{"id":1865,"date":"2020-11-23T11:55:30","date_gmt":"2020-11-23T10:55:30","guid":{"rendered":"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/?p=1865"},"modified":"2020-11-23T11:55:31","modified_gmt":"2020-11-23T10:55:31","slug":"kratky-pohled-na-historii-nikolcic-v-17-stoleti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/2020\/11\/23\/kratky-pohled-na-historii-nikolcic-v-17-stoleti\/","title":{"rendered":"Kr\u00e1tk\u00fd pohled na historii Nikol\u010dic v 17. stolet\u00ed"},"content":{"rendered":"\n<p>Po zpracov\u00e1n\u00ed dostupn\u00fdch\ninformac\u00ed od st\u0159edov\u011bku podnes do celku pojmenovan\u00e9ho<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-background has-medium-font-size has-luminous-vivid-amber-background-color\"><strong>\u201eHistorie\nNikol\u010dic v&nbsp;datech a souvislostech\u201c <\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>z\u00edsk\u00e1v\u00e1me mo\u017enost pohledu\nna m\u00edstn\u00ed historii z r\u016fzn\u00fdch \u00fahl\u016f. <\/p>\n\n\n\n<p>Ze st\u0159edov\u011bku jsou jen\nd\u00edl\u010d\u00ed informace o panstv\u00ed a \u0161lecht\u011b, kter\u00e1 obec vlastnila. O obyvatel\u00edch se\ndov\u00edd\u00e1me nep\u0159\u00edmo a m\u016f\u017eeme si tvo\u0159it obecnou p\u0159edstavu o jejich \u017eivot\u011b. To\nz\u00e1le\u017eelo na panstvu a jeho pravidlech, kter\u00e1 ur\u010dovalo. A ta byla v\u011bt\u0161inou pro\nlidi t\u011b\u017eko p\u0159ijateln\u00e1. <\/p>\n\n\n\n<p>Uvedu \u0159\u00ed\u0161i Habsburk\u016f, je\u017e\nsahala v&nbsp;letech 1576-1612 od R\u00fdna a\u017e do dne\u0161n\u00edho Rumunska, b\u00fdval\u00e9ho\nSedmihradska a od Severn\u00edho mo\u0159e k&nbsp;mo\u0159i St\u0159edozemn\u00edmu. <\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-text-color has-vivid-cyan-blue-color\">V&nbsp;t\u00e9 dob\u011b nar\u016fstaly\nmnoh\u00e9 nespokojenosti obyvatel. Zvl\u00e1\u0161t\u011b pak za panov\u00e1n\u00ed Ferdinanda I.\n(1526-1564), jen\u017e tvrd\u011b uplat\u0148oval \u0159\u00edmsko-katolick\u00fd klerikalismus, a t\u00edm\npotla\u010doval n\u00e1bo\u017eenskou svobodu. Po n\u011bm n\u00e1sledoval Maxmili\u00e1n II. (1565-1575) a\nkone\u010dn\u011b Rudolf II. (1576-1612).<\/p>\n\n\n\n<p>Nikol\u010dice a jejich\nobyvatel\u00e9 byli malink\u00fdm zrnkem p\u00edsku v&nbsp;soukol\u00ed d\u011bjin.<\/p>\n\n\n\n<p>Kdy\u017e se psal rok 1605,\nza\u010dali se proti Habsburk\u016fm bou\u0159it \u0161lechtici \u2013 \u201ev\u016fdcov\u00e9 lidu\u201c. Toho roku bylo\nBo\u010dkajovo povst\u00e1n\u00ed v&nbsp;Sedmihradsku, kde byl n\u00e1bo\u017eensk\u00fd i hospod\u00e1\u0159sk\u00fd \u00fatisk nejsiln\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-text-color has-pale-cyan-blue-color\">Bo\u010dkaj nab\u00eddl moravsk\u00e9\n\u0161lecht\u011b, resp. Karlu star\u0161\u00edmu z&nbsp;\u017derot\u00edna, v\u016fdci nekatolick\u00fdch stav\u016f\nmoravsk\u00fdch, spojenectv\u00ed proti Habsburk\u016fm. Ale Karel st. z&nbsp;\u017derot\u00edna cht\u011bl\nz\u016fstat v\u011brn\u00fd c\u00edsa\u0159i, a proto spolupr\u00e1ci odm\u00edtl. Bo\u010dkaj se spojil s&nbsp;Uhry.