{"id":130,"date":"2020-03-25T10:24:23","date_gmt":"2020-03-25T09:24:23","guid":{"rendered":"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/?p=130"},"modified":"2021-02-28T17:33:30","modified_gmt":"2021-02-28T16:33:30","slug":"desetileti-1911-1920","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/2020\/03\/25\/desetileti-1911-1920\/","title":{"rendered":"Desetilet\u00ed 1911-1920"},"content":{"rendered":"\n

1911<\/strong>– mal\u00e1 \u00faroda<\/p>\n\n\n\n

Leden a\u017e duben sn\u00edh, od konce dubna de\u0161t\u011b a\u017e do konce\nkv\u011btna, \u010derven a \u010dervenec p\u011bkn\u011b, ale bylo moc my\u0161\u00ed a mal\u00e1 \u00faroda.<\/p>\n\n\n\n

Po\u010d\u00e1tkem ledna bylo provedeno s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu ve zdej\u0161\u00ed obci a\nnapo\u010dteno 994 du\u0161\u00ed a v ND 122 du\u0161\u00ed. \u00dahrnem 116 du\u0161\u00ed. 756 katol\u00edk\u016f a 362\nevangel\u00edk\u016f. 553 mu\u017esk\u00e9ho pohlav\u00ed a 563 \n\u017eensk\u00e9ho pohlav\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Cyril\nNe\u010das (nar. 2. 7. 1885 ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch) se 14. 2. 1911\nv Nikol\u010dic\u00edch o\u017eenil s Franti\u0161kou Kone\u010dnou (6. 12. 1885) a bydleli\nv \u010d. 63, d\u011bti: Josef, Anton\u00edn, Cyril.<\/p>\n\n\n\n

1.\u010dervence\nbyl zakon\u010den \u0161koln\u00ed rok 1910\/ 1911. Zdravotn\u00ed stav  \u017e\u00e1k\u016f byl uspokojiv\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

16. z\u00e1\u0159\u00ed\nbyl zah\u00e1jen \u0161koln\u00ed rok 1911\/1912<\/p>\n\n\n\n

7. listopadu se za\u010dala budovat silnice pod P\u016ftn\u011bmi.<\/p>\n\n\n\n

2. prosince se konala \u0161koln\u00ed slavnost ( D\u011btsk\u00fd den) za\np\u0159\u00edtomnosti z\u00e1stupc\u016f m\u00edstn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f v upom\u00ednku na v\u00fdro\u010d\u00ed dne nastoupen\u00ed\nJ.V. c\u00edsa\u0159e P\u00e1na na tr\u016fn. Slavnost byla spojena se sb\u00edrkou ve prosp\u011bch \u0161koln\u00ed\nml\u00e1de\u017ee- 37 korun.<\/p>\n\n\n\n

1912 <\/strong>\u2013 studen\u00fd rok<\/p>\n\n\n\n

V lednu a \u00fanoru sn\u00edh a mr\u00e1z, do poloviny b\u0159ezna bylo\np\u011bkn\u011b, pak zase sn\u00edh a zima, duben a kv\u011bten sn\u00edh, v\u00edtr, zima i mrazy,\nv \u010dervnu a\u017e z\u00e1\u0159\u00ed opr\u0161elo, od 5. \u0159\u00edjna za\u010daly mrazy, ty pokra\u010dovaly i\nv listopadu, a\u017e v prosinci se trochu oteplilo.  Statistiky po\u010das\u00ed pro rok 1912 eviduji v\u016fbec nejstuden\u011bj\u0161\u00ed podzim, se z\u00e1pornou odchylkou\npro z\u00e1\u0159\u00ed 3,8 st., pro \u0159\u00edjen 2,2 st., a pro listopad 2,9 st. <\/p>\n\n\n\n

21. ledna 1912 uspo\u0159\u00e1dal\nOdbor N\u00e1rodn\u00ed Jednoty v Nikol\u010dic\u00edch divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed v re\u017eii\nu\u010ditele Franti\u0161ka Kloupara LAPEN\u00dd SAMS\u00d3NEK, veselohru od Fr. Xavera Dvo\u0159\u00e1ka.<\/p>\n\n\n\n

Hr\u00e1li: Francek Anto\u0161\u016fj,\nEmila Strouhalova, Francka Ne\u010dasova,Jo\u017eka Z\u00e1black\u00fdch, Francek Bartonk\u016fj, Tonda\nBarto\u0148k\u016fj, Barto\u0161 Strouhal\u016fj, Jakub Broskv\u016fj, \u017dofka Barto\u0148kova, Anna\nCharv\u00e1tova, \u0158\u00edha Ne\u010das\u016fj, Martin Vintrl\u00edk\u016fj.<\/p>\n\n\n\n

D\u011bj v \u010desk\u00e9m m\u011bst\u00fdsi\nv zim\u011b.<\/p>\n\n\n\n

2. b\u0159ezna<\/a> tragicky zem\u0159el Vil\u00e9m Mr\u0161t\u00edk z Div\u00e1k, je pochov\u00e1n\nna m\u00edstn\u00edm h\u0159bitov\u011b. Autorem k\u0159\u00ed\u017ee na jeho hrob\u011b je v\u00fdznamn\u00fd architekt Du\u0161an\nJurkovi\u010d.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

15. dubna se potopil Titanic.<\/p>\n\n\n\n

22. 5. 1912 se narodil MUDr. V\u00e1clav BED\u0158ICH <\/strong>v\n\u010d\u00edsle 36. 1918 a\u017e 1924 nav\u0161t\u011bvoval Obecnou \u0161kolu Nikol\u010dice, 1925 a\u017e 1934 Gymnasium\nHustope\u010de a 1935 a\u017e 1941 l\u00e9ka\u0159skou fakultu Masarykovy university v Brn\u011b. Po\nabsolutoriu 1941 nastupuje jako l\u00e9ka\u0159 do Plicn\u00edho sanatoria v Jev\u00ed\u010dku. R.\n1945 kr\u00e1tce l\u00e9\u010d\u00ed v sanatoriu Vy\u0161n\u00e9 H\u00e1gy v Tatr\u00e1ch.1946 a\u017e 1949 m\u00e1 soukromou\npraxi plicn\u00edho l\u00e9ka\u0159e ve Znojm\u011b. 1949 a\u017e 1951 pracuje na plicn\u00edm odd\u011blen\u00ed\nFakultn\u00ed nemocnice v Praze-Kr\u010di. 1951 a\u017e 1958 je prim\u00e1\u0159em V\u00fdzkumn\u00e9ho\n\u00fastavu tuberkulosy v Praze Na bulovce. R. 1958 je coby nestran\u00edk p\u0159elo\u017een do\nKarlov\u00fdch Var\u016f, kde pracuje jako l\u00e1ze\u0148sk\u00fd l\u00e9ka\u0159 do r. 1968. Od 1968 do 1971\npracuje na soukrom\u00e9 klinice v z\u00e1padn\u00edm Berl\u00edn\u011b. 1971 a\u017e 1984 je l\u00e9ka\u0159em domova\nd\u016fchodc\u016f v Terez\u00edn\u011b. V r. 1985 je v d\u016fchodu a bydl\u00ed v domov\u011b d\u016fchodc\u016f\nv Praze-Kr\u010di. Tam byl r. 1997 ubit opil\u00fdm spolubydl\u00edc\u00edm francouzskou hol\u00ed.\nByl dvakr\u00e1t \u017eenat\u00fd, ale ob\u011b man\u017eelstv\u00ed byla bezd\u011btn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

6. kv\u011btna se za\u010dal stav\u011bt m\u016fstek u Podsedn\u00edkov\u00e9ho (asi u\nd\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho \u010d. 39 \u2013 Rabov\u0161t\u00ed, dnes \u010d. 135 – Novotn\u00fd, v\u00edce informac\u00ed: pan\u00ed\nBrychtov\u00e1).<\/p>\n\n\n\n

13. \u010dervence byl ukon\u010den \n\u0161koln\u00ed rok 1911\/1912. Mezi \u017e\u00e1ky se i letos objevilo n\u011bkolik p\u0159\u00edpad\u016f\ntrachomu.<\/p>\n\n\n\n

22. \u010dervence se narodil V\u00e1clav L\u00edzal na \u010d. 28. Syn V\u00e1clava\nL\u00edzala a Marie Ne\u010dasov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Tento rok nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 vinobran\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

8. z\u00e1\u0159\u00ed 1912  \u017e\u00e1d\u00e1 o\nzpro\u0161t\u011bn\u00ed slu\u017eby pro nemoc far\u00e1\u0159 Ladislav Proch\u00e1zka. Bydl\u00ed na fa\u0159e a\u017e do  13.6. 1913, kdy se st\u011bhuje  do Chrudimi a tam 14.10.1913 um\u00edr\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

Administruj\u00ed far\u00e1\u0159i Bedn\u00e1\u0159 a Pokora z Klobouk a\u017e do\n20.12. 1914, kdy p\u0159ich\u00e1z\u00ed far\u00e1\u0159  Pavel\nNe\u0161por.<\/p>\n\n\n\n

16. z\u00e1\u0159\u00ed byl zah\u00e1jen \u0161koln\u00ed rok 1912\/1913<\/p>\n\n\n\n

2. prosince byl po\u0159\u00e1d\u00e1n pro\n\u017e\u00e1ky D\u011btsk\u00fd den a  byla p\u0159edvedena\npoh\u00e1dka \u201e Zlat\u00fd p\u00e1s\u201c. V ned\u011bli se toto p\u0159edstaven\u00ed opakovalo tak\u00e9 pro\ndosp\u011bl\u00e9. Hrub\u00fd  v\u00fdnos \u010dinil 54 korun.<\/a><\/p>\n\n\n\n

1913<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Po\u010das\u00ed b\u011bhem roku norm\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

13. ledna byl v\u00fdnosem c.k. zemsk\u00e9 \u0161koln\u00ed rady ustanoven\ndosavadn\u00ed u\u010ditel II. t\u0159\u00eddy Franti\u0161ek Kloupar, u\u010ditelem I. t\u0159\u00eddy\nv Bo\u0159etic\u00edch a na jeho m\u00edsto byl ustanoven Julius Reiter, d\u0159\u00edve u\u010ditel\nv N\u011bm\u010di\u010dk\u00e1ch. Do Nikol\u010dic nastoupil 1. b\u0159ezna.<\/p>\n\n\n\n

