{"id":11,"date":"2020-03-22T10:31:06","date_gmt":"2020-03-22T09:31:06","guid":{"rendered":"http:\/\/symbivita.cz\/blog\/?p=11"},"modified":"2020-03-25T10:02:47","modified_gmt":"2020-03-25T09:02:47","slug":"pokus-cislo-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/2020\/03\/22\/pokus-cislo-1\/","title":{"rendered":"Desetilet\u00ed 1900-1910"},"content":{"rendered":"\n

1900<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Vstup do stolet\u00ed<\/strong> \u2013 popisuje Franti\u0161ek Bed\u0159ich v Nikol\u010dick\u00e9 \u010d\u00edtance II str.7.<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

Zima byla nest\u00e1l\u00e1, mlhy, padal m\u011bkk\u00fd sn\u00edh, bl\u00e1to. B\u0159ezen byl such\u00fd, trochu mrzlo, hnije se pohodln\u011b vyvezly kdo kam cht\u011bl.<\/p>\n\n\n\n

4. ledna byl prod\u00e1v\u00e1n d\u016fm \u010d. 48 Jana Havl\u00ed\u010dka s p\u016fll\u00e1nem a ve\u0161ker\u00fdm p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm. Koupil jej Franti\u0161ek Vahala z Hustope\u010d\u00ed a jeho \u010d\u00e1st Ludv\u00edk Klob\u00e1sa z \u010d. 47.<\/p>\n\n\n\n

13. ledna slavili Martin a Josefa Broskvovi z \u010d. 8 zlatou svatbu.<\/p>\n\n\n\n

26. b\u0159ezna za\u010dalo jarn\u00ed set\u00ed. Mnoho lid\u00ed v\u0161ak set\u00ed nestihlo.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

29. b\u0159ezna  byla\nsiln\u00e1 chumelenice, padal sn\u00edh cel\u00fd den a celou noc. A pak je\u0161t\u011b  t\u0159i dny.<\/p>\n\n\n\n

5. dubna byl v\u00fdro\u010dn\u00ed trh v Hustope\u010d\u00edch, muselo se tam\njet p\u0159es N\u011bm\u010dice, p\u0159es pole se nedalo jet. Dopravn\u00ed kolaps, vlaky nejezdily.<\/p>\n\n\n\n

8.dubna za\u010dalo pr\u0161et.<\/p>\n\n\n\n

17. dubna se \ndokon\u010dovalo set\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

1. kv\u011btna padaly kroupy velk\u00e9 jako vla\u0161sk\u00e9 o\u0159echy.<\/p>\n\n\n\n

Do ml\u00fdna se jezdilo do N\u011bm\u010dic nebo do Vojkovic.<\/p>\n\n\n\n

\u0158editelem \u0161koly byl v letech 1894-1914 Franti\u0161ek C\u00edsa\u0159. <\/p>\n\n\n\n

\u0160kola byla dvout\u0159\u00eddn\u00ed a\u017e v roce 1907 byla p\u0159istav\u011bna t\u0159et\u00ed\nt\u0159\u00edda.<\/p>\n\n\n\n

Pro obdob\u00ed 1900-1906 \nbyla ustanovena nov\u00e1 c.k. okresn\u00ed \u0161koln\u00ed rada:<\/p>\n\n\n\n

Hugo Pulpan c.k. okresn\u00ed hejtman- p\u0159edseda,<\/p>\n\n\n\n

Franti\u0161ek Tesa\u0159\u00edk- d\u011bkan v \u017didlochovic\u00edch,<\/p>\n\n\n\n

Viktor Opo\u010densk\u00fd – ev. far\u00e1\u0159 v Nikol\u010dic\u00edch,<\/p>\n\n\n\n

J.Ellinger, starosta \u017eidovsk\u00e9 obce v Poho\u0159elic\u00edch,<\/p>\n\n\n\n

Eduard Schleimayer<\/a>– starosta v Hustope\u010d\u00edch,<\/p>\n\n\n\n

Dr. Beer, advok\u00e1t\nv Hustope\u010dich,<\/p>\n\n\n\n

R. He\u0159mansk\u00fd, majitel\nrealit v Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch<\/p>\n\n\n\n

K. Jiru\u0161, stavitel v \u017didlochovic\u00edch,<\/p>\n\n\n\n

A. Schenk, nadu\u010ditel\nv Blu\u010din\u011b,<\/p>\n\n\n\n

J.Schiller, \u0159editel re\u00e1lky\nv Hustope\u010d\u00edch,<\/p>\n\n\n\n

\u010cen\u011bk Vorel, \u0159editel\nm\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly v Kr\u00e1lov\u011b Poli,<\/p>\n\n\n\n

L.Schmerz, profesor\nu\u010ditelsk\u00e9ho \u00fastavu v Brn\u011b<\/p>\n\n\n\n

15. \u010dervence byl ukon\u010den \n\u0161koln\u00ed rok 1899\/1900. Do \u0161koly \nchodilo 143 \u017e\u00e1k\u016f. Ukon\u010den\u00ed bylo \nzvl\u00e1\u0161t\u011b  slavnostn\u00ed, proto\u017ee  odch\u00e1zela podu\u010ditelka Klementina Preisov\u00e1,\nkter\u00e1 na zdej\u0161\u00ed \u0161kole  p\u016fsobila  t\u00e9m\u011b\u0159 18 let. Po skon\u010den\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch Bo\u017e\u00edch\nse \u0161lo se  a slavn\u00e9m \u201eTe Deum\u201c ( Te Deum<\/em> laudamus – Tebe\nBo\u017ee chv\u00e1l\u00edme)jsou za\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed slova latinsk\u00e9ho slavnostn\u00edho hymnu) se\u0161lo se  ve\u0161ker\u00e9 \u017eactvo v ozdoben\u00e9 u\u010debn\u011b II.\nt\u0159\u00eddy. Kam\u017e se mimo t\u0159\u00eddn\u00ed u\u010ditele dostavil t\u00e9\u017e p\u0159edseda m\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed rady\nAnton\u00edn Helma. Spr\u00e1vce \u0161koly promluvil p\u0159edev\u0161\u00edm o \u00fa\u010delu nast\u00e1vaj\u00edc\u00edch pr\u00e1zdnin\na pou\u010div je, \u017ee i b\u011bhem pr\u00e1zdnin nep\u0159est\u00e1vaj\u00ed b\u00fdti  \u017e\u00e1ky, napomenul je,  jak se maj\u00ed o pr\u00e1zdnin\u00e1ch chovati. Upozorniv\nje, \u017ee <\/p>\n\n\n\n

18. srpna\np\u0159ipadaj\u00ed 70. narozeniny nejjasn\u011bj\u0161\u00edho mocn\u00e1\u0159e Jeho Veli\u010denstva na\u0161eho c\u00edsa\u0159e\na  kr\u00e1le Franti\u0161ka Josefa a promluviv o v\u00fdznamu  tohoto vz\u00e1cn\u00e9ho dne\u2026\u2026<\/p>\n\n\n\n

D\u00e1le\npromluvil spr\u00e1vce  \u0161koly  a pod\u011bkoval sle\u010dn\u011b u\u010ditelce\u2026<\/p>\n\n\n\n

21.\u010dervence  byl\nza\u010d\u00e1tek \u017en\u00ed na \u017eit\u00e1ch, bylo sucho a velk\u00e1 parna, lid\u00e9 v pol\u00edch umdl\u00edvali.<\/p>\n\n\n\n

\u00daroda byla polovi\u010dn\u00ed, sucho trvalo do \u0159\u00edjna.<\/p>\n\n\n\n

3. z\u00e1\u0159\u00ed 1900 byl  evangelick\u00e9mu sboru Gustavo-adolfsk\u00fdm spolkem\ndarov\u00e1n prvn\u00ed zvon, druh\u00fd pak byl koupen 1902.<\/p>\n\n\n\n

23.z\u00e1\u0159\u00ed byla ustanovena na \u0161kolu nov\u00e1 u\u010ditelka Aloisie\n\u0160vandov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

Do nov\u00e9ho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed byl tak\u00e9 ustanoven  jako \u0161koldozorce p. \u010cen\u011bk Vorel, \u0159editel\nobecn\u00e9 a m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly v Kr\u00e1lov\u011b Poli.<\/p>\n\n\n\n

Katolick\u00fdm far\u00e1\u0159em v Nikol\u010dic\u00edch byl Alois Koudelka od\nroku 1889 a\u017e do 1907(8). Po n\u011bm byl Msgre. Franti\u0161ek Adamec do r. 1916.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Evangelick\u00fdm far\u00e1\u0159em byl od r. 1883 do 1905 Viktor\nOpo\u010densk\u00fd, za jeho p\u016fsoben\u00ed byla postavena fara a roku 1902 v\u011b\u017e kostela. Roku\n1905 se Viktor Opo\u010densk\u00fd st\u011bhuje do V\u00eddn\u011b a p\u016fsob\u00ed tam do r. 1918. Od r. 1905\nje far\u00e1\u0159em v Nikol\u010dic\u00edch Oskar Opo\u010densk\u00fd, bratranec Viktora Opo\u010densk\u00e9ho. P\u016fsobil\ntu do r. 1907. Roku 1908 p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed Ladislav Proch\u00e1zka z Chrudim\u011b a p\u016fsob\u00ed zde do\nr. 1912, pak se st\u011bhuje zp\u011bt a 1913 um\u00edr\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

