul\u010dice\u201c. Zd\u00e1 se sp\u00ed\u0161e,\n\u017ee zalo\u017een\u00ed kapituly lze opravdu pova\u017eovat za d\u00edlo B\u0159etislava I. a \u017ee zakl\u00e1dac\u00ed\nlistina byla vytvo\u0159ena pozd\u011bji a\u017e B\u0159etislavov\u00fdm n\u00e1stupcem Vratislavem II. a a\u017e\nn\u00e1sledovn\u011b byla vyd\u00e1v\u00e1na za B\u0159etislavovu.<\/p>\n\n\n\n

\n

Diskutovanou ot\u00e1zkou je, o kter\u00e9 Mikul\u010dice jde.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

S\u00a0jak\u00fdmi n\u00e1zvy se m\u016f\u017eeme v\u00a0historick\u00fdch pramenech setkat:<\/p>\n\n\n\n

Nikol\u010dice   – Nikoltschitz<\/p>\n\n\n\n

                 – Nikolsch\u00fctz, sch\u00fctzen –\nchr\u00e1nit<\/p>\n\n\n\n

                 – Nikolschitz, Nicolczicz<\/p>\n\n\n\n

                 – Niklzcicz, Niczklczicz<\/p>\n\n\n\n

Nykol\u010dice\n – Nyculczicz<\/p>\n\n\n\n

Mikul\u010dice – \nMikultschitz<\/p>\n\n\n\n

Myculczicz<\/p>\n\n\n\n

-Horn\u00ed Nykol\u010dice<\/p>\n\n\n\n

Mikulov \u2013 Nikolsburg  <\/p>\n\n\n\n

Mikulov Teplice \u2013 Niklasberg<\/p>\n\n\n\n

N\u00e1zev se vyv\u00edjel od varianty Niklicz (1298), Nicoltschicz (1365), Nykul\u010dice (1490), Nikohlschitz (1673), Nicoltschitz (1718), Nickolschitz (1751), Nikoltschitz a Mikul\u010dice (1846), Nikollschitz a Nikol\u0161ice (1850), Nikoltschitz a Nikol\u010dice (1872) a\u017e k podob\u011b Nikol\u010dice v roce 1924. M\u00edstn\u00ed jm\u00e9no p\u016fvodn\u011b zn\u011blo Mikul\u010dice a vzniklo z n\u011bkter\u00e9ho z osobn\u00edch jmen Mikul, Nikul \u010di Nikol. Dnes je celkem libovoln\u00e9, zda to mluv\u010d\u00ed vyslov\u00ed m\u011bkce nebo tvrd\u011b. P\u0159esto se dne\u0161n\u00ed obyvatel\u00e9 Nikol\u010dic dr\u017e\u00ed m\u011bkk\u00e9 v\u00fdslovnosti.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1hada dvou vesnic se stejn\u00fdm n\u00e1zvem<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Brat\u0159i V\u00e1clav a Linhart\nB\u00e1rtov\u00e9 z Nykol\u010dic prodali v tomto roce kl\u00e1\u0161teru Kr\u00e1lov\u00e9 na star\u00e9m\nBrn\u011b (dnes na Mendlov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed) louku \u201eStokwizen\u201c, a to se v\u0161emi pr\u00e1vy, u\u017eitky\na cel\u00fdm vlastnictv\u00edm za 29 h\u0159iven gro\u0161\u016f pra\u017esk\u00fdch a dali ji t\u00e9ho\u017e roku zapsat\nkl\u00e1\u0161teru do desek zemsk\u00fdch listinou ze 13. ledna 1350. (Tak je pops\u00e1no na str.\n42 v z\u00e1znamech o hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m v\u00fdvoji cisterci\u00e1nsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera Aula sanctae\nMariae na Star\u00e9m Brn\u011b. Podobn\u011b je tato transakce zaznamen\u00e1na v knize \u017didlochovsk\u00fd okres, Augustin Kratochv\u00edl, str.199 a cel\u00e1 ud\u00e1lost je tak\u00e9 je\u0161t\u011b pops\u00e1na v N\u010c I,\nstr. 11.<\/p>\n\n\n\n

V roce 2002 sepsal Josef \u010cern\u00fd \u010dl\u00e1nek s n\u00e1zvem Nikol\u010dick\u00e1 z\u00e1hada,\nuve\u0159ejn\u011bn\u00fd ve Vlastiv\u011bdn\u00e9m sborn\u00edku \u2013 Ji\u017en\u00ed Morava, rok 2001, na stran\u011b 274.\nV archivu Josefa \u010cern\u00e9ho jsou pops\u00e1ny jeho \u00favahy. Viz text v p\u0159\u00edloze.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed mapov\u00e1n\u00ed historick\u00fdch z\u00e1znam\u016f je komplikov\u00e1no existenc\u00ed\ndvou vesnic, kter\u00e9 lze vn\u00edmat jako Nikol\u010dice (viz mapka). V r\u016fzn\u00fdch\nlistin\u00e1ch jsou registrov\u00e1ny r\u016fznou gramatikou. Prvn\u00ed Nikol\u010dice se nach\u00e1zely\nseveroz\u00e1padn\u011b od Nov\u00fdch Ml\u00fdn\u016f a vztahovaly se k Mikulovu a\nlichten\u0161tejnsk\u00e9mu panstv\u00ed. Druh\u00e9, ozna\u010dovan\u00e9 jako Horn\u00ed Nykol\u010dice, jsou bl\u00edzko\nHustope\u010d\u00ed, maj\u00ed vztah k \u017eidlochovick\u00e9mu panstv\u00ed, k Brnu,\nk P\u0159emyslovc\u016fm a navazuj\u00ed na zakl\u00e1dac\u00ed listinu staroboleslavsk\u00e9 kapituly.<\/p>\n\n\n\n

Podle jemn\u00fdch detail\u016f mus\u00edme tedy historick\u00e9 informace spr\u00e1vn\u011b\n\u0159adit kam pat\u0159\u00ed. V roce 1991 byly vyd\u00e1ny p\u0159eklady listin\nz lichten\u0161tejnsk\u00e9ho archivu ve Vaduzu a to zm\u011bnilo pohled na ji\u017e vyb\u00e1dan\u00e9\nhistorick\u00e9 informace  o existenci\nNikol\u010dic a mnoh\u00e9 nasv\u011bd\u010duj\u00ed, \u017ee se \nt\u00fdkaj\u00ed \u201elichten\u0161tejnsk\u00fdch Nikol\u010dic\u201c a nepat\u0159\u00ed na\u0161im, sou\u010dasn\u00fdm Nikol\u010dic\u00edm.<\/p>\n\n\n\n

Podle knihy \u201e B\u0159eclavsko\u201c na str. 86 jsou popisov\u00e1ny Mikul\u010dice,\nkter\u00e9 zanikly severoz\u00e1padn\u011b od Nov\u00fdch Ml\u00fdn\u016f. <\/p>\n\n\n\n

V roce 1414 byly Mikul\u010dice ji\u017e pust\u00e9. \/Nekuda\/.  V lichten\u0161tejnsk\u00e9m urb\u00e1\u0159i z tohoto\nroku je jmenov\u00e1n pouze\u201c puerkchstal\u201c, tedy m\u00edsto tvrze \u010di hr\u00e1dku, a b\u00fdval\u00fd\npansk\u00fd dv\u016fr, podobn\u011b  se v urb\u00e1\u0159i\nuv\u00e1d\u00ed 36 l\u00e1n\u016f, z nich\u017e v\u0161echny byly pust\u00e9. Jako pust\u00e9 jsou Mikul\u010dice\nuv\u00e1d\u011bny i roku 1514.<\/p>\n\n\n\n