M\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed rada zakoupila pro \u0161kolu  mapu \u010cech, Rothangovu mapu Severn\u00ed Ameriky a\nza 15 korun knih pro \u017e\u00e1kovskou knihovnu.<\/p>\n\n\n\n

Okresn\u00edm \u0161koldozorcem byl jmenov\u00e1n op\u011btn\u011b pan \u010cen\u011bk Vorel,\n\u0159editel m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly v Kr\u00e1lov\u011b Poli.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

3. dubna se za\u010dal stav\u011bt most na silnici v Kone\u010dn\u00e9ho\nuli\u010dce (asi u \u010d. 30 – Strouhalovi).<\/p>\n\n\n\n

6. dubna byl u\u010ditel Julius Reiter p\u0159eveden do \u0161koly\nv Kobyl\u00ed. Nastoupil tam od 1. z\u00e1\u0159\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

10. \u010dervence<\/a> zem\u0159el Mikol\u00e1\u0161 Ale\u0161<\/a>, mal\u00ed\u0159 (*18. listopadu<\/a> 1852<\/a>)<\/p>\n\n\n\n

1914<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Cel\u00fd kv\u011bten, \u010derven i \u010dervenec\nbylo sucho a mal\u00e1 \u00faroda. Pozd\u011bji p\u0159ece jen za\u010dalo pr\u0161et, d\u00edky \u010demu\u017e byla\nzachr\u00e1n\u011bna alespo\u0148 \u00faroda okopanin, otavy a tr\u00e1vy. Do t\u00e9 doby byly v\u0161ak louky\nzcela vyschl\u00e9, jak je obvykl\u00e9 a\u017e na podzim. V \u010dervenci se v\u0161ak d\u00edky siln\u00fdm\nde\u0161\u0165\u016fm za\u010daly louky op\u011bt zelenat.<\/p>\n\n\n\n

Vozil se \u0161t\u011brk ze Svatoj\u00e1nsk\u00e9ho\nkopce a do 14. b\u0159ezna se dokon\u010dila silnice p\u0159es d\u011bdinu a\u017e po m\u016fstek a pak a\u017e po\nMich\u00e1lk\u016fv mlat. <\/p>\n\n\n\n

13. dubna zem\u0159ela \u017ea\u010dka I.\nt\u0159\u00eddy Al\u017eb\u011bta Vintrl\u00edkov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

17. kv\u011btna zem\u0159el \u017e\u00e1k III.\nt\u0159\u00eddy V\u00e1clav Bab\u00e1\u010dek \u010d. 203 na z\u00e1pal mozkov\u00fdch blan.<\/p>\n\n\n\n

A\u017e na  tyto p\u0159\u00edpady se jevil zdravotn\u00ed stav \u0161koln\u00ed\nml\u00e1de\u017ee celkem uspokojiv\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

28. \u010dervna byl proveden atent\u00e1t na n\u00e1sledn\u00edka tr\u016fnu Franti\u0161ka Ferdinanda a jeho \u017eenu \u017dofii, rozenou Chotkovou.<\/p>\n\n\n\n

29. \u010dervna 1914 byl\nv sousedn\u00edch \u0160itbo\u0159ic\u00edch po\u0159\u00e1d\u00e1n orelsk\u00fd slet, ve stejn\u00fd den, v n\u011bm\u017e byl\npo\u0159\u00e1d\u00e1n v\u0161esokolsk\u00fd slet v Brn\u011b. V tomto dni p\u0159i\u0161la zpr\u00e1va o \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m atent\u00e1tu\nna n\u00e1sledn\u00edka tr\u016fnu Franti\u0161ka Ferdinanda.<\/p>\n\n\n\n

6. \u010dervence vyhl\u00e1sil\nn\u011bmeck\u00fd c\u00edsa\u0159 bezpodm\u00edne\u010dnou spojeneckou v\u011brnost Rakousku\u2013Uhersku.<\/p>\n\n\n\n

23. \u010dervence dalo\nRakousko\u2013Uhersko nesplniteln\u00e9 ultim\u00e1tum Srbsku a 25. 7. s n\u00edm p\u0159eru\u0161ilo\ndiplomatick\u00e9 styky.<\/p>\n\n\n\n

15. \u010dervence  byl zakon\u010den \n\u0161koln\u00ed rok 1913\/1914.<\/p>\n\n\n\n

31. \u010dervence vyhl\u00e1silo\nRakousko\u2013Uhersko a Rusko gener\u00e1ln\u00ed mobilisaci.<\/p>\n\n\n\n

1. srpna v 16.00\nvyhl\u00e1sila mobilizaci Francie, v 17.00 N\u011bmecko a t\u00e9ho\u017e dne ve\u010der vyhl\u00e1sil\nc\u00edsa\u0159 Vil\u00e9m II. v\u00e1lku carsk\u00e9mu Rusku. Z na\u0161\u00ed obce narukovalo 42 mu\u017e\u016f.<\/p>\n\n\n\n

V ten\nden proj\u00ed\u017ed\u011bl obcemi \u00fa\u0159edn\u00edk okresn\u00edho hejtmanstv\u00ed spolu s mobiliza\u010dn\u00edmi\nvyhl\u00e1\u0161kami. V obci pouze p\u0159edlo\u017eil vyhl\u00e1\u0161ky a pokra\u010doval do dal\u0161\u00edch vesnic.<\/p>\n\n\n\n

Text vyhl\u00e1\u0161ky konstatoval, \u017ee \u201ev\u0161ichni voj\u00edni zbran\u011b schopn\u00ed a\u017e do t\u0159ic\u00e1t\u00e9ho osm\u00e9ho roku maj\u00ed b\u011bhem dvaceti \u010dty\u0159 hodin od vyhl\u00e1\u0161en\u00ed nastoupit slu\u017ebu u sv\u00fdch pluk\u016f. Vyhl\u00e1\u0161ky byly vyv\u011b\u0161eny ve v\u0161ech koutech obce.<\/p>\n\n\n\n

1. srpna vznik\u00e1 \u010desk\u00e1\nvojensk\u00e1 skupina \u201eNazdar\u201c a je za\u0159azena mezi francouzsk\u00e9 prapory.<\/p>\n\n\n\n

2. srpna N\u011bmecko\nv ultim\u00e1tu \u017e\u00e1d\u00e1 neutr\u00e1ln\u00ed Belgii o pr\u016fchod sv\u00fdch vojsk p\u0159es jej\u00ed \u00fazem\u00ed a\npo odm\u00edtav\u00e9 odpov\u011bdi dne 3. 8. vstupuj\u00ed na jej\u00ed \u00fazem\u00ed n\u011bmeck\u00e1 vojska. <\/p>\n\n\n\n

\u00daryvek\nz kroniky \u0160itbo\u0159ic:<\/p>\n\n\n\n

Mu\u017ei,\nkte\u0159\u00ed m\u011bli podle vyhl\u00e1\u0161ky nastoupit vojenskou slu\u017ebu, je\u0161t\u011b v noci za\u010dali\np\u0159ed\u00e1vat sv\u00e9 \u00fa\u0159ady a sepisovali posledn\u00ed v\u016fle. M\u00edstn\u00ed far\u00e1\u0159 Eduard Chadim\nzpov\u00eddal ji\u017e od p\u016fl jedn\u00e9 hodiny rann\u00ed voj\u00e1ky, kte\u0159\u00ed se o mobilizaci dozv\u011bd\u011bli\nd\u0159\u00edve a ob\u00e1vali se, \u017ee r\u00e1no p\u0159ijde mnoho dal\u0161\u00edch mu\u017e\u016f. Far\u00e1\u0159 zpov\u00eddal celou noc\ni r\u00e1no a pot\u00e9 se konala m\u0161e svat\u00e1. Po dev\u00e1t\u00e9 hodin\u011b r\u00e1no se ohl\u00e1sili v\u0161ichni\npovolan\u00ed mu\u017ei. Bylo jich kolem sta. Nato se ode\u0161li rozlou\u010dit se sv\u00fdmi rodinami.\nV\u0161ichni se je\u0161t\u011b jednou se\u0161li v poledne u hasi\u010dsk\u00e9ho skladi\u0161t\u011b. Zde se voj\u00e1ci\nnaposledy rozlou\u010dili s d\u011btmi, man\u017eelkami, rodi\u010di, dal\u0161\u00edmi p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi a zn\u00e1m\u00fdmi\na pot\u00e9 odjeli sm\u011brem na Hustope\u010de a Sokolnice. Voj\u00e1ci odch\u00e1zeli v domn\u011bn\u00ed, \u017ee\nza dva m\u011bs\u00edce v\u00e1lka skon\u010d\u00ed. To se ale nestalo. Po odchodu voj\u00e1k\u016f sta\u0159\u00ed mu\u017ei\nmluvili o sv\u00fdch zku\u0161enostech z v\u00e1lek, kter\u00fdch se \u00fa\u010dastnili. Mu\u017ei, kte\u0159\u00ed z\u016fstali\ndoma, si oddechli, \u017ee nebyli povol\u00e1ni. Ov\u0161em do za\u010d\u00e1tku n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho m\u011bs\u00edce\nbyly povol\u00e1ny dal\u0161\u00ed ro\u010dn\u00edky, a to 1875, 1874, 1873 a nakonec 1872. D\u00e1le byl\nodveden i ro\u010dn\u00edk 1894.<\/p>\n\n\n\n

N\u00e1sledovala s\u00e9rie\nvyhla\u0161ov\u00e1n\u00ed v\u00e1lky: <\/p>\n\n\n\n

3. srpna N\u011bmecko\nFrancii, <\/p>\n\n\n\n

od 4. srpna byla Velk\u00e1\nBrit\u00e1nie ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m stavu s N\u011bmeckem, <\/p>\n\n\n\n

6. srpna Srbsko\nN\u011bmecku a Rakousko\u2013Uhersko Rusku, <\/p>\n\n\n\n

11. srpna Francie\nRakousku\u2013Uhersku, 12. 8. Velk\u00e1 Brit\u00e1nie Rakousku\u2013Uhersku. <\/p>\n\n\n\n