V z\u00e1\u0159\u00ed se v Nikol\u010dic\u00edch poprv\u00e9 ml\u00e1tilo ml\u00e1ti\u010dkou.<\/p>\n\n\n\n

3. \u0159\u00edjna p\u0159i\u0161la bou\u0159e.<\/p>\n\n\n\n

Starostou byl 21. prosince 1900 zvolen Franti\u0161ek Strouhal z\n\u010d. 30. Prvn\u00edm radn\u00edm Jan Bed\u0159ich z \u010d. 64 a druh\u00fdm radn\u00edm Jan Barton\u011bk.\nP\u0159edchoz\u00ed starosta Martin Stejskal, kter\u00fd byl starostou 18 let, zem\u0159el 12.\n\u010dervna 1901. M\u011bl slavn\u00fd poh\u0159eb, na kter\u00fd p\u0159i\u0161lo mnoho lid\u00ed i ze sousedn\u00edch\nvesnic, spr\u00e1vce z Nov\u00e9ho Dvora, hasi\u010di, veter\u00e1ni z Bo\u0161ovic; ob\u0159ad\nvedl far\u00e1\u0159 Alois Koudelka, smute\u010dn\u00ed projev m\u011bl nadu\u010ditel C\u00edsa\u0159.<\/p>\n\n\n\n

Na sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b<\/a> v Pa\u0159\u00ed\u017ei<\/a> byl poprv\u00e9 pou\u017eit term\u00edn televize<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

Ve Francii<\/a> byl vyroben prvn\u00ed automobil<\/a> s volantem.<\/p>\n\n\n\n

Hustope\u010de se t\u011b\u0161ily pov\u011bsti nejv\u011bt\u0161\u00ed vinohradnick\u00e9 obce na Morav\u011b. Toto\nprvenstv\u00ed si udr\u017eely a\u017e do roku 1900, kdy se v jejich katastru nach\u00e1zelo\n578 ha vinic. O rok pozd\u011bji pronikl i do Hustope\u010d\u00ed r\u00e9vokaz, kter\u00fd znamenal\nkatastrofu. Zni\u010den\u00e9 vinice nahradilo p\u011bstov\u00e1n\u00ed sladk\u00e9ho d\u0159eva-l\u00e9ko\u0159ice a\nfenyklu.<\/p>\n\n\n\n

V Hustope\u010d\u00edch byl postaven evangelick\u00fd kostel.<\/p>\n\n\n\n

Po\u010det\nobyvatel 1007, po\u010det dom\u016f 202.<\/p>\n\n\n\n

1901<\/strong><\/p>\n\n\n\n

16. b\u0159ezna byla obecn\u00edm \nv\u00fdborem zvolena nov\u00e1 m\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed rada<\/p>\n\n\n\n

Za \u010dleny zvoleni: Martin Stejskal \u010d. 4, Franti\u0161ek Strouhal\n\u010d. 30, Jan Bartonek \u010d.74, Jan Bed\u0159ich \u010d. 64 a Jan Rabovsk\u00fd \u010d. 5. Za n\u00e1hradn\u00edky\nbyli povol\u00e1ni:<\/p>\n\n\n\n

Josef R\u016f\u017ea \u010d. 19, Franti\u0161ek Klob\u00e1sa \u010d. 10 a Josef Helma \u010d.\n26.<\/p>\n\n\n\n

24. b\u0159ezna byl zvolen Franti\u0161ek Strouhal p\u0159edsedou  m\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed rady, roln\u00edk, t.\u010d. starosta\nobce. M\u00edstop\u0159edsedou Jan Rabovsk\u00fd, tak\u00e9 \u010dlen obecn\u00edho  v\u00fdboru.<\/p>\n\n\n\n

1. kv\u011btna za\u010daly na v\u011b\u017ei katolick\u00e9ho kostela sv\u016fj provoz nov\u00e9\nhodiny. Darovali je man\u017eel\u00e9 Martin a Josefa Broskvovi z \u010d. 8.<\/p>\n\n\n\n

1. kv\u011btna<\/a> \u2013 v Ostrav\u011b<\/a> byl\nzah\u00e1jen provoz elektrick\u00e9\ntramvaje<\/a>, v souvislosti s t\u00edmto byl z\u00e1rove\u0148 ukon\u010den provoz osobn\u00ed\ndopravy parn\u00ed tramvaje<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

12. \u010dervna \nzem\u0159el \u010dlen m\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed rady \nMartin Stejskal \u00be l\u00e1n\u00edk z \u010d. 4. \nByl tak\u00e9  18 let a\u017e do roku 1900\nstarostou obce. Byl to mu\u017e poctiv\u00fd, velice nestrann\u00fd a up\u0159\u00edmn\u00fd p\u0159\u00edtel zdej\u0161\u00edho\nu\u010ditelstva.<\/p>\n\n\n\n

1. \u010dervence zem\u0159el ve Vranovic\u00edch n\u00e1\u0161 dlouholet\u00fd u\u010ditel Jan\nProch\u00e1zka.<\/p>\n\n\n\n

3. \u010dervence se ob\u011bsila Anna Tr\u00e1vn\u00ed\u010dkov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

21. \u010dervence- pr\u016ftr\u017e mra\u010den a povode\u0148. Voda se  valila od \u0160tuky\u0148 a zaplavila  tra\u0165 \u201e Pastviska\u201c.<\/p>\n\n\n\n

1.srpna se opakoval \npr\u016ftr\u017e mra\u010den.<\/p>\n\n\n\n

29. z\u00e1\u0159\u00ed nav\u0161t\u00edvil zdej\u0161\u00ed obec i \u0161kolu b\u00fdval\u00fd profesor c.k.\nu\u010ditelsk\u00e9ho \u00fastavu v Brn\u011b, pan Jan Novotn\u00fd. \u010c\u00edtaje ji\u017e 70 rok\u016f sv\u00e9ho v\u011bku,\np\u0159\u00e1l si je\u0161t\u011b uvid\u011bt m\u00edsta, kde tr\u00e1vil sv\u00e1 mlad\u00e1 l\u00e9ta  jako syn zdej\u0161\u00edho  rektora Anton\u00edna Novotn\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n

4. listopadu se za\u010dalo se stavbou hasi\u010dsk\u00e9 zbrojnice.<\/p>\n\n\n\n

20. listopadu se odst\u011bhoval Jan Helma z \u010d. 9 do\nNenkovic, d\u016fm a pole od n\u011bj koupil Martin Broskva z \u010d. 8.<\/p>\n\n\n\n

Koncem prosince se vr\u00e1til z Chorvatska po 12 letech\nFranti\u0161ek Ot\u0159\u00edsal s rodinou (4 d\u011bti).<\/p>\n\n\n\n

1901 postavena \u00fazkokolejka,\nkter\u00e1 napom\u00e1hala v\u0161estrann\u00e9mu propojen\u00ed vlastn\u00edch statk\u016f. Vedla\nk cukrovaru do dvora Boudky mezi Nosislav\u00ed a Velk\u00fdmi N\u011bm\u010dicemi a d\u00e1le pak\nzastavovala na t\u011bchto statc\u00edch: Zele\u0148\u00e1k, Nov\u00fd Dv\u016fr, Karlov, Jalovisko, Ma\u0159\u00edn,\nAlbrechtov a M\u011bn\u00edn. Tak\u00e9 \u0159epa z M\u011bn\u00edna, Moutnic, \u0160itbo\u0159ic, Nikol\u010dic,\nK\u0159epic, Nosislavi a Velk\u00fdch N\u011bm\u010dic byla nakl\u00e1d\u00e1na na vag\u00f3nky t\u00e9to\n\u00fazkokolejn\u00e9 dr\u00e1hy a sv\u00e1\u017eena do cukrovaru v \u017didlochovic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

V Nov\u00e9m Dvo\u0159e \u017eilo\nv t\u00e9 dob\u011b asi 120 obyvatel.<\/p>\n\n\n\n

V tomto roce  zem\u0159el na \nrozedmu plic dlouholet\u00fd  p\u0159edseda\nm\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed  rady  Anton\u00edn Helma, zdej\u0161\u00ed obchodn\u00edk. Byl p\u0159\u00edtelem\n\u0161koly a u\u010ditelstva, v d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch letech zast\u00e1val \u010destn\u00fd tento \u00fakol\nhorliv\u011b, v posledn\u00edch letech  v\u0161ak\npro vleklou svou chorobu ve sv\u00e9 horlivosti ochabl, co\u017e nesl t\u011b\u017ece.<\/p>\n\n\n\n

1902 <\/strong><\/p>\n\n\n\n

Leden byl jako v l\u00e9t\u011b,\n\u00fanor a\u017e duben zima a sn\u00edh.<\/p>\n\n\n\n

10. ledna zem\u0159el Jan Dub z \u010d.\n12 v 38 letech na mrtvici.<\/p>\n\n\n\n

16. b\u0159ezna byla volba m\u00edstn\u00ed\n\u0161koln\u00ed rady: p\u0159edseda Franti\u0161ek Strouhal, m\u00edstop\u0159edseda Jan Rabovsk\u00fd, \u010dlenov\u00e9\nFranti\u0161ek Bed\u0159ich, Martin Stejskal, Jan Barton\u011bk.<\/p>\n\n\n\n