\u00a0Obdob\u00ed\u00a0 1414 \u2013 1514 zvy\u0161uje pravd\u011bpodobnost, \u017ee historick\u00e9 informace veden\u00e9 v\u00a0tomto obdob\u00ed a po n\u011bm, p\u0159\u00edslu\u0161ej\u00ed\u00a0 nejsp\u00ed\u0161e ji\u017e jen na\u0161im Horn\u00edm Nikol\u010dic\u00edm. (1) M\u00edsto zanikl\u00e9 vsi asi bylo v\u00a0dal\u0161\u00edm stolet\u00ed znovu os\u00eddleno a dokonce asi znovu neslo jm\u00e9no Mikul\u010dice, ale pozd\u011bji dalo vznik vesnici s n\u00e1zvem Nov\u00e9 Ml\u00fdny.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed z\u00e1znamy o historii na\u0161ich Nikol\u010dic<\/strong><\/p>\n\n\n\n

1237 <\/p>\n\n\n\n

Ze z\u00e1brdovick\u00fdch opis\u016f popisuje Mojm\u00edr \u0160v\u00e1bensk\u00fd\nv d\u00edle Po\u010d\u00e1tky Klobouk v p\u00edsemn\u00fdch pramenech zm\u00ednku, kter\u00e1 mo\u017en\u00e1\nsouvis\u00ed s na\u0161\u00ed obc\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Citace: V listin\u011b je po\u010d\u00e1tek v\u00fd\u010dtu obc\u00ed,\npo\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed Klobouky a kon\u010d\u00edc\u00ed N\u011bm\u010di\u010dkami, naps\u00e1n jinou rukou na vy\u0161krabovan\u00e9m\nm\u00edst\u011b. Zd\u00e1 se, \u017ee tu byla krom\u011b Klobouk a \u0160aratic n\u011bjak\u00e1 ves na Slavkovsku,\nkter\u00e1 n\u011bjak\u00fd \u010das po vyd\u00e1n\u00ed listiny u\u017e kl\u00e1\u0161teru nepat\u0159ila. Snad to mohly b\u00fdt\nKovalovice. M\u00edsto n\u00ed je um\u00edst\u011bna do listiny ne\u00fastrojn\u011b jin\u00e1 ves. Bo\u010dek ji \u010dte\njako Niklzcicz podle sv\u00e9ho pramene, z\u00e1brdovick\u00fdch an\u00e1l\u016f, lep\u0161\u00ed je asi\nopravovan\u00e9 zn\u011bn\u00ed \u201eZ\u00e1brdovick\u00fdch kopi\u00ed\u201c Niczklczicz. \u010cesky tedy Nikol\u010dice, kter\u00e9\nv\u0161ak kl\u00e1\u0161teru nikdy nen\u00e1le\u017eely. Z\u00e1hada, pro\u010d je do listiny veps\u00e1na ta nebo ona\nz uveden\u00fdch obc\u00ed, z\u016fst\u00e1v\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

1241<\/p>\n\n\n\n

Tatarsk\u00fd vp\u00e1d na Moravu. P\u0159ihrnuli se z\u00a0krajin dne\u0161n\u00edho Polska a v\u0161ude je prov\u00e1zela zk\u00e1za. Odolaly jim Olomouc a Host\u00fdn. Odolalo i Brno. P\u0159i \u00fastupu se na\u0161\u00ed oblast\u00ed prohnala vlna n\u00e1sil\u00ed a ni\u010den\u00ed, vyp\u00e1lena byla snad i ves \u0160lapanice s\u00a0kostelem. (Kapitoly z\u00a0historie \u0160lapanic, J. Kopeck\u00fd a Vl. Ustohal).<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Nen\u00ed v\u0161ak dolo\u017eeno, zda Mongolov\u00e9 dorazili a\u017e do na\u0161\u00ed vsi, ale zato byly\n\u00fadajn\u011b zpusto\u0161eny kl\u00e1\u0161tery v Rajhrad\u011b, Z\u00e1brdovic\u00edch, Ti\u0161nov\u011b a\nv Doubravsku. (Obr. \u201eD\u011bjiny \u010ceskoslovenska\u201c)<\/p>\n\n\n\n

Po n\u00e1jezdech Mongol\u016f, jejich\u017e hlavn\u00ed\nvojska se v roce 1242 za\u010dala stahovat zp\u011bt na v\u00fdchod, bylo vyp\u00e1leno mnoho\nv\u00fdznamn\u00fdch a nespo\u010det men\u0161\u00edch m\u011bst a vesnic. V zem\u00edch, kudy se Mongolov\u00e9\nprot\u00e1hli, pak z\u016fstaly loupe\u017en\u00e9 skupiny. Dal\u0161\u00edm tragick\u00fdm n\u00e1sledkem jejich\nn\u00e1jezd\u016f byl hladomor<\/a>, proto\u017ee\nv posti\u017een\u00fdch oblastech nem\u011bl kdo zas\u00edt \u00farodu. Podle dobov\u00fdch zpr\u00e1v padlo\nhladomoru za ob\u011b\u0165 asi tolik lid\u00ed, kolik p\u0159i mongolsk\u00fdch n\u00e1jezdech. Obnova\nkrajiny trvala n\u011bkolik let a poh\u00e1n\u011bl ji strach<\/a> z koluj\u00edc\u00edch pov\u011bst\u00ed, kter\u00e9 hovo\u0159ily o tom, \u017ee se\nMongolov\u00e9 znovu brzy vr\u00e1t\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

1253<\/p>\n\n\n\n

Kum\u00e1ni bojuj\u00edc\u00ed ve vojsku uhersk\u00e9ho\nkr\u00e1le Ladislava Kum\u00e1na<\/a> vtrhli na Moravu<\/a>, p\u0159i\u010dem\u017e se dopou\u0161t\u011bli krutost\u00ed na obyvatelstvu a\ntis\u00edce lid\u00ed odvlekli do zajet\u00ed. Na obranu p\u0159ed vp\u00e1dy byla na v\u00fdchodn\u00ed hranici\nzalo\u017eena m\u011bsta jako Uhersk\u00e9 Hradi\u0161t\u011b<\/a> nebo Uhersk\u00fd Brod<\/a>.\nPro svoji viz\u00e1\u017e \u2013 tenk\u00e9 \u0161pi\u010dat\u00e9 kn\u00edry, vyholenou lebku a hust\u00fd cop spl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z\ntemene, kter\u00e1 byla dopln\u011bna od\u00edv\u00e1n\u00edm se do kaftan\u016f a plst\u011bnou \u010dapkou na\nmongolsk\u00fd zp\u016fsob, byli v \u010desk\u00fdch zem\u00edch zam\u011b\u0148ov\u00e1ni za Tatary. (Wikipedie)<\/p>\n\n\n\n

1255<\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci \u0160itbo\u0159ice poch\u00e1z\u00ed z roku 1255, kdy zdej\u0161\u00ed\nfara pat\u0159ila rajhradsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru pod patron\u00e1tem mate\u0159sk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera\nv B\u0159evnov\u011b.<\/p>\n\n\n\n

1278 <\/p>\n\n\n\n

Kum\u00e1ni p\u0159isp\u011bli v\u00fdznamnou m\u011brou k por\u00e1\u017ece \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le P\u0159emysla Otakara\nII. v bitv\u011b na Moravsk\u00e9m poli<\/a>. <\/p>\n\n\n\n

Bitva na <\/strong>Moravsk\u00e9m poli<\/strong><\/a> byla svedena 26. srpna<\/a> 1278<\/a> (na\nden sv. Rufa<\/a>) v odpoledn\u00edch hodin\u00e1ch na prav\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Moravy<\/a> mezi\nvesnicemi D\u00fcrnkrut<\/a> (Such\u00e9\nKruty) a Jedenspeigen<\/a>,\nle\u017e\u00edc\u00edmi v Doln\u00edch Rakous\u00edch<\/a> 30 km ji\u017en\u011b od B\u0159eclavi<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