15. srpna byl v Nikol\u010dic\u00edch\nprov\u00e1d\u011bn soupis obil\u00ed, sl\u00e1my, sena, kon\u00ed, krav a prasat. <\/p>\n\n\n\n

15. srpna odvody ve Znojm\u011b,\nodvedeno 7 mu\u017e\u016f. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

20. srpna vznik\u00e1 \u010cesk\u00e1\ndru\u017eina \u2013 samostatn\u00fd odd\u00edl rusk\u00e9 arm\u00e1dy.<\/p>\n\n\n\n

23. 8.  vyhl\u00e1silo v\u00e1lku Japonsko N\u011bmecku a\nRakousku\u2013Uhersku.<\/p>\n\n\n\n

5.\u201312. z\u00e1\u0159\u00ed zu\u0159\u00ed bitva\nna Marn\u011b a boje p\u0159e\u0161ly ve v\u00e1lku pozi\u010dn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

V z\u00e1\u0159\u00ed\nza\u010dal \u0161koln\u00ed rok 1914\/1915. Nejprve se u\u010dilo jen ve dvou t\u0159\u00edd\u00e1ch, vzhledem\nk pot\u0159eb\u011b pomoci p\u0159i sklizni brambor, \u0159epy a p\u0159i podzimn\u00edm set\u00ed. Od 1.\nlistopadu se ji\u017e u\u010dilo norm\u00e1ln\u011b. \u0158\u00edd\u00edc\u00edm u\u010ditelem byl Josef H\u00e1jek, pak u\u010dili\nJan Dost\u00e1l, ale ten musel pozd\u011bji rukovat do v\u00e1lky, <\/a>Valentov\u00e1\nMarie (d\u0159\u00edve u\u010dila v Kobyl\u00ed), Tot\u016f\u0161kov\u00e1 Bo\u017eena (z Jimramova), Ereglov\u00e1\nKlotilda – u\u010ditelka \u017eensk\u00fdch ru\u010dn\u00edch prac\u00ed. N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161eli: katolick\u00fd\nfar\u00e1\u0159 Franti\u0161ek Adamec a evangelick\u00fd far\u00e1\u0159 Pavel Ne\u0161por.<\/p>\n\n\n\n

Celkem v tomto roce\nnav\u0161t\u011bvovalo \u0161kolu 206 \u017e\u00e1k\u016f. Ro\u010dn\u00edk dokon\u010dilo 188 \u017e\u00e1k\u016f. Ve \u0161koln\u00ed kronice je\nps\u00e1no, \u017ee p\u0159\u00ed\u010dinou \u00fabytku \u017e\u00e1k\u016f byla doba v\u00e1le\u010dn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

\u010cen\u011bk Vorel byl \u0161koln\u00edm\ndozorcem a zapsal do \u0161koln\u00ed kroniky:<\/p>\n\n\n\n

D\u00edtky \u0161koln\u00ed z\u00fa\u010dastnily se\nb\u011bhem roku horliv\u011b r\u016fzn\u00fdch akc\u00ed na \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 veden\u00ed v\u00e1lky. Sb\u00edraly list\u00ed ostru\u017einov\u00e9\nna \u010daj, hotovily tepl\u00fd od\u011bv pro voj\u00edny v poli, pap\u00edrov\u00e9 pode\u0161ve a pono\u017eky\nz Billrothova pap\u00edru (= \u017elut\u00e1, vodot\u011bsn\u00e1\nbavln\u011bn\u00e1 tkanina, impregnovan\u00e1 olovnat\u00fdm m\u00fddlem, u\u017e\u00edvan\u00e1 na obvazy).\nSb\u00edraly v\u00e1le\u010dn\u00fd kov a skl\u00e1daly pen\u011b\u017eit\u00e9 d\u00e1rky.<\/p>\n\n\n\n

\u010cerven\u00e9mu k\u0159\u00ed\u017ei ve V\u00eddni\nzasl\u00e1no 21 K 39 hal.<\/p>\n\n\n\n

D\u00e1msk\u00e9mu odboru \u010derven\u00e9ho\nk\u0159\u00ed\u017ee v Brn\u011b 5 K.<\/p>\n\n\n\n

Na sirotky po padl\u00fdch voj\u00ednech\n7 K 08 hal.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

A\u010d p\u0159ibyl n\u00e1m nov\u00fd nep\u0159\u00edtel\nv osob\u011b italsk\u00e9ho kr\u00e1le, uh\u00e1jilo vojsko na\u0161e hranice proti Ital\u016fm, na\nseveru pak dobilo zp\u011bt Lvova a t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9 Hali\u010de, spole\u010dn\u011b pak s vojskem\nn\u011bmeck\u00fdm vniklo hluboko do Ruska.<\/p>\n\n\n\n

15. \u0159\u00edjna byly ve Znojm\u011b\nodvody, bylo odvedeno 7 mu\u017e\u016f na frontu ke Krakovu.<\/p>\n\n\n\n

28. \u0159\u00edjna. prob\u011bhl\nsoud s atent\u00e1tn\u00edky, hlavn\u00ed vin\u00edk, kter\u00fd vyst\u0159elil smrt\u00edc\u00ed r\u00e1ny, nebyl\nodsouzen k trestu smrti, proto\u017ee v dob\u011b atent\u00e1tu nebyl plnolet\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

2. prosince odvedeno 18 mu\u017e\u016f.\nB\u011bhem prvn\u00edho roku v\u00e1lky padl Josef Losa, Jan \u0160imon\u00edk a Pavel Broskva byli\nprohl\u00e1\u0161en\u00ed za nezv\u011bstn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

(Z mu\u017e\u016f od 18 do 50 let\npostupn\u011b narukovali skoro v\u0161ichni z cel\u00e9 d\u011bdiny.)<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

1915<\/strong>  <\/p>\n\n\n\n

11.\nledna byli rekv\u00edrov\u00e1ni kon\u011b t\u011bmto ob\u010dan\u016fm: B\u00e1drovi 2 kon\u011b (dostal 1100 korun),\nBed\u0159ichovi (\u010d. 36) 1 k\u016f\u0148 (400 korun), V\u00e1clavu Ku\u010derovi 2 kon\u011b (1300 korun),\nJanu Klob\u00e1sovi 1 k\u016f\u0148 (500 korun), Fr. Ot\u0159\u00edsalovi (\u010d. 13) 1 k\u016f\u0148 (500 korun), Fr.\nStrouhalovi 1 k\u016f\u0148 (500 korun) a Janu Bed\u0159ichovi 1 k\u016f\u0148 (500 korun). K tomu\nmuseli dodat v\u016fz, postroje, vozov\u00e9 plachty a deky za 100 korun.<\/p>\n\n\n\n

16.\nledna op\u011bt soupis kon\u00ed a odvod; bylo odvedeno 7 mu\u017e\u016f. <\/p>\n\n\n\n

22. \u00fanora vyhl\u00e1silo N\u011bmecko\nneomezenou ponorkovou v\u00e1lku \u2013 to je mo\u017enost napadat a torp\u00e9dovat i civiln\u00ed\nlod\u011b. <\/p>\n\n\n\n

2. b\u0159ezna soupis mouky. <\/p>\n\n\n\n

14.\nb\u0159ezna bylo odvedeno 7 mu\u017e\u016f a hned odjeli na frontu.  P\u0159\u00edbuzn\u00ed povolan\u00fdch voj\u00e1k\u016f dost\u00e1vali od st\u00e1tu\nst\u00e1tn\u00ed podporu na potraviny, ov\u0161em na tuto podporu dos\u00e1hly pouze nejchud\u0161\u00ed\nrodiny. Na jednu osobu p\u0159ipadla podpora osmdes\u00e1t hal\u00e9\u0159\u016f.<\/p>\n\n\n\n

27.\nb\u0159ezna byla klasifikace kon\u00ed v \u017didlochovic\u00edch. <\/p>\n\n\n\n

1.\ndubna padl Alois Mich\u00e1lek. <\/p>\n\n\n\n

3. dubna \u2013 28. pra\u017esk\u00fd\npluk p\u0159eb\u011bhl k Rus\u016fm.<\/p>\n\n\n\n

20.\ndubna odvedeni: V\u00e1clav Bed\u0159ich, Fr. Ot\u0159\u00edsal, V\u00e1clav Jel\u00ednek, Jan Mat\u00fd\u0161ek, Josef\nVedra, Jan Kul\u00ed\u0161ek, Alois Vala.<\/p>\n\n\n\n

24.\ndubna zem\u0159el na zran\u011bn\u00ed V\u00e1clav L\u00edzal a st\u00e1le pokra\u010dovala rekv\u00edrka obil\u00ed, hlavn\u011b\np\u0161enice a je\u010dmene.<\/p>\n\n\n\n

V dubnu za\u010dala rekv\u00edrace obil\u00ed\na ka\u017ed\u00fd m\u011bs\u00edc se muselo odevzdat 50 metr\u00e1k\u016f. <\/p>\n\n\n\n

22. 4. \u2013 25. 5. byl\nv Belgii u m\u011bsta Ypres n\u011bmeckou stranou pou\u017eit otravn\u00fd plyn, pozd\u011bji\nnaz\u00fdvan\u00fd Yperit.<\/p>\n\n\n\n

3. 5. vystoupila\nIt\u00e1lie z Trojspolku a 23. 5. vyhl\u00e1sila v\u00e1lku Rakousku\u2013Uhersku.<\/p>\n\n\n\n

13. 5. po protestech\nhlavn\u011b USA byla omezena ponorkov\u00e1 v\u00e1lka.<\/p>\n\n\n\n

20. kv\u011btna byla rekv\u00edrace\nmouky.<\/p>\n\n\n\n

30.\nkv\u011btna byl odebr\u00e1n z evangelick\u00e9ho kostela 1 zvon. <\/p>\n\n\n\n

3. \u010dervna odvedeno\nv \u017didlochovic\u00edch 23 mu\u017e\u016f: Jan Ku\u010dera, Fr. Z\u00e1black\u00fd, Fr. Strouhal, Jan\nOt\u0159\u00edsal, Jan Ot\u0159\u00edsal z \u010d. 86, Jaroslav Ne\u010das, Jan Kul\u00ed\u0161ek, Josef Klob\u00e1sa, Josef\nNe\u010das, Metod\u011bj Kone\u010dn\u00fd, Jan Bed\u0159ich, Fr. Ne\u010das, \u0160t\u011bp\u00e1n Tesa\u0159, Josef Gazda,\nJosef Jel\u00ednek z \u010d. 7, V\u00e1clav L\u00edzal, Josef B\u00edlek, Fr. Brychta a t\u0159i\nz Nov\u00e9ho Dvora. <\/p>\n\n\n\n