15. \u010dervence  se \nrozlou\u010dila  a ze \u0161koly  odch\u00e1z\u00ed u\u010d. \u0160vandov\u00e1, p\u0159ijala m\u00edsto na\nevangelick\u00e9m pension\u00e1t\u011b v Hrab\u010dic\u00edch u Roudnice v \u010cech\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n

21. \u010dervence p\u0159i\u0161la velk\u00e1\nbou\u0159ka od Div\u00e1k, potlouklo to v\u0161echny vinohrady.<\/p>\n\n\n\n

30. \u010dervence byly vytahov\u00e1ny\nzvony na v\u011b\u017e evangelick\u00e9ho kostela.<\/p>\n\n\n\n

15. srpna dal\u0161\u00ed krupobit\u00ed,\ntentokr\u00e1t od K\u0159epic; potlu\u010deno v\u0161e na k\u0159epick\u00e9 trati.<\/p>\n\n\n\n

1.  z\u00e1\u0159\u00ed byl ustanoven na \u0161kolu jako t\u0159\u00eddn\u00ed\nu\u010ditel  Jan Dost\u00e1l, rod\u00e1k z Nosislavi\na sou\u010dasn\u011b nastoupila nov\u00e1 u\u010ditelka \nru\u010dn\u00edch prac\u00ed sle\u010dna Emilie Svobodov\u00e1<\/p>\n\n\n\n

5. z\u00e1\u0159\u00ed potrkal obecn\u00ed b\u00fdk\npast\u00fd\u0159e Wilhelma Holoubka, ten na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed zem\u0159el.<\/p>\n\n\n\n

12. \u0159\u00edjna byl p\u0159ijat nov\u00fd\npast\u00fd\u0159 Rudolf Poslu\u0161n\u00fd z Hustope\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

V Hustope\u010d\u00edch byla zalo\u017eena St\u00e1tn\u00ed zemsk\u00e1 r\u00e9vov\u00e1 \u0161kolka.<\/p>\n\n\n\n

Thomas\nAlva Edison<\/a> patentoval elektromobil<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

1903<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Zima a jaro studen\u00e9 se\nsn\u011bhem, dal\u0161\u00ed pr\u016fb\u011bh roku norm\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Uk\u00e1zka jednoho rodu, jak je pops\u00e1no v matrice.<\/p>\n\n\n\n

Chci popsat typickou situaci rodiny, kdy se narodilo i\ndeset d\u011bt\u00ed, ale dosp\u011blosti se do\u017eilo jen \u010d\u00e1st.<\/p>\n\n\n\n

V \u00fanoru 1903 m\u011bli v evangelick\u00e9m kostele\nv Nikol\u010dic\u00edch svatbu Franti\u0161ek Klob\u00e1sa 1877 z \u010d. 10 a Al\u017eb\u011bta Pulhandlov\u00e1\n1879 z \u010d. 32. Odd\u00e1val je far\u00e1\u0159 Viktor Opo\u010densk\u00fd, sv\u011bdci byli Ludv\u00edk Klob\u00e1sa,\nroln\u00edk z Nikol\u010dic \u010d. 47 a Martin Ne\u010das, roln\u00edk z Nikol\u010dic \u010d. 22. \u017dili\nv Nikol\u010dic\u00edch na \u010d. 32. Narodily se d\u011bti Franti\u0161ek 1903, Franti\u0161ka 1909,\nBohumil 1913, R\u016f\u017eena 1920, kter\u00e9 d\u00e1le  \nzalo\u017eily rodinu. Ov\u0161em je nutno zm\u00ednit, \u017ee se narodilo d\u011bt\u00ed v\u00edc. Al\u017eb\u011bta\n1904, Martin 1905, Anton\u00edn 1907, Jaroslav 1911, Ludv\u00edk 1911. Um\u00edraly na r\u016fzn\u00e9\nchoroby. Porodn\u00ed b\u00e1bou byla p. Kate\u0159ina Skoumalov\u00e1 z Nikol\u010dic (1876-1945).\nPro dokreslen\u00ed situace je t\u0159eba napsat, \u017ee 12. b\u0159ezna 1910 vypukl po\u017e\u00e1r a\njejich rodinn\u00fd d\u016fm \u010d. 32 vyho\u0159el, ale i dva soused\u00e9, Ku\u010dera a Helma.<\/p>\n\n\n\n

3. b\u0159ezna zem\u0159el  v Praze\nJUDr. Franti\u0161el Ladislav Riegr, jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch \u010cech\u016f  t\u00e9 doby. Spr\u00e1vce \u0161koly  v den poh\u0159bu  vzpomenul \nvypr\u00e1v\u011bl \u017e\u00e1k\u016fm  jeho z\u00e1sluhy.<\/p>\n\n\n\n

19. b\u0159ezna a\u017e do 31.  b\u0159ezna nastalo kr\u00e1sn\u00e9 jaro. Pak se  citeln\u011b \nochladilo.<\/p>\n\n\n\n

20 dubna by sn\u011bhov\u00e1 v\u00e1nice.<\/p>\n\n\n\n

3. \u010dervence byla Emilie Svobodov\u00e1\njmenov\u00e1na  definitivn\u00ed u\u010ditelkou  ru\u010dn\u00edch a \u017eensk\u00fdch prac\u00ed v \u0160ibo\u0159ic\u00edch a\nv Nikol\u010dic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

12.\n\u010dervence m\u011bly \u0161koln\u00ed d\u00edtky v\u00fdlet; pochodovaly s hudbou vzh\u016fru d\u011bdinou do\nStrh\u016f, ka\u017ed\u00fd chlapec m\u011bl \u010dervenob\u00edl\u00fd praporek a d\u011bv\u010data p\u011bkn\u011b u\u010desan\u00e1 a b\u00edle\noble\u010den\u00e1. Z\u00fa\u010dastnila se cel\u00e1 d\u011bdina, spodn\u00ed hostinsk\u00fd F. Ne\u010das tam ve dvou vozech\np\u0159ivezl v\u0161echno pot\u0159ebn\u00e9 pro hosty.<\/p>\n\n\n\n

15.\n\u010dervence byl ukon\u010den \u0161koln\u00ed rok 1902\/1903<\/p>\n\n\n\n

Po\u010det\n\u017eactva toho dne byl:  Chlapc\u016f 8, d\u011bv\u010dat\n76, celkem 157 \u017e\u00e1k\u016f.<\/p>\n\n\n\n

12.\nsrpna za nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed pohody a po p\u011btilet\u00e9 p\u0159est\u00e1vce, uspo\u0159\u00e1dal u\u010ditelsk\u00fd sbor\npro \u0161koln\u00ed d\u00edtka radov\u00e1nky a vydali se na v\u00fdlet.<\/p>\n\n\n\n

1.z\u00e1\u0159\u00ed byl zah\u00e1jen \u0161koln\u00ed rok 1903\/1904.\nSlavnosti se  tak\u00e9 \u00fa\u010dastnil p\u0159edseda\n\u0161koln\u00ed rady a starosta obce Franti\u0161ek Strouhal \na \u010dlen rady pan Bed\u0159ich. Do \u0161koly \nbylo zaps\u00e1no 186 \u017e\u00e1k\u016f. 94 chlapc\u016f a 92 d\u011bv\u010dat.<\/p>\n\n\n\n

\u0160kola dostala dary od Rolnick\u00e9 z\u00e1lo\u017eny\nv \u017didlochovic\u00edch 20 korun a od p. Franti\u0161ka Ne\u010dase- hostinsk\u00e9ho 5 korun.\nPon\u00edze byla pou\u017eity na zakoupen\u00ed \u0161koln\u00edch pom\u016fcek.<\/p>\n\n\n\n

19.\nz\u00e1\u0159\u00ed byl pronajat obecn\u00ed hostinec Anton\u00ednu \u0158\u00edkovsk\u00e9mu.<\/p>\n\n\n\n

23.\nlistopadu vyho\u0159ela stodola Jana Mat\u00fd\u0161ka z \u010d. 51.<\/p>\n\n\n\n

B\u0159eclav 1903<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Gustav Fri\u0161tensk\u00fd<\/a> se st\u00e1v\u00e1 mistrem Evropy\nv z\u00e1pase.<\/p>\n\n\n\n

1904<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

Rok po\u017e\u00e1r\u016f<\/p>\n\n\n\n

14. ledna byla volba obecn\u00edho\nzastupitelstva, starostou zvolen Franti\u0161ek Strouhal, prvn\u00edm radn\u00edm V\u00e1clav\nKu\u010dera a druh\u00fdm Jan Barton\u011bk. Jan Bed\u0159ich (z \u010d. 64) odstoupil a m\u00edsto n\u011bho\nzvolen Franti\u0161ek Ot\u0159\u00edsal z \u010d. 13.<\/p>\n\n\n\n