V boji proti sob\u011b stanula spojen\u00e1 vojska\u00a0\u0159\u00edmsk\u00e9ho kr\u00e1le<\/a>\u00a0Rudolfa I. Habsbursk\u00e9ho<\/a>\u00a0a\u00a0uhersk\u00e9ho kr\u00e1le<\/a>\u00a0Ladislava IV. Kum\u00e1na<\/a>\u00a0proti vojsku\u00a0\u010desk\u00e9ho kr\u00e1le<\/a>\u00a0P\u0159emysla Otakara II.<\/a>\u00a0a jeho spojenc\u016f. P\u0159emysl Otakar II. prohr\u00e1l a p\u0159i\u0161el v bitv\u011b o \u017eivot.<\/p>\n\n\n\n

1298 <\/p>\n\n\n\n

V tomto\nroce byl pro Nikol\u010dice konstituov\u00e1n m\u00edstn\u00ed soud. <\/p>\n\n\n\n

Staly\nse tedy vedle Klobouk jedn\u00edm z m\u00edst, kter\u00e9 V\u00e1clav II. pod\u0159\u00eddil vrchn\u00edmu\npr\u00e1vu v tehdy zem\u011bpansk\u00e9m m\u011bste\u010dku M\u011bn\u00edn\u011b. M\u011bn\u00ednsk\u00fdm pr\u00e1vem se Nikol\u010dice\n\u0159\u00eddily a v M\u011bn\u00edn\u011b pravd\u011bpodobn\u011b hledaly podle tehdej\u0161\u00edch zvyklost\u00ed nau\u010den\u00ed\nve slo\u017eit\u00fdch pr\u00e1vn\u00edch sporech do roku 1350.<\/p>\n\n\n\n

(Vlastiv\u011bdn\u00fd\nsborn\u00edk 1993)<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed stopa v historii, kde je uv\u00e1d\u011bna\nna\u0161e obec, je z diplomov\u00e9 pr\u00e1ce Miroslava Kratochv\u00edla z roku 2014.<\/p>\n\n\n\n

1337 <\/p>\n\n\n\n

Z kdysi bohat\u00e9ho majetkov\u00e9ho zaji\u0161t\u011bn\u00ed na\nMorav\u011b zbyly kapitule nejd\u00e9le jen probo\u0161tsk\u00e9 Nikol\u010dice nedaleko od Brna. O\nhranice vsi se rozho\u0159el v tomto roce spor s vedlej\u0161\u00ed Hustope\u010d\u00ed, kter\u00e1 ji\u017e\n\u010dtrn\u00e1ct let pat\u0159ila kl\u00e1\u0161teru cistercia\u010dek na Star\u00e9m Brn\u011b. Dlouhodob\u00fd spor o\n„hory“ (montes) mezi ob\u011bma lokalitami s p\u0159ilehl\u00fdmi vinicemi, poli a\nloukami byl rozhodnut teprve roku 1354 p\u0159esn\u00fdm vymezen\u00edm sporn\u00fdch m\u00edst.<\/p>\n\n\n\n

Uveden\u00e9ho sporu se t\u00fdk\u00e1 t\u00e9\u017e listina (v\nCOM VIII, \u010d. 193, s. 152-153 z roku 1353), kterou staroboleslavsk\u00e1 kapitula\nsouhlas\u00ed s ustanoven\u00edm rozhod\u010d\u00edch sporu. Srov. Ladislav HOS\u00c1K, D\u011bjiny\nHustope\u010dska do poloviny 14. stolet\u00ed. P\u0159\u00edsp\u011bvek k star\u0161\u00edm d\u011bjin\u00e1m Moravy, Praha\n1948, s. 38 a 44, kde je d\u00e1no fili\u00e1ln\u00edmu kostelu slou\u017eit dv\u011b \u010di t\u0159i m\u0161e t\u00fddn\u011b s\nv\u00fdjimkou v\u00fdznamn\u00fdch sv\u00e1tk\u016f, kdy byli zdej\u0161\u00ed farn\u00edci povinni doch\u00e1zet do farn\u00edho\nkostela v Nikol\u010dic\u00edch.  <\/p>\n\n\n\n

(Karin P\u00c1TROV\u00c1, Hmotn\u00e9 zaji\u0161t\u011bn\u00ed \u010desk\u00fdch\nkolegi\u00e1tn\u00edch kapitul do poloviny 14. stolet\u00ed)<\/p>\n\n\n\n

Staroboleslavsk\u00e1 kapitula potvrzuje a ratifikuje rozsudek vynesen\u00fd v jej\u00edm sporu s kl\u00e1\u0161terem cistercia\u010dek na Star\u00e9m Brn\u011b o (vini\u010dn\u00e9) hory mezi Hustope\u010demi a Nikol\u010dicemi.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

K listin\u011b jsou p\u0159ipevn\u011bny dv\u011b pe\u010deti: 1.\nPetr, probo\u0161t staroboleslavsk\u00fd, 2. staroboleslavsk\u00e1 kapitula. Moravsk\u00fd zemsk\u00fd\narchiv v Brn\u011b. (Obr.)<\/p>\n\n\n\n

M\u00edsta sporu staroboleslavsk\u00e9 kapituly s kl\u00e1\u0161terem cistercia\u010dek Star\u00e9 Brno – vini\u010dn\u00e9 hory mezi Nikol\u010dicemi (1.) a Hustope\u010demi (2.) (Obr.)<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

(Bc. Jindra Pisan\u010dikov\u00e1, VZNIK STAROBOLESLAVSK\u00c9 KAPITULY V 11. STOLET\u00cd, diplomov\u00e1 pr\u00e1ce)<\/p>\n\n\n\n

1349 V tomto roce\nzas\u00e1hla ji\u017en\u00ed Moravu morov\u00e1 epidemie, kterou lid\u00e9 naz\u00fdvali \u010dern\u00e1 smrt. Naka\u017een\u00fd\n\u010dlov\u011bk nep\u0159e\u017eil d\u00e9le ne\u017e t\u0159i dny, jeho t\u011blo z\u010dernalo a rychle se rozkl\u00e1dalo.\nNap\u0159\u00edklad v Brn\u011b bylo tolik ob\u011bt\u00ed, \u017ee byly pochov\u00e1v\u00e1ny do spole\u010dn\u00fdch\nhrob\u016f. (Arno\u0161t \u0160p\u00e1nek, Telnick\u00fd zpravodaj 2020\/3)<\/p>\n\n\n\n

1349 je tak\u00e9 datum\nprvn\u00ed zn\u00e1m\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 zm\u00ednky o existenci sousedn\u00edch K\u0159epic. (K\u010c str. 5)<\/p>\n\n\n\n

Roku 1350 je p\u0159ipom\u00edn\u00e1na fara a roku 1409 kostel v\u00a0K\u0159epic\u00edch. O osudu star\u00e9ho chr\u00e1mu nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy. Sou\u010dasn\u00fd kostel sv. Bartolom\u011bje byl postaven v roce 1791.<\/p>\n\n\n\n

1351<\/p>\n\n\n\n

V kronice Div\u00e1k (5) je zm\u00ednka o tom, \u017ee div\u00e1ck\u00fd kostel byl\nsice v tomto obdob\u00ed zasv\u011bcen\u00fd Nanebevzet\u00ed Panny Marie, ale nebyl svatyn\u00ed\nfarn\u00ed, nem\u011bl sv\u00e9ho kn\u011bze, nebyla u n\u011bho fara a podle c\u00edrkevn\u00edch p\u0159edpis\u016f se\nv n\u011bm nem\u011blo k\u0159t\u00edt ani u n\u011bho pochov\u00e1vat. Div\u00e1ky n\u00e1le\u017eely se v\u0161\u00edm v\u0161udy\nk farnosti nikol\u010dick\u00e9 a tam\u011bj\u0161\u00ed far\u00e1\u0159 pob\u00edral od div\u00e1ck\u00fdch v\u011b\u0159\u00edc\u00edch\nc\u00edrkevn\u00ed platy. Ti se jim nebr\u00e1nili, ale usilovali o to, aby se v jejich\nkostele konaly bohoslu\u017eby. Ty mohl povolit jen patron nikol\u010dick\u00e9ho kostela, a\nt\u00edm byla kn\u011b\u017esk\u00e1 kapitula ve Star\u00e9 Boleslavi v \u010cech\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n