18.\n\u010dervna padl Jaroslav Dosoudil.<\/p>\n\n\n\n

Bylo\nvelik\u00e9 sucho, mal\u00e1 \u00faroda a \u017e\u00e1dn\u00e9 ovoce. <\/p>\n\n\n\n

V\n\u010dervenci do\u0161lo na\u0159\u00edzen\u00ed, \u017ee obec mus\u00ed d\u00e1t 6 p\u00e1r\u016f kon\u00ed s povozy na p\u0159epravu\nmateri\u00e1lu na frontu. K odvod\u016fm byli povol\u00e1v\u00e1ni u\u017e i osmn\u00e1ctilet\u00ed a\u017e\npades\u00e1tilet\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

31. \u010dervence musela obec\nposlat profant (doprava z\u00e1sob pro arm\u00e1du): \u0161est p\u00e1r\u016f kon\u00ed i s povozy. <\/p>\n\n\n\n

4. srpna T. G. Masaryk\na Edvard Bene\u0161 zalo\u017eili \u010cesk\u00fd zahrani\u010dn\u00ed komit\u00e9t a 14. listopadu vydal tento\norg\u00e1n v Pa\u0159\u00ed\u017ei ve\u0159ejn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed, v n\u011bm\u017e po\u017eadoval zcela nez\u00e1visl\u00fd\n\u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t.<\/p>\n\n\n\n

17.\nsrpna rukovalo a odj\u00ed\u017ed\u011blo na frontu 15 mu\u017e\u016f. \n<\/p>\n\n\n\n

27. srpna \u0161lo k odvodu 42\nmu\u017e\u016f do pades\u00e1ti let a bylo jich odvedeno 12. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

28.\nsrpna padl Vil\u00e9m Ot\u0159\u00edsal.  23. z\u00e1\u0159\u00ed padl\nJakub Sedl\u00e1\u010dek. <\/p>\n\n\n\n

V \u0159\u00edjnu byl odveden Alois\nTesa\u0159. <\/p>\n\n\n\n

23.\nlistopadu padl Josef Ne\u010das.  B\u011bhem tohoto\nroku je\u0161t\u011b padli: Anton\u00edn Helma, Franti\u0161ek Tesa\u0159, Anton\u00edn Barton\u011bk a Anton\u00edn\nVintrl\u00edk.<\/p>\n\n\n\n

9. prosince byla dal\u0161\u00ed\nrekv\u00edrka obil\u00ed.  <\/p>\n\n\n\n

22. prosince\nzem\u0159el pan \u0159\u00edd\u00edc\u00ed Josef H\u00e1jek, na poh\u0159bu 24. prosince se s n\u00edm p\u0159i\u0161lo rozlou\u010dit\nmnoho ob\u010dan\u016f a koleg\u016f. \u0160koln\u00ed kroniku pak vedla u\u010ditelka Valentov\u00e1, kter\u00e1 v\u0161ak\nkoncem \u0161koln\u00edho roku ode\u0161la u\u010dit do Rajhradu. Tak\u00e9 ode\u0161el far\u00e1\u0159 Adamec, aby se\nujal duchovn\u00ed spr\u00e1vy v B\u0159eclavi, na jeho m\u00edsto byl jmenov\u00e1n far\u00e1\u0159 Jan\nTure\u010dek.<\/p>\n\n\n\n

Ve \u0161koln\u00ed kronice jsou\npochv\u00e1leni tito piln\u00ed \u017e\u00e1ci: Old\u0159ich Koutn\u00fd, Rudolf Flaj\u0161ingr (ND), Franti\u0161ek\nStejskal, Karel Hrabec, Marie Pra\u017e\u00e1kov\u00e1, sestry Veronika a Franti\u0161ka Stejskalovy.<\/p>\n\n\n\n

Skl\u00ed\u010den\u00e1 srdce v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edch\nn\u00e1rod\u016f marn\u011b tou\u017e\u00ed po m\u00edru – s hr\u016fzou pat\u0159\u00ed Austrie, \u017ee mno\u017e\u00ed se nep\u0159\u00e1tel\u00e9\njej\u00ed. K ni\u010div\u00e9 r\u00e1n\u011b \u017eenou se st\u00e1ty, ni\u010div\u00fdm vl\u00e1knem op\u0159edena Evropa –\nv krvi tonou p\u0159\u00e1tel\u00e9 i nep\u0159\u00e1tel\u00e9 (\u0161koln\u00ed kronika 1914-1950).<\/p>\n\n\n\n

1915 za\u010dala v\u00e1lka s It\u00e1li\u00ed,\nlid\u00e9 z Istrie (v Jugosl\u00e1vii) se st\u011bhovali pry\u010d. N\u011bkter\u00e9 rodiny p\u0159i\u0161ly\nnap\u0159. do sousedn\u00edch K\u0159epic.<\/p>\n\n\n\n

Tento rok bylo mnoho potkan\u016f. B\u011bhem\nroku za\u010daly chyb\u011bt pen\u00edze na veden\u00ed v\u00e1lky, a tak byli ob\u010dan\u00e9 donuceni upisovat\nv\u00e1le\u010dn\u00e9 p\u016fj\u010dky, a\u0165 u\u017e za fondy, z\u00e1lo\u017eny obce \u010di sebe. P\u016fj\u010dky byly na lidech\nvynucov\u00e1ny a pozd\u011bji se objevovaly p\u0159\u00edpady, kdy tyto p\u016fj\u010dky m\u011bly fat\u00e1ln\u00ed\nn\u00e1sledky\u2026<\/p>\n\n\n\n

D\u016fsledkem nedosta\u010duj\u00edc\u00edho\nmno\u017estv\u00ed mouky lid\u00e9 za\u010dali dost\u00e1vat l\u00edstky na mouku. Do ml\u00fdn\u016f se mohlo od konce\nroku jezdit pouze po \u00fa\u0159edn\u00edm povolen\u00ed. Byly vyd\u00e1v\u00e1ny mlec\u00ed l\u00edstky, ve kter\u00fdch\nbylo naps\u00e1no, pro kolik osob jsou a kolik obil\u00ed na n\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt semleto.\nStanoven\u00e9 mno\u017estv\u00ed rodin\u00e1m ov\u0161em nedosta\u010dovalo a za\u010dalo se ml\u00edt i neleg\u00e1ln\u011b.<\/p>\n\n\n\n

1916<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Tento\nrok za\u010dal celkem \u0161\u0165astn\u011b \u2013 zpo\u010d\u00e1tku byl tepl\u00fd, tak\u017ee do konce b\u0159ezna bylo v\u0161e\nzaseto a stromy u\u017e kvetly. Ale p\u0159i\u0161el velice chladn\u00fd duben, zima trvala cel\u00fd\nm\u011bs\u00edc \u2013 kv\u011bty zmrzly a opadaly a vinohrad, kter\u00fd se chystal na dobrou \u00farodu,\ntak\u00e9 zmrzl.<\/p>\n\n\n\n

B\u00edda a nouze. Chyb\u00ed potraviny,\nuhl\u00ed, sv\u00ed\u010dky, m\u00fddlo.<\/p>\n\n\n\n

21. \u00fanora \u2013 za\u010dala\nbitva o Verdun.   <\/p>\n\n\n\n

29. \u00fanora vyhl\u00e1silo\nN\u011bmecko op\u011bt neomezenou ponorkovou v\u00e1lku. <\/p>\n\n\n\n

V \u00fanoru byl \u010cesk\u00fd\nzahrani\u010dn\u00ed komit\u00e9t p\u0159em\u011bn\u011bn na N\u00e1rodn\u00ed radu \u010deskoslovenskou ve slo\u017een\u00ed:\np\u0159edseda T. G. Masaryk, m\u00edstop\u0159edseda Josef D\u00fcrich a M. R. \u0160tef\u00e1nik a tajemn\u00edk\nEdvard Bene\u0161.<\/p>\n\n\n\n

30. dubna<\/a> \u2013 poprv\u00e9 byl pou\u017eit letn\u00ed \u010das<\/a>. Ve 23.00 si m\u011bli obyvatel\u00e9 p\u0159esunout hodiny na 24.00\n(a 1. kv\u011bten<\/a> tak za\u010dal o hodinu d\u0159\u00edve) <\/p>\n\n\n\n

7. \u010dervna bylo u odvodu 42\nmu\u017e\u016f a odvedli jich 11. Odv\u00e1d\u011bly se ro\u010dn\u00edky 1892 a\u017e 1898. Dle \u0161itbo\u0159ick\u00e9\nkroniky \u0161lo o ro\u010dn\u00edky od 1873 po 1866. Mlad\u0161\u00ed mu\u017ei vykon\u00e1vali vojenskou slu\u017ebu\nna front\u011b a star\u0161\u00ed mu\u017ei ve v\u011bku od \u010dty\u0159iceti t\u0159\u00ed po pades\u00e1t let za frontou. Byly\nd\u00e1ny do ob\u011bhu pap\u00edrov\u00e9 dvoukoruny a kovov\u00e9 dvacetihal\u00e9\u0159e.<\/p>\n\n\n\n

1. \u010dervence za\u010dala\njedna z nejv\u011bt\u0161\u00edch bitev 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky \u2013 bitva na Somm\u011b.<\/p>\n\n\n\n

27.7. Rumunsko\nvyhl\u00e1silo v\u00e1lku Rakousku\u2013Uhersku.<\/p>\n\n\n\n

26. srpna vyhl\u00e1sila\nIt\u00e1lie v\u00e1lku N\u011bmecku. <\/p>\n\n\n\n

12. a 19. srpna sehr\u00e1li \u017e\u00e1ci \u0161koly divadeln\u00ed\nkus \u201eKrakono\u0161\u201c.<\/a><\/p>\n\n\n\n