\nPozval si na pomoc Tatary (z&nbsp;Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e) a za\u010dal se za odm\u00edtnut\u00ed mst\u00edt\nloupe\u017eiv\u00fdmi n\u00e1jezdy, hlavn\u011b na Morav\u011b. <\/p>\n\n\n\n<p>(Josef Hlo\u017eek, Cyklus\np\u0159edn\u00e1\u0161ek 1\/98)<\/p>\n\n\n\n<p>Tehdy bylo nejv\u00edc\nposti\u017eeno Hustope\u010dsko.<\/p>\n\n\n\n<p>Dne 6. dubna 1605 za Bo\u010dkajova vp\u00e1du byl u n\u00e1s proboden krej\u010d\u00ed Christl\n(z&nbsp;domu Hab\u00e1n\u016f) a jeho d\u016fm vykraden. (Sol.)<\/p>\n\n\n\n<p>29. \u010dervna byli\nSedmihrad\u0161t\u00ed u Kurd\u011bjova. Divok\u00e9 hordy v&nbsp;obdob\u00ed kolem 17. \u010dervence 1605\nvyp\u00e1lily Kobyl\u00ed, Bo\u0159etice, Kurd\u011bjov, Div\u00e1ky, \u0160akvice. I jin\u00e9 obce byly jimi\nnav\u0161t\u00edveny, ale chyb\u00ed o tom zpr\u00e1vy. Bo\u010dkajovci odvedli s&nbsp;sebou mnoho lid\u00ed,\nkter\u00e9 <strong><em>prodali Turk\u016fm do otroctv\u00ed.<\/em><\/strong> (N\u010c II, str. 35)<\/p>\n\n\n\n<p>V&nbsp;tu dobu vojska\nkn\u00ed\u017eete Bo\u010dkaje p\u0159epadla Div\u00e1ky. Zpusto\u0161ila je, kostel vyp\u00e1lila a mnoho\nobyvatel povra\u017edila. Napadla i Hustope\u010de, ale tam Bo\u010dkaje odrazili.<\/p>\n\n\n\n<p>17. \u010dervence 1605 trp\u011bli\nod bo\u010dkajovc\u016f kobyl\u0161t\u00ed novok\u0159t\u011bnci. Jsou z\u00e1znamy o tom, jak bo\u010dkajovci \u0159\u00e1dili,\nale to nesta\u010dilo. <\/p>\n\n\n\n<p>11. \u0159\u00edjna byla ves\nvyp\u00e1lena c\u00edsa\u0159sk\u00fdm vojskem gener\u00e1la Dampi\u00e9ra. Je zn\u00e1t hospod\u00e1\u0159sk\u00fd \u00fapadek, a to\njsme byli t\u011bsn\u011b p\u0159ed \u010desk\u00fdm povst\u00e1n\u00edm, a zvl\u00e1\u0161t\u011b krut\u00e1 byla doba b\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9\nv\u00e1lky.<\/p>\n\n\n\n<p>R. 1613 kupuje \u017eidlochovick\u00e9 panstv\u00ed a s\u00a0n\u00edm i Nikol\u010dice Jan Divi\u0161 ze \u017derot\u00edna. <strong><em>1616<\/em><\/strong> um\u00edr\u00e1. Nezanechal potomka, proto p\u0159\u00edbuzn\u00ed prodali cel\u00e9 \u017eidlochovick\u00e9 panstv\u00ed katolick\u00e9mu p\u00e1nu Adamovi z\u00a0Vald\u0161tejna, dr\u017e\u00ed jej a\u017e do r. 1638. <\/p>\n\n\n\n<p>1618 se odehr\u00e1lo stavovsk\u00e9\npovst\u00e1n\u00ed v&nbsp;\u010cech\u00e1ch a 1619 dorazilo i na Moravu. <\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-text-color has-vivid-green-cyan-color\">T\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka byla\n1618-1648. <\/p>\n\n\n\n<p>Nikol\u010dice m\u011bly p\u0159ed bitvou na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e 72 dom\u016f a 620 obyvatel,\nz&nbsp;toho 500 m\u00edstn\u00edch a 120 novok\u0159t\u011bnc\u016f (Hab\u00e1n\u016f) a 2 024 m\u00edr pol\u00ed, 954 m\u00edr\nvinic a zahrad, kter\u00e9 vlastnily. <\/p>\n\n\n\n<p>Na konci prosince 1618\np\u0159ekro\u010dil u Mikulova c\u00edsa\u0159sk\u00fd gener\u00e1l Henry Duval Dampierre hranice a vpadl na\nMoravu. Voj\u00e1ci za\u010dali p\u0159epadat vsi a m\u011bsta, drancovat a br\u00e1t, co jen \u0161lo. U n\u00e1s\nvyrabovali Dampierrovi