\u00dasil\u00ed div\u00e1ck\u00fdch v\u011b\u0159\u00edc\u00edch jist\u011b podporoval herbursk\u00fd kl\u00e1\u0161ter\nv Brn\u011b, opr\u00e1vn\u011bnost \u017e\u00e1dosti uznali ve Star\u00e9 Boleslavi a tam\u011bj\u0161\u00ed probo\u0161t\nPetr povolil 8. kv\u011btna 1351 herburg\u00e1m, aby daly slou\u017eit v div\u00e1ck\u00e9m kostele\ndvakr\u00e1t a\u017e \u010dty\u0159ikr\u00e1t v t\u00fddnu m\u0161i\u2026 Slou\u017eit m\u0161e v Div\u00e1k\u00e1ch dovolil\nstarobolestavsk\u00fd probo\u0161t pod podm\u00ednkou, \u017ee to nebude na \u00fajmu pr\u00e1v nikol\u010dick\u00e9ho\nkostela, tj. \u017ee jeho far\u00e1\u0159 nebude zkr\u00e1cen na sv\u00fdch p\u0159\u00edjmech. <\/p>\n\n\n\n

Patron\u00e1tn\u00ed pr\u00e1vo k nikol\u010dick\u00e9mu farn\u00edmu kostelu n\u00e1le\u017eelo\nrovn\u011b\u017e kapituln\u00edmu probo\u0161tu. Na z\u00e1klad\u011b tohoto pr\u00e1va podl\u00e9haly jeho dohledu\ntak\u00e9 fili\u00e1ln\u00ed kostely a kaple cel\u00e9ho farn\u00edho obvodu, stejn\u011b jako des\u00e1tky. Ka\u017ed\u00fd\nnov\u011b postaven\u00fd kostel v nikol\u010dick\u00e9 farnosti si proto musel vy\u017e\u00e1dat probo\u0161t\u016fv\nsouhlas ohledn\u011b c\u00edrkevn\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed. Tak tomu bylo i v roce 1287, kdy\nherbursk\u00fd kl\u00e1\u0161ter z\u00edskal od kapituly povolen\u00ed vystav\u011bt fili\u00e1ln\u00ed kostel ve vsi\nDiv\u00e1ky.<\/p>\n\n\n\n

1355 <\/p>\n\n\n\n

Od tohoto roku se m\u00edstn\u00ed soud v Nikol\u010dic\u00edch\nobrac\u00ed dle na\u0159\u00edzen\u00ed markrab\u00ed Jana o nau\u010den\u00ed do kr\u00e1lovsk\u00e9ho m\u011bsta Brna. <\/p>\n\n\n\n

P\u0159ed t\u00edm se obracel do M\u011bn\u00edna. (Vlastiv\u011bdn\u00fd sborn\u00edk 1993)<\/p>\n\n\n\n

1356<\/p>\n\n\n\n

Ves je\u0161t\u011b n\u00e1le\u017eela staroboleslavsk\u00e9 kapitule, ta r. 1356 prodala d\u011bdi\u010dnou rychtu v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch se dv\u011bma l\u00e1ny Old\u0159ichu \u0159e\u010den\u00e9mu Metelice a vymi\u0148uje si rycht\u00e1\u0159sk\u00e9 slu\u017eby.<\/p>\n\n\n\n

1415 \u2013 byl v Kostnici up\u00e1len mistr u\u010den\u00ed teologick\u00e9ho Jan Hus, \u010desk\u00fd reform\u00e1tor c\u00edrkve.<\/p>\n\n\n\n

1415 <\/p>\n\n\n\n

T.r. byly Nikol\u010dice uv\u00e1d\u011bny jako sou\u010d\u00e1st nosislavsk\u00e9ho\npanstv\u00ed, ale nen\u00ed v tom jistota. Lze se domn\u00edvat, \u017ee byly v t\u00e9 dob\u011b\nNikol\u010dice rozd\u011bleny. Z dostupn\u00fdch pramen\u016f jsou zde ne zcela jasn\u00e9\ninformace, \u017ee \u010d\u00e1st vsi pat\u0159ila zemansk\u00e9mu rodu z \u017delic a 4 l\u00e1ny vlastnili\np\u00e1ni z Lip\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

V tom prvn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b je hlavn\u00ed postavou pan Bo\u010dek\nz \u017delic, ten v dob\u011b 1370-1381\nvlastnil je\u0161t\u011b tvrz a d\u00edl v Nosislavi. Jeho rod vlastnil tak\u00e9\nmajetek ve Vrbici, N\u011bm\u010di\u010dk\u00e1ch, Mork\u016fvk\u00e1ch a K\u0159epic\u00edch. (Ji\u017en\u00ed Morava, VS 2012,\nstr. 46)<\/p>\n\n\n\n

Jak bylo v\u00fd\u0161e uvedeno,\n\u010d\u00e1st vsi pravd\u011bpodobn\u011b vlastnil zemansk\u00fd rod z \u017delic. Sudka (Sutka) z \u017delic byla dcerou Bo\u010dka\nz \u017delic, a ta kolem roku 1403 prodala otc\u016fv d\u00edl s tvrz\u00ed\nv Nosislavi a s patron\u00e1tem kostela Mikul\u00e1\u0161ovi z Rohozova. Po\njeho smrti byla Nosislav vlo\u017eena r. 1437 Jo\u0161tu Hechtovi z Rosic, ale jeho\nsyn V\u00e1clav Hecht z Rosic vlo\u017eil roku 1447 d\u00edl obce Vil\u00e9movi\nz Batelova, kter\u00fd tu sed\u011bl je\u0161t\u011b r. 1464. \n<\/p>\n\n\n\n

Existence Nikol\u010dic se v\u0161ak sou\u010dasn\u011b v\u00e1\u017ee k rodu p\u00e1n\u016f\nz Lip\u00e9 a n\u00e1sledn\u011b p\u00e1n\u016f z Pern\u0161tejna. (9) <\/p>\n\n\n\n

1425<\/p>\n\n\n\n

Nedaleko Nikol\u010dic na ledvinovit\u00e9 zemit\u00e9 vyv\u00fd\u0161enin\u011b mezi K\u0159epicemi a Nov\u00fdm Dvorem byla v\u00a0dob\u011b husitsk\u00e9 um\u00edst\u011bna t\u00e1borsk\u00e1 pozice. \u0160lo o p\u0159edsunut\u00fd odd\u00edl, kter\u00fd posiloval pos\u00e1dku z\u00a0Hustope\u010d\u00ed. Byla sou\u010d\u00e1st\u00ed obrann\u00e9ho \u0159et\u011bzce proti vp\u00e1d\u016fm nep\u0159\u00e1tel. Z t\u00e1bora husit\u016f vyj\u00ed\u017ed\u011bli bojovn\u00edci do okol\u00ed, doj\u00ed\u017ed\u011bli i do Div\u00e1k. Snad tam zaj\u00ed\u017ed\u011bli schv\u00e1ln\u011b a \u010dasto, nebo\u0165 ves byla c\u00edrkevn\u00edm majetkem a na toto zbo\u017e\u00ed m\u011bli husit\u00e9 zvl\u00e1\u0161t\u011b spadeno; brali si tam \u017eivotn\u00ed pot\u0159eby i p\u00edci a obrok pro kon\u011b.<\/p>\n\n\n\n