I ve \u0161kole byl zn\u00e1t v\u00e1le\u010dn\u00fd\nstav. \u0158\u00edd\u00edc\u00edm u\u010ditelem byl Franti\u0161ek Kloupar,\ndefinitivn\u00edm u\u010ditelem Jan Dost\u00e1l, <\/a>d\u00e1le byla u\u010ditelka Emilie Bur\u0161\u00edkov\u00e1 ze\nSyrovic.<\/p>\n\n\n\n

U\u010ditel\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed: Jan\nTure\u010dek – katolick\u00fd far\u00e1\u0159 a Pavel Ne\u0161por \u2013 evangelick\u00fd far\u00e1\u0159. \u0160kolu tak\u00e9\nnav\u0161t\u011bvovala \u017ea\u010dka Rosa Svekov\u00e1 z Istrie.<\/p>\n\n\n\n

5. listopadu bylo\nvyhl\u00e1\u0161eno samostatn\u00e9 polsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

21. listopadu zem\u0159el c\u00edsa\u0159 rakousk\u00fd Franti\u0161ek Josef I. a nov\u00fdm monarchou se stal dosavadn\u00ed n\u00e1sledn\u00edk tr\u016fnu, arciv\u00e9voda Karel jako c\u00edsa\u0159 a kr\u00e1l Karel, jeho man\u017eelkou byla Zita Bourbonsko-Parmsk\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

V tomto roce padlo celkem 8 mu\u017e\u016f z na\u0161\u00ed obce: Jan\nMat\u00fd\u0161ek, Alois Barton\u011bk, Josef Z\u00e1black\u00fd, Anton\u00edn Strouhal (18 let), Franti\u0161ek\nLosa, Josef Nemrava, \u0160t\u011bp\u00e1n Byst\u0159ick\u00fd a Josef Kone\u010dn\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

Od r. 1880 m\u011bl honitbu v podn\u00e1jmu p. Ne\u010das Jarol\u00edm z \u010d.\n66. 1916 m\u011bla honitbu v lese Rozd\u00edly v podn\u00e1jmu tak\u00e9 mysliveck\u00e1\nspole\u010dnost z Hustope\u010d\u00ed. Byli to rada Pochyla z c.k. okresn\u00edho\nhejtmanstv\u00ed, ofici\u00e1l vojensk\u00fdch v\u011bc\u00ed \u0160n\u00e1bl a soudn\u00ed rada Nepustil a hodin\u00e1\u0159\nNohel.<\/p>\n\n\n\n

Pozd\u011bji p. Ne\u010das rozd\u011blil honitbu na: od cesty nad Neuperky\npo \u0160tukyn\u011b byla tzv. Hora, v\u010detn\u011b Rozd\u00edl\u016f a na Spodky v\u010detn\u011b \u0160tukyn\u011b po\n\u017dabn\u00edky.<\/p>\n\n\n\n

Pod horou si to vzala skupina myslivc\u016f pod Veden\u00edm\nFranti\u0161ka Stejskala \u010d. 40 a druh\u00e1 skupina spodky pod veden\u00edm Ne\u010dase. \u017de byla\nv\u011bt\u0161\u00ed, Ne\u010das p\u0159enechal \u010d\u00e1st honitby od k\u0159epick\u00e9 silnice po potok k Nov\u00fdm\nDvor\u016fm. M\u011bl to p. far\u00e1\u0159 Ture\u010dek a \u0159\u00edd\u00edc\u00ed \u0161koly H\u00e1jek Josef a po n\u011bm pak \u0159\u00edd\u00edc\u00ed\nHan\u00e1k.<\/p>\n\n\n\n

Zima byla velmi krut\u00e1. Postupn\u011b stoupal nedostatek t\u00e9m\u011b\u0159\nv\u0161eho zbo\u017e\u00ed. Za\u010dalo se \u0161et\u0159it t\u00e9m\u011b\u0159 na v\u0161em. <\/p>\n\n\n\n

1917\n<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Velk\u00e9 sucho a hlad. Lid\u00e9 z m\u011bst se st\u011bhuj\u00ed za ob\u017eivou do\nvesnic.<\/p>\n\n\n\n

Do vesnice za\u010dali p\u0159ich\u00e1zet\np\u0159ekupn\u00edci, kte\u0159\u00ed vym\u011b\u0148ovali v\u011bci za z\u00e1kladn\u00ed potraviny.<\/p>\n\n\n\n

Po Nov\u00e9m roce byly stahov\u00e1ny a\nm\u011bn\u011bny pen\u00edze; koruny byly st\u0159\u00edbrn\u00e9, pak pap\u00edrov\u00e9, desetn\u00edky a dvacetn\u00edky byly\nniklov\u00e9 a pak \u017eelezn\u00e9. Obci bylo na\u0159\u00edzeno odevzdat 40 metr\u00e1k\u016f kuku\u0159ice. <\/p>\n\n\n\n

18. ledna byli odvedeni Josef\nHlav\u00e1\u010dek a Koz\u00e1k, rukovali 12. \u00fanora. <\/p>\n\n\n\n

20. \u00fanora bylo u odvod\u016f 18\nmu\u017e\u016f, 13 jich odvedli a rukovali 10. b\u0159ezna. <\/p>\n\n\n\n

1.\nb\u0159ezna za\u010dalo rekv\u00edrov\u00e1n\u00ed sena, sl\u00e1my, brambor, obil\u00ed a mouky; v komisi\nbyli u\u010ditel\u00e9 Kloupar a Dost\u00e1l, starosta Strouhal, V\u00e1clav Ku\u010dera, starosta\nz N\u011bm\u010dic a \u010dty\u0159i voj\u00e1ci z Korutan. <\/a><\/p>\n\n\n\n

2. b\u0159ezna abdikoval rusk\u00fd car Mikul\u00e1\u0161 II.<\/p>\n\n\n\n

9.\nb\u0159ezna byli u odvodu pades\u00e1tn\u00edci a z 15 jich odvedli 7: Martin a Josef\nSvoboda, Martin Stejskal, Josef Oujesk\u00fd, u\u010ditel Kloupar, Jan Klob\u00e1sa a Karel\nHavl\u00ed\u010dek. <\/a>Odpoledne rukovalo t\u011bch 13 odveden\u00fdch z \u00fanora. <\/p>\n\n\n\n

6. dubna vstupuj\u00ed USA\ndo v\u00e1lky.<\/p>\n\n\n\n

7.\ndubna musela obec odv\u00e9zt do Hustope\u010d\u00ed 100q obil\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

10. kv\u011btna byl odebr\u00e1n druh\u00fd\nzvon, z evangelick\u00e9ho kostela. <\/p>\n\n\n\n

15. kv\u011btna rukovalo t\u011bch sedm\npades\u00e1tn\u00edk\u016f. <\/p>\n\n\n\n

4. \u010dervna bylo rekv\u00edrov\u00e1no\ns\u00e1dlo a byly vyd\u00e1v\u00e1ny l\u00edstky na cukr a jin\u00e9 v\u011bci. Ka\u017ed\u00fd t\u00fdden se muselo\nodevzdat 7 krav, koncem m\u011bs\u00edce byl prov\u00e1d\u011bn soupis toho, co kdo m\u00e1 zaseto. <\/p>\n\n\n\n

Byli odvedeni i u\u010ditel\u00e9 Kloupar a Dost\u00e1l, ale\nza \u010das se zase vr\u00e1tili. <\/a><\/p>\n\n\n\n

2.\n\u010dervence byla poprv\u00e9 nasazena \u010deskoslovensk\u00e1 brig\u00e1da v bitv\u011b u Zborova.<\/p>\n\n\n\n

9. \u010dervence p\u0159i\u0161el prvn\u00ed d\u00e9\u0161\u0165\npo p\u016fl roce.<\/p>\n\n\n\n

10. \u010dervence se narodil Adolf\n\u017denat\u00fd z \u010d. 160, pozd\u011bj\u0161\u00ed teolog.<\/p>\n\n\n\n

7. srpna byla uzav\u0159ena\ndohoda francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy s N\u00e1rodn\u00ed radou \u010deskoslovenskou o \u010deskoslovensk\u00e9\narm\u00e1d\u011b ve Francii.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

27.\nsrpna padl Vil\u00e9m Ot\u0159\u00edsal.<\/p>\n\n\n\n

1. z\u00e1\u0159\u00ed byli odvedeni 2 mu\u017ei. <\/p>\n\n\n\n

1. z\u00e1\u0159\u00ed prohl\u00e1sil\nministersk\u00fd p\u0159edseda A. F. Kerenskij Rusko republikou. <\/p>\n\n\n\n

15. \u0159\u00edjna byla\npopravena \u0161pionka Mata Hari.<\/p>\n\n\n\n

28. listopadu nab\u00edz\u00ed\nrusk\u00fd komisa\u0159 Trockij p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

15. prosince za\u010d\u00edn\u00e1\njedn\u00e1n\u00ed o m\u00edru v Brest-Litevsku.<\/p>\n\n\n\n

10. \u2013 15. prosince byla\nrekv\u00edrka brambor, sena, sl\u00e1my a kuku\u0159ice; chodili 2 komisa\u0159i, 2 voj\u00e1ci a\nz\u00e1stupci p\u0159edstavenstva obce. <\/p>\n\n\n\n

Lid\u00e9 si d\u011blali skr\u00fd\u0161e a\nschov\u00e1vali si do nich \u017eivobyt\u00ed. Riskovali, proto\u017ee kdyby je komisa\u0159i na\u0161li,\nv\u0161echno by jim zabavili, dostali by pokutu a mohli b\u00fdt tak\u00e9 uv\u011bzn\u011bni.<\/p>\n\n\n\n

2. listopadu vezl Josef Helma\nz \u010d. 26 obil\u00ed do ml\u00fdna a na Pad\u011blk\u00e1ch ho chytli \u010detn\u00edci, obil\u00ed bylo\nzabaveno \u2013 musel ho slo\u017eit u starosty a zaplatit pokutu. <\/p>\n\n\n\n

Lid\u00e9 si sami \u0161rotovali obil\u00ed,\nvys\u00edvali na s\u00edtk\u00e1ch a pekli si z toho peg\u00e1\u010de. Zrovna tak mleli turky\u0148 a\nva\u0159ili z n\u00ed polentu.<\/p>\n\n\n\n