voj\u00e1ci hab\u00e1nsk\u00fd dv\u016fr. (Sol.) Stejn\u011b se ov\u0161em chovali\ni voj\u00e1ci moravsk\u00fdch stav\u016f veden\u00ed Ladislavem Velenem ze \u017derot\u00edna a Fridrichem\nz&nbsp;Tiefenbachu. A to proto, aby co nejv\u00edce znemo\u017enili c\u00edsa\u0159sk\u00fdm \u017eoldn\u00e9\u0159\u016fm\nz\u00e1sobov\u00e1n\u00ed. 18. a 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1619 byly c\u00edsa\u0159sk\u00fdm vojskem vyplen\u011bny Dambo\u0159ice, Uher\u010dice\na Nikol\u010dice. V&nbsp;Nikol\u010dic\u00edch odehnali voj\u00e1ci v\u0161echen hov\u011bz\u00ed dobytek. <\/p>\n\n\n\n<p>18. \u0159\u00edjna \u2013 zchudl\u00fd\nnovok\u0159t\u011bnsk\u00fd dv\u016fr byl znovu vyplen\u011bn (stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm u\u017e dvakr\u00e1t) 300 Uhry,\nv\u0161echen skrovn\u00fd majetek byl pobr\u00e1n. <\/p>\n\n\n\n<p>8. listopadu 1620 se odehr\u00e1la bitva na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e, kdy \u010desk\u00e9\nstavy prohr\u00e1ly a \u010desk\u00fd kr\u00e1l\nFridrich Falck\u00fd z&nbsp;Prahy ujel. V\u00edt\u011bzn\u00e1 c\u00edsa\u0159sk\u00e1 vojska se rozlet\u011bla po\n\u010cech\u00e1ch a rabovala. Na zimu p\u0159e\u0161li na Moravu, a tam tak\u00e9 p\u00e1chali ukrutnosti.<\/p>\n\n\n\n<p>4. ledna 1621 u Velk\u00fdch\nN\u011bm\u010dic porazili Uh\u0159i c\u00edsa\u0159sk\u00e9 vojsko, kter\u00e9 vtrhlo na Moravu. V. N\u011bm\u010dice lehly\npopelem.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-text-color has-vivid-cyan-blue-color\">28. ledna 1621 Buquoyovi\nvoj\u00e1ci zpusto\u0161ili u n\u00e1s d\u016fm Hab\u00e1n\u016f. (Sol.) (Karel\nBonaventura, hrab\u011b Buquoy, byl velitelem c\u00edsa\u0159sk\u00fdch vojsk na po\u010d\u00e1tku&nbsp;<a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/T%C5%99icetilet%C3%A1_v%C3%A1lka\">t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky<\/a>. Wikipedie)<\/p>\n\n\n\n<p>Novok\u0159t\u011bnsk\u00fd\nd\u016fm byl \u00fapln\u011b vyrabov\u00e1n (k\u016f\u017ee, s\u016fl, s\u00e1dlo, vlna, m\u011bd\u011bn\u00e9 n\u00e1dob\u00ed) a v\u0161echno\nodvezeno. (A. J. F. Zieglschmidt:\nDie Alteste Chronik der Hutterischen Bruder. New York 1943- informace\nz&nbsp;archivu Josefa \u010cern\u00e9ho.)<\/p>\n\n\n\n<p>Velk\u00e9 N\u011bm\u010dice byly\nzpusto\u0161eny Bethlenem.(Gabriel Bethlen byl jeden\nz v\u016fdc\u016f protihabsbursk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed, N\u010c I, str. 17).<\/p>\n\n\n\n<p>N\u00e1jezdy bethlenov\u00fdch\nz&nbsp;Uher trp\u011bl n\u00e1\u0161 region a\u017e do po\u010d\u00e1tku roku 1622, ne\u017e byl 7. ledna na z\u00e1mku\nv&nbsp;Mikulov\u011b uzav\u0159en m\u00edr.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-text-color has-vivid-cyan-blue-color\">Ale i p\u0159es uzav\u0159en\u00fd m\u00edr\nz\u016fst\u00e1vala d\u00e1le c\u00edsa\u0159sk\u00e1 arm\u00e1da v&nbsp;zemi a p\u0159edstavovala pro poddan\u00e9\nneust\u00e1lou z\u00e1t\u011b\u017e. Vesnicemi t\u00e1hli voj\u00e1ci v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edch stran, doprov\u00e1zen\u00ed tlupami\nloup\u00edc\u00edch marod\u00e9r\u016f, co\u017e byli lehce zran\u011bn\u00ed\nvoj\u00e1ci nebo ti, co sv\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed p\u0159edst\u00edrali, proto nepostupovali se svou\njednotkou. \u0160li pouze v jej\u00edch stop\u00e1ch, a p\u0159itom rabovali a loupili.