1426<\/p>\n\n\n\n

\u201eT\u00e1borsk\u00e9 pos\u00e1dky se\nv tomto roce na ja\u0159e \u00fa\u010dastnily husitsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed proti Podiv\u00ednu a\nMikulovu, v l\u00e9t\u011b proti B\u0159eclavi. Tehdy se p\u0159ipravovalo\nta\u017een\u00ed Albrechta Habsbursk\u00e9ho proti husit\u016fm, ale ti ho p\u0159ede\u0161li a ude\u0159ili\nprvn\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

Dobyty\nbyly Mikulov<\/a>, Podiv\u00edn<\/a>, B\u0159eclav<\/a> a v Rakousku\nValtice. <\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed Albrechtovy pokusy byly odra\u017eeny pr\u00e1v\u011b u B\u0159eclavi, kam husit\u00e9 vlo\u017eili pos\u00e1dku. Husit\u00e9 obsadili b\u0159eclavsk\u00fd a podiv\u00ednsk\u00fd hrad, v\u00a0regionu vydr\u017eeli do roku 1434.\u00a0Naj\u00ed\u017ed\u011bli odtud do Rakous a Uher. Oba hrady opustili a\u017e po bitv\u011b u\u00a0Lipan,“ vysv\u011btlil historik Emil Kordiovsk\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

1434 – bitva u Lipan<\/p>\n\n\n\n

1447<\/p>\n\n\n\n

Po vym\u0159en\u00ed krumlovsk\u00e9 v\u011btve p\u00e1n\u016f z Krava\u0159 nabyl panstv\u00ed Jan\nz Cimburka, ten r. 1447 intabuloval (zapsal do zemsk\u00fdch desek) Pertoldovi a\nJind\u0159ichovi, \u201ebratranc\u016fm z Lip\u00e9ho\u201c, hrad a m\u011bsto Krumlov. A k tomu d\u00e1le:\nRak\u0161ice, Petrovice, Lesonice, d\u00edl Kub\u0161ic, \u010c\u00ed\u010dovice (jinak \u0160akvice), d\u00edl P\u0159\u00edluk,\nMikul\u010dic, Zaje\u010d\u00ed, Pavlovice, d\u00edl Doln\u00edch Dub\u0148an. <\/p>\n\n\n\n

Bylo to v dob\u011b vl\u00e1dy Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad, Jind\u0159ich\nPertold z Lip\u00e9 byl moravsk\u00fdm hejtmanem (1415-1469). <\/p>\n\n\n\n

Vil\u00e9m II. z Pern\u0161tejna (1438-1521) se pohyboval\nv kruhu Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad, byl v letech 1475-1484 nejvy\u0161\u0161\u00edm\n\u010desk\u00fdm mar\u0161\u00e1lkem, od roku 1483 do 1490 nejvy\u0161\u0161\u00edm kr\u00e1lovsk\u00fdm hejtmanem a za sv\u00e9\nslu\u017eby byl odm\u011bn\u011bn majetky. <\/p>\n\n\n\n

Pertold z\u00a0Lip\u00e9 byl majitelem Nov\u00e9ho M\u011bsta, n\u011bjak\u00fd majetek m\u011bl v\u00a0Nosislavi a 4 l\u00e1ny m\u011bl v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

1459<\/p>\n\n\n\n

V tomto\nroce v srpnu stanul v \u017didlochovic\u00edch \u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Bed\u0159ich (Fridrich)\nIII. (1415-1493), jeda z osobn\u00edho sjezdu s kr\u00e1lem Ji\u0159\u00edm (v Brn\u011b);\nzde byl uct\u011bn nejn\u00e1dhern\u011bji Jind\u0159ichem z Vald\u0161tejna. <\/p>\n\n\n\n

Tehdy jel Brnem slavnostn\u00ed pr\u016fvod, v\u00a0jeho\u017e \u010dele p\u0159ijel do m\u011bsta tehdej\u0161\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Fridrich III. Ten Brno 30.\u00a0\u010dervence roku 1459\u00a0nav\u0161t\u00edvil, aby zde \u010desk\u00e9mu kr\u00e1li Ji\u0159\u00edmu z\u00a0Pod\u011bbrad ve\u0159ejn\u011b prop\u016fj\u010dil korouhve korunn\u00edch zem\u00ed, prohl\u00e1sil ho na ve\u0159ejnosti za kr\u00e1le a p\u0159ijal od n\u011bj slib v\u011brnosti.<\/p>\n\n\n\n

1484<\/p>\n\n\n\n

Od tohoto roku dr\u017eel Nikol\u010dice v z\u00e1stav\u011b Vil\u00e9m\nz Pern\u0161tejna a tak\u00e9 mu n\u00e1le\u017eela Nosislav a Moravsk\u00fd Krumlov.<\/p>\n\n\n\n

Oba p\u00e1nov\u00e9 m\u011bli p\u0159\u00e1telsk\u00fd vztah a Pertold z Lip\u00e9\npo\u017e\u00e1dal Vil\u00e9ma z Pern\u0161tejna, aby se stal po jeho smrti poru\u010dn\u00edkem sv\u00e9ho\nnezletil\u00e9ho syna Jind\u0159icha.<\/p>\n\n\n\n

Kr\u00e1l Vladislav II. Jagelonsk\u00fd dal Vil\u00e9movi\nz Pern\u0161tejna Nikol\u010dice do d\u011bdictv\u00ed. Od t\u00e9 doby ves n\u00e1le\u017eela\nk Nosislavi. <\/p>\n\n\n\n

Po smrti Pertolda z Lip\u00e9 (1482) \u0159\u00eddil Vil\u00e9m\nz Pern\u0161tejna coby poru\u010dn\u00edk Jind\u0159icha oba uveden\u00e9 majetky.<\/p>\n\n\n\n

\u201eKdy\u017e Jind\u0159ich z Lip\u00e9, jeho\u017e byl Vil\u00e9m poru\u010dn\u00edkem, fyzicky\ndosp\u011bl, p\u0159edal mu p\u00e1n z Pern\u0161tejna Moravsk\u00fd Krumlov. P\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti z\u00edskal\nVil\u00e9m Nov\u00e9 M\u011bsto na Morav\u011b (takov\u00e9 p\u0159ed\u00e1n\u00ed z\u0159ejm\u011b nebylo zadarmo) a uzav\u0159eli i\nsmlouvu o budouc\u00edm s\u0148atku Jind\u0159icha z Lip\u00e9 s jedinou Vil\u00e9movou dcerou\nBohunkou.\u201c<\/p>\n\n\n\n

1485 <\/p>\n\n\n\n

Syn Vil\u00e9ma z Batelova Havel\npostoupil v roce 1485 d\u00edl vsi s dvorem \u017delice a d\u00edl \u017dab\u010dic\ns dvorem Vil\u00e9movi z Pern\u0161tejna, tomu ji\u017e pat\u0159ila zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st. <\/p>\n\n\n\n

Do r. 1485 pat\u0159ila ves Nikol\u010dice staroboleslavsk\u00e9 kapitule. Od tohoto roku se st\u00e1v\u00e1 majetkem p\u00e1n\u016f z\u00a0Pern\u0161tejna.<\/p>\n\n\n\n

1494 po dosa\u017een\u00ed dosp\u011blosti p\u0159evzal Jind\u0159ich IX. z Lip\u00e9 \u00fa\u0159ad nejvy\u0161\u0161\u00edho mar\u0161\u00e1lka.<\/p>\n\n\n\n

1496 do\u0161lo\nk pl\u00e1novan\u00e9mu zasnouben\u00ed Jind\u0159icha a Bohunky.<\/p>\n\n\n\n