Na za\u010d\u00e1tku toho roku p\u0159i\u0161li do\nna\u0161\u00ed obce ru\u0161t\u00ed zajatci, bylo jich 27 a pom\u00e1hali v hospod\u00e1\u0159stv\u00ed.\nZ nich Mnacakanov Asatur se tu pozd\u011bji o\u017eenil a natrvalo usadil.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Na obr\u00e1zku vpravo je jeden\nrusk\u00fd zajatec, kter\u00fd zde pracoval.<\/p>\n\n\n\n

Nikol\u010dick\u00fd sb\u011bratel text\u016f p\u00edsn\u00ed Jan Dost\u00e1l m\u011bl ve sv\u00e9 sb\u00edrce asi 200 p\u00edsn\u00ed. 30 z nich poslal r. 1907 Leo\u0161i Jan\u00e1\u010dkovi, zda by je nemohl pou\u017e\u00edt pro jeho tvorbu. V letech 1916 a 1917 zapisoval \u201edojemn\u00e9 melodick\u00e9\u201c p\u00edsn\u011b od nezn\u00e1m\u00e9ho Ukrajince, kter\u00fd v Nikol\u010dic\u00edch pracoval. Jak\u00fd byl osud text\u016f a p\u00edsn\u00ed, nev\u00edme. (<\/a>Sb\u00edrkov\u00e9 a dokumenta\u010dn\u00ed fondy brn\u011bnsk\u00e9ho pracovi\u0161t\u011b E\u00da AV \u010cR \u2013 fond korespondence<\/a>)<\/p>\n\n\n\n

Tento rok byl dr\u016fbe\u017e\u00ed mor.\nKrom\u011b t\u0159e\u0161n\u00ed nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9ho ovoce. Byla velik\u00e1 b\u00edda, nic nebylo k dost\u00e1n\u00ed,\nchlapi kou\u0159ili plevy z jeteliny a o\u0159echov\u00e9 list\u00ed, star\u00fd R\u016f\u017ea \u00fadajn\u011b su\u0161en\u00e9\nkobylince.<\/p>\n\n\n\n

Ve\n\u0161kole byl nedostatek u\u010ditel\u016f, nebylo topivo, v prosinci bylo vyu\u010dov\u00e1n\u00ed\np\u0159eru\u0161eno. U\u010ditel\u00e9: Franti\u0161ek Kloupar, Jan Dost\u00e1l, kter\u00fd v b\u0159eznu 1918\nodch\u00e1z\u00ed do Nosislavi, na jeho m\u00edsto p\u0159ich\u00e1z\u00ed Josef Hut\u00e1k z Klobouk u Brna,<\/a>\nz\u016fst\u00e1v\u00e1 Emilie Bur\u0161\u00edkov\u00e1 a tak\u00e9 je zde ustanoven u\u010ditel Josef Han\u00e1k ze\n\u0160itbo\u0159ic.<\/p>\n\n\n\n

U\u010ditel\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed: Jan Ture\u010dek – katolick\u00fd far\u00e1\u0159 a Pavel\nNe\u0161por \u2013 evangelick\u00fd far\u00e1\u0159.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

U\u010ditel\u00e9 se museli pod\u00edlet na r\u016fzn\u00fdch soupisech a dal\u0161\u00edch\n\u00fa\u0159edn\u00edch z\u00e1le\u017eitostech. Velk\u00e9 procento zame\u0161k\u00e1n\u00ed vyu\u010dovac\u00edch hodin bylo\nzavin\u011bno t\u00edm, \u017ee d\u011bti pracovaly na poli, pon\u011bvad\u017e mu\u017ei byli v poli\nv\u00e1le\u010dn\u00e9m! Na n\u011bkter\u00e9 d\u011bti jejich matky nesta\u010dily, nebo byly a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 benevolentn\u00ed,\nob\u010das se tak vyskytly s d\u011btmi probl\u00e9my. 3. prosince se konala slavnost d\u011btsk\u00e9ho\ndne a u\u010din\u011bna sb\u00edrka.<\/p>\n\n\n\n

10.\n\u2013 15. prosince op\u011bt prob\u00edhala v obci rekv\u00edrka obil\u00ed a kuku\u0159ice, chodili 2\nkomisa\u0159i, 2 voj\u00e1ci a p\u0159edstavenstvo obce. B\u011bhem tohoto roku padli je\u0161t\u011b Alois\nB\u00edlek a Jan Ma\u0161ka. <\/p>\n\n\n\n

Koncem\nroku nebylo nic k dost\u00e1n\u00ed (s\u016fl, cukr, petrolej, ocet a jin\u00e9 pot\u0159ebn\u00e9\nv\u011bci).<\/p>\n\n\n\n

1918\n<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Po p\u0159ede\u0161l\u00e9m ne\u00farodn\u00e9m roce\np\u0159i\u0161la u\u017e na ja\u0159e neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 b\u00edda. Lid\u00e9 ji\u017e nem\u011bli t\u00e9m\u011b\u0159 co j\u00edst. M\u00edstn\u00ed\nchud\u00e9 rodiny pos\u00edlaly sv\u00e9 d\u011bti \u017eebrat o chl\u00e9b nebo brambory k z\u00e1mo\u017en\u011bj\u0161\u00edm\nrodin\u00e1m. Zakr\u00e1tko se p\u0159idali i nemajetn\u00ed lid\u00e9 z m\u011bst. P\u0159ich\u00e1zeli \u017eebrat o j\u00eddlo\ni z Brna.<\/p>\n\n\n\n

Ve \u0161kole se v lednu\nneu\u010dilo, pro nedostatek paliva.<\/p>\n\n\n\n

\u0158\u00edd\u00edc\u00edm\nu\u010ditelem byl po Franti\u0161ku Klouparovi ustanoven Josef Han\u00e1k.<\/a><\/p>\n\n\n\n

6. ledna \u2013 t\u0159\u00edkr\u00e1lov\u00e1\ndeklarace po\u017eadovala sebeur\u010den\u00ed n\u00e1rod\u016f a spojen\u00ed \u010desk\u00fdch zem\u00ed se Slovenskem.<\/p>\n\n\n\n

24. ledna byl odvod mu\u017e\u016f u\u017e od\n18 let, 4. 2. z nich rukovalo na frontu 8 a narukovali ihned. <\/p>\n\n\n\n

7. \u00fanora byla rekv\u00edrace obil\u00ed,\nkter\u00e9 bylo ur\u010deno na set\u00ed, a bylo povoleno seml\u00edt z ka\u017ed\u00e9ho metr\u00e1ku 4 kila\u2026\n<\/p>\n\n\n\n

28. \u00fanora se odst\u011bhoval u\u010ditel\nDost\u00e1l do Nosislavi, kde se stal nadu\u010ditelem. M\u00edsto n\u011bj p\u0159i\u0161el Josef Hut\u00e1k\nz Klobouk. Byla mu p\u0159id\u011blena u\u010ditelka Ludmila Miklov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

8.\ndubna byla klasifikace zbytku kon\u00ed. Bylo na\u0159\u00edzeno, \u017ee nikdo nesm\u00ed m\u00edt v\u00edce ne\u017e\njedny \u0161aty. Kdy\u017e cht\u011bl n\u011bkdo jin\u00e9, musel m\u00edt l\u00edstek od starosty, ten zan\u00e9st do\n\u017didlochovic, kde to schv\u00e1lili, poslali na hejtmanstv\u00ed a teprve pak je \u017eadatel\ndostal zp\u011bt. <\/p>\n\n\n\n

14.\ndubna byl odvod mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed nebyli ji\u017e \u010dty\u0159ikr\u00e1t odvedeni \u2013 tak pop\u00e1t\u00e9 je odvedli:\nFranti\u0161ek Ot\u0159\u00edsal, V\u00e1clav Bed\u0159ich a Hany\u0161. <\/p>\n\n\n\n

Od 18. kv\u011btna 1918 do 29. 6. 1924 byl zvolen starosta Jakub\nBroskva z \u010d. 15.<\/p>\n\n\n\n

Od dubna do \u010dervna v\u016fbec nepr\u0161elo. <\/p>\n\n\n\n

3. \u010dervna klesla teplota k nule a velk\u00e9 procento\nplodin utrp\u011blo.<\/p>\n\n\n\n

Byla velik\u00e1 b\u00edda, nebylo krmen\u00ed pro dobytek, ani j\u00eddlo pro\nlidi.  St\u00e1tem byly ustanoveny maxim\u00e1ln\u00ed\nceny, za kter\u00e9 mohli zem\u011bd\u011blci prod\u00e1vat svou \u00farodu.<\/p>\n\n\n\n

V posledn\u00edm\nroce v\u00e1lky padl Josef Mat\u00fd\u0161ek (19 let) a Martin Brychta a Frant. Klob\u00e1sa byli\nprohl\u00e1\u0161eni za nezv\u011bstn\u00e9. <\/p>\n\n\n\n

Zvy\u0161oval\nse po\u010det dezert\u00e9r\u016f, mu\u017ei vyu\u017e\u00edvali jakoukoliv p\u0159\u00edle\u017eitost, aby z vojny\nutekli, pak se schov\u00e1vali a \u010dekali na konec v\u00e1lky.<\/p>\n\n\n\n

24. kv\u011btna \u00fa\u010dastn\u00edci\ntajn\u00e9 porady v Tur\u010diansk\u00e9m Sv. Martin\u011b se vyslovili pro vytvo\u0159en\u00ed\n\u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu.<\/p>\n\n\n\n

29. 7. \u2013 francouzsk\u00e1\nvl\u00e1da, 9. 8. Velk\u00e1 Brit\u00e1nie a 3. 9. USA uznaly N\u00e1rodn\u00ed radu \u010deskoslovenskou.<\/p>\n\n\n\n

16. z\u00e1\u0159\u00ed vydal c\u00edsa\u0159\nKarel I. manifest, kde proklamoval federalisaci Rakouska\u2013Uherska.<\/p>\n\n\n\n

28. \u0159\u00edjna byl prohl\u00e1\u0161en samostatn\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd\nst\u00e1t. <\/strong><\/p>\n\n\n\n

13. listopadu vyhl\u00e1sil N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor prozat\u00edmn\u00ed\n\u00fastavu.  <\/p>\n\n\n\n