&nbsp; <\/p>\n\n\n\n<p>Od jara 1623 se za\u010dala\ntvo\u0159it nov\u00e1 protihabsbursk\u00e1 koalice, k&nbsp;n\u00ed\u017e p\u0159istoupil i sedmihradsk\u00fd\nv\u00e9voda, nespokojen\u00fd s&nbsp;podm\u00ednkami m\u00edru z&nbsp;r. 1622. Gabor Bethlen\nvyrazil v&nbsp;polovin\u011b srpna s&nbsp;arm\u00e1dou \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed 50&nbsp;000 voj\u00e1k\u016f,\np\u0159i\u010dem\u017e v\u00edce ne\u017e polovinu tvo\u0159ili Turci (M. Svoboda. Malovan\u00fd kraj 2017). Tato\nud\u00e1lost je pops\u00e1na v Nikol\u010dick\u00e9 \u010d\u00edtance II, na str. 35 takto:<\/p>\n\n\n\n<p>Nov\u00fd vp\u00e1d Uhr\u016f spojen\u00fd\ns&nbsp;Turky na Moravu. Tehdy bylo mnoho lid\u00ed odvle\u010deno do zajet\u00ed, nejv\u00edce\nz&nbsp;Kurd\u011bjova.<\/p>\n\n\n\n<p>V&nbsp;tomto obdob\u00ed \u0159\u00e1dil\nv&nbsp;na\u0161em regionu mor, kter\u00fd vypukl p\u016fvodn\u011b v&nbsp;c\u00edsa\u0159sk\u00e9m vojsku\u2026 (K\u0159epick\u00e1\n\u010d\u00edtanka, str. 35)<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-text-color has-vivid-cyan-blue-color\">Cel\u00fd rok 1623 a rok\nn\u00e1sleduj\u00edc\u00ed znamenaly pro Moravu vrchol v\u00e1le\u010dn\u00e9ho utrpen\u00ed, proto\u017ee v&nbsp;zemi\nbylo p\u0159\u00edtomno tolik vojska a po tak dlouhou dobu, \u017ee nebylo v&nbsp;jejich\nmo\u017enostech je u\u017eivit.&nbsp; Av\u0161ak pro zb\u00edda\u010den\u00fd\na vyhladov\u011bl\u00fd lid, kter\u00fd odn\u00e1\u0161el v\u00e1le\u010dn\u00e9 d\u011bn\u00ed na sv\u00fdch bedrech, to st\u00e1le nekon\u010dilo.<\/p>\n\n\n\n<p>9. dubna 1624 byl vyd\u00e1n c\u00edsa\u0159sk\u00fd patent, podle kter\u00e9ho bylo povoleno vyzn\u00e1vat\nv \u010desk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed a v&nbsp;moravsk\u00e9m markrabstv\u00ed pouze \u0159\u00edmskokatolick\u00e9\nn\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Nekatol\u00edci nesm\u011bli nic vlastnit a pod pokutou 100 zlat\u00fdch ani\nkonat vlastn\u00ed sch\u016fze \u010di pobo\u017enosti &#8211; hrozilo vyhnanstv\u00ed, propadnut\u00ed majetku i\nsmrt. (Lukl, Macek, Svoboda \u2013 Nosislav 2011)<\/p>\n\n\n\n<p>13. prosince 1624 byla\nustanovena n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 komise, kter\u00e1 m\u011bla k&nbsp;ruce odd\u00edl vojska\u2026 Na\n\u017eidlochovick\u00e9m panstv\u00ed zjistila, \u017ee jsou st\u00e1le p\u0159\u00edtomni kazatel\u00e9 v\u0161ech\nevangelick\u00fdch sm\u011br\u016f. Byli je\u0161t\u011b v&nbsp;\u017didlochovic\u00edch, M\u011bn\u00edn\u011b, Nosislavi,\nNikol\u010dic\u00edch, P\u0159ibic\u00edch a Vojkovic\u00edch. Nav\u00edc se na panstv\u00ed zdr\u017eovali i kazatel\u00e9\nvyhnan\u00ed z&nbsp;jin\u00fdch panstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Po vypuzen\u00ed nekatol\u00edk\u016f\nbyla obec p\u0159i\u0159azena do \u017didlochovic, u nich\u017e z\u016fstala a\u017e do roku 1675, kdy byla\nv&nbsp;Blu\u010din\u011b obnovena fara pro Blu\u010dinu, M\u011bn\u00edn, K\u0159epice a Nikol\u010dice. Obec tedy\nbyla spravov\u00e1na z&nbsp;Blu\u010diny (B\u0159eclavsko, str. 523). Tamn\u00edmu far\u00e1\u0159i n\u00e1le\u017eel\nl\u00e1n pol\u00ed, louka a zahrada.