1500 svatba Jind\u0159icha IX.\nz Lip\u00e9 s Bohunkou z Pern\u0161tejna, dcerou sv\u00e9ho dlouholet\u00e9ho poru\u010dn\u00edka a\nnejbohat\u0161\u00edho velmo\u017ee v \u010desk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Tehdy tak\u00e9 do\u0161lo k\u00a0vyrovn\u00e1n\u00ed dluh\u016f, kter\u00e9 m\u011bl Jind\u0159ich v\u016f\u010di sv\u00e9mu tch\u00e1nu Vil\u00e9movi z\u00a0Pern\u0161tejna; dluh se vyrovnal t\u00edm, \u017ee Jind\u0159ich podstoupil l\u00e1ny v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch a majetek v\u00a0Nosislavi Vil\u00e9movi z\u00a0Pern\u0161tejna.\u00a0 T\u00edm do\u0161lo ke scelen\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti Nosislavi a Nikol\u010dic.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

16. stolet\u00ed v\nNikol\u010dic\u00edch<\/strong><\/p>\n\n\n\n

1507 Vil\u00e9m z\nPern\u0161tejna d\u011blil sv\u00e1 panstv\u00ed mezi syny, ponechal si Nosislav, Velk\u00e9 N\u011bm\u010dice a\nvsi \u017dab\u010dice, Nikol\u010dice a K\u0159epice na voln\u00e9 pou\u017eit\u00ed a dolo\u017eil to d\u00edl\u010d\u00edm listem na\nPardubic\u00edch 25. b\u0159ezna 1507 <\/p>\n\n\n\n

1508 V dob\u011b\nvlastnictv\u00ed Vil\u00e9ma z Pern\u0161tejna do\u0161lo k p\u0159ipojen\u00ed Nikol\u010dic k Nosislavi, a t\u00edm\ntak\u00e9 k panstv\u00ed \u017eidlochovick\u00e9mu. (K tomuto panstv\u00ed pak Nikol\u010dice n\u00e1le\u017eely a\u017e do\nzru\u0161en\u00ed patrimoni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1vy v roce 1848.)<\/p>\n\n\n\n

1521 um\u00edr\u00e1 Vil\u00e9m z Pern\u0161tejna a dle jeho posledn\u00ed v\u016fle rozd\u011blil majetek mezi sv\u00e9 syny. Janovi p\u0159idal Nikol\u010dice. (\u017didlochovsk\u00fd okres- Augustin Kratochv\u00edl str.48 )<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

1526 Na \u00fazem\u00ed Moravy\nse poprv\u00e9 objevuj\u00ed novok\u0159t\u011bnci <\/p>\n\n\n\n

(Jejich po\u010d\u00e1tek jde do dob prvn\u00ed reformace\nv N\u011bmecku ve smyslu Lutherova u\u010den\u00ed. V Zwikau vznikla n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 obec\nse souken\u00edkem Mikol\u00e1\u0161em, Storchem v \u010dele, zavrhuj\u00edc\u00ed k\u0159est d\u011bt\u00ed a\np\u0159ipou\u0161t\u011bj\u00edc\u00ed jej pouze u dosp\u011bl\u00fdch, kte\u0159\u00ed budou znovu pok\u0159t\u011bn\u00ed- odtud poch\u00e1z\u00ed\ni jejich n\u00e1zev \u201e novok\u0159t\u011bnci\u201c (Sol)<\/p>\n\n\n\n

V po\u010d\u00e1tc\u00edch\nzakl\u00e1dali spole\u010dn\u00e1 s\u00eddla p\u0159edev\u0161\u00edm ve m\u011bstech, mezi prvn\u00edmi to byla m\u011bstsk\u00e1\ns\u00eddla v Mikulov\u011b, Hustope\u010d\u00edch, Slavkov\u011b a Bu\u010dovic\u00edch. Teprve po dvoj\u00edm\nvypov\u011bzen\u00ed v letech 1535 a 1547 se t\u011b\u017ei\u0161t\u011b jejich os\u00eddlen\u00ed p\u0159em\u00edstilo na\nvenkov, do m\u011bste\u010dek a vesnic. Tak\u00e9 spr\u00e1vn\u00ed st\u0159ediska novok\u0159es\u0165ansk\u00e9 kolonizace\nbyla um\u00eds\u0165ov\u00e1na do venkovsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed, jako byly zpo\u010d\u00e1tku \u0160akvice(1533),\nN\u011bm\u010di\u010dky, P\u0159ibice a od roku 1558 nov\u011b vybudovan\u00e9 Nov\u00e9 Ml\u00fdny, kter\u00e9 zast\u00e1valy\nfunkci spr\u00e1vn\u00edho centra a\u017e do roku 1622.<\/p>\n\n\n\n

(Ji\u0159\u00ed Pajer- Studie o novok\u0159t\u011bnc\u00edch 2006- str. 29)<\/p>\n\n\n\n

1548 zem\u0159el Jan z\nPern\u0161tejna a zanechal 3 syny: Jaroslava, Vratislava a Vojt\u011bcha, kte\u0159\u00ed t\u0159i roky\nspole\u010dn\u011b spravovali majetek po otci, ale v roce<\/p>\n\n\n\n

1551 se brat\u0159i rozd\u011blili a \u017eidlochovick\u00e9 panstv\u00ed, kam pat\u0159ily Nikol\u010dice, p\u0159ipadlo Vratislavovi.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

1562 p\u0159e\u0161ly \u017didlochovice s p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm (a s nimi i Nikol\u010dice) do majetku bohat\u00e9ho a rozv\u011btven\u00e9ho rodu p\u00e1n\u016f ze Z\u00e1st\u0159izl a na Buchlov\u011b. \u00a0<\/p>\n\n\n\n

Vratislav z Pern\u0161tejna musil toti\u017e podstoupit na \u00fahradu sv\u00fdch dluh\u016f toto panstv\u00ed Janu \u017dd\u00e1nsk\u00e9mu ze Z\u00e1st\u0159izl, od n\u011bho\u017e je je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku p\u0159evzal Jaro\u0161 ze Z\u00e1st\u0159izl. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

Roku 1565\u00a0 se za\u010dal stav\u011bt dv\u016fr p\u0159ibick\u00fdch novok\u0159t\u011bnc\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Od r. 1569 sd\u00edl\u00ed \u017eidlochovick\u00e9\npanstv\u00ed Fridrich z \u017derot\u00edna, kter\u00fd byl v letech 1594-1598 moravsk\u00fdm zemsk\u00fdm\nhejtmanem. Pokra\u010dovatelem byl jeho nevlastn\u00ed syn Jan Divi\u0161 ze \u017derot\u00edna\n(1575-1616) (3). Byl synem Jana star\u0161\u00edho ze \u017derot\u00edna a jeho bratr byl Karel\nstar\u0161\u00ed ze \u017derot\u00edna. Fridrich si vzal r. 1593 vdovu po Janu st. ze \u017derot\u00edna.<\/p>\n\n\n\n

Uveden\u00fd Fridrich z \u017derot\u00edna p\u0159\u00e1l novok\u0159t\u011bnc\u016fm anebo alespo\u0148 je toleroval.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

1570 <\/p>\n\n\n\n

T.r. bylo zalo\u017eeno s\u00eddlo novok\u0159t\u011bnc\u016f v Nikol\u010dic\u00edch. <\/p>\n\n\n\n

(Podle A.J.F.Zieglschmidt: Die Alteste Chronik der\nHutterischen Bruder. New York 1943- informace z archivu Josefa \u010cern\u00e9ho.)<\/p>\n\n\n\n