19. \u00fanora se div\u00e1ck\u00e9mu\nmlyn\u00e1\u0159i Eduardu Kube\u0161ovi narodil syn Vladim\u00edr Kube\u0161 (1904\u20131982), budouc\u00ed\nveterin\u00e1rn\u00ed profesor. Dle z\u00e1pisu A. Mr\u0161t\u00edka ve \u0161koln\u00ed matrice m\u011bl Vladim\u00edr t\u0159i\nstar\u0161\u00ed sestry a \u010dty\u0159i bratry. V roce 1926 dokon\u010dil studia veterin\u00e1rn\u00ed medic\u00edny\nv Brn\u011b a nastoupil jako asistent na botanice u prof. E. Dost\u00e1la. Spole\u010dn\u011b s Dr.\nJ. Vondr\u00e1\u010dkem z Prahy vyhr\u00e1li mezin\u00e1rodn\u00ed konkurz a r. 1929 odjeli organizovat\nveterin\u00e1rn\u00ed slu\u017ebu do Ekv\u00e1doru. Dr. Vondr\u00e1\u010dek se pozd\u011bji vr\u00e1til do vlasti, V.\nKube\u0161 z\u016fstal v Ekv\u00e1doru \u010dty\u0159i roky v obdobn\u00e9 funkci ve Venezuele do konce II. sv\u011btov\u00e9\nv\u00e1lky a zbytek \u017eivota pro\u017eil v Guatemale. Byl v\u00fdznamn\u00fdm \u010dinitelem tamn\u00ed\nveterin\u00e1rn\u00ed slu\u017eby a v\u011bdy. Sv\u011btovou proslulost z\u00edskal jako profesor n\u00e1kaz\nzv\u00ed\u0159at, t\u011b\u017ei\u0161t\u011bm jeho \u010dinnosti byly zoon\u00f3zy, zejm\u00e9na vzteklina, mimo jin\u00e9 se\nzab\u00fdval virovou encefalitidou kon\u00ed. V Guatemale zalo\u017eil Veterin\u00e1rn\u00ed fakultu\nUniverzity San Carlos. Od r. 1964 p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl \u010dasto do vlasti, nav\u0161t\u011bvoval sv\u00e9\nrodn\u00e9 Div\u00e1ky, veterin\u00e1rn\u00ed instituce a p\u0159edn\u00e1\u0161el. Odborn\u011b fundovan\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky\nbyly pro poslucha\u010de velkou ud\u00e1lost\u00ed, pro organiz\u00e1tory no\u010dn\u00ed m\u016frou. Profesor\nKube\u0161 znal na\u0161e pom\u011bry, v\u011bd\u011bl o politicky motivovan\u00fdch programech strany\nzejm\u00e9na na Kub\u011b a v dal\u0161\u00edch zem\u00edch a s jemnou ironi\u00ed a nenapodobiteln\u00fdm\nsarkasmem na z\u00e1klad\u011b hlubok\u00fdch v\u011bdomost\u00ed a zku\u0161enost\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch,\nzem\u011bd\u011blsk\u00fdch, etnologick\u00fdch a sociologick\u00fdch podroboval mnoh\u00e9 ideologie\nne\u00faprosn\u00e9 kritice. Jeho \u017eivotn\u00ed pou\u0165 se uzav\u00edr\u00e1 dne 1. \u010dervna 1982 ve m\u011bst\u011b\nGuatemala. Profesor Kube\u0161 je ozdobou \u010desk\u00e9 veterin\u00e1rn\u00ed medic\u00edny i v p\u0159\u00edsn\u00e9m\nmezin\u00e1rodn\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku. U n\u00e1s nebyly jeho z\u00e1sluhy docen\u011bny. Pou\u017eit\u00e1 literatura:\n\u0161koln\u00ed matrika, Veterin\u00e1rn\u00ed listy, R. B\u00f6hm, V\u00fdro\u010d\u00ed latinskoamerick\u00e9ho profesora\nz jihomoravsk\u00fdch Div\u00e1k. Za informace d\u011bkuji MUDr. Ham\u00e1\u010dkovi, MVDr. Grosovi a p.\nJi\u0159\u00edmu Bezd\u011bkovi. Jaroslav N\u011bme\u010dek.<\/p>\n\n\n\n

13. \u010dervna byl ukon\u010den \n\u0161koln\u00ed  rok 1903\/1904 za\np\u0159\u00edtomnosti p\u0159edsedy  \u0161koln\u00ed rady.\nV tyto dny se obec lou\u010dila s katolick\u00fdm far\u00e1\u0159em.<\/p>\n\n\n\n

20.\nsrpna vyho\u0159ely domy Jana L\u00edzala, Jana Koz\u00e1ka a Martina B\u00edlka.<\/p>\n\n\n\n

22.\nsrpna vyho\u0159ela stodola Franti\u0161ka Ot\u0159\u00edsala a Franti\u0161ka Duba.<\/p>\n\n\n\n

2.\nz\u00e1\u0159\u00ed byl zah\u00e1jen \u0161koln\u00ed rok 1904\/1905, vyzn\u00e1n\u00edm Ducha svat\u00e9ho. V ka\u017ed\u00e9\nt\u0159\u00edd\u011b bylo zaps\u00e1no 92  \u017e\u00e1k\u016f tedy celkem\nbylo 184 \u017e\u00e1k\u016f. K zah\u00e1jen\u00ed se ta dostavil p\u0159edseda \u0161koln\u00ed rady Franti\u0161ek\nStrouhal a p\u0159emnoz\u00ed rodi\u010dov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

15.\nz\u00e1\u0159\u00ed vyho\u0159el Franti\u0161ek Mat\u00fd\u0161ek z \u010d. 18.<\/p>\n\n\n\n

18.\n\u0159\u00edjna ho\u0159elo u Franti\u0161ka Helmy, Jakuba Strouhala, V\u00e1clava Strouhala a vdovy\nKoza\u010dky (Najmonov\u00e9). Za B\u011b\u017ekovou stodolou byl zalo\u017een ohe\u0148 u Josefa Kone\u010dn\u00e9ho,\nale p\u0159i\u0161lo se na n\u011bj v\u010das a byl uha\u0161en.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

\u201eSt\u0159\u00edbrn\u00fd\ntopol\u201c byl mohutn\u00fdch rozm\u011br\u016f: pr\u016f\u0159ez 3,20 m, objem 11 a v\u00fd\u0161ka 52 metr\u016f. Tento obrovsk\u00fd\nstrom, star\u00fd p\u0159es 500 let, byl vyvr\u00e1cen po vich\u0159ici 8. b\u0159ezna 1904. N\u011bkolik let\nle\u017eel na t\u00e9m\u017ee m\u00edst\u011b u N\u011bm\u010dick\u00e9ho splavu a lid\u00e9 se na n\u011bj chodili d\u00edvat.<\/p>\n\n\n\n

30. prosince 1904 odch\u00e1z\u00ed\nz Nikol\u010dick\u00e9 farnosti evangelick\u00fd far\u00e1\u0159 Viktor Opo\u010densk\u00fd, aby se odebral\nna sv\u00e9 nov\u00e9 p\u016fsobi\u0161t\u011b do V\u00eddn\u011b jako vrchn\u00ed c\u00edrkevn\u00ed rada. Rozlou\u010dit se\ns n\u00edm p\u0159i\u0161lo mnoho ob\u010dan\u016f tak\u00e9 z \u0159ad katol\u00edk\u016f. Po projevu a za\nhlukotu zvon\u016f odjel na  n\u00e1dra\u017e\u00ed do\nHru\u0161ovan. Rozlou\u010den\u00ed toto nejl\u00e9pe sv\u011bd\u010dilo o tom, jak\u00e9 l\u00e1sce se jmenovan\u00fd t\u011b\u0161il\nu v\u011b\u0159\u00edc\u00edch zdej\u0161\u00edho ob\u010danstva. Sbor je pak neobsazen, administruje  far\u00e1\u0159 Franti\u0161ek Radechovsk\u00fd z Nosislavi.<\/p>\n\n\n\n

Rok 1904 byl poznamen\u00e1n\nvelk\u00fdm suchem, n\u00e1sledkem \u010deho\u017e se \nurodilo  ve\u0161ker\u00fdch plodin mnohem\nm\u00e9n\u011b. Jedin\u011b  v\u00ednu se  da\u0159ilo.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Do\ntohoto roku se datuj\u00ed za\u010d\u00e1tky ochotnick\u00e9ho divadla a jsou spojeny s Cyrilskou\njednotou.<\/a><\/p>\n\n\n\n

1905 <\/strong><\/p>\n\n\n\n

Krut\u00e1 zima byla a\u017e do konce b\u0159ezna, v dubnu pr\u0161elo a\nchladno bylo a\u017e do Velikonoc, kdy byl je\u0161t\u011b mr\u00e1z. Kv\u011bten byl p\u011bkn\u00fd, ale such\u00fd,\na\u017e 20. kv\u011btna p\u0159i\u0161ly kroupy a v\u0161e potloukly, \u010derven a \u010dervenec byl such\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

V tomto\nroce vzrostl po\u010det \u017e\u00e1k\u016f natolik, \u017ee bylo nutno z\u0159\u00eddit t\u0159\u00eddu t\u0159et\u00ed, do t\u00e9 doby\nbyla jen dvout\u0159\u00eddka.<\/p>\n\n\n\n