<\/p>\n\n\n\n<p>V&nbsp;prvn\u00ed polovin\u011b roku\n1625 kone\u010dn\u011b z&nbsp;Moravy odt\u00e1hla v\u011bt\u0161ina ubytovan\u00e9ho vojska a z\u016fstaly zde jen\npos\u00e1dky n\u011bkter\u00fdch m\u011bst a hrad\u016f. <\/p>\n\n\n\n<p>N\u00e1\u0161 historik p. Solni\u010dka\nup\u0159es\u0148uje:<br>\nPo bitv\u011b na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e se\nmuseli vyst\u011bhovat v\u0161ichni, kdo nep\u0159e\u0161li na katolickou v\u00edru. Bylo to\nv&nbsp;letech 1627-1634. Na z\u00e1klad\u011b vypov\u00eddac\u00edch dekret\u016f se vyst\u011bhovali\nke sv\u00fdm spolubrat\u0159\u00edm v oblasti dne\u0161n\u00edho jihoz\u00e1padn\u00edho Slovenska a do Sedmihradska (Rumunsko,\nMa\u010farsko). V&nbsp;obci z\u016fstalo jen 16 ob\u010dan\u016f neschopn\u00fdch p\u0159esunu: T\u00edm\np\u00e1dem z\u016fstalo 50 dom\u016f, Svobodn\u00fd dv\u016fr a dv\u016fr Hab\u00e1n\u016f z\u016fstaly pust\u00e9 a k&nbsp;tomu\ndal\u0161\u00edch 1430 m\u00edr pol\u00ed a 898 m\u00edr vinic a 10 m\u00edr zahrad pust\u00fdch. Dv\u016fr Hab\u00e1n\u016f byl\nrozd\u011blen na 4 p\u016fll\u00e1ny a svobodn\u00fd dv\u016fr byl zm\u011bn\u011bn na poplu\u017en\u00ed a byl pronaj\u00edm\u00e1n.\nJe\u0161t\u011b v&nbsp;roce 1673 nalezla komise 47 dom\u016f a 1&nbsp;880 m\u00edr pol\u00ed a 165 m\u00edr\nvinic a 10 m\u00edr zahrad pust\u00fdch\u2026<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-background has-pale-cyan-blue-background-color\">Pan u\u010ditel Josef \u010cern\u00fd se o 17. stolet\u00ed vyj\u00e1d\u0159il, \u017ee to\nbylo nejkrut\u011bj\u0161\u00ed stolet\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>MUDr. Pavel \u0160\u00e1cha<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Po zpracov\u00e1n\u00ed dostupn\u00fdch informac\u00ed od st\u0159edov\u011bku podnes do celku pojmenovan\u00e9ho \u201eHistorie Nikol\u010dic v&nbsp;datech a souvislostech\u201c z\u00edsk\u00e1v\u00e1me mo\u017enost pohledu na m\u00edstn\u00ed historii z r\u016fzn\u00fdch \u00fahl\u016f. Ze st\u0159edov\u011bku jsou jen d\u00edl\u010d\u00ed informace o panstv\u00ed a \u0161lecht\u011b, kter\u00e1 obec vlastnila. O obyvatel\u00edch se<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1865"}],"collection":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1865"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1865\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1866,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1865\/revisions\/1866"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1865"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1865"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1865"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}