P\u0159i\u0161li z P\u0159ibic (VS 2001 Str.25- P\u0159ibice.. Dv\u016fr\np\u0159ibick\u00fdch novok\u0159t\u011bnc\u016f se za\u010dal stav\u011bt v roce 1565 \u201e auf dem gruenen\nWassen oder anger \u201e Jak podot\u00fdk\u00e1 kronika ( Zieglschmid str.419).\u201c V\u00fdznam\nlokality vyvst\u00e1v\u00e1 i ze skute\u010dnosti, \u017ee byla jedn\u00edm z m\u00edst, kde se\nustanovovali kazatel\u00e9 a hospod\u00e1\u0159i pro celou obec\u2026)ikol\u010dic\u00edch\nzalo\u017eili svou osadu, vlastnili velk\u00fd spole\u010dn\u00fd d\u016fm (dnes \u010dp. 51) a dvorec se\ndv\u011bma l\u00e1ny o rozloze 176 m\u011b\u0159ic, 7 l\u00e1n\u016f po 88 m\u00edr\u00e1ch, 19 p\u016fll\u00e1n\u016f po 44 m\u00edr\u00e1ch,\n18 \u010dtvrtl\u00e1n\u016f po 22 m\u00edr\u00e1ch. (Sol)<\/p>\n\n\n\n

Nikol\u010dice pat\u0159ily majiteli \u017eidlochovick\u00e9ho panstv\u00ed, ov\u0161em\nz n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho hlediska byly \u0159\u00edzeny administrativn\u00edm st\u0159ediskem\nnovok\u0159t\u011bnc\u016f v Nov\u00fdch Ml\u00fdnech, kde s\u00eddlil jejich hlavn\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00fd\np\u0159edstavitel.<\/p>\n\n\n\n

V tomto\nobdob\u00ed pro\u017e\u00edvali novok\u0159t\u011bnci nejv\u011bt\u0161\u00ed rozkv\u011bt, sami tuto dobu v kronik\u00e1ch\npopisuj\u00ed jako \u201edie goldene Zeit\u201c. Ka\u017ed\u00e1 novok\u0159t\u011bnsk\u00e1 osada m\u011bla sv\u00e9ho vrchn\u00edho\nhospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho spr\u00e1vce (Diener der Notdurft), kter\u00fd m\u011bl dohled nad fungov\u00e1n\u00edm\nobce, komunikoval se sv\u011btskou vrchnost\u00ed a obec tak navenek reprezentoval.\nVzhledem k tomu, \u017ee v Nikol\u010dic\u00edch na\u0161li v\u00fdhodn\u00e9 podm\u00ednky pro\nzem\u011bd\u011blskou, vina\u0159skou a \u017eivo\u010di\u0161nou v\u00fdrobu, jejich \u010dinnost se ub\u00edrala nejsp\u00ed\u0161e\nt\u00edmto sm\u011brem, i kdy\u017e nap\u0159. v B\u0159eclavsku na str. 226 je nazna\u010dena tak\u00e9\nexistence ml\u00fdna, zpracov\u00e1n\u00ed k\u016f\u017e\u00ed, tkanin a kov\u016f a keramiky. Podle M. B\u0159ez\u00edkov\u00e9\n(Marta B\u0159ez\u00edkov\u00e1, 2009, magistersk\u00e1 diplomov\u00e1 pr\u00e1ce, kritick\u00e1 edice vybran\u00fdch\nlist\u016f Jana Divi\u0161e ze \u017derot\u00edna str.14) bylo v Nikol\u010dic\u00edch proslul\u00e9\nno\u017e\u00ed\u0159stv\u00ed a pl\u00e1tenictv\u00ed. Ale v podstat\u011b u n\u00e1s \u017eili izolovan\u011b, nest\u00fdkali se\nani s ostatn\u00edm n\u011bmecky hovo\u0159\u00edc\u00edm obyvatelstvem panstv\u00ed. V\u011bnovali se pouze\nsv\u00e9 pr\u00e1ci a \u017eivotu v r\u00e1mci komunity. <\/p>\n\n\n\n

1572\n<\/p>\n\n\n\n

byl u novok\u0159t\u011bnc\u016f zvolen za duchovn\u00edho Thamel H\u00e1rink, tzv.\npomocn\u00edk Slova (Diener des Wortes), a kazatel M\u00e1dl Holba, kter\u00fd k\u00e1zal \u010desky i\nn\u011bmecky. (Sol)<\/p>\n\n\n\n

1572 FARA<\/p>\n\n\n\n

Fara existovala v\u00a0obci ji\u017e v\u00a0dob\u011b p\u0159edhusitsk\u00e9 (zm\u00ednku zn\u00e1me z\u00a0r. 1287 a 1351); v\u00a0roce 1572 ji spravoval evangelick\u00fd pastor Jan Hradeck\u00fd.\u00a0 <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

1573 <\/p>\n\n\n\n

Jan Hradeck\u00fd vede spor s p. Fridrichem z \u017derot\u00edna\nkv\u016fli neuznan\u00e9mu n\u00e1roku na des\u00e1tek, kter\u00fd v\u017edycky far\u00e1\u0159i v Nikol\u010dic\u00edch\ndost\u00e1vali. <\/p>\n\n\n\n

(\u017didlochovsk\u00fd okres- Augustin Kratochv\u00edl  str.202)<\/p>\n\n\n\n

1582 <\/p>\n\n\n\n

je dolo\u017een evangelick\u00fd far\u00e1\u0159 v Nikol\u010dic\u00edch Jakub\nKa\u0148ka. Asi p\u0159i\u0161el do Nikol\u010dic o n\u011bkolik let d\u0159\u00edve.<\/p>\n\n\n\n

1583 <\/p>\n\n\n\n

Pokra\u010dovatelem\nFridricha ze \u017derot\u00edna na panstv\u00ed \u017eidlochovick\u00e9m byl nevlastn\u00ed syn Jan Divi\u0161 ze\n\u017derot\u00edna (1576 -1616).<\/p>\n\n\n\n

1589<\/p>\n\n\n\n

Pan Proke\u0161 z Nikol\u010dic vlastnil vinohrad\nv katastru Div\u00e1k. Tato obec m\u011bla vlastn\u00ed, \u010desky psan\u00e9 vinohradn\u00ed pr\u00e1vo a\nDiv\u00e1\u010dt\u00ed si po\u0159\u00eddili v roce 1591 i vinohradnickou knihu, zvanou \u201eRegistra\nvinohrad\u016f d\u011bdiny Div\u00e1k\u201c. <\/p>\n\n\n\n

(Div\u00e1ky- Z d\u011bjin Habr\u016fvky str. 46) <\/p>\n\n\n\n

1590<\/p>\n\n\n\n

V urb\u00e1\u0159\u00edch panstv\u00ed \u017eidlochovick\u00e9ho jsou uvedeny platy\nnovok\u0159t\u011bnc\u016fm. <\/p>\n\n\n\n

(\u017dIDLOCHOVICE, PANSTV\u00cd MZA Brno, F 104 \u017didlochovice, \u010d. 54 1590 <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

I kdy\u017e n\u00e1le\u017eeli k poddansk\u00e9 vrstv\u011b, p\u0159esto byli\npova\u017eov\u00e1ni za osobitou slo\u017eku, kter\u00e1 vytv\u00e1\u0159ela nev\u0161edn\u00ed materi\u00e1ln\u00ed\nhodnoty.  V roce 1570 byl seps\u00e1n\nve\u0161ker\u00fd majetek a provedeno prvn\u00ed zdan\u011bn\u00ed, tehdy \u0161lo o da\u0148 z ka\u017ed\u00e9ho\ntis\u00edce zlat\u00fdch 10 procent. Od t\u00e9 doby se dan\u011b systematicky zvy\u0161ovaly.<\/p>\n\n\n\n