Starostou  obce byl\nFranti\u0161ek Strouhal a on byl sou\u010dasn\u011b p\u0159edsedou \u0161koln\u00ed rady byla svol\u00e1na sch\u016fze,\naby se projednaly podm\u00ednky pro z\u0159\u00edzen\u00ed \ndal\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy.<\/p>\n\n\n\n

14 ledna byla pod\u00e1na \n\u017e\u00e1dost.<\/p>\n\n\n\n

Ve \u0161kole u\u010dila II. t\u0159\u00eddu u\u010ditelka Svobodov\u00e1<\/p>\n\n\n\n

2. dubna byla v obecn\u00edm hostinci beseda o p\u011bstov\u00e1n\u00ed\nvinn\u00e9 r\u00e9vy. <\/p>\n\n\n\n

5. dubna beseda o n\u00e1rodn\u00edm\nhospod\u00e1\u0159stv\u00ed, p\u0159edn\u00e1\u0161el Jan Neoral z Brna.<\/p>\n\n\n\n

Albert Einstein<\/a> publikoval speci\u00e1ln\u00ed teorii relativity<\/a>,\nvysv\u011btlil fotoefekt<\/a> a Brown\u016fv\npohyb<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

8.\nkv\u011btna  1905 nastoupil  do \nevangelick\u00e9ho sboru Oscar Opo\u010densk\u00fd, bratranec Viktora Opo\u010densk\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n

27. kv\u011btna se rozhodlo, aby se spojila obecn\u00ed kancel\u00e1\u0159\na byt mlad\u0161\u00edho u\u010ditele a vybudovala se  \nnov\u00e1 t\u0159\u00edda. Zednick\u00fd mistr Jan Krej\u010d\u00ed z Blu\u010diny byl pov\u011b\u0159en\nvypracov\u00e1n\u00edm n\u00e1kresu.<\/a><\/p>\n\n\n\n

22. \u010dervna\nsv\u011btili hasi\u010di st\u0159\u00edka\u010dku. Sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f byl zalo\u017een r. 1898. Hlavn\u00ed\nz\u00e1sluhu m\u011bl nadu\u010ditel Franti\u0161ek C\u00edsa\u0159 za podpory starosty Martina Stejskala. A\nbyla obc\u00ed zakoupena nov\u00e1 st\u0159\u00edka\u010dka.<\/p>\n\n\n\n

29.\u010dervna\nbyl Oscar Opo\u010densk\u00fd ordinov\u00e1n do funkce ev. far\u00e1\u0159e.<\/p>\n\n\n\n

Za\u010d\u00e1tkem pr\u00e1zdnin bylo\nzapo\u010dato s prac\u00ed a nov\u00e1 t\u0159\u00edda  byla\np\u0159ed\u00e1na k u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed 6. z\u00e1\u0159\u00ed. Celkov\u00e1 suma obn\u00e1\u0161ela 4200 korun.<\/p>\n\n\n\n

Byl na  \u0161kolu jmenov\u00e1n u\u010ditel Franti\u0161ek Kloupar z\nKom\u00edna, kter\u00fd nastoupil na sv\u00e9 m\u00edsto 1.\u0159\u00edjna.<\/p>\n\n\n\n

15. listopadu\np\u0159ijel na hon do Ba\u017eantnice mlad\u00fd \u0161pan\u011blsk\u00fd kr\u00e1l Alfons XIII. , byli p\u0159\u00edtomni i\nna\u0161i ob\u010dan\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

\u0160pan\u011blsk\u00fd\nkr\u00e1l Alfons na honech v \u017didlochovic\u00edch.
\n1. kr\u00e1l Alfons. 2. arciv. Bed\u0159ich. 3. arciv.\nEugen. 4. arciv. Franti\u0161ek Ferdinand. 5. arciv. Gabriela. 6. arciv. \u0160t\u011bp\u00e1n.<\/p>\n\n\n\n

Mlad\u00fd kr\u00e1l \u0161pan\u011blsk\u00fd jsa n\u00e1v\u0161t\u011bvou na dvo\u0159e\nv\u00edde\u0148sk\u00e9m p\u0159ijal pozv\u00e1n\u00ed arciv\u00e9vody Bed\u0159icha pro hony na jeho moravsk\u00e9 panstv\u00ed\n\u017eidlochovick\u00e9.<\/strong><\/a><\/p>\n\n\n\n

P\u0159i honech na po\u010dest\nkr\u00e1lovu po\u0159\u00e1dan\u00fdch osv\u011bd\u010dil se kr\u00e1l pr\u00fd jako v\u00fdborn\u00fd st\u0159elec \u2014 i r\u00e1\u010dil\nvlastnoru\u010dn\u011b skoliti t\u00e9m\u011b\u0159 p\u011btinu ba\u017eant\u016f, nejpon\u00ed\u017een\u011bji oddan\u00fdch za \u010dest tak\nvysokou.<\/p>\n\n\n\n

Obr\u00e1zek n\u00e1\u0161 p\u0159edv\u00e1d\u00ed kr\u00e1le s\npr\u016fvodem \u010dlen\u016f rakousk\u00e9ho dvora po skon\u010den\u00e9m lovu. https:\/\/www.bejvavalo.cz\/clanky.php?detail=1176<\/a><\/p>\n\n\n\n

1906<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

Rok\nhousenek<\/p>\n\n\n\n

Do 15. ledna byla krut\u00e1 zima, ale pak pr\u0161elo jako v l\u00e9t\u011b,\nv \u00fanoru i b\u0159eznu celkem teplo a sn\u00edh. Tento rok\nbylo hodn\u011b housenek, tak\u017ee se\u017eraly t\u0159e\u0161n\u011b i dal\u0161\u00ed stromy. Co zbylo, sezobali\n\u0161pa\u010dci.<\/a><\/p>\n\n\n\n

1. b\u0159ezna\nse odst\u011bhoval do Blu\u010diny n\u00e1\u0161 nadu\u010ditel Fr. C\u00edsa\u0159, dosavadn\u00ed spr\u00e1vce  \u0161koly. T\u011b\u017ece se lou\u010dil s dlouholet\u00fdm\np\u016fsobi\u0161t\u011bm a neradi jej ztr\u00e1celi ob\u010dan\u00e9. Kdy\u017e pak nastala chv\u00edle odchodu,\nshrom\u00e1\u017edili se v hojn\u00e9m po\u010dtu s p\u0159edstavenstvem a m\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed radou\nv \u010dele, aby mu z up\u0159\u00edmn\u00e9ho srdce v\u0161eho zdaru na nov\u00e9m m\u00edst\u011b p\u0159\u00e1li.<\/a><\/p>\n\n\n\n

1.\nb\u0159ezna se p\u0159ist\u011bhoval ze \u0160akvic nov\u00fd u\u010ditel Josef H\u00e1jek, pozd\u011bji \u0159editel k\u016fru\nv Nikol\u010dic\u00edch. A nastoupil zde jako nov\u00fd spr\u00e1vce \u0161koly.<\/p>\n\n\n\n

13. dubna 1906 se narodil Franti\u0161ek Vozdeck\u00fd, pozd\u011bj\u0161\u00ed\nkov\u00e1\u0159.<\/p>\n\n\n\n

V Hustope\u010d\u00edch\nbyla postavena nov\u00e1 radnice v novorenesan\u010dn\u00edm slohu, dnes s\u00eddlo m\u011bstsk\u00e9ho\n\u00fa\u0159adu.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Tento rok byl opraven\nkatolick\u00fd kostel.<\/a><\/p>\n\n\n\n

\u0160koln\u00ed\nrok byl zakon\u010den 30. \u010dervna. \u017d\u00e1ci se z\u00fa\u010dastnili se  sv\u00fdmi u\u010diteli slu\u017eeb Bo\u017e\u00edch, pak se\nshrom\u00e1\u017edili v m\u00edstnostech  \u0161koln\u00edch,\nkde jim d\u016ftkliv\u011b vlo\u017eeno na srdce, by i o pr\u00e1zdnin\u00e1ch  v\u017edy n\u00e1le\u017eit\u00e9ho a slu\u0161n\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed pam\u011btlivi\nbyli. D\u00e1le vzpomenuto nejv\u011bt\u0161\u00edho dobrodince \u0161koln\u00ed ml\u00e1de\u017ee J.V. c\u00edsa\u0159e\nFranti\u0161ka Josefa a zap\u011bna Rakousk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed hymna. Po t\u00e9 rozd\u00e1ny  \u017eactvu \n\u0161koln\u00ed zpr\u00e1vy.<\/p>\n\n\n\n

Od\ntohoto roku  byly zavedeny  dvoum\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed pr\u00e1zdniny.<\/p>\n\n\n\n

1.\u010dervence\nbyla uspo\u0159\u00e1d\u00e1na v\u00fdstavka p\u00edsemn\u00fdch prac\u00ed \u017e\u00e1kovsk\u00fdch a ru\u010dn\u00edch prac\u00ed d\u011bv\u010dat,\nkter\u00e1\u017e byla velmi \u010detn\u011b nav\u0161t\u00edvena a t\u011b\u0161ila se \nzvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornosti rodi\u010d\u016f.<\/p>\n\n\n\n

1.\nz\u00e1\u0159\u00ed byl zah\u00e1jen \u0161koln\u00ed rok 1906\/1907<\/p>\n\n\n\n