14. listopadu byla prvn\u00ed sch\u016fze N\u00e1rodn\u00edho\nshrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed a prohl\u00e1\u0161ena republik\u00e1nsk\u00e1 forma \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu.\nPresidentem byl zvolen T. G. Masaryk a byla ustavena vl\u00e1da v \u010dele\ns Karlem Kram\u00e1\u0159em. <\/p>\n\n\n\n

3. listopadu byla na radnici oslava\nvyhl\u00e1\u0161en\u00ed republiky, proslov m\u011bl far\u00e1\u0159 Daniel Ne\u0161por a po n\u011bm Jan Ture\u010dek, pak\nse zp\u00edvalo Kde domov m\u016fj a Hej, Slovan\u00e9. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

8. prosince byla velik\u00e1 manifestace v Hustope\u010d\u00edch, uv\u00edtac\u00ed \u0159e\u010d m\u011bl far\u00e1\u0159 Vlastimil Juren a pak se s hudbou, s voj\u00e1ky a sokoly pochodovalo p\u0159es n\u00e1m\u011bst\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Ten rok byla velk\u00e1 b\u00edda, lid\u00e9\nsice m\u011bli dost pen\u011bz, ale bylo draho a k dost\u00e1n\u00ed skoro nic. Pl\u00e1tno na ko\u0161ili\nst\u00e1lo 80 korun, p\u00e1rek selat 1000 korun, boty 200, \u0161pulka nit\u00ed 15 korun. Ka\u017ed\u00fd\nv\u0161ak sh\u00e1n\u011bl rad\u011bji chleba, s\u00e1dlo nebo slepici. Nikdo nesm\u011bl m\u00edt v\u00edc ne\u017e jedny\n\u0161aty. Kdo si cht\u011bl koupit nov\u00e9, musel m\u00edt potvrzen\u00ed od starosty, to zan\u00e9st do\n\u017didlochovic, odtud na hejtmanstv\u00ed do Hustope\u010d\u00ed a po obdr\u017een\u00ed potvrzen\u00ed si je\nteprve mohl koupit.<\/p>\n\n\n\n

21. prosince se vr\u00e1til\nz exilu T. G. Masaryk.<\/p>\n\n\n\n

1. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka st\u00e1la \u017eivoty 7 940 000\nlid\u00ed, 6 486 000 bylo zajato \u2013 z toho Rusko 2,5 milion\u016f,\nRakousko-Uhersko 2,2 miliony, N\u011bmecko 618 000, It\u00e1lie 530 000,\nFrancie 446 000 a\nVelk\u00e1 Brit\u00e1nie 192 000 mu\u017e\u016f a bylo ran\u011bno 19 536 000 mu\u017e\u016f. <\/p>\n\n\n\n

Na\u0161e obec m\u011bla podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed v r.\n1910 1 052 ob\u010dan\u016f, z toho bylo odvedeno 205 mu\u017e\u016f, z toho bylo\n140 ran\u011bn\u00fdch, 16 zajat\u00fdch, 3 nezv\u011bstn\u00ed, 7 invalid\u016f a 30 padl\u00fdch. <\/p>\n\n\n\n

Z v\u00e1lky se nevr\u00e1tili tito nikol\u010di\u010dt\u00ed ob\u010dan\u00e9: Jan\n\u0160imon\u00edk, Josef B\u00edlek, Karel Havl\u00ed\u010dek, Pavel Broskva, Anton\u00edn Helma, Anton\u00edn\nVintrl\u00edk, Josef Losa, Franti\u0161ek Losa, Anton\u00edn Barton\u011bk, Franti\u0161ek Tesa\u0159, Josef\nKone\u010dn\u00fd, Jan Mat\u00fd\u0161ek, Josef Z\u00e1black\u00fd, Anton\u00edn Strouhal, Josef Nemrava, Alois\nB\u00edlek, Jan Ma\u0161ka, Josef Mat\u00fd\u0161ek, \u0160t\u011bp\u00e1n Byst\u0159ick\u00fd. Alois Mich\u00e1lek, V\u00e1clav\nL\u00edzal, Jaroslav Dosoudil, Jakub Sedl\u00e1\u010dek, Vil\u00e9m Ot\u0159\u00edsal, Martin Brychta,\nFranti\u0161ek Klob\u00e1sa, t\u0159em z nich bylo 19 let.<\/p>\n\n\n\n

Jejich hroby jsou na boji\u0161t\u00edch Ruska, Hali\u010de, Rumunska,\nSrbska, Alb\u00e1nie, It\u00e1lie.<\/p>\n\n\n\n

Invalid\u00e9: Josef Barton\u011bk (zvan\u00fd \u0160najdr) Mat\u011bj \u010cern\u00fd, krej\u010d\u00ed\nNeumann.<\/p>\n\n\n\n

Legion\u00e1\u0159i:<\/p>\n\n\n\n

Franti\u0161ek Ku\u010dera z \u010d. 33\n(italsk\u00fd legion\u00e1\u0159) a Anton\u00edn Barton\u011bk z \u010d. 219 (rusk\u00fd legion\u00e1\u0159). Franti\u0161ek\nKlob\u00e1sa a Anton\u00edn Ne\u010das – francouzsk\u00e1 legie.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Slov\u00e1ck\u00e1 brig\u00e1da<\/a><\/p>\n\n\n\n

Hned\npo vyhl\u00e1\u0161en\u00ed na\u0161\u00ed republiky a na\u0161\u00ed samostatnosti  se v Praze, \u010c. Bud\u011bjovic\u00edch, Plzni i v\nBrn\u011b formovaly  tzv pluky Str\u00e1\u017ee svobody.\nNa jihov\u00fdchodn\u00ed Morav\u011b  se po\u010daly tvo\u0159it\ndobrovolnick\u00e9  jednotky v Hodon\u00edn\u011b,\nUh. Hradi\u0161ti, Kyjov\u011b, Uh. Brod\u011b. Ty se pozd\u011bji staly sou\u010d\u00e1st\u00ed Slov\u00e1ck\u00e9 brig\u00e1dy.\nPro ro\u010dn\u00edky 1896-1898 byla vyhl\u00e1\u0161ena brann\u00e1 povinnost. Vojensk\u00e1 spr\u00e1va \u010ds.\nbrann\u00e9 moci, tedy na v\u0161echny mu\u017ee slou\u017e\u00edc\u00ed v letech 1918-1919 se  pohl\u00ed\u017e\u00ed \njako na dobrovoln\u00edky  a Slov\u00e1ckou\nbrig\u00e1du tedy m\u016f\u017eeme klasifikovat jako dobrovolnickou jednotku. <\/p>\n\n\n\n

Po\nprolistov\u00e1n\u00ed magistersk\u00e9 pr\u00e1ce   Mgr.\nLuk\u00e1\u0161e Lexy o zalo\u017een\u00ed a \u010dinnosti \nvojensk\u00e9 organizace Slov\u00e1ck\u00e1 brig\u00e1da jsem vypsal seznam   voj\u00e1k\u016f\nz Nikol\u010dic, kte\u0159\u00ed  byli  jej\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Fiala Franti\u0161ek \n11.4.1898 des\u00e1tn\u00edk – p\u011b\u0161\u00ed pluk 24 VI.poln\u00ed prapor 4. setnina, z\u00e1lo\u017en\u00ed\nnemocnice Bzenec<\/a><\/p>\n\n\n\n

Helma Josef 6.3.1896 z\u00e1kopn\u00edk  –  z\u00e1k.prap.I  (Nenkovice) I.prapor 2. setnina<\/p>\n\n\n\n

Jane\u010dek Jakub 5.10.1898  p\u011b\u0161\u00e1k – p\u011b\u0161\u00ed pluk 24  VI.poln\u00ed prapor 1. setnin<\/p>\n\n\n\n

Jas\u00ednek Jakub 10.8.1895  \u010deta\u0159 – st\u0159eleck\u00fd pluk 24  ( Hodon\u00edn) telegrafista, propu\u0161t\u011bn<\/p>\n\n\n\n

Ku\u010dera Franti\u0161ek 8.10.1896 myslivec –\nprapor poln\u00edch myslivc\u016f  VI prapor 4.\nsetnina, zpro\u0161t\u011bn<\/p>\n\n\n\n

Margold Alois 16.6,1897  p\u011b\u0161\u00e1k – p\u011b\u0161\u00ed pluk 99, propu\u0161t\u011bn<\/p>\n\n\n\n

Ne\u010das \nAlois 27.4.1897  p\u011b\u0161\u00e1k – p\u011b\u0161\u00ed pluk\n99, p\u0159id\u011blen k v\u00e1l.nemocnici<\/p>\n\n\n\n

Ne\u010das Jan 7.12.1893 voj\u00edn – dragounsk\u00fd\npluk 11, V. poln\u00ed prapor 3. setnina, 1. n\u00e1hradn\u00ed setnina<\/p>\n\n\n\n

Ne\u010das Jilj\u00ed 10.4.1898  p\u011b\u0161\u00e1k – st\u0159eleck\u00fd pluk 24 VI.poln\u00ed prapor 3.\nsetnina<\/p>\n\n\n\n

P\u016flhandl Josef 29.10.1896  p\u011b\u0161\u00e1k – p\u011b\u0161\u00ed pluk 99  VI. poln\u00ed prapor 4 setnina<\/p>\n\n\n\n

V roce 1918 do\u0161lo ke spojen\u00ed evangel\u00edk\u016f augsbursk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed (luter\u00e1n\u016f) a evangel\u00edk\u016f reformovan\u00e9ho (kalv\u00ednsk\u00e9ho) vyzn\u00e1n\u00ed – lidov\u011b zvan\u00ed helv\u00edti, v jednu \u010ceskobratrskou c\u00edrkev evangelickou. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

1919<\/strong><\/strong><\/p>\n\n\n\n

Leden velmi tepl\u00fd, velk\u00fd v\u00edtr\nstrh\u00e1val st\u0159echy, zima nastala a\u017e koncem m\u011bs\u00edce. <\/p>\n\n\n\n

1. ledna se odst\u011bhoval na sv\u00e9\nnov\u00e9 p\u016fsobi\u0161t\u011b p\u0159id\u011blen\u00fd u\u010ditel Franti\u0161ek Kloupar, jako spr\u00e1vce jednot\u0159\u00eddn\u00ed\n\u0161koly v Bohum\u011blic\u00edch.<\/a><\/p>\n\n\n\n