Podle zm\u00edn\u011bn\u00e9ho urb\u00e1\u0159e vlastnili nikol\u010di\u010dt\u00ed novok\u0159t\u011bnci 3 a\np\u016fl l\u00e1nu pol\u00ed a podsedek (usedlost), z tohoto majetku odv\u00e1d\u011bli o sv. Ji\u0159\u00ed\na V\u00e1clav\u011b 3 zl. 24 gr. a 7 slepic. V\u00fdm\u011bra 3,5 l\u00e1nu byla v\u016fbec nejv\u011bt\u0161\u00ed na cel\u00e9m\n\u017eidlochovick\u00e9m panstv\u00ed. Pro porovn\u00e1n\u00ed 3 l\u00e1ny byly v Poho\u0159elic\u00edch, 1 l\u00e1n\nv P\u0159ibic\u00edch a dal\u0161\u00ed. Byla to v\u00fdjime\u010dn\u00e1 v\u00fdm\u011bra a mezi ostatn\u00edmi s\u00eddly v\u016fbec\nnejv\u011bt\u0161\u00ed byly Mackovice se 4 l\u00e1ny pol\u00ed. (Mackovice na panstv\u00ed Mor. Krumlov,\nnyn\u00ed okr. Znojmo). Tyto skute\u010dnosti se musely nutn\u011b odrazit i v z\u00e1stav\u011b\nobce, tedy v lokalit\u011b Nikol\u010dic, kde novok\u0159t\u011bnci s\u00eddlili.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159ed rokem 1600 je uv\u00e1d\u011bn jejich po\u010det 122 osob. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n

V roce 2006 vydal PhDr. Ji\u0159\u00ed Pajer knihu Studie o\nnovok\u0159t\u011bnc\u00edch a zde na stran\u011b 65 \u0159ad\u00ed nikol\u010dick\u00e9 s\u00eddlo novok\u0159t\u011bnc\u016f mezi tzv.\nvelk\u00e1 s\u00eddla, u kter\u00fdch se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 existence 300-400 obyvatel. R. 2001\nosobn\u011b nav\u0161t\u00edvil na\u0161i obec, aby se\nzaj\u00edmal o charakter novok\u0159t\u011bnsk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed. Prov\u00e1zel jej Mgr. Josef \u010cern\u00fd. A\ntehdy zde vyslovil domn\u011bnku, \u017ee je n\u00e1padn\u00e9, aby novok\u0159t\u011bnc\u016fm pat\u0159ilo pouze \u010d.\n51; snad to mohl b\u00fdt jen citovan\u00fd podsedek (usedlost), nebo naopak bylo\ns\u00eddlo rozlo\u017eeno na v\u011bt\u0161\u00ed plo\u0161e, v\u010detn\u011b sousedn\u00edch dom\u016f sm\u011brem k okraji\nobce. Mo\u017en\u00e1, \u017ee tak\u00e9 sousedn\u00ed parcely ke st\u0159edu obce byly je\u0161t\u011b s\u00eddlem\nnovok\u0159t\u011bnc\u016f. Nebo se hlavn\u00ed s\u00eddlo nach\u00e1zelo \u00fapln\u011b v jin\u00e9 lokalit\u011b; nem\u011bli\nt\u0159eba pronajat\u00fd b\u00fdval\u00fd pansk\u00fd dv\u016fr, na n\u011bm\u017e se nach\u00e1z\u00ed tra\u0165 \u201ePutna\u201c? <\/p>\n\n\n\n

Z t\u011bchto \u00favah vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee d\u016fm \u010d. 51 je pouze<\/em>\n\u010d\u00e1st\u00ed<\/em><\/strong> n\u011bkdej\u0161\u00edho s\u00eddla novok\u0159t\u011bnc\u016f v Nikol\u010dic\u00edch, kter\u00fd je\nrovn\u011b\u017e dolo\u017een \u00fastn\u00ed tradic\u00ed. J. Pajer se domn\u00edv\u00e1, \u017ee je pot\u0159eba hledat na\ndal\u0161\u00edch parcel\u00e1ch, nejsp\u00ed\u0161 v sousedstv\u00ed tohoto domu, nebo \u00fapln\u011b jinde. Pro\nhospod\u00e1\u0159sk\u00fd provoz pot\u0159ebovali nikol\u010di\u010dt\u00ed novok\u0159t\u011bnci – p\u0159i tak velk\u00e9 v\u00fdm\u011b\u0159e\npol\u00ed – mnoho st\u00e1j\u00ed, chl\u00e9v\u016f, stodol, sen\u00edk\u016f a dal\u0161\u00edch budov, krom\u011b toho\nprovozovali jist\u011b i n\u011bjak\u00e1 \u0159emesla.<\/p>\n\n\n\n

I dne\u0161n\u00ed pohled na katastr\u00e1ln\u00ed mapu Nikol\u010dic tuto my\u0161lenku podporuje, a kdy\u017e se daj\u00ed dohromady znalosti o tom, jac\u00ed byli novok\u0159t\u011bnci hospod\u00e1\u0159i, jak\u00e9 novodob\u00e9 metody si s sebou p\u0159inesli a jak\u00e9 podm\u00ednky pro hospoda\u0159en\u00ed zde v\u00a0katastru Nikol\u010dic na\u0161li, pak si lze p\u0159edstavit \u00farove\u0148 efektivnosti jejich \u010dinnosti. Ze stejn\u00e9ho roku 1590 m\u00e1me zm\u00ednku o tom, \u017ee v\u00a0Nikol\u010dic\u00edch byl svobodn\u00fd dv\u016fr = osvobozen od roboty (dnes \u010d\u00edslo p. 63), jeho\u017e majitelem byl ryt\u00ed\u0159 Bohuslav Koza z\u00a0Hradi\u0161t\u011b (pravd\u011bpodobn\u011b \u00fa\u0159edn\u00edk na panstv\u00ed \u017eidlochovick\u00e9m). Na pe\u010deti je uvedeno Cosa von Radisch\u2026 <\/p>\n\n\n\n

26. srpna\u00a01596<\/a>\u00a0byl novok\u0159t\u011bnsk\u00fd dv\u016fr Nov\u00e9 Ml\u00fdny p\u0159epaden a vyloupen loupe\u017enou bandou vedenou Alexem Ciconiem. Roku\u00a01600<\/a>\u00a0t\u00e1hla okol\u00edm vojska pod veden\u00edm\u00a0Maty\u00e1\u0161e Thurna<\/a>, roku 1602 tu pob\u00fdval po dobu p\u011bti t\u00fddn\u016f\u00a0Sch\u00f6nberger\u016fv pluk<\/a>, roku\u00a01619<\/a>\u00a0vesnici zna\u010dn\u011b po\u0161kodila vojska\u00a0Jind\u0159icha Duvala Dampierra<\/a>, kter\u00fd pak svedl\u00a0bitvu u Doln\u00edch V\u011bstonic<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

1599 <\/p>\n\n\n\n

M\u00edstn\u00ed\nsoud se obrac\u00ed o nau\u010den\u00ed do Brna, jak je zaznamen\u00e1no v kopi\u00e1\u0159i nau\u010den\u00ed\nz let 1599-1616. (Vlastiv\u011bdn\u00fd sborn\u00edk 1993)<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Prvn\u00ed zm\u00ednka o na\u0161\u00ed obci V\u00a0roce 1046 byla zalo\u017eena staroboleslavsk\u00e1 kapitula. Tento letopo\u010det pravd\u011bpodobn\u011b \u00fazce souvis\u00ed s\u00a0prvn\u00ed p\u00edsemnou zm\u00ednkou o na\u0161\u00ed obci. V t\u00e9 dob\u011b p\u016fsobil na politick\u00e9 sc\u00e9n\u011b \u010desk\u00fd kn\u00ed\u017ee B\u0159etislav I., kter\u00fd si podmanil tak\u00e9 \u010d\u00e1st Polska a Slezska,<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1882"}],"collection":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1882"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1882\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1895,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1882\/revisions\/1895"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1882"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1882"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1882"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}