Ve\u0161el\nv platnost nov\u00fd \u0161koln\u00ed \u0159\u00e1d.<\/p>\n\n\n\n

14.\nz\u00e1\u0159\u00ed byla roz\u0161\u00ed\u0159ena zdej\u0161\u00ed \u0161kola na \u0161kolu trojt\u0159\u00eddn\u00ed a byla systematizov\u00e1na\nm\u00edsta: Nadu\u010ditele, u\u010ditele I. t\u0159\u00eddy a u\u010ditele II. t\u0159\u00eddy.<\/p>\n\n\n\n

15  \u0159\u00edjna v\u011bnovala obec 60 korun a  \u017didlochovick\u00e1 z\u00e1lo\u017ena  20 korun na zakoupen\u00ed nov\u00fdch pom\u016fcek. Za tyto\nobnosy byla zakoupeny pom\u016fcky pro fyziku a d\u00e1le botanick\u00e9 a  zoologick\u00e9 obrazy.<\/p>\n\n\n\n

V\u00e1no\u010dn\u00ed pr\u00e1zdniny byly prodlou\u017eeny od  24. prosince \ndo  1. ledna.<\/p>\n\n\n\n

1907<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V lednu a \u00fanoru krut\u00e9 mrazy, a\u017e stromy praskaly. Ve\n\u0161kole byl omezen provoz.<\/p>\n\n\n\n

6. \u00fanora byla volba obecn\u00edho zastupitelstva, ale byl proti\nn\u00ed pod\u00e1n rekurs. V\u00fdsledek nen\u00ed zaznamen\u00e1n.<\/p>\n\n\n\n

10. dubna. M\u00edstn\u00ed sbor\ndivadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f za veden\u00ed Franti\u0161ka Kloupara daroval \u0161kole \u010dist\u00fd  v\u00fdnos 15 korun a 76 hal\u00e9\u0159\u016f, za n\u011b\u017e byla\nzakoupen  \u0161koln\u00ed pot\u0159eby.<\/a><\/p>\n\n\n\n

11. dubna- Bylo vyhl\u00e1\u0161eno huben\u00ed housen\u010d\u00edch z\u00e1rodk\u016f.\n\u00dast\u0159edn\u00ed spolek zahradn\u00edk\u016f pro markrabstv\u00ed moravsk\u00e9 v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei ozn\u00e1mil\nprost\u0159ednictv\u00edm c.k. \u0161koln\u00ed rady, \u017ee \u017e\u00e1k\u016fm, kte\u0159\u00ed nasb\u00edraj\u00ed 1000 kus\u016f bude\nprop\u016fj\u010den diplom uzn\u00e1n\u00ed. \u017d\u00e1dan\u00fd po\u010det odvedli t\u0159i \u017e\u00e1ci. Josef Pulhandl,\nFranti\u0161ek Ot\u0159\u00edsal a Bartolom\u011bj Strouhal. P\u0159esto, \u017ee byly housenky piln\u011b ni\u010deny,\nvyskytly se housenky v neb\u00fdval\u00e9 ohromn\u00e9m mno\u017estv\u00ed a natropily velik\u00fdch\n\u0161kod v zahrad\u00e1ch. Uk\u00e1zalo se, \u017ee \n\u010dlov\u011bk je m\u00e1lomocn\u00fd, nep\u0159isp\u011bj\u00ed-li mu \nna pomoc pt\u00e1\u010dkov\u00e9, hlavn\u00ed hubitel\u00e9 hmyzu, na\u010d d\u011btem t\u00e9\u017e pouk\u00e1z\u00e1no.<\/a><\/p>\n\n\n\n

16.\ndubna  se uskute\u010dnila kanonick\u00e1 vizitace\ns ud\u00edlen\u00edm  bi\u0159mov\u00e1n\u00ed. Obec\nnav\u0161t\u00edvil nejd\u016fstojn\u011bj\u0161\u00ed pan biskup Brn\u011bnsk\u00fd a byl uv\u00edt\u00e1n se  v\u0161\u00ed ok\u00e1zalost\u00ed. Uv\u00edtal jej spr\u00e1vce \u0161koly a\np\u0159edstavil mu u\u010ditelsk\u00fd  sbor. Pan biskup\nse vyslovil  pochvaln\u011b o stavu \u0161koly a\n\u017eivota d\u011bt\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

18.\ndubna se na ustavuj\u00edc\u00ed sch\u016fzi v Boleradic\u00edch se\u0161lo 17 v\u010dela\u0159\u016f z Klobouk a okol\u00ed\na zalo\u017eilo pobo\u010dku Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho v\u010dela\u0159sk\u00e9ho spolku. Zvoleni: p\u0159edseda:\nVil\u00e9m Mr\u0161t\u00edk (1907-1909), m\u00edstop\u0159edseda: J. Ondra, obecn\u00ed tajemn\u00edk: Fr.\nStrachot, stola\u0159 z Klobouk\u016f, pokladn\u00edk: J. St\u0159e\u0161t\u00edk, roln\u00edk z Boleradic, \u010dlen\nv\u00fdboru: A. Kratochv\u00edl, roln\u00edk z Mork\u016fvek, J. Rozbo\u0159il, bedn\u00e1\u0159 z Brumovic.<\/p>\n\n\n\n

2. kv\u011btna zakoupila m\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed rada od firmy R. Smejkal na Sm\u00edchov\u011b 2\n\u0161plhadla, 2 hrazdy ( pevnou a visutou) a kruhy. V\u011bci ty byly dod\u00e1ny\nk \u00fapln\u00e9 spokojenosti.<\/a><\/p>\n\n\n\n

25. kv\u011btna (2. \u010dervna)  odch\u00e1z\u00ed evangelick\u00fd  far\u00e1\u0159 Oscar Opo\u010densk\u00fd do Velk\u00e9 Lhoty. Byl\np\u0159\u00edznivcem  \u0161koly a p\u0159\u00edtelem u\u010ditelstva.\nAdministruje far\u00e1\u0159 Volek z Klobouk.<\/p>\n\n\n\n

28. \u010dervna \nbyl zakon\u010den  \u0161koln\u00ed rok 1906\/1907<\/p>\n\n\n\n

14. \u010dervence se rozlou\u010dil po 14ti let\u00e9m\np\u016fsoben\u00ed  v Nikol\u010dic\u00edch katolick\u00fd\nfar\u00e1\u0159 Alois Koudelka a  p\u0159est\u011bhoval se na\nnov\u00e9 p\u016fsobi\u0161t\u011b do Pr\u00e1ce. Je\u0161t\u011b p\u0159ed odchodem projevil svou p\u0159\u00edze\u0148  \u0161kole a daroval u\u010ditelsk\u00e9 knihovn\u011b  celou \u0159adu knih.<\/p>\n\n\n\n

8. srpna vyho\u0159ela stodola Josefa Mat\u00fd\u0161ka z \u010d. 23.<\/p>\n\n\n\n

2. z\u00e1\u0159\u00ed byl zah\u00e1jen  \u0161koln\u00ed rok 1907\/1908. Po\u010det  \u017e\u00e1k\u016f byl 194.<\/a><\/p>\n\n\n\n

15.\nz\u00e1\u0159\u00ed zakoupila  \u0161koln\u00ed rada mapu Moravy a\nRothangovu mapu Rakousko- Uherska.<\/p>\n\n\n\n

\u0160koldozorem\nbyl op\u011bt zvolen \u010cen\u011bk Vorel.<\/p>\n\n\n\n

1. listopadu\nse prov\u00e1d\u011bly pokusn\u00e9 vrty na Pastvisk\u00e1ch, proto\u017ee tam \u00fadajn\u011b m\u011bly b\u00fdt z\u00e1soby\nuhl\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Za\u010dala\nse vym\u011b\u0159ovat silnice do Kurd\u011bjova.<\/p>\n\n\n\n

15. listopadu se zast\u0159elil v humn\u011b u stohu Franti\u0161ek\nMat\u00fd\u0161ek z \u010d.18.<\/p>\n\n\n\n

25.listopadu byla ve \u0161kole\notev\u0159ena  t\u0159et\u00ed t\u0159\u00edda. Z\u00e1rove\u0148 bylo\nna\u0159\u00edzeno, \u017ee jeden u\u010ditel\u016f I. a II. t\u0159\u00eddy mus\u00ed n\u00e1le\u017eet k evangelick\u00e9mu\nn\u00e1bo\u017eensk\u00e9mu vyzn\u00e1n\u00ed a mus\u00ed prok\u00e1zat zp\u016fsobilost  vyu\u010dovat.<\/a><\/p>\n\n\n\n

Zalo\u017een\u00ed\nhasi\u010dsk\u00e9ho sboru<\/p>\n\n\n\n

Obce tehdej\u0161\u00edho soudn\u00edho okresu \u017eidlochovick\u00e9ho vytvo\u0159ily r.\n1907 novou \u017eupu ozna\u010denou \u010d\u00edslem 44, do n\u00ed\u017e spadaly sbory: P\u0159ibice, Rajhrad,\nBlu\u010dina, Nikol\u010dice, Nosislav, V. N\u011bm\u010dice, Brat\u010dice, \u017dat\u010dany, T\u0159ebomyslice,\nIva\u0148, P\u0159\u00edsnotice, K\u0159epice, Sobotovice a Hru\u0161ovany. <\/p>\n\n\n\n