1. \u00fanora m\u011bl poh\u0159eb Anton\u00edn\nMat\u00fd\u0161ek, podsedn\u00edk. Nal\u00e9val si petrolej do zap\u00e1len\u00e9 lampy, petrolej se vzn\u00edtil,\nvybuchl a post\u0159\u00edkal jej. Byl velice pop\u00e1len a za dva dny zem\u0159el. <\/p>\n\n\n\n

2. b\u0159ezna, \u00b4na ostatky\u00b4, se\nkolkovaly pen\u00edze a byla rekv\u00edrka obil\u00ed. V komisi bylo p\u011bt voj\u00e1k\u016f, komisa\u0159,\nu\u010ditel z Nosislavi a radn\u00ed Ku\u010dera. <\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00ed svobodn\u00e9 volby. Byl\nzvolen jako starosta Jakub Broskva. Jak jeho starostov\u00e1n\u00ed dopadlo je  pops\u00e1no v N\u010c na stran\u011b 92.<\/p>\n\n\n\n

23. b\u0159ezna byla na radnici\nsch\u016fze zam\u011b\u0159en\u00e1 n\u00e1bo\u017eensky a jednalo se o odtr\u017een\u00ed Moravy od \u010cech. Zalo\u017eeny\nspolky Sokol a Orel. <\/p>\n\n\n\n

Nejprve chodili nad\u0161enci\ncvi\u010dit do \u0160itbo\u0159ic. Tam byl zalo\u017een Sokol ji\u017e r. 1913. Byli to: Rudolf Ne\u010das,\nKarel Svoboda, V\u00e1clav Bed\u0159ich z \u010d. 109, kter\u00fd byl pozd\u011bji p\u0159edsedou Sokola. K\nnim se p\u0159id\u00e1vali dal\u0161\u00ed cvi\u010denci. Na \u017e\u00e1dost t\u011bchto brat\u0159\u00ed zalo\u017eili\nv Nikol\u010dic\u00edch Rudolf Funk, Franti\u0161ek Pelle, Vincour a Hrab\u011b jednotu\n\u201eSokol\u201c, kter\u00e1 r. 1921 \u010d\u00edtala 92 \u010dlen\u016f.<\/p>\n\n\n\n

T\u00e9m\u011b\u0159 ve stejn\u00e9 dob\u011b byl\nzalo\u017een spolek \u010dsl. Orla. Hlavn\u00ed z\u00e1sluhu na jeho zalo\u017een\u00ed maj\u00ed Josef Helma, Jan\nKoz\u00e1k a Jakub Strouhal. Za spolu\u00fa\u010dasti Orla \u0161itbo\u0159ick\u00e9ho (tam byl zalo\u017een r.\n1912) po\u010dal samostatn\u011b svou \u010dinnost roku 1921.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

1. \u010dervna se odst\u011bhoval u\u010ditel\nJosef Hut\u00e1k do Klobouk a na jeho m\u00edsto p\u0159id\u011blena zdej\u0161\u00ed \u0161kole Ludmila Miklov\u00e1\nz Bojanovic (narodila se 1897 ve Fry\u0161t\u00e1t\u011b).<\/p>\n\n\n\n

Do u\u010ditelsk\u00e9ho sboru byl je\u0161t\u011b\np\u0159id\u011blen nov\u00fd u\u010ditel Franti\u0161ek Nach\u00e1zel.<\/p>\n\n\n\n

\u0160koln\u00ed rok za\u010dal\nv d\u016fsledku epidemi\u00ed nemoc\u00ed a\u017e 1. \u0159\u00edjna a dal\u0161\u00ed p\u0159eru\u0161en\u00ed v\u00fduky bylo\nv listopadu pro nedostatek paliva. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Gymnasium T.G.Masaryka v\u00a0Hustope\u010d\u00edch zalo\u017eeno v \u0159\u00edjnu 1019.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

1920<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Na\u0161e obec dostala kus div\u00e1ck\u00e9ho\nlesa a\u017e u Boleradic, d\u0159evo se k\u00e1celo a \u0159ezalo spole\u010dn\u011b. <\/p>\n\n\n\n

Honitba: Po t\u0159ech letech\npodn\u00e1jmu p\u0159e\u0161la \u010d\u00e1st, kterou m\u011bl p. far\u00e1\u0159 Ture\u010dek a spol. do \u010d\u00e1sti spodn\u00ed a\nzase se spojily v jeden celek zvan\u00fd Spodky. Podn\u00e1jemcem byl Ne\u010das.\nSpole\u010dnost mlad\u0161\u00edch pod Horou dr\u017eela honitbu a\u017e do roku 1929.<\/p>\n\n\n\n

V lednu prob\u00edhala\nepidemie sp\u00e1ly, \u0161kola byla do 25. ledna uzav\u0159ena.<\/p>\n\n\n\n

\u0158\u00edd\u00edc\u00edm u\u010ditelem byl Josef\nHan\u00e1k. U\u010ditelsk\u00fd sbor tvo\u0159ili: Ludmila Niklov\u00e1, Franti\u0161ek Nach\u00e1zel, Emilie\nBur\u0161\u00edkov\u00e1. N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed u\u010dil jen Jan Ture\u010dek, u\u010ditel pro evangel\u00edky nebyl\nustanoven.<\/p>\n\n\n\n

18. b\u0159ezna m\u011bl poh\u0159eb Robert\nOt\u0159\u00edsal z \u010d. 13. Bylo neobvykle mnoho lid\u00ed, katolick\u00fd far\u00e1\u0159 Ture\u010dek odlo\u017eil\nbohoslu\u017eby, aby lid\u00e9 mohli j\u00edt na poh\u0159eb, i on s\u00e1m se poh\u0159bu z\u00fa\u010dastnil. Ob\u0159ad\nvykon\u00e1val far\u00e1\u0159 Pokora z Nosislavi. <\/p>\n\n\n\n

12. dubna byla rekv\u00edrace\nobil\u00ed. P\u0159i\u0161la cel\u00e1 kompanie voj\u00e1k\u016f a odvezli v\u0161e do \u017didlochovic. <\/p>\n\n\n\n

10. srpna byl v \u017didlochovic\u00edch\nodvod. <\/p>\n\n\n\n

1. z\u00e1\u0159\u00ed nastoupila do \u0161koly\nu\u010d. \u017delina M\u011b\u0161\u0165anov\u00e1, kter\u00e1 se narodila v Rychnov\u011b, do Nikol\u010dic p\u0159i\u0161la\nz Leto\u0161ova.<\/p>\n\n\n\n

15. z\u00e1\u0159\u00ed byla v \u017darot\u00ednk\u00e1ch\nsokolsk\u00e1 slavnost za \u00fa\u010dasti n\u011bkolika set lid\u00ed, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z Klobouk. \n\nV tomto roce se ryl\nkan\u00e1l k Nov\u00e9mu Dvoru a na hustope\u010dsk\u00fdch \n\n\n\n<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

1. prosince se narodil Old\u0159ich\nOt\u0159\u00edsal na \u010d. 35. Syn V\u00e1clava Ot\u0159\u00edsala a Marie P\u0159ikrylov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

V roce 1920 na popud Aloise Mr\u0161t\u00edka do\u0161lo k\nzalo\u017een\u00ed \u201eV\u010dela\u0159sk\u00e9ho spolku pro Div\u00e1ky a okol\u00ed\u201c. \u010cleny se stali v\u010dela\u0159i z\nDiv\u00e1k, Kurd\u011bjova, Nikol\u010dic, Mork\u016fvek a Martinic. P\u0159edsedou byl J. Schmied z\nBoleradic, pozd\u011bji Max. \u0160mel\u00edk. M\u00edstop\u0159edseda A. Vr\u00e1na, jednatel J. Vystoupil,\npo n\u011bm A. Pelej. Spolek vlastnil i tzv. \u201eobchodn\u00ed v\u010del\u00edn\u201c o 60 stojanech.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

U\u010ditel Josef Husovsk\u00fd  zalo\u017eil \n10. ledna 1935 kroniku Sokola, ve kter\u00e9 vyl\u00ed\u010dil historii prvn\u00edch  15.\nlet \u017eivota\njednoty od  roku1920.<\/p>\n\n\n\n

Obr\u00e1zek  z kroniky, kterou v roce 1935\nsepsal vzd\u011blavatel Sokola u\u010d. Josef Husovsk\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Na dal\u0161\u00ed  fotografii je pohlednice\nz Nikol\u010dic.  Zinkografie a  tisk L.Klabusaya v Hole\u0161ov\u011b. N\u00e1kladem\nFr. Helmov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Spole\u010dnost L Klabusaye m\u011bla \nrozmach  \u010dinnosti  v l\u00e9tech \n1900-1920 a  L.Klabusay   zem\u0159el 29.9.1921. Lze se  tedy \ndomn\u00edvat, \u017ee  fotografie poch\u00e1z\u00ed\nz t\u00e9to  doby.<\/p>\n\n\n\n

Na obr\u00e1zku je \u0161kola, obchod p. Byst\u0159ick\u00e9ho, evangelick\u00e1 fara a katolick\u00fd\nkostel.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Ve sb\u00edrce pohlednic p. Hrabce z Pouzd\u0159an je naps\u00e1no, \u017ee pohlednice je ze 7.7. 1902 a byla ur\u010dena spanilomysln\u00e9 sle\u010dn\u011b Franti\u0161ce Ku\u010derov\u00e9 do Prahy Let\u0148an.<\/p>\n\n\n\n

4. 2,2020 se uskute\u010dnilo zah\u00e1jen\u00ed expozice fotografi\u00ed tohoto desetilet\u00ed spojena besedou a prom\u00edt\u00e1n\u00edm. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

1911– mal\u00e1 \u00faroda Leden a\u017e duben sn\u00edh, od konce dubna de\u0161t\u011b a\u017e do konce kv\u011btna, \u010derven a \u010dervenec p\u011bkn\u011b, ale bylo moc my\u0161\u00ed a mal\u00e1 \u00faroda. Po\u010d\u00e1tkem ledna bylo provedeno s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu ve zdej\u0161\u00ed obci a napo\u010dteno 994 du\u0161\u00ed a<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[4],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/130"}],"collection":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=130"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/130\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1935,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/130\/revisions\/1935"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=130"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=130"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=130"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}