\u017dupa byla rozd\u011blena na \u010dty\u0159i okrsky. K\u0159epice spolu\ns Nikol\u010dicemi, V. N\u011bm\u010dicemi a Nosislav\u00ed tvo\u0159ily okrsek \u010d. 3.<\/p>\n\n\n\n

Do Nikol\u010dic p\u0159ich\u00e1z\u00ed Msgre.\nFranti\u0161ek Adamec.<\/a><\/p>\n\n\n\n

Franti\u0161ek Adamec zasahuje\ndo v\u010dela\u0159sk\u00e9 v\u011bdy a praxe p\u0159\u00edmo d\u011bjinn\u011b a osudov\u011b r. 1904 zaveden\u00edm tzv.\nAdamcovy m\u00edry. Ve sv\u00e9 dob\u011b znala Adamce ka\u017ed\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 v\u010dela\u0159sk\u00e1 instituce\nsv\u011bta. Ve sv\u011btov\u00e9 organizaci Apis-Clubu v Lond\u00fdn\u011b byl zaps\u00e1n na druh\u00e9m m\u00edst\u011b.<\/p>\n\n\n\n

F. Adamec se narodil v Nemojanech u Vy\u0161kova r. 1866.\nGymnasium i bohoslov\u00ed studoval v Brn\u011b. Je\u0161t\u011b jako bohoslovec si zamiloval\nv\u010delu. Kdy\u017e skon\u010dil studium teologie a stal se kaplanem v Bystrci u Brna,\nv\u011bnoval se praktick\u00e9mu v\u010dela\u0159en\u00ed, a hlavn\u011b se seznamoval s ve\u0161kerou v\u010dela\u0159skou\nliteraturou.<\/p>\n\n\n\n

Po onemocn\u011bn\u00ed\ntuberkul\u00f3zou se l\u00e9\u010dil \u010dty\u0159i roky na jihu Evropy, i tam se sezn\u00e1mil s nov\u00fdmi\nzp\u016fsoby v\u010dela\u0159en\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

R. 1897 se vrac\u00ed na\nMoravu. Je ustanoven kaplanem v Dale\u0161ic\u00edch, kde zakl\u00e1d\u00e1 v\u010dela\u0159sk\u00fd spolek.<\/p>\n\n\n\n

Po p\u016flroce op\u011bt m\u011bn\u00ed\nm\u00edsto, nebo\u0165 se st\u00e1v\u00e1 far\u00e1\u0159em v Havran\u00edk\u00e1ch u Znojma. P\u0159esto\u017ee to tehdy byla\nfarnost zcela n\u011bmeck\u00e1, z\u00edskal si d\u016fv\u011bru m\u00edstn\u00edch lid\u00ed a setrval tu deset let. V\ntomto tich\u00e9m z\u00e1ti\u0161\u00ed tzv. moravsk\u00e9 It\u00e1lie(?) se aktivn\u011b v\u011bnoval v\u010dela\u0159en\u00ed a \u010dil\u00e9\npublika\u010dn\u00ed \u010dinnosti. Napsal mnoho \u010dl\u00e1nk\u016f o v\u010dela\u0159en\u00ed zvl\u00e1\u0161t\u011b do \u010dasopis\u016f\nMoravsk\u00e1 v\u010dela, \u010cesk\u00fd V\u010dela\u0159 a tak\u00e9 do n\u011bmeck\u00fdch \u010dasopis\u016f. Napsal d\u00edlo Pr\u00e1vo v\u010dela\u0159sk\u00e9.\nPr\u00e1v\u011b tady, v Havran\u00edk\u00e1ch, se zrodila tzv. Adamcova r\u00e1mcov\u00e1 m\u00edra 39 x 24\ncm, v t\u00e9 dob\u011b naz\u00fdvan\u00e1 \u201ezlat\u00fdm st\u0159edocest\u00edm\u201c(?).<\/p>\n\n\n\n

Jeho matka, kter\u00e1 mu po\novdov\u011bn\u00ed vedla dom\u00e1cnost, si nemohla v n\u011bmeck\u00e9m prost\u0159ed\u00ed zvyknout. Na jej\u00ed\np\u0159\u00e1n\u00ed tedy r. 1907 p\u0159e\u0161el na faru do Nikol\u010dic u Hustope\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

R. 1923 se F. Adamec\nvr\u00e1til do farnosti, kde za\u010d\u00ednal: do Bystrce u Brna. Tady o t\u0159iadvacet let\npozd\u011bji sv\u016fj plodn\u00fd \u017eivot ukon\u010dil. V\u00edce informac\u00ed v N\u010c II, str. 14.<\/p>\n\n\n\n

V \u0160itbo\u0159ic\u00edch se narodil\nprofesor Jan Stejskal. V rodinn\u00e9 kronice popsal sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed osudy od d\u011btstv\u00ed,\nstudijn\u00ed l\u00e9ta, vojenskou slu\u017ebu, \u00fa\u010dast ve Slovensk\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm povst\u00e1n\u00ed a svou\nu\u010ditelskou dr\u00e1hu.<\/p>\n\n\n\n

1908<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

Such\u00fd\nrok.<\/p>\n\n\n\n

V lednu\nstejn\u011b krut\u00e1 zima, pak mrazy polevily a cel\u00fd rok byl velmi such\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

28.\u00fanora\nbylo na \u0161kole vzpomenuto \u00famrt\u00ed b\u00e1sn\u00edka Svatopluka \u010cecha. D\u011btem byl nast\u00edn\u011bn\njeho \u017eivotopis a byly p\u0159e\u010dteny n\u011bkter\u00e9 z jeho b\u00e1sn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

4.\ndubna dostala  na\u0161e  \u0161kola dar 20 korun z rolnick\u00e9 z\u00e1lo\u017eny\nv \u017didlochovic\u00edch na zakoupen\u00ed \u0161koln\u00edch pom\u016fcek pro chud\u00e9  \u017e\u00e1ky.<\/p>\n\n\n\n

10.\ndubna nastoupil \u00fa\u0159ad v Nikol\u010dic\u00edch nov\u00fd ev. far\u00e1\u0159 dp. Ladislav Proch\u00e1zka.<\/p>\n\n\n\n

13.\ndubna  byl na \u0161kolu ustanoven u\u010ditel Jan\nDost\u00e1l.<\/p>\n\n\n\n

19.\u010dervna\n1908 byl Ladislav Proch\u00e1zka instalov\u00e1n do evangelick\u00e9ho sboru.<\/p>\n\n\n\n

30.\n\u010dervna  byl  zakon\u010den \u0161koln\u00ed rok. Ve slu\u017eb\u00e1ch Bo\u017e\u00edch se\nshrom\u00e1\u017edila  ml\u00e1de\u017e \u0161koln\u00ed a spr\u00e1vce\n\u0161koly pouk\u00e1zal na  dobrodince J.V. c\u00edsa\u0159e\nFranti\u0161ka Josefa a zazn\u011bla Rakousk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed hymna.<\/p>\n\n\n\n

1.\nz\u00e1\u0159\u00ed byl zah\u00e1jen  \u0161koln\u00ed rok\n1909\/1910.   Do \u0161koln\u00edho roku  vstoupilo 205 \n\u017e\u00e1k\u016f, 106, chlapc\u016f a 99  d\u011bv\u010dat.\n142 katol\u00edk\u016f a 63 evangel\u00edk\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Zem\u0159ela \u017e\u00e1kyn\u011b III. t\u0159\u00eddy Barbora Mat\u00fd\u0161kov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

17. z\u00e1\u0159\u00ed 1908 se narodil\nBohuslav Ot\u0159\u00edsal z \u010d. 102. R. 2008 oslavil 100 let.<\/a><\/p>\n\n\n\n

15. z\u00e1\u0159\u00ed byli na v\u00fdstav\u011b\nv Praze Franti\u0161ek Strouhal, Josef Vedra, V\u00e1clav Ku\u010dera, Martin Ne\u010das a\nV\u00e1clav L\u00edzal.<\/a><\/p>\n\n\n\n

23. listopadu\nbylo v \u0160itbo\u0159ic\u00edch jedn\u00e1n\u00ed kv\u016fli odvod\u0148ov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

2.\nprosince bylo oslaveno 60. v\u00fdro\u010d\u00ed (1848-1908) panov\u00e1n\u00ed c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa.\nBylo naz\u00fdv\u00e1no diamantov\u00fdm v\u00fdro\u010d\u00edm. Hlavn\u00edmi \u0159e\u010dn\u00edky byli \u0159\u00eddic\u00ed u\u010ditel H\u00e1jek,\nfar\u00e1\u0159i Adamec a Proch\u00e1zka. Z \u017e\u00e1k\u016f \nvystoupil s dojemn\u00fdm proslovem Josef Kone\u010dn\u00fd ( III. t\u0159\u00edda).<\/p>\n\n\n\n

Odpoledne\nbyla kon\u00e1na ob\u010dansk\u00e1 jubilejn\u00ed slavnost v obecn\u00edm hostinci. Slavnost byla\nzah\u00e1jena slavnostn\u00ed \u0159e\u010d\u00ed mlad\u0161\u00edho u\u010ditele, pon\u00ed\u017e zazp\u00edv\u00e1ny dva slavnostn\u00ed\nsbory. Po prvn\u00edm sboru p\u0159ednesli n\u011bkte\u0159\u00ed ob\u010dan\u00e9 \nvhodn\u00e9 proslovy. N\u00e1\u010deln\u00edk hasi\u010dsk\u00e9ho sboru promluvil \u0161\u00ed\u0159e o v\u00fdznamu\njubilejn\u00edho dne pro sbor  hasi\u010dsk\u00fd.\nSlavnost byla zakon\u010dena rakouskou hymnou a p\u00edsn\u00ed. Na n\u00e1vrh katolick\u00e9ho far\u00e1\u0159e\nbyl zasl\u00e1n J.V. holdovac\u00ed telegram. Tak\u00e9 na matici \u0161kolskou, m\u00edstn\u00ed chudinu a\nna hasi\u010dsk\u00fd sbor bylo p\u0159i slavnosti pamatov\u00e1no a  byl jim v\u011bnov\u00e1n slu\u0161n\u00fd obnos, kter\u00fd se se\u0161el\np\u0159i prodeji dar\u016f.<\/p>\n\n\n\n

\u0160t\u011bpovan\u00e1\nr\u00e9va.<\/p>\n\n\n\n

Na\nza\u010d\u00e1tku stolet\u00ed pro\u0161la na\u0161im \u00fazem\u00edm r\u00e9vokazov\u00e1 \nvlna. Far\u00e1\u0159 Adamec byl pr\u016fkopn\u00edkem p\u011bstov\u00e1n\u00ed r\u00e9vu \u0161t\u011bpovanou odolnou\nproti r\u00e9vokazu. V roce 1908 vys\u00e1zel \u0161t\u011bpovan\u00fd  vinohrad a \ns n\u00edm dal\u0161\u00ed t\u0159i p\u011bstitel\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

1909<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Leden m\u00edrn\u00fd a pr\u0161elo, \u00fanor b\u00edl\u00fd a mrzlo, v b\u0159eznu a\ndubnu zima. Pomrzly vinohrady, l\u00e9to celkem chladn\u00e9 a de\u0161tiv\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Z matriky vyb\u00edr\u00e1m: 2. kv\u011btna 1909 m\u011bli svatbu\nv Nikol\u010dic\u00edch:<\/p>\n\n\n\n

V\u00e1clav L\u00edzal (nar. 1884) z \u010d.34 a Marie Ne\u010dasov\u00e1 (1884)\nz \u010d. 66. Odd\u00e1val je far\u00e1\u0159 Ladislav Proch\u00e1zka, za sv\u011bdky se podepsali\nMartin Pulhandl z \u010d. 32 a Jan Bed\u0159ich z \u010d. 64.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Hustope\u010de v roce 1909<\/p>\n\n\n\n

6.\nsrpna byl v \u0160itbo\u0159ic\u00edch \u00fa\u0159edn\u011b uzav\u0159en kostel a v listopadu t\u00e9ho\u017e roku\nzbo\u0159en.<\/a><\/p>\n\n\n\n

31. srpna \nodch\u00e1z\u00ed ze \u0161koly u\u010ditelka \u017eensk\u00fdch ru\u010dn\u00edch prac\u00ed Emilie Svobodov\u00e1,\nodch\u00e1z\u00ed do Rajhradu.<\/p>\n\n\n\n

1. z\u00e1\u0159\u00ed nastoupila na \u0161kolu nov\u00e1 u\u010ditelka  ru\u010dn\u00edch prac\u00ed Klotilda Egerlov\u00e1. P\u0159ich\u00e1z\u00ed\nk n\u00e1m z Bo\u0161ovic.<\/p>\n\n\n\n

1910 <\/strong><\/p>\n\n\n\n

Leden a\u017e duben zima a sn\u00edh, v kv\u011btnu de\u0161t\u011b.<\/p>\n\n\n\n

14. kv\u011btna velk\u00fd lij\u00e1k s kroupami. I l\u00e9to a podzim\nde\u0161tiv\u00fd, bl\u00e1ta a\u017e po krk. V polovin\u011b z\u00e1\u0159\u00ed\nbyly louky pod vodou.<\/p>\n\n\n\n

12. b\u0159ezna vypukl po\u017e\u00e1r u Franti\u0161ka Klob\u00e1sy \u010d. 32 a s n\u00edm\nvyho\u0159eli i oba soused\u00e9, Martin Ku\u010dera a Franti\u0161ek Helma.<\/p>\n\n\n\n

Na ja\u0159e roku 1910 byla zah\u00e1jena stavba nov\u00e9ho kostela v \u0160itbo\u0159ic\u00edch.\nV historizuj\u00edc\u00edm slohu inspirovan\u00e9m rom\u00e1nskou architekturou. Stavebn\u00ed pr\u00e1ce\ndob\u0159e pokra\u010dovaly, tak\u017ee ji\u017e 20. listopadu 1910 byl kostel benedikov\u00e1n.\nKolaudace se uskute\u010dnila 8. \u010dervence 1911. Dokon\u010den\u00fd a vybaven\u00fd kostel vysv\u011btil\n28. z\u00e1\u0159\u00ed 1913 brn\u011bnsk\u00fd biskup Pavel hrab\u011b Huyn. Od t\u00e9 doby se tato ud\u00e1lost\nka\u017edoro\u010dn\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm svatov\u00e1clavsk\u00fdch hod\u016f.<\/p>\n\n\n\n

28.\n\u010dervna byl zakon\u010den  \u0161koln\u00ed rok\n1909\/1910.<\/p>\n\n\n\n

Mezi d\u011btmi se vyskytlo n\u011bkolik p\u0159\u00edpadu  trachomu, zavle\u010den\u00e9ho sem z Brna.<\/a><\/p>\n\n\n\n

Vybr\u00e1no z matriky:<\/p>\n\n\n\n

5. \u010dervence 1910 se narodil Cyril Maty\u0161ek z \u010d. 62, jeho\notec byl Cyril Maty\u0161ek 1881 a matka Terezie Kova\u0159\u00edkov\u00e1 1881, jeho man\u017eelka pak\nMarie Ne\u010dasov\u00e1, svatbu m\u011bli 1940 v Nikol\u010dic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

6. z\u00e1\u0159\u00ed volba obecn\u00edho\nzastupitelstva, starostou zvolen Franti\u0161ek Strouhal, prvn\u00edm radn\u00edm V\u00e1clav\nKu\u010dera, druh\u00fdm Jakub Broskva.<\/a><\/p>\n\n\n\n

Nikol\u010dick\u00e1 kapela <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

P\u00ed\u0161e o n\u00ed Franti\u0161ek \u010cern\u00fd z vypr\u00e1v\u011bn\u00ed sv\u00e9ho otce (\u010c I.\nstr. 80). Koncem stolet\u00ed tvo\u0159ili kapelu n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed muzikanti: R\u016f\u017ei\u010dka Pavel z \u010d.\n92 hr\u00e1l na k\u0159\u00eddlovku, byl pr\u00fd v\u00fdborn\u00fd muzikant. Na klarinet hr\u00e1l Hany\u00e1\u0161 Kone\u010dn\u00fd\nz \u010d. 49, na trumpetu Sasovsk\u00fd z Kurd\u011bjova. Bas hr\u00e1l Helma Franti\u0161ek, kter\u00fd\num\u011bl bavit obecenstvo…<\/p>\n\n\n\n

Na p\u0159elomu stolet\u00ed bylo v obci 20 rodin Ot\u0159\u00edsal\u016f.\nDomovn\u00ed \u010d\u00edsla si lid\u00e9 nepamatovali, a tak ka\u017ed\u00e9mu dali n\u011bjakou p\u0159ezd\u00edvku, aby\nse v nich vyznali.<\/p>\n\n\n\n

Tak byl t\u0159eba Ot\u0159\u00edsal Sandr, po d\u011bdovi Alexandrovi, Hane\nKa\u0161par\u016fj, Hanes Mikul\u00e1\u0161uj, Vencl Han\u00e9zuj-. Ot\u0159\u00edsalovi z \u010d. 106 \u0159\u00edkali\nHn\u011bta\u0159\u2026\u010c I. str. 88.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1pisky z kroniky Nikol\u010dice roku 1910 \u2013 Franti\u0161ek\nStejskal, Nikol\u010dick\u00e1 \u010d\u00edtanka I. str. 32.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

1900 Vstup do stolet\u00ed \u2013 popisuje Franti\u0161ek Bed\u0159ich v Nikol\u010dick\u00e9 \u010d\u00edtance II str.7. Zima byla nest\u00e1l\u00e1, mlhy, padal m\u011bkk\u00fd sn\u00edh, bl\u00e1to. B\u0159ezen byl such\u00fd, trochu mrzlo, hnije se pohodln\u011b vyvezly kdo kam cht\u011bl. 4. ledna byl prod\u00e1v\u00e1n d\u016fm \u010d. 48 Jana<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[3,2],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11"}],"collection":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11"}],"version-history":[{"count":8,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":127,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11\/revisions\/127"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/symbivita.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}